Počet nalezených dokumentů: 392
Publikováno od do

„Jak milo bylo v sednici, když se smrklo!“ Černá hodinka a její reflexe v české literatuře 19. století
Piorecká, Kateřina
2018 - český
Černou hodinkou se v 19. století rozumělo přestávku v práci při západu slunce před tím, než se vyplatí rozsvítit, přeneseně se pak stalo obecným pojmenováním doby stmívání a po setmění, kdy se lidé sesednou a vyprávějí. Tento fenomén byl původně vázán na zimní sezónní práce, především přástky. Světelné podmínky dovolily přežívání orální tradice, jež v průběhu 19. století zajímala folkloristy i etnografy. V postupující proměně tradičních struktur v občanskou společnost se společně s industrializací, jež převálcovala nejen tradici přástek a draček, ale zpřetrhala cyklický čas a položila důraz na linearitu veškerého dění, je třeba sledovat i proces literalizace. Čeští spisovatelé orální útvar pověsti, pohádky či humorky vtiskli do prestižních literárních žánrů, jakými byly balada, idyla, selanka či mravoučná povídka. Na příkladu krátkých próz Boženy Němcové a její Babičky příspěvek dokládá, že jejím spisovatelským úsilím bylo orálně tradované texty pozdvihnout prostřednictvím prestižních žánrů do literárního kánonu. In the 19th century the term “the black hour” meant the break in work at sunset, before it was worth lighting the lamps. Figuratively it became the general term for the period of dusk and after nightfall, when people used to sit together and talk. This phenomenon was originally connected with winter seasonal work, in particular flas-spinning session. The lighting conditions allowed oral traditions to survive, which in the course of the 19th century came to interest students of folklore and ethnographers. However, the process of industrialisation not only put an end to the tradition of people sitting together and talking while spinning or plucking feathers, but also severed cyclical time and placed the emphasis on the linearity of everything that happened. As part of the progressive transformation of traditional structures in civil society the process of literalisation needs to be observed as well. Czech writers imprinted oral forms such as legends, fairy-tales, or humorous stories into prestigious literary genres such as ballads, idylls, or short stories whit a moral. Taking the example of Božena Němcová’s shor proses and her novel Babička (Grandmother), the article shows that as a writer she tried to raise texts that had been passed down orally into the literary canon by the use of prestigious genres. Klíčová slova: black hour; oral tradition; literalisation; Němcová, Božena Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
„Jak milo bylo v sednici, když se smrklo!“ Černá hodinka a její reflexe v české literatuře 19. století

Černou hodinkou se v 19. století rozumělo přestávku v práci při západu slunce před tím, než se vyplatí rozsvítit, přeneseně se pak stalo obecným pojmenováním doby stmívání a po setmění, kdy se lidé ...

Piorecká, Kateřina
Ústav pro českou literaturu, 2018

Objev vnitřního světla v duši moderního člověka
Hrdina, Martin
2018 - český
Studie popisuje objev představy o vnitřním světle v člověku, který byl v Čechách podnícen orientální renesancí a projevil se v myšlení filozofa Františka Čupra. Nová rezonance archaické představy v moderní době, jíž dominují fyzikální teorie světla, je mapována v religiózním diskurzu šedesátých a sedmdesátých let 19. století na příkladu tehdejších diskusí o Kristu. Čuprovo pojetí Krista, vycházející z textu staroindických upanišad a purán, je při tom konfrontováno s podáním v dobově rozšířeném životopisu Ernesta Renana. V závěru příspěvku je pozornost věnována projevům nové koncepce světla v tom segmentu českého literárního pole, jehož autoři měli největší předpoklady pro interiorizaci podnětů vycházejících z orientálních kultur. The study describes the discovery of ideas of inner light in people, which was inspired in the Czech lands by an Oriental renaissance and which manifested itself in the thinking of the philosopher František Čupr. A new resonance of archaic ideas in the modern era, dominated by physical theories of light, is mapped out in the religious discourse of the 1860s and 1870s, based on the example of the discussion about Christ at the time. Čupr´s concept of Christ, drawing on the texts of the ancient Indian Upanishads and Puranas, is compared with the interpretation in the biography of Christ by Ernest Renan, which was widely read at the time. At the end of the article, attention is devoted to manifestations of the new concept of light in this segment of the Czech literary field, whose authors had the greatest preconditions for interiorising stimuli coming from Oriental cultures. Klíčová slova: history of perception of light; transfiguration of Christ; Oriental renaissance; František Čupr; lumírovci Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Objev vnitřního světla v duši moderního člověka

Studie popisuje objev představy o vnitřním světle v člověku, který byl v Čechách podnícen orientální renesancí a projevil se v myšlení filozofa Františka Čupra. Nová rezonance archaické představy v ...

Hrdina, Martin
Ústav pro českou literaturu, 2018

Optické přístroje v literatuře kolem roku 1800
Smyčka, Václav
2018 - český
Studie zkoumá vztah mezi literaturou a optickými médii (zograskop, kukátko a laterna magika) na sklonku 18. a v první polovině 19. století, tedy před nástupem fotografie a filmu. Vychází z tezí mediálního teoretika Friedricha Kittlera o vzájemném prolínání a vymezování se literární imaginace, optických aparátů a antropologických představ o lidské obrazotvornosti. Tyto vztahy zkoumá na dílech české a německy psané literatury z Čech dané doby, přičemž největší pozornost věnuje textům Christiana Heinricha Spieße a roli laterny magiky v nich. Analýza Spießových děl (Die Geheimnisse der alten Egypzier, Die Biographien der Wahnsinnigen, Die Kriminalgeschichten) a příklady z dalších českých a českoněmeckých autorů 19. století (Václav Kosmák, Wolfgang Adolf Gerle, Karel Matěj Čapek-Chod…) dokládají, že se laterna magika stává od konce 18. století nejen frekventovaným literárním motivem, ale též model, skrze nějž chápou tito autoři fungování lidské imaginace jako takové. Ukazuje se, že se ve Spießově myšlení patologický stav fantazie vztahuje k normálnímu fungování obrazotvornosti stejně jako porucha projekčního aparátu k jeho normálnímu chodu. Laterna magika funguje ovšem v díle Spieße též jako poetologický program. Spieß totiž chápe své vlastní psaní jako kritiku práce optickým médií, ale současně rozvíjí jejich vlastní poetiku a snaží se jí vyrovnat. Diseminuje tak imaginaci několikanásobnými intermediálními poukazy (optická média suplují fantazii, ovšem samy jsou v průběhu četby nahrazeny „vnitřní“ literární imaginací), a uniká tím zdánlivě své vlastní medialitě. Studie tak dokládá komplexní inter- a transmediální vztahy mezi literaturou a optickými médii již dlouho před vyhlášením konce Gutenbergovy galaxie. The study examines the relationship between literature and optical media (zograscopes, peepshows and magic laterns) in the late 18th century and the first half of the 19th century, in other words before the advent of photography and film. It is based on the theses of the media theorist Friedrich Kittler about the mutual overlap and delimitation between literary imagination, optical devices and anthropological ideas about human fantasy. It examines these relationships in the works of literature writen in Czech and German in the czech lands during this period, focusing in particular on texts by Christian Heinrich Spiess and his role played in them by the magic latern. An analysis of Spiess´ works and examples from other 19th - century Czech and Czech-German authorsshows, that from the end of the 18th century the magic latern became not only a frequent literyry motif, but also a model though which these authors understood the functioning of the human imagination as such. It appears that in Spiess´ thought the pathological state of phantasy is relatedto the normal functioneng of the imagination in the same way as a defect in the projection apparatus is related to its normal operation. However, the magic latern also functions in Spiess´ oevre as a poetological programme. Spiess sees his own writing as criticism of the work of the optical media, but at the same time develops their specific poeticism and attempts to compensate it for it. He also disseminates imagination through multiple intermedial references, ans it thus seemingly trans-medial relationships between literature and optical media well before the announcement of the end of the Gutenberg galaxy. Klíčová slova: imagination; optical media; enlightenment; Spiess, Christian Heinrich; Kittler, Friedrich Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Optické přístroje v literatuře kolem roku 1800

Studie zkoumá vztah mezi literaturou a optickými médii (zograskop, kukátko a laterna magika) na sklonku 18. a v první polovině 19. století, tedy před nástupem fotografie a filmu. Vychází z tezí ...

Smyčka, Václav
Ústav pro českou literaturu, 2018

Vodník, 'kníže smrti a temnosti'
Šidák, Pavel
2018 - český
Studie ukazuje vztah démonického světa ke kategoriím 'temna' a 'světla'. Za zástupce démonické oblasti je zvolen vodník, postava v českém mytologickém systému pevně zakořeněná a v mnoha aspektech specifická. Ukazuje se tu jednak intuitivní spojení démonického světa a pólu 'temného', toto spojení je ovšem demaskováno jako zpětná interpretace křesťanského myšlenkového světa a je zároveň relativizováno schopností démonických postav, jak ji zobrazuje umění, participovat stejně tak na 'temném' jako na 'světlém' chronotopu. Skutečná 'temnota' této postavy, díky níž je vodník a obecně démonický svět pro umění dodnes lákavým tématem, se tak ukazuje v jeho ne-lidskosti, nepoznatelnosti a neuchopitelnosti. The study shows the relationship between the demonic world and the categories 'darkness' and 'light'. As a representative of the demonic world the water spirit has been chosen, a figure that is firmly rooted in the Czech mythological system and is in many respects a specific one. The intuitive connection between the demonic world and the area of 'darkness' is demonstrated, but at the same time this connection is exposed as a retrospective interpretation of the world of Christian thought and is qualified by the ability of demonic figures, as portrayed in art, to participate in both the 'dark' and the 'light' chronotope. The true “darkness” of this figure, thanks to which the water spirit and the demonic world in general are still attractive themes for art today, is to be seen in the fact that it is not human, not recognisable, and cannot be grasped. Klíčová slova: folklore; mythology; water goblin Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Vodník, 'kníže smrti a temnosti'

Studie ukazuje vztah démonického světa ke kategoriím 'temna' a 'světla'. Za zástupce démonické oblasti je zvolen vodník, postava v českém mytologickém systému pevně zakořeněná a v mnoha aspektech ...

Šidák, Pavel
Ústav pro českou literaturu, 2018

Válkou k objevům. Denonova cesta za uměním
Hrbata, Zdeněk
2017 - český
Analýza knihy Voyage dans la Basse et la Haute Égypte Vivanta Denona, člena Napoleonovy vojenské expedice do Egypta, a jejích různých diskurzivních rovin, které tvoří a) kronika vojenské kampaně a zároveň deníkový cestopis, b) objevování a dokumentarizace egyptských památek, c) ohlasy preromantických estetik (estetika vznešena a přírody, poetika ruin). This paper analyses the key discourse levels in Voyage dans la Basse et la Haute Égypte, a book by Vivant Denon, a member of the society of scholars and artists that accompanied Napoleon’s military expedition to Egypt. From May 1798 to October 1799 Denon wrote a chronologically incomplete chronicle of the Egyptian campaign, including battles, encounters, pursuits, the horrors of war and the extreme conditions, a chronicle that is concurrently a travelogue journal with the customary topics (inhabitants, mores and customs) and an epic structure (the voyage, obstacles, wanderings and struggles). Moreover, as the author looks around ebes, Luxor, Denderah (Tyntiris) and Aswan, he colourfully and enthusiastically relates the discovery of Egypt, carefully describing and tirelessly drawing. The variety of discourses in Denon’s Travels (e.g. the discourse of war and its heroization, as well as its cruel aspect; the discourse of discoveries and emerging Egyptology; travelogue discourse) gradually takes on the form of the rivalry and conflict of different times. Klíčová slova: war; discovery; art Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Válkou k objevům. Denonova cesta za uměním

Analýza knihy Voyage dans la Basse et la Haute Égypte Vivanta Denona, člena Napoleonovy vojenské expedice do Egypta, a jejích různých diskurzivních rovin, které tvoří a) kronika vojenské kampaně a ...

Hrbata, Zdeněk
Ústav pro českou literaturu, 2017

Po katastrofě – kolportážní román jako řemeslo a výraz vnitřního dialogu. Morana čili Svět a jeho nicoty
Janoušek, Pavel
2017 - český
Autor analyzuje prózu Morana čili Svět a jeho nicoty (Morana nebo svět a jeho nicota), kterou Karel Sabina publikoval v roce 1874 pod pseudonymem Arian Zelinský jako výraz své osobní, filozofické a především literární reakce na "národní soud ", což souvisí s jeho odhalením jako policejního agenta, následnou exkomunikací a označením za zrádce národa. The author analyses the prose work Morana čili Svět a jeho nicoty (Morana or The World and its Nothingness) which Karel Sabina published in 1874 under the pseudonym Arian Želinský, as an expression of his personal, philosophical and above all literary reaction to the “national court”, which unmasked him as a police agent and turned him into an excommunicated “traitor to the nation”. The objective here is to establish the manner in which Sabina reflected his private fall from grace in his literary testimony, working inter alia with the flood motif, which was inspired by the disastrous floods of May 1872, i.e. the way he reflected his internal discord in the external form of a conventional serialized pulp novel with an aristocratic setting, with mordant dialogue between various life truths. Klíčová slova: Czech literature; 19th century; serialized pulp novel; Sabina, Karel; postmodern prose; national court; 1872 flood; literary irony Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Po katastrofě – kolportážní román jako řemeslo a výraz vnitřního dialogu. Morana čili Svět a jeho nicoty

Autor analyzuje prózu Morana čili Svět a jeho nicoty (Morana nebo svět a jeho nicota), kterou Karel Sabina publikoval v roce 1874 pod pseudonymem Arian Zelinský jako výraz své osobní, filozofické a ...

Janoušek, Pavel
Ústav pro českou literaturu, 2017

Na vlnách života. Literární topos taneční zábavy v polovině sedmdesátých let 19. století
Hrdina, Martin
2017 - český
Autor příspěvku se vrací k sedmdesátým létům 19. století, pociťovaným ve střední Evropě jako čas krize, a zajímá se o to, jak intelektuálové v době paralelního průběhu různých jevů ohrožujících člověka a společnost reflektovali vztah mezi životem a smrtí. Umělecká reflexe tohoto tématu je zde pozorována na příkladu motivu tanečního reje, odehrávajícího se na okraji prostoru obývaného určitým společenstvím – konkrétně zobrazených v cestopisu Bohumila Havlasy Listy ze šumavských lesů a v povídce Jana Nerudy U tří lilií. Oslava života v podobě nespoutaného tanečního reje, a přitom s vědomím všudypřítomné smrti, je vnímána jako jedna z možností, jak se vyrovnat s realitou tehdejší zjitřené doby. Klíčová slova: Jan Neruda; Bohumil Havlasa; dance; suicide Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Na vlnách života. Literární topos taneční zábavy v polovině sedmdesátých let 19. století

Autor příspěvku se vrací k sedmdesátým létům 19. století, pociťovaným ve střední Evropě jako čas krize, a zajímá se o to, jak intelektuálové v době paralelního průběhu různých jevů ohrožujících ...

Hrdina, Martin
Ústav pro českou literaturu, 2017

Nebeský klid. Role světecké intervence ve staročeské rytířské epice
Jaluška, Matouš
2017 - český
Studie se inspiruje dvěma současnými obraty v humanitních vědách, obratem k prostoru a obratem k náboženství, a zkoumá roli prostoru a jeho zabezpečení ve dvou staročeských rytířských romá-nech adaptovaných ze středohornoněmeckých originálů. Prvním z nich je Tristram, zahájený výpo-vědí o nebezpečí, které od cornwallského krále Marka hrozí králi, do jehož panství náleží mimo jiné rovněž „slovanská země“. Právě během této války se seznámí rodiče titulního hrdiny a tento je po-čat, jeho život sám o sobě je tedy produktem agrese vůči domovu čtenářů románu. Tragický konec příběhu o lásce Tristrama a Izaldy pak ztrácí část své pochmurnosti, neboť se ukazuje, že s Tristra-movou smrtí končí ohrožení pro domov. Konec vlády krále Marka a trvalost míru je totiž zajištěna vybudováním kláštera zasvěceného Panně Marii, kde jsou oba milenci pohřbeni a král Marek skládá sliby mnicha, odkázav dříve všechny své země mírumilovnému Kurvenalovi. Titulní hrdina druhého románu, Vévody Arnošta, začíná jako úspěšný mladý šlechtic pod ochranou císaře, který se oženil s Arnoštovou ovdovělou matkou. Žárlivost jej však dožene k vraždě a k pokání za ni. To má podobu dobrodružné cesty do Svaté země, kde se nakonec Arnoštovi spolu s družinou lidských monster podaří porazit babylonského krále ohrožujícího místní křesťanské krále. Příběh je vsunut mezi dva divotvorné hroby mocných žen, zesnulé císařovny Diany a svaté Ryngaty střežící Arnoštův hrob, na rozdíl od Tristrama tu však světecká moc neslouží jako prostředek k uzemnění nevhodných či ne-bezpečných sil, ale jako připomínka neustále přítomné moci Boží, k níž se lze vztáhnout v modlitbě a titulní hrdina se během svých cest projevuje především jako velmi výkonný modlitebník. Změny v českých textech ve srovnání s jejich německými předlohami vedou k vyššímu stupni náboženského angažmá, práce s tímto jejich rysem nám pak může lépe objasnit jejich roli v období „podzimu stře-dověku“ a vzedmuté religiozity 15. století. The essay inspired by the Spatial and Religious Turns in contemporary humanities explores the role of space and safety in two Old Czech heroic romances adapted from Middle High German sources, Tristram a Izalda and Vévoda Arnošt. The Tristram story starts with a report about King Mark’s mili-tary campaign against the Slavs. It was during this conflict that Tristram’s parents got to know each other, the hero himself is, therefore, a product of an aggression against the listeners’ or readers’ homeland. The inevitable tragic end of the story looses a part of its grimness, because the public is aware of the connection between Tristram and the war. With Tristram’s death, the danger evapo-rated and the peace seemed to be restored. The benign closure is further secured by a new mo-nastery dedicated to the Virgin Mary, where the graves of Tristram and Izalda lie and where the former king Mark starts a new monastic career. Arnošt began his quest as a successful young nobleman whose widowed mother became a spouse of the Emperor. The jealousy of the Em-peror’s blood kin eventually drove Arnošt to vengeful murder after which he had to leave the country. After many adventures he finally arrived in the Holy Land, where he and his retinue of kobolds, giants and other humanoid creatures decisively defeated the King of Babylon and restored Christian dominance in the area. The story of Arnošt is inserted between two miracle-producing graves of mighty women, Empress Diana and Saint Ryngata, but the presence of a saint in this case did not facilitate the entombment of a difficult situation. Rather, it reminds the Christian reader about the ever available power of prayer and subsequent saintly intervention into this world. From this angle, Arnošt emerged as an especially powerful praying subject thanks to his unshakable de-meanor. Such slight adjustments of the Czech stories in comparison with their German counterpart lead to a palpable ΄sermonisation΄ of the material and can help us better assess the role played by the corpus of Old Czech chivalric poetry, in the milieu of the ΄Waning of the Middle Ages΄and gene-ral unrest of the 15th century. Klíčová slova: Old Czech Chivalric Poetry; heroic romances; Tristram a Izalda; religious turn; spatial turn; miracles; Virgin Mary Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Nebeský klid. Role světecké intervence ve staročeské rytířské epice

Studie se inspiruje dvěma současnými obraty v humanitních vědách, obratem k prostoru a obratem k náboženství, a zkoumá roli prostoru a jeho zabezpečení ve dvou staročeských rytířských romá-nech ...

Jaluška, Matouš
Ústav pro českou literaturu, 2017

Otazníky kolem druhého vydání Husovy Postily z roku 1564
Pišna, Jan
2017 - český
Příspěvek se věnuje typografickému popisu anonymního tisku Postily Jana Husa z roku 1564. Protože dosud není badatelsky zpracován typografický materiál jednak norimberské tiskárny Johanna von Berga (Montanus) a Ulricha Neubera, v níž vznikla edice Husovy Postily v roce 1563, jednak dosud nedisponujeme obdobným badatelským zpracováním podstatné většiny tiskařů činných v druhé polovině 16. století na českých zemích, nelze zatím určit, v jaké tiskárně anonymně vydaná edice vznikla. Nahlížení této edice ale není jen hlediska typografie, užitého písma, iniciál, knižního dekoru, ilustrací, ale také se snažíme formulovat otázky: proč edice vyšla anonymně a proč byla zvolena jiná koncepce edičního přístupu oproti norimberské edici z roku 1563. The article focuses on a typographic description of the anonymous print of John Hus’ Postil from 1564. In view of the fact that the typographic material provided by the Nürnberg printing house of Johann von Berg (Montaus) and Ulrich Neuber, where Hus’ Postil was printed in 1563, has so far escaped scholarly attention and the fact that no similar scholarly description of the majority of the printers active in the second half of the 16th century has yet been available, it cannot be stated with certainty where this anonymously printed edition originated. The edition has not been explored only from the point of view of its typography, used script, initials, decoration and illustrations but the author also tackles the following questions: why was the edition printed anonymously and why does the editorial concept differ from the Nürnberg edition from 1563. Klíčová slova: John Hus; anonymous edition; Nürnberg; Czech printers; typography; 2nd half of the 16th century Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Otazníky kolem druhého vydání Husovy Postily z roku 1564

Příspěvek se věnuje typografickému popisu anonymního tisku Postily Jana Husa z roku 1564. Protože dosud není badatelsky zpracován typografický materiál jednak norimberské tiskárny Johanna von Berga ...

Pišna, Jan
Ústav pro českou literaturu, 2017

České oborové bibliografie: sborník z interdisciplinárního semináře
Holanová, Markéta
2017 - český
Sborník příspěvků z konference zaměřený na problematiku článkových bibliografiích nejrůznějších oborů. Proceedings of the conference focusing on the issue of bibliographic articles of various disciplines. Klíčová slova: bibliography Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
České oborové bibliografie: sborník z interdisciplinárního semináře

Sborník příspěvků z konference zaměřený na problematiku článkových bibliografiích nejrůznějších oborů....

Holanová, Markéta
Ústav pro českou literaturu, 2017

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze