Misie a benediktinské začátky pražského biskupství
Sommer, Petr
2023 - Czech Studie se věnuje v souvislosti s výročím 1050 let od založení pražského biskupství tématu první české diecéze a zasazuje ji do středoevropských souvislostí karolínské a otonské říše, souvisejících církevních institucí a christianizačních procesů. Formou sondy sleduje význam misie pro vznik pražského biskupství. V této souvislosti pojednává otázky spojené se sakrální architekturou, liturgickou výbavu a písemnou kulturo neoddělitelně spjatou s novou křesťanskou vzdělaností i s církevní správou. In the context of the 1050th anniversary of the founding of the Prague bishopric, the study focuses on the topic of the first Czech diocese and places it in the Central European context of the Carolingian and Ottonian empires, related ecclesiastical institutions and Christianization processes. In the form of a probe, it traces the importance of the mission for the establishment of the Prague bishopric. In this context, it discusses issues related to sacred architecture, liturgical equipment and written culture inseparably linked to the new Christian education and church administration. Keywords: Christianity; Prague; Bishopric of Prague; Christianisation; hagiography; medieval Czech lands Available at various institutes of the ASCR Misie a benediktinské začátky pražského biskupství

Studie se věnuje v souvislosti s výročím 1050 let od založení pražského biskupství tématu první české diecéze a zasazuje ji do středoevropských souvislostí karolínské a otonské říše, souvisejících ...

Sommer, Petr
Filosofický ústav, 2023

Náhrobky rodu Švamberků z období 15. až počátku 17. století z uměleckohistorického hlediska
Chlíbec, Jan
2023 - Czech Z celkového, na počátku 18. století ještě bohatého konvolutu náhrobků rodu Švamberků se dodnes dochovalo pouhé torzo. Překvapivý je fakt, že ačkoliv šlo o významný šlechtický rod, dochované práce jsou většinou průměrné nebo podprůměrné kvality, které, zejména pokud jde o díla z 15. století, odrážejí převažující stav sepulkrální skulptury oné doby. Při zvolení prosté formy náhrobku mohlo hrát roli více faktorů. Kromě utrakvistické kritiky majestátních funerálních děl i nedostatku kvalitních kameníků po husitských válkách to mohla být obecně i myšlenka vzdorování pýše a důraz na osvědčení křesťanské skromnosti bez ohledu na konfesi pohřbeného. Only a fragment has remained from the original collection of the Švamberk family tombstones that was still quite large at the beginning of the 18th century. Surprisingly,\neven though the Švamberks were a prominent noble family, the surviving works usually show average or below-average quality which, as far as the 15th century works are concerned, reflect the prevailing condition of sepulchral sculpture in Bohemia of the time. More factors could have been behind opting for an austere form of the tombstone. In addition to the Utraquist criticism of majestic funeral works and the lack of high-quality stonemasons after the Hussite Wars, it could be the general idea of resistance to pride and accentuation of the confirmation of Christian modesty regardless of the buried person’s confession.\n Keywords: sepulchral monuments; Utraquism; Švamberk family; Hans von Schweinichen Available at various institutes of the ASCR Náhrobky rodu Švamberků z období 15. až počátku 17. století z uměleckohistorického hlediska

Z celkového, na počátku 18. století ještě bohatého konvolutu náhrobků rodu Švamberků se dodnes dochovalo pouhé torzo. Překvapivý je fakt, že ačkoliv šlo o významný šlechtický rod, dochované práce jsou ...

Chlíbec, Jan
Ústav dějin umění, 2023

Co je a není košer v lexikografii. K problematice jednoho církevního termínu
Dvořáková, Žaneta
2023 - Czech Hebrejský výraz košer se dostal do češtiny prostřednictvím židovského sociolektu/etnolektu. Jedná se původně o náboženský termín označující to, co je rituálně čisté a vhodné. Vedle nesklonného adjektiva a adverbia košer je ve slovnících češtiny zachycena i řada dalších tvarů a odvozenin, některé z nich se však již v současnosti neužívají (např. košerný, košerně). Při jejich hodnocení vycházíme z analýzy dokladů z korpusu Syn2015 i ze sondy do soudobých textů v židovských časopisech nebo na webech židovských obcí a spolků. Ve slovnících češtiny se též v některých případech můžeme setkat se zúžením významu oproti tomu, jak je výraz tradičně užíván v židovském prostředí, např. adjektivum košer je v SSJČ omezeno pouze na oblast masa, sloveso košerovat je spojováno jen s rituální porážkou zvířat. Velmi diskutabilní jsou také substantiva uváděná ve slovnících: životné maskulinum košer ve významu ‚řezník‘ a neživotná maskulina košer s významy ‚zaříznutí‘ a ‚pokrm židům k požívání dovolený‘, ty vycházejí z ojedinělých dokladů z děl autorů zřejmě neznalých židovského prostředí, o němž (přesto) psali. Je potom otázkou, zda (a dle jakých kritérií) by taková hesla měla být do slovníků zařazena. The Hebrew term košer (‘kosher’) came into Czech through Jewish sociolect / ethnolect. It was originally a religious term for what is ritually pure and appropriate. In addition to the adjective and adverb košer, Czech dictionaries also contain a number of other forms and derivatives, but some of them are no longer used at the moment (e.g. košerný, košerně). Our evaluation is based on an analysis of material base from the Syn2015 Corpus and from a probe into contemporary texts in Jewish magazines or on the websites of Jewish communities and organizations. In Czech dictionaries, we may see a reduction of the meaning compared to how the term is traditionally used in the Jewish community, e.g. the adjective košer is limited to meat, the verb košerovat is associated only with the ritual slaughter. The nouns mentioned in the dictionaries are also very debatable: masculine košer in the sense of ‘butcher’ and masculine košer with the meanings of ‘cut’ and ‘food appropriate for Jews to eat’, these are based on isolated documents from the works of authors apparently unfamiliar with the Jewish community. The question then is whether (and according to what criteria) such words should be included in the dictionaries. Keywords: lexicography; dictionary; religious term; kosher; meaning Available at various institutes of the ASCR Co je a není košer v lexikografii. K problematice jednoho církevního termínu

Hebrejský výraz košer se dostal do češtiny prostřednictvím židovského sociolektu/etnolektu. Jedná se původně o náboženský termín označující to, co je rituálně čisté a vhodné. Vedle nesklonného ...

Dvořáková, Žaneta
Ústav pro jazyk český, 2023

Modřín v pomístních jménech v Čechách
Zirhutová, Martina
2023 - Czech Příspěvek se zabývá apelativem modřín a jeho nářečními variantami v pomístních jménech v Čechách. Cílem výzkumu je zjistit, které nářeční varianty označující modřín se v anoikonymii Čech vyskytují, a určit jejich početní zastoupení, zeměpisné rozšíření a další charakteristiky. Analyzována jsou nejen anoikonyma vycházející z apelativ, která jsou v pomístních jménech na území Čech zastoupena ve větším množství (verpán, merfán, modřín, břím, dřín), ale pozornost je věnována i nářečním výrazům, které se v anoikonymii vyskytují spíše sporadicky (lerpán, relpán, tis, klenč, skřivánčí). The paper deals with the use of the common noun modřín (larch) and its dialectal variants in non-settlement place names in Bohemia. The focus of the research is to find out which dialectal words denoting a larch tree are included in the names, and to state their number, geographical occurrence and other characteristic features. Attention is paid not only to the common nouns which are used in non-settlement names frequently (verpán, merfán, modřín, břím, dřín), but also to the dialectal words which appear in names rather scarcely (lerpán, relpán, tis, klenč, skřivánčí). Keywords: onomastics; non-settlement names in Bohemia; the common noun modřín Available at various institutes of the ASCR Modřín v pomístních jménech v Čechách

Příspěvek se zabývá apelativem modřín a jeho nářečními variantami v pomístních jménech v Čechách. Cílem výzkumu je zjistit, které nářeční varianty označující modřín se v anoikonymii Čech vyskytují, a ...

Zirhutová, Martina
Ústav pro jazyk český, 2023

On jest figura neb obraz kostela a chrámu duchovního, jenž je tělo naše. Chrám jako metafora
Havelka, Tomáš
2023 - Czech Příspěvek se zabývá zejména literárními metaforizacemi křesťanského chrámu ve třech základních typologiích chrámu, a to jako metafory lidského těla, prefigurativního vzoru dějin Šalomounova chrámu přenášeným na dějiny církevních obcí a metaforou vědění. Chrám není v žádném náboženství jen místo shromáždění věřících, odjakživa byl chápán jako transcendentní brána spojující stvořený svět a Boží přítomnost. Reprezentoval „střed světa“ a postupně přebíral různé typologické a metaforické realizace: Šalamounova chrámu, nebeského Jeruzaléma, božského kruhu, jehož střed je všude a obvod nikde aj. To vedlo k naplňování různých dispozic. Na druhou stranu jsou ale také v literatuře 17. a 18. století přítomné pozoruhodné postupy, interpretující chrám obráceně, totiž jako antropomorfní metaforu lidského těla, nejvýraznějším způsobem u J. F. Beckovského. The paper mainly deals with literary metaphorizations of the Christian temple in three basic typologies of the temple, as metaphors of the human body, a prefigurative pattern of the history of Solomon’s temple transferred to the history of church communities and the metaphor of knowledge. In any religion, the temple is not just a place for believers to gather, it has always been understood as a transcendent gate connecting the created world and God’s presence. It represented the “center of the world” and gradually took on various typological and metaphorical realizations: Solomon’s temple, the heavenly Jerusalem, the divine circle, whose center is everywhere and whose circumference is nowhere. This led to the fulfillment of various dispositions. On the other hand, remarkable practices are also present in the literature of the 17th and 18th centuries, interpreting the temple in the opposite way, namely as an anthropomorphic metaphor of the human body, most prominently in the case of J.F. Beckovský. Keywords: temple; metaphor; symbol; Solomon’s temple; ecclesiology Available at various institutes of the ASCR On jest figura neb obraz kostela a chrámu duchovního, jenž je tělo naše. Chrám jako metafora

Příspěvek se zabývá zejména literárními metaforizacemi křesťanského chrámu ve třech základních typologiích chrámu, a to jako metafory lidského těla, prefigurativního vzoru dějin Šalomounova chrámu ...

Havelka, Tomáš
Filosofický ústav, 2023

The Prager musikalisches Album (1838) and the nineteenth-century salon as cultural practice
Bunzel, Anja
2023 - English This article deals with a collection of songs and piano pieces, the Prager musikalisches Album, published in 1838, asking two central questions. Drawing on different concepts of the musical work (Werkbegriff), I explore whether the album can be considered a work rather than a loose collection of multiple works. Within the musicological discourse there have been many attempts at defining these terms, ranging from quite narrow categorisations based on aspects of instrumentation, musical form, or stylistic matters to more open approaches encompassing the communicative process and viewing the history of genre as cultural history. Drawing on the latter, I suggest that the Prager musikalisches Album is a prime example of collective authorship, which opens up a second question, namely that of authorship. Authorship may embrace aspects of agency that exceed the realms of the person who penned a musical, literary, or artistic work. Indeed, it may be shaped by performers, audiences, presses/ salespeople, dedicatees, critics, patrons, and anyone else who has an impact on any given work at the time of its creation and/or publicization. By taking this perspective, I suggest that the Prager musikalisches Album is both reflective and representative of nineteenth-century salon culture, within whose context the album was embedded. Offering a holistic analysis of the album and its context, I use this article as a springboard to advocate for a musical historiography that takes into account the full breadth of musical culture, and which embraces, besides composers and poets, a number of other cultural agents that are often overlooked within more traditional music-historical considerations. Keywords: nineteenth-century salon; genre; work; Prague; authorship Available at various institutes of the ASCR The Prager musikalisches Album (1838) and the nineteenth-century salon as cultural practice

This article deals with a collection of songs and piano pieces, the Prager musikalisches Album, published in 1838, asking two central questions. Drawing on different concepts of the musical work ...

Bunzel, Anja
Ústav dějin umění, 2023

Právo ve věku uálů
Eliáš, Karel
2023 - Czech Ve studii se autor zamýšlí nad právem a právnictvím moderní doby. Termín uál vymyslel filosof a ekonom Tomáš Kulka. Označuje tak intelektuály bez intelektu – typický uál je absolvent univerzitního studia, kteří vědí, co je právě intelektuálně v módě, vědí, co je se ve vědeckém diskursu společensky passé a co aktuálně debatuje, rádi se do diskusí směle zapojují odkazy na módní autority (Derrida, Foucault …) i volbou slov jako paradigma, post- (modernismus aj.) a jinými zaklínadly, jimž zpravidla do hloubky nerozumějí. Výsledkem je tlachání a povrchnost. Právnictví je jednou z oblastí, kde se uálská entita může dobře prezentovat. Weyr takřka před sto lety a Bejček celkem nedávno charakterizovali naše právnické fakulty jako velkovýrobny právnického dorostu, které mají s étosem univerzit málo společného. To se odráží i mezi akademiky na fakultách, kde sílí konformismus podrobující se byrokratickému hodnocení vědy – větší relevanci má, kolik toho kdo napíše a kde publikuje. než myšlenkový obsah (Payne v té souvislosti píše o ‚chatbotech‘). Výsledkem je omezená schopnost praktiků aplikovat právo a hrozba proměny právnictví v pedantismus. Legislativa tomu ráda vyhovuje množícími se zákonnými pravidly, postupně více a více podrobnějšími, a tím se kruh uzavírá. Autor na závěr poukazuje, že se společnost i věda ocitla ve srovnatelných situacích už několikrát, že však vždy nakonec převládl hlas rozumu. In this study, the author reflects on law and lawyering in modern times. The term ual was coined by philosopher and economist Tomas Kulka. It denotes intellectuals without intellect - a typical ual is a university graduate who knows what is currently intellectually fashionable, knows what is socially passé in scientific discourse and what is currently being debated, likes to boldly engage in discussions with references to fashionable authorities (Derrida, Foucault ...) and by choosing words such as paradigm, post- (modernism, etc.) and other incantations that they usually do not understand in depth. The result is chatter and superficiality. Law is one area where the Uali entity can present itself well. Weyr nearly a century ago and Bejcek quite recently characterized our law schools as law school puppy mills that have little in common with the ethos of universities. This is reflected among academics in faculties where conformism is growing, subject to bureaucratic evaluation of scholarship - how much one writes and where one publishes is more relevant. The result is a limited ability of practitioners to apply the law and the threat of turning lawyering into pedantry. The legislature is happy to accommodate this by proliferating statutory rules, progressively more and more detailed, and so the circle is complete. The author concludes by pointing out that society and science have found themselves in comparable situations several times, but that the voice of reason has always prevailed in the end. Keywords: lawyer; intellectual; ual; chatbot; legal education; legal science; legal concepts; abstraction Available at various institutes of the ASCR Právo ve věku uálů

Ve studii se autor zamýšlí nad právem a právnictvím moderní doby. Termín uál vymyslel filosof a ekonom Tomáš Kulka. Označuje tak intelektuály bez intelektu – typický uál je absolvent univerzitního ...

Eliáš, Karel
Ústav státu a práva, 2023

Lexikální vyjádření lichocení v českém lexiku (z hlediska jejich původu)
Karlíková, Helena
2023 - Czech Keywords: etymology Available at various institutes of the ASCR Lexikální vyjádření lichocení v českém lexiku (z hlediska jejich původu)

Karlíková, Helena
Ústav pro jazyk český, 2023

Z českých slov a věcí: parfém, voňavka, kolínská
Janyšková, Ilona
2023 - Czech Článek vysvětluje etymologii českých názvů parfému, voňavky, kolínské. The article explains the etymology of the Czech names of perfume, fragrance, cologne. Keywords: etymology; Czech; perfume Available at various institutes of the ASCR Z českých slov a věcí: parfém, voňavka, kolínská

Článek vysvětluje etymologii českých názvů parfému, voňavky, kolínské.

Janyšková, Ilona
Ústav pro jazyk český, 2023

Matouš Benešovský jako etymolog
Vykypělová, Taťána
2023 - Czech Keywords: etymology Available at various institutes of the ASCR Matouš Benešovský jako etymolog

Vykypělová, Taťána
Ústav pro jazyk český, 2023