Veřejnost o přechodu k čistší energetice – podzim 2022
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - Czech V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na přechod energetiky k čistším, ekologicky šetrnějším zdrojům energie při výrobě tepla a elektřiny. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak občané hodnotí šetrnost různých zdrojů energie z hlediska dopadů jejich využití na životní prostředí, jak vnímají úspěšnost či neúspěšnost přechodu na čistší zdroje v České republice, zda by podle jejich názoru stát měl podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, nakolik je pro ně důležité, zda elektrický proud, který odebírají ve své domácnosti, pochází z obnovitelných zdrojů a zda používají nebo plánují používat obnovitelné zdroje pro výrobu tepla či elektřiny, a to buď v nějakém společenství, jako je vícero domácností v rámci bytového domu, obce nebo její části, nebo samostatně ve své vlastní domácnosti.\nJako nejšetrnější zdroje výroby elektrické energie k životnímu prostředí lidé vnímají sluneční záření, vodní toky a foukání větru, jako nejméně šetrné hodnotí spalování uhlí.\n36 % českých občanů považuje přechod k čistší energetice za úspěšný, 44 % jej má za neúspěšný.\nVelká většina (93 %) české veřejnosti se kloní k názoru, že stát by měl podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, ale jen dvě pětiny (41 %) přikládají důležitost tomu, zda elektřina v jejich domácnosti je z obnovitelných zdrojů.\nV rámci nějakého společenství obnovitelné zdroje k výrobě tepla používají 4 % občanů a 4 % je k výrobě tepla používají individuálně v rámci své domácnosti. Dalších 5 % to pak v rámci nějakého společenství plánuje a 8 % to plánuje individuálně ve své domácnosti.\nElektřinu z obnovitelných zdrojů v rámci nějakého společenství používá 6 % občanů a rovněž 6 % ji používá individuálně ve své domácnosti, 8 %, respektive 11 % dalších to má v plánu.\nCelkově asi tři pětiny dotázaných (59 %) uvedly, že ani ve společenství ani individuálně nepoužívají a neplánují používat obnovitelné zdroje k výrobě elektřiny nebo tepla. In the period from the first half of September to the beginning of November 2022, a block of questions devoted to energy issues was included in the regular research of Our Society. Part of the questions focused on the transition of the energy industry to cleaner, more environmentally friendly energy sources in the production of heat and electricity. The survey specifically investigated how citizens evaluate the frugality of various energy sources in terms of the impact of their use on the environment, how they perceive the success or failure of the transition to cleaner sources in the Czech Republic, whether, in their opinion, the state should support the use of renewable energy sources, how it is important for them, whether the electricity they consume in their household comes from renewable sources, and whether they use or plan to use renewable sources for the production of heat or electricity, either in a community, such as multiple households within an apartment building, municipality or part of it , or independently in your own household.\nPeople perceive solar radiation, water currents and wind blowing as the most environmentally friendly sources of electricity production, while burning coal is considered the least environmentally friendly.\n36% of Czech citizens consider the transition to cleaner energy successful, 44% consider it unsuccessful.\nA large majority (93%) of the Czech public is inclined to the opinion that the state should support the use of renewable energy sources, but only two fifths (41%) attach importance to whether the electricity in their household is from renewable sources.\nWithin a certain community, 4% of citizens use renewable sources for heat production, and 4% use them individually in their household for heat production. Another 5% plan it as part of a community and 8% plan it individually in their household.\n6% of citizens use electricity from renewable sources as part of a community, and 6% use it individually in their household, 8% and 11% of others have plans to do so.\nOverall, about three-fifths of respondents (59%) said that neither in the community nor individually do they use and do not plan to use renewable sources to generate electricity or heat. Keywords: public opinion; cleaner energy; electricity; heat; renewable sources Fulltext is available at external website. Veřejnost o přechodu k čistší energetice – podzim 2022

V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na přechod ...

Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
Sociologický ústav, 2023

Názory české veřejnosti na přítomnost cizinců v ČR – únor - březen 2023
Kyselá, Monika
2023 - Czech V únoru a březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zabývalo postojem české společnosti k otázce, zda by se cizinci žijící v České republice měli nebo neměli přizpůsobit našim životním zvyklostem. Vedle toho byla také pokládána otázka na hodnocení důležitosti okolností, které ovlivňují přijetí cizinců.\nPřesně polovina (50 %) české veřejnosti považuje nově příchozí občany jiných národností za problém pro Českou republiku jako celek. Více než třetina (35 %) dotázaných naopak uvádí, že podle jejich názoru cizinci, kteří v posledních letech přišli do naší země, problém nepředstavují.\nPokud ovšem mají lidé hodnotit problematiku příchozích cizinců v místě jejich bydliště, je podíl těchto lidí značně nižší. Jen necelá čtvrtina dotázaných (24 %) deklaruje, že tito lidé představují problém.\nZ dlouhodobého pohledu poklesl podíl lidí, kteří považují přítomnost cizinců za problém v rámci České republiky, na hodnotu 50 %, což je zatím nejnižší výsledek od počátku měření, tedy od roku 2003.\nCelkově převládá souhlas s negativními výroky o vlivu cizinců dlouhodobě žijících v ČR, zatímco pozitivní náhledy jsou spíše v menšině.\nV porovnání s výsledky z minulých šetření vidíme částečné zlepšení obrazu cizinců z pohledu české veřejnosti. V aktuálním šetření dosud nejvyšší podíl lidí nesouhlasil s výroky, že by cizinci představovali zdravotní riziko, že mohou za nárůst kriminality nebo ohrožují náš způsob života. In February and March 2023, the Public Opinion Research Centre focused on a regular survey on the attitude of Czech society to the question of whether or not foreigners living in the Czech Republic should adapt to our living habits. In addition, a question was also asked to assess the importance of the circumstances that influence the acceptance of foreigners. Keywords: public opinion; foreigners; adaptation; living habits Fulltext is available at external website. Názory české veřejnosti na přítomnost cizinců v ČR – únor - březen 2023

V únoru a březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zabývalo postojem české společnosti k otázce, zda by se cizinci žijící v ...

Kyselá, Monika
Sociologický ústav, 2023

Platy ředitelů škol: dlouho ve stínu pozornosti
Korbel, Václav; Münich, Daniel; Smolka, Vladimír
2023 - Czech Vedoucí pracovníci škol (ředitelé a zástupci) jsou zásadní pro kvalitu vzdělávání. Odměňování vedení základních škol (ZŠ) ale není dlouhodobě detailně monitorováno, ačkoliv odměňování ovlivňuje nejen efektivitu manažerské práce a pedagogického vedení, ale především motivace uchazečů hlásit se na tyto pozice. Pro analýzu využíváme data na úrovni jednotlivých zaměstnanců z databáze mzdových výkazů Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) v části platové sféry za roky 2017–2021. Klasifikace používaná v ISPV neumožňuje rozlišit typy vedoucích pracovníků – ředitel/ředitelka, zástupce/zástupkyně, proto musíme data analyzovat za celou skupinu vedoucích pracovníků. Analyzujeme celkové průměrné měsíční hrubé platy, průměrnou výši odměn, variabilitu platů a faktory, které jejich výši a variabilitu ovlivňují. School leadership staff (head teachers and their deputies) are crucial to teaching quality. Pay for primary school leadership staff in the Czech Republic, however, is not closely monitored in the long term, despite the fact that pay influences the efficiency of managerial work and educational leadership and, moreover, affects potential candidates’ motivation to apply for school leadership roles. For our analysis, we use employee level data from the ISPV database of salary statements for the years 2017–2021. The classification used in the ISPV database does not enable us to distinguish between different leadership roles – head teacher vs. deputy – so our analysis looks at sets of school leadership staff as a whole. We analyse their average total gross monthly salaries, the average value of bonuses, the variability in their pay range and the factors that influence the amount of their pay and its variability. Keywords: school management; salaries; Czech Republic Fulltext is available at external website. Platy ředitelů škol: dlouho ve stínu pozornosti

Vedoucí pracovníci škol (ředitelé a zástupci) jsou zásadní pro kvalitu vzdělávání. Odměňování vedení základních škol (ZŠ) ale není dlouhodobě detailně monitorováno, ačkoliv odměňování ovlivňuje nejen ...

Korbel, Václav; Münich, Daniel; Smolka, Vladimír
Národohospodářský ústav, 2023

Veřejnost o jaderné energetice – podzim 2022
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - Czech V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás, zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky, a nově zařazená otázka také zjišťovala, zda občané vědí o tom, jakým způsobem český stát nakládá s jaderným odpadem.\n\nNadpoloviční většina (56 %) občanů si myslí, že by se podíl jádra na výrobě elektřiny měl do budoucna zvyšovat, necelá čtvrtina (24 %) se domnívá, že by podíl jádra měl zůstat na současné úrovni, a necelá desetina (9 %) má za to, že by se tento podíl měl snižovat.¨\n\nKolem sedmi desetin (71 %) občanů souhlasí s výstavbou nového bloku JE Dukovany, necelá pětina (18 %) s tím nesouhlasí.\n\nOproti minulým letům skokově narostla podpora rozšiřování jaderné energetiky i výstavby dalšího bloku v Dukovanech. To odráží reakci české veřejnosti na energetickou krizi a pokles energetické bezpečnosti, které byly způsobeny nárůstem cen energií od podzimu 2021 a destabilizací geopolitické situace vlivem války na Ukrajině.\n\nVe srovnání s předchozími výzkumy byla zaznamenána historicky nejvyšší hodnota (44 %) nedůvěry vládě při rozhodování o jaderné energetice.\n\nNa otázku, jak český stát nakládá s jaderným odpadem z jaderných elektráren, vybralo nejpřesnější variantu odpovědi 23 % respondentů, kteří odpověděli, že se momentálně hledá místo hlubinného úložiště pro likvidaci jaderného odpadu. In its Autumn 2022 survey, the Our Society series included a battery of questions on issues of nuclear energy. The survey examined public opinion about whether the proportion of nuclear energy in electricity production should increase or decrease in future, what people think about building a new unit of the Dukovany Nuclear Power Station (DNPS), whether or not they are concerned about the use of nuclear energy in the country, and whether they have confidence in the government’s decisions about the development of nuclear energy. A newly included question also asked whether citizens know how the Czech state manages nuclear waste. Keywords: Nuclear Energy; Dukovany Nuclear Power Station; nuclear waste; public opinion Fulltext is available at external website. Veřejnost o jaderné energetice – podzim 2022

V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění ...

Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
Sociologický ústav, 2023

Kdo je nejvíce zasažen růstem cen? Rozdíly v inflaci pro různé domácnosti 2020–2023
Janský, Petr; Kolář, Daniel; Šedivý, Marek
2023 - Czech Mezi lednem 2020 a březnem 2023 vzrostly ceny v ČR kumulativně o nebývalých 33 %. V této studii ukazujeme rozdíly v inflaci pro různé skupiny domácností. Between January 2020 and March 2023, prices in the Czech Republic rose cumulatively by an unprecedented 33%. In this study, we demonstrate the differences in price inflation experienced by different types of households. Keywords: price increases; households; Czech Republic Fulltext is available at external website. Kdo je nejvíce zasažen růstem cen? Rozdíly v inflaci pro různé domácnosti 2020–2023

Mezi lednem 2020 a březnem 2023 vzrostly ceny v ČR kumulativně o nebývalých 33 %. V této studii ukazujeme rozdíly v inflaci pro různé skupiny domácností....

Janský, Petr; Kolář, Daniel; Šedivý, Marek
Národohospodářský ústav, 2023

The long-term impact of energy poverty and its mitigation on educational attainment: evidence from China
Martirosyan, Yervand
2023 - English Existing studies demonstrate the short-run connection between environmental conditions and academic performance. However, the long-term effects of exposure to adverse living conditions on academic achievement remain underexplored. This study investigates the long-term impact of energy poverty, and policy interventions aimed at alleviating it, on the academic performance of Chinese schoolchildren starting from infancy. It specifically utilizes the Huai River Policy, which provides free winter heating exclusively to northern regions in China but not to adjacent southern regions. My findings suggest a significant positive influence of winter heating on schoolchildren’s academic performance, with a more pronounced effect for children born during winter months. The insights gained from this research could inform policy debates to enhance educational outcomes and human well-being.\n Keywords: energy poverty; academic performance; climate Fulltext is available at external website. The long-term impact of energy poverty and its mitigation on educational attainment: evidence from China

Existing studies demonstrate the short-run connection between environmental conditions and academic performance. However, the long-term effects of exposure to adverse living conditions on academic ...

Martirosyan, Yervand
Národohospodářský ústav, 2023

Krátkodobá finanční rezerva a finanční odolnost Čechů
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2023 - Czech Cílem této studie je identifikovat hlavní faktory, které mohou působit na odolnost českých domácností vůči finančním šokům skrze vliv na vytváření úspor – krátkodobé finanční rezervy.\n\n The aim of this study is to identify the main factors that may affect the resilience of Czech households to financial shocks through their impact on savings - short-term financial reserves.\n\n Keywords: Financial resilence; short-term savings Available at various institutes of the ASCR Krátkodobá finanční rezerva a finanční odolnost Čechů

Cílem této studie je identifikovat hlavní faktory, které mohou působit na odolnost českých domácností vůči finančním šokům skrze vliv na vytváření úspor – krátkodobé finanční rezervy.\n\n...

Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
Sociologický ústav, 2023

Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života – srpen/září 2023
Tuček, Milan
2023 - Czech Do svého šetření probíhajícího v srpnu a září 2023 Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života.\n\nNejnaléhavějším problémem je stav veřejných financí, když 71 % dotázaných jeho řešení považuje za velmi naléhavé (deficit státního rozpočtu, úsporné balíčky…). Následuje oblast energetiky (63 %) a (logicky) zachování sociálních jistot (62 %).\n\nNejméně naléhavá je situace v oblasti nabídky zboží a služeb (20 % odpovědí velmi naléhavé), kultuře (14 %) a řešení pandemie COVID-19 (11 %).\n\nK vzestupu naléhavosti došlo u velké většiny dotazovaných položek. Nejvíce u energetiky (o 33 procentních bodů u odpovědi velmi naléhavé), přistěhovalectví (o 24 procentních bodů) a životní úrovně (19 procentních bodů).\n\nNaopak k poklesu naléhavosti došlo jen u tří položek. Jde řešení pandemie COVIDu (o 44 procentních bodů), nezaměstnanost (o 6 procentních bodů) a kulturu (o 3 procentní body u podílu odpovědí „velmi naléhavé“ a dalších 9 procentních bodů u „docela naléhavé“).\n\nJe zjevné, že za názorovými posuny vesměs stojí obavy veřejnosti spojené s vývojem ekonomické, politické a bezpečnostní situace. In August and September of this year, respondents of the Public Opinion Research Centre evaluated the urgency of solving in some areas of public life. The most urgent problems are supposed to be public finance, energetics, and social security. Keywords: public opinion; public finance; energetics; social security; culture; unemployment; immigration; living standard Fulltext is available at external website. Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života – srpen/září 2023

Do svého šetření probíhajícího v srpnu a září 2023 Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Wurmová Jindřiška. Inventář osobního fondu
Květová, Miroslava
2023 - Czech Keywords: Jindřiška Wurmová; personal fond Available at various institutes of the ASCR Wurmová Jindřiška. Inventář osobního fondu

Květová, Miroslava
Masarykův ústav a Archiv, 2023

Krajina Vladimír. Inventář osobního fondu [1953]–[1993]
Martinovská, Soňa
2023 - Czech Keywords: Vladimír Krajina; personal fond Available at various institutes of the ASCR Krajina Vladimír. Inventář osobního fondu [1953]–[1993]

Martinovská, Soňa
Masarykův ústav a Archiv, 2023