Tolerance k vybraným skupinám obyvatel – únor/březen 2023
Tuček, Milan
2023 - Czech V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v únoru a březnu 2023 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Míru sociální distance jsme zjišťovali otázkou, zda by zda by dotyčný nechtěl mít dané lidi za sousedy.\nNejnižší tolerance je k lidem drogově závislým, za sousedy by je nechtělo mít devět desetin dotázaných. Dalšími odmítnutými jsou lidé závislí na alkoholu a lidé s kriminální minulostí – sousedství s nimi odmítá 69 %, resp. 64 % dotázaných.\nNaopak ani chudí, ani bohatí nejsou nevítanými sousedy – odmítají je jen zanedbatelná 2 % dotázaných, resp. 5 % dotázaných.\nSedmina dotázaných odmítá sousedství s lidmi jiné barvy pleti a s cizinci, žijícími v ČR.\nMíra tolerance ke zkoumaným skupinám byla v dlouhodobé perspektivě – mezi roky 2003 až 2020 - víceméně stabilní. Letos ovšem došlo k významnému snížení odmítnutí sousedství u většiny sledovaných skupin (převážně o 10 a více procentních bodů).\nOproti prvnímu měření postupně pokleslo odmítání lidí s homosexuální orientací na zhruba polovinu, letos dokonce na čtvrtinu (ze 42 % na letošních 11 % dotázaných).\nOdmítání cizinců, lidí s jinou barvou pleti, muslimů a také homosexuálů se podle očekávání liší podle dosaženého vzdělání, věku a životní úrovně. Nejmladší věková kohorta je výrazně tolerantnější k drogově závislým a alkoholikům. In February and March 2023 Public Opinion Research Centre focused on social distance among the majority population and different social groups. Social distance was measured by a specific question: people should pick from a list of 15 different groups those, which they would not like to have as neighbours. Keywords: public opinion; tolerance; different social groups; majority population Fulltext is available at external website. Tolerance k vybraným skupinám obyvatel – únor/březen 2023

V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v únoru a březnu 2023 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Míru sociální distance jsme zjišťovali otázkou, zda by ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Dílo a proměna myšlení v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 42. ročníku mezioborového sympozia k problematice 19. století. Plzeň 2.-4. března 2022
Petrasová, Taťána; Machalíková, Pavla
2023 - Czech Keywords: interdisciplinary symposium; 19th century; Czech Lands Available at various institutes of the ASCR Dílo a proměna myšlení v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 42. ročníku mezioborového sympozia k problematice 19. století. Plzeň 2.-4. března 2022

Petrasová, Taťána; Machalíková, Pavla
Ústav dějin umění, 2023

Patočka František. Inventář [1900]–1985
Martinovská, Soňa
2023 - Czech Keywords: František Patočka; personal fond Available at various institutes of the ASCR Patočka František. Inventář [1900]–1985

Martinovská, Soňa
Masarykův ústav a Archiv, 2023

Skryté kulturní hodnoty chráněných území
Fišer, J.; Novák, David; Šmejda, L.
2023 - Czech Kulturní charakter krajiny vyplývá nejen z její současné hospodářské struktury, ale také z antropogenní minulosti, která se odráží v četných památkách, jež ukazují, že lidé v minulosti využívali i tu část krajiny, která je nyní chráněna pro své přírodní hodnoty. Intenzita těchto činností však byla spojena s obecnými strategiemi osídlení, které výrazně respektovaly geomorfologické charakteristiky krajiny. Velkoplošná chráněná přírodní území se vyznačují výjimečnými krajinnými prvky nebo významnými přírodními hodnotami. I v těchto částech krajiny byl minulý vliv člověka významný a zanechal zde své stopy. Intenzita a specifika tohoto vlivu jsou v článku prezentovány na základě archeologických dat. Archeologická data byla zpracována do rastru, jehož hodnoty jsou vztaženy k počtu archeologických období přítomných v daném území. Chráněná krajina byla lidmi využívána spíše sporadicky a nárůst aktivity lze spojit až s obdobím středověku a novověku. Plochy nechráněné krajiny byly v minulosti využívány intenzivněji. Vysvětlení tohoto rozdílu však není založeno na sociálních preferencích, ale na geomorfologické struktuře chráněné krajiny a s ní spojené historii osídlení. The cultural character of the landscape stems not only from its current economic structure but also from the anthropogenic past reflected in numerous relics, which show that people in the past also used the part of the landscape that is now protected for its natural values. However, the intensity of these activities was linked to general settlement strategies with a strong respect to the geomorphological characteristics of the landscape. Large-scale protected natural areas are characterised by exceptional landscape features or significant natural values. Even in these parts of the landscape, past human influence was significant and left its traces. The intensity and specifics of this influence are presented in the paper on the basis of archaeological data. The archaeological data were processed into a grid whose values are related to the number of archaeological periods present in the given area. The protected landscape was used by people rather sporadically and the increase in activity can only be associated with the mediaeval and modern periods. Areas of the unprotected landscape were more intensively used in the past. However, the explanation for the difference is not based on social preferences but on the geomorphological structure of the protected landscape and its associated settlement history. Keywords: past human activities; archaeology; protected natural sites; landscape history; land use Available at various institutes of the ASCR Skryté kulturní hodnoty chráněných území

Kulturní charakter krajiny vyplývá nejen z její současné hospodářské struktury, ale také z antropogenní minulosti, která se odráží v četných památkách, jež ukazují, že lidé v minulosti využívali i tu ...

Fišer, J.; Novák, David; Šmejda, L.
Archeologický ústav, Praha, 2023

Tisíc a padesát let pražského biskupství
Kotous, J.; Sommer, Petr; Vaníček, V.
2023 - Czech Kniha věnovaná 1050. výročí založení pražského biskupství. První blok studií zasazuje téma první české diecéze do středoevropských souvislostí karolínské a otonské říše, souvisejících církevních institucí a christianizačních procesů v jejich jednotlivých částech, např. u Polabských Slovanů. Druhý blok textů sleduje procesy směřující k budování základů české diecéze, jejího založení a ke sledování její návaznosti na velkomoravské církevní začátky. Neméně důležité jsou sondy sledující proces christianizace české společnosti, vztah pražských biskupů a českého panovníka i vznik církevní organizace. Knihu uzavírají studie sledující česká a moravská biskupství ve zlomových dobách husitství a reformace, rekatolizace a v době reforem Josefa II. The book is dedicated to the 1050th anniversary of the foundation of the Prague bishopric. The first block of studies places the topic of the first Czech diocese in the Central European context of the Carolingian and Ottonian empires, the related ecclesiastical institutions and the Christianization processes in their individual parts, e.g. among the Polabian Slavs. The second block of texts traces the processes leading to the building of the foundations of the Bohemian diocese, its establishment and its continuity with the Great Moravian ecclesiastical beginnings. Equally important are the probes tracing the process of Christianization of Czech society, the relationship between the Prague bishops and the Czech ruler, and the emergence of church organization. The book concludes with studies tracing the Czech and Moravian bishoprics at the turning points of the Hussite and Reformation periods, the Recatholization and the reforms of Joseph II. Keywords: Christianity; Prague; Bishopric of Prague; Christianisation; hagiography; medieval Czech lands Available at various institutes of the ASCR Tisíc a padesát let pražského biskupství

Kniha věnovaná 1050. výročí založení pražského biskupství. První blok studií zasazuje téma první české diecéze do středoevropských souvislostí karolínské a otonské říše, souvisejících církevních ...

Kotous, J.; Sommer, Petr; Vaníček, V.
Filosofický ústav, 2023

Turbulentní vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955
Taterová, Eva
2023 - Czech Tato kapitola představuje vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955, kdy se zaměřuje na proměny přístupu Československa vůči Izraeli a Egyptu a intepretaci těchto změn v kontextu událostí probíhající studené války. Československá zahraniční politika po komunistickém převratu v roce 1948 prošla zásadními změnami, které se postupně promítly rovněž do československé blízkovýchodní politiky. Zatímco koncem 40. let převládala snaha udržet partnerství s dosavadními lokálními partnery (např. formou pokračující podpory nově vznikajícímu Státu Izrael), na počátku 50. let v důsledku mezinárodního a vnitřního politického vývoje dochází k zásadnímu přehodnocení československých postojů směrem k rozvoji vztahů s vybranými arabskými zeměmi. Za určitý milník je v tomto smyslu považován rok 1955, kdy došlo k podepsání přelomové smlouvy o dodávkách československých zbraní Egyptu, což vytvořilo precedens pro další obdobné budoucí spolupráce Československa s vybranými regionálními aktéry ve vojenské oblasti. This chapter aims to introduce and interpret the development of Czechoslovak foreign policy to the Middle East in 1948-1955 in the context of the ongoing Cold War using the case studies of Czechoslovak bilateral relations with Israel and Egypt. After the communist coup in February 1948, Czechoslovak foreign policy encountered essential changes that also influenced Czechoslovak attitudes towards the Middle East. While in the late 1940s there was an effort to maintain the existing local partnerships (e.g. the continuing support to the emerging State of Israel), the early 1950s brought a significant shift of Czechoslovak Middle Eastern policy due to the international and internal political factors. As result, Czechoslovakia started to focus on the development of close mutual relations with some Arab countries. In this sense, the year 1955 is considered a milestone regarding the Egyptian-Czechoslovak arms deal which set an important precedent for\nsimilar contracts of military cooperation between Czechoslovakia with the other regional actors. Keywords: Cold War; Czechoslovakia; diplomacy; Middle East Available at various institutes of the ASCR Turbulentní vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955

Tato kapitola představuje vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955, kdy se zaměřuje na proměny přístupu Československa vůči Izraeli a Egyptu a intepretaci těchto změn v kontextu ...

Taterová, Eva
Ústav pro soudobé dějiny, 2023

Turbulentní vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955
Taterová, Eva
2023 - Czech Tato kapitola představuje vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955, kdy se zaměřuje na proměny přístupu Československa vůči Izraeli a Egyptu a intepretaci těchto změn v kontextu událostí probíhající studené války. Československá zahraniční politika po komunistickém převratu v roce 1948 prošla zásadními změnami, které se postupně promítly rovněž do československé blízkovýchodní politiky. Zatímco koncem 40. let převládala snaha udržet partnerství s dosavadními lokálními partnery (např. formou pokračující podpory nově vznikajícímu Státu Izrael), na počátku 50. let v důsledku mezinárodního a vnitřního politického vývoje dochází k zásadnímu přehodnocení československých postojů směrem k rozvoji vztahů s vybranými arabskými zeměmi. Za určitý milník je v tomto smyslu považován rok 1955, kdy došlo k podepsání přelomové smlouvy o dodávkách československých zbraní Egyptu, což vytvořilo precedens pro\ndalší obdobné budoucí spolupráce Československa s vybranými regionálními aktéry ve vojenské oblasti. This chapter aims to introduce and interpret the development of Czechoslovak foreign policy to the Middle East in 1948-1955 in the\ncontext of the ongoing Cold War using the case studies of Czechoslovak bilateral relations with Israel and Egypt. After the communist coup in\nFebruary 1948, Czechoslovak foreign policy encountered essential changes that also influenced Czechoslovak attitudes towards the Middle\nEast. While in the late 1940s there was an effort to maintain the existing local partnerships (e.g. the continuing support to the\nemerging State of Israel), the early 1950s brought a significant shift of Czechoslovak Middle Eastern policy due to the international and\ninternal political factors. As result, Czechoslovakia started to focus on the development of close mutual relations with some Arab countries.\nIn this sense, the year 1955 is considered a milestone regarding the Egyptian-Czechoslovak arms deal which set an important precedent for\nsimilar contracts of military cooperation between Czechoslovakia with the other regional actors. Keywords: Cold War; Czechoslovakia; diplomacy; Middle East Available at various institutes of the ASCR Turbulentní vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955

Tato kapitola představuje vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955, kdy se zaměřuje na proměny přístupu Československa vůči Izraeli a Egyptu a intepretaci těchto změn v kontextu ...

Taterová, Eva
Ústav pro soudobé dějiny, 2023

Česká veřejnost o samozásobitelství a zahradničení – červen/červenec 2023
Kyselá, Monika
2023 - Czech Velká část pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost realizovaného v červnu a v červenci 2023 byla věnována tématu samozásobitelství a zahrádkaření. Šlo o otázky, jejichž zařazení je součástí aktivit Sociologického ústavu AV ČR v rámci Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.\n\nKonkrétně jsme zjišťovali, zda se lidé věnují různým činnostem souvisejícím se samozásobitelstvím, zda se věnují produkci vlastních potravin (ovoce, zelenina, vejce, maso, apod.) a pokud ano, tak kde a proč, zda lidé, kteří ve své domácnosti něco pěstují či vyrábějí, tak tyto produkty někomu darují nebo s někým vyměňují, případně s kolika lidmi. Zajímal nás i pohled z druhé strany, tedy zda sami lidé od někoho dostávají doma vyrobené či vypěstované potraviny. V neposlední řadě jsme se zaměřili i na způsob nakládání s bioodpadem a porovnání současného zásobování potravinami s dobou před deseti lety.\n\nNecelá polovina (47 %) lidí si pěstuje vlastní potraviny na zahrádce, 7 % v bytě nebo na balkóně.\nMezi nejdůležitější důvody, proč lidé produkují vlastní potraviny, patří získání zdravých potravin (25 %), čerstvých potravin (24 %), úspora peněz (19 %) a že je to koníček (15 %).\n\n\nVíce než dvě třetiny (69 %) lidí nějakou část z toho, co ve své domácnosti vypěstují nebo vyrobí, někomu darují nebo s někým vymění.\nLidé nejčastěji dostávají domácí potraviny od členů blízké rodiny (55 %) a od přátel (50 %).\n\n\nNejčastějším způsobem nakládání s bioodpadem je využívání hnědých popelnic (57 %), téměř polovina lidí kompostuje bioodpad na zahradě (47 %). Přibližně čtvrtina lidí, kteří bioodpad ve své domácnosti třídí, jej odevzdává ve sběrném dvoře (26 %) nebo vytříděný bioodpad dále využívá pro zvířata (25 %). Méně než pětina využívá velkoobjemové kontejnery (18 %)nebo jej daruje k využití někomu jinému (17 %). Velmi okrajové je využití vermikompostérů (5 %) a komunitních zahrad (1 %).\n\n\nPolovina (49 %) lidí v sezóně pravidelně, tj. alespoň jednou měsíčně, pracuje na zahradě nebo zahrádce, třetina (33 %) chodí sbírat houby, lesní plody nebo byliny a 12 % se věnuje chovu domácích užitkových zvířat.\n\n\nVíce než dvě pětiny (41 %) respondentů se domnívají, že zásobování jejich domácnosti potravinami se v současnosti a v době před deseti lety nezměnilo. A significant part of the regular CVVM Our Society survey conducted in June and July 2023 was dedicated to the topic of homesteading and gardening.\n\nThese topics are part of the activities of the Institute of Sociology of the CAS within the framework of the AV21 Food for the Future Strategy.\n\nSpecifically, we investigated whether people engage in various activities related to subsistence farming, whether they produce their own food (fruits, vegetables, eggs, meat, etc.) and if so, where and why, whether people who grow or produce something in their households give these products to someone or exchange them with someone, or with how many people.\n\nWe were also interested in the other side of the story, i.e. whether people themselves receive home-grown or home-produced food from someone.\n\nLast but not least, we also looked at how bio-waste is managed and how the current food supply compares to ten years ago.\n\nAbout half (47%) of people grow their own food in their garden, 7% in their flat or on their balcony.\n\n\nThe most important reasons why people produce their own food are obtaining healthy food (25%), fresh food (24%), saving money (19%) and that it's a hobby (15%).\n\n\nMore than two thirds (69%) of people give or trade some of what they grow or produce in their household to someone.\nPeople are most likely to receive home-grown food from close family members (55%) and friends (50%).\n\n\nThe most common way of managing bio-waste is to use brown bins (57%), and almost half of people compost bio-waste in the garden (47%). Around a quarter of people who sort bio-waste in their household take it to a collection yard (26%) or give the sorted bio-waste to animals (25%). Less than a fifth use bulk containers (18%) or donate it to someone else (17%). The use of vermicomposters (5%) and community gardens (1%) is very marginal.\n\n\nHalf (49%) of people work in their garden on a regular basis, i.e. at least once a month during the season, a third (33%) go foraging for mushrooms, berries or herbs, and 12% keep domestic animals.\n\n\nMore than two-fifths (41%) of respondents believe that their household food supply has not changed between now and ten years ago. Keywords: public opinion; homesteading; gardening; farming; bio-waste; own food; healthy food; fresh food; saving money; hobby Fulltext is available at external website. Česká veřejnost o samozásobitelství a zahradničení – červen/červenec 2023

Velká část pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost realizovaného v červnu a v červenci 2023 byla věnována tématu samozásobitelství a zahrádkaření. Šlo o otázky, jejichž zařazení je součástí aktivit ...

Kyselá, Monika
Sociologický ústav, 2023

Daně z pohledu veřejného mínění – červen/červenec 2023
Tuček, Milan
2023 - Czech Letní šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Zároveň zjišťovalo, co veřejnost soudí o výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy.\n\nČeská veřejnost se spíše kloní k názoru, že daně lidí s vysokými příjmy u nás jsou nízké, u lidí s průměrnými příjmy jsou daně vnímány nejčastěji jako přiměřené a v případě lidí s nízkými příjmy převládá názor, že jejich daně jsou vysoké.\n\nNecelé tři pětiny (59 %) Čechů se vyslovují pro progresivní zdanění příjmů, respektive pro to, aby lidé s vyššími příjmy odváděli na daních vyšší procento ze svých příjmů než lidé s nižšími příjmy.\n\nNázory jak na progresivní zdanění, tak na hodnocení daní v souvislosti s výší příjmu jsou v posledních 10 letech poměrně stálé.\n\nZa pro sebe srozumitelný pokládají daňový systém dvě pětiny (38 %) české veřejnosti. Zde oproti minulému šetření z roku 2019 došlo k výraznému nárůstu o 12 procentních bodů. According to summer 2023 survey of the Public Opinion Research Centre 18% of citizens regard taxation on high-income earners as high, 29% say it is adequate and 43% think it is low.\n\nTaxation on average-income earners is considered to be high by 39% of respondents, adequate by 51% and low by 2% of citizens.\n\nTaxation on low-income earners was supposed to be high by 59%, adequate by 31% and low by 2%.\n\n59% of respondents think that tax rate should be higher for high-income earners than for low-income earners. Keywords: public opinion; tax; taxation; tax rate; income Fulltext is available at external website. Daně z pohledu veřejného mínění – červen/červenec 2023

Letní šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Zároveň zjišťovalo, co veřejnost soudí o výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Hodnocení působení Petra Pavla v prezidentském úřadě – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech V šetření realizovaném v červnu a v červenci 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Petra Pavla v prezidentském úřadě podle šesti vybraných kritérií.\n\nU prezidenta České republiky Petra Pavla ve všech zkoumaných oblastech převažovalo pozitivní hodnocení nad kritickým.\n\nRelativně nejpříznivěji česká veřejnost hodnotila, jak dbá o vážnost a důstojnost úřadu (78 %) a jak reprezentuje ČR v zahraničí (76 %).\n\nNejvíce kritičtí byli čeští občané k tomu, jak nový prezident ovlivňuje vnitropolitický život (30 %) a jak je v kontaktu a občany a zná jejich problémy (29 %).\n\nV porovnání s předchozími prezidenty vyznívá hodnocení dosavadního působení Petra Pavla poměrně příznivě, když lepší hodnocení u jednotlivých položek se u kteréhokoli z jeho předchůdců objevovalo jen zřídka. In its regular survey in June and July 2023 the Public Opinion Research Centre focused on questions concerning the Petr Pavel's presidency.\n\nIn all areas examined, positive evaluations prevailed over critical ones.\n\nRelatively most favorably, the Czech public rated how the president takes care of the seriousness and dignity of his office (78%) and how he represents the Czech Republic abroad (76%).\n\nCzech citizens were the most critical of how the president influences the internal politics (30%) and how he is in contact with citizens and knows their problems (29%).\n\nCompared to his predecessors Václav Havel, Václav Klaus and Miloš Zeman the current assessment of president Petr Pavel is relatively good, as a better evaluation of any of examined aspects of presidential performance was just rarely seen. Keywords: public opinion; president; Petr Pavel; presidents office; evaluation; representing; comparison; Havel; Klaus; Zeman Fulltext is available at external website. Hodnocení působení Petra Pavla v prezidentském úřadě – červen/červenec 2023

V šetření realizovaném v červnu a v červenci 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Petra Pavla v prezidentském úřadě podle šesti vybraných ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023