Rozdíly ve struktuře a dynamice vládních výdajů vybraných evropských zemí
MOJŽÍŠKOVÁ, Markéta
2023 - Czech Hlavním cílem této práce je najít podobnosti a rozdíly ve struktuře a dynamice vládních výdajů s důrazem na nalezení příčinných souvislostí ve vybraných zemí Evropy. Teoretická část této práce je zaměřena na funkci veřejných financí, úlohu vládního sektoru a mezinárodní klasifikaci vládních výdajů. Dále se zaměřuje na vlivy, které působí na velikost a strukturu vládních výdajů na základě empirických studií. Analytická část této práce obsahuje výpočty vládních výdajů, které jsou rozděleny do čtyř skupin. Všechny skupiny jsou zkoumány v procentech a v přepočtu per capita na základě vzorců diskutovaných v metodice. The aim of this diploma thesis is to present similarities and differences in the structure and dynamics of government expenditure in selected European countries with an emphasis on causal connections. This work examines the function of public finances and the role of the government sector. It further explains the international classification of government spending, and it focuses on the influences that act on the size and structure of government spending. The analytical part of this work includes calculations of government expenditures that are divided into four groups. All the groups are examined in percentage and per capita based on formulas discussed in methodology. Keywords: public finance; government expenditure; public policy; European Union Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Rozdíly ve struktuře a dynamice vládních výdajů vybraných evropských zemí

Hlavním cílem této práce je najít podobnosti a rozdíly ve struktuře a dynamice vládních výdajů s důrazem na nalezení příčinných souvislostí ve vybraných zemí Evropy. Teoretická část této práce je ...

MOJŽÍŠKOVÁ, Markéta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023

Support of the Sharing Economy in France and Germany.
OSNABRÜGGE, Johanna
2023 - English The Sharing Economy represents a rapidly growing sector in the global economy, with companies such as Foodsharing and Blablacar becoming household names from Germany and France. This growth has been driven by entrepreneurs who have seen opportunities to leverage technology to create value for customers, while also transforming traditional business models. However, despite the potential of these companies to drive sustainable consumption and reduce waste, they face significant challenges in terms of regulation, funding, and support infrastructure. This master thesis aims to explore the support available to founders of Sharing Economy companies in France and Germany. This thesis will examine the regulatory frameworks, funding opportunities, support instances, and challenges that impact the founding process of Sharing Economy startups. Keywords: sharing economy; francogerman; social entrepreneurship; green economy; european entrepreneurship Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Support of the Sharing Economy in France and Germany.

The Sharing Economy represents a rapidly growing sector in the global economy, with companies such as Foodsharing and Blablacar becoming household names from Germany and France. This growth has been ...

OSNABRÜGGE, Johanna
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023

Kritická místa v přípravě budoucích učitelů jazyků v oblasti literárních věd, společenskohistorického přehledu a interkulturních kompetencí
VANÍKOVÁ, Tereza
2023 - Czech Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Kritická místa v přípravě budoucích učitelů jazyků v oblasti literárních věd, společenskohistorického přehledu a interkulturních kompetencí

VANÍKOVÁ, Tereza
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023

Analýza a možnosti podpory pracovníků ve zdravotnictví během aktuální krizové situace s COVID-19
MRÁZKOVÁ, Vendula
2023 - Czech Koronavirové onemocnění COVID-19 je způsobeno novým typem koronaviru SARS-CoV-2. Česká republika se k datu 1. 12. 2021 nacházela v 5. stupni pohotovosti, neboli v kritickém stavu protiepidemického systému. Kritický stav znamená, že kapacita systému nemocniční lůžkové a intenzivní péče se začíná blížit svému limitu, počet nakažených v populaci je vysoký a probíhá komunitní šíření nákazy. K datu 8. 12. 2021 ukazovala statistika v České republice 19 482 nových případů nákazy COVID-19, celkem 2 282 212 potvrzených případů nákazy, 6 670 hospitalizovaných, 1 963 455 vyléčených obyvatel, 14 031 605 vykázaných očkování a 34 034 úmrtí. WHO k datu 20. 1. 2023 publikovalo celkový počet 663 640 386 potvrzených případů s COVID-19 a 6 713 093 úmrtí ve světě v časovém úseku od 31. 12. 2019 -16. 1. 2023. Současné koronavirové onemocnění má celosvětový dopad, ovšem pracovníci ve zdravotnictví hrají zásadní roli a jsou jednou z nejvíce exponovaných skupin. Stres v ošetřovatelství v oblasti duševního zdraví je již dlouho uznáván jako vliv na výkon jednotlivce, nemoc a udržení zaměstnání. Od začátku pandemie se zdravotničtí pracovníci potýkají s vyšším pracovním nasazením, jsou vystaveni riziku přenosu infekce na sebe a své blízké, proto často bývají od nich odloučeni. Zažívají diskomfort způsobený používáním většího množství ochranných pomůcek. Dále jsou vystaveni zátěžovým situacím, kdy umírá velké množství mladých i starších lidí s ohledem na nedostatečnou kapacitu lůžek a ventilátorů, rozhodují o lidských životech, a komu bude přednostně poskytnuta péče. Proto je přirozené, že se zaměstnanci dostávají do deprese, mají strach, stavy úzkosti, jsou podrážděni, trpí poruchou spánku nebo se objevují případy, kdy situaci řeší alkoholem. COVID-19 disease is caused by a new type of coronavirus SARS-CoV-2. On 1. 12. 2021 the Czech Republic was in the 5th degree of emergency or in a critical state of the anti-epidemic system. The critical situation means that the capacity of the hospital inpatient and intensive care system is beginning to approach its limit, the number of people infected in the population is high and there is a community spread of the disease. On 8th of December 2021, statistics shown 19 482 new cases of COVID-19, a total of 2 282 212 confirmed cases, 6 670 hospitalized residents, 1 963 455 cured, 14 031 605 reported vaccines and 34 034 deaths in Czech republic. As of 20 January 2023, the WHO has published a total of 663 640 386 confirmed cases with COVID-19 and 6 713 093 deaths in the world between 31. 12. 2019 and 16. 1. 2023. The current coronavirus disease has a global impact, but healthcare professionals play a vital role and are one of the most exposed groups. Stress in mental health of nursing has long been recognized as an impact on individual performance, illness and job retention. Since the beginning of the pandemic, health professionals have struggled to work harder, are at risk of transmitting the infection to themselves and their loved ones, so they are often separated from them. They experience discomfort due to the use of more protective equipment. Further more, they are exposed to stressful situations, when a large number of young and older people die due to insufficient capacity of beds and ventilators, they decide on human lives, and who will be given priority care. Therefore, it is natural for employees, that they are getting to be depressed, scared, anxious, irritable, sleep deprived or use alcohol. Keywords: Sars-cov-2; COVID-19; pandemie; zdravotnický pracovník; psychosociální podpora; Sars-Cov-2; COVID-19; pandemic; health care workers; psychosocial support Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Analýza a možnosti podpory pracovníků ve zdravotnictví během aktuální krizové situace s COVID-19

Koronavirové onemocnění COVID-19 je způsobeno novým typem koronaviru SARS-CoV-2. Česká republika se k datu 1. 12. 2021 nacházela v 5. stupni pohotovosti, neboli v kritickém stavu protiepidemického ...

MRÁZKOVÁ, Vendula
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023

Fyzikální vyšetření sestrou v chirurgickém ošetřovatelství.
SRBOVÁ, Klára
2023 - Czech Současný stav: Fyzikální vyšetření je nedílnou součástí anamnézy a přispívá ke správnému stanovení diagnózy. Zahrnuje vyšetření pohledem, poslechem, pohmatem, poklepem a per rectum. Cíle práce: Zmapovat činnosti sestry při provádění fyzikálního vyšetření a zmapovat rozdíly při provádění fyzikálního vyšetření v chirurgickém ošetřovatelství. Metodika: Byla použita kvalitativní výzkumná metoda formou polostrukturovaných rozhovorů. Soubor tvořilo celkem 8 sester, které pracují na chirurgických odděleních s různým změřením. Dále byla využita kvantitativní metoda. Byla zvolena metoda dotazování pomocí dotazníků, které se skládal z otevřených, polootevřených, nebo uzavřených otázek. Byly určeny pro sestry, které pracují na chirurgických odděleních s různým zaměřením. Celkem na ně odpovědělo 169 respondentů. Výzkum probíhal online formou. Výběr výzkumného souboru byl záměrný. Velikost souboru byla dána nasycením dat. Výsledky práce: Z rozhovorů vyplývá, že sestry fyzikální vyšetření provádí a znají jeho podstatu a specifika, která se liší dle oddělení. Do dotazníkového šetření se nejvíce zapojily sestry, které pracují na klasickém chirurgickém oddělení (42,6 %). Nejvíce sester má vzdělání vysokoškolské bakalářské (45,6 %). Nejčastější délka praxe na chirurgickém oddělní byla v rozmezí 0-10 let (56,8 %). Z celkového počtu 169 respondentů jich 111 pracuje v krajské nemocnici. Při příjmu pacienta pro stanovení diagnózy nejčastěji data sbírá sestra i lékař (73,4 %). Při provádění fyzikálního vyšetření asistuje lékaři 85, 2 % sester. Fyzikální vyšetření na svém oddělení provádí 97,6 % sester. Vyšetření pohledem, čichem a vědomí provádí sestra vždy. Pohmatem a poslechem vyšetřuje sestra málokdy a vyšetření poklepem a per rectum neprovádí téměř nikdy. Fyzikální vyšetření sestrou je na jednotlivých chirurgických odděleních liší. Byla prokázána závislost mezi vyšetřením pohmatem a vyšetřením vědomí a chirurgickém oddělení, na kterém pracuje. Fyzikální vyšetření sestrou se liší délkou praxe. Byla prokázána závislost mezi vyšetřením pohmatem a délce praxe na chirurgickém oddělení. Fyzikální vyšetření se liší věkem sester. Byla prokázána závislost mezi vyšetřením pohledem a vyšetřením vědomí a věkem sestry. Závěr: Závěrem lze říct, že fyzikální vyšetření provádí sestra v rámci svých kompetencí a v rámci potřeb svého pracoviště a poskytovaná péče odpovídá úrovni a vybavenosti oddělení, na kterém pracuje. Current Status: The physical examination is an essential component of patient assessment, contributing to accurate diagnosis. It encompasses techniques such as inspection, palpation, percussion, auscultation, and digital rectal examination. Thesis Objectives: This study aims to delineate nursing actions in conducting physical examinations and highlight disparities in performing these assessments within surgical nursing settings. Methodology: A qualitative research method was employed, utilizing semi-structured interviews. The interview cohort comprised 8 nurses working in various surgical wards. Furthermore, a quantitative survey, comprising open, semi-open, or closed questions, was selected and included 169 respondents practicing across diverse surgical units. Data collection was conducted online, and participant selection was guided by data saturation. Thesis Findings: Interviews underscored nurses' adeptness in conducting physical examinations and their awareness of nuances that vary across departments. Most respondents (42.6%) hailed from traditional surgical units. A significant portion held a bachelor's degree (45.6%), and the prevalent experience range within surgical wards was 0-10 years (56.8%). Notably, 73.4% of patient admissions involved collaborative data collection between nurses and physicians. During physical examinations, 85.2% of nurses helped, and 97.6% performed assessments within their respective units. Inspection, olfaction, and assessment of consciousness consistently fell under nursing purview. Palpation and auscultation were infrequently conducted by nurses, with digital rectal examinations being exceedingly rare. Physical examination by a nurse varies from one surgical department to another. A relationship between the palpation and consciousness examination and the surgical ward in which she works has been demonstrated. Physical examination by a nurse varies with length of experience. There was a relationship between palpation examination and length of experience in the surgical department. Physical examination varies with the age of nurses. A relationship between percusion and consciousness examinationand and the age of the nurse has been demonstrated. Conclusion: In summary, nursing-conducted physical examinations is performed by the nurse within the scope of her competence and align with departmental needs and resources, reflecting the specific care context. The findings emphasize the collaborative nature of patient assessment and shed light on areas where nursing participation may be enhanced. Keywords: Fyzikální vyšetření; fyziologické funkce; chirurgie; sestra; ošetřovatelství; Physical examination; physiological functions; surgery; nurse; nursing Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Fyzikální vyšetření sestrou v chirurgickém ošetřovatelství.

Současný stav: Fyzikální vyšetření je nedílnou součástí anamnézy a přispívá ke správnému stanovení diagnózy. Zahrnuje vyšetření pohledem, poslechem, pohmatem, poklepem a per rectum. Cíle práce: ...

SRBOVÁ, Klára
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023

Strategie poskytování péče v rámci vybraného endoskopického výkonu
ŠAVRDOVÁ, Soňa
2023 - Czech Diplomová práce se zabývá strategií poskytování péče v rámci kolonoskopického a gastroskopického výkonu. Cílem této práce bylo zjistit, jaké informace poskytují sestry pacientům v průběhu kolonoskopického a gastroskopického výkonu, jaké komunikační techniky sestry využívají v rámci snižování strachu u pacientů a jaké očekávání mají pacienti od sester před kolonoskopickým a gastroskopickým výkonem. Bylo stanoveno šest výzkumných otázek, které zjišťovaly, jaké informace poskytují sestry pacientům v průběhu výkonu, jaké komunikační techniky sestry využívají v rámci snižování strachu u pacientů a jaké očekávání mají pacienti od sester. Dále zjišťovaly, s jakými problémy se pacienti a sestry potýkají a jak sestry zajišťují intimitu pacientů v rámci kolonoskopického a gastroskopického výkonu. V teoretické části je práce zaměřena na anatomii a fyziologii trávicí soustavy, na vývoj endoskopických přístrojů, endoskopické výkony a ošetřovatelský proces v rámci kolonoskopického a gastroskopického výkonu. A v neposlední řadě zajištění intimity pacienta a role sestry komunikátorky v rámci kolonoskopického a gastroskopického výkonu. Za účelem dosažení cíle byla využita kvalitativní metoda výzkumného šetření, metodou dotazování, technikou rozhovoru, a to u pacientů podstupujících kolonoskopický a gastroskopický výkon a sester pečujících o tyto pacienty. Výzkumné šetření bylo doplněno zúčastněným pozorováním sester. Výsledky získaných dat vedly ke zjištění, že sestry patřičně zajišťují intimitu pacienta, efektivně využívají komunikační techniky ke snižování strachu, poskytují pacientům informace v souvislosti s endoskopickým výkonem a s problémy se setkávají pouze zřídka. Výzkumné šetření dále odhalilo, že rozmanitá část pacientů se nesetkala s žádnými problémy a jejich kladné očekávání od sester před výkonem se naplnilo. Výsledky výzkumného šetření budou nabídnuty pracovníkům na endoskopickém pracovišti, kde bylo šetření prováděno, jako zpětná vazba v přístupu k pacientům v rámci kolonoskopického a gastroskopického výkonu. The diploma thesis deals with a strategy of providing care within the framework of a colonoscopy and gastroscopy procedure. The aim of this thesis is to find out what information is provided by the nurses to the patients during a colonoscopy and gastroscopy procedure, what communication techniques are used by the nurses within the framework of reducing the fear at the patients and what expectations the patients have from the nurses before the colonoscopy and gastroscopy procedure. Six research questions were established, which surveyed what information is provided by the nurses to the patients during the procedure, what communication techniques are used by the nurses within the framework of reducing the fear at the patients and what expectation the patients have from the nurses. Furthermore, they surveyed what kinds of problem have both the nurses and patients to solve and how the nurses secure the patients´ intimacy within the framework of the colonoscopy and gastroscopy procedure. In the theoretical part, the thesis is focused on the anatomy and physiology of the digestive system, progress of endoscopic devices, on endoscopy procedures and nursing process within the framework of the colonoscopy and gastroscopy procedure. And at last but not least, the security of the patient´s intimacy and a role of a nurse - communicator within the framework of the colonoscopy and gastroscopy procedure. To achieve the aim, the qualitative method of research construction was used with a method of an interview, face-to-face technique at the patients undergoing the colonoscopy and gastroscopy procedure and at the nurses providing these patients with nursing care. The research construction was supplemented with the nurses´ observation. The results from the obtained data led to the conclusion that the nurses ensure the patients´ intimacy properly, use the communication techniques for reducing the fear efficiently, provide the patients with information concerning the endoscopy procedure and that they rarely experienced any problems. Furthermore, the research construction revealed that a varied part of the patients never experienced any problems and their positive expectation from the nurses was fulfilled. The results of the research construction will be offered to the employees of the endoscopy department where the research was performed as a feedback for the approach to the patients within the framework of the colonoscopy and gastroscopy procedure. Keywords: Strategie; péče; endoskopie; kolonoskopie; gastroskopie; Strategy; nursing care; endoscopy; colonoscopy; gastroscopy Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Strategie poskytování péče v rámci vybraného endoskopického výkonu

Diplomová práce se zabývá strategií poskytování péče v rámci kolonoskopického a gastroskopického výkonu. Cílem této práce bylo zjistit, jaké informace poskytují sestry pacientům v průběhu ...

ŠAVRDOVÁ, Soňa
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023

Nepřátelské a agresivní chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi
ŠMEJKALOVÁ, Alžběta
2023 - Czech Současný stav: Agresivní a nepřátelské chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi je alarmujícím a častým jevem, který ohrožuje bezpečnost a pohodu zdravotnického personálu. Cíle: Prvním cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit počet nežádoucích událostí ve skupině "Chování osob" hlášených do "Národního portálu pro Systém hlášení nežádoucích událostí (SHNU)" ve sledovaném období 2018-2021. Druhý cíl spočíval ve vyhodnocení výskytu agresivního chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi. Třetím cílem bylo popsat spektrum preventivních ošetřovatelských postupů minimalizujících riziko agresivního chování pacientů vůči sestrám. Metodika: První výzkumnou metodu představovala sekundární analýza statistických dat z Národního portálu pro Systém hlášení nežádoucích událostí (ÚZIS ČR 2022). Druhou výzkumnou metodou byla kvantitativní část výzkumné studie, realizovaná technikou dotazování sester z interních a chirurgických oborů (standardní i intenzivní péče), prostřednictvím standardizovaného dotazníku. "Agrese pacientů vůči sestrám při výkonu povolání (Lepiešová et al. 2015)". Třetí výzkumnou metodou se stal kvalitativní výzkum realizovaný technikou hloubkových rozhovorů s manažery ošetřovatelské péče. Výsledky: Z výsledků bylo patrné, že nejčastěji hlášenou událostí do Národního portálu SHNU jsou dekubity. Výsledky kvantitativního šetření ukazují, že agrese pacientů nesouvisí s oborem péče (p = 0,587). Dále ukazují, že čím delší klinickou praxi sestra má, tím častěji se setkává s agresí pacientů (p < 0,001). Výsledky kvalitativního šetření popisují nejčastější preventivní postupy minimalizující riziko agresivního chování pacientů vůči sestrám, mezi které patří: školení a vzdělávání personálu, řádné hlášení nežádoucích událostí, řešení nedostatku personálu, použití omezovacích prostředků, farmakologických prostředků a vhodná komunikace s pacienty a jejich rodinou. Vedení nemocnice se připravuje na riziko agrese ze stran pacientů pomocí školení personálu. Závěr: Praktickým výstupem této diplomové práce je soubor doporučení pro nelékařský zdravotnický personál. Current state: Aggressive and hostile behaviour of patients towards nurses in clinical practise is an alarming and common phenomenon that jeopardizes the safety and well-being of healthcare personnel. Objectives: The first objective of this thesis was to evaluate the number of adverse events in the "Behaviour of Individuals" category reported to the "National Portal for Reporting Adverse Events" during the period 2018-2021. The second objective was to assess the occurrence of aggressive behaviour of patients toward nurses in clinical practise. The third objective was to describe a spectrum of preventive nursing procedures that minimize the risk of aggressive behaviour of patients towards nurses. Methodology: The first research method involved a secondary analysis of statistical data from the National Portal for Reporting Adverse Events (ÚZIS ČR, 2022). The second research method utilized a quantitative study conducted through the administration of a standardized questionnaire called "Aggression of Patients towards Nurses in the Course of Their Profession (Lepiešová et al., 2015) ". This survey technique involved nurses from internal and surgical departments. Additionally, third research method was used, and it involved qualitative research through in-depth interviews with nursing care managers. Results: The results indicated that the most frequently reported event to the National portal of Reporting Adverse Events was category called "pressure ulcers ". The results of the qualitative study showed that patient aggression was not related to the field of care (p= 0.587). Furthermore, the results revealed that nurses with longer clinical experience encountered aggression from patients more frequently (p< 0,001). The results of the qualitative study described the most common preventive measures to minimize the risk of patient aggression towards nurses, including training and education of nurses and proper reporting of adverse events, addressing staff shortages, use of restraining measures and pharmacological interventions and appropriate communication with patients and their families. The hospital management prepares for the risk of patient aggression through staff training. Conclusion: The practical outcome of this diploma thesis is a set of recommendations for non-medical healthcare personnel. Keywords: agrese; nepřátelství; pacient; konflikt; sestra; klinická praxe; nepřátelské chování; agresivní chování; sestra a agresivní chování; Aggression; hostility; patient; conflict; nurse; clinical practice; hostile behaviour; aggressive behaviour; nurse and aggressive behaviour Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Nepřátelské a agresivní chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi

Současný stav: Agresivní a nepřátelské chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi je alarmujícím a častým jevem, který ohrožuje bezpečnost a pohodu zdravotnického personálu. Cíle: Prvním cílem ...

ŠMEJKALOVÁ, Alžběta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023

Implementace podnikového informačního systému ve vybraném podniku
VESELÝ, František
2023 - Czech Tato práce se zaměřuje na implementaci informačního systému DC2 a Docházka do společnosti Dusmann Service s.r.o., z důvodu jejich potřeby mít komplexní informační systém. IS DC2 je informační systém pro řízení lidských zdrojů a IS Docházka je docházkový informační systém. V teoretické části práce jsou uvedeny základní pojmy, klasifikace, cykly, typy a implementace informačních systémů. Dále jsou zde uvedeny informace o řízení lidských zdrojů a efektivitě projektů. Praktická část popisuje tvůrce informačního systému a zadavatele s jeho požadavky na software. Na základě požadavků klienta bylo nutné provést několik změn v IS ze strany vývojáře. Zabýval jsem se popisem a analýzou informačního systému, zejména modulu docházky. V práci se nechází popis architektury, procesů a uživatelského rozhraní IS. Projekt implementace proběhl úspěšně, i když došlo ke zpoždění o necelé 2 měsíce. To bylo způsobeno špatně definovanými funkčními požadavky v úvodní analýze projektu. Informační systém DC2 je v současné době v ostrém provozu a dochází k legislativní a zákaznické podpoře. This thesis focuses on implementation of information system DC2 and Docházka into a company called Dusmann Service s.r.o. because of their need of having a complex information system. IS DC2 is an information system for human resource management and IS Docházka is an attendance information system. The theoretical part of the thesis presents basic terms, classification, cycles, types and implementation of information systems. In addition, there is information about human resource management and effectiveness of the projects. The practical part describes the developer of the information system and the client with their software requirements. Based on the requirements of the client, it was necessary to make a few changes to the IS by the developer. I dealt with the description and analysis of the information system, especially the attendance module. There is a description of the architecture, processes and user interface of the IS. The project of implementation was successful even though there was a delay for approximately 2 months. This was due to poorly defined functional requirements in the initial project analysis. The DC2 information system is currently in live operation and undergoing legislative and customer support. Keywords: informační systém; řízení lidských zdrojů; implementace IS; projektový management; information system; human resource management; IS implementation; project management Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Implementace podnikového informačního systému ve vybraném podniku

Tato práce se zaměřuje na implementaci informačního systému DC2 a Docházka do společnosti Dusmann Service s.r.o., z důvodu jejich potřeby mít komplexní informační systém. IS DC2 je informační systém ...

VESELÝ, František
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023

Péče o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy
KRAMÁŘOVÁ, Iva
2023 - Czech Diplomová práce se věnuje ošetřovatelské péči o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy. Stav po operaci prostaty je pro muže novou životní zkušeností, na kterou je potřeba se adaptovat. Adaptaci pacientů se věnovala Callista Roy, která je autorkou adaptačního modelu. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké intervence sestry využívají k podpoře adaptace pacientů po provedené prostatektomii v jednotlivých adaptačních modech Callisty Roy. Druhým cílem bylo zjistit, jaké stimuly sestry sledují při poskytování ošetřovatelské péče pacientovi po prostatektomii, a třetím cílem bylo zjistit, jaké problémy mají pacienti po prostatektomii v jednotlivých adaptačních módech. Pro tyto tři cíle jsme si stanovili tři výzkumné otázky. Diplomová práce obsahuje dva výzkumné vzorky. Prvním výzkumným vzorkem jsou sestry z urologické jednotky intenzivní péče a sestry ze standardního lůžkového urologického oddělení a druhým výzkumným vzorkem jsou pacienti hospitalizovaní na urologickém standardním oddělení. Získání dat bylo provedeno skrze kvalitativní šetření, metodou dotazování, technikou rozhovorů u pacientů po prostatektomii v nemocničním zařízení a sester pečujících o tyto nemocné. Výzkumné šetření je doplněno zúčastněným pozorováním. Výzkumné šetření probíhalo v únoru až březnu roku 2023. Z výsledků rozhovorů se sestrami vyplynulo, že sestry využívají při poskytování ošetřovatelské péče nemocnému po prostatektomii prvky z adaptačního fyziologického módu. Z výsledků rozhovorů s pacienty vyplynulo, že nespatřují žádný problém v adaptaci na nemocniční prostředí a ani s adaptací na stav po odstranění prostaty. Z výpovědí pacientů implicitně vyplynulo, že bagatelizují problémy a uvítali by pomoc s podporou adaptace. Výsledky diplomové práce mohou sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů. Diplomová práce může být inspirací pro sestry v podpoře adaptace pacientů po provedené prostatektomii. This diploma thesis deals with nursing care for prostatectomy patients using Callista Roy´s nursing programme. The situation, after prostate surgery, is a new life experience for men, that takes adaptation. Callista Roy, the author of Adaptation Model, was dealing with patient adaptation. The diploma thesis has set three aims. The first aim was to find out what interventions are used by nurses to support patient adaptation after prostatectomy in individual Callista Roy´s adaptation models. The second aim was to find out what stimuli nurses observe while providing prostatetomy patients with nursing care, and the third aim was to find out what problems prostatectomy patients face in individual adaptation modes. Three research questions were determined for these three aims. The diploma thesis contains two research files. The first research file are Urological Intensive Care Unit nurses and the other one are patients hospitalized at the Urological Standard Unit. Data was collected using qualitative research, methodology of questionnaires, interviewing technnique in prostatectomy patients at a hospital facility and nurses taking care of these patients. The survey is made complete by participant observation. The survey was carried out in February and March 2023. Nurse interview results have proven that nurses apply elements of the adaptation physiological mode when providing prostatectomy patients with nursing care. Patient interview results have proven they do not observe any problem in adapting to hospital environment nor in adapting to the state after having their prostate removed. The patient interview results have implicitly proven that they downplay the problems, and they would appreciate some help supporting their adaptation. The results of this diploma thesis may serve as a study material for healthcare field students. The diploma thesis may serve as inspiration for nurses supporting patient adaptation to carried-out prostatectomy. Keywords: Callista Roy; prostatektomie; pooperační péče; edukace; sestra; ošetřovatelská péče; ošetřovatelský proces; adaptace psychologická; komplikace; fyziologická adaptace; komunikace; Callista Roy; prostactetomy; post-surgical care; education; nurse; nursing care; nursing process; psychological adaptation; complications; physiological adaptation; communication Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Péče o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy

Diplomová práce se věnuje ošetřovatelské péči o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy. Stav po operaci prostaty je pro muže novou životní zkušeností, na kterou je ...

KRAMÁŘOVÁ, Iva
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023

Ošetřovatelská perioperační péče na kardiochirurgickém oddělení
VÍTKOVÁ, Aneta
2023 - Czech Výskyt civilizačních chorob stoupá nejen v rámci České republiky, ale i celosvětově. Četně zastoupena je incidence kardiovaskulárních chorob v populaci. Nejen tato skutečnost vede k neustálému rozvoji kardiochirurgického oboru. Aby mohl kardiochirurgický obor správně fungovat, je zapotřebí perfektní multioborová spolupráce, jejíž součástí jsou i perioperační sestry. Cílem diplomové práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče perioperačních sester na kardiochirurgickém oddělení a současně zjistit, zda jsou tyto sestry motivovány v oblasti celoživotního vzdělávání. Empirická část se skládala z kvalitativního i kvantitativního šetření. Kvalitativní šetření probíhalo formou polostrukturovaných rozhovorů s perioperačními sestrami pracujícími na kardiochirurgických operačních sálech. Vybírány byly záměrně, ze tří různých zdravotnických zařízení. Rozhovory byly doslovně přepsány, zpracovány metodou "Tužka a papír" a rozčleněny do kategorií. Pro kvantitativní šetření byl zvolen nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce. Dotazník tvořilo 18 otázek a byl rozšířen mezi perioperační sestry pracující na kardiochirurgických operačních sálech v rámci celé České republiky. Distribuce probíhala také skrze NCO NZO a Fakultu zdravotnických studií v Pardubicích. Dotazníkového šetření se celkem zúčastnilo 62 respondentů. Výsledná data byla zpracována v programu MS Excel a doplňku realstatistics, za pomoci grafů, kontingenčních tabulek a statistických výpočtů. Výsledky kvalitativního výzkumu nám umožnily zmapovat činnosti, které vykonává perioperační sestra na kardiochirurgických operačních sálech v roli instrumentující či obíhající sestry. Perioperační sestry vykonávají celou řadu činností před, během i po skončení samotného výkonu. Podstatnou oblastí je také komunikace a správné fungování v rámci celého operačního týmu. Pečlivou přípravou na výkon, dodržováním všech povinností, vhodnou komunikací a dobrými vztahy na pracovišti mohou pacientům poskytnout nejlepší možnou péči. Výsledky kvantitativní části výzkumného šetření poukázaly na to, že neexistuje závislost mezi délkou praxe a motivací perioperačních sester kardiochirurgických oddělení k celoživotnímu vzdělávání ani mezi nejvyšším dosaženým vzděláním a motivací perioperačních sester kardiochirurgických oddělení k celoživotnímu vzdělávání. I navzdory tomu mělo výzkumné šetření pozitivní výsledky. Zjistili jsme, že všechny perioperační sestry našeho výzkumného souboru jsou k celoživotnímu vzdělávání dostatečně motivovány. Diplomovou prací a výsledky výzkumného šetření můžeme přispět nově nastupujícím perioperačním sestrám. Mohou se dozvědět základní informace o práci perioperační sestry na kardiochirurgickém oddělení a také o možnostech týkajících se specializačního či celoživotního vzdělávání. Část o celoživotním vzdělávání může být podporou i pro všechny ostatní sestry. The incidence of civilisation diseases is rising not only in the Czech Republic but also worldwide. The incidence of cardiovascular diseases is widely represented in the population. To ensure proper and continuous development in the field of cardiac surgery, seamless interdisciplinary cooperation is necessary, which includes also perioperative nurses. The aim of this thesis is to identify the specifics of nursing care provided by perioperative nurses in the cardiac surgery department and to determine whether these nurses are motivated in the area of lifelong education. The empirical part consisted of both qualitative and quantitative research. Qualitative research was conducted through semi-structured interviews with perioperative nurses working in cardiac surgery operating theatres. Nurses were deliberately selected from three different healthcare facilities. The interviews were transcribed verbatim, processed using the "pen and paper" method, and categorized. For the quantitative research was used a non-standardized questionnaire which consisted of 18 questions and was distributed among perioperative nurses working in cardiac surgery operation theatres throughout the Czech Republic. Distribution was also carried out through NCO NZO (National Centre of Nursing and Non-medical Healthcare fields) and the Faculty of Health Studies in Pardubice. A total of 62 respondents participated in the questionnaire survey. The resulting data was processed using MS Excel and the Realstatistics add-on, with the help of graphs, contingency tables, and statistical calculations. The results of the qualitative research allowed us to map the activities performed by perioperative nurses in the role of a scrub or circulating nurse in cardiac surgery operating theatres. Perioperative nurses carry out a wide range of tasks which include care before, during and after the surgery. Communication and proper functioning of the entire surgical team are also essential. By carefully preparing for the procedure, complying with all duties and fulfilling good workplace relationships, they can provide the best possible care to patients. The results of the quantitative part of the research showed that there is no correlation between years of experience and the motivation of perioperative nurses in cardiac surgery departments for lifelong education, or between the highest level of education attained and their motivation for lifelong education. Despite this, the research had positive results. We found that all perioperative nurses in our research sample are sufficiently motivated for lifelong education. This thesis and its results can be valuable by newly employed perioperative nurses. They can learn basic information about the work of perioperative nurses in the cardiac surgery department and about opportunities for specialization or lifelong education. The section of lifelong education may also be supportive for all other nursing fields. Keywords: Sestra; Perioperační péče; Perioperační sestra; Kardiochirurgie; Kardiochirurgické oddělení; Nurse; Perioperative Care; Perioperative Nurse; Cardiac Surgery; Cardiac Surgery Department Available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Ošetřovatelská perioperační péče na kardiochirurgickém oddělení

Výskyt civilizačních chorob stoupá nejen v rámci České republiky, ale i celosvětově. Četně zastoupena je incidence kardiovaskulárních chorob v populaci. Nejen tato skutečnost vede k neustálému rozvoji ...

VÍTKOVÁ, Aneta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2023