Počet nalezených dokumentů: 490
Publikováno od do

Vizualizace záznamů v Bibliografii dějin Českých zemí. Od tištěných ročenek po moderní databázi
Hanelová, Věra
2023 - český
Příspěvek pojednává o vydávání tištěných bibliografických ročenek a vizualizaci záznamů v databázi Bibliografie dějin Českých zemí. Představuje nejen bibliografické záznamy, které jsou obohacovány o plné texty, ale také rejstříky (biografický, geografický, klíčových slov). Klíčová slova: bibliographic records; bibliographic yearbooks; database; visualization Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Vizualizace záznamů v Bibliografii dějin Českých zemí. Od tištěných ročenek po moderní databázi

Příspěvek pojednává o vydávání tištěných bibliografických ročenek a vizualizaci záznamů v databázi Bibliografie dějin Českých zemí. Představuje nejen bibliografické záznamy, které jsou obohacovány o ...

Hanelová, Věra
Historický ústav, 2023

Dům Páně ve „věku rozumu“. Osvícenské výhrady vůči baroknímu chrámu
Mikulec, Jiří
2023 - český
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Dům Páně ve „věku rozumu“. Osvícenské výhrady vůči baroknímu chrámu

Mikulec, Jiří
Historický ústav, 2023

Caves in Bohemia et Moravia Subterranea by Mauritius Vogt (1669–1730)
Rychnová, L.; Vokurka, Michal
2023 - anglický
The Manuscript Bohemia et Moravia Subterranea (1729) by Mauritius Vogt reflects the subterranean landscapes and underground spaces based on Athanasius Kircher’s theories. The paper analyses the application of Kirchers’s terminology to the natural phenomena from Bohemia and Moravia. Further, we focused on how Vogt worked with his sources – how far he relied on literature, correspondence, or personal experience. Klíčová slova: Mauritius Vogt; caves; subterranean; underground; early modern period Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Caves in Bohemia et Moravia Subterranea by Mauritius Vogt (1669–1730)

The Manuscript Bohemia et Moravia Subterranea (1729) by Mauritius Vogt reflects the subterranean landscapes and underground spaces based on Athanasius Kircher’s theories. The paper analyses the ...

Rychnová, L.; Vokurka, Michal
Historický ústav, 2023

Krajina, sídla a památky v deníku Jiřího II. Buquoye z italské cesty v letech 1839 a 1840
Binder, Filip
2023 - český
Studie se zabývá cestou hraběte Jiřího II. Buquoye do Itálie, která se uskutečnila v letech 1839 a 1840, a zaměřuje se na jeho reflexi krajiny, zahrad, sídel a památek v jeho cestovním deníku. The paper deals with the journey of Georg II Buquoy to Italy which took place in 1839 and 1840 and focuses on his reflection of landscape, gardens, settlements and monuments in his travel diary. Klíčová slova: nobility; history of travelling; Italy Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Krajina, sídla a památky v deníku Jiřího II. Buquoye z italské cesty v letech 1839 a 1840

Studie se zabývá cestou hraběte Jiřího II. Buquoye do Itálie, která se uskutečnila v letech 1839 a 1840, a zaměřuje se na jeho reflexi krajiny, zahrad, sídel a památek v jeho cestovním deníku....

Binder, Filip
Historický ústav, 2023

Nedobytá, přesto poražená. Pevnostní města Čech a Moravy v prusko-rakouské válce roku 1866
Kessler, Vojtěch; Šrámek, J.
2023 - český
Autoři eseje se pokusili na základě ego-dokumentů odhalit hranice rozporu mezi očekávaným standardem intenzity a délky trvání prusko-rakouského konfliktu a následnou realitou. Jeden z modernizačních procesů 19. století se zkondenzoval v krátkém a intenzivním střetu v létě 1866, kdy se v důsledku zvýšení hustoty dopravní infrastruktury a zavedení nových komunikačních a infrastrukturních sítí svět zdál "menší" a "rychlejší". Esej přináší analýzu dobového diskurzu, který autoři chápou nejen jako rámec, v němž se odehrávaly vzpomínky a události, ale také jako produkt těchto mnemonických procesů. Authors of the essay have attempted, based on ego-documents, to reveal the borderlines of the discrepancy between the expected standard of intensity and duration of the Austro-Prussian conflict and the subsequent reality. One of the 19th-century mnodernizing processes condensed in the short and intense clash in the summer of 1866 when in consequence of increased density of the traffic infrastructure and the introduction of new communication and infrastructure networks, the world seemed "smaller" and "faster". The essay brings an analysis of the period discrourse that the autohors understand not only as a frame within which memories and events were performed, but also as a poduct of mnemonic processes. Klíčová slova: 19th century; Hradec Králové; Olomouc; Terezín; Josefov; bastion fortress; Austro-Prussian War of 1866 Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Nedobytá, přesto poražená. Pevnostní města Čech a Moravy v prusko-rakouské válce roku 1866

Autoři eseje se pokusili na základě ego-dokumentů odhalit hranice rozporu mezi očekávaným standardem intenzity a délky trvání prusko-rakouského konfliktu a následnou realitou. Jeden z modernizačních ...

Kessler, Vojtěch; Šrámek, J.
Historický ústav, 2023

Metodika klasifikace a hodnocení průmyslového dědictví z pohledu památkové péče - vodní hospodářství
Ryšková, M.; Dzuráková, M.; Pavelková, R.; Vyskočil, Aleš
2022 - český
Metodika se zabývá objekty vodního hospodářství (přehrady, malé vodní nádrže, vodní cesty, objekty pro využití vodní energie, objekty vodárenství, stokování a čistírenství), jež posuzuje z pohledu památkové péče. Poskytuje základní orientaci v tématu, přehled typologie a nástroje k hodnocení objektů vodního hospodářství. Tomu je přizpůsobena struktura metodiky a soustředění na hodnoticí kritéria, jež nejsou dosud v památkové péči dostatečně známé a přijaté: hodnotu typologickou, hodnotu technologického toku a zapojení v širších systémech. V památkové praxi by tak měla přispět ke zlepšení v dokumentaci, hodnocení a objektivním výběru nejvýznamnějších příkladů, navržených k památkové ochraně, čímž by mohla napomoci v odstranění (nebo alespoň zmírnění) nevyváženosti ochrany jednotlivých typů vodohospodářských objektů. Metodika je určena především pro pracovníky památkové péče a státní správu. Je nástrojem pro orientaci v tématu vodního hospodářství a pro jejich hodnocení z pohledu památkové péče. Rovněž je doporučena jako výuková pomůcka pro SŠ a VŠ technického zaměření v oblasti vodních staveb a vodního hospodářství The methodology deals with water management facilities (dams, small reservoirs, waterways, facilities for the use of water energy, water supply facilities, sewerage and sewage treatment plants), which it assesses from the point of view of monument care. It provides a basic orientation in the topic, an overview of the typology and tools for evaluating water management facilities/objects. The structure of the methodology and the focus on evaluation criteria, which are not yet sufficiently known and accepted in monument care: the typological value, the value of the technological flow and involvement in wider systems are adapted to this. In monument care practice, it should thus contribute to improvements in the documentation, evaluation and objective selection of the most important examples designed for monument protection, which could help to eliminate (or at least mitigate) the protection imbalance of individual types of water management facilities. The methodology is intended primarily for employees of monument care and state administration. It is a tool for orientation in the topic of water management and for their evaluation from the point of view of monument care. It is also recommended as a teaching aid for high schools and universities with a technical focus in the field of water construction and water management. Klíčová slova: classification; cultural heritage; evaluation; heritage management; industrial heritage; monuments; water management Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Metodika klasifikace a hodnocení průmyslového dědictví z pohledu památkové péče - vodní hospodářství

Metodika se zabývá objekty vodního hospodářství (přehrady, malé vodní nádrže, vodní cesty, objekty pro využití vodní energie, objekty vodárenství, stokování a čistírenství), jež posuzuje z pohledu ...

Ryšková, M.; Dzuráková, M.; Pavelková, R.; Vyskočil, Aleš
Historický ústav, 2022

Mezi uměním a třídním bojem. Kolektivní identita typografických dělníků v kontextu sociokulturních změn 19. století
Raška, Jakub
2022 - český
Studie má záměr propojit kulturní dějiny rané industrializace a počátky dělnického hnutí. Zkoumá měnící se kolektivní identitu tiskařů a sazečů, elitních i elitářských kvalifikovaných knihtiskařských dělníků, v časech fundamentálních změn společnosti. Typografové byli vzhledem ke své blízkosti k písemné kultuře prvními manuálně pracujícími, kteří se chopili pera, a sami reflektovali proměny svého postavení. Pramenný základ tvoří českojazyčné a německojazyčné texty z druhé poloviny 19. století. Pro komparaci měnící se identity typografů jsou zde zkoumány i texty a poměry z období raného novověku. Vedle textů z pera typogafů jsou zkoumány také aktivity typografických spolků a typografické stávky, během kterých docházelo k akceleraci proměn typografické identity. This study aims to link the cultural history of early industrialization with the beginnings of the labour movement, exploring the changing collective identity of printers and typesetters, both elite and elitist skilled print workers, at a time of basic social change. Due to their proximity to written culture, typographers were the first manual workers to take up the pen and themselves reflect on the changes in their position. The source material consists of Czech and German texts from the latter half of the 19th century. In order to compare typographers’ changing identities, texts and conditions from the Early Modern period are also examined. In addition to texts written by typographers, an examination is also made of typographic association activities and typographers’ strikes, as typographers’ identities increasingly changed. Klíčová slova: working class history; typography; 1848 revolution Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Mezi uměním a třídním bojem. Kolektivní identita typografických dělníků v kontextu sociokulturních změn 19. století

Studie má záměr propojit kulturní dějiny rané industrializace a počátky dělnického hnutí. Zkoumá měnící se kolektivní identitu tiskařů a sazečů, elitních i elitářských kvalifikovaných knihtiskařských ...

Raška, Jakub
Historický ústav, 2022

TGM, jižní Slované a Balkán
Hladký, Ladislav
2022 - český
Článek stručně charakterizuje a hodnotí vztahy mezi T. G. Masarykem a jižními Slovany v období od 90. let 19. století do roku 1937. The study briefly characterises and evaluates relations between T. G. Masaryk and the South Slavs in the period from 1890s until 1937. Klíčová slova: T. G. Masaryk; South Slavs; Balkan Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
TGM, jižní Slované a Balkán

Článek stručně charakterizuje a hodnotí vztahy mezi T. G. Masarykem a jižními Slovany v období od 90. let 19. století do roku 1937....

Hladký, Ladislav
Historický ústav, 2022

Hrob známého vojína. De-anonymizace válečných pomníků a hromadných hrobů jako modernizační proces?
Kessler, Vojtěch; Michlová, M.; Šrámek, J.
2022 - český
Tento článek se zaměřuje na vnímání anonymity padlých vojáků na válečných pomnících v Čechách v polovině 19. století. Badatelé působící ve střední Evropě mohou dojít k překvapivě odlišným závěrům než angloamerické práce. Tento článek tento nedostatek ve výzkumu kompenzuje. Anonymita válečných pomníků v českých zemích v průběhu první poloviny 19. století téměř vymizela. Vysvětlení hledáme ve čtyřech hlavních změnách, k nimž v té době došlo. Za prvé to byly zásadní změny ve společnosti, za druhé vyvíjející se estetika odrážející se ve válečných pomnících, za třetí rozdíl ve způsobu vedení války a konečně měnící se emoce vůči padlým, vlasti a rodině. This article focuses on perceiving the anonymity of fallen soldiers in the mid-19th century war memorials in Bohemia. The researchers working in Central Europe can draw surprisingly different conclusions than Anglo-American works. This article compensates for this lack of research. The anonymity of war memorials in the Czech lands almost disappeared during the first half of the 19th century. We are looking for an explanation in the four main changes that took place at that time. Firstly, fundamental changes in society, secondly, evolving aesthetics reflected in war memorials, thirdly, a difference in the way of waging war, and finally, changings emotions towards the fallen, the homeland and family. Klíčová slova: sepulchral monuments; military monuments history; memory; piety; mass grave; Bohemia; 19th century Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Hrob známého vojína. De-anonymizace válečných pomníků a hromadných hrobů jako modernizační proces?

Tento článek se zaměřuje na vnímání anonymity padlých vojáků na válečných pomnících v Čechách v polovině 19. století. Badatelé působící ve střední Evropě mohou dojít k překvapivě odlišným závěrům než ...

Kessler, Vojtěch; Michlová, M.; Šrámek, J.
Historický ústav, 2022

Sepulkrální palimpsest? Translokace památky a vzpomínky na příkladu padlých z války v roce 1866 v Köslin/Koszalinu a Poznani
Ćwiek-Rogalska, K.; Kessler, Vojtěch; Šrámek, J.
2022 - český
Cílem článku je analýza dvou válečných památníků, které vznikly po prusko-rakouské válce v roce 1866 v pruských městech Köstlin (dnes Koszalin) a Poznań v letech 1867 a 1870. Připomínaly úspěchy pruských armád v bitvách u Hradce Králové a Náchoda, stejně jako padlé pruské vojáky, často polské národnosti. Recepce obou pomníků se však v průběhu 19. století změnila. Oba válečné pomníky byly vnímány jako "pruské", respektive "německé", což vedlo k jejich zániku po opětovné polonizaci obou měst po roce 1918 (Poznaň) a 1945 (Köstlin/Koszalin). Tyto válečné památníky tak představují zajímavý příklad specifických jevů týkajících se zacházení se sepulkrálně-vojenskými památkami, které se vymykají obecné klasifikaci a teoretickým konceptům běžně přijímaným jak na kulturněhistorické, tak na památkověhistorické úrovni. Jejich specifičnost spočívá v neobvyklé míře translokace, kdy vojáci národnosti "A" padli v zemi "B" za zájmy státu "C", zatímco pomník věnovaný jejich památce byl postaven v lokalitě "D". Analyzované památníky navíc představují určitý "pomníkový utilitarismus", neboť jejich význam byly přepsány a samy byly zničeny a jejich části druhotně využity. Řada těchto faktorů, integrálně spojených s oběma památníky, se pak stává zajímavým předmětem historické analýzy, týkající se studia historické a kolektivní paměti. The article aims at analyzing two war memorials, established after the Austro-Prussian War of 1866 in the Prussian cities of Köslin (now Koszalin) and Poznań, subsequently in the years 1867 and 1870. They commemorated the successes of Prussian armies in the battles of Hradec Králové and Náchod, as well as the fallen Prussian soldiers, often of Polish nationality. However, the reception of both monuments changed during the 19th century. Both war memorials were perceived as “Prussian”, or respectively “German”, which led to their demise after the re-Polonization of both cities after 1918 (Poznań) and 1945 (Köslin/Koszalin). Thus, these war memorials constitute an interesting example of specific phenomena concerning treatment of sepulchral-military monuments, which defy general classification and theoretical concepts commonly accepted both at the cultural-historical and commemoration-historical level. Their specificity lies in the unusual degree of translocation, when soldiers of nationality “A” fell in country “B” for the interests of state “C”, while a monument devoted to their memory was built in locality “D”. Furthermore, the analyzed monuments represent a certain “monument utilitarianism”, as their meaning was rewritten, and they were themselves destroyed and their parts secondarily used. The range of these factors, integrally connected with both memorials, then becomes an interesting subject of historical analysis, concerning the study of historical and collective memory. Klíčová slova: military monuments; memory; War of 1866 Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Sepulkrální palimpsest? Translokace památky a vzpomínky na příkladu padlých z války v roce 1866 v Köslin/Koszalinu a Poznani

Cílem článku je analýza dvou válečných památníků, které vznikly po prusko-rakouské válce v roce 1866 v pruských městech Köstlin (dnes Koszalin) a Poznań v letech 1867 a 1870. Připomínaly úspěchy ...

Ćwiek-Rogalska, K.; Kessler, Vojtěch; Šrámek, J.
Historický ústav, 2022

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze