Number of found documents: 31
Published from to

Proměny interpretace hudebního folkloru: od ochrany každodenní kultury po vznik hudebního žánru (na příkladu České republiky)
Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
2023 - Czech
Od 60. let 20. století se v české etnologii začaly rozvíjet snahy, které postupně začaly zařazovat projevy folkloru v jejich druhé existenci do odborného výzkumu. Oblast folklorismu se někdy překrývala s existujícími lidovými tradicemi, někdy na ně navazovala a někdy se jimi pouze v různé míře inspirovala. Rozlišení v takto vymezených kategoriích nebylo snadné ani v minulosti a s příchodem stále rychlejším vývojem společnosti se v obecném povědomí rozostřilo. V tomto rámci vznikl současný široký hudební žánr zakořeněný v hudebním folkloru, který není snadné obsahově vymezit. Příspěvek nastiňuje průběh jeho historického formování, ukazuje modelové momenty jeho vývoje a zabývá se jeho polyfunkčností: mnoho kolektivů se prezentuje nejen na jevišti (spolu s tanečníky) a v hudebních pořadech. koncertním prostředí (samostatně), podílí se ale také na místních etnokulturních tradicích, tanečních zábavách, rodinných oslavách (svatby, narozeniny) a komerčně zaměřených akcích. akce. K ilustraci popsaných faktů článek využívá archivní pramenný materiál a terénní výzkum založený na základě rozhovorů s vybranými hudebníky From the 1960s onwards, efforts began to develop in Czech ethnology, which gradually began to include folklore manifestations in their second existence in professional research. The field of folklorism sometimes overlapped with the existence of folk traditions, sometimes built on them, and sometimes was only inspired by them to varying degrees. The distinction in such defined categories was not easy even in the past, and with the increasingly rapid development of society, it became blurred in the general consciousness. Within this scope, a contemporary broad music genre, music folklore, has emerged that is not easy to define in terms of content. In this paper, the authors outline its historical formation, show model moments of its development, and deal with its polyfunctionality: many collectives present themselves not only on stage (together with dancers) and in concert settings (independently), but also participate in local ethno-cultural traditions, dance parties, family celebrations (weddings, birthdays), and commercially focused events. To illustrate this, the paper uses archival source material, and field research based on interviews with selected musicians. Keywords: Music folklore; transformations of folk tradition; music genre; folk revivalism in the Czech Republic Fulltext is available at external website.
Proměny interpretace hudebního folkloru: od ochrany každodenní kultury po vznik hudebního žánru (na příkladu České republiky)

Od 60. let 20. století se v české etnologii začaly rozvíjet snahy, které postupně začaly zařazovat projevy folkloru v jejich druhé existenci do odborného výzkumu. Oblast folklorismu se někdy ...

Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
Etnologický ústav, 2023

Když hep hep není hop hop: folklorní kulturní dědictví v kontextu politické korektnosti
Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
2022 - Czech
Příspěvek na příkladu lidových písní zapsaných na území dnešní České republiky zhruba od počátku 19. století do 70. let 20. století ukazuje, jak bylo v minulosti nakládáno s písňovými texty, které se v daném historickém nevyhovovaly dobovým společenským konvencím, estetickým i etickým ideálům i vlasteneckým cílům. Pokud byly vůbec takové písně zapsány, pak byl jejich text upravován, některé jeho části byly vypuštěny, jiné změněny. Tato situace trvala od počátku 19. století do pádů komunistické totality v roce 1989. Dnes se autentické znění folklorních textů a dalších dobových pramenů může jevit jako bezproblémová záležitost. Jednou ze složek tradice je ale také sociální paměť a s ní spojené kulturní stereotypy – ustálené představy, které mají lidé sami o sobě a o příslušnících odlišných skupin. Ti „druzí“ mohou být příslušníci jiného etnika či náboženství, odlišné sociální vrstvy apod. Jejich obraz ve folkloru představuje poměrně složitý komplex obecných představ, ideologických názorů, hodnotících postojů a historických zkušeností. Příspěvek na příkladu tzv. fenoménu cizosti, který je v českých lidových písních spojen především s negativním obrazem příslušníků židovské minority, ukazuje, že ztráta historického kontextu může znamenat, že dnes mohou být na veřejnosti prezentovány písně a tance, jejichž antisemitský motiv těm, kteří je interpretují, nemusí být vůbec zřejmý. The paper explores folk songs written down in what is present-day Czech Republic from roughly the beginning of the 19th century to the 1970s. It shows how song lyrics were treated in the past when they did not conform to the social conventions, aesthetics, ethical ideals, and patriotic goals of the time. When such songs were written down by collectors, their lyrics were often modified, some parts being omitted, others changed. This practice was followed from the early 19th century until the fall of the communist totalitarian regime in 1989. At present, these authentic folk song lyrics seem non-controversial by some performers, but many lyrics are far from it. One of the components of tradition is social memory, which is associated with cultural stereotypes—the generally fixed ideas that people have about themselves and members of different groups. These “Others” are usually members of a different ethnicity, religion, or social class. Their image in folklore involves certain ideas, ideological views, evaluative attitudes, and historical experience. Using the example of otherness, which in Czech folk songs is mainly associated with the negative image of members of the Jewish minority, the paper shows the possible results of misunderstanding the historical context: the anti-Semitic motifs of some older songs and dances resented in public may not be evident to those who perform them today. Keywords: folklore; cultural stereotypes; political correctness; cultural heritage; phenomenon of otherness Fulltext is available at external website.
Když hep hep není hop hop: folklorní kulturní dědictví v kontextu politické korektnosti

Příspěvek na příkladu lidových písní zapsaných na území dnešní České republiky zhruba od počátku 19. století do 70. let 20. století ukazuje, jak bylo v minulosti nakládáno s písňovými texty, které se ...

Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
Etnologický ústav, 2022

Mezi venkovem a městem: proměny „životního prostoru“ lidových tradic v kontextu vývoje folklorního hnutí v českých zemích ve druhé polovině 20. století
Uhlíková, Lucie
2020 - Czech
Folklorní hnutí v českých zemích nevzniká teprve v důsledku kulturněpolitického vývoje po únoru 1948, kdy v Československu přezvali moc komunisté, nýbrž souvisí s euforickým obdobím těsně po druhé světové válce a navazuje také na vývoj v meziválečném Československu i na starší activity. Postupně vznikl nový jevištní i hudební žánr reprezentovanými výraznými osobnostmi, které se stávaly vzory pro způsob práce s folklorním materiálem. Ten souvisel především s kulturou venkova, jeho novým životním prostorem se však stalo zejména město. Aktivity folklorních souborů přispěly k tomu, že lidové tradice se ve druhé polovině 20. století staly nejen prostorem pro uměleckou seberealizaci, ale také důležitým sociokulturním kapitálem na úrovni lokální i regionální. The folklore movement in the Czech lands is not related only to the development of cultural policy after the communist coup in Czechoslovakia in February 1948. It is also connected to the period of enthusiasm that immediately followed the ending of World War II in Europe, although its importance is rooted in the inter-war development of Czechoslovakia and older activities. Gradually, a new stage and musical genre were developed that were represented by outstanding personalities, who became role models for the way they worked with folklore. This related predominantly to rural culture; however, very soon the city became its new environment. Various activities of folk ensembles contributed to the fact that in the second half of the 20th century, folk traditions became not only a space for artistic self-realization, but an important form of sociocultural capital at the local and regional levels. Keywords: folklore movement in Czechoslovakia; Folk ensemble; folklore on stage; culture and politics; tradition as political capital Fulltext is available at external website.
Mezi venkovem a městem: proměny „životního prostoru“ lidových tradic v kontextu vývoje folklorního hnutí v českých zemích ve druhé polovině 20. století

Folklorní hnutí v českých zemích nevzniká teprve v důsledku kulturněpolitického vývoje po únoru 1948, kdy v Československu přezvali moc komunisté, nýbrž souvisí s euforickým obdobím těsně po druhé ...

Uhlíková, Lucie
Etnologický ústav, 2020

Hudba, čas a prostor v progresivní reflexi Leoše Janáčka
Procházková, Jarmila
2020 - Czech
Příspěvek se soustřeďuje na tu část Janáčkovy teorie hudby, která byla zaměřena na souvztažnost hudby a prostoru, a tím i logicky zahrnovala termín čas jako kontinuum, ve kterém hudba probíhá. Ideální studijní materiál Janáček nalezl v nápěvcích mluvy a v lidové písni, tedy v oblastech nezatížených písemnou (psanou) petrifikací a umožňujících sledovat rytmicky a výrazově spontánně vznikající projevy. Studie se zabývá také pozdějšími Janáčkovými reflexemi specifické vazby hudby na prostor, kterou je psychická interiorizace hudební matérie. Teoretické vysvětlení týkající se lidové písně Janáček částečně nalezl v geografickém determinismu – „mesologické vlivy“ jsou podle něj příčinou regionálně specifických rysů v melodii, rytmice a dalších složkách lidové hudby. Na začátku druhého desetiletí 20. století je možné v Janáčkově teorii vysledovat nové filosofické a metodologické, včetně Einsteinovy teorie relativity. Skladatel rezignoval na termín prostoročas, který má v sobě zakódovanou variabilitu a nezávislost na pozorovateli. Právě subjektivita pozorovatele, předpokládající časové i tím i významové posuny, se stala součástí Janáčkova nazírání na hudební materiál jak ve fázi recepce, tak zejména v tvůrčím procesu. Tento náhled podpořil Janáčkovu tendenci k tektonickému pojetí hudební struktury, utvrdil jej v sofistikované práci s časovými vrstvami a ve svém důsledku tak dopomohl k vytvoření dramaturgicky unikátních počinů v oblasti operní tvorby. The paper focuses on that specific part of Janáček’s theory of music that deals with the relationship of music and space, thus logically including the term time as a continuum in which music takes place. Janáček found ideal study material in speech melodies (nápěvky) and in folk song, that is, in an area not touched negatively by literary (written) petrification. This enabled him to observe manifestations that originated spontaneously in rhythm and expression. The paper also deals with later reflections by Janáček of the specific connection of music with space, that is, the psychological internalization of music matter. Janáček found the theoretical explanation of folk song partly in geographical determinism. In his opinion, mesological influences determine the regionally-specific features of melody, rhythm, and other components of folk music. New philosophical and methodological influences, including Einstein’s Theory of Relativity, could be observed in Janáček’s theory in the beginning of the 1920s. The composer stopped using the term space-time, which included encoded variability and the independence of the observer. It was this subjectivity of the observer, presupposing shifts in time and thus in meaning, that became a part of Janáček’s understanding of the musical material, both in the reception phase and especially in the process of creation. This view supported Janáček’s tendency towards the tectonic concept of music structure, affirming him in his sophisticated work with time layers and consequently helping him create unique deeds in dramaturgy in the area of composing opera music. Keywords: Leoš Janáček; (folk) music theory; geographical determinism; theory of relativity; rhythmic organization of music Fulltext is available at external website.
Hudba, čas a prostor v progresivní reflexi Leoše Janáčka

Příspěvek se soustřeďuje na tu část Janáčkovy teorie hudby, která byla zaměřena na souvztažnost hudby a prostoru, a tím i logicky zahrnovala termín čas jako kontinuum, ve kterém hudba probíhá. Ideální ...

Procházková, Jarmila
Etnologický ústav, 2020

Lidová píseň a prostor (na příkladu Moravy a Slezska)
Toncrová, Marta
2020 - Czech
Článek se zabývá vztahem prostoru a lidové písně na příkladu výzkumu hudebního folkloru a lidové zpěvnosti na Moravě a ve Slezsku. Některé písně nebyly vázány na konkrétní prostředí, jiné zněly častěji nebo výhradně v interiéru, pro interpretaci dalších byl potřeba volný prostor. Působení prostoru na píseň někdy umocňovala také jejich funkce: vznikaly tak rozdíly mezi intimním zpěvním přednesem a zpěvem spojeným s tancem. The article deals with the relationship of space and folk song, using examples from research on music folklore and folk singing in Moravia and Silesia. While some songs were not connected to specific environments, others were often or exclusively performed indoors, while others had to be performed in the open space. The impact of space upon a song was sometimes strengthened by the function of the song: either intimate singing, or singing connected with dance. Keywords: folklore; folk song; spatial interpretation of folk song Fulltext is available at external website.
Lidová píseň a prostor (na příkladu Moravy a Slezska)

Článek se zabývá vztahem prostoru a lidové písně na příkladu výzkumu hudebního folkloru a lidové zpěvnosti na Moravě a ve Slezsku. Některé písně nebyly vázány na konkrétní prostředí, jiné zněly ...

Toncrová, Marta
Etnologický ústav, 2020

Částečná ztráta paměti aneb o lidových duchovních písních českých zemí
Uhlíková, Lucie; Toncrová, Marta
2019 - Czech
Příspěvek je věnován lidových duchovním písním českých zemí, jejich vzniku a vývoji. Ukazuje, jak se duchovní písně dostaly do lidové zpěvní tradice, jak se v ní šířily a jak se zde proměňovaly, a to včetně jejich primární náboženské funkce. The paper deals with religious folk songs of the Czech lands, their origin and development. It illustrates how sacred songs came into the folk singing tradition, how they spread within it and how they were transformed, commenting also on their primary religious function. Keywords: Czech religious/sacred songs; folk songs; religion and folk culture; variational process and sacred songs; totalitarian censorship; folklore and communication memory Fulltext is available at external website.
Částečná ztráta paměti aneb o lidových duchovních písních českých zemí

Příspěvek je věnován lidových duchovním písním českých zemí, jejich vzniku a vývoji. Ukazuje, jak se duchovní písně dostaly do lidové zpěvní tradice, jak se v ní šířily a jak se zde proměňovaly, a to ...

Uhlíková, Lucie; Toncrová, Marta
Etnologický ústav, 2019

Zvukové záznamy lidové hudby na brněnském pracovišti Etnologického ústavu AV ČR (k metodě etnomuzikologického výzkumu a historii jedné paměťové instituce)
Toncrová, Marta
2018 - Czech
Příspěvek je stručným přehledem o metodách terénního výzkumu, následné analýze získaných dat a o způsobu jejich využití v odborné praxi. Hlavním dokladem této činnosti jsou zvukové nahrávky. Vedle toho je to také paměť, která dovoluje získat další informace, týkající se přípravy výzkumu, procesu práce s informátory a další údaje provázející výzkumnou práci v terénu. The paper focuses short survey of methods of field research, subsequent processing and analysis of the data gained, and the means of using the results in professional practice. The main evidence of this activity is provided by sound recordings. Apart from this body of work, there also is memory, which allows access to further information concerning the preparation of research, the process of working with informants, and diverse consequences that can occur because of research. Keywords: sound documentation; folk music; methods of ethnomusicology; sound archives; the Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences Fulltext is available at external website.
Zvukové záznamy lidové hudby na brněnském pracovišti Etnologického ústavu AV ČR (k metodě etnomuzikologického výzkumu a historii jedné paměťové instituce)

Příspěvek je stručným přehledem o metodách terénního výzkumu, následné analýze získaných dat a o způsobu jejich využití v odborné praxi. Hlavním dokladem této činnosti jsou zvukové nahrávky. Vedle ...

Toncrová, Marta
Etnologický ústav, 2018

Rozpomínání versus zapomínání : o éře tzv. nových lidových písní v totalitním Československu
Uhlíková, Lucie
2018 - Czech
Příspěvek je věnován otázce paměti ve spojení s tzv. novou lidovou písní, která v totalitním Československu vznikala na půdě folklorního hnutí. Šlo o písně skládané v duchu lidové tradice, avšak s aktuálním obsahem, často politicky angažovaným a agitačním. The paper explores memory in connection with the new folk songs which originated in totalitarian Czechoslovakia within the folk movement. These songs were written in the spirit of folk tradition, but they had topical content, which often showed political motive and propagandist intent. Keywords: folk song; totalitarianism; culture politics; folklorism; the misuse of cultural heritage Fulltext is available at external website.
Rozpomínání versus zapomínání : o éře tzv. nových lidových písní v totalitním Československu

Příspěvek je věnován otázce paměti ve spojení s tzv. novou lidovou písní, která v totalitním Československu vznikala na půdě folklorního hnutí. Šlo o písně skládané v duchu lidové tradice, avšak s ...

Uhlíková, Lucie
Etnologický ústav, 2018

Folklor v zrcadle individuálních a společenských zájmů (na příkladu českého etnologa Františka Pospíšila)
Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
2017 - Czech
František Pospíšil (1885–1958), a noted ethnologist from Brno, was one of the scholars whose research aims and interpretations of the topics which he studied were determined both by his individual interests as well as by social context. The paper attempts to demonstrate it. Pospíšil, who was interested in modern research methods (using phonograph, camera, and film camera) and was ambitious, stretched his research from his home region of Haná in Moravia to Native Americans (within his sword dance study and weapon dance study); his findings were quoted by many respected scholars of the period. Within the Czech environment, Pospíšil was one of the first scholars who used a phonograph to record folk singing; within the international context, Pospíšil was one of the first scholars who used a film camera to research dances. In fact, anything that Pospíšil did in the field of ethnology was unique; he covered a very broad range of themes and geographical areas, he also explored cultural phenomena which were on the margin of interest of others, and he employed an agile manager like approach. Due to some unfavourable historical circumstances, Pospíšil’s name was almost forgotten especially in the Czech context, and there is almost no mention of him in the texts on the history of Czech and Slovak folkloristics. Keywords: folklore; folk dance; sword dance; dance and film; phonograph; František Pospíšil; Leoš Janáček Fulltext is available at external website.
Folklor v zrcadle individuálních a společenských zájmů (na příkladu českého etnologa Františka Pospíšila)

František Pospíšil (1885–1958), a noted ethnologist from Brno, was one of the scholars whose research aims and interpretations of the topics which he studied were determined both by his individual ...

Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
Etnologický ústav, 2017

Na počátku byla politika : několik glos k tzv. guberniální sběratelské akci
Toncrová, Marta
2016 - Czech
Zajímavosti o vzniku, průběhu a dalších osudech nejstarší sbírky lidových písní v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Interesting things about the genesis, course and next fates of the oldiest collection of folk songs in Bohemia, Moravia and Silesia. Keywords: Collection of folk songs; 1819; Bohemia; Moravia; Silesia; Folk songs; folk song collecting Fulltext is available at external website.
Na počátku byla politika : několik glos k tzv. guberniální sběratelské akci

Zajímavosti o vzniku, průběhu a dalších osudech nejstarší sbírky lidových písní v Čechách, na Moravě a ve Slezsku....

Toncrová, Marta
Etnologický ústav, 2016

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases