Yes (188)
No (86)
Number of found documents:
274
Published from
to
Platy učitelů v roce 2019: blýská se na lepší časy?
Münich, Daniel; Smolka, Vladimír
2020 - Czech
Co do relativní úrovně učitelských platů vůči ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům si Česko dlouhodobě vede velmi špatně. Ještě v roce 2018 patřilo Česku poslední pořadí ze všech ekonomicky vyspělých zemí. Relativní úroveň platů přitom spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zájem o ní. Atraktivitu vyžaduje nejen potřeba zajištění dostatku učitelů, ale umožňuje uplatňovat výběrovost s důrazem na kvalitu práce učitelů. Nedávno zveřejněné podrobné národní údaje za rok 2019, na kterých je založena tato studie, ukazují, že se situace začala výrazně zlepšovat. A podle původního slibu současné vlády by to mělo pokračovat i v letech 2020 a 2021. Průměrný plat učitelů základních škol (ZŠ) v roce 2019 dosáhl 123,5 % průměrného platu v ekonomice, oproti 114,3 % v roce 2018. Relativní platy učitelů tak po téměř patnácti letech překonaly historické maximum z roku 2006. Tempa růstu učitelských platů v roce 2019 výrazně převyšovala tempa u vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců veřejného sektoru a velmi výrazně sektoru podnikatelského. Během dvou let 2018–2019 tak průměrný i mediánový plat učitele vzrostl o více než 28 %. Odpovídající růst u vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců veřejného sektoru byl 19,8 % a v podnikatelském sektoru pouze 14,1 %.\n As far as the relative level of pay for teachers compared to other university-educated employees is concerned, the Czech Republic has long occupied a very low position relative to other developed countries. As recently as 2018, the country ranked lowest on this front among all the OECD countries. The relative level of teachers’ pay is one of the factors that determine the attractiveness of the teaching profession. The teaching profession needs to be attractive not only in order to ensure a sufficient supply of teaching staff but also to enable selectivity in teacher recruitment, with an emphasis on teacher quality. The national data for 2019, which have recently been published and on which this study is based, show that this situation has begun to improve substantially. If the pledges originally made by the current government are anything to go by, this situation ought to further improve substantially during 2020 and 2021. In 2019 primary school teachers’ average pay reached 123.5% of the average salary in the national economy, up from 114.3% in 2018. This means that teachers’ relative pay level exceeded the previous record, which was set almost fifteen years ago in 2006. The speed of increase in teachers’ salaries in 2019 was far greater than the speed of increase in the salaries of other university-educated public sector employees and very substantially greater than that in the private sector. During 2018-2019 teachers’ mean and median pay rose by more than 28%. The equivalent growth among university-educated employees in the public sector was 19.8% and in the private sector just 14,1%.\n
Keywords:
teachers’ pay; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Platy učitelů v roce 2019: blýská se na lepší časy?
Co do relativní úrovně učitelských platů vůči ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům si Česko dlouhodobě vede velmi špatně. Ještě v roce 2018 patřilo Česku poslední pořadí ze všech ekonomicky ...
Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit (noční rešerše ekonomické literatury)
Matějka, Filip
2020 - Czech
Jsme svědky globálního i národního ekonomického šoku, jaký svět (dlouho) neviděl. Je unikátní rozsahem i povahou. Utlumení světové i české ekonomiky probíhá nebývale rychle, v řádu dní, a tvoříme je dobrovolně sami skrze naše omezení a karantény. A přichází to úplně najednou v celé EU i v mnoha ekonomicky významných zemích světa. Toto dění ovlivňuje všechny kouty naší ekonomiky: nabídku, poptávku i finanční trhy. Mnoho zaměstnanců nesmí či nemůže pracovat a musí zůstat doma, provozovny jsou povinně zavřené. Poptávka po zboží a mnoha službách padá, protože lidé nesmějí vycházet a nakupovat. Při rostoucí nejistotě a ztrátě příjmů ani o nákupy není zájem. Mnozí se začínají strachovat ohledně splácení hypoték, banky nápodobně. Snižuje se schopnost firem splácet své závazky: finanční systém se dostává do problémů. Každodenní náklady budou veliké, ale můžeme omezit dobu jejich trvání. Zatím nemáme odhady, jak velký propad a dopad bude a jak bude rozložen v čase. Každým dnem budeme vědět více. Často ovšem budeme nemile překvapeni, kde všude se problémy rodí. Propad ekonomik může být kdekoliv mezi 10 % až 30 %. Pro statisíce lidí v Česku to může znamenat výpadek všech příjmů. Náklady Česka, tedy nás všech, na tuto krizi se budou pravděpodobně pohybovat ve stovkách miliard Kč (např. roční výdaje státu na platy učitelů jsou zhruba 100 mld. Kč, na vědu kolem 40 mld.). Bude tedy zásadní, zda se z propadu ekonomiky oklepeme za dva měsíce, nebo až za tři čtvrtě roku. V USA je už dnes na stole balíček pomocných vládních opatření, který by v českých podmínkách odpovídal zhruba 200 mld. Kč výdajů navíc. The usual rules of economic stimulus do not apply now, because we actually want this recession. We need to limit meetings and in-person collaboration, the recession should be substantial. On the other hand, it could be exceptionally short. We must put the economy into hibernation, while at the same time preserving as many vital employment ties as possible. We will only be able to start stimulating the economy to increase performance once the greatest health risks are behind us. For now, the authorities must focus on ensuring that businesses and households can survive this period. This is the cheaper strategy, because if employment ties were broken it would take years to renew them, even if the health crisis were to last only a month.
Keywords:
COVID-19; impact on economy
Fulltext is available at external website.
Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu probudit (noční rešerše ekonomické literatury)
Jsme svědky globálního i národního ekonomického šoku, jaký svět (dlouho) neviděl. Je unikátní rozsahem i povahou. Utlumení světové i české ekonomiky probíhá nebývale rychle, v řádu dní, a tvoříme je ...
Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
Kulveit, J.; Steiner, Jakub
2020 - Czech
Testů na Covid-19, obzvláště těch přesnějších z nich, tzv. PCR testů, je omezený počet. Proto se musí aplikovat co nejefektivněji, pokud jde o cílovou skupinu testovaných. Efektivnost užití testů totiž nevyjadřuje pouze počet odhalených nakažených, ale také potenciální schopnost testované osoby nákazu dále šířit, čemuž pak lze díky výsledku testování bránit. Algoritmy přidělující nedostatkové covid testy proto musí vycházet spíše ze společenského než osobního přínosu testu. Testy by proto měly být používány přednostně u těch osob, u kterých je společenský přínos testování nejvyšší. Společenský přínos testování určité osoby se odvíjí zejména od apriorní pravděpodobnosti (hrubého odhadu) nakažení této osoby na základě informací o místech pobytu a způsobu života dané osoby. Druhé významné kritérium je epidemiologický význam osoby. Ten vyjadřuje, nakolik zkoumaná osoba přichází a bude případně přicházet do styku s jinými ohroženými lidmi. To lze opět zjistit rozhovorem s danou osobou a případně šetřením v místě pobytu osoby. Byť je odhad společenského přínosu testování osoby založen na nepřesných a nekompletních datech, je na něm založený algoritmus přidělování nedostatkových PCR testů společensky efektivnějších, než je plošné testování osob na základě pouhého podezření na nakažení covid-19. Vysoký společenský přínos testu má odhalení nákazy u osob s mnoha společenskými interakcemi ještě v bezpříznakové fázi nemoci, tj. u tzv. super přenašečů. Při vyhodnocování výsledku jakéhokoliv testu je nutno brát v potaz, že žádný test není zcela přesný (spolehlivý). Byť jsou PCR testy v laboratorních podmínkách vysoce přesné, k chybám může docházet při odběrech vzorků v terénu, například špatně setřeným vzorkem. Interpretace výsledku testu je potom citlivá na apriorní pravděpodobnost nakažení dané osoby. Ta může být nízká i v případě pozitivního výsledku testu, protože testy nejsou zcela spolehlivé. Použití testů není vhodné v situacích, kdy výsledek testu stejně nezmění rozhodnutí hygienika o dalším postupu. Pokud hygienik předem ví, že své rozhodnutí nezmění ani v případě pro něj překvapivého výsledku testu, tak nemá člověka nechat testovat a mařit tak relativně vzácný testovací instrument. Testování může na straně obyvatel vytvářet nežádoucí motivace, které šíření nemoci usnadňuje. Například, když budou testovány jen osoby s vysokou apriorní pravděpodobností nakažení, budou lidé apriorní pravděpodobnost vlastního nakažení zveličovat ve snaze domoci se otestování. Proto například v počátcích epidemie covid-19 někteří Češi se zájmem o test hygienikům lživě tvrdili, že byli v Itálii. Po připuštění k testování pak v testovacích zařízeních zbytečně riskovali vlastní nákazu. Vážné komplikace může způsobit společenská stigmatizace nákazy covid-19. Nakažené totiž motivuje k zamlčování symptomů nákazy a vyhýbání se testování. Je proto možná vhodné algoritmus výběru osob k testování nezveřejňovat a stigmatizaci nákazy covid-19 intenzivně a systematicky předcházet informačními kampaněmi v médiích a osvětou. Algoritmus testování nákazy covid-19 a jeho soustavná adaptace na měnící se stav epidemie, na vyvíjející se technologie trasování, i na pokrok poznání nemoci, bude stěžejní pro boj s epidemií. Nastavení tohoto algoritmu je mezioborový problém vyžadující vstupy epidemiologů, biochemiků, a dalších. Jakožto ekonomové, věříme v naší relevanci, neboť testování nákazy covid-19 je klasickým problémem alokace vzácných statků. Následující stať o ekonomii testování jsme připravili jako vstup do mezioborové diskuse s vědomím naší nedostatečné znalosti jiných oborů. There are limited numbers of tests for Covid-19, especially of the more precise type known as PCR tests. That means they must be used as efficiently as possible, in terms of which people are tested. Efficiency in the use of these tests is not only a matter of revealing how many people are infected, but also has to do with the potential ability of those tested to spread the infection further, which a positive test result can help to prevent. The algorithms by which the short supply of Covid-19 tests is assigned must therefore be grounded in the social, rather than individual benefits of testing. People whose testing brings maximum social benefit should be given priority. The social benefit of testing a particular person is calculated primarily in terms of the a priori likelihood (rough estimation) of that person being infected, based on information about where they live and their lifestyle. The second important criterion is that individual’s epidemiological significance, which is an indication of how much the individual in questions comes into contact with, and is likely to come into further contact with other at-risk people. This can also be established by asking pertinent questions to the individual themselves, complemented if desired by a survey in the place where they live. Although our estimations of the social benefit of testing are based on imprecise and incomplete data, the algorithm for allocating the limited numbers of PCR tests we have that is based on them is more socially effective than blanket use of them for testing anyone suspected of having contracted Covid-19. The greatest social benefit of testing comes from identifying the infection in people whose level of social interaction is high, during the phase of the infection in which they do not yet have any symptoms, that is, in so-called superspreaders. When evaluating the results of any test it is necessary to bear in mind that no test is ever entirely precise (reliable). Although PCR tests are very precise in laboratory conditions, errors can occur when samples are collected in the field, for example through poor sample handling. Our interpretation of the test result is then sensitive to the a priori likelihood that the person in question is infected, which might be low even when the test is positive, because the tests are not entirely reliable. It is not appropriate to use tests in situations in which nothing about the healthcare official’s decision about the next steps to take will change, regardless of the test result. If the healthcare official knows beforehand that they will not change their approach even if the result of the test is surprising, they should not waste one of those rather rare tests on testing the patient in question. Among the general public, testing can create undesirable motives that facilitate the spread of the infection. For example, if only people with a high a priori likelihood of infection are tested, people will exaggerate their own likelihood of being infected in an effort to gain access to testing. That’s why, for example, at the beginning of the Covid-19 epidemic in the Czech Republic, some Czechs who wanted to get themselves tested told healthcare officials they had been in Italy, when in fact they had not. Having been approved for testing, they then unnecessarily exposed themselves to the virus at the testing facilities. Social stigma surrounding infection with Covid-19 also poses complications, since it motivates people to conceal any symptoms they are experiencing and avoid being tested. For that reason, it may be sensible not to publicise details of the algorithm according to which individuals might be selected for testing, and to work systematically and intensively to prevent any stigma associated with Covid-19 infection through media campaigns and raising public awareness.
Keywords:
COVID-19; COVID-19 testing
Fulltext is available at external website.
Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
Testů na Covid-19, obzvláště těch přesnějších z nich, tzv. PCR testů, je omezený počet. Proto se musí aplikovat co nejefektivněji, pokud jde o cílovou skupinu testovaných. Efektivnost užití testů ...
Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
Korbel, Václav; Novák, Vladimír; Šoltés, Michal; Tóth, L.
2020 - Czech
Zhruba tři týdny po oznámení první nakažené osoby virem covid-19 v České republice, tj. ve dnech 20.–21. března, jsme dotazníkovou formou ověřovali, jak komunikace vládních omezení ovlivňuje ochotu obyvatel se jimi řídit. Prvotní zjištění byla publikována ve studii IDEA anti COVID-19 # 7. Dotazování bylo doplněno o experiment ve formě poskytnutí pěti různých informací ohledně vládních opatření pěti náhodně vybraným skupinám. Tato studie se soustředí na prezentaci výsledků tohoto experimentu. About three weeks after the first case of Covid-19 infection in the Czech Republic was confirmed, i.e. on 20th - 21st March, we carried out a survey to find out how the way government measures are communicated affects residents’ willingness to abide by them. Our main findings were published in IDEA anti COVID-19 study # 7. We supplemented our questionnaire with an experiment in which we provided five different pieces of information\nabout the government measures to five randomly selected groups of people. This study focuses on presenting the results of that experiment.
Keywords:
COVID-19; Czech Republic; government’s crisis measures
Fulltext is available at external website.
Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
Zhruba tři týdny po oznámení první nakažené osoby virem covid-19 v České republice, tj. ve dnech 20.–21. března, jsme dotazníkovou formou ověřovali, jak komunikace vládních omezení ovlivňuje ochotu ...
Odkud se rekrutují výzkumníci na univerzitách?
Macháček, Vít; Srholec, Martin
2020 - Czech
Odkud přicházejí výzkumní pracovníci působící na univerzitách? Začínali s bádáním na stejném místě, anebo spíše pocházejí odjinud? Je na českých univerzitách tendence najímat výzkumníky zvenku výrazně menší než jinde? Do jaké míry se to liší mezi obory a mění v čase? Z afilací autorů v citační databázi Scopus jsme zjistili, kolik výzkumníků v současné době pracuje na stejné univerzitě, na které působili již na počátku své vědecké kariéry. Pokud jejich první články vyšly pod jinou organizací, zjistili jsme, zda to bylo ve stejné zemi, anebo v zahraničí. Neměříme jenom tendenci k najímání vlastních absolventů, neboli akademický „inbreeding“, protože první články nemusí mít vlivem různých publikačních zvyklostí uvedenu afilaci k univerzitě, na které dotyčný vystudoval. Nicméně v řadě oborů, zvláště přírodních věd, tomu tak většinou je. Analýza pokrývá jedenáct oborů napříč vědními oblastmi na třech největších českých univerzitách – Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě a Univerzitě Palackého v Olomouci – a pro srovnání i na dalších patnácti významných zahraničních univerzitách v Evropě a v zámoří. Každý obor vychází trochu jinak, ale obecně je nejnižší sklon zaměstnávat výzkumníky, kteří působili na začátku kariéry jinde, než na sledovaných univerzitách z Česka a ostatních zemí Visegrádské čtyřky. Naopak výzkumníky původně zvenku zaměstnávají nejvíce nejlepší univerzity v USA a Velké Británii. Nicméně univerzity Visegrádské čtyřky vychází v řadě oborů podobně jako KU Leuven, Universität Wien anebo Lund University. Univerzity ze zemí Visegrádské čtyřky jsou až na výjimky na nejnižších příčkách v tendenci zaměstnávat výzkumníky s počátečním působištěm v zahraničí. V tomto zpravidla výrazně zaostávají i za západoevropskými univerzitami. Přitom pro české univerzity platí, že je za zahraničí považováno i Slovensko. Nízkou mezinárodnost v najímání výzkumníků na českých univerzitách potvrzují i jiné datové zdroje. Prezentované výsledky jsou celosvětově unikátní a nikde jinde je nenajdete. Zajímat by měly nejen manažery výzkumu, akademiky a doktorandy, kteří na univerzitách přímo působí, ale i tvůrce souvisejících politik a širší veřejnost. Na způsob řízení lidských zdrojů se totiž při hodnocení výzkumu až příliš často zapomíná, ačkoliv je pro dlouhodobý rozvoj univerzit zásadní. Where do university researchers come from? How many remain at the same institution where they began doing research? How many have come from elsewhere? Does the tendency to employ researchers originally from the same place markedly differ across universities from different countries? How does this tendency differ between disciplines and over time? From the author affiliations in the Scopus citation database, we found how many researchers are currently based at the same university they were affiliated with at the beginning of their research careers. If their early articles were published under a different organization, we traced whether this was in the same country or abroad. We do not directly measure ‘academic inbreeding’ in the sense of universities hiring their own graduates, because due to differences in publishing practices, a researcher’s early articles may not have been published under his or her alma mater. However, in many disciplines, particularly natural sciences, this is likely to be the case. Our findings are presented for eleven large disciplines and our comparison covers eighteen major universities in fourteen countries, including the new EU member states of the Visegrad group: the Czech Republic, Slovakia, Poland and Hungary. Generalizations are difficult to make, as each discipline looks a bit different. Overall, however, the most inward-looking institutions in employing researchers prove to be the national flagship universities in the Visegrad countries. In contrast, hiring researchers originally from outside is most prevalent in the leading universities in the United States and the United Kingdom, such as Princeton and Oxford. The Visegrad universities appear to be similar in their tendency to employ researchers originally from the same university to KU Leuven, the University of Vienna and Lund University in many disciplines. The main dividing line does not seem to follow the traditional ‘East vs. West’ differences, but rather tends to highlight the gap between the institutions at the top of global university rankings and the rest. Not surprisingly, the flipside of employing researchers whose research careers began at the same university is low internationalization. Cosmopolitan universities in smaller countries have the highest shares of researchers with foreign’ origins, particularly ETH Zürich, which contrasts with a strong national focus in universities in the Visegrad countries. This analysis is original and its results are not available elsewhere. The findings should be of interest not only to research managers, academics and doctoral students who are based at the universities in the study, but also to policy-makers and the broader public. Human resources management issues tend to be often underrated in research evaluations, although they are a key factor in the development of universities.
Keywords:
universities; researchers; research
Fulltext is available at external website.
Odkud se rekrutují výzkumníci na univerzitách?
Odkud přicházejí výzkumní pracovníci působící na univerzitách? Začínali s bádáním na stejném místě, anebo spíše pocházejí odjinud? Je na českých univerzitách tendence najímat výzkumníky zvenku výrazně ...
Rozdílné ekonomické dopady krize covid-19 na muže a ženy v Česku
Menzel, Andreas; Miotto, Martina
2020 - Czech
Tato studie upozorňuje na rozdílné dopady krize covid-19 na ženy a muže. Zaměřuje se na hospodářské a sociální aspekty současné situace na trhu práce. Soustředí se na tři hlavní oblasti, v nichž by důsledky krize mohly postihnout ženy a muže odlišně: nezaměstnanost, schopnost pracovat v důsledku nutné péče o děti a potenciální vliv na domácí násilí a jeho následné dopady na tělesné a duševní rozpoložení. Tuto studii uzavíráme diskusí o možných opatřeních, která vláda v rámci své politiky může přijmout, a o některých dlouhodobých dopadech, které může současná krize mít na rovnost žen a mužů na pracovišti. Women are very likely economically and socially affected harder by the Covid-19 crisis for at least three reasons. They are disproportionally employed in sectors affected harder by Covid-19 related lock-downs (tourism, hospitality, retail, services). They are likely to shoulder more of the additional child-care needs due to the closing of schools and child-care facilities. They are more likely to be victims of domestic violence, with many indicators pointing towards an increase in domestic violence due to the lock-down.
Keywords:
COVID-19; Czech Republic; women and men
Fulltext is available at external website.
Rozdílné ekonomické dopady krize covid-19 na muže a ženy v Česku
Tato studie upozorňuje na rozdílné dopady krize covid-19 na ženy a muže. Zaměřuje se na hospodářské a sociální aspekty současné situace na trhu práce. Soustředí se na tři hlavní oblasti, v nichž by ...
Vyhodnocení dopadů návrhů na zrušení superhrubé mzdy
Kalíšková, Klára; Münich, Daniel; Prokop, D.; Šoltés, Michal
2020 - Czech
Tento pracovní list reaguje na diskusi o zrušení používání superhrubé mzdy k výpočtu daně z příjmu fyzických osob. Hodnotí dopady čtyř alternativ reformy systému, navržených vládou, parlamentem, Pirátskou stranou a think-tankem IDEA. Grafy znázorňují dopad těchto reforem na státní rozpočet a na příjmy zaměstnanců v jednotlivých příjmových kategoriích. This paper is a reaction to the public debate about the abolition of the concept of super-gross salary in the Czech income tax system. The paper evaluates the impact of four alternatives of the income tax system, which were suggested by the government, the parliament, the Pirate Party and the think-tank IDEA. The analysis is concentrated on the impact that these alternative tax reforms would have on the state budget and the income of employees at different income levels.
Keywords:
tax reform; super-gross salary; income tax
Fulltext is available at external website.
Vyhodnocení dopadů návrhů na zrušení superhrubé mzdy
Tento pracovní list reaguje na diskusi o zrušení používání superhrubé mzdy k výpočtu daně z příjmu fyzických osob. Hodnotí dopady čtyř alternativ reformy systému, navržených vládou, parlamentem, ...
Dopady pandemie koronaviru na duševní zdraví
Bartoš, V.; Cahlíková, J.; Bauer, Michal; Chytilová, Julie
2020 - Czech
Pandemie koronaviru má vedle přímých dopadů na fyzické zdraví a ekonomickou situaci obyvatel také významný dopad na jejich zdraví duševní. Díky unikátnímu reprezentativnímu šetření českých domácností v průběhu pandemie zjišťujeme pomocí otázek na příznaky deprese a úzkosti rozsah těchto problémů v české populaci.\n In addition to direct effects on physical health and economic situation, the coronavirus pandemic also significantly affects the population's mental health. Using a set of questions that identify symptoms of depression and anxiety, we monitor the extent of these problems in a large representative sample of the Czech population throughout the pandemic.\n
Keywords:
COVID-19; Czech Republic; mental health
Fulltext is available at external website.
Dopady pandemie koronaviru na duševní zdraví
Pandemie koronaviru má vedle přímých dopadů na fyzické zdraví a ekonomickou situaci obyvatel také významný dopad na jejich zdraví duševní. Díky unikátnímu reprezentativnímu šetření českých domácností ...
Jak probudit ekonomiku: zklidnit, rozehřát, s něčím se rozloučit
Matějka, Filip
2020 - Czech
Květnem roku 2020 se blíží čas probouzení ekonomiky. Hlavní cíle ekonomických opatření se musí začít proměňovat a jít ruku v ruce se selektivním uvolňováním plošných restrikcí. Jakými principy se řídit? Na co si dát pozor, aby se vládou avizovaná státní pomoc přesměrování stamiliardy korun neproměnila v největší mrhání financemi za několik desetiletí? Ekonomická krize bude v příštích měsících unikátní svou obrovskou nejistotou a rozsahem problémů s platební morálkou. Státní pomoc, která přijde pozdě, či nebude předem jasné, kdo ji dostane a kdo ne, může situaci výrazně zhoršit. Indexy volatility a nejistoty jsou daleko výše, než byly i při finanční krizi před deseti lety. Nevíme, jestli se bude epidemie vracet, v jaké podobě, ani jak budou reagovat vlády. Útlum ekonomické aktivity v příštích měsících bude pravděpodobně z více než poloviny způsoben právě vysokou nejistotou, kterou musíme velmi cíleně snižovat. Zásahy státu do ekonomiky musí postupně oslabovat. Svět se trochu změní. Nebude vhodné jen ze sentimentu držet při životě podniky, které byly dříve užitečné, ale v novém světě nebudou nějakou dobu fungovat (např. aerolinky či služby pro cestování do zahraničí). Zatímco při umělých omezujících opatřeních trhy nefungují a nejsou dobrým ukazatelem toho, která firma bude posléze společensky prospěšná, volné trhy musíme postupně využívat více a více. This paper summarizes the relevant economic literature to date, combining SIR models and macroeconomic models and discussing the consequences of the pandemic for fiscal and monetary policy. SIR models imply that our fight against the pandemic will only succeed if we are able to achieve a long-term reduction of the reproduction number.
Keywords:
COVID-19
Fulltext is available at external website.
Jak probudit ekonomiku: zklidnit, rozehřát, s něčím se rozloučit
Květnem roku 2020 se blíží čas probouzení ekonomiky. Hlavní cíle ekonomických opatření se musí začít proměňovat a jít ruku v ruce se selektivním uvolňováním plošných restrikcí. Jakými principy se ...
Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
Federičová, Miroslava; Korbel, Václav
2020 - Czech
Cílem této studie je zjistit, do jaké míry by mohlo být vzdělávání žáků z rodin s nízkým socioekonomickým statusem (ESCS) ovlivněno výukou na dálku. Tito žáci se na první pohled zdají být jednou z nejvíce ohrožených skupin společně například se žáky s mentálním a zdravotním postižením. To by představovalo pro české školství závažný problém, protože již teď jsou nerovnosti ve vzdělávání v Česku jedny z nejvyšších v Evropě (PISA 2018). Studie navíc ukazují, že žáci s nižší úrovní ESCS mají nižší aspirace (Straková a kol. 2017), a tak méně častý kontakt s učiteli a spolužáky během distanční výuky by mohl dále snižovat jejich aspirace a motivaci k učení. In response to the Covid-19 pandemic, schools have been closed since 11th March 2020 and have been obliged to switch to remote teaching. This new situation may, among other effects, further deepen the considerable existing inequalities in education, which are already higher in the Czech Republic than in most other European countries. In this study, we look at various factors that may affect how remote teaching can be related to socioeconomic educational inequalities in the Czech Republic. For the sake of clarity, we distinguish between factors relevant to schools, families, and pupils. The aim of this study is not to describe the current situation but to outline who is most at risk of losing out as a result of remote teaching and where possible measures should be targeted in order to prevent deepening inequalities in education further. In this study, we focus on primary and lower secondary schools, with an emphasis on the lower secondary years.
Keywords:
COVID-19; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
Cílem této studie je zjistit, do jaké míry by mohlo být vzdělávání žáků z rodin s nízkým socioekonomickým statusem (ESCS) ovlivněno výukou na dálku. Tito žáci se na první pohled zdají být jednou z ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases