Used filters (2)  Zrušit všechna omezení
Number of found documents: 2381
Published from to

Veřejnost o přechodu k čistší energetice – podzim 2022
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - Czech
V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na přechod energetiky k čistším, ekologicky šetrnějším zdrojům energie při výrobě tepla a elektřiny. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak občané hodnotí šetrnost různých zdrojů energie z hlediska dopadů jejich využití na životní prostředí, jak vnímají úspěšnost či neúspěšnost přechodu na čistší zdroje v České republice, zda by podle jejich názoru stát měl podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, nakolik je pro ně důležité, zda elektrický proud, který odebírají ve své domácnosti, pochází z obnovitelných zdrojů a zda používají nebo plánují používat obnovitelné zdroje pro výrobu tepla či elektřiny, a to buď v nějakém společenství, jako je vícero domácností v rámci bytového domu, obce nebo její části, nebo samostatně ve své vlastní domácnosti.\nJako nejšetrnější zdroje výroby elektrické energie k životnímu prostředí lidé vnímají sluneční záření, vodní toky a foukání větru, jako nejméně šetrné hodnotí spalování uhlí.\n36 % českých občanů považuje přechod k čistší energetice za úspěšný, 44 % jej má za neúspěšný.\nVelká většina (93 %) české veřejnosti se kloní k názoru, že stát by měl podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, ale jen dvě pětiny (41 %) přikládají důležitost tomu, zda elektřina v jejich domácnosti je z obnovitelných zdrojů.\nV rámci nějakého společenství obnovitelné zdroje k výrobě tepla používají 4 % občanů a 4 % je k výrobě tepla používají individuálně v rámci své domácnosti. Dalších 5 % to pak v rámci nějakého společenství plánuje a 8 % to plánuje individuálně ve své domácnosti.\nElektřinu z obnovitelných zdrojů v rámci nějakého společenství používá 6 % občanů a rovněž 6 % ji používá individuálně ve své domácnosti, 8 %, respektive 11 % dalších to má v plánu.\nCelkově asi tři pětiny dotázaných (59 %) uvedly, že ani ve společenství ani individuálně nepoužívají a neplánují používat obnovitelné zdroje k výrobě elektřiny nebo tepla. In the period from the first half of September to the beginning of November 2022, a block of questions devoted to energy issues was included in the regular research of Our Society. Part of the questions focused on the transition of the energy industry to cleaner, more environmentally friendly energy sources in the production of heat and electricity. The survey specifically investigated how citizens evaluate the frugality of various energy sources in terms of the impact of their use on the environment, how they perceive the success or failure of the transition to cleaner sources in the Czech Republic, whether, in their opinion, the state should support the use of renewable energy sources, how it is important for them, whether the electricity they consume in their household comes from renewable sources, and whether they use or plan to use renewable sources for the production of heat or electricity, either in a community, such as multiple households within an apartment building, municipality or part of it , or independently in your own household.\nPeople perceive solar radiation, water currents and wind blowing as the most environmentally friendly sources of electricity production, while burning coal is considered the least environmentally friendly.\n36% of Czech citizens consider the transition to cleaner energy successful, 44% consider it unsuccessful.\nA large majority (93%) of the Czech public is inclined to the opinion that the state should support the use of renewable energy sources, but only two fifths (41%) attach importance to whether the electricity in their household is from renewable sources.\nWithin a certain community, 4% of citizens use renewable sources for heat production, and 4% use them individually in their household for heat production. Another 5% plan it as part of a community and 8% plan it individually in their household.\n6% of citizens use electricity from renewable sources as part of a community, and 6% use it individually in their household, 8% and 11% of others have plans to do so.\nOverall, about three-fifths of respondents (59%) said that neither in the community nor individually do they use and do not plan to use renewable sources to generate electricity or heat. Keywords: public opinion; cleaner energy; electricity; heat; renewable sources Fulltext is available at external website.
Veřejnost o přechodu k čistší energetice – podzim 2022

V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na přechod ...

Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
Sociologický ústav, 2023

Je rostoucí vzdělanost žen překážkou partnerských vztahů a rodičovství?
Bičáková, Alena
2023 - Czech
Přestože velké množství lidí stále nachází partnery především během studií, není jasné, zda změny v genderovém zastoupení přes úrovně či obory vzdělání budou mít v budoucnu pro formování partnerství a rodin stále stejnou váhu. Definice sociálních kruhů, ve kterých se člověk pohybuje, se výrazným způsobem díky novým technologiím mění. Je tedy pravděpodobné, že se bude měnit i způsob, jakým budou lidé nejčastěji nacházetsvé partnery. Keywords: women; education; family relationships Fulltext is available at external website.
Je rostoucí vzdělanost žen překážkou partnerských vztahů a rodičovství?

Přestože velké množství lidí stále nachází partnery především během studií, není jasné, zda změny v genderovém zastoupení přes úrovně či obory vzdělání budou mít v budoucnu pro formování partnerství a ...

Bičáková, Alena
Národohospodářský ústav, 2023

Ochlazení českého trhu práce se zatím nekoná: blesková analýza vývoje registrované nezaměstnanosti
Grossmann, Jakub; Münich, Daniel
2023 - Czech
Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost již téměř odezněly. Odhlédnuto od každoročních sezónních efektů registrovaná míra nezaměstnanosti v dubnu ’23 mírně poklesla. Česká míra nezaměstnanosti tak zůstává nejnižší v celé EU27. Rozdíly v míře nezaměstnanosti žen a mužů se v posledním roce znatelně zvýšily a zůstávají stabilní. Profesní, vzdělanostní a věkové rozdíly přetrvávají. Předpokládané ochlazení trhu práce z důvodu horšího hospodářské vývoje se zatím nekoná. The effects of the covid-19 crisis on registered unemployment have almost subsided. Excluding annual seasonal effects, the registered unemployment rate fell slightly in April '23. The Czech unemployment rate thus remains the lowest in the EU27. The gender gap in the unemployment rate has increased markedly over the past year and remains stable. Occupational, educational and age differences persist. The predicted cooling of the labour market due to the economic downturn has not yet materialised. Keywords: labor market; unemployment Fulltext is available at external website.
Ochlazení českého trhu práce se zatím nekoná: blesková analýza vývoje registrované nezaměstnanosti

Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost již téměř odezněly. Odhlédnuto od každoročních sezónních efektů registrovaná míra nezaměstnanosti v dubnu ’23 mírně poklesla. Česká míra ...

Grossmann, Jakub; Münich, Daniel
Národohospodářský ústav, 2023

Nezaměstnanost mírně roste, zejména u žen: blesková analýza vývoje registrované nezaměstnanosti
Grossmann, Jakub; Münich, Daniel
2023 - Czech
Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost již téměř odezněly. Odhlédnuto od každoročních sezónních efektů registrovaná míra nezaměstnanosti v srpnu ’23 mírně vzrostla. Česká míra nezaměstnanosti přesto zůstává jednou z nejnižších v celé EU27. Rozdíly v míře nezaměstnanosti žen a mužů se se v posledních měsících prohlubují díky rychlejšímu růstu nezaměstnanosti u žen. Profesní, vzdělanostní a věkové rozdíly přetrvávají. Přes horší situaci hospodářského vývoje však nezaměstnanost zůstává na nízké úrovni. The effects of the covid-19 crisis on registered unemployment have almost subsided. Excluding annual seasonal effects, the registered unemployment rate rose slightly in August '23. Nevertheless, the Czech unemployment rate remains one of the lowest in the EU27. The gender gap in the unemployment rate has widened in recent months due to faster unemployment growth among women. Occupational, educational and age differences persist. However, despite the worsening economic situation, unemployment remains low. Keywords: labor market; unemployment Fulltext is available at external website.
Nezaměstnanost mírně roste, zejména u žen: blesková analýza vývoje registrované nezaměstnanosti

Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost již téměř odezněly. Odhlédnuto od každoročních sezónních efektů registrovaná míra nezaměstnanosti v srpnu ’23 mírně vzrostla. Česká míra ...

Grossmann, Jakub; Münich, Daniel
Národohospodářský ústav, 2023

Drivers of Private Equity Activity across Europe: An East-West Comparison
Kočenda, Evžen; Shivendra, R.
2023 - English
We investigate the key macroeconomic and institutional determinants of fundraising and investment activities and compare them across Europe, covering 13 Central and Eastern European (CEE) and 16 Western European (WE) countries. Five macroeconomic variables and nineteen institutional variables are selected. These variables are studied using panel data analysis with fixed effects and random effects models over an eleven-year observation period (2010–2020). Bayesian Model Averaging (BMA) is applied to select the key variables. Our results suggest that macroeconomic variables have no significant impact on fundraising and investment activity in either region. Investment activity is a significant driver of fundraising across Europe. Similarly, fundraising and divestment activity are significant drivers of investments across Europe. Institutional variables, however, affect fundraising and investment activity differently. While investment freedom has a significant effect on funds raised in the WE and CEE countries, government integrity and trade freedom are both significant determinants of investments in both European regions. In addition, the results demonstrate that, in contrast to the WE region, fundraising in the CEE region is not country specific. We investigate the key macroeconomic and institutional determinants of fundraising and investment activities and compare them across Europe, covering 13 Central and Eastern European (CEE) and 16 Western European (WE) countries. Five macroeconomic variables and nineteen institutional variables are selected. These variables are studied using panel data analysis with fixed effects and random effects models over an eleven-year observation period (2010–2020). Bayesian Model Averaging (BMA) is applied to select the key variables. Our results suggest that macroeconomic variables have no significant impact on fundraising and investment activity in either region. Investment activity is a significant driver of fundraising across Europe. Similarly, fundraising and divestment activity are significant drivers of investments across Europe. Institutional variables, however, affect fundraising and investment activity differently. While investment freedom has a significant effect on funds raised in the WE and CEE countries, government integrity and trade freedom are both significant determinants of investments in both European regions. In addition, the results demonstrate that, in contrast to the WE region, fundraising in the CEE region is not country specific. Keywords: Private equity; Fundraising; Investment Fulltext is available at external website.
Drivers of Private Equity Activity across Europe: An East-West Comparison

We investigate the key macroeconomic and institutional determinants of fundraising and investment activities and compare them across Europe, covering 13 Central and Eastern European (CEE) and 16 ...

Kočenda, Evžen; Shivendra, R.
Ústav teorie informace a automatizace, 2023

Důvěra ústavním institucím na přelomu let 2022 a 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od poloviny listopadu 2022 do začátku ledna 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\nPrezidentovi důvěřovalo 38 % Čechů, vládě 34 %.\nPoslanecká sněmovna má důvěru 33 % a Senát 41 % veřejnosti.\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (71 %) s obecními zastupitelstvy (69 %).\nS politickou situací bylo spokojeno 16 % občanů, nespokojenost vyjadřovala asi třípětinová většina (59 %) veřejnosti. In the period from the first half of November 2022 to the beginning of Junuary 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the Chambers of Parliament, the President, the Government, and Local and Regional Councils.\n38% of Czechs trust the president, 34% trust the government.\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 33% and the Senate of 41% of the public.\n16% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 59% are dissatisfied. Keywords: constitutional institutions; political situation; confidence; public opinion; satisfaction Fulltext is available at external website.
Důvěra ústavním institucím na přelomu let 2022 a 2023

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od poloviny listopadu 2022 do začátku ledna 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Spokojenost se stavem vybraných oblastí veřejného života – listopad/prosinec 2022
Tuček, Milan
2023 - Czech
Na konci roku 2022 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života.\n\nNejvětší spokojenost je s nabídkou zboží a služeb (sedm z deseti dotázaných). Na druhém místě je oblast kultury (dvě třetiny dotázaných), na třetím místě je věda a výzkum a na čtvrtém dodržování lidských práv (polovina dotázaných).\n\nNejvětší nespokojenost je se stavem veřejných financí (73 % nespokojených) a s mírou korupce (72 %).\n\nU třinácti oblastí z třiceti zkoumaných více či méně výrazně převažuje spokojenost nad nespokojeností, u patnácti naopak převažuje nespokojenost nad spokojeností. Výraznou převahu spokojenosti i nespokojenosti šetření ukázalo shodně u deseti oblastí.\n\nOd minulého šetření došlo k významnému nárůstu nespokojenosti v oblastech životní úrovně, sociálních jistot, fungování hospodářství, veřejných financí, bezpečnostní situace a přistěhovalectví.\n\nCelková míra spokojenosti se výrazně odlišuje podle věku, vzdělání a hodnocení vlastní životní úrovně a výrazně koreluje s celkovou spokojeností se životem. In the end of 2022, citizens of the Czech Republic evaluated how satisfied they are with the situation in 30 selected areas of public life.\n\nThe best evaluated areas are the selection of goods and services (70% satisfied) and culture (67%). The worst evaluated items are corruption (72% dissatisfied), and public finances (73%). Keywords: public life; satisfaction; Czech Republic Fulltext is available at external website.
Spokojenost se stavem vybraných oblastí veřejného života – listopad/prosinec 2022

Na konci roku 2022 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Důvěra vrcholným politikům – duben/květen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.\n\nMezi zkoumanými vrcholnými politiky zařazenými do výzkumu nejvyšší podíl důvěry byl zaznamenán u prezidenta Petra Pavla (59 %), za nímž se na druhém místě umístil předseda hnutí ANO Andrej Babiš (44 %).\n\nS výjimkou prezidenta u všech zkoumaných politických představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou.\n\nNejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Adamové Pekarové (69 %) a předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy (68 %).\n\nOproti poslednímu šetření z přelomu roku 2022 a 2023 se výrazně zhoršilo hodnocení v případě předsedy KDU-ČSL, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, ministra financí Zbyňka Stanjury, předsedy hnutí STAN, 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana, ministryně obrany Jany Černochové, předsedy hnutí SPD Tomia Okamury a předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy. Mírnější nárůst nedůvěry byl u ministra spravedlnosti Pavla Blažka, místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vladimíra Balaše a předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové.\n\nMírný nárůst důvěry se objevil u ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, mírný pokles nedůvěry byl zaznamenán u ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády Michala Šalomouna. In the period from the end of March to the beginning of the last third of May 2023 the Public Opinion Researcch Centre investigated whether respondents trust to top politicians. In a survey there were included names of leaders of parties holding seats in the Chamber of Deputies, members of government, heads of both parliament chambers, and the president. Keywords: Top Politicians; Popularity; trust; public opinion; president Fulltext is available at external website.
Důvěra vrcholným politikům – duben/květen 2023

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Rozdíly nákladnosti vysokoškolského výzkumu mezi vědními oblastmi: jak moc se liší od „KENů“ ve výuce?
Srholec, Martin
2023 - Czech
Na téma nízkých mezd v oblasti sociálních a humanitních věd bylo v poslední době hodně řečeno a napsáno. Akademici proti tomu už i demonstrovali v ulicích a začalo se dokonce mluvit o stávce. Ačkoliv řešení vypadá v nedohlednu, jeden pozitivní výsledek tomu nelze upřít. Začalo se totiž konečně mluvit o tom, jestli tzv. koeficienty ekonomické náročnosti (KEN), podle kterých již třicet let rozděluje MŠMT hlavní část dotace na vysokoškolskou výuku, nepotřebují aktualizovat. Cílem této studie je porovnat rozptyl těchto KENů s rozdíly v nákladnosti akademické činnosti, která má k vysokoškolské výuce nejblíže, což je bezesporu výzkum a vývoj (VaV). Nesnažíme se spočítat nové KENy – což by bylo žádoucí, ale není v rámci nám dostupných dat a zdrojů proveditelné – nýbrž alespoň rámcově zjistit, do jaké míry se současné KENy liší od proporcí pozorovaných ve VaV. Much has been said and written recently about low wages in the social sciences and humanities. Academics have demonstrated in the streets about it, and there has even been talk of a strike. Although a solution seems to be out of sight, one positive outcome cannot be denied. Discussion has finally begun on whether the so-called „koeficienty ekonomické náročnosti“ (KEN), on the base of which the Ministry of Education, Youth and Sports (MEYS) distributes the main part of the subsidy for teaching in higher education over the past thirty years needs to be updated. This study compares the dispersion of KENs with the differences in costs of the academic activity closest to higher education teaching, which is undoubtedly research and development (R&D). We are not attempting to recalculate the KENs - which would be desirable, but is not feasible with the data and resources available to us - but at least to approximate the extent to which current KENs differ from the costs observed in R&D. Keywords: social sciences and humanities; R&D; wages Fulltext is available at external website.
Rozdíly nákladnosti vysokoškolského výzkumu mezi vědními oblastmi: jak moc se liší od „KENů“ ve výuce?

Na téma nízkých mezd v oblasti sociálních a humanitních věd bylo v poslední době hodně řečeno a napsáno. Akademici proti tomu už i demonstrovali v ulicích a začalo se dokonce mluvit o stávce. Ačkoliv ...

Srholec, Martin
Národohospodářský ústav, 2023

“Crime and punishment”? How banks anticipate and propagate global financial sanctions
Mamonov, Mikhail; Pestova, Anna; Ongena, S.
2023 - English
We study the impacts of global financial sanctions on banks and their corporate borrowers in Russia. Financial sanctions were imposed consecutively between 2014 and 2019, allowing targeted (but not-yet-sanctioned) banks to adapt their international and domestic exposures in advance. Using a staggered difference-in-differences approach with in-advance adaptation to anticipated treatment, we establish that targeted banks immediately reduced their foreign assets and actually increased their international borrowings after the first sanction announcement compared to other similar banks. We reveal that the added value of the next sanction announcements was rather limited. Despite considerable outflow of domestic private deposits, the government support prevented disorderly bank failures and resulted in credit reshuffling: the banks contracted corporate lending by 4% of GDP and increased household lending by almost the same magnitude, which mostly offset the total economic loss. Further, we introduce a two-stage treatment diffusion approach that flexibly addresses potential spillovers of the sanctions to private banks with political connections. Employing unique hand-collected board membership and bank location data, our approach shows that throughout this period, politically-connected banks were not all equally recognized as potential sanction targets. Finally, using syndicated loan data, we establish that the real negative effects of sanctions materialized only when sanctioned firms were borrowing from sanctioned banks. When borrowing from unsanctioned banks, sanctioned firms even gained in terms of employment and investment but still lost in terms of market sales pointing to a misallocation of government support. Keywords: staggered policy implementation; anticipation effects; treatment diffusion Fulltext is available at external website.
“Crime and punishment”? How banks anticipate and propagate global financial sanctions

We study the impacts of global financial sanctions on banks and their corporate borrowers in Russia. Financial sanctions were imposed consecutively between 2014 and 2019, allowing targeted (but ...

Mamonov, Mikhail; Pestova, Anna; Ongena, S.
Národohospodářský ústav, 2023

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases