Počet nalezených dokumentů: 902
Publikováno od do

House Prices and Household Consumption
Brůha, Jan; Hlaváček, Michal; Komárek, Luboš
2017 - anglický
V tomto článku zkoumáme, zda mají změny cen nemovitostí znatelný dopad na rozhodování českých domácností o spotřebě a úsporách. Zaměřujeme se na tři období pohybů cen domů a bytů a klademe si otázku, zda vlastníci nemovitostí činí významně odlišná rozhodnutí ohledně spotřeby a úspor než domácnosti bydlící v nájmu. Zjišťujeme, že vlastníci nemovitostí mají v průměru vyšší míru úspor a nižší míru spotřeby bez ohledu na směr změny cen nemovitostí. Intenzita kolaterálního kanálu mezi cenami nemovitostí a makroekonomikou je tedy v případě České republiky zpochybněna. In this paper, we investigate whether movements in property prices have detectable effects on Czech households’ consumption and saving decisions. We concentrate on three episodes of movements in house and apartment prices and ask whether property owners have significantly different consumption and saving choices from households living in rented properties. We found that, on average, property owners tend to have a lower propensity to consume and a higher saving rate independently of whether property prices move up or down. This casts doubts on the strength of the collateral channel linking the housing market to the macroeconomy in the Czech Republic. Klíčová slova: rozhodování o spotřebě a úsporách; ceny nemovitostí; Consumption and saving decisions; property prices; cena; makroekonomie; nemovitý majetek Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
House Prices and Household Consumption

V tomto článku zkoumáme, zda mají změny cen nemovitostí znatelný dopad na rozhodování českých domácností o spotřebě a úsporách. Zaměřujeme se na tři období pohybů cen domů a bytů a klademe si otázku, ...

Brůha, Jan; Hlaváček, Michal; Komárek, Luboš
Česká národní banka, 2017

International Spillovers of (Un)Conventional Monetary Policy
Hájek, Jan; Horváth, Roman
2017 - anglický
Odhadujeme model globální vektorové autoregrese, který zkoumá dopady měnové politiky eurozóny a amerického Fedu společně s dopadem spotřebitelských cen v eurozóně na hospodářskou aktivitu a ceny v zemích mimo eurozónu. Používáme měsíční údaje z let 2001-2016. Spolu s některými standardními makroekonomickými proměnnými obsahuje náš model odhady míry stínové měnové politiky kvůli nulové dolní mezi na úrokové sazby a kvůli provádění nekonvenční měnové politiky ze strany Evropské centrální banky a Federálního rezervního systému USA. Zjistili jsme, že tyto měnové šoky mají očekávané kvalitativní efekty, ale jejich dopady se v jednotlivých zemích liší, přičemž ekonomiky jihovýchodní EU jsou ovlivněny méně než země ve střední Evropě. Nalézáme, že měnové šoky v eurozóně mají vetší efekty než ty, které pocházejí z USA. Naše výsledky rovněž naznačují, že efekty nekonvenčních opatření měnové politiky jsou slabší než efekty konvenčních opatření. Efekt cenových šoků zemí eurozóny do zemí mimo eurozónu je omezený, což naznačuje, že zákon jedné ceny se projevuje pomalu. We estimate a global vector autoregression model to examine the effects of euro area and US monetary policy stances, together with the effect of euro area consumer prices, on economic activity and prices in non-euro EU countries using monthly data from 2001-2016. Along with some standard macroeconomic variables, our model contains measures of the shadow monetary policy rate to address the zero lower bound and the implementation of unconventional monetary policy by the European Central Bank and US Federal Reserve. We find that these monetary shocks have the expected qualitative effects but their magnitude differs across countries, with Southeastern EU economies being less affected than their peers in Central Europe. Euro area monetary shocks have greater effects than those that emanate from the US. We also find certain evidence that the effects of unconventional monetary policy measures are weaker than those of conventional measures. The spillovers of euro area price shocks to non-euro EU countries are limited, suggesting that the law of one price materializes slowly. Klíčová slova: Globální VAR; mezinárodní nákaza; stínová sazba; Global VAR; international spillovers; shadow rate; monetární politika; úroková míra Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
International Spillovers of (Un)Conventional Monetary Policy

Odhadujeme model globální vektorové autoregrese, který zkoumá dopady měnové politiky eurozóny a amerického Fedu společně s dopadem spotřebitelských cen v eurozóně na hospodářskou aktivitu a ceny v ...

Hájek, Jan; Horváth, Roman
Česká národní banka, 2017

Wage dynamics and financial performance
Babecký, Jan; Galuščák, Kamil; Žigraiová, Diana
2017 - anglický
Tento článek zkoumá, jak finanční výkonnost podniku ovlivňuje odměňování. Pro tento účel propojujeme data českých podniků získaných z šetření Wage Dynamics Network, které pokrývá období 2010–2013, s daty o rozvahách. Po zohlednění firemních charakteristik a prostředí, ve kterém podniky působí, zjišťujeme, že odměňování na finanční výkonnosti závisí: smluvní mzdy rostou pravděpodobněji v podnicích, které vykazují vyšší podíl hotovostních toků k aktivům, a v podnicích, které více investují. Naopak podniky, které v uvedeném období zmrazily nebo snížily smluvní mzdy, měly nižší podíl hotovostních toků k aktivům, ale ne nutně nižší podíl investic. Flexibilní složka mezd vykazuje podobné schéma, je však citlivější na poptávkové šoky a finanční poměry podniků. This paper examines how the financial performance of a firm affects its wage policy. For this purpose, we match data on Czech firms from the Wage Dynamics Network survey covering the period 2010–2013 with balance sheet data. Controlling for a number of firm-specific characteristics and the environment in which firms operate, we find that financial performance matters for wage setting: contractual wages are more likely to grow in firms with a higher ratio of cash flow to total assets and in firms that invest more. Conversely, firms that froze or cut contractual wages during the survey period had lower cash flow over total assets, but not necessarily a lower investment ratio. The flexible wage component exhibits a similar pattern, but is more sensitive to demand shocks and firms’ financial conditions. Klíčová slova: základní mzdy; finanční výkonnost; flexibilní složka mezd; dotazníková data; odměňování; Base wages; financial performance; flexible wage component; survey data; wage setting; podnik; odměňování práce Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Wage dynamics and financial performance

Tento článek zkoumá, jak finanční výkonnost podniku ovlivňuje odměňování. Pro tento účel propojujeme data českých podniků získaných z šetření Wage Dynamics Network, které pokrývá období 2010–2013, s ...

Babecký, Jan; Galuščák, Kamil; Žigraiová, Diana
Česká národní banka, 2017

Cizinci v České republice - 2017
Český statistický úřad
2017 - český
Statistické údaje z řady oblastí týkajících se cizinců v ČR (demografie a státní občanství, mezinárodní ochrana, zaměstnanost, vzdělávání, kriminalita, nelegální migrace, zdraví) v časových řadách a s aktuálními údaji za rok 2016. Time series of statistical data from many areas relating to foreigners in the Czech Republic (demography and citizenship, international protection, employment, education, crime, illegal migration, health), incl. data for 2016. Klíčová slova: cizinecké právo; cizinecký režim; demografie; azylové právo; kriminalita; ekonomicky aktivní obyvatelstvo Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Cizinci v České republice - 2017

Statistické údaje z řady oblastí týkajících se cizinců v ČR (demografie a státní občanství, mezinárodní ochrana, zaměstnanost, vzdělávání, kriminalita, nelegální migrace, zdraví) v časových řadách a s ...

Český statistický úřad
Český statistický úřad, 2017

A BVAR Model for Forecasting of Czech Inflation
Brázdik, František; Franta, Michal
2017 - anglický
Bayesovské vektorové autoregrese (BVAR) se ukázaly být užitečné pro střednědobé makroekonomické prognózy. Použití takového přístupu podporuje několik rysů české ekonomiky, zejména existence pouze krátkých časových řad a nejistota související s vývojem dlouhodobých trendů. Porovnáváme prognózy založené na modelu BVAR malého rozsahu upraveném o ustálený stav s oficiálními prognózami zveřejněnými Českou národní bankou (ČNB) za období 2008q3–2016q4. Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky. U ostatních makroekonomických proměnných přesnost prognóz ČNB bud’ převyšuje prognózy založené na modelu BVAR, nebo je s nimi srovnatelná. Bayesian vector autoregressions (BVAR) have turned out to be useful for medium-term macroeconomic forecasting. Several features of the Czech economy strengthen the rationale for using this approach. These include in particular the short time series available and uncertainty about long-run trends. We compare forecasts based on a small-scale mean-adjusted BVAR with the official forecasts published by the Czech National Bank (CNB) over the period 2008q3–2016q4. The comparison demonstrates that the BVAR approach can provide more precise inflation forecasts over the monetary policy horizon. For other macroeconomic variables, the CNB forecasts either outperform or are comparable with the forecasts based on the BVAR model. Klíčová slova: BVAR; vyhodnocení prognóz; cílování inflace; prognózování v reálném čase; BVAR; forecast evaluation; inflation targeting; real-time forecasting; inflace Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
A BVAR Model for Forecasting of Czech Inflation

Bayesovské vektorové autoregrese (BVAR) se ukázaly být užitečné pro střednědobé makroekonomické prognózy. Použití takového přístupu podporuje několik rysů české ekonomiky, zejména existence pouze ...

Brázdik, František; Franta, Michal
Česká národní banka, 2017

An empirical analysis of macroeconomic resilience
Brůha, Jan; Babecká Kucharčuková, Oxana
2017 - anglický
V tomto článku analyzujeme makroekonomický vývoj v evropských zemích po Velké recesi. Ukazujeme, že tento vývoj lze v zemích EU klasifikovat do latentních tříd. Země v dané třídě vykazují podobný vzorec ekonomického vývoje a vývoje na trhu práce během krize i po ní. Následně ukazujeme, že se třídy zemí mezi sebou liší kvalitou institucí a regulace. Na tomto základě tvrdíme, že kvalita institucí a regulace je klíčová pro odolnost zemí vůči šokům. Nejdůležitější charakteristiky, které jsou spojeny s rychlým překonáním počátečního šoku, jsou nízká míra ochrany dočasných pracovních kontraktů, politická stabilita, kvalita regulace a předkrizový fiskální prostor. Na druhou stranu, ostatní typy ochrany zaměstnanosti a štědrost dávek v nezaměstnanosti zřejmě odolnost vůči šokům neovlivňují. In this paper, we analyse macroeconomic developments in European economies since the Great Recession. We present evidence that macroeconomic developments in the EU countries can be classified into latent classes. Countries in a given class exhibit a similar pattern of economic and labour market developments during and after the crisis. We then present evidence that the latent classes of countries differ in terms of quality of institutions and regulation. Based on this, we conclude that quality of institutions and regulation are crucial for the resilience of countries to shocks. The most important country characteristics associated with a quick recovery after the initial shock are low protection of temporary contracts, political stability, regulatory quality and pre-crisis fiscal space. On the other hand, other types of employment protection and generosity of unemployment benefits seem to not influence resilience. Klíčová slova: velká recese; Great Recession; odolnost; regulace Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
An empirical analysis of macroeconomic resilience

V tomto článku analyzujeme makroekonomický vývoj v evropských zemích po Velké recesi. Ukazujeme, že tento vývoj lze v zemích EU klasifikovat do latentních tříd. Země v dané třídě vykazují podobný ...

Brůha, Jan; Babecká Kucharčuková, Oxana
Česká národní banka, 2017

Transmission of uncertainty shocks
Claeys, Peter; Vašíček, Bořek
2017 - anglický
Počínaje příspěvkem Blooma (2009) mnoho empirických prací posledních let potvrdilo význam nejistoty, resp. jejích změn v čase, na ekonomickou aktivitu. Tyto práce se obvykle zaměřují na jednotlivé země a poznatků pro širší skupiny zemí je dosud velmi málo. Cílem tohoto článku je analýza dopadů šoků nejistoty na ekonomický vývoj členských zemí EU při využití (panelových) modelů BVAR. Analýza využívá nových indikátorů nejistoty a explicitně rozlišuje mezi šoky domácími, celoevropskými a globálními. Indikátory domácí nejistoty vycházejí z dat z Business and Consumer Surveys administrovaných Evropskou komisí. Indikátor společné evropské nejistoty je pak odvozen z národních indikátorů pomocí faktorového modelu. Indikátor globální nejistoty, který je inspirován prací Jurado et al. (2015), je extrahován jako společný faktor z širokého vzorku indikátorů v prognózách, přičemž tento společný faktor není ovlivněn fází hospodářského cyklu. Výsledky analýzy naznačují, že reálný hospodářský výstup zemí EU v důsledku nárůstu nejistoty klesá, což se děje především prostřednictvím poklesu investic. Na rozdíl od výsledků pro USA naše výsledky pro EU nenaznačují, že by po původním poklesu ekonomické aktivity docházelo jejímu k přestřelení. Dopad šokových změn nejistoty do reálné ekonomiky se výrazně liší napříč členskými zeměmi, přičemž vysvětlení této heterogenity nelze hledat v různé intenzitě domácích šoků, ale spíše v strukturálních rozdílech mezi zeměmi. Členské země EU, které disponují flexibilnějšími pracovními a produktovými trhy, jsou schopny šokovým změnám nejistoty odolávat lépe. Podobně vyšší podíl zpracovatelského průmyslu a vyšší diverzifikace ekonomiky pomáhají dopad šokových změn nejistoty tlumit. Význam otevřenosti ekonomiky je méně jednoznačný. Numerous recent studies, starting with Bloom (2009), highlight the impact of varying uncertainty levels on economic activity. These studies mostly focus on individual countries, and cross-country evidence is scarce. In this paper, we use a set of (panel) BVAR models to study the effect of uncertainty shocks on economic developments in EU Member States. We explicitly distinguish between domestic, common and global uncertainty shocks and employ new proxies of uncertainty. The domestic uncertainty indicators are derived from the Business and Consumer Surveys administered by the European Commission. The common EU-wide uncertainty is subsequently derived by means of a factor model. Finally, the global uncertainty indicator – inspired by Jurado et al. (2015) – is extracted as a common factor from a broad set of forecast indicators that are not driven by the business cycle. The results suggest that real output in EU countries drops after spikes in uncertainty, mainly as a result of lower investment. Unlike for the U.S., there is little evidence of activity overshooting following this initial fall. The responses to uncertainty shocks vary across Member States. These differences can be attributed not mainly to different shock sizes, but rather to cross-country structural characteristics. Member States with more flexible labour markets and product markets seem to weather uncertainty shocks better. Likewise, a higher manufacturing share and higher economic diversification help dampen the impact of uncertainty shocks. The role of economic openness is more ambiguous. Klíčová slova: bayesovský VAR; ekonomická aktivita; nejistota; Bayesian VAR; economic activity; uncertainty; ekonomika; Evropská unie Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Transmission of uncertainty shocks

Počínaje příspěvkem Blooma (2009) mnoho empirických prací posledních let potvrdilo význam nejistoty, resp. jejích změn v čase, na ekonomickou aktivitu. Tyto práce se obvykle zaměřují na jednotlivé ...

Claeys, Peter; Vašíček, Bořek
Česká národní banka, 2017

Firm investment, financial constraints and monetary transmission
Babecká Kucharčuková, Oxana; Pašalićová, Renata
2017 - anglický
Tato analýza zkoumá vliv finančních omezení a měnové politiky na investiční rozhodování českých podniků. Použitá empirická specifikace je založená na dynamické verzi neoklasického modelu investic, vysvětlujícího intenzitu podnikových investic vývojem tržeb a cash flow. Dále je rozšířená o finanční omezení a jiné faktory. Podniky rozlišujeme podle jejich velikosti a typu ekonomické aktivity. Výsledky ukazují, že podnikové investice jsou významně ovlivňovány zadlužeností a dostupností likvidity. Zejména v pokrizovém období podniky čerpaly méně úvěrů v důsledku zvýšené rizikovosti a více akumulovaly likviditu. Pozitivní očekávání budoucího růstu HDP a sentimentu podniků příznivě ovlivňují vývoj investic. Současně je pozorována významná heterogenita uvedených výsledků napříč jednotlivými odvětvími. Dopad krátkodobé úrokové sazby na investiční rozhodování je velmi signifikantní, a to u všech podniků z hlediska jejich velikosti a ve všech významných odvětvích, což odráží účinné působení měnové politiky. This project investigates the effect of financial constraints and monetary policy on firms’ investment behaviour using Czech firm-level data. The empirical specification is based on the dynamic neoclassical investment model, which explains investment by sales and cash flow. In addition, it includes financial constraints and other factors. We differentiate firms according to their size and type of economic activity. We find that indebtedness and availability of liquidity have significant effects on investment. In the post-crisis period firms obtained less additional credit due to greater riskiness and tended to accumulate more liquidity. Expectations about future GDP growth and business sentiment are positively related to investment. At the same time, we observe considerable heterogeneity of the results across sectors. The impact of the short-term real interest rate is highly significant for firms of all sizes and in all important sectors of the Czech economy, reflecting monetary policy effectiveness. Klíčová slova: finanční omezení; podniky; zadluženost; likvidita; Financial constraints, firms, indebtedness, liquidity; investice; monetární politika Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Firm investment, financial constraints and monetary transmission

Tato analýza zkoumá vliv finančních omezení a měnové politiky na investiční rozhodování českých podniků. Použitá empirická specifikace je založená na dynamické verzi neoklasického modelu investic, ...

Babecká Kucharčuková, Oxana; Pašalićová, Renata
Česká národní banka, 2017

A DSGE Model with Financial Dollarization
Djukić, Mirko; Hlédik, Tibor; Polanský, Jiří; Trajčev, Ljubica; Vlček, Jan
2017 - anglický
Tato studie rozšiřuje standardní model všeobecné rovnováhy (model DSGE) malé otevřené ekonomiky o finanční eurizaci, aby lépe odrážel měnový transmisní mechanismus v srbské ekonomice. Ve srovnání se standardním modelem DSGE zahrnuje náš modelový rámec komerční banky obhospodařující vklady a poskytující úvěry v cizí měně. Tyto vlastnosti umožnují zkoumat vliv změn nominálního měnového kurzu jak na finanční bohatství domácností, tak na jejich spotřební chování. Součástí článku je modelová struktura, včetně optimalizačních problémů jednotlivých ekonomických subjektů a korespondující podmínky prvního řádu. Modelové vlastnosti byly kalibrovány tak, aby plně odrážely stylizovaná fakta pozorovaná v dolarizovaných ekonomikách. Model je kalibrován na srbská data. Nepozorované trendy a odchylky hlavních reálných modelových proměnných od těchto trendů byly odhadovány pomocí modelově konzistentního vícerozměrného filtru. We amend a DSGE model of a small open economy by adding financial euroization in order to capture the main channels of the monetary transmission mechanism in match the Serbian data. In contrast to the standard DSGE workhorse, the model encompasses commercial banks and foreign-exchange-denominated deposits and loans. Given these features, the model is well suited to evaluating effects of the nominal exchange rate on the financial wealth and consumption of households. The model structure, including optimization problems and first-order conditions, is provided in the paper. The model properties are tested to match the stylized facts of dollarized economies. Specifically, the model is calibrated to the Serbian data, and a model-consistent multivariate filter is used to identify unobserved trends and gaps. Klíčová slova: model DSGE; finanční dolarizace; DSGE model; financial dollarization Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
A DSGE Model with Financial Dollarization

Tato studie rozšiřuje standardní model všeobecné rovnováhy (model DSGE) malé otevřené ekonomiky o finanční eurizaci, aby lépe odrážel měnový transmisní mechanismus v srbské ekonomice. Ve srovnání se ...

Djukić, Mirko; Hlédik, Tibor; Polanský, Jiří; Trajčev, Ljubica; Vlček, Jan
Česká národní banka, 2017

Understanding rating movements in euro area countries
Brůha, Jan; Karber, Moritz; Pierluigi, Beatrice; Setzer, Ralph
2017 - anglický
Tento článek zkoumá vazbu mezi svrchovanými ratingy a makroekonomickými veličinami pro skupinu zemí eurozóny, u nichž byl jejich rating snížen v průběhu dluhové krize. Používáme bayesovské ekonometrické techniky založené na modelu uspořádaného probitu, abychom pochopili, jak je rozhodnutí ratingových agentur ovlivněno ekonomickým vývojem. Odhadnutý model replikuje historické ratingy pomocí malého množství ekonomických a institucionálních proměnných, které se zdají efektivně sumarizovat velké množství kritérií používaných agenturami Moody’s, Standard and Poor’s a Fitch v jejich oceňování svrchovaných ratingů. Naše výsledky ukazují, že rozsah poklesu těchto ratingů na začátku dluhové krize byl ve většině zemí převážně ve shodě se zhoršením makroekonomických veličin. This paper investigates the link between sovereign ratings and macroeconomic fundamentals for a group of euro area countries that recorded rating downgrades during the euro area sovereign debt crisis. We apply an elaborated econometric estimation technique, based on a Bayesian ordered probit model, to understand how the decisions of rating agencies can be explained by economic developments. The estimated model reproduces historical ratings by using a small number of economic and institutional variables which seem to effectively summarize the large number of criteria used by Moody’s, Standard and Poor’s and Fitch in their assignment of sovereign ratings. Our results suggest that the size of the downgrades observed since the start of the sovereign crisis has been broadly in line with the deterioration of economic fundamentals for most countries. Klíčová slova: krize v eurozóně; panelový probit model; svrchovaný dluh; svrchované ratingy; Euro area crisis; panel probit model; sovereign debt; sovereign rating; krize; dluhy Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Understanding rating movements in euro area countries

Tento článek zkoumá vazbu mezi svrchovanými ratingy a makroekonomickými veličinami pro skupinu zemí eurozóny, u nichž byl jejich rating snížen v průběhu dluhové krize. Používáme bayesovské ...

Brůha, Jan; Karber, Moritz; Pierluigi, Beatrice; Setzer, Ralph
Česká národní banka, 2017

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze