Number of found documents: 456
Published from to

Mučedníci ticha
Čiháková, Barbora
2018 - Czech
Příspěvek rozvíjí tezi Jana Lopatky, který poukázal na souvislost mezi Jakubem Demlem a Janem Hančem. Sleduje souvislosti mezi poetikami obou autorů, zároveň však reflektuje některé jejich rozdílné přístupy a východiska, která do jisté míry souvisejí i s odlišným dobovým kontextem. Závěrem poukazuje rovněž na kompoziční princip stěžejní pro dílo obou autorů, tedy psaní jediné knihy. This contribution builds on Jan lopatka’s thesis that there is a connection between Jakub Deml and Jan Hanč. It describes various resonances between the respective poetics of the two authors and also reflects on their differing approaches and assumptions, which to some extent can be traced back to differences in historical context. In conclusion the study points out that the authors’ respective works are essentially guided by the same principle of composition, namely the idea of being engaged in writing a single, continuous and unified book. Keywords: Hanč, Jan; Deml, Jakub; Events; correspondence; tradition; dialogue; one book Available at various institutes of the ASCR
Mučedníci ticha

Příspěvek rozvíjí tezi Jana Lopatky, který poukázal na souvislost mezi Jakubem Demlem a Janem Hančem. Sleduje souvislosti mezi poetikami obou autorů, zároveň však reflektuje některé jejich rozdílné ...

Čiháková, Barbora
Ústav pro českou literaturu, 2018

Příklad a pohoršení: K ohlasu Demlova Svědectví o Otokaru Březinovi
Davidová, Eliška
2018 - Czech
Demlova nejrozsáhlejší kniha Mé svědectví o Otokaru Březinovi (1931) vyvolala v československém tisku vlnu bouřlivých reakcí. Tento příspěvek se ve vzorku deseti dobových textů pokouší vysledovat základní narativy, k nimž se účastníci diskuse přikláněli, způsoby argumentace, klíčová témata a motivace. Jako ústřední téma se zde vyjevuje obraz mrtvého básníka, jenž je významným prvkem v mytologii nedávno vzniknuvší republiky. Deml’s most comprehensive book, My Testimony About Otokar Březina (1931), provoked a wave of outrage in the Czechoslovakian press on publication. This contribution examines a sample of ten different texts written at the time and on this basis outlines the main narratives adopted by the participants in the debate as well as their motivations, methods of argumentation and, finally, the key topics discussed. It determines the central motif in the debate to be the image of a dead poet which represented a key element in the mythology of the recently founded republic. Keywords: Czech literature; Jakub Deml; Otokar Březina; biography; reception of literary work; polemics Available at various institutes of the ASCR
Příklad a pohoršení: K ohlasu Demlova Svědectví o Otokaru Březinovi

Demlova nejrozsáhlejší kniha Mé svědectví o Otokaru Březinovi (1931) vyvolala v československém tisku vlnu bouřlivých reakcí. Tento příspěvek se ve vzorku deseti dobových textů pokouší vysledovat ...

Davidová, Eliška
Ústav pro českou literaturu, 2018

Cožpak jsem to chtěl, aby mne zařadili do literatury? Jakub Deml a literární tradice
Iwashita, Daniela; Kořínková, Šárka
2018 - Czech
Available at various institutes of the ASCR
Cožpak jsem to chtěl, aby mne zařadili do literatury? Jakub Deml a literární tradice

Iwashita, Daniela; Kořínková, Šárka
Ústav pro českou literaturu, 2018

Jediná kniha Jakuba Demla, Bedřicha Fučíka a Vladimíra Binara
Iwashita, Daniela
2018 - Czech
Příspěvek připomíná myšlenku jediné knihy i další metafory celistvého díla (dílo jako strom, tasovská krajina, řeka Oslava), které se konstantně objevují v Demlově psaní: Co mohou konkrétně znamenat pro čtenáře a editory jeho prací? Autorka se zaměřuje na řešení, které v samizdatové edici Dílo Jakuba Demla (13 svazků, Rukopisy VBF, Praha 1978–1983) a v doprovodné Zprávě o uspořádání Díla Jakuba Demla (Rukopisy VBF, Praha 1981) rozpracovali a zdůvodnili Bedřich Fučík a Vladimír Binar. Shrnuje známé nedostatky Díla, zejména redukci řady textů, a vyzdvihuje ty jeho pořádající principy, které odpovídají Demlovu způsobu psaní i vydávání: například sledování cyklické chronologie; rozeznání ústředních návratných knih, žánrové uspořádání svazků, čtenářské a múzické zaměření knih. Dále stať vyjmenovává řemeslné parametry a postupy editorů Díla, které platí i pro dnešní editory: podrobné zmapování autorových redakčních, edičních a nakladatelských postupů, sledování a preference autorské vůle, uspořádání a zpřístupnění bibliografie (včetně časopisecké), co nejširší poznání dostupných rukopisů a korespondence (dnes zejména uspořádání a popis části Demlova fondu v LA PNP s tisíci stran navzájem pomíchaných rukopisů knih včetně Zapomenutého světla), zmapování Demlových nakladatelských textů a letáků, vysvětlení zvolených edičních a pořádajících postupů, zveřejnění podrobného rozvrhu spisů a vystavení se kritické oponentuře. Autorka v závěru navrhuje budoucí ediční řešení: hybridní edici, která by sestávala paralelně jednak z elektronické kritické edice včetně archivu všech verzí a nástrojů pro jejich porovnání a jednak z čtenářského knižního vydání díla, jež by textově vyšlo z kritické edice a uspořádáním – při výrazném doplnění – by zhruba sledovalo principy a rozvržení samizdatového Díla. This contribution reviews, and reflects on, the idea of a single, unified book and other metaphors of holistic work (the work as a tree, the Tasov landscape, the Oslava river) which constantly recur in Deml’s writings: what can they mean for the reader and the editors of his work today? The contributor focuses on a solution worked out and justified by Bedřich Fučík and Vladimír Binar in the samizdat edition of The Work of Jakub Deml (13 volumes, VBF Manuscripts, Prague 1978–1983) and in the accompanying Report on the Compilation of the Work of Jakub Deml (VBF Manuscripts, Prague 1981). The contributor reviews the well-known shortcomings of The Work, especially its reduction of a number of texts, but notes with approval its organizing principles which correspond to Deml’s own approach to writing and publication: such as the pursuit of cyclical chronology; the recognition of the central, recurrent books; the organization of individual volumes along generic lines; the readerly and artistic character of the books. The contribution goes on to identify the editorial measures and procedures established by The Work editors which are equally valid for us today: such as the need for detailed mapping of Deml’s editorial and publishing practices; the need to respect and privilege the author’s will; the need for compilation and publication of all bibliography (including contributions to journals and magazines); the need for the widest possible research into extant manuscripts and correspondence (today this applies above all to the ordering and detailed description of a part of Deml’s writings deposited in the Literary Archive of The Museum of Czech Literature in Prague, which comprises thousands of mixed-up pages from manuscripts of various books, including Forgotten Light); further, the need for mapping Deml’s publishing notices and leaflets; the publication of a detailed schedule of all his writings, and, last but not least, the willingness to accept external review and criticism. In conclusion the contributor proposes a solution for the future: the publication of a hybrid edition which would consist of an electronic critical edition (including an archive of all extant versions together with instruments for their comparison) in parallel with a readerly publication of Deml’s work in book format which would be based on texts in the critical edition and organized roughly in accordance with the principles and overall conception of Fučík’s and Binar’s samizdat Work, even if significantly extended. Keywords: Jakub Deml; Vladimír Binar; Bedřich Fučík; edition; bibliography; manuscripts; Report on the Compilation of the Work o Jakub Deml; readerly edition; critical edition; hybrid edition Available at various institutes of the ASCR
Jediná kniha Jakuba Demla, Bedřicha Fučíka a Vladimíra Binara

Příspěvek připomíná myšlenku jediné knihy i další metafory celistvého díla (dílo jako strom, tasovská krajina, řeka Oslava), které se konstantně objevují v Demlově psaní: Co mohou konkrétně znamenat ...

Iwashita, Daniela
Ústav pro českou literaturu, 2018

The Reflection of Literary Activities in Digital Space
Hartmanová, Pavla; Czwordon-Lis, P.
2018 - English
The Czech Literary Bibliography comprises a set of bibliographical records which reflect cultural journalism and specialist texts on Czech literature. The aim of the contribution is the introduction to a new project of the Institute of Czech Literature: The Czech Literary Internet. The project has extended our sources to excerpt platforms, web pages and electronic magazines whose content is not easily searchable through classic search engines. It turns out that this resource illustrates the professional debate on literary events and development and,\nin particular, brings new information on culture in regions and popular literature. Keywords: Czech literary bibliography; Czech literary internet; databases; Webarchiv; archiving; Polish literary bibliography; literary blogs Fulltext is available at external website.
The Reflection of Literary Activities in Digital Space

The Czech Literary Bibliography comprises a set of bibliographical records which reflect cultural journalism and specialist texts on Czech literature. The aim of the contribution is the introduction ...

Hartmanová, Pavla; Czwordon-Lis, P.
Ústav pro českou literaturu, 2018

Jakub Deml ve vzpomínkách Josefa Jelena
Burget, Eduard
2018 - Czech
V roce 1998 vydal kněz, básník a novinář Josef Jelen své paměti Jeden z prokletých, ve kterých se snažil obhájit své postoje z let normalizace. V textu akcentoval svá přátelství s řadou významných literátů, z nichž dominantní postavení zaujímal Jakub Deml, kterého Jelen v Tasově navštěvoval ještě v padesátých letech 20. století. Počátkem šedesátých let Josef Jelen duchovní službu opustil a krátce nato se stal tajným spolupracovníkem Státní bezpečnosti. In 1998 the Catholic priest, poet and journalist Josef Jelen published his memoir Jeden z prokletých (One of the Damned) in an attempt to justify his position and views in the years of the so-called normalization. In the memoir Jelen tends to emphasize his friendships with a number of influential writers: the most important of them would have been Jakub Deml whom Jelen continued to visit in Tasov into the 1950s. at the beginning of the 1960s Jelen resigned from the priesthood and shortly afterwards became a secret collaborator of the Communist State Security. Keywords: Deml, Jakub; Jelen, Josef; memoir; State Security; Catholic literature Available at various institutes of the ASCR
Jakub Deml ve vzpomínkách Josefa Jelena

V roce 1998 vydal kněz, básník a novinář Josef Jelen své paměti Jeden z prokletých, ve kterých se snažil obhájit své postoje z let normalizace. V textu akcentoval svá přátelství s řadou významných ...

Burget, Eduard
Ústav pro českou literaturu, 2018

Místo úvodu - projev nad hrobem Petra Bezruče 15. září 2017
Hruška, Petr
2018 - Czech
Text se vztahuje ke 150. výročí narození básníka Petra Bezruče. Pojednává o mimořádné hodnotě básnické sbírky Slezské písně a o typické reakci českého kulturního prostředí, které má tendenci zabývat se spíše atraktivitou básníkova životního osudu než jeho vlastním literárním dílem. Keywords: Czech poet; Bezruč, Petr Available at various institutes of the ASCR
Místo úvodu - projev nad hrobem Petra Bezruče 15. září 2017

Text se vztahuje ke 150. výročí narození básníka Petra Bezruče. Pojednává o mimořádné hodnotě básnické sbírky Slezské písně a o typické reakci českého kulturního prostředí, které má tendenci zabývat ...

Hruška, Petr
Ústav pro českou literaturu, 2018

K současné vydavatelské situaci díla Petra Bezruče
Kosák, Michal; Flaišman, Jiří
2018 - Czech
Příspěvek na podkladě revize, kterou podnikli editoři při přípravě nového kritického vydání Slezských písní Petra Bezruče v rámci Kritické hybridní edice, informuje o nových nálezech, dále resumuje deficity v archivním uložení a badatelské dostupnosti materiálů a vydavatelský stav básníkova díla. V závěru stanovuje nejbližší cíle vydavatelského kolektivu. Ty spatřuje v zapojení korespondenčního materiálu do připravovaného vydání Slezských písní v rámci Kritické hybridní edice na internetu a v uspořádání antologie sekundární literatury. Our contribution is based on the material revision during the editorial preparation of the Critical hybrid edition of Silesian songs. In addition, this article informs about new-found authorial manuscripts, losses, and deficits in archival treatments. The article focuses on the further steps in the publication of Bezruč’s work. These goals will have been presented in the new prepared correspondence edition incorporated in the publication of Silesian songs Critical hybrid edition on the internet and the anthology of reflections on Bezruč. Keywords: Bezruč, Petr; scholarly edititng; Silesian songs Available at various institutes of the ASCR
K současné vydavatelské situaci díla Petra Bezruče

Příspěvek na podkladě revize, kterou podnikli editoři při přípravě nového kritického vydání Slezských písní Petra Bezruče v rámci Kritické hybridní edice, informuje o nových nálezech, dále resumuje ...

Kosák, Michal; Flaišman, Jiří
Ústav pro českou literaturu, 2018

Zdeněk Rotrekl a Jakub Deml – příroda, duše a duch
Zizler, Jiří
2018 - Czech
Příspěvek se zabývá vztahem Jakuba Demla ke krajině a zemi jako duchovním fenoménům a součástem božského řádu, který vyžaduje součinost a spolubytí. Poukazuje též na rozporuplný obraz přírody v díle Zdeňka Rotrekla, vytvářející k Demlovu extatickému vidění sui generis komplement. The study considers Jakub Deml’s relationship to land and landscape as spiritual phenomena and parts of the divine order that demands both co-existence and co-operation. It also points out the contradictions inherent in the image of nature in Zdeněk Rotrekl’s work, which is seen here as a unique complement to Deml’s ecstatic vision. Keywords: Deml, Jakub; Rotrekl, Zdeněk; cardiognosis; earth; landscape; nature; Holocaust Available at various institutes of the ASCR
Zdeněk Rotrekl a Jakub Deml – příroda, duše a duch

Příspěvek se zabývá vztahem Jakuba Demla ke krajině a zemi jako duchovním fenoménům a součástem božského řádu, který vyžaduje součinost a spolubytí. Poukazuje též na rozporuplný obraz přírody v díle ...

Zizler, Jiří
Ústav pro českou literaturu, 2018

„Jak milo bylo v sednici, když se smrklo!“ Černá hodinka a její reflexe v české literatuře 19. století
Piorecká, Kateřina
2018 - Czech
Černou hodinkou se v 19. století rozumělo přestávku v práci při západu slunce před tím, než se vyplatí rozsvítit, přeneseně se pak stalo obecným pojmenováním doby stmívání a po setmění, kdy se lidé sesednou a vyprávějí. Tento fenomén byl původně vázán na zimní sezónní práce, především přástky. Světelné podmínky dovolily přežívání orální tradice, jež v průběhu 19. století zajímala folkloristy i etnografy. V postupující proměně tradičních struktur v občanskou společnost se společně s industrializací, jež převálcovala nejen tradici přástek a draček, ale zpřetrhala cyklický čas a položila důraz na linearitu veškerého dění, je třeba sledovat i proces literalizace. Čeští spisovatelé orální útvar pověsti, pohádky či humorky vtiskli do prestižních literárních žánrů, jakými byly balada, idyla, selanka či mravoučná povídka. Na příkladu krátkých próz Boženy Němcové a její Babičky příspěvek dokládá, že jejím spisovatelským úsilím bylo orálně tradované texty pozdvihnout prostřednictvím prestižních žánrů do literárního kánonu. In the 19th century the term “the black hour” meant the break in work at sunset, before it was worth lighting the lamps. Figuratively it became the general term for the period of dusk and after nightfall, when people used to sit together and talk. This phenomenon was originally connected with winter seasonal work, in particular flas-spinning session. The lighting conditions allowed oral traditions to survive, which in the course of the 19th century came to interest students of folklore and ethnographers. However, the process of industrialisation not only put an end to the tradition of people sitting together and talking while spinning or plucking feathers, but also severed cyclical time and placed the emphasis on the linearity of everything that happened. As part of the progressive transformation of traditional structures in civil society the process of literalisation needs to be observed as well. Czech writers imprinted oral forms such as legends, fairy-tales, or humorous stories into prestigious literary genres such as ballads, idylls, or short stories whit a moral. Taking the example of Božena Němcová’s shor proses and her novel Babička (Grandmother), the article shows that as a writer she tried to raise texts that had been passed down orally into the literary canon by the use of prestigious genres. Keywords: black hour; oral tradition; literalisation; Němcová, Božena Available at various institutes of the ASCR
„Jak milo bylo v sednici, když se smrklo!“ Černá hodinka a její reflexe v české literatuře 19. století

Černou hodinkou se v 19. století rozumělo přestávku v práci při západu slunce před tím, než se vyplatí rozsvítit, přeneseně se pak stalo obecným pojmenováním doby stmívání a po setmění, kdy se lidé ...

Piorecká, Kateřina
Ústav pro českou literaturu, 2018

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases