Pražské biskupství a český panovník
Žemlička, Josef
2023 - Czech Studie se zabývá vztahem českého panovníka k pražskému biskupovi v přemyslovské době (do počátku 14. století). The study is concerning to the relationship of the monarch of Bohemia to the Bishop od Prague in the Premyslid periode (to the beginning of the 14th century). Keywords: the bishop of Prague; the Přemyslids; Middle Age Available at various institutes of the ASCR Pražské biskupství a český panovník

Studie se zabývá vztahem českého panovníka k pražskému biskupovi v přemyslovské době (do počátku 14. století)....

Žemlička, Josef
Historický ústav, 2023

Hledání hrobu kněžny abatyše Mlady
Frolík, Jan; Drtikolová Kaupová, S.; Stránská, P.; Světlík, Ivo; Velemínský, P.
2023 - Czech Mezi osobami spojenými s počátkem pražského biskupství je také sestra knížete Boleslava II. kněžna Mlada. Jako zakladatelka kláštera sv. Jiří v něm byla uctívána. Místo jejího pohřbu bylo zapomenuto a bylo hledáno od doby barokní. V této souvislosti je věnována pozornost hrobům JK-102 a JK-110 v kapli sv. Anny v klášteře a také ostatkům vyzvednutým v této kapli v 17. století. Hrob JK-110 byl nově datován do doby kolem roku 1000. The sister of Prince Boleslav II Princess Mlada is among the persons associated with the beginning of the Prague bishopric. As the founder of the monastery of St. George was worshiped in it. The place of her burial was forgotten and searched for since the Baroque period. In this context, attention is paid to the graves JK-102 and JK-110 in the chapel of St. Anne in the monastery and also to the relics taken from this chapel in the 17th century. Grave JK-110 was newly dated to around the year 1000. Keywords: Prague Castle; Early Middle Ages; anthropology; C14 dating Available at various institutes of the ASCR Hledání hrobu kněžny abatyše Mlady

Mezi osobami spojenými s počátkem pražského biskupství je také sestra knížete Boleslava II. kněžna Mlada. Jako zakladatelka kláštera sv. Jiří v něm byla uctívána. Místo jejího pohřbu bylo zapomenuto a ...

Frolík, Jan; Drtikolová Kaupová, S.; Stránská, P.; Světlík, Ivo; Velemínský, P.
Archeologický ústav, Praha, 2023

Misie a benediktinské začátky pražského biskupství
Sommer, Petr
2023 - Czech Studie se věnuje v souvislosti s výročím 1050 let od založení pražského biskupství tématu první české diecéze a zasazuje ji do středoevropských souvislostí karolínské a otonské říše, souvisejících církevních institucí a christianizačních procesů. Formou sondy sleduje význam misie pro vznik pražského biskupství. V této souvislosti pojednává otázky spojené se sakrální architekturou, liturgickou výbavu a písemnou kulturo neoddělitelně spjatou s novou křesťanskou vzdělaností i s církevní správou. In the context of the 1050th anniversary of the founding of the Prague bishopric, the study focuses on the topic of the first Czech diocese and places it in the Central European context of the Carolingian and Ottonian empires, related ecclesiastical institutions and Christianization processes. In the form of a probe, it traces the importance of the mission for the establishment of the Prague bishopric. In this context, it discusses issues related to sacred architecture, liturgical equipment and written culture inseparably linked to the new Christian education and church administration. Keywords: Christianity; Prague; Bishopric of Prague; Christianisation; hagiography; medieval Czech lands Available at various institutes of the ASCR Misie a benediktinské začátky pražského biskupství

Studie se věnuje v souvislosti s výročím 1050 let od založení pražského biskupství tématu první české diecéze a zasazuje ji do středoevropských souvislostí karolínské a otonské říše, souvisejících ...

Sommer, Petr
Filosofický ústav, 2023

Wurmová Jindřiška. Inventář osobního fondu
Květová, Miroslava
2023 - Czech Keywords: Jindřiška Wurmová; personal fond Available at various institutes of the ASCR Wurmová Jindřiška. Inventář osobního fondu

Květová, Miroslava
Masarykův ústav a Archiv, 2023

Krajina Vladimír. Inventář osobního fondu [1953]–[1993]
Martinovská, Soňa
2023 - Czech Keywords: Vladimír Krajina; personal fond Available at various institutes of the ASCR Krajina Vladimír. Inventář osobního fondu [1953]–[1993]

Martinovská, Soňa
Masarykův ústav a Archiv, 2023

Náhrobky rodu Švamberků z období 15. až počátku 17. století z uměleckohistorického hlediska
Chlíbec, Jan
2023 - Czech Z celkového, na počátku 18. století ještě bohatého konvolutu náhrobků rodu Švamberků se dodnes dochovalo pouhé torzo. Překvapivý je fakt, že ačkoliv šlo o významný šlechtický rod, dochované práce jsou většinou průměrné nebo podprůměrné kvality, které, zejména pokud jde o díla z 15. století, odrážejí převažující stav sepulkrální skulptury oné doby. Při zvolení prosté formy náhrobku mohlo hrát roli více faktorů. Kromě utrakvistické kritiky majestátních funerálních děl i nedostatku kvalitních kameníků po husitských válkách to mohla být obecně i myšlenka vzdorování pýše a důraz na osvědčení křesťanské skromnosti bez ohledu na konfesi pohřbeného. Only a fragment has remained from the original collection of the Švamberk family tombstones that was still quite large at the beginning of the 18th century. Surprisingly,\neven though the Švamberks were a prominent noble family, the surviving works usually show average or below-average quality which, as far as the 15th century works are concerned, reflect the prevailing condition of sepulchral sculpture in Bohemia of the time. More factors could have been behind opting for an austere form of the tombstone. In addition to the Utraquist criticism of majestic funeral works and the lack of high-quality stonemasons after the Hussite Wars, it could be the general idea of resistance to pride and accentuation of the confirmation of Christian modesty regardless of the buried person’s confession.\n Keywords: sepulchral monuments; Utraquism; Švamberk family; Hans von Schweinichen Available at various institutes of the ASCR Náhrobky rodu Švamberků z období 15. až počátku 17. století z uměleckohistorického hlediska

Z celkového, na počátku 18. století ještě bohatého konvolutu náhrobků rodu Švamberků se dodnes dochovalo pouhé torzo. Překvapivý je fakt, že ačkoliv šlo o významný šlechtický rod, dochované práce jsou ...

Chlíbec, Jan
Ústav dějin umění, 2023

Co je a není košer v lexikografii. K problematice jednoho církevního termínu
Dvořáková, Žaneta
2023 - Czech Hebrejský výraz košer se dostal do češtiny prostřednictvím židovského sociolektu/etnolektu. Jedná se původně o náboženský termín označující to, co je rituálně čisté a vhodné. Vedle nesklonného adjektiva a adverbia košer je ve slovnících češtiny zachycena i řada dalších tvarů a odvozenin, některé z nich se však již v současnosti neužívají (např. košerný, košerně). Při jejich hodnocení vycházíme z analýzy dokladů z korpusu Syn2015 i ze sondy do soudobých textů v židovských časopisech nebo na webech židovských obcí a spolků. Ve slovnících češtiny se též v některých případech můžeme setkat se zúžením významu oproti tomu, jak je výraz tradičně užíván v židovském prostředí, např. adjektivum košer je v SSJČ omezeno pouze na oblast masa, sloveso košerovat je spojováno jen s rituální porážkou zvířat. Velmi diskutabilní jsou také substantiva uváděná ve slovnících: životné maskulinum košer ve významu ‚řezník‘ a neživotná maskulina košer s významy ‚zaříznutí‘ a ‚pokrm židům k požívání dovolený‘, ty vycházejí z ojedinělých dokladů z děl autorů zřejmě neznalých židovského prostředí, o němž (přesto) psali. Je potom otázkou, zda (a dle jakých kritérií) by taková hesla měla být do slovníků zařazena. The Hebrew term košer (‘kosher’) came into Czech through Jewish sociolect / ethnolect. It was originally a religious term for what is ritually pure and appropriate. In addition to the adjective and adverb košer, Czech dictionaries also contain a number of other forms and derivatives, but some of them are no longer used at the moment (e.g. košerný, košerně). Our evaluation is based on an analysis of material base from the Syn2015 Corpus and from a probe into contemporary texts in Jewish magazines or on the websites of Jewish communities and organizations. In Czech dictionaries, we may see a reduction of the meaning compared to how the term is traditionally used in the Jewish community, e.g. the adjective košer is limited to meat, the verb košerovat is associated only with the ritual slaughter. The nouns mentioned in the dictionaries are also very debatable: masculine košer in the sense of ‘butcher’ and masculine košer with the meanings of ‘cut’ and ‘food appropriate for Jews to eat’, these are based on isolated documents from the works of authors apparently unfamiliar with the Jewish community. The question then is whether (and according to what criteria) such words should be included in the dictionaries. Keywords: lexicography; dictionary; religious term; kosher; meaning Available at various institutes of the ASCR Co je a není košer v lexikografii. K problematice jednoho církevního termínu

Hebrejský výraz košer se dostal do češtiny prostřednictvím židovského sociolektu/etnolektu. Jedná se původně o náboženský termín označující to, co je rituálně čisté a vhodné. Vedle nesklonného ...

Dvořáková, Žaneta
Ústav pro jazyk český, 2023

Modřín v pomístních jménech v Čechách
Zirhutová, Martina
2023 - Czech Příspěvek se zabývá apelativem modřín a jeho nářečními variantami v pomístních jménech v Čechách. Cílem výzkumu je zjistit, které nářeční varianty označující modřín se v anoikonymii Čech vyskytují, a určit jejich početní zastoupení, zeměpisné rozšíření a další charakteristiky. Analyzována jsou nejen anoikonyma vycházející z apelativ, která jsou v pomístních jménech na území Čech zastoupena ve větším množství (verpán, merfán, modřín, břím, dřín), ale pozornost je věnována i nářečním výrazům, které se v anoikonymii vyskytují spíše sporadicky (lerpán, relpán, tis, klenč, skřivánčí). The paper deals with the use of the common noun modřín (larch) and its dialectal variants in non-settlement place names in Bohemia. The focus of the research is to find out which dialectal words denoting a larch tree are included in the names, and to state their number, geographical occurrence and other characteristic features. Attention is paid not only to the common nouns which are used in non-settlement names frequently (verpán, merfán, modřín, břím, dřín), but also to the dialectal words which appear in names rather scarcely (lerpán, relpán, tis, klenč, skřivánčí). Keywords: onomastics; non-settlement names in Bohemia; the common noun modřín Available at various institutes of the ASCR Modřín v pomístních jménech v Čechách

Příspěvek se zabývá apelativem modřín a jeho nářečními variantami v pomístních jménech v Čechách. Cílem výzkumu je zjistit, které nářeční varianty označující modřín se v anoikonymii Čech vyskytují, a ...

Zirhutová, Martina
Ústav pro jazyk český, 2023

Důvěra ústavním institucím na přelomu let 2022 a 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od poloviny listopadu 2022 do začátku ledna 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\nPrezidentovi důvěřovalo 38 % Čechů, vládě 34 %.\nPoslanecká sněmovna má důvěru 33 % a Senát 41 % veřejnosti.\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (71 %) s obecními zastupitelstvy (69 %).\nS politickou situací bylo spokojeno 16 % občanů, nespokojenost vyjadřovala asi třípětinová většina (59 %) veřejnosti. In the period from the first half of November 2022 to the beginning of Junuary 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the Chambers of Parliament, the President, the Government, and Local and Regional Councils.\n38% of Czechs trust the president, 34% trust the government.\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 33% and the Senate of 41% of the public.\n16% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 59% are dissatisfied. Keywords: constitutional institutions; political situation; confidence; public opinion; satisfaction Fulltext is available at external website. Důvěra ústavním institucím na přelomu let 2022 a 2023

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od poloviny listopadu 2022 do začátku ledna 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Spokojenost se stavem vybraných oblastí veřejného života – listopad/prosinec 2022
Tuček, Milan
2023 - Czech Na konci roku 2022 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života.\n\nNejvětší spokojenost je s nabídkou zboží a služeb (sedm z deseti dotázaných). Na druhém místě je oblast kultury (dvě třetiny dotázaných), na třetím místě je věda a výzkum a na čtvrtém dodržování lidských práv (polovina dotázaných).\n\nNejvětší nespokojenost je se stavem veřejných financí (73 % nespokojených) a s mírou korupce (72 %).\n\nU třinácti oblastí z třiceti zkoumaných více či méně výrazně převažuje spokojenost nad nespokojeností, u patnácti naopak převažuje nespokojenost nad spokojeností. Výraznou převahu spokojenosti i nespokojenosti šetření ukázalo shodně u deseti oblastí.\n\nOd minulého šetření došlo k významnému nárůstu nespokojenosti v oblastech životní úrovně, sociálních jistot, fungování hospodářství, veřejných financí, bezpečnostní situace a přistěhovalectví.\n\nCelková míra spokojenosti se výrazně odlišuje podle věku, vzdělání a hodnocení vlastní životní úrovně a výrazně koreluje s celkovou spokojeností se životem. In the end of 2022, citizens of the Czech Republic evaluated how satisfied they are with the situation in 30 selected areas of public life.\n\nThe best evaluated areas are the selection of goods and services (70% satisfied) and culture (67%). The worst evaluated items are corruption (72% dissatisfied), and public finances (73%). Keywords: public life; satisfaction; Czech Republic Fulltext is available at external website. Spokojenost se stavem vybraných oblastí veřejného života – listopad/prosinec 2022

Na konci roku 2022 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023