No (1222)
Yes (594)
Used filters
(2)
Number of found documents:
1816
Published from
to
Sekundární metabolismus jednobuněčných řas v přítomnosti nanočástic
Strejčková, Aneta
2019 - Czech
Tato práce shrnuje významné informace o mikrořasách a nanočásticích. Zabývá se možným mechanismem účinku nanočástic, popisuje některé nejvíce využívané nanočástice a shrnuje dostupné informace o jejich toxickém působení u řas. Hlavní výzkumná část práce se zabývá vlivem nanočástic na sekundární metabolismus jednobuněčných řas, zaměřený zejména na fenolické látky a jejich roli v antioxidační odpovědi mikrořas. Míra oxidačního stresu byla hodnocena pomocí růstu biomasy, celkové antioxidační kapacity a změn v obsahu látek gluta-tion-askorbátového cyklu. V rámci práce byly sledovány také karotenoidy, chlorofyly, vita-míny, které hrají roli významných antioxidantů a látky methioninového cyklu. Celkové flavonoidní látky a polyfenoly byly stanoveny spektrofotometrickou metodou. Stejná metoda byla použita pro sledování růstu řas, celkové antioxidační kapacity, obsahu chlorofylů a karotenoidů. Obsah jednotlivých fenolických látek, stejně jako vitamínů a látek glutation-askorbátového a methioninového cyklu, byl zjišťován pomocí kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí. This work summarizes important information about microalgae and nanoparticles. It deals with the possible mechanism of the effect of nanoparticles, describes some of the most used nanoparticles and summarizes available information on their toxic impact on algae. The main research part deals with the influence of nanoparticles on the secondary metabolism of uni-cellular microalgae, focused mainly on phenolic compounds and their role in the antioxidant response of microalgae. The level of oxidative stress was investigated by evaluating biomass growth, total antioxidant capacity and concentration changes of compounds involved in the glutathione-ascorbate cycle. This work also focused on carotenoids, chlorophylls, vitamins, that play an important role as antioxidants, and substances of the methionine cycle. Total quantities of flavonoid compounds and polyphenols were determined by spectrophoto-metric method. The same method was also used to monitor algal growth, total antioxidant capacity, chlorophyll and carotenoid content. The content of individual phenolic compounds, as well as the vitamins and compounds of glutathione-ascorbate and methionine cycles, was determined by liquid chromatography with mass spectrometry detection.
Keywords:
mikrořasy; nanočástice; toxicita
Available in digital repository of Mendel University.
Sekundární metabolismus jednobuněčných řas v přítomnosti nanočástic
Tato práce shrnuje významné informace o mikrořasách a nanočásticích. Zabývá se možným mechanismem účinku nanočástic, popisuje některé nejvíce využívané nanočástice a shrnuje dostupné informace o ...
Chřadnutí rostlin v bioremediační krajině
Funai, James
2019 - English
Současná doporučení pro strukturu půdních médií pro bioremediaci dešťové vody obsahují velké poměry písku. Krajinné segmenty na tomto typů půdních médií však trpí katastrofální ztrátou rostlin během několika málo let od založení, čímž ztrácejí většinu svých biologických funkcí. Filtrační a výsadbová média, která se používají v oblasti managementu dešťové vody by však naopak měla mít pozitivní vliv na zdravotní stav remediační flóry a na ní vázané fauny při současném zachování technických specifik a estetických požadavků. Zlepšený zdravotní stav a zlepšená biologická aktivita ekosystémů by tak vedla k delší životnosti těchto ekosystémů a ke zlepšení jejich biologických a technických funkcí. Prostřednictvím vyhodnocení dat z experimentálních ploch sledovaných po dobu 3 let prezentovaných v této práci bylo prokázáno že zvýšené obsahy břidlic a břidličnatě rozpadavých hornin v půdách (remediačních médiích) zlepšují celkový stav společenstev, která jsou na nich za účelem remediace pěstována. Current soil media recommendations for stormwater bioremediation landscapes contain large ratios of sand. These same landscapes suffer catastrophic plant loss within several years thus losing a majority of biological functionality. Filter and planting media used in stormwater management landscapes should improve floral and faunal health while maintaining engineered specifications and esthetic requirements. With improved ecosystem health and activity, these landscapes could last longer, perform better, and cost less to maintain. Through evaluation of experimental plots over 3 years, lessons shared in this dissertation include realized failures in a high sand soil and success in soils engineered with expanded shale to achieve a better functioning landscape.
Keywords:
Bioremediace; Břidličnatost; Nízkodopadový rozvoj; Přírodní systémy čištění; Zasakovací dešťové zahrady
Available in digital repository of Mendel University.
Chřadnutí rostlin v bioremediační krajině
Současná doporučení pro strukturu půdních médií pro bioremediaci dešťové vody obsahují velké poměry písku. Krajinné segmenty na tomto typů půdních médií však trpí katastrofální ztrátou rostlin během ...
Fyziologické, anatomické a morfologické reakce sazenic buku lesního a smrku ztepilého na stres suchem a následnou závlahu
Hájíčková, Martina
2019 - Czech
Buk lesní (Fagus sylvatica L.) a smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst) jsou nejrozšířenější listnatá a jehličnatá dřevina v České republice. Vzhledem ke své citlivosti na sucho jsou ohroženy probíhající změnou klimatu, která může na současných stanovištích buku i smrku způsobit zhoršení jejich vitality. Už nyní narůstá intenzita a délka období sucha a zvyšuje se i frekvence dříve výjimečného jarního sucha. Dizertační práce vychází z experimentů se sazenicemi buku lesního a smrku ztepilého vystavených různé úrovni sucha (plná závlaha, střední sucho a silné sucho). Po 3–6 týdnech sucha byly sazenice další 2 týdny plně zavlažovány a byla hodnocena jejich reakce z hlediska fyziologie, anatomie a morfologie. Experimenty probíhaly u sazenic s rašícími listy a s plně vyvinutými listy pro srovnání reakce na jarní a letní sucho. Reakce sazenic na sucho byla celkově silnější na jaře. Při jarním i letním suchu se snížily parametry výměny plynů (u silně stresovaných sazenic smrku i buku až o 100 %), hydraulická vodivost a v menší míře také fluorometrické parametry. Efektivita využití vody při jarním suchu klesla, zatímco při letním suchu vzrostla. Biomasa nadzemní části sazenic byla suchem redukována více než biomasa kořenů. Šířka letokruhu klesla, u sazenic buku přibližně dvojnásobně než u sazenic smrku. Cévy a cévice v kmeni a letorostech snížily svůj počet i velikost, v řapících sazenic buku jejich velikost naopak vzrostla. Po závlaze redukované parametry vzrostly, k obnově hydraulické vodivosti, anatomie a morfologie na úroveň kontrolních sazenic však nedošlo. Zatímco u středně stresovaných sazenic se většina fyziologických parametrů obnovila, u silně stresovaných sazenic zůstaly především parametry výměny plynů nižší. European beech (Fagus sylvatica L.) and Norway spruce (Picea abies (L.) Karst) are the most abundant deciduous and coniferous tree species in the Czech Republic. Both beech and spruce are due to their sensitivity to drought threatened by ongoing climate change that can cause deterioration of their vitality in current habitats. Drought periods are already becoming longer and stronger and previously rare spring droughts become more frequent. The dissertation thesis is based on experiments with Norway spruce and European beech seedling exposed to different levels of drought (well-watered, moderate drought and severe drought). After three to six weeks of drought, the seedlings were well-watered for another two weeks and their response of physiology, anatomy and morphology was evaluated. Experiments were conducted with seedlings at early stage of leaf development and with fully developer leaves to compare response to spring and summer drought. Overall drought response was stronger in spring. Both spring and summer drought reduced gas exchange parameters (in both beech and spruce seedlings up to 100 %), hydraulic conductivity and less strongly also fluorometric parameters. Efficiency of water use in stressed seedlings decreased in spring, while it increased in summer. Shoot and leaves biomass was more reduced by drought than root biomass. Tree-ring width decreased about two times more in beech seedlings than in spruce seedlings. Vessel and tracheids in stem and shoots reduced their number and size, on the contrary, vessel size increased in beech petioles. After rewatering the reduced parameters increased, however, hydraulic conductivity, anatomy and morphology did not reach values of well-watered seedlings. While most of physiological parameters restored in moderately stressed seedlings, in severely stressed seedlings mainly gas exchange parameters remained lower.
Keywords:
anatomie xylému; embolie; Fagus sylvatica; fluorescence chlorofylu; hydraulická vodivost; klimatické změny; nedostatek vody; Picea abies; regenerace; rychlost fotosyntézy
Available in digital repository of Mendel University.
Fyziologické, anatomické a morfologické reakce sazenic buku lesního a smrku ztepilého na stres suchem a následnou závlahu
Buk lesní (Fagus sylvatica L.) a smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst) jsou nejrozšířenější listnatá a jehličnatá dřevina v České republice. Vzhledem ke své citlivosti na sucho jsou ohroženy ...
Využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru.
Klasová, Kristýna
2019 - Czech
Předkládaná disertační práce se komplexně zabývá problematikou využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru. V literární části práce jsou uvedena teoretická východiska vztahující se k dané problematice. Na tyto poznatky navazuje práce v experimentální části, která se snaží nalézt odpovědi na neuspokojivě vyřešená dílčí témata problematiky a prohloubit některé již získané poznatky do takové míry, aby bylo možné širší uplatnění letničkových záhonů z přímého výsevu ve veřejné zeleni českých obcí a měst. Pro naplnění tohoto hlavního cíle bylo v disertační práci řešeno několik samostatných dílčích témat. V praktické části práce bylo provedeno terénní šetření, v rámci kterého byly vytipovány a navštíveny modelové objekty, zejména zahraniční, vzhledem k tomu, že v době zahájení řešení disertační práce bylo v České republice využití letničkových záhonů z přímých výsevů spíše výjimečné. Celkem bylo navštíveno 12 měst a obcí s 87 plochami záhonů. Na základě získaných dat byla vypracována typologie ploch pro použití letničkových záhonů z přímých výsevů, čímž byly vymezeny možnosti využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru s důrazem na jejich limity a potenciál. Experimentální část práce se skládá ze dvou samostatných experimentů. První z nich je zaměřen na ověřování vybraných technologií zakládání letničkových záhonů z přímého výsevu, které by v co nejvyšší míře eliminovaly výskyt nežádoucích jednoletých plevelů. Tento experiment byl založen opakovaně v letech 2013, 2014 a 2015. Výsledky každého roku byly využity k úpravám technologií ověřovaných v následujících letech. V roce 2015 bylo ověřováno celkem 10 finálních variant technologií zakládání. Pro tyto finální technologie byly navíc stanoveny materiálové a pracovní náklady na založení a péči. Druhý experiment je zaměřen na ověřování nových potenciálně vhodných druhů a kultivarů letniček pro zakládání z přímého výsevu, které by rozšířily používaný sortiment letniček. V roce 2014 bylo ověřováno 45 taxonů letniček, v roce 2015 byl experiment rozšířen a celkově bylo ověřováno 70 taxonů letniček. Poslední část práce je zaměřena na přenos získaných zkušeností do praxe. V rámci této části práce byly modelové technologie ověřovány ve veřejném urbánním prostoru měst Strakonice, Plzeň, Lednice, Brno aj. Zkušenosti z mnoha uskutečněných realizací jsou jednou z důležitých součástí této práce. Předkládaná práce shrnuje poznatky v oblasti letničkových záhonů z přímého výsevu, které autor získal v průběhu 6 let. This dissertation thesis deals with the issue of annual flower beds raised by direct sowing which are located in urban space. The literary part of this thesis presents theoretical data of this issue. These data are followed by work in the experimental part which tries to find the answers to unsatisfactorily tackled parts of this issue and to deepen existing knowledge to such an extent that a wider use of annual beds based on direct sowing in Czech public greenery could be possible. In order to fulfill this main goal, several sub-themes were dealt with. In the practical part of this thesis a field research was done. Moodel objects were selected and visited. They were especially foreign ones because at the time when the dissertation work was started the use of annual flower beds from direct sawing was rather exceptional. In total, 12 cities with 87 beds were visited. On the basis of the obtained data the typology of areas for the use of annual flower beds from direct sowing was elaborated. In this way the possibilities of using annual beds from direct sowing in urban space were defined with focus on their limits and potential. The experimental part consists of two separate experiments. The first one focuses on verification of selected technologies for establishment of annual flower beds from direct sowing which would eliminate the occurrence of unwanted annual weeds as much as possible. This experiment was repeated in 2013, 2014 and 2015. The results of each year were used to improve the technologies validated in the years to follow. 10 final variants of founding technologies were verified in 2015. For these final technologies material and labor costs for foundation and care have also been set. The second experiment focuses on verifying new potentially suitable species and cultivars of annuals for direct sowing which would extend the range of usually used annuals. 45 taxa of annuals were verified in 2014, in 2015 the experiment was extended and 70 taxa of annuals were verified. The last part of the thesis deals with the transfer of experience into practice. In this part the model technologies were verified in public urban space in the towns of Strakonice, Plzeň, Lednice, Brno and others. The presented dissertation summarizes the knowledge in the field of annual flower beds raised by direct sowing which the author obtained in 6 years.
Keywords:
květiny; letničky; přímý výsev; technologie zakládání; veřejná zeleň; záhon
Available in digital repository of Mendel University.
Využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru.
Předkládaná disertační práce se komplexně zabývá problematikou využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru. V literární části práce jsou uvedena teoretická východiska vztahující ...
Studium fenolických látek hroznů révy vinné
Kumšta, Michal
2019 - Czech
Jádrem předkládané práce je šest publikací věnujících se fenolickým látkám ve víně a hroznech. V literárním přehledu jsou popsány hlavní skupiny fenolických látek vyskytujících se v hroznech a ve víně z nich vyrobených. Jsou popsány hydroxybenzoové a hydrxyskořicové kyseliny, stilbeny, flavan-3-oly, flavonoly a anthokyany. Uvedena je též jejich syntéza v bobulích révy vinné. Dále jsou popsány reakce probíhající v moštu za účasti oxidativních enzymů postihujících především kyselinu kaftarovou s následnými reakcemi zahrnujícími glutathion, nebo kyselinu askorbovou. V hotovém víně je popsána oxidace za účasti kovů vedoucí ke vzniku acetaldehydu a další možné reakce oxidačních produktů. Praktická část zahrnuje potřebné chemikálie, úpravu a zpracování vzorků, použité instrumentální vybavení a popis metod použitých k stanovení jednotlivých analytů kapalinovou chromatografií, nebo skupinové spektrofotometrické stanovení. První tři publikace řeší fenolické látky v ryzlinku rýnském, jež umožňují ověření geografického původu hroznů. Další publikace ke stejnému účelu používá anthokyany. Stanovení profilu anthokynových barviv umožňuje též vyloučit nevhodné genetické zdroje při šlechtění révy. Stanovení skupin fenolických látek odhaluje kinetiku procesů probíhajících při maceraci rmutu. At the center of the presented work is six publications devoted to phenolic substances in wine and grapes. In the literary review are written main groups of phenolic substances found in grapes and wines made from them. In the topic are hydroxybenzoic and hydroxyscinnamic acids, stilbenes, flavan-3-ols, flavonols and anthocyanins. There is also mentioned theirs synthesis in grape berries. Reactions occurring in musts with participation of oxidative enzymes are involved also. Also are described the reactions occurring in grape musts with participation of oxidative enzymes affecting mainly cafftaric acid and subsequent reactions involving glutathione, or ascorbic acid. Oxidation of finished wines with the participation of metals ions leads to formation of the acetaldehyde is described also. This proces produces other reaction products too. The practical part includes necessary chemicals, treatment and processing of samples, the instrumental equipment and the description of the methods used in determination of the individual analytes by liquid chromatography. Other methods have been used to spectrophotometric determination of phenolic compouds. The first three publications deal with phenolic substances in Rhine Riesling, which allow verification of the geographical origin of grapes. Next publication uses anthocyanins for the same purpose. Determination of anthocyane dye profile makes possible to exclude inappropriate genetic sources for grape breeding. Determination of specific phenolic substances goups reveals the kinetics of processes taking place during maceration of mash.
Keywords:
fenolické látky; flavonoidy; neflavonoidní fenolické sloučeniny; réva; stilbeny; víno
Available in digital repository of Mendel University.
Studium fenolických látek hroznů révy vinné
Jádrem předkládané práce je šest publikací věnujících se fenolickým látkám ve víně a hroznech. V literárním přehledu jsou popsány hlavní skupiny fenolických látek vyskytujících se v hroznech a ve ...
Nanotoxikologie pokročilých materiálů
Michálková, Hana
2019 - Czech
V současné době je v mnoha oborech využívána široká škála nanočástic, která je poměrně dobře prozkoumána. Nicméně s vývojem nových pokročilých nanomateriálů přichází nové možnosti jejich využití jak v nanomedicíně, tak v jiných oborech, a z toho také plynou rizika spojená s jejich potencionální toxicitou. Tato práce se zabývá rozsáhlým tématem cytotoxicity jak samotných nanomateriá-lů, tak jejich úpravou pro lepší navázáním cytostatik, aby mohlo dojít k zvýšení účin-nosti. Práce je převážně zaměřena na interakce nanomateriálů s buňkami, zjištění to-xicity nanomateriálů a jejich potenciální využitelnost pro nanomedicínu. Hlavním cílem této práce je vypracovat souhrnný přehled informací o nanomateriá-lech, jejich fyzikálně-chemických vlastnostech a jejich využití v nanomedicíně, nano-částice modifikovat pro zajištění cílené léčby a testovat cytotoxicitu na vybraných buněčných liniích. Nowadays, a wide range of nanoparticles is used in different fields of human acti-vities. These relatively are well-researched. However, with the development of new nanomaterials, new possibilities for their use both in nanomedicine and in other fields are possible. This phenomenon is accompanied by potential toxic risks of these mate-rials. The presented thesis deals with the extensive topic of cytotoxicity of both nanoma-terials and their modification for better binding of cytostatics to increase their effi-cacy. Experimental work is focused on the interaction of nanomaterials with the cells and their environment, the determination of the toxicity of nanomaterials and their potential use in nanomedicine. The main aim of my thesis was to prepare a comprehensive summary about nano-materials, their physico-chemical properties, to modify nanoparticles surface to provi-de an entity for targeted drug delivery and to test cytotoxicity on selected cell lines.
Keywords:
cytostatika; nanomateriály; toxicita
Available in digital repository of Mendel University.
Nanotoxikologie pokročilých materiálů
V současné době je v mnoha oborech využívána široká škála nanočástic, která je poměrně dobře prozkoumána. Nicméně s vývojem nových pokročilých nanomateriálů přichází nové možnosti jejich využití jak ...
Vliv nanočástic na rostliny
Novotná, (roz. Štuříková) Helena
2019 - Czech
Syntetické nanomateriály a nanočástice se díky svým výhodným vlastnostem rozšířily do mnoha oblastí lidské činnosti. V této souvislosti se začal stále intenzivněji studovat jejich dopad na životní prostředí. Rostliny považujeme za základní kámen ekosystému a tvoří nezbytnou složku potravy člověka. Disertační práce shrnuje dosavadní poznatky o vlivu nanomateriálů/nanočástic na různé druhy rostlin (převážně zemědělských plodin) a o mechanismu jejich příjmu, transportu, akumulaci, metabolismu a s ním související fytotoxicitou. V experimentální části práce byl sledován transport kadmioteluridových kvantových teček (CdTe QDs) v těle slunečnice roční (Helianthus annuus L.) a dále byl u stejného druhu rostliny vyhodnocen a srovnán vliv nanočástic oxidu zinečnatého (ZnO NPs), aplikovaných do roztoku pro kořenovou výživu, s vlivem síranu zinečnatého na fyziologické a biochemické parametry slunečnice. Byl také sledován vliv ZnO NPs na mikrořasu Chlamydomonas reinhardtii. Studium mobility CdTe QDs u slunečnice prokázalo schopnost transportu a akumulace těchto nanočástic v žilnatině. U ZnO NPs byl prokázán negativní vliv na klíčení a růst rostlin, který korespondoval se změnou aktivity stresových markerů. Fytotoxický efekt měl navíc ve srovnání s ZnSO4 vyšší intenzitu. Na druhé straně se u slunečnice povedl prokázat lepší příjem zinečnatých iontů pod vlivem ZnO NPs, než pod vlivem ZnSO4. Tato skutečnost nabízí k zamyšlení potenciální budoucí uplatnění těchto nanočástic ve výživě rostlin. U Chlamydomonas reinhardtii ZnO NPs negativně ovlivnily růst této mikrořasy a pozměnily u ní hladiny některých metabolitů spojených s odpovědí na stres. Engineered nanomaterials and nanoparticles are, due to their convinient properties, becoming common in many fields of human activity. According to this, there is growing concern about their impact on the environment. The plant kingdom is an essential component of all ecosystems and it is also an important human food source. This dissertation thesis summarizes existing knowledge about impact of nanoparticles/nanomaterials on different plant species (mainly cultural crops) and about mechanism of uptake, translocation, accumulation, metabolism and phytotoxicity of nanoparticles. In the experimental part, the transport of cadmium telluride quantum dots (CdTe QDs) in sunflower (Helianthus annuus L.) was observed. The impact of zinc oxide nanoparticles (ZnO NPs) on sunflower was compared to zinc sulfate and evaluated via physiological and biochemical parameters. The effect of ZnO NPs on microalgae Chlamydomonas reinhardtii was also observed. The study of mobility of CdTe QDs in sunflower showed the plants’ abillity to transport and accumulate CdTe QDs in vascular bundles. ZnO NPs were toxic for plants and negatively affected their germination and growth. This fact correlated with the change of stress markers activity, and the phytotoxic effect was even more intense in comparison to ZnSO4. On the other hand, the better uptake of zinc ions was observed under influence of ZnO NPs, than under the influence ZnSO4. This fact offers the consideration of ZnO NPs as potential fertilizer. The ZnO NPs also negatively affected growth of Chlamydomonas reinhardtii and changed its levels of some stress metabolites.
Keywords:
fytotoxicita; nanočástice; rostliny
Available in digital repository of Mendel University.
Vliv nanočástic na rostliny
Syntetické nanomateriály a nanočástice se díky svým výhodným vlastnostem rozšířily do mnoha oblastí lidské činnosti. V této souvislosti se začal stále intenzivněji studovat jejich dopad na životní ...
Využitie genetických markerov u hexaploidných pšeníc s neštandartným sfarbením obilky
Štiasna, Klára
2019 - Slovak
U 25 genotypů pšenice s nestandardním zbarvením obilek byly vykonány molekulárně genetické analýzy zaměřené na vybrané aspekty technologické kvality. Byl sledován výskyt nulových alel pro gen odpovědný za syntézu amylózy, GBSSI, tzv. „waxy gen“. U 20 % genotypů byla detekována nulová alela Wx-B1, ostatní nulové alely pozorovány nebyly. Dále byla analyzována alelická skladba genů podmiňujících tvrdost obilek, Pina a Pinb. U tří genotypů se alely nepodařilo identifikovat. U Pina se v kolekci vyskytovala pouze standardní alela Pina-D1a, u Pinb byla pozorována větší variabilita, 36 % genotypů neslo standardní alelu Pinb-D1a, 40 % alelu Pinb-D1b a 12 % alelu Pinb-D1d. Byla změřena instrumentální tvrdost, která korelovala se zjištěným alelickým stavem genotypů. Na základě propustnosti laserového paprsku skrz obilky byla stanovena jejich textura. Výskyt moučnatých obilek se pohyboval od 0 % do 100 %. Textura a tvrdost spolu nekorelují na instrumentální ani genetické úrovni. Výskyt nulové alely Wx-B1 se nijak neprojevil na tvrdosti obilek ani na jejich textuře. U pěti genotypů s modrým, purpurovým a bílým zabarvením obilky byly získány částečné sekvence strukturních genů biosyntetické dráhy anthokyanů, F3H a DFR. Mezi jednotlivými kopiemi genů byly pozorovány jednonukleotidové polymorfizmy. Molecular genetic analyses focused on selected aspects of technological quality were carried out on 25 wheat genotypes with non-standard coloured caryopses. Occurrence of null alleles was observed for the GBSSI gene responsible for amylose synthesis, the so-called waxy gene. Null allele Wx-B1 was found in 20 % of the genotypes, other null alleles were not observed. Allelic state of Pina and Pinb genes affecting caryopsis hardness was analysed too. Allele identification of three genotypes was not successful. In the Pina case, only the wild-type allele Pina-D1a was present, in the Pinb wider variability was observed, 36 % of the genotypes carried wild-type Pinb-D1a allele, 40 % carried Pinb-D1b allele and 12 % Pinb-D1d allele. Instrumental hardness was measured and it correlated with the detected allelic state. Caryopses texture was determined based on the laser beam transmission through the caryopsis. Occurrence of mealy caryopses ranged from 0 % to 100 %. Caryopsis texture and hard-ness do not correlate neither on the instrumental nor on the genetic basis. Null allele Wx-B1 occurrence did not influence the caryopsis hardness nor their texture. Partial sequences of F3H a DFR structural genes of the anthocyanin biosynthetic pathway were obtained at five genotypes with blue, purple and white caryopses. Single nucleotide polymorphisms among individual gene copies were observed.
Keywords:
anthokyany; tvrdost; waxy
Available in digital repository of Mendel University.
Využitie genetických markerov u hexaploidných pšeníc s neštandartným sfarbením obilky
U 25 genotypů pšenice s nestandardním zbarvením obilek byly vykonány molekulárně genetické analýzy zaměřené na vybrané aspekty technologické kvality. Byl sledován výskyt nulových alel pro gen ...
Zhodnocení regulačních nástrojů ochrany zemědělského půdního fondu
Vaníčková, Marta
2019 - Czech
Práce je příspěvkem ke zpřehlednění současně platných a používaných ochranných mechanismů při provádění výkonu státní správy v oblasti ochrany zemědělského půdního fondu a přiblížení těchto nástrojů regulace současnému stavu s ohledem na nové metodiky a postupy. Jedná se o porovnání běžně používaných regulačních nástrojů ochrany půdy ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Městského úřadu Rosice v Jihomoravském kraji s výsledky vědy a výzkumu a zhodnocení potenciální využitelnosti výsledků výzkumu při činnosti orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Ke srovnání stávajícího stavu se stavem výzkumným byly použity charakteristiky, které jsou součástí metodických a legislativních předpisů v ochraně půdy. V případě bonitních půdně ekologických jednotek bylo srovnání prováděno ve dvou rovinách - v rovině klimatických regionů a v rovině hlavních půdních jednotek. V ochraně půdy před vodní erozí bylo prováděno srovnání stávající a modernizované hodnoty faktoru erozní účinnosti deště, který ovlivňuje intenzitu erozního procesu. V ochraně půdy před větrnou erozí se jednalo o srovnání používané a nové metodiky potenciální ohroženosti půdy větrnou erozí. U všech srovnávaných charakteristik v řešeném území byly zjištěny rozdíly mezi stávajícím a výzkumným stavem. Zjištění nových poznatků ve výzkumu informuje správní orgán o pokračujících procesech na půdě a změnách půdních vlastností a potvrzuje důsledky klimatické změny i změny ve využívání krajiny. V souvislosti s pokrokovými znalostmi o kategorizaci území a půdních procesech dojde ke zřetelnému posunu při uplatňování preventivních opatření na zemědělské půdě a při ochraně zemědělského půdního fondu. The work is a contribution to clarification of the currently valid and employed protective arrangements at pursuing the civil service in the field of protection of the agricultural land resources and further at adapting these regulatory tools to the contemporary condition, having in mind new methodology and procedures. It concerns comparison of the usual regulatory tools of the soil protection in the administrative district of the municipal corporation of the Municipal Office of Rosice, South Moravian Region, with scientific and research results, and it concerns also evaluation of a possible usability of the research results for the activity of the authority for the protection of the land resources. To draw comparison between the actual condition and the research condition, those characteristics were used that are part of the systematic and legislative regulations for the soil protection. In case of the quality of ecological soil units, comparison was carried out at two levels - at a level of the climatic zones and at a level of the principal soil units. In the soil protection against water erosion, a comparison was carried out between the actual and the up-to-date factor value of erosive rainfall effectiveness that affects the intensity of the erosive process. In terms of soil protection against the wind erosion, the comparison of the recently used methodology of potential soil endangerment with the new one was carried out. Differences between the actual and research conditions were found out with all compared characteristics at the pursued area. Findings of the new research knowledge inform the administration authority about continuing processes in the soil and about changes of the soil properties and as well confirm repercussions of the climatic change and the change in the landscape utilization. Along with the modern knowledge of territory classification and soil processes, a distinctive shift will take place in practicing preventive measures concerning agricultural land and protection of the agricultural land resources.
Keywords:
klimatické regiony; ochrana půdy; větrná eroze
Available in digital repository of Mendel University.
Zhodnocení regulačních nástrojů ochrany zemědělského půdního fondu
Práce je příspěvkem ke zpřehlednění současně platných a používaných ochranných mechanismů při provádění výkonu státní správy v oblasti ochrany zemědělského půdního fondu a přiblížení těchto nástrojů ...
Postavení rodiny v současné (venkovské) společnosti
Vasylchenko, Alona
2019 - Czech
Disertační práce se věnuje zkoumání české venkovské rodiny jako ekosystému. Rodinný ekosystém zahrnuje souhrn interakcí členů rodiny mezi sebou a také interakcí s jinými přírodními nebo sociálně-kulturními systémy. V současné době se od sebe rodiny poměrně výrazně liší svým uspořádáním, velikostí, stylem rodinného života a dalšími charakteristikami. Mezi městy a venkovem jsou tyto rozdíly mnohem větší, a stejně tak jsou tyto rozdíly patrné v různých zemích. Cílem disertační práce bylo stanovit významné charakteristiky života českých rodin na venkově v rámci mezinárodního srovnání. Na území Jihomoravského kraje bylo provedeno vlastní sociologické šetření. Pro srovnání proběhlo dotazníkové šetření také na Ukrajině. Mezinárodní srovnání bylo provedeno také pomocí využití poznatků z Evropské sociální sondy. Práce konstatovala rozdíly v rodinném životě mezi městy a venkovem, spočívající mimo jiné v rozdílných podmínkách bydlení a služeb a v užších rodinných vazbách na venkově. Rozdíly mezi rodinným životem v Česku a na Ukrajině se zdají záviset na rozdílné míře nezaměstnanosti a na výrazně větším konzervatismu ukrajinského venkovského života. The dissertation deals with the exploration of the Czech rural family as an ecosystem. The family ecosystem includes a summary of family member interactions with each other, as well as interaction with other natural or socio-cultural systems. Nowadays, the families differ considerably in their arrangement, size, style of family life and other characteristics. These differences are much greater between cities and rural areas, and so are the differences in different countries. The aim of the dissertation was to determine the significant characteristics of the life of Czech families in the country in international comparison. A sociological survey was conducted in the South Moravian Region. The questionnaire survey was also conducted in Ukraine for comparison. International comparisons have also been made using knowledge from the European Social Probe. The paper noted the differences in family life between cities and the countryside, consisting, among other things, in different housing and service conditions and closer family relations in the countryside. The differences between family life in the Czech Republic and Ukraine seem to depend on the different rates of unemployment and the significantly greater conservatism of Ukrainian rural life.
Keywords:
ekologie rodiny; ekosystém; venkov
Available in digital repository of Mendel University.
Postavení rodiny v současné (venkovské) společnosti
Disertační práce se věnuje zkoumání české venkovské rodiny jako ekosystému. Rodinný ekosystém zahrnuje souhrn interakcí členů rodiny mezi sebou a také interakcí s jinými přírodními nebo ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases