Number of found documents: 389
Published from to

Příklad a pohoršení: K ohlasu Demlova Svědectví o Otokaru Březinovi
Davidová, Eliška
2018 - Czech
Demlova nejrozsáhlejší kniha Mé svědectví o Otokaru Březinovi (1931) vyvolala v československém tisku vlnu bouřlivých reakcí. Tento příspěvek se ve vzorku deseti dobových textů pokouší vysledovat základní narativy, k nimž se účastníci diskuse přikláněli, způsoby argumentace, klíčová témata a motivace. Jako ústřední téma se zde vyjevuje obraz mrtvého básníka, jenž je významným prvkem v mytologii nedávno vzniknuvší republiky. Deml’s most comprehensive book, My Testimony About Otokar Březina (1931), provoked a wave of outrage in the Czechoslovakian press on publication. This contribution examines a sample of ten different texts written at the time and on this basis outlines the main narratives adopted by the participants in the debate as well as their motivations, methods of argumentation and, finally, the key topics discussed. It determines the central motif in the debate to be the image of a dead poet which represented a key element in the mythology of the recently founded republic. Keywords: Czech literature; Jakub Deml; Otokar Březina; biography; reception of literary work; polemics Available at various institutes of the ASCR
Příklad a pohoršení: K ohlasu Demlova Svědectví o Otokaru Březinovi

Demlova nejrozsáhlejší kniha Mé svědectví o Otokaru Březinovi (1931) vyvolala v československém tisku vlnu bouřlivých reakcí. Tento příspěvek se ve vzorku deseti dobových textů pokouší vysledovat ...

Davidová, Eliška
Ústav pro českou literaturu, 2018

Cožpak jsem to chtěl, aby mne zařadili do literatury? Jakub Deml a literární tradice
Iwashita, Daniela; Kořínková, Šárka
2018 - Czech
Available at various institutes of the ASCR
Cožpak jsem to chtěl, aby mne zařadili do literatury? Jakub Deml a literární tradice

Iwashita, Daniela; Kořínková, Šárka
Ústav pro českou literaturu, 2018

Jediná kniha Jakuba Demla, Bedřicha Fučíka a Vladimíra Binara
Iwashita, Daniela
2018 - Czech
Příspěvek připomíná myšlenku jediné knihy i další metafory celistvého díla (dílo jako strom, tasovská krajina, řeka Oslava), které se konstantně objevují v Demlově psaní: Co mohou konkrétně znamenat pro čtenáře a editory jeho prací? Autorka se zaměřuje na řešení, které v samizdatové edici Dílo Jakuba Demla (13 svazků, Rukopisy VBF, Praha 1978–1983) a v doprovodné Zprávě o uspořádání Díla Jakuba Demla (Rukopisy VBF, Praha 1981) rozpracovali a zdůvodnili Bedřich Fučík a Vladimír Binar. Shrnuje známé nedostatky Díla, zejména redukci řady textů, a vyzdvihuje ty jeho pořádající principy, které odpovídají Demlovu způsobu psaní i vydávání: například sledování cyklické chronologie; rozeznání ústředních návratných knih, žánrové uspořádání svazků, čtenářské a múzické zaměření knih. Dále stať vyjmenovává řemeslné parametry a postupy editorů Díla, které platí i pro dnešní editory: podrobné zmapování autorových redakčních, edičních a nakladatelských postupů, sledování a preference autorské vůle, uspořádání a zpřístupnění bibliografie (včetně časopisecké), co nejširší poznání dostupných rukopisů a korespondence (dnes zejména uspořádání a popis části Demlova fondu v LA PNP s tisíci stran navzájem pomíchaných rukopisů knih včetně Zapomenutého světla), zmapování Demlových nakladatelských textů a letáků, vysvětlení zvolených edičních a pořádajících postupů, zveřejnění podrobného rozvrhu spisů a vystavení se kritické oponentuře. Autorka v závěru navrhuje budoucí ediční řešení: hybridní edici, která by sestávala paralelně jednak z elektronické kritické edice včetně archivu všech verzí a nástrojů pro jejich porovnání a jednak z čtenářského knižního vydání díla, jež by textově vyšlo z kritické edice a uspořádáním – při výrazném doplnění – by zhruba sledovalo principy a rozvržení samizdatového Díla. This contribution reviews, and reflects on, the idea of a single, unified book and other metaphors of holistic work (the work as a tree, the Tasov landscape, the Oslava river) which constantly recur in Deml’s writings: what can they mean for the reader and the editors of his work today? The contributor focuses on a solution worked out and justified by Bedřich Fučík and Vladimír Binar in the samizdat edition of The Work of Jakub Deml (13 volumes, VBF Manuscripts, Prague 1978–1983) and in the accompanying Report on the Compilation of the Work of Jakub Deml (VBF Manuscripts, Prague 1981). The contributor reviews the well-known shortcomings of The Work, especially its reduction of a number of texts, but notes with approval its organizing principles which correspond to Deml’s own approach to writing and publication: such as the pursuit of cyclical chronology; the recognition of the central, recurrent books; the organization of individual volumes along generic lines; the readerly and artistic character of the books. The contribution goes on to identify the editorial measures and procedures established by The Work editors which are equally valid for us today: such as the need for detailed mapping of Deml’s editorial and publishing practices; the need to respect and privilege the author’s will; the need for compilation and publication of all bibliography (including contributions to journals and magazines); the need for the widest possible research into extant manuscripts and correspondence (today this applies above all to the ordering and detailed description of a part of Deml’s writings deposited in the Literary Archive of The Museum of Czech Literature in Prague, which comprises thousands of mixed-up pages from manuscripts of various books, including Forgotten Light); further, the need for mapping Deml’s publishing notices and leaflets; the publication of a detailed schedule of all his writings, and, last but not least, the willingness to accept external review and criticism. In conclusion the contributor proposes a solution for the future: the publication of a hybrid edition which would consist of an electronic critical edition (including an archive of all extant versions together with instruments for their comparison) in parallel with a readerly publication of Deml’s work in book format which would be based on texts in the critical edition and organized roughly in accordance with the principles and overall conception of Fučík’s and Binar’s samizdat Work, even if significantly extended. Keywords: Jakub Deml; Vladimír Binar; Bedřich Fučík; edition; bibliography; manuscripts; Report on the Compilation of the Work o Jakub Deml; readerly edition; critical edition; hybrid edition Available at various institutes of the ASCR
Jediná kniha Jakuba Demla, Bedřicha Fučíka a Vladimíra Binara

Příspěvek připomíná myšlenku jediné knihy i další metafory celistvého díla (dílo jako strom, tasovská krajina, řeka Oslava), které se konstantně objevují v Demlově psaní: Co mohou konkrétně znamenat ...

Iwashita, Daniela
Ústav pro českou literaturu, 2018

„Jak milo bylo v sednici, když se smrklo!“ Černá hodinka a její reflexe v české literatuře 19. století
Piorecká, Kateřina
2018 - Czech
Černou hodinkou se v 19. století rozumělo přestávku v práci při západu slunce před tím, než se vyplatí rozsvítit, přeneseně se pak stalo obecným pojmenováním doby stmívání a po setmění, kdy se lidé sesednou a vyprávějí. Tento fenomén byl původně vázán na zimní sezónní práce, především přástky. Světelné podmínky dovolily přežívání orální tradice, jež v průběhu 19. století zajímala folkloristy i etnografy. V postupující proměně tradičních struktur v občanskou společnost se společně s industrializací, jež převálcovala nejen tradici přástek a draček, ale zpřetrhala cyklický čas a položila důraz na linearitu veškerého dění, je třeba sledovat i proces literalizace. Čeští spisovatelé orální útvar pověsti, pohádky či humorky vtiskli do prestižních literárních žánrů, jakými byly balada, idyla, selanka či mravoučná povídka. Na příkladu krátkých próz Boženy Němcové a její Babičky příspěvek dokládá, že jejím spisovatelským úsilím bylo orálně tradované texty pozdvihnout prostřednictvím prestižních žánrů do literárního kánonu. In the 19th century the term “the black hour” meant the break in work at sunset, before it was worth lighting the lamps. Figuratively it became the general term for the period of dusk and after nightfall, when people used to sit together and talk. This phenomenon was originally connected with winter seasonal work, in particular flas-spinning session. The lighting conditions allowed oral traditions to survive, which in the course of the 19th century came to interest students of folklore and ethnographers. However, the process of industrialisation not only put an end to the tradition of people sitting together and talking while spinning or plucking feathers, but also severed cyclical time and placed the emphasis on the linearity of everything that happened. As part of the progressive transformation of traditional structures in civil society the process of literalisation needs to be observed as well. Czech writers imprinted oral forms such as legends, fairy-tales, or humorous stories into prestigious literary genres such as ballads, idylls, or short stories whit a moral. Taking the example of Božena Němcová’s shor proses and her novel Babička (Grandmother), the article shows that as a writer she tried to raise texts that had been passed down orally into the literary canon by the use of prestigious genres. Keywords: black hour; oral tradition; literalisation; Němcová, Božena Available at various institutes of the ASCR
„Jak milo bylo v sednici, když se smrklo!“ Černá hodinka a její reflexe v české literatuře 19. století

Černou hodinkou se v 19. století rozumělo přestávku v práci při západu slunce před tím, než se vyplatí rozsvítit, přeneseně se pak stalo obecným pojmenováním doby stmívání a po setmění, kdy se lidé ...

Piorecká, Kateřina
Ústav pro českou literaturu, 2018

K současné vydavatelské situaci díla Petra Bezruče
Kosák, Michal; Flaišman, Jiří
2018 - Czech
Příspěvek na podkladě revize, kterou podnikli editoři při přípravě nového kritického vydání Slezských písní Petra Bezruče v rámci Kritické hybridní edice, informuje o nových nálezech, dále resumuje deficity v archivním uložení a badatelské dostupnosti materiálů a vydavatelský stav básníkova díla. V závěru stanovuje nejbližší cíle vydavatelského kolektivu. Ty spatřuje v zapojení korespondenčního materiálu do připravovaného vydání Slezských písní v rámci Kritické hybridní edice na internetu a v uspořádání antologie sekundární literatury. Our contribution is based on the material revision during the editorial preparation of the Critical hybrid edition of Silesian songs. In addition, this article informs about new-found authorial manuscripts, losses, and deficits in archival treatments. The article focuses on the further steps in the publication of Bezruč’s work. These goals will have been presented in the new prepared correspondence edition incorporated in the publication of Silesian songs Critical hybrid edition on the internet and the anthology of reflections on Bezruč. Keywords: Bezruč, Petr; scholarly edititng; Silesian songs Available at various institutes of the ASCR
K současné vydavatelské situaci díla Petra Bezruče

Příspěvek na podkladě revize, kterou podnikli editoři při přípravě nového kritického vydání Slezských písní Petra Bezruče v rámci Kritické hybridní edice, informuje o nových nálezech, dále resumuje ...

Kosák, Michal; Flaišman, Jiří
Ústav pro českou literaturu, 2018

Objev vnitřního světla v duši moderního člověka
Hrdina, Martin
2018 - Czech
Studie popisuje objev představy o vnitřním světle v člověku, který byl v Čechách podnícen orientální renesancí a projevil se v myšlení filozofa Františka Čupra. Nová rezonance archaické představy v moderní době, jíž dominují fyzikální teorie světla, je mapována v religiózním diskurzu šedesátých a sedmdesátých let 19. století na příkladu tehdejších diskusí o Kristu. Čuprovo pojetí Krista, vycházející z textu staroindických upanišad a purán, je při tom konfrontováno s podáním v dobově rozšířeném životopisu Ernesta Renana. V závěru příspěvku je pozornost věnována projevům nové koncepce světla v tom segmentu českého literárního pole, jehož autoři měli největší předpoklady pro interiorizaci podnětů vycházejících z orientálních kultur. The study describes the discovery of ideas of inner light in people, which was inspired in the Czech lands by an Oriental renaissance and which manifested itself in the thinking of the philosopher František Čupr. A new resonance of archaic ideas in the modern era, dominated by physical theories of light, is mapped out in the religious discourse of the 1860s and 1870s, based on the example of the discussion about Christ at the time. Čupr´s concept of Christ, drawing on the texts of the ancient Indian Upanishads and Puranas, is compared with the interpretation in the biography of Christ by Ernest Renan, which was widely read at the time. At the end of the article, attention is devoted to manifestations of the new concept of light in this segment of the Czech literary field, whose authors had the greatest preconditions for interiorising stimuli coming from Oriental cultures. Keywords: history of perception of light; transfiguration of Christ; Oriental renaissance; František Čupr; lumírovci Available at various institutes of the ASCR
Objev vnitřního světla v duši moderního člověka

Studie popisuje objev představy o vnitřním světle v člověku, který byl v Čechách podnícen orientální renesancí a projevil se v myšlení filozofa Františka Čupra. Nová rezonance archaické představy v ...

Hrdina, Martin
Ústav pro českou literaturu, 2018

Optické přístroje v literatuře kolem roku 1800
Smyčka, Václav
2018 - Czech
Studie zkoumá vztah mezi literaturou a optickými médii (zograskop, kukátko a laterna magika) na sklonku 18. a v první polovině 19. století, tedy před nástupem fotografie a filmu. Vychází z tezí mediálního teoretika Friedricha Kittlera o vzájemném prolínání a vymezování se literární imaginace, optických aparátů a antropologických představ o lidské obrazotvornosti. Tyto vztahy zkoumá na dílech české a německy psané literatury z Čech dané doby, přičemž největší pozornost věnuje textům Christiana Heinricha Spieße a roli laterny magiky v nich. Analýza Spießových děl (Die Geheimnisse der alten Egypzier, Die Biographien der Wahnsinnigen, Die Kriminalgeschichten) a příklady z dalších českých a českoněmeckých autorů 19. století (Václav Kosmák, Wolfgang Adolf Gerle, Karel Matěj Čapek-Chod…) dokládají, že se laterna magika stává od konce 18. století nejen frekventovaným literárním motivem, ale též model, skrze nějž chápou tito autoři fungování lidské imaginace jako takové. Ukazuje se, že se ve Spießově myšlení patologický stav fantazie vztahuje k normálnímu fungování obrazotvornosti stejně jako porucha projekčního aparátu k jeho normálnímu chodu. Laterna magika funguje ovšem v díle Spieße též jako poetologický program. Spieß totiž chápe své vlastní psaní jako kritiku práce optickým médií, ale současně rozvíjí jejich vlastní poetiku a snaží se jí vyrovnat. Diseminuje tak imaginaci několikanásobnými intermediálními poukazy (optická média suplují fantazii, ovšem samy jsou v průběhu četby nahrazeny „vnitřní“ literární imaginací), a uniká tím zdánlivě své vlastní medialitě. Studie tak dokládá komplexní inter- a transmediální vztahy mezi literaturou a optickými médii již dlouho před vyhlášením konce Gutenbergovy galaxie. The study examines the relationship between literature and optical media (zograscopes, peepshows and magic laterns) in the late 18th century and the first half of the 19th century, in other words before the advent of photography and film. It is based on the theses of the media theorist Friedrich Kittler about the mutual overlap and delimitation between literary imagination, optical devices and anthropological ideas about human fantasy. It examines these relationships in the works of literature writen in Czech and German in the czech lands during this period, focusing in particular on texts by Christian Heinrich Spiess and his role played in them by the magic latern. An analysis of Spiess´ works and examples from other 19th - century Czech and Czech-German authorsshows, that from the end of the 18th century the magic latern became not only a frequent literyry motif, but also a model though which these authors understood the functioning of the human imagination as such. It appears that in Spiess´ thought the pathological state of phantasy is relatedto the normal functioneng of the imagination in the same way as a defect in the projection apparatus is related to its normal operation. However, the magic latern also functions in Spiess´ oevre as a poetological programme. Spiess sees his own writing as criticism of the work of the optical media, but at the same time develops their specific poeticism and attempts to compensate it for it. He also disseminates imagination through multiple intermedial references, ans it thus seemingly trans-medial relationships between literature and optical media well before the announcement of the end of the Gutenberg galaxy. Keywords: imagination; optical media; enlightenment; Spiess, Christian Heinrich; Kittler, Friedrich Available at various institutes of the ASCR
Optické přístroje v literatuře kolem roku 1800

Studie zkoumá vztah mezi literaturou a optickými médii (zograskop, kukátko a laterna magika) na sklonku 18. a v první polovině 19. století, tedy před nástupem fotografie a filmu. Vychází z tezí ...

Smyčka, Václav
Ústav pro českou literaturu, 2018

Tasovský betlém
Iwashita, Daniela
2018 - Czech
Keywords: Jakub Deml Available at various institutes of the ASCR
Tasovský betlém

Iwashita, Daniela
Ústav pro českou literaturu, 2018

Vodník, 'kníže smrti a temnosti'
Šidák, Pavel
2018 - Czech
Studie ukazuje vztah démonického světa ke kategoriím 'temna' a 'světla'. Za zástupce démonické oblasti je zvolen vodník, postava v českém mytologickém systému pevně zakořeněná a v mnoha aspektech specifická. Ukazuje se tu jednak intuitivní spojení démonického světa a pólu 'temného', toto spojení je ovšem demaskováno jako zpětná interpretace křesťanského myšlenkového světa a je zároveň relativizováno schopností démonických postav, jak ji zobrazuje umění, participovat stejně tak na 'temném' jako na 'světlém' chronotopu. Skutečná 'temnota' této postavy, díky níž je vodník a obecně démonický svět pro umění dodnes lákavým tématem, se tak ukazuje v jeho ne-lidskosti, nepoznatelnosti a neuchopitelnosti. The study shows the relationship between the demonic world and the categories 'darkness' and 'light'. As a representative of the demonic world the water spirit has been chosen, a figure that is firmly rooted in the Czech mythological system and is in many respects a specific one. The intuitive connection between the demonic world and the area of 'darkness' is demonstrated, but at the same time this connection is exposed as a retrospective interpretation of the world of Christian thought and is qualified by the ability of demonic figures, as portrayed in art, to participate in both the 'dark' and the 'light' chronotope. The true “darkness” of this figure, thanks to which the water spirit and the demonic world in general are still attractive themes for art today, is to be seen in the fact that it is not human, not recognisable, and cannot be grasped. Keywords: folklore; mythology; water goblin Available at various institutes of the ASCR
Vodník, 'kníže smrti a temnosti'

Studie ukazuje vztah démonického světa ke kategoriím 'temna' a 'světla'. Za zástupce démonické oblasti je zvolen vodník, postava v českém mytologickém systému pevně zakořeněná a v mnoha aspektech ...

Šidák, Pavel
Ústav pro českou literaturu, 2018

Válkou k objevům. Denonova cesta za uměním
Hrbata, Zdeněk
2017 - Czech
Analýza knihy Voyage dans la Basse et la Haute Égypte Vivanta Denona, člena Napoleonovy vojenské expedice do Egypta, a jejích různých diskurzivních rovin, které tvoří a) kronika vojenské kampaně a zároveň deníkový cestopis, b) objevování a dokumentarizace egyptských památek, c) ohlasy preromantických estetik (estetika vznešena a přírody, poetika ruin). This paper analyses the key discourse levels in Voyage dans la Basse et la Haute Égypte, a book by Vivant Denon, a member of the society of scholars and artists that accompanied Napoleon’s military expedition to Egypt. From May 1798 to October 1799 Denon wrote a chronologically incomplete chronicle of the Egyptian campaign, including battles, encounters, pursuits, the horrors of war and the extreme conditions, a chronicle that is concurrently a travelogue journal with the customary topics (inhabitants, mores and customs) and an epic structure (the voyage, obstacles, wanderings and struggles). Moreover, as the author looks around ebes, Luxor, Denderah (Tyntiris) and Aswan, he colourfully and enthusiastically relates the discovery of Egypt, carefully describing and tirelessly drawing. The variety of discourses in Denon’s Travels (e.g. the discourse of war and its heroization, as well as its cruel aspect; the discourse of discoveries and emerging Egyptology; travelogue discourse) gradually takes on the form of the rivalry and conflict of different times. Keywords: war; discovery; art Available at various institutes of the ASCR
Válkou k objevům. Denonova cesta za uměním

Analýza knihy Voyage dans la Basse et la Haute Égypte Vivanta Denona, člena Napoleonovy vojenské expedice do Egypta, a jejích různých diskurzivních rovin, které tvoří a) kronika vojenské kampaně a ...

Hrbata, Zdeněk
Ústav pro českou literaturu, 2017

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases