Number of found documents: 444
Published from to

Mezi venkovem a městem: proměny „životního prostoru“ lidových tradic v kontextu vývoje folklorního hnutí v českých zemích ve druhé polovině 20. století
Uhlíková, Lucie
2020 - Czech
Folklorní hnutí v českých zemích nevzniká teprve v důsledku kulturněpolitického vývoje po únoru 1948, kdy v Československu přezvali moc komunisté, nýbrž souvisí s euforickým obdobím těsně po druhé světové válce a navazuje také na vývoj v meziválečném Československu i na starší activity. Postupně vznikl nový jevištní i hudební žánr reprezentovanými výraznými osobnostmi, které se stávaly vzory pro způsob práce s folklorním materiálem. Ten souvisel především s kulturou venkova, jeho novým životním prostorem se však stalo zejména město. Aktivity folklorních souborů přispěly k tomu, že lidové tradice se ve druhé polovině 20. století staly nejen prostorem pro uměleckou seberealizaci, ale také důležitým sociokulturním kapitálem na úrovni lokální i regionální. The folklore movement in the Czech lands is not related only to the development of cultural policy after the communist coup in Czechoslovakia in February 1948. It is also connected to the period of enthusiasm that immediately followed the ending of World War II in Europe, although its importance is rooted in the inter-war development of Czechoslovakia and older activities. Gradually, a new stage and musical genre were developed that were represented by outstanding personalities, who became role models for the way they worked with folklore. This related predominantly to rural culture; however, very soon the city became its new environment. Various activities of folk ensembles contributed to the fact that in the second half of the 20th century, folk traditions became not only a space for artistic self-realization, but an important form of sociocultural capital at the local and regional levels. Keywords: folklore movement in Czechoslovakia; Folk ensemble; folklore on stage; culture and politics; tradition as political capital Fulltext is available at external website.
Mezi venkovem a městem: proměny „životního prostoru“ lidových tradic v kontextu vývoje folklorního hnutí v českých zemích ve druhé polovině 20. století

Folklorní hnutí v českých zemích nevzniká teprve v důsledku kulturněpolitického vývoje po únoru 1948, kdy v Československu přezvali moc komunisté, nýbrž souvisí s euforickým obdobím těsně po druhé ...

Uhlíková, Lucie
Etnologický ústav, 2020

Hudba, čas a prostor v progresivní reflexi Leoše Janáčka
Procházková, Jarmila
2020 - Czech
Příspěvek se soustřeďuje na tu část Janáčkovy teorie hudby, která byla zaměřena na souvztažnost hudby a prostoru, a tím i logicky zahrnovala termín čas jako kontinuum, ve kterém hudba probíhá. Ideální studijní materiál Janáček nalezl v nápěvcích mluvy a v lidové písni, tedy v oblastech nezatížených písemnou (psanou) petrifikací a umožňujících sledovat rytmicky a výrazově spontánně vznikající projevy. Studie se zabývá také pozdějšími Janáčkovými reflexemi specifické vazby hudby na prostor, kterou je psychická interiorizace hudební matérie. Teoretické vysvětlení týkající se lidové písně Janáček částečně nalezl v geografickém determinismu – „mesologické vlivy“ jsou podle něj příčinou regionálně specifických rysů v melodii, rytmice a dalších složkách lidové hudby. Na začátku druhého desetiletí 20. století je možné v Janáčkově teorii vysledovat nové filosofické a metodologické, včetně Einsteinovy teorie relativity. Skladatel rezignoval na termín prostoročas, který má v sobě zakódovanou variabilitu a nezávislost na pozorovateli. Právě subjektivita pozorovatele, předpokládající časové i tím i významové posuny, se stala součástí Janáčkova nazírání na hudební materiál jak ve fázi recepce, tak zejména v tvůrčím procesu. Tento náhled podpořil Janáčkovu tendenci k tektonickému pojetí hudební struktury, utvrdil jej v sofistikované práci s časovými vrstvami a ve svém důsledku tak dopomohl k vytvoření dramaturgicky unikátních počinů v oblasti operní tvorby. The paper focuses on that specific part of Janáček’s theory of music that deals with the relationship of music and space, thus logically including the term time as a continuum in which music takes place. Janáček found ideal study material in speech melodies (nápěvky) and in folk song, that is, in an area not touched negatively by literary (written) petrification. This enabled him to observe manifestations that originated spontaneously in rhythm and expression. The paper also deals with later reflections by Janáček of the specific connection of music with space, that is, the psychological internalization of music matter. Janáček found the theoretical explanation of folk song partly in geographical determinism. In his opinion, mesological influences determine the regionally-specific features of melody, rhythm, and other components of folk music. New philosophical and methodological influences, including Einstein’s Theory of Relativity, could be observed in Janáček’s theory in the beginning of the 1920s. The composer stopped using the term space-time, which included encoded variability and the independence of the observer. It was this subjectivity of the observer, presupposing shifts in time and thus in meaning, that became a part of Janáček’s understanding of the musical material, both in the reception phase and especially in the process of creation. This view supported Janáček’s tendency towards the tectonic concept of music structure, affirming him in his sophisticated work with time layers and consequently helping him create unique deeds in dramaturgy in the area of composing opera music. Keywords: Leoš Janáček; (folk) music theory; geographical determinism; theory of relativity; rhythmic organization of music Fulltext is available at external website.
Hudba, čas a prostor v progresivní reflexi Leoše Janáčka

Příspěvek se soustřeďuje na tu část Janáčkovy teorie hudby, která byla zaměřena na souvztažnost hudby a prostoru, a tím i logicky zahrnovala termín čas jako kontinuum, ve kterém hudba probíhá. Ideální ...

Procházková, Jarmila
Etnologický ústav, 2020

Between the Countryside and the City: Changes of the Living Space of Folk Traditions and the Development of the Folklore Movement in the Czech Lands in the Second Half of the 20th Century
Uhlíková, Lucie
2020 - English
The folklore movement in the Czech lands is not related only to the development of cultural policy after the communist coup in Czechoslovakia in February 1948. It is also connected to the period of enthusiasm that immediately followed the ending of World War II in Europe, although its importance is rooted in the inter-war development of Czechoslovakia and older activities. Gradually, a new stage and musical genre were developed that were represented by outstanding personalities, who became role models for the way they worked with folklore. This related predominantly to rural culture, however, very soon the city became its new environment. Various activities of folk ensembles contributed to the fact that in the second half of the 20th century, folk traditions became not only a space for artistic self-realization, but an important form of sociocultural capital at the local and regional levels. Keywords: Folklore movement in Czechoslovakia; folk ensemble; culture and politics; tradition as a political capital; revitalization of tradition Fulltext is available at external website.
Between the Countryside and the City: Changes of the Living Space of Folk Traditions and the Development of the Folklore Movement in the Czech Lands in the Second Half of the 20th Century

The folklore movement in the Czech lands is not related only to the development of cultural policy after the communist coup in Czechoslovakia in February 1948. It is also connected to the period of ...

Uhlíková, Lucie
Etnologický ústav, 2020

Lidová píseň a prostor (na příkladu Moravy a Slezska)
Toncrová, Marta
2020 - Czech
Článek se zabývá vztahem prostoru a lidové písně na příkladu výzkumu hudebního folkloru a lidové zpěvnosti na Moravě a ve Slezsku. Některé písně nebyly vázány na konkrétní prostředí, jiné zněly častěji nebo výhradně v interiéru, pro interpretaci dalších byl potřeba volný prostor. Působení prostoru na píseň někdy umocňovala také jejich funkce: vznikaly tak rozdíly mezi intimním zpěvním přednesem a zpěvem spojeným s tancem. The article deals with the relationship of space and folk song, using examples from research on music folklore and folk singing in Moravia and Silesia. While some songs were not connected to specific environments, others were often or exclusively performed indoors, while others had to be performed in the open space. The impact of space upon a song was sometimes strengthened by the function of the song: either intimate singing, or singing connected with dance. Keywords: folklore; folk song; spatial interpretation of folk song Fulltext is available at external website.
Lidová píseň a prostor (na příkladu Moravy a Slezska)

Článek se zabývá vztahem prostoru a lidové písně na příkladu výzkumu hudebního folkloru a lidové zpěvnosti na Moravě a ve Slezsku. Některé písně nebyly vázány na konkrétní prostředí, jiné zněly ...

Toncrová, Marta
Etnologický ústav, 2020

Partial Memory Loss: Sacred Folk Songs of the Czech Lands
Uhlíková, Lucie; Toncrová, Marta
2019 - English
The paper deals with religious folk songs of the Czech lands, their origin and development. It illustrates how sacred songs came into the folk singing tradition, how they spread within it and how they were transformed, commenting also on their primary religious function. Keywords: Czech religious/sacred songs; folk songs; religion and folk culture; variational process and sacred songs; totalitarian censorship; folklore and communication memory Fulltext is available at external website.
Partial Memory Loss: Sacred Folk Songs of the Czech Lands

The paper deals with religious folk songs of the Czech lands, their origin and development. It illustrates how sacred songs came into the folk singing tradition, how they spread within it and how they ...

Uhlíková, Lucie; Toncrová, Marta
Etnologický ústav, 2019

Partial Memory Loss: Sacred Folk Songs of the Czech Lands
Uhlíková, Lucie; Toncrová, Marta
2019 - English
The paper deals with religious folk songs of the Czech lands, their origin and development. It illustrates how sacred songs came into the folk singing tradition, how they spread within it and how they were transformed, commenting also on their primary religious function. Keywords: Czech religious/sacred songs; folk songs; religion and folk culture; variational process and sacred songs; totalitarian censorship; folklore and communication memory Fulltext is available at external website.
Partial Memory Loss: Sacred Folk Songs of the Czech Lands

The paper deals with religious folk songs of the Czech lands, their origin and development. It illustrates how sacred songs came into the folk singing tradition, how they spread within it and how they ...

Uhlíková, Lucie; Toncrová, Marta
Etnologický ústav, 2019

Částečná ztráta paměti aneb o lidových duchovních písních českých zemí
Uhlíková, Lucie; Toncrová, Marta
2019 - Czech
Příspěvek je věnován lidových duchovním písním českých zemí, jejich vzniku a vývoji. Ukazuje, jak se duchovní písně dostaly do lidové zpěvní tradice, jak se v ní šířily a jak se zde proměňovaly, a to včetně jejich primární náboženské funkce. The paper deals with religious folk songs of the Czech lands, their origin and development. It illustrates how sacred songs came into the folk singing tradition, how they spread within it and how they were transformed, commenting also on their primary religious function. Keywords: Czech religious/sacred songs; folk songs; religion and folk culture; variational process and sacred songs; totalitarian censorship; folklore and communication memory Fulltext is available at external website.
Částečná ztráta paměti aneb o lidových duchovních písních českých zemí

Příspěvek je věnován lidových duchovním písním českých zemí, jejich vzniku a vývoji. Ukazuje, jak se duchovní písně dostaly do lidové zpěvní tradice, jak se v ní šířily a jak se zde proměňovaly, a to ...

Uhlíková, Lucie; Toncrová, Marta
Etnologický ústav, 2019

„V krbu se svítí, stará podřimuje, děvčata předou měkký len.“ Jak předkové svítívali
Petráňová, Lydia
2018 - Czech
Studie souborně pojednává přechod do tradičního osvětlení venkovských domů až k počátkům elektrifikace venkova. Study deals with changeover from traditional lighting of country houses to the beginning of electrification of czech countryside. Keywords: traditional folk culture; countryside; interior lighting; lamp; candle; pine torch Available at various institutes of the ASCR
„V krbu se svítí, stará podřimuje, děvčata předou měkký len.“ Jak předkové svítívali

Studie souborně pojednává přechod do tradičního osvětlení venkovských domů až k počátkům elektrifikace venkova....

Petráňová, Lydia
Etnologický ústav, 2018

Studenti uměleckoprůmyslové školy v Praze kreslí a měří na Hané. Zaměřovací akce ČAVU z let 1941-1946
Motyčková, Dana; Sedlická, Kateřina
2018 - Czech
Keywords: vernacular architecture; Czech Academy of Sciences and Art (ČAVU); Vladimír Hradil; Miloš Libra; Protectorate of Bohemia and Moravia; region Haná Available at various institutes of the ASCR
Studenti uměleckoprůmyslové školy v Praze kreslí a měří na Hané. Zaměřovací akce ČAVU z let 1941-1946

Motyčková, Dana; Sedlická, Kateřina
Etnologický ústav, 2018

Formal or Informal? Folk Music, Folklore Revival and Music Education
Kratochvíl, Matěj
2018 - English
Traditional folk music in the Czech Republic was usually connected with an informal way of knowledge transfer from generation to generation. Personal contacts with experienced musicians played an important role in transmission of repertoire, style, and skills to younger ones. During the 20th century and especially in its second half, with the development of the revival movement, this system changed. While some of its aspects have remained, the transmission process was strongly influenced by a formalized and institutionalized system of public music education. Music education both in grammar schools and in the network of so called “Basic schools of arts” (Základní umělecké školy), where children learn music as a hobby, has had an impact on the way traditional music is taught today. These changes include the emphasis on different aspects of musicianship, drawing inspiration from other genres of music, and a different way of organizing ensembles including a higher representation of girls in them. In my text, I am presenting findings from my own experience as well as from interviews with musicians from several generations. I am trying to demonstrate how their particular experience with learning and teaching traditional folk music has informed their approach to the way they perform, listen to and think about music. Keywords: traditional music; music education; Czech Republic; improvisation; folk song collections Available at various institutes of the ASCR
Formal or Informal? Folk Music, Folklore Revival and Music Education

Traditional folk music in the Czech Republic was usually connected with an informal way of knowledge transfer from generation to generation. Personal contacts with experienced musicians played an ...

Kratochvíl, Matěj
Etnologický ústav, 2018

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases