Počet nalezených dokumentů: 757
Publikováno od do

Worker heterogeneity and the asymmetric effects of minimum wages
Luna Alpizar, Jose Luis
2019 - anglický
This paper explores the notion that minimum wages affect different lowskilled workers aszmmetrically due to productivity differences. In a search model with worker heterogeneity, a rising minimum wage lowers the employment and labor force participation of the least productive workers by pricing them out of the market, while having the opposite effect on other low-skilled workers that remain hirable. CPS data supports these predictions; a rise in the minimum reduces the employment and labor force participation of teenagers with less than high school education, but has the opposite effect on prime-age workers with high school attainment. The calibrated model requires small firm surpluses to match these observations. If firm surplus is small due to high nonmarket activity values, a moderate rise in the minimum improves aggregate welfare even when the worker's bergaining weight is high. Klíčová slova: minimum wages; search and matching; unemployment Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Worker heterogeneity and the asymmetric effects of minimum wages

This paper explores the notion that minimum wages affect different lowskilled workers aszmmetrically due to productivity differences. In a search model with worker heterogeneity, a rising minimum wage ...

Luna Alpizar, Jose Luis
Národohospodářský ústav, 2019

Dopady známek na vysvědčení na životní rozhodnutí žáků
Federičová, Miroslava
2019 - český
Každoročně se na osmiletá gymnázia hlásí zhruba 14 % žáků 5. ročníku základních škol. Mezi přihlášenými je 53 % dívek oproti chlapcům a stejný poměr je i přijat. Tyto rozdíly mezi chlapci a dívkami se v případě pozdějších přechodů na šestiletá a čtyřletá gymnázia dále zvyšují. Tato studie se ale zabývá pouze přechodem na gymnázia osmiletá. Dívky mají na vysvědčení v průměru lepší známky než chlapci s jinak stejnými výsledky v testech. Je to zřejmě dáno tím, že učitelé do známek kromě kognitivních znalostí a dovedností promítají i schopnosti sociálně-emoční, ve kterých jsou chlapci v průměru horší. V přijímacích kritériích dominuje výsledek v přijímacích testech doplněný průměrem známek na posledním pololetním vysvědčení. Rozhodnutí podat přihlášku naopak určují především známky na vysvědčení, především jedničky a méně očekávaný výsledek v testech. Naše analýza ukazuje, že rozdíly v podílu přihlášených chlapců a dívek přetrvávají i v případě, že srovnáváme skupiny chlapců a dívek se stejnými šancemi na přijetí. Tento rozdíl je velmi výrazný ve skupině žáků s hraničními šancemi na přijetí. U chlapců v této skupině, oproti dívkám, je výrazně vyšší podíl těch, co na posledním pololetním vysvědčení neměli jedničku z některého nebo z obou klíčových předmětů – matematiky a českého jazyka. Nedokonalá informace o kognitivních dovednostech vyvozená žáky a rodiči ze známek na vysvědčení může zkreslovat další vzdělávací ambice žáka, vést k neadekvátním rozhodnutím ohledně podání přihlášky na další školu a tedy na vzdělávací a životní kariéry žáků. Nedokonalost informací obsažených ve známkách na vysvědčení pramení z jejich velmi omezené srovnatelnosti v důsledku rozdílné přísnosti známkování škol, nejasné váhy sociálně-emočních schopností žáka a samozřejmě subjektivního pohledu učitele. Every year around 14 % of pupils in the fifth grade of primary school apply for places at eightyear gymnasium. More girls than boys apply for places by 53 percent, and more girls than boys are accepted by 53%. The gender imbalance in applications and places awarded is even greater at the later points of transition to gymnasium (academic track secondary schools) for its sixyear and four-year formats. This study only looks at the transition to eight-year format. Girls are on average awarded better grades on their school reports than boys who achieve identical test results. This is apparently because teachers award grades based not only on cognitive skills and knowledge but also on the pupils’ socio-emotional abilities, in which boys tend to be worse off. The criteria for admission to eight-year gymnasium are based primarily on the results of admissions and in part on the applicant’s average grade on their most recent half-yearly school report. Pupils’ decisions about whether to apply to gymnasium are primarily determined by their school report grades, in particular whether they have achieved the top grade "1", rather than by their expectations about their admissions test results. Our analysis reveals that gender imbalance among applicants to eight-year gymnasium persists even when we compare groups of boys and girls with identical chances of admission. The imbalance is most marked in the group of pupils with borderline chances of admission. A much larger proportion of boys than of girls in this group achieved grades lower than "1" on their reports in one or both of the key subjects – mathematics and Czech language. Pupils’ and parents’ inaccurate assumptions about pupils’ cognitive skills based on their report grades can distort pupils’ further educational ambitions, lead them to make inappropriate decisions about further schooling and thus substantially influence their educational pathways, careers and life stories.\nReport grades provide particularly imperfect information about pupils’ abilities due to their extremely limited comparability: grades are awarded differently at different schools and by different teachers (whose subjective views they reflect), and the weight given to pupils’ socioemotional skills within the grade is unclear. Klíčová slova: grades; Czech Republic; gender differences Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Akademie Věd.
Dopady známek na vysvědčení na životní rozhodnutí žáků

Každoročně se na osmiletá gymnázia hlásí zhruba 14 % žáků 5. ročníku základních škol. Mezi přihlášenými je 53 % dívek oproti chlapcům a stejný poměr je i přijat. Tyto rozdíly mezi chlapci a dívkami se ...

Federičová, Miroslava
Národohospodářský ústav, 2019

Elektromobil: nejdříve do vesmíru, do Česka až po slevě
Ščasný, Milan; Zvěřinová, Iva; Rajchlová, Z.; Kyselá, E.
2019 - český
Studie shrnuje výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na vnímání a nákup elektromobilů v České republice. Z reprezentativního vzorku dospělé populace 43 % osob uvedlo, že nějaký automobil plánují koupit v horizontu tří let. The study summarizes the results of a questionnaire survey on public perceptions of electric vehicles and their purchase in the Czech Republic. 43 % of a representative sample of the adult population planned to buy a car within the next three years. Klíčová slova: electric car; Czech Republic Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Akademie Věd.
Elektromobil: nejdříve do vesmíru, do Česka až po slevě

Studie shrnuje výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na vnímání a nákup elektromobilů v České republice. Z reprezentativního vzorku dospělé populace 43 % osob uvedlo, že nějaký automobil plánují ...

Ščasný, Milan; Zvěřinová, Iva; Rajchlová, Z.; Kyselá, E.
Národohospodářský ústav, 2019

Kvalita práce učitelů, vzdělanost, ekonomický růst a prosperita České republiky
Münich, Daniel; Krajčová, Jana; Protivínský, T.
2019 - český
Tato studie vyčísluje, co současná česká společnost do budoucna po finanční stránce obětuje, když není schopna, respektive ochotna investovat více prostředků a systémového úsilí do zvyšování kvality práce učitelů. Naše simulované odhady ukazují, že finanční rozsah této obětované příležitosti je obrovský. Vysvětlit paradox vysokých nerealizovaných společenských výnosů lze různě. Buď si velikost ušlých výnosů z kvalitnějšího vzdělání česká společnost dosud dostatečně neuvědomuje, nebo velká část uvažuje v příliš krátkém časovém horizontu. Anebo český politicko-vzdělávací systém není schopen povědomí o velké obětované příležitosti promítat do konkrétních opatření a investic. This study reports in detail on how Czech society will suffer financially in the future if it is unable, or unwilling, to invest greater resources and systemic efforts into improving teaching quality. Our simulated estimates demonstrate that the financial impact of foregoing potential improvement would be huge. The paradox of this high level of unrealized societal gain can be explained in various ways. Either Czech society is still insufficiently aware of the extent of the societal advantages that they forgo by failing to improve teaching quality, or a substantial part of the society is currently failing to consider the long-term impact. It may also be that the Czech political-educational system is currently unable to translate a realization of the extent of this loss into concrete measures and investments. Klíčová slova: teaching quality; education; Czech Republic Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Akademie Věd.
Kvalita práce učitelů, vzdělanost, ekonomický růst a prosperita České republiky

Tato studie vyčísluje, co současná česká společnost do budoucna po finanční stránce obětuje, když není schopna, respektive ochotna investovat více prostředků a systémového úsilí do zvyšování kvality ...

Münich, Daniel; Krajčová, Jana; Protivínský, T.
Národohospodářský ústav, 2019

Predatory publications in Scopus: evidence on cross-country differences
Macháček, Vít; Srholec, Martin
2019 - anglický
The paper maps the infiltration of so-called “predatory” scholarly journals into the citation database Scopus. Using the names of “potential, possible, or probable” predatory journals and publishers on Beall’s lists, we derived ISSNs of the respective journals from Ulrichsweb and searched Scopus with it. A total of 324 matched journals with 164 thousand documents indexed in Scopus over 2015-2017, making up a share of 2.8 % of the total articles have been identified. An analysis of cross-country differences in the tendency to publish in these journals reveals that overall the most affected are middle-income countries in Asia and North Africa. Kazakhstan is the country with the largest tendency to publish in predatory journals (18 %). More than 5 % is reported in 20 countries, including large countries such as Indonesia (18 %), Malaysia (11 %), India (10 %), or Nigeria (7 %). Neither developed countries are resistant to predatory publishing. More than 16 000 “potentially predatory” articles were published by authors from United States (0.67 %). Klíčová slova: predatory journals; Beall's list; open access Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Predatory publications in Scopus: evidence on cross-country differences

The paper maps the infiltration of so-called “predatory” scholarly journals into the citation database Scopus. Using the names of “potential, possible, or probable” predatory journals and publishers ...

Macháček, Vít; Srholec, Martin
Národohospodářský ústav, 2019

Platy českých učitelů: nová naděje
Münich, Daniel; Smolka, V.
2019 - český
Platy českých učitelů patří v rámci ekonomicky nejvyspělejších zemí světa dlouhodobě k nejnižším. Jde o přirozený důsledek toho, že Česko na své regionální školství vydává zhruba o třetinu menší podíl hrubého domácího produktu (HDP), než je ve vyspělých zemích běžné.\nPokud by měl být průměrný plat českých učitelů v poměru k platům vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v Česku v roce 2018 srovnatelný s průměrem zemí EU resp. Finska či Německa, musel by dosahovat úrovně zhruba 53 000 Kč resp. 56 000 Kč, a nikoliv pouhých 36 000 Kč.\nPodíl průměrných učitelských platů na průměrné mzdě v národním hospodářství v roce 2018 meziročně narostl o2,9 procentních bodů adosáhl téměř 115 %. Znamenalo to však zatím pouze návrat na úroveň roku 2008, tedy před deseti lety, před finanční a následně ekonomickou krizí. Úroveň učitelských platů se sice v letech 2017–2018 výrazně zvýšila, ale ve stejné době dynamicky rostly i platy všech vysokoškolsky vzdělaných v celém nepodnikatelském sektoru. Předstih růstu platů učitelů tak byl zanedbatelný.\nRelativně nejlepší platy mají nejmladší začínající učitelé pod 30 let věku. V roce 2018 v této věkové skupině pobíralo vyšší plat než učitelé ‘pouze’ 69 % ne-učitelů (vysokoškolsky vzdělaní, stejného věku a pohlaví ve stejném regionu). O něco lépe na tom jsou nejstarší učitelé ve skupinách 50–59 a 60+. Relativně nejhorší platová situace je u učitelů středního věku 30–49 let, kde mzdu vyšší, než je jejich průměrný plat, pobírá více než 80 % demograficky podobných zaměstnanců.\nPlaty českých učitelů jsou extrémně nivelizované, respektive rovnostářské, a to jak v mezinárodním, tak národním srovnání. U nejmladší skupiny učitelů je variabilita platů ještě srovnatelná s administrativními pracovníky a vysokoškolsky vzdělanými pracovníky veřejného sektoru. Zatímco u ne-učitelů úroveň i variabilita platů s věkem roste, u učitelů platy s věkem (praxí) rostou velmi pomalu a jejich variabilita zůstává nízká.\nV roce 2018 došlo k poklesu podílu odměn na celkových učitelských platech. Výrazného navýšení učitelských platů v tomto roce se dosáhlo částečně na úkor již tak velmi nízké míry zásluhovosti.\nNavyšování učitelských platů za vlády Bohuslava Sobotky v období let 2014–2017 nepředstavovalo prioritu, která by šla nad rámec zvyšování platů v celém veřejném sektoru. Zlom k lepšímu byl vidět až v prvním povolebním roce 2018. Další vývoj se však zatím pohybuje ve sféře slibů a v lepším případě hrubých odhadů.\nPředvolební sliby ČSSD a hnutí ANO nejsou přímo srovnatelné. Zatímco první vzal jako základ průměrnou mzdu v národním hospodářství v roce 2021, druhý průměrné platy učitelů v roce 2017. Učitelský plat v roce 2021 by podle ČSSD měl být 49 530 Kč a podle hnutí ANO 47 367 Kč. Druhý ze slibů byl převzat do programového prohlášení vlády. Slib hnutí ANO je ale problematický, protože nepředjímá souběžný růst platů ostatních, který lze jen predikovat.\nPodle scénáře každoročního zvyšování učitelských platů o 7,5 % od roku 2020 by poměr učitelských platů vůči platům vysokoškolsky vzdělaných v Česku dosáhl průměru zemí EU až v roce 2030, tedy zhruba za deset let. K dosažení poměrů Německa a Finska by došlo až po 13–15 letech.\nPolitické sliby ohledně zvyšování učitelských platů dávané v dávnější minulosti byly nejasné, krátkodobé a málokdy došlo k jejich naplnění. To v očích veřejnosti výrazně oslabilo věrohodnost příslibů do budoucna. Jen vyšší věrohodnost slibů má potenciál trvale a výrazně zvýšit dlouhodobě nízký zájem o učitelskou profesi mezi nejmladší generací. Je třeba nejen naplnit závazky stávající, ale výrazně je protáhnout za horizont jednoho volebního období. Napomoci může deklarovaný konsensus významnějších parlamentních subjektů, zavedení zákonné indexace učitelských platů a zodpovědnější sestavování střednědobých výhledů státního rozpočtu. Teachers’ pay has long been lower in the Czech Republic than in almost all the other most economically developed countries. That is a natural consequence of the fact that the Czech Republic spends around one third less of its gross domestic product (GDP) on regional schooling than is usual in developed countries.\nIf Czech teachers’ average monthly salary was, relative to the salaries of other tertiary educated employees in the Czech Republic in 2018, comparable to the equivalent ratio in EU countries on average or in Finland or Germany, it should stand at around 53,000 or 56,000 CZK rather than the current 36,000 CZK.\nRelative to the average salary in the national economy, average teachers’ salaries rose year on year in 2018 by 2.9 percentage points to nearly 115%. Nevertheless, this only marked a return to the levels of 2008, i.e. ten years ago, prior to the global financial crisis. Teachers’ salaries were raised substantially in 2017-2018, but at the same time salaries for all tertiary educated employees rose substantially across the whole public sector. The raise in teachers’ salaries was thus hardly ahead of the game.\nIn relative terms, teachers at the beginning of their careers in the under 30 age bracket are the best paid. In 2018, ‘only’ 69% of non-teachers in this age group received higher salaries than their teacher peers (tertiary educated, same age and gender in the same region). Next best is the situation among the oldest teachers, in the 50-59 and 60+ age brackets. Teachers in the middle age bracket, 30-49 years, receive the worst pay in relative terms: 80% of demographically equivalent employees earn more than the teachers’ average salary.\nCzech teachers’ salaries are highly equalized, or even egalitarian, both in national and international comparison. In the youngest age bracket the variability in pay is comparable with that of administrative staff and other university educated public sector employees. However, whereas pay grades and variability increase with age (and experience) among non-teachers, teachers’ pay rises extremely slowly with age (experience) and its variability remains low.\nIn 2018 the already low share of overall teachers’ pay allocated to merit-based bonuses decreased. The substantial raise to teachers’ salaries in that year was achieved partially at the expense of further reducing the already very low levels of merit-based pay.\nUnder Bohuslav Sobotka’s government in 2014-2017, raising teachers’ pay was not a priority above and beyond increasing salaries across the whole public sector more generally. A turn for the better in this respect only became apparent during the first year of the new government in 2018. Further development on this front is however still in the realm of promises, or at best rough estimates for 2019.\nThe pre-election pledges made by ČSSD and ANO in this area are not mutually comparable. While ČSSD took the average salary in the national economy in 2021 as the basis for its calculations, the second took average teachers’ salaries in 2017. Thus, in 2021 teachers should be paid 49,530 CZK per month according to ČSSD and 47,367 CZK according to ANO. The latter figure was adopted into the government’s statement of policy. However, ANO’s promise is problematic because it does not anticipate the concurrent growth of salaries in other professions, which can only be broadly predicted.\nIf teachers’ pay were to increase by 7.5% annually from 2020 onwards, the level of teachers’ pay relative that of other tertiary educated public sector employees in the Czech Republic would match the equivalent ratio across the EU as a whole only in 2030, i.e. a decade from now. To reach the relative levels in Germany or Finland would take 13-15 years.\nPrevious political promises in the more distant past regarding raises to teachers’ pay were vague, short-lived and rarely fulfilled. The consequence of that has been to substantially reduce the public’s belief in such pledges. In order to permanently and substantially increase the long existing low level of interest in the teaching profession among the youngest generations these pledges must be given greater credibility. It is not only essential that the current commitments be fulfilled, but also that they be extended well beyond a single term of election. Help in achieving this may come through key political parties declaring their consensus, the introduction of statutory salary indexation for teachers and a more responsible approach to compiling the mid-term state budget outlook. Klíčová slova: teachers’ pay; Czech Republic Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Akademie Věd.
Platy českých učitelů: nová naděje

Platy českých učitelů patří v rámci ekonomicky nejvyspělejších zemí světa dlouhodobě k nejnižším. Jde o přirozený důsledek toho, že Česko na své regionální školství vydává zhruba o třetinu menší podíl ...

Münich, Daniel; Smolka, V.
Národohospodářský ústav, 2019

Zatížení školními domácími úkoly v České republice a srovnání se světem
Korbel, Václav; Münich, Daniel
2019 - český
Tato studie neodhaluje kauzální dopady DÚ na studijní výsledky žáků ani jiné přínosy nebo negativa. Nicméně ukazujeme, že odhadnutý vztah (nekauzální) mezi zatížením DÚ a výsledky žáků se výrazně liší podle toho, zda vycházíme z rozdílů mezi zeměmi, mezi školami, anebo z rozdílů uvnitř škol. Tím ilustrujeme, že zjednodušené nebo dokonce pominuté předpoklady odhadů mohou vést k mylným závěrům, jako že větší zatížení DÚ kauzálně zhoršuje žákovské výsledky, jak by někdo mohl usuzovat například na základě mezinárodního srovnání.   Zjištění studie odhalují velmi nízké zatížení českých žáků DÚ v mezinárodním srovnání. Z toho ovšem automaticky nevyplývá, že by čeští učitelé měli žáky začít zatěžovat DÚ více. Zaprvé není prokázáno, ani v zahraničí, že vyšší zatížení DÚ automaticky studijní výsledky zlepšuje. Zadruhé debata o míře zatížení DÚ pomíjí další důležité otázky ohledně vhodného zasazení DÚ do místních podmínek výuky. Ačkoliv zodpovězení těchto otázek je mimo možnosti této studie, měly by být předmětem dalších výzkumů a odborných debat. Kvalitní učitelé by navíc měli být schopni posoudit vhodnost využívání domácích úkolů v místních podmínkách. This study does not aspire to detect any causal effects of HW on pupils’ school outcomes nor any other desirable or adverse aspects of HW. Nevertheless, we show that the estimated (non-causal) relationship between HW load and pupils’ results is substantially different depending on whether we look at differences between countries, between schools or within schools. We thus illustrate that simplified or even ignorant presumptions about these relationships may lead to mistaken conclusions, for example that greater HW loads causally worsen pupils’ results, which it might be tempting to assume on the basis of international comparisons. This study’s findings reveal that Czech pupils have a very low HW load in comparison to pupils from other countries. This does not, however, automatically mean that Czech teachers should start to give their pupils more HW. First of all, there is no evidence, even from other countries, that greater HW loads automatically improve learning outcomes. Second, debates about HW load tend to disregard other key questions related to the amount of HW suitable in the local educational context. While providing answers to these questions is beyond the scope of this current study, these should be the subject of further research and expert debate. Good teachers should, furthermore, be capable of assessing the suitability or otherwise of setting HW in their particular local and educational contexts. Klíčová slova: school homework load; Czech Republic Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Akademie Věd.
Zatížení školními domácími úkoly v České republice a srovnání se světem

Tato studie neodhaluje kauzální dopady DÚ na studijní výsledky žáků ani jiné přínosy nebo negativa. Nicméně ukazujeme, že odhadnutý vztah (nekauzální) mezi zatížením DÚ a výsledky žáků se výrazně liší ...

Korbel, Václav; Münich, Daniel
Národohospodářský ústav, 2019

Dopady zvyšování minimální mzdy v letech 2013–2017 na zaměstnanost a mzdy v České republice
Grossmann, J.; Jurajda, Štěpán; Smolka, V.
2019 - český
Tato studie zkoumá kauzální dopady nárůstů minimální mzdy v České republice (ČR) v letech 2013–2017 na zaměstnanost nízko-výdělečných pracovníků mzdového (podnikatelského) sektoru. Série nárůstů minimální mzdy následovala po sedmiletém období stagnace minimální mzdy. Ve zkoumaném období (2012–2017) narostla měsíční minimální mzda celkem o 37,5 % z původních 8000 Kč na 11000 Kč. K měření dopadu minimální mzdy využíváme skutečnosti, že různé firmy či části firem vykazovaly různý podíl zaměstnanců na úrovni nebo pod úrovní nově stanovené minimální mzdy. Odhadujeme, zda u homogenní skupiny zaměstnanců uvnitř firmy (zaměstnanecká buňka), ve které byl vyšší podíl zaměstnanců pod úrovní budoucí minimální mzdy, došlo k disproporčně horšímu vývoji zaměstnanosti (nebo odpracovaných hodin), než u zaměstnaneckých buněk zvýšením minimální mzdy nezasažených. Naše odhad ukazují, že nárůsty minimální mzdy v letech 2013, 2015, 2016 a 2017 neměly výraznější negativní dopad na zaměstnanost. Zároveň však měly pozitivní efekt na růst mezd. I zkraje roku 2019 zůstává úroveň minimální mzdy v ČR v porovnání s ostatními evropskými zeměmi na relativně nízké úrovni a dotýká se pouze malé části pracovníků. Z našich zjištění však nelze dovozovat, že dopady budoucích navyšování minimální mzdy budou mít dopad na zaměstnanost nadále zanedbatelný. I proto je žádoucí dopady budoucích navýšení minimální mzdy podrobně a pravidelně měřit. This study examines the direct effects of four minimum wage increases in the Czech Republic during 2012-2017 on the employment of low-earning workers in the business sector. This series of minimum wage increases followed a period of 7 years during which the national minimum wage was not raised. During the period studied, the monthly minimum wage was raised by 37.5 % overall, from 8,000 to 11,000 CZK. To estimate the effects of the minimum wage increases we make use of the fact that various companies or parts of companies reported different shares of employees who were paid at or below the level of the new minimum wage. We estimate whether, within a given company, homogeneous groups of employees in which a greater proportion were previously paid less than the new minimum wage were disproportionately badly affected in terms of their employment (or hours worked) after the change than groups of employees unaffected by the raise to the minimum wage. Our results show that the national minimum wage increases in 2013, 2015, 2016 and 2017 did not have any significant negative effects on employment. They did, however, have a positive effect on salaries. Even at the start of 2019, the minimum wage in the Czech Republic remains low in comparison to other European countries and affects only a small proportion of workers. Our findings however cannot be taken as an indication that potential future minimum wage increases would also have negligible effects on employment. It is thus essential to regularly assess in detail what the effects of future increases to the minimum wage would be. Klíčová slova: minimum wage increases; Czech Republic Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři Akademie Věd.
Dopady zvyšování minimální mzdy v letech 2013–2017 na zaměstnanost a mzdy v České republice

Tato studie zkoumá kauzální dopady nárůstů minimální mzdy v České republice (ČR) v letech 2013–2017 na zaměstnanost nízko-výdělečných pracovníků mzdového (podnikatelského) sektoru. Série nárůstů ...

Grossmann, J.; Jurajda, Štěpán; Smolka, V.
Národohospodářský ústav, 2019

Metodika hodnocení společenské efektivnosti institucí vykonávajících veřejné politiky
Bohatá, Marie; Putnová, A.; Rašticová, M.; Bédiová, M.; Cebáková, A.
2018 - český
Metodika certifikovaná TAČR je založena na původním konceptu společenské efektivnosti veřejné správy, který reflektuje moderní trendy v oblasti vládnutí podporující důvěryhodnost veřejné služby a zdůrazňuje především veřejný zájem, otevřenost, participaci a integritu. Metodika má sebehodnotící charakter a je navržena pro vnitřní účely s cílem vytvářet učící se organizace. Má modulární charakter a jednotlivé moduly pokrývají oblasti strategického řízení a koordinace, operativního řízení a výkonnosti, vnější komunikace, etiky a integrity a zaměstnanecké a sociální politiky. Je využitelná pro různé organizační úrovně státní správy i samosprávy. Je uživatelsky přívětivá a uživatel získává jednak okamžitou zpětnou vazbu, jednak návod pro generování návrhů opatření ke zlepšování. Metodika je inspirativní, protože kromě vlastního hodnocení představuje zároveň i dobré praktiky.\n The methodology certified by the Technological Agency of the Czech Republic (TAČR) is based on an original concept of social effectiveness of public administration reflecting modern trends in governance supporting the trustworthiness of the public service and emphasising the public interest, openness, participation, and integrity. The self-assessing methodology aimed at creating a self-learning organisation is developed for the internal needs of public administration. It has a modular character and encompasses such building blocks as strategic management and coordination, operational management and performance, external communication, ethics and integrity, and HR policy and social climate. It can be used at different organisational levels within the state administration and the self-government. It is user-friendly providing the user with an immediate feedback as well as a guidance in generating improvement actions. Simultaneously, the methodology is of inspiring nature, as it serves as a repository of good practices. Klíčová slova: public policy; public service; good governance Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Metodika hodnocení společenské efektivnosti institucí vykonávajících veřejné politiky

Metodika certifikovaná TAČR je založena na původním konceptu společenské efektivnosti veřejné správy, který reflektuje moderní trendy v oblasti vládnutí podporující důvěryhodnost veřejné služby a ...

Bohatá, Marie; Putnová, A.; Rašticová, M.; Bédiová, M.; Cebáková, A.
Národohospodářský ústav, 2018

Does minimum wage affect workplace safety?
Hradil, Vít
2018 - anglický
Empirical evidence on the employment effects of minimum wage legislation suggests the possibility that firms react to increases in low-skilled labor costs driven by minimum wages\nby reducing investments in non-wage job aspects, which can mitigate the need for layoffs. Such adjustments may involve the worsening of workplace safety. To evaluate the hypothesis that increases in minimum wages result in a higher incidence of occupational injuries and illnesses, I use employer-level data from the United States and variation in state minimum wages during 1996-2013. The results suggest that states which increase their minimum wage experience an increase in the incidence of occupational injuries and illnesses. The effect appears stronger in industries that employ large numbers of low-wage workers, and those where the workforce is intensively exposed to health risks. Klíčová slova: minimum wage; job safety; occupational injuries and illnesses Dokument je dostupný na externích webových stránkách.
Does minimum wage affect workplace safety?

Empirical evidence on the employment effects of minimum wage legislation suggests the possibility that firms react to increases in low-skilled labor costs driven by minimum wages\nby reducing ...

Hradil, Vít
Národohospodářský ústav, 2018

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze