Number of found documents: 8895
Published from to

Badatelské „přelety“ mezi Čechami a Moravou. Příspěvek ke vzájemné spolupráci Innocence Ladislava Červinky a Klimenta Čermáka
Velímský, Filip
2023 - Czech
Čáslavský archeolog a muzejník Kliment Čermák navázal a po dobu svého života pak i udržoval poměrně hojné styky s řadou osobností z moravské archeologické obce. Příspěvek přináší dílčí přehled těchto kontaktů s jednotlivými badateli, zejména pak Innocencem Ladislavem Červinkou, přičemž primárně vychází z dochované korespondence a rukopisů uložených v rámci Čermákovy pozůstalosti v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, Archivu Městského muzea a knihovny v Čáslavi a Státního okresního archivu v Kutné Hoře. Do příspěvku jsou zahrnuty i zjištěné informace o vzájemném publikování textů na stránkách spolkových periodik Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“, Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a Moravského archeologického klubu. Kliment Čermák, the archaeologist and museum curator in Čáslav, established and during his lifetime maintained relatively abundant contacts with a number of personalities from the Moravian archaeological community. The contribution provides a partial overview of these contacts with individual researchers, especially with Innocenc Ladislav Červinka, while is primarily based on the preserved correspondence and manuscripts stored as part of Čermák's estate in the Literary Archive of the Museum of Czech Literature in Prague, the Archive of the Municipal Museum and Library in Čáslav and the State District Archive in Kutná Hora. The contribution also includes the information about the mutual publication of texts on the pages of the periodicals of the Museum and Patriotic Society „Včela Čáslavská“, the Patriotic Museum Society in Olomouc and the Moravian Archaeological Club. Keywords: Kliment Čermák; Innocenc Ladislav Červinka; archaeology; collaboration between researchers; correspondence Available at various institutes of the ASCR
Badatelské „přelety“ mezi Čechami a Moravou. Příspěvek ke vzájemné spolupráci Innocence Ladislava Červinky a Klimenta Čermáka

Čáslavský archeolog a muzejník Kliment Čermák navázal a po dobu svého života pak i udržoval poměrně hojné styky s řadou osobností z moravské archeologické obce. Příspěvek přináší dílčí přehled těchto ...

Velímský, Filip
Archeologický ústav, Praha, 2023

Pojištění v českých domácnostech
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2023 - Czech
Pojištění zvyšuje blahobyt domácností tím, že přenáší nejistotu z jednotlivců, kteří se vyhýbají riziku, na instituce, které jsou vůči riziku neutrální. Hlavním motivem pro nákup pojištění je tedy averze k riziku s cílem vyhnout se ztrátě. Pojištění může zlepšovat finanční odolnost a celkovou finanční stabilitu domácností s obzvláště velkým významem pro domácnosti s nižšími příjmy.\nPoptávka domácností po pojištění závisí na mnoha faktorech, zahrnujících sociodemografické charakteristiky členů domácnosti, ekonomickou strukturu domácnosti, vývoj makroekonomického prostředí, ale také institucionální faktory. Význam mají také specifické preference domácností, jejich postoje a vnímání rizika. Ze všech faktorů je však jako nejdůležitější obecně uváděn příjem domácností, který zásadně ovlivňuje poptávku jak po životním, tak neživotním pojištění.\nŽivotní pojištění má téměř 60 % respondentů, naprostá většina z nich zároveň využívá i nějakou z forem pojištění neživotního (54 % všech respondentů). Na druhou stranu, skoro desetina nemá pojištění vůbec žádné. Alespoň jedno z uvažovaných forem neživotního pojištění obecně využívá většina z celkového počtu respondentů (84,4 %), přičemž pouze neživotní pojištění (a nikoli zároveň životní) má 31 % respondentů.\nPojištění častěji využívají lidé s vyšším vzděláním a také domácnosti s dětmi, což může být spojeno s motivací zajistit své závislé blízké osoby. Značný vliv má příjem domácností a jejich finanční rezervy. Výrazně méně často se pojišťují nízkopříjmové domácnosti, což může být dané tím, že je pro ně pojištění finančně nedostupné. Domácnosti zajištěné dlouhodobou finanční rezervou naopak pojištění využívají častěji. Častěji také životní pojištění využívají lidé, kteří mají i jiné půjčky či úvěry krom hypotéky.\n Insurance increases household welfare by transferring uncertainty from risk-averse individuals to risk-neutral institutions. Thus, the main motive for purchasing insurance is risk aversion to avoid loss. Insurance can improve the financial resilience and overall financial stability of households, with particular importance for low-income households.\nHousehold demand for insurance depends on many factors, including the socio-demographic characteristics of household members, the economic structure of the household, the evolution of the macroeconomic environment, as well as institutional factors. Specific household preferences, attitudes and risk perceptions are also important. However, of all the factors, household income is generally cited as the most important as it has a major impact on demand for both life and non-life insurance.\nAlmost 60% of respondents have life insurance, the vast majority of them also use some form of non-life insurance (54% of all respondents). On the other hand, almost a tenth have no insurance at all. At least one of the considered forms of non-life insurance is generally used by the majority of the total respondents (84.4%), while only 31% of respondents have non-life insurance (and not life insurance at the same time).\nPeople with higher education and households with children are more likely to use insurance, which may be related to the motivation to secure their dependents. Household income and financial reserves have a significant impact. Low-income households are significantly less likely to take out insurance, which may be due to the fact that insurance is unaffordable for them. In contrast, households with long-term financial reserves are more likely to use insurance. Life insurance is also used more often by people who have other loans or credits besides a mortgage.\n Keywords: Financial resilence; insurance; household finance Fulltext is available at external website.
Pojištění v českých domácnostech

Pojištění zvyšuje blahobyt domácností tím, že přenáší nejistotu z jednotlivců, kteří se vyhýbají riziku, na instituce, které jsou vůči riziku neutrální. Hlavním motivem pro nákup pojištění je tedy ...

Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
Sociologický ústav, 2023

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti – duben/květen 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřují více než dvě pětiny (41 %) českých občanů, neutrální postoj „ani spokojen, ani nespokojen“ zastává více než pětina (21 %) a více než třetina (36 %) je nespokojena.\nPřibližně dvě třetiny veřejnosti si myslí, že evropská integrace je prospěšná v oblasti obrany (65 %) a kultury (64 %). Nadpoloviční většina kladně hodnotí spolupráci v oblasti ekologie (55 %) a hospodářství (53 %). Nejméně často hodnotila česká veřejnost evropskou integraci jako prospěšnou v oblasti politiky, kterou takto vnímají více než dvě pětiny (44 %) dotázaných, srovnatelný podíl (46 %) je naopak přesvědčen o její škodlivosti.\nV postojích české veřejnosti k posilování či oslabování integrace je nejčastější názor, že míra integrace Evropské unie by měla do budoucna zůstat přibližně stejná jako v současnosti.\n\nV české společnosti stále přetrvává převážně odmítavý postoj k přijetí eura. V současné době téměř tři čtvrtiny (73 %) českých občanů s přijetím eura za měnu ČR nesouhlasí, pro přijetí eura je nyní necelá čtvrtina (22 %) českých občanů.\nPřibližně dvě třetiny českých občanů (66 %) se domnívají, že Česká republika má být členem Evropské unie, opačný názor, tedy že Česká republika nemá být členem Evropské unie, vyjádřily tři desetiny oslovených (30 %). The press release presents some results of the April and May 2023 survey, which focused on Czech public opinion on EU membership. More than two-fifths (41%) of Czech citizens are satisfied with our country's EU membership, more than a fifth (21 %) are neither satisfied nor unsatisfied and more than a third (36 %) is unsatisfied.\nRespondents were also asked about their views on economic, political, cultural, defence, and ecological integration in the European Union.\n\nThe survey also focused on opinion to the level of integration of the EU and the role of the Czech Republic in this process. The part of this survey was also a question about the adoption of the euro. Keywords: public opinion; EU; membership; satisfaction; integration; euro Fulltext is available at external website.
Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti – duben/květen 2023

Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřují více než dvě pětiny (41 %) českých občanů, neutrální postoj „ani spokojen, ani nespokojen“ zastává více než pětina (21 %) a více než třetina (36 %) ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – duben/květen 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
Evropské unii v současné době důvěřuje o málo méně než polovina (46 %) českých občanů, naopak polovina veřejnosti (50 %) jí nedůvěřuje. Důvěru OSN a NATO vyjadřuje nadpoloviční podíl českých občanů (NATO 56 %, OSN 52 %) a více než třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 36 %, OSN 37 %).\nVíce než třetina oslovených důvěřuje Evropské komisi (38 %) a Evropskému parlamentu (36 %), nicméně o něco vyšší, a to přibližně poloviční, podíl jim nedůvěřuje (Evropské komisi 47 % a Evropskému parlamentu 50 %).\n\nDůvěra jednotlivým institucím a představitelům Evropské unie se pohybuje od necelé jedné čtvrtiny po necelé dvě pětiny společnosti, přičemž nedůvěra těmto institucím převažuje nad důvěrou. Podíl nedůvěřujících v případě všech sledovaných evropských institucí a představitelů od roku 2021 významně vzrostl. In April and May 2023 Public Opinion Research Centre included a block of questions connected to confidence in European Union and international institutions. Questions focused mainly on trust in European Union in general and its concrete authorities. In connection to international institutions respondents evaluated their trust in United Nations and North Atlantic Treaty Organisation. Keywords: public opinion; International Institutions; trust; EU; North Atlantic Treaty Organisation; United Nations Fulltext is available at external website.
Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – duben/květen 2023

Evropské unii v současné době důvěřuje o málo méně než polovina (46 %) českých občanů, naopak polovina veřejnosti (50 %) jí nedůvěřuje. Důvěru OSN a NATO vyjadřuje nadpoloviční podíl českých občanů ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Názory veřejnosti na přijatelnost půjček a míru zadlužení občanů a státu – duben/květen 2023
Tuček, Milan
2023 - Czech
V rámci dubnového a květnového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se půjčování si peněz a na zadluženost občanů a státu.\n\n90 % dotázaných považuje půjčky za riziko. Zároveň 78 % je přesvědčeno, že půjčování peněž a pořizování si věcí na dluh je v dnešní době přirozenou součástí života. A jen 38 % dotázaných si myslí, že za půjčky se musí člověk tak trochu stydět.\n\nPouze 30 % dotázaných souhlasí s tím, že půjčovat si peníze se vyplatí.\n\nNázory na půjčky se podle očekávání liší podle generační příslušnosti.\n\nNejpřijatelnější jsou pro českou veřejnost půjčky na bydlení (88 %), podnikání (82 %) a studium (81 %), naopak nejméně přijatelné jsou půjčky na dovolenou (11 %) a na vánoční dárky (11 %).\n\nNecelé tři čtvrtiny (73 %) dotázaných pokládají míru zadlužení obyvatelstva za vysokou, u státu to je to téměř devět z deseti dotázaných, přičemž 60 % zadlužení státu považuje za velmi vysoké.\n\nOproti roku 2019 se podíl těch, kteří zadlužení státu považují za velmi vysoké, dramaticky zvýšil o 44 procentních bodů (od roku 2021 o 21 procentních bodů). In April and May 2023, the Public Opinion Research Centre investigated views on the problem of loans and indebtment. Keywords: public opinion; loans; Debts; indebtment; Citizens; State Fulltext is available at external website.
Názory veřejnosti na přijatelnost půjček a míru zadlužení občanů a státu – duben/květen 2023

V rámci dubnového a květnového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se půjčování si peněz a na zadluženost občanů a státu.\n\n90 % dotázaných považuje půjčky za riziko. ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Občané o situaci na Ukrajině – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V šetření, jež probíhalo v průběhu června a července 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak vidí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.\n\nV současnosti se o vývoj situace na Ukrajině zajímají tři pětiny (60 %) české veřejnosti, což je o 18 procentních bodů méně než na jaře 2022. V dlouhodobém srovnání od roku 2014 jde o třetí nejvyšší podíl, když druhý nejvyšší byl, zaznamenám v březnu 2014.\n\nTři čtvrtiny (75 %) občanů považují situaci na Ukrajině za hrozbu pro evropskou bezpečnost, sedm desetin (70 %) ji má za hrozbu pro bezpečnost České republiky a více než dvě třetiny (68 %) situaci na Ukrajině vidí jako hrozbu pro mír ve světě.\n\nVíce než dvě pětiny občanů (43 %) souhlasí s kroky vlády na podporu Ukrajiny, nadpoloviční většina (54 %) s nimi nesouhlasí. Necelé dvě pětiny (39 %) českých občanů si myslí, že česká vláda Ukrajinu podporuje přiměřeně, jen malá část dotázaných uvedla, že ji podporuje příliš málo (2 %), a více než polovina (56 %) soudí, že ji podporuje příliš mnoho.\n\nVýrazná většina občanů souhlasí s vyvíjení diplomatického tlaku na Rusko ze strany mezinárodního společenství (72 %), o málo více než polovina (52 %) by souhlasila s úplnou politickou a ekonomickou izolací Ruska. Necelá polovina Čechů schvaluje finanční pomoc (49 %) a poskytování vojenského vybavení Ukrajině (47 %), ale jen o málo více než desetina (12 %) by podporovala vyslání vojáků, kteří by se zapojili do boje. In a survey conducted during June and July 2023, the Center for Public Opinion Research asked a set of questions about the conflict in Ukraine. The research sought to find out whether people are interested in the development of the situation in Ukraine and whether they consider it to be a security threat to the Czech Republic, Europe and world peace, how citizens feel about the government's actions in support of Ukraine and how they assess possible measures by the international community. Keywords: public opinion; Ukraine; situation; conflict; interest; security threat; peace; support Fulltext is available at external website.
Občané o situaci na Ukrajině – červen/červenec 2023

V šetření, jež probíhalo v průběhu června a července 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Turbulentní vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955
Taterová, Eva
2023 - Czech
Tato kapitola představuje vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955, kdy se zaměřuje na proměny přístupu Československa vůči Izraeli a Egyptu a intepretaci těchto změn v kontextu událostí probíhající studené války. Československá zahraniční politika po komunistickém převratu v roce 1948 prošla zásadními změnami, které se postupně promítly rovněž do československé blízkovýchodní politiky. Zatímco koncem 40. let převládala snaha udržet partnerství s dosavadními lokálními partnery (např. formou pokračující podpory nově vznikajícímu Státu Izrael), na počátku 50. let v důsledku mezinárodního a vnitřního politického vývoje dochází k zásadnímu přehodnocení československých postojů směrem k rozvoji vztahů s vybranými arabskými zeměmi. Za určitý milník je v tomto smyslu považován rok 1955, kdy došlo k podepsání přelomové smlouvy o dodávkách československých zbraní Egyptu, což vytvořilo precedens pro další obdobné budoucí spolupráce Československa s vybranými regionálními aktéry ve vojenské oblasti. This chapter aims to introduce and interpret the development of Czechoslovak foreign policy to the Middle East in 1948-1955 in the context of the ongoing Cold War using the case studies of Czechoslovak bilateral relations with Israel and Egypt. After the communist coup in February 1948, Czechoslovak foreign policy encountered essential changes that also influenced Czechoslovak attitudes towards the Middle East. While in the late 1940s there was an effort to maintain the existing local partnerships (e.g. the continuing support to the emerging State of Israel), the early 1950s brought a significant shift of Czechoslovak Middle Eastern policy due to the international and internal political factors. As result, Czechoslovakia started to focus on the development of close mutual relations with some Arab countries. In this sense, the year 1955 is considered a milestone regarding the Egyptian-Czechoslovak arms deal which set an important precedent for\nsimilar contracts of military cooperation between Czechoslovakia with the other regional actors. Keywords: Cold War; Czechoslovakia; diplomacy; Middle East Available at various institutes of the ASCR
Turbulentní vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955

Tato kapitola představuje vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955, kdy se zaměřuje na proměny přístupu Československa vůči Izraeli a Egyptu a intepretaci těchto změn v kontextu ...

Taterová, Eva
Ústav pro soudobé dějiny, 2023

Transformace české předlistopadové alternativní rockové hudby v 90. letech 20. století
Fikarová, Lucie
2023 - Czech
Studie se zaměřuje na klíčové dobové trendy, které v 90. letech 20. století v pozitivním i negativním směru ovlivnily proměnu kdysi alternativní rockové scény. Pozornost je věnovaná zejména vnějším faktorům (např. hudebnímu managementu, komercionalizaci), opomenuty však nejsou ani faktory vnitřní (osobní vývoj aktérů). Vliv těchto faktorů na proměnu zkoumaného prostředí autorka mapuje na základě analýzy dobových hudebních časopisů, rozhovorů a orálně historického výzkumu (zahrnující provozovatele hudebních klubů, hudebního publicistu a hudebníky). This study focuses on the key contemporary trends that both positively and negatively influenced the transformation of the alternative rock scene in the 1990s. Particular attention is paid to external factors (e.g. music management, commercionalization), while internal factors (personal development of the participants) are not neglected. By analysing contemporary music magazines, interviews and oral history research (involving music publicists, music industry representatives and musicians), the author traces the influence of these factors on the transformation of the environment under consideration. Keywords: rock music; the 1990s; music industry Available at various institutes of the ASCR
Transformace české předlistopadové alternativní rockové hudby v 90. letech 20. století

Studie se zaměřuje na klíčové dobové trendy, které v 90. letech 20. století v pozitivním i negativním směru ovlivnily proměnu kdysi alternativní rockové scény. Pozornost je věnovaná zejména vnějším ...

Fikarová, Lucie
Ústav pro soudobé dějiny, 2023

Jak se kde v Česku mluví aneb Co víme o dialektech češtiny
Ireinová, Martina; Konečná, Hana
2023 - Czech
Přednáška se zabývá rozdílnými dialekty různé mluvy na Moravě a ve Slezsku. The lecture deals with different dialects of different speeches in Moravia and Silesia. Keywords: Czech language; dilects; Moravia; Silesia; Czech Linguistic Atlas Available at various institutes of the ASCR
Jak se kde v Česku mluví aneb Co víme o dialektech češtiny

Přednáška se zabývá rozdílnými dialekty různé mluvy na Moravě a ve Slezsku.


The lecture deals with different dialects of different speeches in Moravia and Silesia.

Ireinová, Martina; Konečná, Hana
Ústav pro jazyk český, 2023

Gender gap in reported childcare preferences among parents
Pertold, Filip; Sinani, S.; Šoltés, M.
2023 - English
The child penalty explains the majority of gender employment and wage gaps, however, less is known about the factors driving the child penalty itself. In this paper, we study the gender gap in childcare preferences as a potential factor that contributes to the child penalty. We surveyed Czech parents and elicited the minimal compensation they would require to stay home to care for a child. Mothers require less compensation for childcare than fathers. The estimated gender gap in childcare preferences is CZK 2,500 monthly, 7.6% of the median female wage, and cannot be explained by differences in labor market opportunities or prosocial motives to care for a family member. We further document widespread misperception of fathers’ preferences, as respondents incorrectly expect fathers to require less to care for a child than to care for an elderly parent.\n Keywords: childcare; gender wage gap; gender employment gap Fulltext is available at external website.
Gender gap in reported childcare preferences among parents

The child penalty explains the majority of gender employment and wage gaps, however, less is known about the factors driving the child penalty itself. In this paper, we study the gender gap in ...

Pertold, Filip; Sinani, S.; Šoltés, M.
Národohospodářský ústav, 2023

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases