Number of found documents: 433
Published from to

A co když jsme to my? Velké příběhy evropské kultury a možnosti jejich aktualizace
Jaluška, Matouš
2020 - Czech
Přednáška v rámci Konference pro učitele českého jazyka pořádané nakladatelstvím Fraus. Lecture at the Conference for Czech Language Teachers organized by Fraus. Keywords: literary canon; education; comparative literature Available at various institutes of the ASCR
A co když jsme to my? Velké příběhy evropské kultury a možnosti jejich aktualizace

Přednáška v rámci Konference pro učitele českého jazyka pořádané nakladatelstvím Fraus.


Lecture at the Conference for Czech Language Teachers organized by Fraus.

Jaluška, Matouš
Ústav pro českou literaturu, 2020

Apropriace lidové slovesnosti a žánr (lidové) pohádky 19. století
Šidák, Pavel
2020 - Czech
Studie popisuje podobu apropriace lidové pohádky do české umělecké literatury. Zároveň jsou tematizovány související jevy či problémy. V první polovině 19. století, kdy je apropriována pohádka jako žánr, jde zejména o hledání funkčního místa pohádky a též jejího žánrového tvaru. Ve druhé polovině století pak jde o pojme „modus“, jímž pohádka ovlivňuje tzv. vysokou literaturu, a o jeho narativní strategie. The essay describes the appropriation of the folk fairytale in Czech artistic literature. The related phenomena and problems are also discussed. In the first half of the 19th century, when the fairytale was appropriated as a genre, this was mainly about finding a functional spot for the fairytale and its genre form. In the second half of the century, it was about the term “modus”, which the fairytale used to influence so-called high literature and its narrative strategy. Keywords: appropriation; folk fairytale; narrative strategy Available at various institutes of the ASCR
Apropriace lidové slovesnosti a žánr (lidové) pohádky 19. století

Studie popisuje podobu apropriace lidové pohádky do české umělecké literatury. Zároveň jsou tematizovány související jevy či problémy. V první polovině 19. století, kdy je apropriována pohádka jako ...

Šidák, Pavel
Ústav pro českou literaturu, 2020

“Pro samé hrady a zříceniny neviděti kraj, lid, život…” Napětí mezi historismem a regionalismem na příkladu Zbudovských blat.
Hrdina, Martin
2020 - Czech
Na počátku 20. století vstoupila do povědomí české společnosti lokalita Zbudovských blat a její obyvatelstvo, a to především zásluhou spisovatelů Karla Klostermanna a Josefa Holečka. Cílem příspěvku je připomenout klíčovou okolnost literárního zobrazování venkovského prostředí, kterou byl odklon od romantického historismu 19. století, a popsat roli, kterou zmínění spisovatelé přisoudili obyvatelům Blat v rámci české národní společnosti. Příspěvek upozorňuje také na rozdíly mezi nimi: Zatímco Holeček využil blatských reálií k mnohovrstevné polemice se šlechtou, konciliantní Klostermann z daného prostředí vytěžit i nadčasový symbol, s jehož pomocí se románem Mlhy na Blatech trvaleji vepsal do české kultury. The region of Zbudovská Blata including its residents became known throughout Czech society at the beginning of the 20th century mainly thanks to the efforts of writers K. Klostermann and J. Holeček. The purpose of this essay is to recall the key circumstance of the literal presentation of the rural environment, which was a departure from romantic historicism of the 19th century, and to describe the role which the writers above bestowed upon the Blata residents in the context of Czech-speaking society. While Holeček used the Blata surroundings for purposes of a multifaceted polemic with the aristocracy, the conciliatory Klostermann created a timeless symbol from that same environment, thanks to which he secured a permanent place in Czech culture with his novel Mlhy na Blatech (Mist over Blata). Keywords: literary regionalism; romantic historicism; Zbudovská Blata Available at various institutes of the ASCR
“Pro samé hrady a zříceniny neviděti kraj, lid, život…” Napětí mezi historismem a regionalismem na příkladu Zbudovských blat.

Na počátku 20. století vstoupila do povědomí české společnosti lokalita Zbudovských blat a její obyvatelstvo, a to především zásluhou spisovatelů Karla Klostermanna a Josefa Holečka. Cílem příspěvku ...

Hrdina, Martin
Ústav pro českou literaturu, 2020

Nedůvěra měšťana v lid. Narativní figura
Jedličková, Alice
2020 - Czech
Příspěvek se zaměřuje na motivační strategii reprezentace venkovského lidu, resp. prostého člověka. Ta vychází z předpokládaného nebo aktuálně formulovaného nedůvěřivého či přezíravého postoje měšťana k lidu, který je třeba změnit. Ideovým základem je přitom představa tradičních hodnot, které nejsou doceněny a je třeba je objevovat a chránit (jazyk, minulost, venkovský lid), vztah města a venkova lze přitom formulovat jako celou řadu (skutečný stav věcí samozřejmě poněkud zjednodušujících) opozic: pokrok, vzdělanost, vymoženosti proti zaostalosti, nevzdělanosti, chudobě atp. V próze s venkovskou tematikou se ve sledovaném období 50.–70. let 19. století se předpoklad nedůvěry či nadřazenosti měšťana ustaluje v narativní figuru, která podstatným způsobem formuje komunikační situaci vyprávění. V jednotlivých případech zasahuje i celý text a mění tak jeho žánrový profil: v próze Boženy Němcové Chudí lidé se na půdoryse obrazu ze života uplatňuje metoda polemiky („argumentu“): jednotlivé situace představují v jistém smyslu argument proti nastolené představě „nedůvěry měšťana v lid“. This paper focuses on a strategy used to represent rural people, or “simple folk,” in narratives whose goal is to motivate readers to reassess their own attitudes towards the folk. The authorial intent of such works draws from the idea that traditional values are not appreciated and therefore must be discovered and protected (e.g., language, the past, the rural folk). Urban dwellers’ prejudiced perception of the countryside represented in such narratives can be simply formulated through contrasting images: for example, the progress, education, and conveniences offered by the city versus the backwardness, ignorance, and poverty of the countryside. This strategy is based on the distrustful or dismissive views of city people towards the folk as implicitly voiced by the narrator or by a specific character in the narrative. In contrast, we also find rather explicit counterarguments against these views in the speech of the narrator or in the speech, actions, and behaviors of the characters. In rural-themed prose from the 1850s through the 1870s, the subject matter of this study, this constellation of ideas and opposing ideas is regularly reflected in both the story and the narrative discourse and forms a stable narrative device, which substantially contributes to forming the narrative point-of-view and its effectiveness in persuading readers. In some works, this narrative device permeates the entire text and affects its genre - in Božena Němcová’s short story “Poor Folk” the “slice of life” genre intertwines with the genre of argument: every situation presented is in some regards an argument against the previously established idea that “city people distrust the folk.” Keywords: narrative; narrative genres; argument; rhetorical and narrative devices; persuasion; Božena Němcová; Vítězslav Hálek; Josef Kajetán Tyl Available at various institutes of the ASCR
Nedůvěra měšťana v lid. Narativní figura

Příspěvek se zaměřuje na motivační strategii reprezentace venkovského lidu, resp. prostého člověka. Ta vychází z předpokládaného nebo aktuálně formulovaného nedůvěřivého či přezíravého postoje měšťana ...

Jedličková, Alice
Ústav pro českou literaturu, 2020

Mohou státy ovlivnit šíření malé literatury? Srovnání napříč Evropou
Vimr, Ondřej
2020 - Czech
Available at various institutes of the ASCR
Mohou státy ovlivnit šíření malé literatury? Srovnání napříč Evropou

Vimr, Ondřej
Ústav pro českou literaturu, 2020

„Sem nevnikla ta bledá nuda žití…“ Hledání moravského lidu v české literatuře 19. století
Fránek, Michal
2020 - Czech
Příspěvek z mezinárodní mezioborové konference věnovaný obrazu moravského lidového prostředí. A paper from an international interdisciplinary conference devoted to the image of the Moravian folk environment. Keywords: literary regionalism; romantic historicism; Moravian folk costume and folk architecture; Julius Zeyer; Svatopluk Čech Available at various institutes of the ASCR
„Sem nevnikla ta bledá nuda žití…“ Hledání moravského lidu v české literatuře 19. století

Příspěvek z mezinárodní mezioborové konference věnovaný obrazu moravského lidového prostředí....

Fránek, Michal
Ústav pro českou literaturu, 2020

Neznámé březinovské rukopisy ve fondu Jakuba Demla v LA PNP Praha
Iwashita, Daniela; Kořínková, Šárka
2019 - Czech
Téma a postava Otokara Březiny patří k ústředním konstantám celého Demlova díla. Básníkovy rukopisy o Březinovi však dosud nebyly probádány. Článek přibližuje výsledky výzkumu, v němž autorky v mylně označených a neuspořádaných osmi kartonech fondu Jakuba Demla v Literárním archivu PNP hledaly Demlovy texty o Otokaru Březinovi, identifikovaly je a rekonstruovaly. Do celkového uspořádání zahrnuly i další dva kartony označené jako „fragmenty Mého svědectví o Otokaru Březinovi“. Podařilo se tak sestavit téměř úplný rukopis Mého svědectví (97% ze zhruba 1000 číslovaných stran rukopisu). Jeho struktura i části sloupcových korektur vypovídají o postupné genezi knihy ve čtyřech blocích a o smyslu některých změn (mj. podstatná scelující i podvratná vrstva díla – komentáře v margináliích – vznikala až po vytištění). Dále se podařilo identifikovat pět větších fragmentů nepublikovaných přednášek z let 1929 až 1942. Studie zvláště pojednává o textu skandalizované přednášky z roku 1929 ve Velkém Meziříčí (59 dochovaných stran), kvůli které byl Deml trestně stíhán pro urážku hlavy státu a o níž dosud existovaly pouze sekundární zprávy s vybranými citacemi. Z rukopisu vyplývá, že Deml citoval nejen Březinovu kritiku Masarykovy filozofie, ale též chválu jeho mravního příkladu v roli prezidenta. Přednáška je zároveň první variantou závěru Mého svědectví o Otokaru Březinovi. Dalšími významnými rekonstruovanými texty je fragment tříhodinové přednášky v Brně z roku 1931 (83 dochovaných stran) o filozofii a životě Otokara Březiny nebo fragment z roku 1942, který mj. pojednává o smyslu protichůdných výroků v Březinových hovorech a korespondenci, jež však sám básník podle Demlova svědectví nepokládal za součást svého díla. Otokar Březina, both as a man and a subject, belongs among the central constants of Deml’s entire work. In spite of this, however, Deml’s Březina-related manuscripts have not yet undergone proper examination. This article reports on the authors’ research into Deml’s texts on Březina which had to be retrieved, identified and reconstructed from eight mislabelled and disorganized boxes in the Jakub Deml fund in the Literary Archive of the MCL. The entire collection of manuscripts compiled includes two further boxes of material labelled as “fragments of My Testimony about Otokar Březina”. The authors therefore succeeded in assembling almost the entire manuscript of My Testimony (representing 97% of the approximately 1,000 numbered pages). Both the manuscript structure and parts of the typeset proofs testify to the gradual genesis of the book in four separate sections, and also throw light on the significance of certain changes (e.g. that the integrative as well as subversive part of the work – namely the marginal commentary – came into being only after the printing of the manuscript). Further, the authors managed to identify five bigger fragments of Deml’s unpublished lectures from the years 1929 to 1942. Above all, the article discusses the text of a lecture (59 preserved pages) given by Deml in Velké Meziříčí in 1929, which at the time caused considerable scandal and led to Deml being prosecuted for lèse-majesté against the then Czechoslovak President, until now it had been known only from secondary sources and citations. From the manuscript of the lecture it is clear that Deml had cited not only Březina’s criticism of Masaryk’s philosophy but also his praise of the President’s moral leadership while in office. At the same time the lecture represents the very first version of Deml’s conclusion to My Testimony about Otokar Březina. Two other significant fragments are: first, a fragment (83 preserved pages) of a three-hour lecture, given by Deml in Brno in 1931 and dealing with Otokar Březina’s life and philosophy, and, second, a fragment from 1942 which discusses, among other things, the significance of contradictory statements in Březina’s conversations and letters, which, according to Deml, Březina himself did not consider an integral part of his work. Keywords: Březina, Otakar; Deml, Jakub; Czech writers; Czech literature; manuscript Available at various institutes of the ASCR
Neznámé březinovské rukopisy ve fondu Jakuba Demla v LA PNP Praha

Téma a postava Otokara Březiny patří k ústředním konstantám celého Demlova díla. Básníkovy rukopisy o Březinovi však dosud nebyly probádány. Článek přibližuje výsledky výzkumu, v němž autorky v mylně ...

Iwashita, Daniela; Kořínková, Šárka
Ústav pro českou literaturu, 2019

Assessing the reliability of stress as a feature of authorship attribution in syllabic and accentual syllabic verse
Plecháč, Petr; Birnbaum, D. J.
2019 - English
This work builds on a recent study by one of the authors, which shows that statistics about versification may be used as a feature in the process of authorship attribution. One such statistic is what we have called the stress profile of a poem, a vector consisting of frequencies of stressed syllables at particular metrical positions. Our initial hypothesis was that because syllabic versification (SV) regulates by definition the number of syllables in a line but not the distribution of stresses, it allows authors to individualize their rhythmical style much more than accentual syllabic versification (ASV), where the distribution of stresses is primarily determined by meter. For that reason, we expected the stress profile to be a more reliable indicator of authorship in Spanish SV than in Czech or German ASV. This hypothesis, however, was not supported by our analysis. For most of our samples, German ASV had lower accuracy than Spanish, which we had predicted, but, contrary to our expectations, the accuracy for Czech ASV and Spanish SV were more or less the same. This result led us to hypothesize further that the traditional labels SV and ASV were misleading and we sought to measure the tonic entropy of our data. In this case, Spanish SV, as expected, was found to be the least tonically regular, while there was a significant difference between the two ASV systems: the values for Czech were even closer to Spanish than to the low-scoring German system. This explains why our initial grouping of Czech and German together into a single ASV category was insufficiently nuanced. Keywords: versification; authorship attribution; poetry Fulltext is available at external website.
Assessing the reliability of stress as a feature of authorship attribution in syllabic and accentual syllabic verse

This work builds on a recent study by one of the authors, which shows that statistics about versification may be used as a feature in the process of authorship attribution. One such statistic is what ...

Plecháč, Petr; Birnbaum, D. J.
Ústav pro českou literaturu, 2019

„Čas nestojí, kamaráde...” Vyprávěný a žitý čas v próze Terézy Novákové
Jedličková, Alice; Piorecká, Kateřina
2019 - Czech
Hlavním tématem prózy Terézy Novákové Děti čistého živého se stala náboženská pluralita obcí a samot v okolí Proseče. Autorka se rozhodla sledovat osudy poměrně velké skupiny postav v průběhu několika desítek let. Literární kritika prózu proto označovala za románovou kroniku, vedl ji k tomu také autorčin etnograficky poučený přístup v popisech prostředí i obvyklých činnostech postav hovořících spolu autentickým dialektem. Autorčin záměr byl ovšem jiný, jak o tom svědčí prvotní rozvrh díla, autorský deník, rukopis románu i osobní korespondence. Potvrzuje to i rozbor výstavby vyprávění: Rozvinutím románové metody založené na objektivizujícím vyprávění a odvážné časové konstrukci se Novákové podařilo vytvořit román o individuálních podobách času žitého pod tíhou nezvratného, neúprosného chodu času fyzikálního. The main topic in Teréza Nováková's prose work Děti čistého živého came to be the religious plurality of villages and solitary residences around Proseč. The author decided to follow the fortunes of a fairly large group of characters over several decades. Hence the literary critics described this work of fiction as a novel chronicle. The author was also induced to do this by her ethnographically erudite approach to descriptions of the environments and the usual activities of the characters speaking together in their authentic dialect. However, the author's intention was different, as testified by the initial outline of the work, the author's diary, the novel manuscript and personal correspondence. This is also confirmed by an analysis of the narrative structure: by developing a novel methodology based on objectivizing narration and bold time structure, Nováková succeeded in creating a novel on the individual forms of time lived under the burden of the irreversible, inexorable march of physical time. Keywords: narrative temporality; novel chronicle; writting process; summa; rization; scene; free indirect discourse Available at various institutes of the ASCR
„Čas nestojí, kamaráde...” Vyprávěný a žitý čas v próze Terézy Novákové

Hlavním tématem prózy Terézy Novákové Děti čistého živého se stala náboženská pluralita obcí a samot v okolí Proseče. Autorka se rozhodla sledovat osudy poměrně velké skupiny postav v průběhu několika ...

Jedličková, Alice; Piorecká, Kateřina
Ústav pro českou literaturu, 2019

Jak psát transkulturní literární dějiny?
Petrbok, Václav; Smyčka, Václav; Turek, Matouš; Nekula, M.; Heimböckel, D.; Weinberg, M.; Budňák, Jan; Futtera, Ladislav; Horňáček, L.; Hon, J. K.
2019 - Czech
Publikace Jak psát transkulturní literární dějiny? obsahuje vybrané příspěvky z mezinárodní konference uspořádané 15. – 16. 11. 2018 Germanobohemistickým týmem Ústavu pro českou literaturu AV ČR v.v.i. Konference se zaměřila na teoretickou a metodologickou problematiku psaní dějin vícero literárních kultur v různých jazycích, jež koexistovaly na území českých zemí. Její součástí jsou příspěvky týkající se jak středověké slovesné produkce, exponovaného „dlouhého“ 19. století až k první polovině století 20., tak i tematizující i celou řadu problémových okruhů (překlad, kulturní transfer, periodizace, vícejazyčnost, kánon, regionalismus, konfesionalismus) i teoretických a metodologických přístupů (postkoloniální studia, transkulturní teorie, nový historismus). Vedle odborného záměru rovněž usiluje tento sborník stimulovat další debaty o podobě budoucí literárněhistorické syntézy literatur(y) českých zemí napříč obory – bohemistikou, germanistikou i dalšími filologiemi a rovněž kulturní vědou či sociální a politickou historií. A publication How to write a transcultural literary history? contains selected contributions from the international conference held on 15th - 16th November 2018 by the Group for Research on Czech-German Intercultural Relations in the Bohemian Lands in the Institute of Czech Literature of the ASCR. The conference focused on the theoretical and methodological issues of writing the history of several literary cultures in different languages that coexisted in the Bohemian lands. It includes contributions concerning medieval literary production, the exposed "long" 19th century to the first half of the 20th century, as well as a number of problem areas (translation, cultural transfer, periodization, multilingualism, canon, regionalism, confessionalism) and theoretical and methodological approaches (postcolonial studies, transcultural theory, new historicism). In addition to the scholarly intent, this collection also seeks to stimulate further debates on the form of future literary-historical synthesis of literatures of Bohemian Lands across disciplines - Czech studies, German studies and other philologies, as well as cultural science or social and political history. Keywords: literary history; literary historiography; culture diversity; Czechs and Germans Available at various institutes of the ASCR
Jak psát transkulturní literární dějiny?

Publikace Jak psát transkulturní literární dějiny? obsahuje vybrané příspěvky z mezinárodní konference uspořádané 15. – 16. 11. 2018 Germanobohemistickým týmem Ústavu pro českou literaturu AV ČR ...

Petrbok, Václav; Smyčka, Václav; Turek, Matouš; Nekula, M.; Heimböckel, D.; Weinberg, M.; Budňák, Jan; Futtera, Ladislav; Horňáček, L.; Hon, J. K.
Ústav pro českou literaturu, 2019

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases