Number of found documents: 7652
Published from to

Pandemie a očekávání rodičů ohledně návratnosti investic do vzdělávání dětí
Korbel, Václav
2023 - Czech
Tato studie shrnuje zjištění empirického šetření dopadů výluky prezenční výuky ve školách na očekávání rodičů ohledně návratnosti jejich finančních a časových investic do vzdělávání dětí. Použil jsem čtyři opakovaná dotazníková šetření během roku 2020 a 2021, ve kterých rodiče odpovídali na hypotetické scénáře, ve kterých dvě fiktivní rodiny investují různé množství času a peněz do vzdělávání svého dítěte. Na základě scénářů rodiče odhadovali, kolik bude dítě s danou úrovní investic vydělávat ve 30 letech. Podobně odhadovali, jak moc je pro výdělek důležitá kvalita školy. Tato experimentální metodologie umožňuje identifikovat změny v očekávání rodičů během pandemie. This study summarises the findings of an empirical survey of the impacts that interruptions to in-person teaching in schools had on parents’ expectations about the returns to their financial and time investments in their children’s education. The study made use of four\nrepeated questionnaire surveys carried out during 2020 and 2021, in which parents responded to hypothetical scenarios involving two fictitious families who invest different amounts of time and money in their children’s education. On the basis of these scenarios, the parents estimated how much each fictitious child would earn at the age of 30, taking into account the given level of investment in their education. They also estimated how much the quality of the child’s schooling would impact their future earnings. This experimental methodology enables us to identify how parents’ expectations changed during the pandemic.\n Keywords: distance education; returns to education; Covid-19 Fulltext is available at external website.
Pandemie a očekávání rodičů ohledně návratnosti investic do vzdělávání dětí

Tato studie shrnuje zjištění empirického šetření dopadů výluky prezenční výuky ve školách na očekávání rodičů ohledně návratnosti jejich finančních a časových investic do vzdělávání dětí. Použil jsem ...

Korbel, Václav
Národohospodářský ústav, 2023

Turbulentní vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955
Taterová, Eva
2023 - Czech
Tato kapitola představuje vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955, kdy se zaměřuje na proměny přístupu Československa vůči Izraeli a Egyptu a intepretaci těchto změn v kontextu událostí probíhající studené války. Československá zahraniční politika po komunistickém převratu v roce 1948 prošla zásadními změnami, které se postupně promítly rovněž do československé blízkovýchodní politiky. Zatímco koncem 40. let převládala snaha udržet partnerství s dosavadními lokálními partnery (např. formou pokračující podpory nově vznikajícímu Státu Izrael), na počátku 50. let v důsledku mezinárodního a vnitřního politického vývoje dochází k zásadnímu přehodnocení československých postojů směrem k rozvoji vztahů s vybranými arabskými zeměmi. Za určitý milník je v tomto smyslu považován rok 1955, kdy došlo k podepsání přelomové smlouvy o dodávkách československých zbraní Egyptu, což vytvořilo precedens pro\ndalší obdobné budoucí spolupráce Československa s vybranými regionálními aktéry ve vojenské oblasti. This chapter aims to introduce and interpret the development of Czechoslovak foreign policy to the Middle East in 1948-1955 in the\ncontext of the ongoing Cold War using the case studies of Czechoslovak bilateral relations with Israel and Egypt. After the communist coup in\nFebruary 1948, Czechoslovak foreign policy encountered essential changes that also influenced Czechoslovak attitudes towards the Middle\nEast. While in the late 1940s there was an effort to maintain the existing local partnerships (e.g. the continuing support to the\nemerging State of Israel), the early 1950s brought a significant shift of Czechoslovak Middle Eastern policy due to the international and\ninternal political factors. As result, Czechoslovakia started to focus on the development of close mutual relations with some Arab countries.\nIn this sense, the year 1955 is considered a milestone regarding the Egyptian-Czechoslovak arms deal which set an important precedent for\nsimilar contracts of military cooperation between Czechoslovakia with the other regional actors. Keywords: Cold War; Czechoslovakia; diplomacy; Middle East Available at various institutes of the ASCR
Turbulentní vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955

Tato kapitola představuje vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955, kdy se zaměřuje na proměny přístupu Československa vůči Izraeli a Egyptu a intepretaci těchto změn v kontextu ...

Taterová, Eva
Ústav pro soudobé dějiny, 2023

Dům Páně ve „věku rozumu“. Osvícenské výhrady vůči baroknímu chrámu
Mikulec, Jiří
2023 - Czech
Available at various institutes of the ASCR
Dům Páně ve „věku rozumu“. Osvícenské výhrady vůči baroknímu chrámu

Mikulec, Jiří
Historický ústav, 2023

Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života – srpen/září 2023
Tuček, Milan
2023 - Czech
Do svého šetření probíhajícího v srpnu a září 2023 Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života.\n\nNejnaléhavějším problémem je stav veřejných financí, když 71 % dotázaných jeho řešení považuje za velmi naléhavé (deficit státního rozpočtu, úsporné balíčky…). Následuje oblast energetiky (63 %) a (logicky) zachování sociálních jistot (62 %).\n\nNejméně naléhavá je situace v oblasti nabídky zboží a služeb (20 % odpovědí velmi naléhavé), kultuře (14 %) a řešení pandemie COVID-19 (11 %).\n\nK vzestupu naléhavosti došlo u velké většiny dotazovaných položek. Nejvíce u energetiky (o 33 procentních bodů u odpovědi velmi naléhavé), přistěhovalectví (o 24 procentních bodů) a životní úrovně (19 procentních bodů).\n\nNaopak k poklesu naléhavosti došlo jen u tří položek. Jde řešení pandemie COVIDu (o 44 procentních bodů), nezaměstnanost (o 6 procentních bodů) a kulturu (o 3 procentní body u podílu odpovědí „velmi naléhavé“ a dalších 9 procentních bodů u „docela naléhavé“).\n\nJe zjevné, že za názorovými posuny vesměs stojí obavy veřejnosti spojené s vývojem ekonomické, politické a bezpečnostní situace. In August and September of this year, respondents of the Public Opinion Research Centre evaluated the urgency of solving in some areas of public life. The most urgent problems are supposed to be public finance, energetics, and social security. Keywords: public opinion; public finance; energetics; social security; culture; unemployment; immigration; living standard Fulltext is available at external website.
Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života – srpen/září 2023

Do svého šetření probíhajícího v srpnu a září 2023 Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Česká veřejnost o samozásobitelství a zahradničení – červen/červenec 2023
Kyselá, Monika
2023 - Czech
Velká část pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost realizovaného v červnu a v červenci 2023 byla věnována tématu samozásobitelství a zahrádkaření. Šlo o otázky, jejichž zařazení je součástí aktivit Sociologického ústavu AV ČR v rámci Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.\n\nKonkrétně jsme zjišťovali, zda se lidé věnují různým činnostem souvisejícím se samozásobitelstvím, zda se věnují produkci vlastních potravin (ovoce, zelenina, vejce, maso, apod.) a pokud ano, tak kde a proč, zda lidé, kteří ve své domácnosti něco pěstují či vyrábějí, tak tyto produkty někomu darují nebo s někým vyměňují, případně s kolika lidmi. Zajímal nás i pohled z druhé strany, tedy zda sami lidé od někoho dostávají doma vyrobené či vypěstované potraviny. V neposlední řadě jsme se zaměřili i na způsob nakládání s bioodpadem a porovnání současného zásobování potravinami s dobou před deseti lety.\n\nNecelá polovina (47 %) lidí si pěstuje vlastní potraviny na zahrádce, 7 % v bytě nebo na balkóně.\nMezi nejdůležitější důvody, proč lidé produkují vlastní potraviny, patří získání zdravých potravin (25 %), čerstvých potravin (24 %), úspora peněz (19 %) a že je to koníček (15 %).\n\n\nVíce než dvě třetiny (69 %) lidí nějakou část z toho, co ve své domácnosti vypěstují nebo vyrobí, někomu darují nebo s někým vymění.\nLidé nejčastěji dostávají domácí potraviny od členů blízké rodiny (55 %) a od přátel (50 %).\n\n\nNejčastějším způsobem nakládání s bioodpadem je využívání hnědých popelnic (57 %), téměř polovina lidí kompostuje bioodpad na zahradě (47 %). Přibližně čtvrtina lidí, kteří bioodpad ve své domácnosti třídí, jej odevzdává ve sběrném dvoře (26 %) nebo vytříděný bioodpad dále využívá pro zvířata (25 %). Méně než pětina využívá velkoobjemové kontejnery (18 %)nebo jej daruje k využití někomu jinému (17 %). Velmi okrajové je využití vermikompostérů (5 %) a komunitních zahrad (1 %).\n\n\nPolovina (49 %) lidí v sezóně pravidelně, tj. alespoň jednou měsíčně, pracuje na zahradě nebo zahrádce, třetina (33 %) chodí sbírat houby, lesní plody nebo byliny a 12 % se věnuje chovu domácích užitkových zvířat.\n\n\nVíce než dvě pětiny (41 %) respondentů se domnívají, že zásobování jejich domácnosti potravinami se v současnosti a v době před deseti lety nezměnilo. A significant part of the regular CVVM Our Society survey conducted in June and July 2023 was dedicated to the topic of homesteading and gardening.\n\nThese topics are part of the activities of the Institute of Sociology of the CAS within the framework of the AV21 Food for the Future Strategy.\n\nSpecifically, we investigated whether people engage in various activities related to subsistence farming, whether they produce their own food (fruits, vegetables, eggs, meat, etc.) and if so, where and why, whether people who grow or produce something in their households give these products to someone or exchange them with someone, or with how many people.\n\nWe were also interested in the other side of the story, i.e. whether people themselves receive home-grown or home-produced food from someone.\n\nLast but not least, we also looked at how bio-waste is managed and how the current food supply compares to ten years ago.\n\nAbout half (47%) of people grow their own food in their garden, 7% in their flat or on their balcony.\n\n\nThe most important reasons why people produce their own food are obtaining healthy food (25%), fresh food (24%), saving money (19%) and that it's a hobby (15%).\n\n\nMore than two thirds (69%) of people give or trade some of what they grow or produce in their household to someone.\nPeople are most likely to receive home-grown food from close family members (55%) and friends (50%).\n\n\nThe most common way of managing bio-waste is to use brown bins (57%), and almost half of people compost bio-waste in the garden (47%). Around a quarter of people who sort bio-waste in their household take it to a collection yard (26%) or give the sorted bio-waste to animals (25%). Less than a fifth use bulk containers (18%) or donate it to someone else (17%). The use of vermicomposters (5%) and community gardens (1%) is very marginal.\n\n\nHalf (49%) of people work in their garden on a regular basis, i.e. at least once a month during the season, a third (33%) go foraging for mushrooms, berries or herbs, and 12% keep domestic animals.\n\n\nMore than two-fifths (41%) of respondents believe that their household food supply has not changed between now and ten years ago. Keywords: public opinion; homesteading; gardening; farming; bio-waste; own food; healthy food; fresh food; saving money; hobby Fulltext is available at external website.
Česká veřejnost o samozásobitelství a zahradničení – červen/červenec 2023

Velká část pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost realizovaného v červnu a v červenci 2023 byla věnována tématu samozásobitelství a zahrádkaření. Šlo o otázky, jejichž zařazení je součástí aktivit ...

Kyselá, Monika
Sociologický ústav, 2023

Daně z pohledu veřejného mínění – červen/červenec 2023
Tuček, Milan
2023 - Czech
Letní šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Zároveň zjišťovalo, co veřejnost soudí o výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy.\n\nČeská veřejnost se spíše kloní k názoru, že daně lidí s vysokými příjmy u nás jsou nízké, u lidí s průměrnými příjmy jsou daně vnímány nejčastěji jako přiměřené a v případě lidí s nízkými příjmy převládá názor, že jejich daně jsou vysoké.\n\nNecelé tři pětiny (59 %) Čechů se vyslovují pro progresivní zdanění příjmů, respektive pro to, aby lidé s vyššími příjmy odváděli na daních vyšší procento ze svých příjmů než lidé s nižšími příjmy.\n\nNázory jak na progresivní zdanění, tak na hodnocení daní v souvislosti s výší příjmu jsou v posledních 10 letech poměrně stálé.\n\nZa pro sebe srozumitelný pokládají daňový systém dvě pětiny (38 %) české veřejnosti. Zde oproti minulému šetření z roku 2019 došlo k výraznému nárůstu o 12 procentních bodů. According to summer 2023 survey of the Public Opinion Research Centre 18% of citizens regard taxation on high-income earners as high, 29% say it is adequate and 43% think it is low.\n\nTaxation on average-income earners is considered to be high by 39% of respondents, adequate by 51% and low by 2% of citizens.\n\nTaxation on low-income earners was supposed to be high by 59%, adequate by 31% and low by 2%.\n\n59% of respondents think that tax rate should be higher for high-income earners than for low-income earners. Keywords: public opinion; tax; taxation; tax rate; income Fulltext is available at external website.
Daně z pohledu veřejného mínění – červen/červenec 2023

Letní šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Zároveň zjišťovalo, co veřejnost soudí o výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Hodnocení působení Petra Pavla v prezidentském úřadě – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V šetření realizovaném v červnu a v červenci 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Petra Pavla v prezidentském úřadě podle šesti vybraných kritérií.\n\nU prezidenta České republiky Petra Pavla ve všech zkoumaných oblastech převažovalo pozitivní hodnocení nad kritickým.\n\nRelativně nejpříznivěji česká veřejnost hodnotila, jak dbá o vážnost a důstojnost úřadu (78 %) a jak reprezentuje ČR v zahraničí (76 %).\n\nNejvíce kritičtí byli čeští občané k tomu, jak nový prezident ovlivňuje vnitropolitický život (30 %) a jak je v kontaktu a občany a zná jejich problémy (29 %).\n\nV porovnání s předchozími prezidenty vyznívá hodnocení dosavadního působení Petra Pavla poměrně příznivě, když lepší hodnocení u jednotlivých položek se u kteréhokoli z jeho předchůdců objevovalo jen zřídka. In its regular survey in June and July 2023 the Public Opinion Research Centre focused on questions concerning the Petr Pavel's presidency.\n\nIn all areas examined, positive evaluations prevailed over critical ones.\n\nRelatively most favorably, the Czech public rated how the president takes care of the seriousness and dignity of his office (78%) and how he represents the Czech Republic abroad (76%).\n\nCzech citizens were the most critical of how the president influences the internal politics (30%) and how he is in contact with citizens and knows their problems (29%).\n\nCompared to his predecessors Václav Havel, Václav Klaus and Miloš Zeman the current assessment of president Petr Pavel is relatively good, as a better evaluation of any of examined aspects of presidential performance was just rarely seen. Keywords: public opinion; president; Petr Pavel; presidents office; evaluation; representing; comparison; Havel; Klaus; Zeman Fulltext is available at external website.
Hodnocení působení Petra Pavla v prezidentském úřadě – červen/červenec 2023

V šetření realizovaném v červnu a v červenci 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Petra Pavla v prezidentském úřadě podle šesti vybraných ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – duben/květen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V šetření realizovaném v dubnu a květnu 2023 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným tři otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR, očekávání vývoje ekonomické situace v tomto roce a hodnocení životní úrovně jejich domácností.\n\n13 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 58 % ji vnímá jako špatnou a 29 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z února a března se hodnocení ekonomické situace mírně zhoršilo.\n\n15 % české veřejnosti očekává zlepšení ekonomické situace v ČR, 32 % předpokládá setrvalý stav a 51 % počítá se zhoršením.\n\nTéměř třípětinová většina (59 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 32 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 9 % ji vnímá jako špatnou. According to the Spring 2023 survey of CVVM, 13% of people evaluate the current economic situation in the Czech Republic as good, 29% view it as neither good nor bad, and 58% consider it to be bad.\n\n15% of citizens think that the economic situation will improve in this year, 32% expect no change, and 51% await worsening of economic situation.\n\n59% of Czechs evaluate the living standard of their household as good, 9% consider it to be bad, and 32% characterize it as neither good, nor bad. Keywords: public opinion; Economic Situation; Living Standard; Households Fulltext is available at external website.
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – duben/květen 2023

V šetření realizovaném v dubnu a květnu 2023 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným tři otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR, očekávání vývoje ekonomické situace v tomto roce ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Veřejnost o přechodu k čistší energetice – podzim 2022
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - Czech
V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na přechod energetiky k čistším, ekologicky šetrnějším zdrojům energie při výrobě tepla a elektřiny. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak občané hodnotí šetrnost různých zdrojů energie z hlediska dopadů jejich využití na životní prostředí, jak vnímají úspěšnost či neúspěšnost přechodu na čistší zdroje v České republice, zda by podle jejich názoru stát měl podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, nakolik je pro ně důležité, zda elektrický proud, který odebírají ve své domácnosti, pochází z obnovitelných zdrojů a zda používají nebo plánují používat obnovitelné zdroje pro výrobu tepla či elektřiny, a to buď v nějakém společenství, jako je vícero domácností v rámci bytového domu, obce nebo její části, nebo samostatně ve své vlastní domácnosti.\nJako nejšetrnější zdroje výroby elektrické energie k životnímu prostředí lidé vnímají sluneční záření, vodní toky a foukání větru, jako nejméně šetrné hodnotí spalování uhlí.\n36 % českých občanů považuje přechod k čistší energetice za úspěšný, 44 % jej má za neúspěšný.\nVelká většina (93 %) české veřejnosti se kloní k názoru, že stát by měl podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, ale jen dvě pětiny (41 %) přikládají důležitost tomu, zda elektřina v jejich domácnosti je z obnovitelných zdrojů.\nV rámci nějakého společenství obnovitelné zdroje k výrobě tepla používají 4 % občanů a 4 % je k výrobě tepla používají individuálně v rámci své domácnosti. Dalších 5 % to pak v rámci nějakého společenství plánuje a 8 % to plánuje individuálně ve své domácnosti.\nElektřinu z obnovitelných zdrojů v rámci nějakého společenství používá 6 % občanů a rovněž 6 % ji používá individuálně ve své domácnosti, 8 %, respektive 11 % dalších to má v plánu.\nCelkově asi tři pětiny dotázaných (59 %) uvedly, že ani ve společenství ani individuálně nepoužívají a neplánují používat obnovitelné zdroje k výrobě elektřiny nebo tepla. In the period from the first half of September to the beginning of November 2022, a block of questions devoted to energy issues was included in the regular research of Our Society. Part of the questions focused on the transition of the energy industry to cleaner, more environmentally friendly energy sources in the production of heat and electricity. The survey specifically investigated how citizens evaluate the frugality of various energy sources in terms of the impact of their use on the environment, how they perceive the success or failure of the transition to cleaner sources in the Czech Republic, whether, in their opinion, the state should support the use of renewable energy sources, how it is important for them, whether the electricity they consume in their household comes from renewable sources, and whether they use or plan to use renewable sources for the production of heat or electricity, either in a community, such as multiple households within an apartment building, municipality or part of it , or independently in your own household.\nPeople perceive solar radiation, water currents and wind blowing as the most environmentally friendly sources of electricity production, while burning coal is considered the least environmentally friendly.\n36% of Czech citizens consider the transition to cleaner energy successful, 44% consider it unsuccessful.\nA large majority (93%) of the Czech public is inclined to the opinion that the state should support the use of renewable energy sources, but only two fifths (41%) attach importance to whether the electricity in their household is from renewable sources.\nWithin a certain community, 4% of citizens use renewable sources for heat production, and 4% use them individually in their household for heat production. Another 5% plan it as part of a community and 8% plan it individually in their household.\n6% of citizens use electricity from renewable sources as part of a community, and 6% use it individually in their household, 8% and 11% of others have plans to do so.\nOverall, about three-fifths of respondents (59%) said that neither in the community nor individually do they use and do not plan to use renewable sources to generate electricity or heat. Keywords: public opinion; cleaner energy; electricity; heat; renewable sources Fulltext is available at external website.
Veřejnost o přechodu k čistší energetice – podzim 2022

V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na přechod ...

Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
Sociologický ústav, 2023

Je rostoucí vzdělanost žen překážkou partnerských vztahů a rodičovství?
Bičáková, Alena
2023 - Czech
Přestože velké množství lidí stále nachází partnery především během studií, není jasné, zda změny v genderovém zastoupení přes úrovně či obory vzdělání budou mít v budoucnu pro formování partnerství a rodin stále stejnou váhu. Definice sociálních kruhů, ve kterých se člověk pohybuje, se výrazným způsobem díky novým technologiím mění. Je tedy pravděpodobné, že se bude měnit i způsob, jakým budou lidé nejčastěji nacházetsvé partnery. Keywords: women; education; family relationships Fulltext is available at external website.
Je rostoucí vzdělanost žen překážkou partnerských vztahů a rodičovství?

Přestože velké množství lidí stále nachází partnery především během studií, není jasné, zda změny v genderovém zastoupení přes úrovně či obory vzdělání budou mít v budoucnu pro formování partnerství a ...

Bičáková, Alena
Národohospodářský ústav, 2023

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases