Zikmunda Hrubého z Jelení etymologický pokus
Vykypěl, Bohumil
2023 - Czech Keywords: etymology; Zikmund Hrubý Available at various institutes of the ASCR Zikmunda Hrubého z Jelení etymologický pokus

Vykypěl, Bohumil
Ústav pro jazyk český, 2023

Jak se kde v Česku mluví aneb Co víme o dialektech češtiny
Ireinová, Martina; Konečná, Hana
2023 - Czech Přednáška se zabývá rozdílnými dialekty různé mluvy na Moravě a ve Slezsku. The lecture deals with different dialects of different speeches in Moravia and Silesia. Keywords: Czech language; dilects; Moravia; Silesia; Czech Linguistic Atlas Available at various institutes of the ASCR Jak se kde v Česku mluví aneb Co víme o dialektech češtiny

Přednáška se zabývá rozdílnými dialekty různé mluvy na Moravě a ve Slezsku.

Ireinová, Martina; Konečná, Hana
Ústav pro jazyk český, 2023

Co je a není košer v lexikografii. K problematice jednoho církevního termínu
Dvořáková, Žaneta
2023 - Czech Hebrejský výraz košer se dostal do češtiny prostřednictvím židovského sociolektu/etnolektu. Jedná se původně o náboženský termín označující to, co je rituálně čisté a vhodné. Vedle nesklonného adjektiva a adverbia košer je ve slovnících češtiny zachycena i řada dalších tvarů a odvozenin, některé z nich se však již v současnosti neužívají (např. košerný, košerně). Při jejich hodnocení vycházíme z analýzy dokladů z korpusu Syn2015 i ze sondy do soudobých textů v židovských časopisech nebo na webech židovských obcí a spolků. Ve slovnících češtiny se též v některých případech můžeme setkat se zúžením významu oproti tomu, jak je výraz tradičně užíván v židovském prostředí, např. adjektivum košer je v SSJČ omezeno pouze na oblast masa, sloveso košerovat je spojováno jen s rituální porážkou zvířat. Velmi diskutabilní jsou také substantiva uváděná ve slovnících: životné maskulinum košer ve významu ‚řezník‘ a neživotná maskulina košer s významy ‚zaříznutí‘ a ‚pokrm židům k požívání dovolený‘, ty vycházejí z ojedinělých dokladů z děl autorů zřejmě neznalých židovského prostředí, o němž (přesto) psali. Je potom otázkou, zda (a dle jakých kritérií) by taková hesla měla být do slovníků zařazena. The Hebrew term košer (‘kosher’) came into Czech through Jewish sociolect / ethnolect. It was originally a religious term for what is ritually pure and appropriate. In addition to the adjective and adverb košer, Czech dictionaries also contain a number of other forms and derivatives, but some of them are no longer used at the moment (e.g. košerný, košerně). Our evaluation is based on an analysis of material base from the Syn2015 Corpus and from a probe into contemporary texts in Jewish magazines or on the websites of Jewish communities and organizations. In Czech dictionaries, we may see a reduction of the meaning compared to how the term is traditionally used in the Jewish community, e.g. the adjective košer is limited to meat, the verb košerovat is associated only with the ritual slaughter. The nouns mentioned in the dictionaries are also very debatable: masculine košer in the sense of ‘butcher’ and masculine košer with the meanings of ‘cut’ and ‘food appropriate for Jews to eat’, these are based on isolated documents from the works of authors apparently unfamiliar with the Jewish community. The question then is whether (and according to what criteria) such words should be included in the dictionaries. Keywords: lexicography; dictionary; religious term; kosher; meaning Available at various institutes of the ASCR Co je a není košer v lexikografii. K problematice jednoho církevního termínu

Hebrejský výraz košer se dostal do češtiny prostřednictvím židovského sociolektu/etnolektu. Jedná se původně o náboženský termín označující to, co je rituálně čisté a vhodné. Vedle nesklonného ...

Dvořáková, Žaneta
Ústav pro jazyk český, 2023

Modřín v pomístních jménech v Čechách
Zirhutová, Martina
2023 - Czech Příspěvek se zabývá apelativem modřín a jeho nářečními variantami v pomístních jménech v Čechách. Cílem výzkumu je zjistit, které nářeční varianty označující modřín se v anoikonymii Čech vyskytují, a určit jejich početní zastoupení, zeměpisné rozšíření a další charakteristiky. Analyzována jsou nejen anoikonyma vycházející z apelativ, která jsou v pomístních jménech na území Čech zastoupena ve větším množství (verpán, merfán, modřín, břím, dřín), ale pozornost je věnována i nářečním výrazům, které se v anoikonymii vyskytují spíše sporadicky (lerpán, relpán, tis, klenč, skřivánčí). The paper deals with the use of the common noun modřín (larch) and its dialectal variants in non-settlement place names in Bohemia. The focus of the research is to find out which dialectal words denoting a larch tree are included in the names, and to state their number, geographical occurrence and other characteristic features. Attention is paid not only to the common nouns which are used in non-settlement names frequently (verpán, merfán, modřín, břím, dřín), but also to the dialectal words which appear in names rather scarcely (lerpán, relpán, tis, klenč, skřivánčí). Keywords: onomastics; non-settlement names in Bohemia; the common noun modřín Available at various institutes of the ASCR Modřín v pomístních jménech v Čechách

Příspěvek se zabývá apelativem modřín a jeho nářečními variantami v pomístních jménech v Čechách. Cílem výzkumu je zjistit, které nářeční varianty označující modřín se v anoikonymii Čech vyskytují, a ...

Zirhutová, Martina
Ústav pro jazyk český, 2023

Na jedno aneb pozvánka na cestu po hospodách a jejich názvech
Šipková, Milena
2023 - Czech Přednáška se zabývá názvy hostinců, sloužících jako centrum společenského života na Moravě a ve Slezsku. The lecture deals with the names of the inn, serving as a center of social life in Moravia and Silesia. Keywords: Czech language; nominal names; social life; names of the pubs; Moravia; Silesia Available at various institutes of the ASCR Na jedno aneb pozvánka na cestu po hospodách a jejich názvech

Přednáška se zabývá názvy hostinců, sloužících jako centrum společenského života na Moravě a ve Slezsku....

Šipková, Milena
Ústav pro jazyk český, 2023

Lexikální vyjádření lichocení v českém lexiku (z hlediska jejich původu)
Karlíková, Helena
2023 - Czech Keywords: etymology Available at various institutes of the ASCR Lexikální vyjádření lichocení v českém lexiku (z hlediska jejich původu)

Karlíková, Helena
Ústav pro jazyk český, 2023

Z českých slov a věcí: parfém, voňavka, kolínská
Janyšková, Ilona
2023 - Czech Článek vysvětluje etymologii českých názvů parfému, voňavky, kolínské. The article explains the etymology of the Czech names of perfume, fragrance, cologne. Keywords: etymology; Czech; perfume Available at various institutes of the ASCR Z českých slov a věcí: parfém, voňavka, kolínská

Článek vysvětluje etymologii českých názvů parfému, voňavky, kolínské.

Janyšková, Ilona
Ústav pro jazyk český, 2023

Matouš Benešovský jako etymolog
Vykypělová, Taťána
2023 - Czech Keywords: etymology Available at various institutes of the ASCR Matouš Benešovský jako etymolog

Vykypělová, Taťána
Ústav pro jazyk český, 2023

Názory Daniela Adama z Veleslavína na Čechy i cizince
Černá, Alena M.
2023 - Czech Příspěvek je věnován názorům Daniela Adama z Veleslavína (1546–1599) na Čechy a cizince, s nimiž jsou české země ve styku, případně které znají z dostupné literatury. Jedná se zejména o Němce, Italy a Poláky, avšak pozornost je věnována i národům, které představují pro české země reálnou či potenciální hrozbu (Turci a Rusové). Veleslavín soudí, že staří Čechové disponovali dobrými vlastnostmi (udatnost, víra v boha, spolehlivost, dodržování řádu a zákonů), avšak stykem s cizími národy tyto vlastnosti ztrácejí, soustředí se více na světské radovánky a polevují v péči o národ a vlast. – Materiálovou bází pro příspěvek byly zejména česky psané předmluvy k dílům, které Veleslavín připravil ke knižnímu vydání v letech 1578– 1599.\n The paper is devoted to the views of Daniel Adam of Veleslavín (1546–1599) on the Czechs and foreigners with whom the Czech lands are in contact or who they know from the available literature. These are mainly Germans, Italians and Poles, but attention is also paid to peoples who pose a real or potential threat to the Czech lands (Turks and Russians). Veleslavín judges that the old Czechs possessed good qualities (bravery, faith in God, reliability, respect for order and laws), but that they lost these qualities through contact with foreign nations. They concentrate more on secular pleasures and slacken their concern for the nation and the homeland. The material base for the paper was the Czech written prefaces to the works that Veleslavín prepared for publication in 1578–1599. Keywords: Humanistic literature; preface; Daniel Adam of Veleslavín; Czechs and foreigners in the 16th century Available at various institutes of the ASCR Názory Daniela Adama z Veleslavína na Čechy i cizince

Příspěvek je věnován názorům Daniela Adama z Veleslavína (1546–1599) na Čechy a cizince, s nimiž jsou české země ve styku, případně které znají z dostupné literatury. Jedná se zejména o Němce, Italy ...

Černá, Alena M.
Ústav pro jazyk český, 2023

Z bankomatu vypadl Palacký aneb Kde začíná a končí vlastní jméno z pohledu psaní velkých písmen
Smejkalová, Kamila
2023 - Czech Velká počáteční písmena v češtině signalizují vlastní jméno. Rozpoznání vlastního a obecného jména však může být obtížné, což dokládá množství dotazů na psaní velkých písmen, které řeší jazyková poradna ÚJČ AV ČR. Status vlastního jména navíc není neměnný. Může dojít k apelativizaci jména (velké písmeno se změní na malé) nebo k proprializaci (malé písmeno se změní na velké). Tento text se věnuje jednak apelativizaci a formálním pravopisným a právním důsledkům, které tento proces má, jednak dalším pojmenovacím typům, které se z hlediska psaní velkých písmen jeví pro uživatele češtiny jako problematické. Jako materiál jsou použity telefonické, dopisní a e-mailové dotazy jazykové poradny ÚJČ, které jsou zaznamenány v elektronické Databázi jazykových dotazů na webových stránkách ÚJČ. Capital letters in Czech indicate a proper name. However, distinguishing a proper name from a common one can challenging, as evidenced by the number of capitalization enquiries answered by the Language Consulting Center (LCC) of the Czech Language Institute of the Czech Academy of Sciences (CLI). In addition, the status of a proper name is not immutable. Th e name may go through an appellativization process (uppercase letter changes to lowercase) or proprialization process (lowercase letters become uppercase). Th is text deals with appellativization in connection with the spelling and with legal consequences of this process, as well as with other naming types that appear to be problematic for Czech users in terms of capitalization. Telephone, letter, and e-mail inquiries of the LCC, which are annotated in the electronic Database of Language Enquiries on the CLI website, are used as material. Keywords: proper names; common names; capitalization; appellativization; proprialization; logonyms; standardization; language consulting Available at various institutes of the ASCR Z bankomatu vypadl Palacký aneb Kde začíná a končí vlastní jméno z pohledu psaní velkých písmen

Velká počáteční písmena v češtině signalizují vlastní jméno. Rozpoznání vlastního a obecného jména však může být obtížné, což dokládá množství dotazů na psaní velkých písmen, které řeší jazyková ...

Smejkalová, Kamila
Ústav pro jazyk český, 2023