Metodika konzervování-restaurování nízkopálené nestabilní keramiky
Kloužková, A.; Svobodová, Ljuba; Dvořáková, P.; Kolářová, M.; Kohoutková, M.; Vokáč, M.; Randáková, S.
2022 - český
Metodika je zaměřena na konzervování-restaurování nízkopálené nestabilní keramiky. Podává ucelený přehled o vhodných postupech pro zpracování materiálu tohoto typu. Obsahuje souhrn vhodných metod pro hodnocení stupně poškození, postupy odběru vzorku a doporučené analýzy pro identifikaci chemického a mineralogického složení keramiky. Dále popisuje možnosti čištění, postupy konsolidace, lepení a doplňování chybějících fragmentů a případné retuše. Obsahuje rovněž zásady pro vhodné uložení těchto předmětů a pro pochopení jednotlivých metod jsou uvedeny komentované příklady. The methodology is focused on the conservation-restoration of low-fired unstable ceramics. It provides a comprehensive overview of suitable procedures for processing this type of material. It contains a summary of suitable methods for assessing the degree of damage, sampling procedures and recommended analyses for identifying chemical and mineralogical composition of ceramics. It also describes cleaning options, consolidation procedures, bonding and filling of missing fragments and possible retouching. It also contains principles for the appropriate storage of these objects and annotated examples are given to understand the individual methods.
Klíčová slova:
ceramics; low-fired unstable ceramic body; porosity; aging of ceramics; stability; flexural strength; conservation-restoration; adhesives for ceramics
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Metodika konzervování-restaurování nízkopálené nestabilní keramiky
Metodika je zaměřena na konzervování-restaurování nízkopálené nestabilní keramiky. Podává ucelený přehled o vhodných postupech pro zpracování materiálu tohoto typu. Obsahuje souhrn vhodných metod pro ...
Metodika zpracování a evidence dat leteckého průzkumu v archeologii
Gojda, Martin; Novák, David; Kuna, Martin; Vavřín, P.; Bíšková, J.
2022 - český
Metodika zpracování a archivace dat leteckého průzkumu v archeologii je jedním z výstupů, kterými se uzavírá nejen výzkumný projekt Archeologie z nebe, ale svým způsobem i jedna z etap letecké archeologie a digitalizace archeologických dat v ČR. Obě tyto oblasti se u nás začaly rozvíjet na počátku 90. let minulého století, a to zprvu samostatně, postupem času ve stále užší spolupráci. Tato odvětví archeologické práce prošla v Česku v uplynulém desetiletí hlubší proměnou, která pro oblast digitální dokumentace znamenala vznik institucionalizované výzkumné infrastruktury Archeologický informační systém ČR a pro leteckou archeologii plný příklon k digitálním technologiím sběru, uchovávání, analýzy a prezentace dat. V současné době si lze již těžko představit letecký průzkum bez digitálních technologií a zároveň obraz archeologického dědictví země bez atraktivních a odborně cenných leteckých snímků. Poučeni živelními pohromami v Archeologických ústavech AV ČR v letech 2002 a 2008 dnes víme i to, že digitalizace je jedinou cestou záchrany starších dat, jejich zajištění před budoucí ztrátou a také cestou k jejich plnému využití (díky zpřístupnění širokému okruhu odborníků i dalších zájemců). Necháme-li stranou rozvoj vlastních technologií, který bude vždy úkolem pro užší okruh specialistů, přináší rozvoj digitalizace v letecké archeologii dva hlavní úkoly pro většinu archeologů, kteří v této oblasti pracují. Prvním z nich je převod a popis starších, analogových dokumentů do digitální podoby, protože staré snímky mohou obsahovat nenahraditelné informace, které by byla škoda nechat pohřbené v archivech a vystavené postupnému úbytku jejich informační hodnoty. Druhým úkolem je uznat nároky, jež s sebou nástup informační společnosti obecně přináší, tedy nutnost širší spolupráce mezi odborníky, sdílení informací a koordinace odborných postupů. Zatímco celý projekt Archeologie z nebe se zaměřoval na úkol první, pomoc s druhým úkolem nabízí tato metodika. Metodiky tohoto typu dnes vznikají v celé Evropě, ale není jich zatím mnoho a zdaleka nepokrývají všechny oblasti archeologické práce. Přímo k našemu tématu byla dosud publikována jen metodika („Guide to Good Practice“), kterou v roce 1999 připravila přední britská instituce Archaeology Data Service, avšak už z data jejího vydání je patrné, že nemůže plně pokrývat potřeby dnešní doby, nemluvě o specifické situaci české archeologie a jejích postupech. Na archivaci archeologických dat se zaměřuje příručka Evropské archeologické rady z roku 2014, která vyšla i v českém překladu – je ovšem obecná a neřeší specifické otázky letecké archeologie. Z českých příruček se našeho tématu dotýká okrajově jen metodika identifikace nemovitých archeologických památek z roku 2017. Autoři předložené příručky a členové odborného týmu projektu Archeologie z nebe jsou přesvědčeni, že tato metodika přispěje k ochraně specifické části archeologického dědictví v Česku. Věříme také, že k tisícům leteckých archeologických snímků, které jsou již dnes zpřístupněny prostřednictvím Digitálního archivu AMČR, přibudou brzy další fondy, a že tento fakt přispěje k rozvoji odborného výzkumu i zájmu o archeologii ze strany veřejnosti. The Methodology of Processing and Archiving of Aerial Survey Data in Archaeology is one of the outputs that concludes not only the research project Archaeology from the Sky, but also one of the stages of aerial archaeology and digitization of archaeological data in the Czech Republic. Both of these areas began to develop in the Czech Republic in the early 1990s, initially independently, and over time in ever closer cooperation. These two branches of archaeological work in the Czech Republic have undergone a deeper transformation in the past decade, which has meant the creation of an institutionalised research infrastructure, the Archaeological Information System of the Czech Republic, for the field of digital documentation, and a full-fledged move towards digital technologies for data collection, preservation, analysis and presentation for aerial archaeology. Nowadays it is hard to imagine aerial survey without digital technologies and at the same time the image of the country's archaeological heritage without attractive and professionally valuable aerial images. Having learnt from the natural disasters at the Archaeological Institutes of the CAS in 2002 and 2008, we now know that digitisation is the only way to save older data, to secure them from future loss and to make them fully usable (by making them accessible to a wide range of experts and other interested parties). Leaving aside the development of proprietary technologies, which will always be a task for a narrower circle of specialists, the development of digitisation in aerial archaeology brings two main challenges for most archaeologists working in this field. The first is the conversion and description of legacy, analogue documents into digital form, as old images can contain irreplaceable information that it would be a shame to leave buried in archives and exposed to the gradual loss of their informational value. The second challenge is to recognise the demands that the advent of the information society in general brings with it, i.e. the need for greater cooperation between professionals, sharing of information and coordination of professional practices. While the entire Archaeology from the Sky project focused on the first task, this methodology offers help with the second task. Methodologies of this type are now being developed throughout Europe, but they are not yet numerous and by no means cover all areas of archaeological work. Only a methodology (“Guide to Good Practice”) prepared in 1999 by the leading British institution Archaeology Data Service has been published directly on our topic, however, it is already evident from the date of its publication that it cannot fully cover the needs of today, not to mention the specific situation of Czech archaeology and its procedures. The European Archaeological Council's 2014 manual, which was also published in Czech translation, focuses on the archiving of archaeological data, but it is general and does not address the specific issues of aerial archaeology. Of the Czech manuals, only the 2017 Methodology for the Identification of Immovable Archaeological Monuments touches our topic in a marginal way. The authors of the presented manual and the members of the expert team of the Archaeology from the Sky project are convinced that this methodology will contribute to the protection of a specific part of the archaeological heritage in the Czech Republic. We also believe that thousands of aerial archaeological images, which are already available through the AMCR Digital Archive, will soon be joined by other collections, and that this fact will contribute to the development of professional research and public interest in archaeology.
Klíčová slova:
aerial archaeology; remote sensing; archaeological archiving; digital records; guidelines
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Metodika zpracování a evidence dat leteckého průzkumu v archeologii
Metodika zpracování a archivace dat leteckého průzkumu v archeologii je jedním z výstupů, kterými se uzavírá nejen výzkumný projekt Archeologie z nebe, ale svým způsobem i jedna z etap letecké ...
Metodika konzervování-restaurování glazované keramiky
Kloužková, A.; Svobodová, Ljuba; Dvořáková, P.; Kolářová, M.; Kohoutková, M.; Randáková, S.; Šefců, R.; Kloužek, J.; Vokáč, M.; Kubásek, J.
2022 - český
Metodika je zaměřena na konzervování-restaurování glazované keramiky s ohledem na stabilitu a pórovitost keramického střepu. Podává ucelený přehled o vhodných postupech pro zpracování materiálu tohoto typu. Obsahuje přehled vhodných metod pro hodnocení stupně poškození (jak střepu, tak glazury), postupy odběru vzorku a metody pro identifikaci chemického a mineralogického složení keramiky i glazury a stability jejich celkového systému. Dále popisuje možnosti čištění, postupy konsolidace, lepení a doplňování chybějících fragmentů a případné retuše střepu i glazury. Obsahuje rovněž zásady pro vhodné uložení těchto předmětů a pro pochopení jednotlivých výsledků jsou uvedeny komentované příklady. The methodology is focused on the conservation-restoration of glazed ceramics with regard to the stability and porosity of the ceramic shard. It provides a comprehensive overview of suitable procedures for processing this type of material. It contains an overview of suitable methods for assessing the degree of damage (both ceramic body and glaze), sampling procedures and methods for identifying chemical and mineralogical composition of ceramics and glazes and the stability of the system. It also describes cleaning options, procedures for consolidation, bonding and filling of missing fragments, and possible retouching of the ceramic body and glaze. It also contains principles for the appropriate storage of these objects and annotated examples are given to understand the individual results.
Klíčová slova:
ceramics; stable ceramic shard; glaze; porosity; degradation; aging of ceramics; moisture expansion; restoration of ceramics; analyses; bonding of ceramics; adhesives for ceramics
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Metodika konzervování-restaurování glazované keramiky
Metodika je zaměřena na konzervování-restaurování glazované keramiky s ohledem na stabilitu a pórovitost keramického střepu. Podává ucelený přehled o vhodných postupech pro zpracování materiálu tohoto ...
Technologie optického 3D skenování archeologických nálezů v kontextu virtuálního muzea
Květina, Petr; Brzobohatá, Hana; Komberec, Jan; Končelová, Markéta; Šumberová, Radka
2015 - český
Cílem metodiky je využít technologie 3D optického skenování k vytvoření virtuálního archeologického muzea. Hlavním parametrem metodiky je evidence, tezaurace a prezentace archeologických nálezů v digitální podobě. Základní technologií je optické 3D skenovaní artefaktů, jehož výhodou je schopnost zachytit naprosto věrný virtuální prostorový model objektu. To jednak vytváří nové možnosti prezentace movitých i nemovitých památek, a jednak znásobuje potenciál jejich zachování pro případ, kdy je originál zničen. The aim of the methodology is to apply 3D scanning technology to create a virtual archaeological museum. The main parameter of the methodology are recording, hoarding and presentation of archaeological finds digitally. The basic technology is optical 3D scanning of artifacts; its asset is the ability to capture the perfectly accurate virtual three-dimensional image of the object. On the one hand, this brings new presentation possibilities of mobile and immovable heritage, and on the other hand it multiplies the potential for their conservation in case the original is destroyed.
Klíčová slova:
digital heritage management; 3D optical scanning; virtual museum
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Technologie optického 3D skenování archeologických nálezů v kontextu virtuálního muzea
Cílem metodiky je využít technologie 3D optického skenování k vytvoření virtuálního archeologického muzea. Hlavním parametrem metodiky je evidence, tezaurace a prezentace archeologických nálezů v ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze