Počet nalezených dokumentů: 983
Publikováno od do

Podnikání jako mužský svět? Využívání kompetencí v podnikání sebezaměstnaných žen a mikropodnikatelek v ČR
Maříková, Hana; Švarcová, Markéta; Křížková, Alena
2024 - český
Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Podnikání jako mužský svět? Využívání kompetencí v podnikání sebezaměstnaných žen a mikropodnikatelek v ČR

Maříková, Hana; Švarcová, Markéta; Křížková, Alena
Sociologický ústav, 2024

Hospodaření a finanční spokojenost českých domácností
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2024 - český
Finanční hospodaření domácností je komplexní proces, ve kterém hrají roli různorodé faktory ovlivňující finanční zdraví domácnosti. Těmito faktory jsou v první řadě výše příjmu a výdajů domácností včetně způsobu zajištění bydlení, velikost a struktura domácností, vzdělání či finanční gramotnost. Důležitým aspektem hospodaření je vyrovnanost rozpočtu, která vychází z rozdělení finančních zdrojů mezi pravidelné výdaje pokrývající základní potřeby, luxusnější a nepravidelné výdaje a případně také úspory. Vyrovnanost rozpočtu ovlivňuje finanční stabilitu domácnosti a její vyhlídky do budoucna. V případě vícečlenných domácností může být dalším důležitým aspektem rozdělení příjmů v rámci domácnosti, které může ovlivnit nejen finanční blahobyt jednotlivých členů, ale může mít i širší dopady. \nMezinárodně srovnatelná data Eurostatu za rok 2018 ukazují, že Češi mezi evropskými národy patří k těm průměrně spokojeným se svou finanční situací. Češi na škále od 0 do 10 průměrně hodnotili svoji finanční spokojenost známkou 6,7, zatímco evropský průměr byl 6,6. Čeští muži (6,8) byli o něco spokojenější než ženy (6,6). Od roku 2013 byl v datech patrný výrazný růst finanční spokojenosti českých domácností z průměrného hodnocení 6,0. \nData z výběrového šetření IPSOS v roce 2023 hodnotí finanční spokojenost Čechů v průměru známkou 5,5 (na stejné škále od 0 do 10), přičemž muži jsou opět více spokojeni (5,7) než ženy (5,3). Zhruba třetina respondentů je se svou finanční situací velmi či spíše nespokojena (0–4), více než polovina respondentů je se svou finanční situací naopak spíše či velmi spokojena (6–10).\nVýsledky regresní analýzy ukazují, že demografické charakteristiky jako pohlaví, věk, vzdělání či přítomnost dětí nemají na finanční spokojenost vliv. Obecně jsou se svou finanční situací spokojenější lidé žijící s partnerem/partnerkou a svobodní než rozvedení a ovdovělí. \nStěžejními faktory ovlivňujícími finanční spokojenost Čechů je výše příjmů domácnosti a to jak s nimi vychází, tedy „plusový“ rozpočet, stejně jako vytváření krátkodobé či dlouhodobé finanční rezervy. Splácení hypotéky či placení nájmu finanční spokojenost významně nesnižuje. Splácení úvěrů významně snižuje finanční spokojenost žen žijících v páru. \n Household financial management is a complex process in which a variety of factors play a role in influencing household financial health. These factors are primarily the level of household income and expenditure, including the way in which housing is provided, household size and structure, education and financial literacy. An important aspect of household management is the balance of the budget, which is based on the distribution of financial resources between recurrent expenditure covering basic needs, more luxurious and irregular expenditure, and possibly also savings. Budget balance affects the financial stability of a household and its future prospects. In the case of households with more members, the distribution of income within the household can be another important aspect, which can affect not only the financial well-being of individual members but also have wider implications. \nInternationally comparable Eurostat data for 2018 show that Czechs have an average level of financial satisfaction among European nations. On a scale of 0 to 10, Czechs on average rated their financial satisfaction as 6.7, while the European average was 6.6. Czech men (6.8) were slightly more satisfied than women (6.6). Since 2013, the data showed a significant increase in the financial satisfaction of Czech households from an average rating of 6.0. \nData from the 2023 IPSOS sample survey rate the financial satisfaction of Czechs as 5.5 on average (on the same scale from 0 to 10), with men again more satisfied (5.7) than women (5.3). Roughly one-third of respondents are very or rather dissatisfied with their financial situation (0-4), while more than half of respondents are rather or very satisfied with their financial situation (6-10).\nThe results of the regression analysis show that demographic characteristics such as gender, age, education or presence of children do not affect financial satisfaction. In general, people living with a spouse/partner and single individuals are more satisfied with their financial situation than those divorced and widowed. \nThe key factors influencing financial satisfaction are the amount of household income and how they manage it, as well as the accumulation of short-term or long-term financial reserves. Paying a mortgage or rent does not significantly reduce financial satisfaction. Repaying loans significantly reduces financial satisfaction for women living as a couple.\n Klíčová slova: financial resilience; financial satisfaction; household finance Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Hospodaření a finanční spokojenost českých domácností

Finanční hospodaření domácností je komplexní proces, ve kterém hrají roli různorodé faktory ovlivňující finanční zdraví domácnosti. Těmito faktory jsou v první řadě výše příjmu a výdajů domácností ...

Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
Sociologický ústav, 2024

České panelové šetření středoškoláků – Výzkumná zpráva z první vlny sběru dat
Kudrnáč, Aleš; Spitzerová, Markéta; Hanzlová, Radka; Petrúšek, Ivan; Aslan, Katarína; Bocskor, Ákos
2024 - český
Výzkumná zpráva z Českého panelového šetření středoškoláků (CZEPS) představuje základní informace o tom, jak žáci a žákyně prvního ročníku vnímají sami sebe, jaké mají studijní aspirace, vztah ke škole a s jakou úrovní kritického myšlení přichází na jednotlivé typy středních škol. Na základě odpovědí od více jak 22 tisíc žáků a žákyň z 249 škol účastnících se první vlny Českého panelového šetření středoškoláků na podzim 2023 jsme se v této výzkumné zprávě zaměřili na výsledky v oblasti wellbeingu, volby střední školy, pocitu sounáležitosti se školou, výsledků testu kritického myšlení a situace etnických menšin. This research report presents data from the Czech Education Panel Survey (CZEPS) conducted in autumn 2023. The focus is on how first-year male and female students perceive themselves, their academic aspirations, their relationship to school and their level of critical thinking they come to each type of secondary school. Based on responses from more than 22 thousands students from 249 schools participating in the first wave, in this report we focused on outcomes in the areas of wellbeing, choice of secondary school, sense of belonging to school, critical thinking test results and the situation of ethnic minorities. Klíčová slova: panel survey; education; adolescents Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
České panelové šetření středoškoláků – Výzkumná zpráva z první vlny sběru dat

Výzkumná zpráva z Českého panelového šetření středoškoláků (CZEPS) představuje základní informace o tom, jak žáci a žákyně prvního ročníku vnímají sami sebe, jaké mají studijní aspirace, vztah ke ...

Kudrnáč, Aleš; Spitzerová, Markéta; Hanzlová, Radka; Petrúšek, Ivan; Aslan, Katarína; Bocskor, Ákos
Sociologický ústav, 2024

Podnikání během pandemie a krize v kontextu genderových nerovností. Policy brief
Švarcová, Markéta; Pospíšilová, Marie
2024 - český
Zda lze vnímat pandemii jako příležitost pro snížení genderové nerovnosti v podnikání bylo hlavní otázkou participativního workshopu, který jsme uspořádaly v Sociologickém ústavu 13. 3. 2024. Diskuze v rámci participativního workshopu byla zaměřena na bariéry, kterým čelí ženy podnikatelky, na nástroje, které mohou využívat pro jejich překonání, na zavedení ošetřovného pro podnikající a dostupnost a využitelnost dat členěných dle pohlaví. Tento policy brief zaznamenává názory relevantních stakeholderů v oblasti podnikání na téma odstraňování genderových nerovností v podnikatelském prostředí, které v rámci workshopu zazněly. Whether the pandemic can be perceived as an opportunity to reduce gender inequality in entrepreneurship was the main question of the participatory workshop that we organized at the Institute of Sociology on March 13, 2024. The discussion during the participatory workshop focused on the barriers that women entrepreneurs face, the tools they can use to overcome them, the introduction of a attendance allowance for entrepreneurs, and the availability and usability of gender-disaggregated data. This policy brief write down the views of relevant stakeholders in the business sector on the topic of eliminating gender inequalities in the entrepreneurship that were expressed during the workshop. Klíčová slova: Entrepreneuship; gender; data; attendance allowance; barriers Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Akademie Věd.
Podnikání během pandemie a krize v kontextu genderových nerovností. Policy brief

Zda lze vnímat pandemii jako příležitost pro snížení genderové nerovnosti v podnikání bylo hlavní otázkou participativního workshopu, který jsme uspořádaly v Sociologickém ústavu 13. 3. 2024. Diskuze ...

Švarcová, Markéta; Pospíšilová, Marie
Sociologický ústav, 2024

Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – únor/březen 2023
Červenka, Jan
2023 - český
V šetření realizovaném v únoru a v březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě podle šesti vybraných kritérií.\nVe všech zkoumaných oblastech převažovalo kritické hodnocení nad pozitivním.\nRelativně nejpříznivěji česká veřejnost hodnotila, jak plnil funkce svěřené mu ústavou (40 %) a jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy (39 %).\nNejvíce kritičtí byli čeští občané k tomu, jak dosluhující prezident dbal o vážnost a důstojnost svého úřadu (73 %) a jak působil jako autorita u občanů (71 %).\nV porovnání s rokem 2020 se hodnocení prezidenta zhoršilo ve všech sledovaných položkách.\nV porovnání s předchozími prezidenty Václavem Havlem a Václavem Klausem v období na konci jejich působení hodnotili občané u Miloše Zemana lépe, jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy. U ostatních položek jeho aktuální hodnocení vyznívá kritičtěji. In its regular survey in February and March 2023 the Public Opinion Research Centre focused on questions about the Miloš Zeman's presidency.\nIn all areas examined, critical evaluations prevailed over positive ones.\nRelatively most favorably, the Czech public rated how he performed the functions entrusted to him by the constitution (40%) and how he was in contact with citizens and knew their problems (39%).\nCzech citizens were the most critical of how the outgoing president took care of the seriousness and dignity of his office (73%) and how he acted as an authority among citizens (71%).\nCompared to 2020, the president's rating worsened in all monitored items.\nCompared to the previous presidents Václav Havel and Václav Klaus in the period at the end of their tenure, citizens rated Miloš Zeman better in that how he was in contact with citizens and knew their problems. For other items, his current assessment sounds more critical. Klíčová slova: public opinion; President; Miloš Zeman; evaluations Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – únor/březen 2023

V šetření realizovaném v únoru a v březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě podle šesti vybraných ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Důvěra k vybraným institucím veřejného života a mezilidská důvěra – duben / květen 2023
Kyselá, Monika
2023 - český
Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (74 %) armáda a banky (shodně 68 %), nejméně lidé důvěřují církvím (28 %) a politickým stranám a hnutím (24 %).\nVýraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná také v případě soudů, výzkumů veřejného mínění, odborů a rádií. Ve vztahu k neziskovým organizacím je důvěra a nedůvěra víceméně vyrovnaná. U zbývajících institucí (televize, internet) již mírně či výrazně (politické strany a hnutí, církve, tisk) převažuje nedůvěra.\nV porovnání s předchozím šetřením z března 2022 případně srpna 2021 byly zaznamenány největší změny v případě odborů (nárůst důvěry o 10 procentních bodů), neziskových organizací, výzkumů veřejného mínění a politickým stranám (nárůst důvěry shodně o 6 procentních bodů), internetu (nárůst důvěry o 5 procentních bodů) bank a rádií (nárůst důvěry shodně o 4 procentní body). Armáda a Policie ČR naopak meziročně zaznamenávají pokles důvěry (shodně o 5 procentních bodů).\nMezilidská (sociální) důvěra je v české společnosti oproti minulému šetření z března 2022 mírně nižší. Svým nejbližším důvěřuje 94 % dotázaných (pokles o 4 procentních body), obyčejným lidem pak 73 % (pokles o 6 procentních bodů). Of the public institutions surveyed, the police (74%), the army and banks (68%) are the most trusted. On the other hand churches (28%) and political parties & movements (24%) are the least trusted.\nHigher prevalence of trust over distrust is also evident in the case of courts, opinion polls, trade unions and radio. In relation to non-profit organisations, trust and distrust are more or less equal. For the remaining institutions (television, the internet), mistrust is already slightly or strongly prevalent (political parties and movements, churches, the press).\nCompared to the previous survey of March 2022 and August 2021 respectively, the biggest changes were recorded in the case of trade unions (10 percentage point increase in trust), non-profit organisations, opinion polls and political parties (6 percentage point increase in trust), the internet (5 percentage point increase in trust) banks and radio (4 percentage point increase in trust). The army and the police, on the other hand, recorded a year-on-year decline in trust (by 5 percentage points).\nInterpersonal (social) trust is slightly lower in Czech society compared to the previous survey from March 2022. 94% of respondents trust their closest relatives (down by 4 percentage points), while 73% trust ordinary people (down by 6 percentage points). Klíčová slova: public opinion; institutions of public life; interpersonal trust; police; army; banks; churches; political parties & movements Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Důvěra k vybraným institucím veřejného života a mezilidská důvěra – duben / květen 2023

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (74 %) armáda a banky (shodně 68 %), nejméně lidé důvěřují církvím (28 %) a politickým stranám a hnutím (24 %).\nVýraznější převaha ...

Kyselá, Monika
Sociologický ústav, 2023

Postoje české veřejnosti ke změně klimatu na Zemi – srpen/září 2023
Čadová, Naděžda
2023 - český
O problematiku změny klimatu se zajímá více než polovina (51 %) českých občanů, z toho 8 % se „velmi zajímá“ a 43 % „spíše zajímá“. Srovnatelný podíl veřejnosti (49 %) se naopak o tuto problematiku nezajímá. Podle naprosté většiny (90 %) české veřejnosti dochází v posledních 100 letech ke změně klimatu na Zemi, když více než polovina (53 %) dotázaných si myslí, že se klima určitě mění, a dalších 37 %, že se pravděpodobně mění.\n\nPodle více než čtvrtiny (27 %) dotázaných lidská činnost ke změně klimatu „přispívá zásadně“, podle dalších 37 % k ní „přispívá velmi“ a další necelá třetina (31 %) dotázaných si myslí, že k ní „přispívá trochu“. Pouze 3 % dotázaných zastávají názor, že lidská činnost ke změně klimatu „vůbec nepřispívá“. Osobní zodpovědnost za změnu klimatu na Zemi cítí 42 % respondentů, většina (56 %) naopak osobní zodpovědnost necítí.\nPřibližně sedm z deseti (71 %) občanů se přiklání k názoru, že pokud by lidé změnili svoje současné chování, tak mohou současnou změnu klimatu „zpomalit“ a další více než dvacetina (6 %) si myslí, že ji mohou dokonce „úplně zastavit“. Na druhé straně pětina (20 %) občanů se domnívá, že lidé změnou svého chování „nemohou změnu klimatu nijak ovlivnit“. In a survey conducted from the end of July to the second half of September 2023, the CVVM SOÚ AV ČR dealt with the long-standing and highly debated topic of climate change on Earth. We were interested in what the Czech public thinks about this topic. Just three-fifths (60%) of respondents are somewhat worried about the impacts of climate change (15% very worried, 445 somewhat worried), while 38% are not worried.\n\nMore than a half (51%) of respondents are interested in the issue of climate change, with 8% 'very interested' and 34% 'somewhat interested'. More than a quarter (27%) of respondents think that human activity contributes 'fundamentally' to climate change, 37% think it contributes 'a lot' and just under a third (31%) think it contributes 'a little'. Only 3% of respondents believe that human activity is 'not contributing at all' to climate change. 42% of respondents feel personally responsible for climate change on Earth, while the majority (56%) do not feel personally responsible. Klíčová slova: public opinion; Climate; Change; Interest; Human influence Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Postoje české veřejnosti ke změně klimatu na Zemi – srpen/září 2023

O problematiku změny klimatu se zajímá více než polovina (51 %) českých občanů, z toho 8 % se „velmi zajímá“ a 43 % „spíše zajímá“. Srovnatelný podíl veřejnosti (49 %) se naopak o tuto problematiku ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Plýtvání potravinami, nákupní a spotřební chování českých domácností – červen/červenec 2023
Čadová, Naděžda
2023 - český
Více než polovina české veřejnosti (52 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit, a pouze necelá dvacetina (5 %) českých občanů nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.\nNejdůležitějším důvodem pro omezení plýtvání potravinami je dle respondentů finanční úspora jejich domácnosti (75 %), nejméně důležitým pak možnost svým chováním změnit společnost (34 %).\nVíce než polovina žen (54 %) zajištuje veškeré nákupy potravin v domácnosti, stejnou roli ale hraje jen necelá čtvrtina mužů (23 %).\n\nČeští občané nejčastěji nakupují potraviny (pravidelně či občas) v hypermarketu/supermarketu (98 %), v menších obchodech (91 %) či specializovaných prodejnách typu řeznictví nebo pekařství (83 %),\nZ aktivit, které k plýtvání potravinami spíše přispívají, lidé nejčastěji nakupují potraviny, protože jsou ve slevě nebo ve výhodném balení (alespoň občas to dělá 88 % občanů).\nZ aktivit, které se naopak doporučují dělat jako prevence proti plýtvání, si lidé nejčastěji před nákupem zkontrolují, co mají v lednici a ve spíži (84 %), a dále u nakupovaných potravin kontrolují datum minimální trvanlivosti/spotřeby (78 %). In its regular survey the Public Opinion Research Centre at the Institute of Sociology, Czech Academy of Sciences, examined the Czech public’s attitudes and opinions on the issue of food waste. More than a half (52%) of the respondents consider food waste to be a big problem, more than two-fifths (42%) think food waste is not right, but there are more urgent problems that need to be solved and only twentieth (5%) of the Czech public does not consider food waste to be a big problem in society.\n\nThe most important reason for reducing food waste according to respondents is to save money for their household (75%), while the least important reason is to change society through their behavior (34%).\nThe majority (55%) of respondents go shopping several times a week, while a quarter (25%) go shopping once a week. 14% of respondents shop every day. Klíčová slova: public opinion; food waste; Shopping Behaviour; Consumer Behaviour Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Plýtvání potravinami, nákupní a spotřební chování českých domácností – červen/červenec 2023

Více než polovina české veřejnosti (52 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Občané o členství České republiky v NATO – červen/červenec 2023
Čadová, Naděžda
2023 - český
S faktem, že je ČR členem Severoatlantické aliance, jsou spokojeny asi dvě třetiny (67 %) českých občanů, více než čtvrtina (26 %) je nespokojena. V aktuálním výzkumu statisticky významně převážil názor, že NATO je zárukou nezávislosti České republiky (50 %) a nikoliv formou podřízenosti se cizím mocnostem (41 %). Čeští občané se většinově kloní k názoru, že členství naší země v NATO zajišťuje mír a bezpečnost ČR (56 %) a zvyšuje mír a stabilitu v Evropě (60 %).\n\nNecelá třetina (31 %) českých občanů si myslí, že členství v NATO neovlivňuje postavení ČR ve světě, více než dvě pětiny (43 %) dotázaných pak uvedly, že pozice naší země ve světě je členstvím v NATO posilována. Názor, že členství v Severoatlantické alianci naopak pro naši zemi znamená oslabení její pozice ve světě, zastává 15 % občanů.\nTéměř tři čtvrtiny (72 %) českých občanů jsou přesvědčeny o potřebnosti Severoatlantické aliance v současné době. Přibližně pětina občanů (21 %) míní, že organizace je nepotřebná.\nEvropské unii (EU) v současnosti důvěřují necelá polovina občanů (47 %), nadpoloviční většina veřejnosti (54 %) má důvěru k Organizaci spojených národů (OSN). Severoatlantické alianci (NATO) důvěřují téměř tři pětiny (57 %) českých občanů. In the summer 2023 Public Opinion Research Centre carried out a survey about NATO. Within the project were examined satisfaction with membership in NATO. Almost two-thirds (67%) of Czech citizens are satisfied with the Czech Republic's membership in the North Atlantic Alliance, more than a quarter (26%) is dissatisfied.\n\nIn the current research, the opinion that NATO is a guarantee of the independence of the Czech Republic (50%) and not a form of subordination to a foreign power (41%) was statistically significantly predominant. Klíčová slova: public opinion; NATO; satisfaction with membership; independence; subordination Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Občané o členství České republiky v NATO – červen/červenec 2023

S faktem, že je ČR členem Severoatlantické aliance, jsou spokojeny asi dvě třetiny (67 %) českých občanů, více než čtvrtina (26 %) je nespokojena. V aktuálním výzkumu statisticky významně převážil ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Hodnotové orientace – červen/červenec 2023
Tuček, Milan
2023 - český
Hodnotové orientace české společnosti byly naposledy zjišťovány v roce 2014. Mnohopoložková baterie otázek, která byla respondentům předložena k posouzení, zjišťovala, jakou důležitost přikládají vybraným hodnotám z oblasti rodinné, pracovní a společenskopolitické sféry a životního stylu. Dotázaní měli na čtyřbodové škále označit, nakolik je pro ně určitá hodnota důležitá či nedůležitá . Baterie otázek, která byla poprvé dotazována v roce 1990, byla v roce 2014 doplněna dvěma výroky („mít děti“ a „mít vlastní pěkné bydlení“), které pokrývají určité podstatné doposud chybějící hodnotové orientace.\n\nNa prvních třech místech v pořadí podle důležitosti se umístily „žít ve spokojené rodině“, „mít přátele, se kterými si dobře rozumíte“ a „žít ve zdravém životním prostředí“ (v součtu „velmi“ a „spíše důležité“ 95 % dotázaných).\n\nNa posledních třech místech jsou hodnoty „prosazovat politiku své strany, hnutí“, „mít hezké věci, které nemá každý“ a „mít práci, která umožňuje řídit činnost jiných lidí“ (v součtu „zcela“ a „spíše nedůležité“ 60-70 %).\n\nOd posledního šetření v roce 2014 statistiky významně zvýšila důležitost hodnot spojených s obsahem práce, s informovaností a vzdělaností, s životním prostředím a obecnými životními strategiemi (posílení individualizace společnosti). Naopak poklesla významnost hodnot „mít hezké věci, které nemá každý“, „vydělat hodně peněz“, „mít jakoukoliv práci, jen abyste byl zaměstnán a nebral podporu“ (zeslabení orientace na materiální spotřebu).\n\nHodnotové orientace jsou generačně výrazně odlišné oblastech rodiny a soukromého života (vyšší důležitost u starších generací), v oblasti obsahu práce a obecných životních strategií (vyšší důležitost u mladších generací).\n\nVliv pohlaví byl zjištěn u hodnot vázaných na pracovní a životní kariéru – vyšší důležitost pro muže. Jde o potvrzení genderového stereotypu, který se v jiných oblastech (rodina, práce, …) nepotvrdil.\n\nDosažené vzdělání ovlivnilo pouze hodnoty z oblasti občanské angažovanosti - pro respondenty s vysokoškolským vzděláním jsou důležitější než pro respondenty s nižším vzděláním. Summer survey of Public Opinion Research Centre focused on the matter of values and their importance for Czech people. Klíčová slova: public opinion; value; general life strategies; environment; education; awareness; content of work Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Hodnotové orientace – červen/červenec 2023

Hodnotové orientace české společnosti byly naposledy zjišťovány v roce 2014. Mnohopoložková baterie otázek, která byla respondentům předložena k posouzení, zjišťovala, jakou důležitost přikládají ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze