Number of found documents: 16
Published from to

Psychometrické vlastnosti metody Youth Self-Report u klinického souboru
Urbánek, Tomáš; Čermák, Ivo; Štěpánek, Petr; Schmidtová, Jana
2016 - Czech
Příspěvek se zabývá validitou a reliabilitou dotazníku Youth Self-Report autora Thomase M. Achenbacha. Jde o metodu zjišťující jedenáct subškál, syndromů převážně patologického chování a prožívání dětí a mladistvých. Data byla získána od psychiatrických pacientek ve věku 12-18 let, z nichž většina byla vystavena domácímu násilí a zneužívání. Byla provedena analýza vnitřní konsistence a analýzy dokládající empirickou validitu jednotlivých subškál. The paper deals with reliability and validity analyses of the Youth Self-Report questionnaire by Thomas M. Achenbach. It is a method comprising eleven subscales, mostly syndromes of pathological conduct of children and adolescents. The data were obtained from the psychiatric patients (girls) from 12 to 18 years, most of them were exposed to family violence and abuse. The analyses of internal consistency and correlation analyses supporting the empirical validity of scales were conducted. Keywords: Youth Self-Report; psychometric characteristics; trauma; adolescence Fulltext is available at external website.
Psychometrické vlastnosti metody Youth Self-Report u klinického souboru

Příspěvek se zabývá validitou a reliabilitou dotazníku Youth Self-Report autora Thomase M. Achenbacha. Jde o metodu zjišťující jedenáct subškál, syndromů převážně patologického chování a prožívání ...

Urbánek, Tomáš; Čermák, Ivo; Štěpánek, Petr; Schmidtová, Jana
Psychologický ústav, 2016

Model adaptivních schopností pro vývoj českých posuzovacích škál u dětí
Chadimová, L.; Urbánek, Tomáš; Seifert, M.; Ivanková, K.
2016 - Czech
Představujeme výsledky shlukové analýzy, která byla provedena v rámci vývoje českých posuzovacích škál adaptivních schopností u dětí a adolescentů. V rámci činnosti NÚV byla svolána skupina 8 odborníků na oblast adaptivních schopností z akademické a výzkumné oblasti i poradenské praxe. Každý člen skupiny obdržel v rámci jednoho setkání celkem 300 otázek, které byly inspirovány některými ze zahraničních či místních nástrojů hodnotících adaptivní schopnosti. Úkolem skupiny bylo rozdělit otázky do kategorií, které se jim z hlediska konstruktu adaptivních schopností a jeho projevů v českém prostředí zdají smysluplné. Na základě výsledků kategorizace byl zpracován výsledný model adaptivních schopností, který se stane podkladem pro strukturování vytvářených posuzovacích škál. Tento model ve svém příspěvku porovnáme s aktuálně užívaným modelem adaptivních schopností dle DSM-V.\n We introduce results of cluster analysis conducted during the development of Czech assessment scales of adaptive behavior in children and adolescents. Within the frame of National Institute of Education we organized the group of experts on the topic of adaptive behavior, both from the academical and practical areas. Every member of the expert group obtained 300 items inspired by local or foreign methods of adaptive behavior assessment. The experts were instrued to cathegorize the items, which they found meaningful with regard to the construct of adaptive behavior and its manifestation on the Czech background. Based on results we compiled consequent model of adaptive behavior, that becomes the base structure for newly developed assessment scales. We compare this structure with the model of adaptive behavior used by DSM-V.\n Keywords: hierarchical cluster analysis; adaptive behavior; children Fulltext is available at external website.
Model adaptivních schopností pro vývoj českých posuzovacích škál u dětí

Představujeme výsledky shlukové analýzy, která byla provedena v rámci vývoje českých posuzovacích škál adaptivních schopností u dětí a adolescentů. V rámci činnosti NÚV byla svolána skupina 8 ...

Chadimová, L.; Urbánek, Tomáš; Seifert, M.; Ivanková, K.
Psychologický ústav, 2016

Kvalita života dětí a adolescentů po léčbě onkologického onemocnění: výsledky druhé etapy longitudinální studie QOLOP
Blatný, Marek; Koutná, Veronika; Jelínek, Martin; Blažková, T.; Kepák, T.
2016 - Czech
The Brno Quality of Life Longitudinal Study of Paediatric Oncology Patients (QOLOP, N = 225) je prospektivní longitudinální studie kvality života dětí a adolescentů po léčbě onkologického onemocnění v dětském věku, která byla započata v r. 2006. Příspěvek shrnuje hlavní výsledky z druhé etapy této studie. Ze tří studií, které se zabývaly longitudinálními trendy v kvalitě života, změnami v úrovni depresivní symptomatologie a prediktory posttraumatického stresu a posttraumatického růstu, vyplynulo, že větší úlohu, než objektivní /nlékařské ukazatele (typ diagnózy, závažnost následků léčby), hrají faktory osobnostní (negativní emocionalita) a faktory výchovy, tedy faktory, které primárně nesouvisejí s onemocněním a mohou být vhodným způsobem ovlivňovány. The Brno Quality of Life Longitudinal Study of Paediatric Oncology Patients (QOLOP,N = 225) is a prospective longitudinal study of the quality of life of children and adolescents after treatment of pediatric cancer, which was started in 2006. This paper summarizes the main results of the second stage of this study. Three studies that dealt with longitudinal trends in quality of life, changes in the level of depressive symptoms and predictors of posttraumatic stress and posttraumatic growth, showed that more important than objective medical data (type of diagnosis, severity of late effects) are personality characteristics (negative emotionality) /nand parenting factors, i.e. factors that are not primarily related to the disease and can be suitably influenced. Keywords: Childhood cancer survivors; longitudinal study; quality of life; depressivness; posttraumatic stress; posttraumatic growth Fulltext is available at external website.
Kvalita života dětí a adolescentů po léčbě onkologického onemocnění: výsledky druhé etapy longitudinální studie QOLOP

The Brno Quality of Life Longitudinal Study of Paediatric Oncology Patients (QOLOP, N = 225) je prospektivní longitudinální studie kvality života dětí a adolescentů po léčbě onkologického ...

Blatný, Marek; Koutná, Veronika; Jelínek, Martin; Blažková, T.; Kepák, T.
Psychologický ústav, 2016

Osobnost, kreativita a komplexita myšlení
Chadimová, L.; Urbánek, Tomáš
2016 - Czech
Prezentovaná studie je zaměřena na vztahy kreativity, osobnosti a kognitivní komplexity. Strukturou kognitivních procesů se výzkumníci začali zabývat již od přelomu 20. století a po dlouhou dobu byla zásadním tématem. Výzkum v oblasti kognitivních stylů přinesl mnoho nových poznatků o vztahu osobnosti a specifických kognitivních procesů, jako je vnímání, myšlení, rozhodování, paměť atd. Teorie kognitivní komplexity představují jeden z příspěvků tohoto období, které jsou zaměřeny na to, jak jsou kognitivní procesy \nstrukturovány, jak jejich struktura ovlivňuje efektivitu rozhodování a jak je ovlivněna různými interními nebo \nexterními faktory jako je pohlaví, věk, osobnost, sociální kontext, časový tlak atd. V první části výzkumu byla \nprovedena korelační analýza faktorů divergentního myšlení a kognitivní komplexity dle přístupu P. Suefelda a P. \nE. Tetlocka. Figurální a verbální fluence, flexibilita, elaborace a originalita byly zjišťovány pomocí subtestů \nTorranceho testu kreativního myšlení a Guilfordova testu alternativních použití. Kognitivní komplexita byla \nhodnocena v souladu se skórovacím manuálem integrativní / konceptuální komplexity (Baker-Brown a kol., 1992). Dále jsme realizovali korelační studii kognitivní komplexity a osobnostních rysů Big Five podle české verze NEO-FFI (Hřebíčková a Urbánek, 2001). V tomto článku shrneme hlavní zjištění realizovaných studií a krátce načrtneme otázky a hypotézy pro budoucí výzkumy v této oblasti. Presented study introduce the correlation of creativity, personality and cognitive complexity. The structure of cognitive processess has been great topic since the turn of 20th century. The research on cognitive styles have brought many new findings on the interconectedness of personality and cognitive processes such as perception, thinking and decision making, memory etc. Theories of cognitive complexity represent one contribution of this period, which aims on how are the cognitive processess structured, how this structure affects the effectivity of decision making and how it’s affected by different internal or external factors such as sex, age, \npersonality, social context, time pressure etc . In the first part of our research we conducted an analysis of \ncorrelation between divergent thinking factors and cognitive complexity measures following the approach of P. \nSuefeld and P.E. Tetlock. Figural and verbal fluence, flexibility, elaboration and originality were measured by \nsubtests Torrance test of creative behaviour and Guilford Alternative uses test. Cognitive complexity was scored \non the Paragraph completion test data following the Integrative/Conceptual complexity scoring manual (Baker-Brown et al., 1992). In the second part of study we conducted correlation study of cognitive complexity and Big Five personality traits (measured by Czech version of NEO-FFI by Hřebíčková & Urbánek, 2001). The article gives a summary of main findings of our studies and briefly sketch out the questions and hypotheses for future research on the complexity of thought. Keywords: Big Five; creativity; personality; cognitive complexity; integrative complexity Fulltext is available at external website.
Osobnost, kreativita a komplexita myšlení

Prezentovaná studie je zaměřena na vztahy kreativity, osobnosti a kognitivní komplexity. Strukturou kognitivních procesů se výzkumníci začali zabývat již od přelomu 20. století a po dlouhou dobu byla ...

Chadimová, L.; Urbánek, Tomáš
Psychologický ústav, 2016

Akulturační stres a osobnostní rysy Vietnamců žijících v České republice
Chvojková, Petra; Hřebíčková, Martina
2016 - Czech
Cílem studie bylo objasnit vztahy mezi akulturačním stresem, osobnostními vlastnostmi obsaženými v Pětifaktorovém modelu osobnosti a demografickými charakteristikami u Vietnamců žijících v ČR. Výzkumu se účastnilo 488 Vietnamců ve věku od 15 do 69 let. Akulturační stres jsme měřily pomocí české verze Riverside Acculturation Stress Inventory (RASI, Benet-Martinez, 2003) identifikujícího pět oblastí, které mohou jedincům vystaveným vlivu dvou kultur působit psychickou zátěž (1. jazykové dovednosti, 2. pracovní výzvy, 3. interkulturní vztahy, 4. diskriminace a 5. kulturní izolace). Vlastnosti obsažené v pětifaktorovém modelu jsme zjišťovaly podle Big Five Inventory (BFI-44, John & Benet-Martinez, 1998). Na základě výsledků zahraničních studií jsme předpokládaly, že akulturační stres u bikulturních jedinců bude souviset s neuroticismem, ale také dalšími vlastnostmi obsaženými v pětifaktorovém modelu. Výzkum potvrdil, že akulturační stres u českých Vietnamců lze predikovat podle míry neuroticismu, věku a socioekonomického statusu. The aim of the study is to analyze the link between the acculturative stress, personality traits included in five-factor model and demographic characteristics among Vietnamese living in the Czech Republic. The sample consisted of 488 Vietnamese aged from 15 to 69 years. Acculturative stress was measured by the Czech version of the Riverside Acculturation Stress Inventory (RASI, Benet-Martinez, 2003). RASI identifies five areas that may influence individuals exposed to two cultures and can cause mental stress (1. Language skills, 2. Work Challenges, 3. Intercultural relations, 4. Discrimination and 5. Cultural isolation). Personality traits were measured by Big Five Inventory (BFI-44, John & Benet-Martinez, 1998). Based on results of previous studies, we have proposed that acculturation stress would be related to neuroticism, but also to other traits included in the five-factor model. We have proposed also, that experience of acculturative stress would differ depending on age and gender. Our preliminary results confirm that neuroticism, age and socioeconomic status appeared to be the most powerful predictors of acculturative stress among Vietnamese living in the Czech Republic. Keywords: acculturative stress; Five-factor model of personality; the Vietnamese minority Fulltext is available at external website.
Akulturační stres a osobnostní rysy Vietnamců žijících v České republice

Cílem studie bylo objasnit vztahy mezi akulturačním stresem, osobnostními vlastnostmi obsaženými v Pětifaktorovém modelu osobnosti a demografickými charakteristikami u Vietnamců žijících v ČR. Výzkumu ...

Chvojková, Petra; Hřebíčková, Martina
Psychologický ústav, 2016

Vývoj metody pro posouzení sociální kognice
Czekóová, Kristína; Pokorná, Zuzana; Špiláková, Beáta
2016 - Czech
Přiměřené chování v různých sociálních situacích vyžaduje sofistikované socio-kognitivní schopnosti. Prohloubení našich znalostí o těchto schopnostech vyžaduje nástroje, které nám umožní jejich rozřazení do jednotlivých sociálních a emočních složek. To platí zejména pro empatii, která podle dosavadních předpokladů obsahuje kognitivní a afektivní složku. Multifacetový test empatie (MET) se stále častěji využívá ve výzkumu empatického uvědomění a chování. Jedná se o metodu založenou na vizuálních podnětech, která umožňuje /nměře ní zvlášť kognitivní a afektivní složky empatie. Tato metoda však v České republice nebyla doposud /nformálně validizovaná. V tomto příspěvku popisujeme naše snahy vyvinout českou verzi MET – proces výběru/npodnětového materiálu, vývoj položek a validizaci na základě evaluace vzorku české a slovenské populace. /nVěříme, že výsledná podnětová sada bude na poli budoucího socio-kognitivního a socio-afektivního výzkumu užitečná. Conducting ourselves accordingly in varying social situations demands sophisticated socio-cognitive capacities. Developing our nderstanding of such faculties demands tools that allow us to delineate them into their constituent social and emotional components. This is true particularly of empathy, believed to comprise a cognitive and affective component. The Multifaceted Empathy Test (MET) is used increasingly to investigate empathic awareness and expression. It is a picture-based/nmeasure designed to measure the dissociable cognitive and affective components of empathy independently. Currently, however, there exists no formal validation of the MET in the Czech Republic. To address this gap, this presentation describes the process be/nhind stimulus selection, item development, and validation according to the subjective evaluations of Czech and Slovak sample. /nWe believe that the resulting stimulus set will prove useful for future socio-cognitive and -emotion research. Keywords: Multiface ted Empathy Test; cognitive empathy; affective empathy; validity, reliability Fulltext is available at external website.
Vývoj metody pro posouzení sociální kognice

Přiměřené chování v různých sociálních situacích vyžaduje sofistikované socio-kognitivní schopnosti. Prohloubení našich znalostí o těchto schopnostech vyžaduje nástroje, které nám umožní ...

Czekóová, Kristína; Pokorná, Zuzana; Špiláková, Beáta
Psychologický ústav, 2016

Generativita v mladé dospělosti: pilotní studie
Millová, Katarína; Lacko, D.; Pástorová, I.; Pecková, A.
2016 - Czech
Generativita jako tvořivost, produktivita, péče o druhé lidi a předávání hodnot dalším generacím je důležitým vývojovým úkolem, který by měl být naplněn v dospělosti. Pro její rozvoj je důležitá mladá dospělost a dokonce některé složky mohou dosahovat svého vrcholu právě na začátku dospělosti. Cílem výzkumu bylo získat vhled do generativity vmladé dospělosti v kontextu dalších osobnostních charakteristik. Soubor tvořilo 54 studentů VŠ (24 žen, průměrný věk 21,4 let), kteří vyplnili online dotazníky: LGS - generativní zájem, GBC /n- generativní jednání, Gen-Current - struktura generativity, Inventory of the Dimensions of Emerging Adulthood, Dotazník sociální selekce, optimalizace a kompenzace a Self-Concept Clarity Scale. Dotazník aktuální generativity byl u mladých dospělých použit poprvé. Popisuje sociální, kulturní, technickou a ekologickou generativitu. Faktorová analýza (rotace varimax) nepotvrdila existenci těchto typů jako samostatných faktorů. Korelační analýza odhalila vztah mezi generativitou a experimentováním, zaměřením na sebe (pouze LGS a /nGen-Current) a ostatní (Gen-Current) a sociální seberegulaci (GBC, Gen-Current). U jasnosti sebepojetí se žádné významné vztahy nepotvrdily. Genderové rozdíly v generativitě jsme nezjistili. Nejvýznamnějším prediktorem generativity byla sociální seberegulace (generativní zájem), experimentování (generativní jednání) a zaměření na sebe (struktura generativity). Generativity as creativity, productivity, and care for other people or transmitting values to future generations is an important developmental task that should be completed during adulthood. Young adulthood is very important for its development since some aspects may reach its peak just at the beginning of adulthood. The aim of the research was to gain insight into generativity in young adulthood in the context of other personality characteristics. Sample consisted of 54 university students (24 women, average age 21.4 years) who completed the online questionnaire: LGS - generative concern, GBC - generative behavior, Gen-Current – generativity structure, Inventory of the Dimensions of Emerging Adulthood, Social SOC Questionnaire, and Self-Concept Clarity Scale. Generativity - Current Questionnaire has been used in the sample of young adults for the first time. It describes social, cultural, technical and environmental generativity. Factor analysis (varimax rotation) did not confirm the existence of these types as individual factors. Correlation analysis revealed a relationship between generativity and experimentation/possibilities, self-focus (LGS and Gen-Current), other-focus (Gen-Current), /nand social self-regulation (GBC, Gen-Current). For self-concept clarity was confirmed no significant relationship. We have not identified any gender differences in generativity. The strongest predictor of generativity was social self-regulation (generative concern), experimentation/possibilities (generative action) and self-focus (generativity structure). Keywords: generativity; young adulthood; self - regulation; self - concept Fulltext is available at external website.
Generativita v mladé dospělosti: pilotní studie

Generativita jako tvořivost, produktivita, péče o druhé lidi a předávání hodnot dalším generacím je důležitým vývojovým úkolem, který by měl být naplněn v dospělosti. Pro její rozvoj je ...

Millová, Katarína; Lacko, D.; Pástorová, I.; Pecková, A.
Psychologický ústav, 2016

Strategie seberegulace v dospělosti: selekce, optimalizace a kompenzace ve vynořující se a střední dospělosti
Millová, Katarína
2014 - Czech
Strategie seberegulace nabývají význam především v průběhu období, ve kterých člověk prochází různými životními změnami. Rozsah využití strategií se v průběhu života mění. Tato studie (N = 185; 109 mladých dospělých ve věku 20 do 25 let; 76 lidí ve střední dospělosti ve věku 47 do 50 let) je založená na Baltesově teorii selekce, optimalizace a kompenzace (SOC). V obou věkových skupinách bylo zjišťováno zapojení tří seberegulačních strategií: selekce, optimalizace a kompenzace (tzv. strategie řízení života). Obecně, mladí dospělí používali všechny tyto strategie méně než dospělí ve středním věku. Úroveň jejich zvolené selekce a kompenzace byla podprůměrná. Naopak, lidé ve střední dospělosti spíše využívali především selekci založenou na ztrátě a strategii optimalizace. Mezisubjektový t test odhalil významné rozdíly mezi oběma skupinami ve zvolené selekci (t = -1,93; p < 0,01), selekci založené na ztrátě (t = -1,52; p < 0,01), a optimalizaci (t = -2,22; p < 0,01). U kompenzace se žádné významné rozdíly neobjevily. Tyto výsledky podporují předešlá zjištění o zvýšeném využití strategií řízení života ve střední dospělosti. Rovněž umožňují vhled do dynamiky těchto strategií v průběhu delšího životního období. Self-regulation strategies are important especially during periods when a person goes through different life transitions. The extent to which they are used in life course is changing. This study (N = 185; 109 young adults, aged 20 to 25 years; 76 middle-aged adults, aged 47 to 50 years) was based on Baltes' theory of selective optimization with compensation (SOC). In both age groups we investigated the employment of three self-regulation mechanisms: selection, optimization, and compensation (i.e. life-management strategies). In general, young adults tended to use all of these strategies less than middle-aged adults. Their level of elective selection and compensation was below average. On the contrary, middle-aged adults were more likely to employ especially loss-based selection and optimization. Between-subject t test revealed significant differences between young adults and middle-aged adults in elective selection (t = -1,93; p < 0,01), loss-based selection (t = -1,52; p < 0,01), and optimization (t = -2,22; p < 0,01). No differences were found in compensation. In all detected significant differences, older group reached higher. Our results support previous findings of increased use of life-management strategies in middle-aged adults. They also bring some insight into the dynamics of these strategies over the life course. Keywords: model SOC; middle adulthood; emerging adulthood Fulltext is available at external website.
Strategie seberegulace v dospělosti: selekce, optimalizace a kompenzace ve vynořující se a střední dospělosti

Strategie seberegulace nabývají význam především v průběhu období, ve kterých člověk prochází různými životními změnami. Rozsah využití strategií se v průběhu života mění. Tato studie (N = 185; 109 ...

Millová, Katarína
Psychologický ústav, 2014

Od Velké ekonomické krize po globalizaci: výhody a úskalí longitudinálních výzkumů sledujících člověka v měnících se společnostech
Millová, Katarína
2014 - Czech
Historické události, jako jsou války, změny politických systémů nebo ekonomické změny, mohou trvat poměrně krátkou dobu, jejich dopad však může být velice dramatický. Jejich následkem dochází k dlouhodobým změnám nejenom v proměňující se společnosti samotné, ale také na individuální úrovni. Život člověka je jimi ovlivněn rozmanitě, často v závislosti na věku, ve kterém změna nastala. Kromě sociální stránky jedincova života jsou ovlivněny také psychologické aspekty (osobní pohoda, hodnoty, aspirace atd.). Většinu makrosociálních změn nelze předvídat dostatečně dlouhou dobu dopředu. Velká část longitudinálních výzkumů zkoumajících proměny psychologických charakteristik před změnou a po ní tak vznikla spíše víceméně šťastnou náhodou. Proto pouze několik málo dlouhodobých výzkumů mělo možnost zachytit dynamiku změn psychologických charakteristik u běžných lidí žijících v společnostech, které prošly nějakou makrosociální změnou. Historical events, such as wars, changes in political systems or economic changes may take a relatively short time, but their impact can be very dramatic. The result is long-term changes not only in the transition society itself, but also on the individual level. A man's life is influenced by them variously, often according to age at which the change occurred. In addition to social aspects of one's life, psychological aspects are also affected (subjective well-being, values, aspirations, etc.). Most of the macro-social changes cannot be predicted sufficiently long time ahead. Thus, most of longitudinal studies examining changes in psychological characteristics before the transition and after it were more or less fortuitous. Therefore, only a few longitudinal studies had the opportunity to capture the dynamics of changes in psychological characteristics of ordinary people living in societies that have undergone some macro-social change. Keywords: society in transition; macro-social change; longitudinal research Fulltext is available at external website.
Od Velké ekonomické krize po globalizaci: výhody a úskalí longitudinálních výzkumů sledujících člověka v měnících se společnostech

Historické události, jako jsou války, změny politických systémů nebo ekonomické změny, mohou trvat poměrně krátkou dobu, jejich dopad však může být velice dramatický. Jejich následkem dochází k ...

Millová, Katarína
Psychologický ústav, 2014

Silné stránky charakteru v kontextu strategií zvládání života
Millová, Katarína; Slezáčková, A.; Blatný, Marek
2013 - Czech
Ve studii jsme vycházeli z předpokladu, že strategie zvládání života (selekce, optimalizace a kompenzace) se významně podílí na silných stránkách. Cílem bylo zjistit, do jaké míry tyto strategie vysvětlují silné stránky (např. naději, vděčnost, zvídavost) i při zahrnutí osobnostních charakteristik (extraverze, neuroticismus). Údaje jsme získali od 83 účastníků Brněnského výzkumu celoživotního vývoje člověka (48 žen; 47-50 let). Použili jsme následující metody: Dotazník selekce, optimalizace a kompenzace (SOC), Eysenckův osobnostní dotazník (EOD), Dotazník vděčnosti (GQ-6), Dotazník naděje v dospělosti, Škálu kuráže a ambicí, Inventář zvídavosti a explorace (CEI II) a Škálu využití silných stránek (SUCK). Regresní analýza ukázala, že strategie zvládání života (především optimalizace) byly významnými prediktory všech zkoumaných silných stránek. Po zahrnutí extraverze a neuroticismu vysvětlovaly tyto strategie významně další variabilitu, konkrétně u naděje, zvídavosti a kuráže. Tyto výsledky naznačují, že silné stránky nejsou spojeny pouze s osobnostními proměnnými, ale i s charakteristikami, které souvisí spíše se seberegulací. In our study we came out of the assumption that life-management strategies (selection, optimization and compensation) significantly contribute to the human strengths. The aim was to determine to what extent these strategies explain the strengths (e.g., hope, gratitude, curiosity) even when we include personality traits (extraversion, neuroticism). We obtained data from 83 participants of Brno Longitudinal Study (BLS; 48 women, 47-50 years old). We used the following methods: SOC Questionnaire (SOC), Eysenck Personality Inventory (EOD), Gratitude Questionnaire (GQ-6), Adult Hope Scale, Grit and Ambition Scale, Curiosity and Exploration Inventory (CEI II) and Strengths Use and Current Knowledge Scale (SUCK). Regression analysis showed that the life-management strategies (especially optimization) were significant predictors of all investigated human strengths. Even after inclusion of extraversion and neuroticism explain these strategies significantly more variability, concretely in hope, curiosity and grit. It seems that human strengths are connected not only with personality variables, but also with self-regulatory characteristics. Keywords: character strengths; selection; optimization; compensation; psychologický dotazník; metody optimalizace Available in digital repository of the ASCR
Silné stránky charakteru v kontextu strategií zvládání života

Ve studii jsme vycházeli z předpokladu, že strategie zvládání života (selekce, optimalizace a kompenzace) se významně podílí na silných stránkách. Cílem bylo zjistit, do jaké míry tyto strategie ...

Millová, Katarína; Slezáčková, A.; Blatný, Marek
Psychologický ústav, 2013

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases