Number of found documents: 797
Published from to

Platy učitelů v roce 2019: blýská se na lepší časy?
Münich, Daniel; Smolka, Vladimír
2020 - Czech
Co do relativní úrovně učitelských platů vůči ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům si Česko dlouhodobě vede velmi špatně. Ještě v roce 2018 patřilo Česku poslední pořadí ze všech ekonomicky vyspělých zemí. Relativní úroveň platů přitom spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zájem o ní. Atraktivitu vyžaduje nejen potřeba zajištění dostatku učitelů, ale umožňuje uplatňovat výběrovost s důrazem na kvalitu práce učitelů. Nedávno zveřejněné podrobné národní údaje za rok 2019, na kterých je založena tato\nstudie, ukazují, že se situace začala výrazně zlepšovat. A podle původního slibu současné vlády by to mělo pokračovat i v letech 2020 a 2021. Průměrný plat učitelů základních škol (ZŠ) v roce 2019 dosáhl 123,5 % průměrného platu v ekonomice, oproti 114,3 % v roce 2018. Relativní platy učitelů tak po téměř patnácti letech překonaly historické maximum z roku 2006. Tempa růstu učitelských platů v roce 2019 výrazně převyšovala tempa u vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců veřejného sektoru a velmi výrazně sektoru podnikatelského. Během dvou let 2018–2019 tak průměrný i mediánový plat učitele vzrostl o více než 28 %. Odpovídající růst u vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců veřejného sektoru byl 19,8 % a v podnikatelském sektoru pouze 14,1 %.\n As far as the relative level of pay for teachers compared to other university-educated employees is concerned, the Czech Republic has long occupied a very low position relative to other developed countries. As recently as 2018, the country ranked lowest on this front among all the OECD countries. The relative level of teachers’ pay is one of the factors that determine the attractiveness of the teaching profession. The teaching profession needs to be attractive not only in order to ensure a sufficient supply of teaching staff but also to enable selectivity in teacher recruitment, with an emphasis on teacher quality. The national data for 2019, which have recently been published and on which this study is based, show that this situation has begun to improve substantially. If the pledges originally made by the current government are anything to go by, this situation ought to further improve substantially during 2020 and 2021. In 2019 primary school teachers’ average pay reached 123.5% of the average salary in the national economy, up from 114.3% in 2018. This means that teachers’ relative pay level exceeded the previous record, which was set almost fifteen years ago in 2006. The speed of\nincrease in teachers’ salaries in 2019 was far greater than the speed of increase in the salaries of other university-educated public sector employees and very substantially greater than that in the private sector. During 2018-2019 teachers’ mean and median pay rose by more than 28%. The equivalent growth among university-educated employees in the public sector was 19.8% and in the private sector just 14,1%.\n Keywords: teachers’ pay; Czech Republic Fulltext is available at external website.
Platy učitelů v roce 2019: blýská se na lepší časy?

Co do relativní úrovně učitelských platů vůči ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům si Česko dlouhodobě vede velmi špatně. Ještě v roce 2018 patřilo Česku poslední pořadí ze všech ekonomicky ...

Münich, Daniel; Smolka, Vladimír
Národohospodářský ústav, 2020

Income tax evasion: tax elasticity, welfare, and revenue
Gillman, Max
2020 - English
This paper provides a general equilibrium model of income tax evasion. As functions of the share of income reported, the paper contributes an analytic derivation of the tax elasticity of taxable income, the welfare cost of the tax, and government revenue as a percent of output. It shows how an increase in the tax rate causes the tax elasticity and welfare cost to increase in magnitude by more than with zero evasion. Keeping constant the ratio of income tax revenue to output, as shown to be consistent with certain US evidence, a rising productivity of the goods sector induces less evasion and thereby allows tax rate reduction. The paper derives conditions for a stable share of income tax revenue in output with dependence upon the tax elasticity of reporting income. Examples are provided with less and more productive economies in terms of the tax elasticity of reported income, the welfare cost of taxation and the tax revenue as a percent of output, with sensitivity analysis with respect to leisure preference and goods productivity. Discussion focuses on how the tax evasion analysis may help explain such Öscal tax policy as the postwar US income tax rate reductions with discussion of tax acts and government Öscal multipliers. Fiscal policy with tax evasion included shows how tax rate reduction induces less tax evasion, a lower welfare cost of taxation, and makes for a stable income tax share of output. Keywords: optimal evasion; tax law; welfare Fulltext is available at external website.
Income tax evasion: tax elasticity, welfare, and revenue

This paper provides a general equilibrium model of income tax evasion. As functions of the share of income reported, the paper contributes an analytic derivation of the tax elasticity of taxable ...

Gillman, Max
Národohospodářský ústav, 2020

Redistributive capital taxation revisited
Kina, Ö.; Slavík, Ctirad; Yazici, H.
2020 - English
This paper shows that capital-skill complementarity provides a quantitatively significant rationale to tax capital for redistributive governments. The optimal capital income tax rate is 60%, which is significantly higher than the optimal rate of 48% in an identically calibrated model without capital-skill complementarity. The skill premium falls from 1.9 to 1.67 along the transition following the optimal reform in the capital-skill complementarity model, implying substantial indirect redistribution from skilled to unskilled workers. These results show that a government that cares about redistribution should take into account capital-skill complementarity in production when setting the tax rate on capital income. Keywords: capital taxation; capital-skill complementarity; inequality Fulltext is available at external website.
Redistributive capital taxation revisited

This paper shows that capital-skill complementarity provides a quantitatively significant rationale to tax capital for redistributive governments. The optimal capital income tax rate is 60%, which is ...

Kina, Ö.; Slavík, Ctirad; Yazici, H.
Národohospodářský ústav, 2020

Dopady pandemie koronaviru na duševní zdraví
Bartoš, V.; Cahlíková, J.; Bauer, Michal; Chytilová, Julie
2020 - Czech
Pandemie koronaviru má vedle přímých dopadů na fyzické zdraví a ekonomickou situaci obyvatel také významný dopad na jejich zdraví duševní. Díky unikátnímu reprezentativnímu šetření českých domácností v průběhu pandemie zjišťujeme pomocí otázek na příznaky deprese a úzkosti rozsah těchto problémů v české populaci.\n In addition to direct effects on physical health and economic situation, the coronavirus pandemic also significantly affects the population's mental health. Using a set of questions that identify symptoms of depression and anxiety, we monitor the extent of these problems in a large representative sample of the Czech population throughout the pandemic.\n Keywords: COVID-19; Czech Republic; mental health Fulltext is available at external website.
Dopady pandemie koronaviru na duševní zdraví

Pandemie koronaviru má vedle přímých dopadů na fyzické zdraví a ekonomickou situaci obyvatel také významný dopad na jejich zdraví duševní. Díky unikátnímu reprezentativnímu šetření českých domácností ...

Bartoš, V.; Cahlíková, J.; Bauer, Michal; Chytilová, Julie
Národohospodářský ústav, 2020

Firm leverage and wealth inequality
Bakota, Ivo
2020 - English
This paper studies the effects of a change in firm leverage on wealth inequality and macroeconomic aggregates. The question is studied in a general equilibrium model with a continuum of heterogeneous agents, life-cycle, incomplete markets, and idiosyncratic and aggregate risk. The analysis focuses on the particular change in firm leverage that occurred in the U.S. during the 1980s, when firm leverage increased significantly, and subsequently has been dropping since the early 1990s. In the benchmark model, an increase in firm leverage of the size that occurred during the 1980s increases capital accumulation by 5.38%, decreases wealth inequality by 1.07 Gini points and decreases government revenues by 0.11% of output. An increase in firm leverage increases average after-tax returns on savings, as firm debt has beneficial tax treatment. This increases the saving rates of all households, and disproportionately increases the saving rates of relatively poorer households. Consequently, the model implies that the increase in firm leverage did not contribute to rising inequality in the U.S. in the 1980s, but rather the opposite, that the reduction in leverage from the early 1990s to 2008 has contributed to rising wealth inequality. Furthermore, I show that if the model abstracts from beneficial tax treatment of corporate debt, the change in leverage has only minor effects on macro aggregates and inequality, despite having significant implications for asset prices. This is consistent with the previous result in the literature showing that the Modigliani-Miller theorem approximately holds in the heterogeneous agents model with imperfect markets. Keywords: portfolio choice; heterogeneous agents; life-cycle Fulltext is available at external website.
Firm leverage and wealth inequality

This paper studies the effects of a change in firm leverage on wealth inequality and macroeconomic aggregates. The question is studied in a general equilibrium model with a continuum of heterogeneous ...

Bakota, Ivo
Národohospodářský ústav, 2020

Jak probudit ekonomiku: zklidnit, rozehřát, s něčím se rozloučit
Matějka, Filip
2020 - Czech
Květnem roku 2020 se blíží čas probouzení ekonomiky. Hlavní cíle ekonomických opatření se musí začít proměňovat a jít ruku v ruce se selektivním uvolňováním plošných restrikcí. Jakými principy se řídit? Na co si dát pozor, aby se vládou avizovaná státní pomoc přesměrování stamiliardy korun neproměnila v největší mrhání financemi za několik desetiletí? Ekonomická krize bude v příštích měsících unikátní svou obrovskou nejistotou a rozsahem problémů s platební morálkou. Státní pomoc, která přijde pozdě, či nebude předem jasné, kdo ji dostane a kdo ne, může situaci výrazně zhoršit. Indexy volatility a nejistoty jsou daleko výše, než byly i při finanční krizi před deseti lety. Nevíme, jestli se bude epidemie vracet, v jaké podobě, ani jak budou reagovat vlády. Útlum ekonomické aktivity v příštích měsících bude pravděpodobně z více než poloviny způsoben právě vysokou nejistotou, kterou musíme velmi cíleně snižovat. Zásahy státu do ekonomiky musí postupně oslabovat. Svět se trochu změní. Nebude vhodné jen ze sentimentu držet při životě podniky, které byly dříve užitečné, ale v novém světě nebudou nějakou dobu fungovat (např. aerolinky či služby pro cestování do zahraničí). Zatímco při umělých omezujících opatřeních trhy nefungují a nejsou dobrým ukazatelem toho, která firma bude posléze společensky prospěšná, volné trhy musíme postupně využívat více a více. This paper summarizes the relevant economic literature to date, combining SIR models and macroeconomic models and discussing the consequences of the pandemic for fiscal and monetary policy. SIR models imply that our fight against the pandemic will only succeed if we are able to achieve a long-term reduction of the reproduction number. Keywords: COVID-19 Fulltext is available at external website.
Jak probudit ekonomiku: zklidnit, rozehřát, s něčím se rozloučit

Květnem roku 2020 se blíží čas probouzení ekonomiky. Hlavní cíle ekonomických opatření se musí začít proměňovat a jít ruku v ruce se selektivním uvolňováním plošných restrikcí. Jakými principy se ...

Matějka, Filip
Národohospodářský ústav, 2020

Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
Federičová, Miroslava; Korbel, Václav
2020 - Czech
Cílem této studie je zjistit, do jaké míry by mohlo být vzdělávání žáků z rodin s nízkým socioekonomickým statusem (ESCS) ovlivněno výukou na dálku. Tito žáci se na první pohled zdají být jednou z nejvíce ohrožených skupin společně například se žáky s mentálním a zdravotním postižením. To by představovalo pro české školství závažný problém, protože již teď jsou nerovnosti ve vzdělávání v Česku jedny z nejvyšších v Evropě (PISA 2018). Studie navíc ukazují, že žáci s nižší úrovní ESCS mají nižší aspirace (Straková a kol. 2017), a tak méně častý kontakt s učiteli a spolužáky během distanční výuky by mohl dále snižovat jejich aspirace a motivaci k učení. In response to the Covid-19 pandemic, schools have been closed since 11th March 2020 and have been obliged to switch to remote teaching. This new situation may, among other effects, further deepen the considerable existing inequalities in education, which are already higher in the Czech Republic than in most other European countries. In this study, we look at various factors that may affect how remote teaching can be related to socioeconomic educational inequalities in the Czech Republic. For the sake of clarity, we distinguish between factors relevant to schools, families, and pupils. The aim of this study is not to describe the current situation but to outline who is most at risk of losing out as a result of remote teaching and where possible measures should be targeted in order to prevent deepening inequalities in education further. In this study, we focus on primary and lower secondary schools, with an emphasis on the lower secondary years. Keywords: COVID-19; Czech Republic Fulltext is available at external website.
Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání

Cílem této studie je zjistit, do jaké míry by mohlo být vzdělávání žáků z rodin s nízkým socioekonomickým statusem (ESCS) ovlivněno výukou na dálku. Tito žáci se na první pohled zdají být jednou z ...

Federičová, Miroslava; Korbel, Václav
Národohospodářský ústav, 2020

Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit. Nnoční rešerše ekonomické literatury
Matějka, Filip
2020 - Czech
Jsme svědky globálního i národního ekonomického šoku, jaký svět (dlouho) neviděl. Je unikátní rozsahem i povahou. Utlumení světové i české ekonomiky probíhá nebývale rychle, v řádu dní, a tvoříme je dobrovolně sami skrze naše omezení a karantény. A přichází to úplně najednou v celé EU i v mnoha ekonomicky významných zemích světa. Toto dění ovlivňuje všechny kouty naší ekonomiky: nabídku, poptávku i finanční trhy. Mnoho zaměstnanců nesmí či nemůže pracovat a musí zůstat doma, provozovny jsou povinně zavřené. Poptávka po zboží a mnoha službách padá, protože lidé nesmějí vycházet a nakupovat. Při rostoucí nejistotě a ztrátě příjmů ani o nákupy není zájem. Mnozí se začínají strachovat ohledně splácení hypoték, banky nápodobně. Snižuje se schopnost firem splácet své závazky: finanční systém se dostává do problémů. Každodenní náklady budou veliké, ale můžeme omezit dobu jejich trvání. Zatím nemáme odhady, jak velký propad a dopad bude a jak bude rozložen v čase. Každým dnem budeme vědět více. Často ovšem budeme nemile překvapeni, kde všude se problémy rodí. Propad ekonomik může být kdekoliv mezi 10 % až 30 %. Pro statisíce lidí v Česku to může znamenat výpadek všech příjmů. Náklady Česka, tedy nás všech, na tuto krizi se budou pravděpodobně pohybovat ve stovkách miliard Kč (např. roční výdaje státu na platy učitelů jsou zhruba 100 mld. Kč, na vědu kolem 40 mld.). Bude tedy zásadní, zda se z propadu ekonomiky oklepeme za dva měsíce, nebo až za tři čtvrtě roku. V USA je už dnes na stole balíček pomocných vládních opatření, který by v českých podmínkách odpovídal zhruba 200 mld. Kč výdajů navíc. Keywords: COVID-19; impact on economy Fulltext is available at external website.
Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit. Nnoční rešerše ekonomické literatury

Jsme svědky globálního i národního ekonomického šoku, jaký svět (dlouho) neviděl. Je unikátní rozsahem i povahou. Utlumení světové i české ekonomiky probíhá nebývale rychle, v řádu dní, a tvoříme je ...

Matějka, Filip
Národohospodářský ústav, 2020

Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
Kulveit, J.; Steiner, Jakub
2020 - Czech
Testů na Covid-19, obzvláště těch přesnějších z nich, tzv. PCR testů, je omezený počet. Proto se musí aplikovat co nejefektivněji, pokud jde o cílovou skupinu testovaných. Efektivnost užití testů totiž nevyjadřuje pouze počet odhalených nakažených, ale také potenciální schopnost testované osoby nákazu dále šířit, čemuž pak lze díky výsledku testování bránit. Algoritmy přidělující nedostatkové covid testy proto musí vycházet spíše ze společenského než osobního přínosu testu. Testy by proto měly být používány přednostně u těch osob, u kterých je společenský přínos testování nejvyšší. Společenský přínos testování určité osoby se odvíjí zejména od apriorní pravděpodobnosti (hrubého odhadu) nakažení této osoby na základě informací o místech pobytu a způsobu života dané osoby. Druhé významné kritérium je epidemiologický význam osoby. Ten vyjadřuje, nakolik zkoumaná osoba přichází a bude případně přicházet do styku s jinými ohroženými lidmi. To lze opět zjistit rozhovorem s danou osobou a případně šetřením v místě pobytu osoby. Byť je odhad společenského přínosu testování osoby založen na nepřesných a nekompletních datech, je na něm založený algoritmus přidělování nedostatkových PCR testů společensky efektivnějších, než je plošné testování osob na základě pouhého podezření na nakažení covid-19. Vysoký společenský přínos testu má odhalení nákazy u osob s mnoha společenskými interakcemi ještě v bezpříznakové fázi nemoci, tj. u tzv. super přenašečů. Při vyhodnocování výsledku jakéhokoliv testu je nutno brát v potaz, že žádný test není zcela přesný (spolehlivý). Byť jsou PCR testy v laboratorních podmínkách vysoce přesné, k chybám může docházet při odběrech vzorků v terénu, například špatně setřeným vzorkem. Interpretace výsledku testu je potom citlivá na apriorní pravděpodobnost nakažení dané osoby. Ta může být nízká i v případě pozitivního výsledku testu, protože testy nejsou zcela spolehlivé. Použití testů není vhodné v situacích, kdy výsledek testu stejně nezmění rozhodnutí hygienika o dalším postupu. Pokud hygienik předem ví, že své rozhodnutí nezmění ani v případě pro něj překvapivého výsledku testu, tak nemá člověka nechat testovat a mařit tak relativně vzácný testovací instrument. Testování může na straně obyvatel vytvářet nežádoucí motivace, které šíření nemoci usnadňuje. Například, když budou testovány jen osoby s vysokou apriorní pravděpodobností nakažení, budou lidé apriorní pravděpodobnost vlastního nakažení zveličovat ve snaze domoci se otestování. Proto například v počátcích epidemie covid-19 někteří Češi se zájmem o test hygienikům lživě tvrdili, že byli v Itálii. Po připuštění k testování pak v testovacích zařízeních zbytečně riskovali vlastní nákazu. Vážné komplikace může způsobit společenská stigmatizace nákazy covid-19. Nakažené totiž motivuje k zamlčování symptomů nákazy a vyhýbání se testování. Je proto možná vhodné algoritmus výběru osob k testování nezveřejňovat a stigmatizaci nákazy covid-19 intenzivně a systematicky předcházet informačními kampaněmi v médiích a osvětou. Algoritmus testování nákazy covid-19 a jeho soustavná adaptace na měnící se stav epidemie, na vyvíjející se technologie trasování, i na pokrok poznání nemoci, bude stěžejní pro boj s epidemií. Nastavení tohoto algoritmu je mezioborový problém vyžadující vstupy epidemiologů, biochemiků, a dalších. Jakožto ekonomové, věříme v naší relevanci, neboť testování nákazy covid-19 je klasickým problémem alokace vzácných statků. Následující stať o ekonomii testování jsme připravili jako vstup do mezioborové diskuse s vědomím naší nedostatečné znalosti jiných oborů. There are limited numbers of tests for Covid-19, especially of the more precise type known as PCR tests. That means they must be used as efficiently as possible, in terms of which people are tested. Efficiency in the use of these tests is not only a matter of revealing how many people are infected, but also has to do with the potential ability of those tested to spread the infection further, which a positive test result can help to prevent. The algorithms by which the short supply of Covid-19 tests is assigned must therefore be grounded in the social, rather than individual benefits of testing. People whose testing brings maximum social benefit should be given priority. The social benefit of testing a particular person is calculated primarily in terms of the a priori likelihood (rough estimation) of that person being infected, based on information about where they live and their lifestyle. The second important criterion is that individual’s epidemiological significance, which is an indication of how much the individual in questions comes into contact with, and is likely to come into further contact with other at-risk people. This can also be established by asking pertinent questions to the individual themselves, complemented if desired by a survey in the place where they live. Although our estimations of the social benefit of testing are based on imprecise and incomplete data, the algorithm for allocating the limited numbers of PCR tests we have that is based on them is more socially effective than blanket use of them for testing anyone suspected of having contracted Covid-19. The greatest social benefit of testing comes from identifying the infection in people whose level of social interaction is high, during the phase of the infection in which they do not yet have any symptoms, that is, in so-called superspreaders. When evaluating the results of any test it is necessary to bear in mind that no test is ever entirely precise (reliable). Although PCR tests are very precise in laboratory conditions, errors can occur when samples are collected in the field, for example through poor sample handling. Our interpretation of the test result is then sensitive to the a priori likelihood that the person in question is infected, which might be low even when the test is positive, because the tests are not entirely reliable. It is not appropriate to use tests in situations in which nothing about the healthcare official’s decision about the next steps to take will change, regardless of the test result. If the healthcare official knows beforehand that they will not change their approach even if the result of the test is surprising, they should not waste one of those rather rare tests on testing the patient in question. Among the general public, testing can create undesirable motives that facilitate the spread of the infection. For example, if only people with a high a priori likelihood of infection are tested, people will exaggerate their own likelihood of being infected in an effort to gain access to testing. That’s why, for example, at the beginning of the Covid-19 epidemic in the Czech Republic, some Czechs who wanted to get themselves tested told healthcare officials they had been in Italy, when in fact they had not. Having been approved for testing, they then unnecessarily exposed themselves to the virus at the testing facilities. Social stigma surrounding infection with Covid-19 also poses complications, since it motivates people to conceal any symptoms they are experiencing and avoid being tested. For that reason, it may be sensible not to publicise details of the algorithm according to which individuals might be selected for testing, and to work systematically and intensively to prevent any stigma associated with Covid-19 infection through media campaigns and raising public awareness. Keywords: COVID-19; COVID-19 testing Fulltext is available at external website.
Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku

Testů na Covid-19, obzvláště těch přesnějších z nich, tzv. PCR testů, je omezený počet. Proto se musí aplikovat co nejefektivněji, pokud jde o cílovou skupinu testovaných. Efektivnost užití testů ...

Kulveit, J.; Steiner, Jakub
Národohospodářský ústav, 2020

Firm life cycle and cost of debt
Amin, A.; Bowler, B.; Hasan, M. M.; Lobo, G. L.; Trešl, Jiří
2020 - English
This paper examines the relation between the corporate life cycle and lending spreads. Using a sample of 20,307 firm-loan observations spanning 5,076 publicly traded U.S. firms, we find that lending spreads follow a U-shape pattern across the life cycle phases. This pattern is in addition to the variation explained by typical controls. In a multivariate analysis, we find that firms in the introduction and decline phases pay lending spreads that are greater than firms in the mature phase (differences of 6 percent and 12 percent, respectively). We explore omitted variables bias and instrumental variable estimation in robustness testing and find that the shape pattern persists. Our findings are consistent with theoretical predictions regarding the relationship between the corporate life cycle and various lending risks. Keywords: firm life cycle; cost of debt; bank loans Fulltext is available at external website.
Firm life cycle and cost of debt

This paper examines the relation between the corporate life cycle and lending spreads. Using a sample of 20,307 firm-loan observations spanning 5,076 publicly traded U.S. firms, we find that lending ...

Amin, A.; Bowler, B.; Hasan, M. M.; Lobo, G. L.; Trešl, Jiří
Národohospodářský ústav, 2020

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases