Paralely a odlišnosti sociálních situací s panickým potenciálem - IMPAKT 2023
Červenka, Jan; Vinopal, Jiří
2024 - český Výzkumná zpráva s hlavními výsledky dotazníkových šetření provedených v rámci projektu „Paralely a odlišnosti sociálních situací s panickým potenciálem - příklad RMU a pandemie koronaviru v české společnosti“ v roce 2023. A research report with main outputs of the surveys conducted under the project „Parallels and Differences of Social Situations with Panic Potential - an example of RMU and a coronavir pandemic in Czech society“ in 2023. Klíčová slova: social panic; radiation; citizen science Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Paralely a odlišnosti sociálních situací s panickým potenciálem - IMPAKT 2023

Výzkumná zpráva s hlavními výsledky dotazníkových šetření provedených v rámci projektu „Paralely a odlišnosti sociálních situací s panickým potenciálem - příklad RMU a pandemie koronaviru v české ...

Červenka, Jan; Vinopal, Jiří
Sociologický ústav, 2024

Podnikání jako mužský svět? Využívání kompetencí v podnikání sebezaměstnaných žen a mikropodnikatelek v ČR
Maříková, Hana; Švarcová, Markéta; Křížková, Alena
2024 - český Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Podnikání jako mužský svět? Využívání kompetencí v podnikání sebezaměstnaných žen a mikropodnikatelek v ČR

Maříková, Hana; Švarcová, Markéta; Křížková, Alena
Sociologický ústav, 2024

Hospodaření a finanční spokojenost českých domácností
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2024 - český Finanční hospodaření domácností je komplexní proces, ve kterém hrají roli různorodé faktory ovlivňující finanční zdraví domácnosti. Těmito faktory jsou v první řadě výše příjmu a výdajů domácností včetně způsobu zajištění bydlení, velikost a struktura domácností, vzdělání či finanční gramotnost. Důležitým aspektem hospodaření je vyrovnanost rozpočtu, která vychází z rozdělení finančních zdrojů mezi pravidelné výdaje pokrývající základní potřeby, luxusnější a nepravidelné výdaje a případně také úspory. Vyrovnanost rozpočtu ovlivňuje finanční stabilitu domácnosti a její vyhlídky do budoucna. V případě vícečlenných domácností může být dalším důležitým aspektem rozdělení příjmů v rámci domácnosti, které může ovlivnit nejen finanční blahobyt jednotlivých členů, ale může mít i širší dopady. \nMezinárodně srovnatelná data Eurostatu za rok 2018 ukazují, že Češi mezi evropskými národy patří k těm průměrně spokojeným se svou finanční situací. Češi na škále od 0 do 10 průměrně hodnotili svoji finanční spokojenost známkou 6,7, zatímco evropský průměr byl 6,6. Čeští muži (6,8) byli o něco spokojenější než ženy (6,6). Od roku 2013 byl v datech patrný výrazný růst finanční spokojenosti českých domácností z průměrného hodnocení 6,0. \nData z výběrového šetření IPSOS v roce 2023 hodnotí finanční spokojenost Čechů v průměru známkou 5,5 (na stejné škále od 0 do 10), přičemž muži jsou opět více spokojeni (5,7) než ženy (5,3). Zhruba třetina respondentů je se svou finanční situací velmi či spíše nespokojena (0–4), více než polovina respondentů je se svou finanční situací naopak spíše či velmi spokojena (6–10).\nVýsledky regresní analýzy ukazují, že demografické charakteristiky jako pohlaví, věk, vzdělání či přítomnost dětí nemají na finanční spokojenost vliv. Obecně jsou se svou finanční situací spokojenější lidé žijící s partnerem/partnerkou a svobodní než rozvedení a ovdovělí. \nStěžejními faktory ovlivňujícími finanční spokojenost Čechů je výše příjmů domácnosti a to jak s nimi vychází, tedy „plusový“ rozpočet, stejně jako vytváření krátkodobé či dlouhodobé finanční rezervy. Splácení hypotéky či placení nájmu finanční spokojenost významně nesnižuje. Splácení úvěrů významně snižuje finanční spokojenost žen žijících v páru. \n Household financial management is a complex process in which a variety of factors play a role in influencing household financial health. These factors are primarily the level of household income and expenditure, including the way in which housing is provided, household size and structure, education and financial literacy. An important aspect of household management is the balance of the budget, which is based on the distribution of financial resources between recurrent expenditure covering basic needs, more luxurious and irregular expenditure, and possibly also savings. Budget balance affects the financial stability of a household and its future prospects. In the case of households with more members, the distribution of income within the household can be another important aspect, which can affect not only the financial well-being of individual members but also have wider implications. \nInternationally comparable Eurostat data for 2018 show that Czechs have an average level of financial satisfaction among European nations. On a scale of 0 to 10, Czechs on average rated their financial satisfaction as 6.7, while the European average was 6.6. Czech men (6.8) were slightly more satisfied than women (6.6). Since 2013, the data showed a significant increase in the financial satisfaction of Czech households from an average rating of 6.0. \nData from the 2023 IPSOS sample survey rate the financial satisfaction of Czechs as 5.5 on average (on the same scale from 0 to 10), with men again more satisfied (5.7) than women (5.3). Roughly one-third of respondents are very or rather dissatisfied with their financial situation (0-4), while more than half of respondents are rather or very satisfied with their financial situation (6-10).\nThe results of the regression analysis show that demographic characteristics such as gender, age, education or presence of children do not affect financial satisfaction. In general, people living with a spouse/partner and single individuals are more satisfied with their financial situation than those divorced and widowed. \nThe key factors influencing financial satisfaction are the amount of household income and how they manage it, as well as the accumulation of short-term or long-term financial reserves. Paying a mortgage or rent does not significantly reduce financial satisfaction. Repaying loans significantly reduces financial satisfaction for women living as a couple.\n Klíčová slova: financial resilience; financial satisfaction; household finance Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Hospodaření a finanční spokojenost českých domácností

Finanční hospodaření domácností je komplexní proces, ve kterém hrají roli různorodé faktory ovlivňující finanční zdraví domácnosti. Těmito faktory jsou v první řadě výše příjmu a výdajů domácností ...

Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
Sociologický ústav, 2024

Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – únor/březen 2023
Červenka, Jan
2023 - český V šetření realizovaném v únoru a v březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě podle šesti vybraných kritérií.\nVe všech zkoumaných oblastech převažovalo kritické hodnocení nad pozitivním.\nRelativně nejpříznivěji česká veřejnost hodnotila, jak plnil funkce svěřené mu ústavou (40 %) a jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy (39 %).\nNejvíce kritičtí byli čeští občané k tomu, jak dosluhující prezident dbal o vážnost a důstojnost svého úřadu (73 %) a jak působil jako autorita u občanů (71 %).\nV porovnání s rokem 2020 se hodnocení prezidenta zhoršilo ve všech sledovaných položkách.\nV porovnání s předchozími prezidenty Václavem Havlem a Václavem Klausem v období na konci jejich působení hodnotili občané u Miloše Zemana lépe, jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy. U ostatních položek jeho aktuální hodnocení vyznívá kritičtěji. In its regular survey in February and March 2023 the Public Opinion Research Centre focused on questions about the Miloš Zeman's presidency.\nIn all areas examined, critical evaluations prevailed over positive ones.\nRelatively most favorably, the Czech public rated how he performed the functions entrusted to him by the constitution (40%) and how he was in contact with citizens and knew their problems (39%).\nCzech citizens were the most critical of how the outgoing president took care of the seriousness and dignity of his office (73%) and how he acted as an authority among citizens (71%).\nCompared to 2020, the president's rating worsened in all monitored items.\nCompared to the previous presidents Václav Havel and Václav Klaus in the period at the end of their tenure, citizens rated Miloš Zeman better in that how he was in contact with citizens and knew their problems. For other items, his current assessment sounds more critical. Klíčová slova: public opinion; President; Miloš Zeman; evaluations Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – únor/březen 2023

V šetření realizovaném v únoru a v březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě podle šesti vybraných ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Občané o členství České republiky v NATO – červen/červenec 2023
Čadová, Naděžda
2023 - český S faktem, že je ČR členem Severoatlantické aliance, jsou spokojeny asi dvě třetiny (67 %) českých občanů, více než čtvrtina (26 %) je nespokojena. V aktuálním výzkumu statisticky významně převážil názor, že NATO je zárukou nezávislosti České republiky (50 %) a nikoliv formou podřízenosti se cizím mocnostem (41 %). Čeští občané se většinově kloní k názoru, že členství naší země v NATO zajišťuje mír a bezpečnost ČR (56 %) a zvyšuje mír a stabilitu v Evropě (60 %).\n\nNecelá třetina (31 %) českých občanů si myslí, že členství v NATO neovlivňuje postavení ČR ve světě, více než dvě pětiny (43 %) dotázaných pak uvedly, že pozice naší země ve světě je členstvím v NATO posilována. Názor, že členství v Severoatlantické alianci naopak pro naši zemi znamená oslabení její pozice ve světě, zastává 15 % občanů.\nTéměř tři čtvrtiny (72 %) českých občanů jsou přesvědčeny o potřebnosti Severoatlantické aliance v současné době. Přibližně pětina občanů (21 %) míní, že organizace je nepotřebná.\nEvropské unii (EU) v současnosti důvěřují necelá polovina občanů (47 %), nadpoloviční většina veřejnosti (54 %) má důvěru k Organizaci spojených národů (OSN). Severoatlantické alianci (NATO) důvěřují téměř tři pětiny (57 %) českých občanů. In the summer 2023 Public Opinion Research Centre carried out a survey about NATO. Within the project were examined satisfaction with membership in NATO. Almost two-thirds (67%) of Czech citizens are satisfied with the Czech Republic's membership in the North Atlantic Alliance, more than a quarter (26%) is dissatisfied.\n\nIn the current research, the opinion that NATO is a guarantee of the independence of the Czech Republic (50%) and not a form of subordination to a foreign power (41%) was statistically significantly predominant. Klíčová slova: public opinion; NATO; satisfaction with membership; independence; subordination Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Občané o členství České republiky v NATO – červen/červenec 2023

S faktem, že je ČR členem Severoatlantické aliance, jsou spokojeny asi dvě třetiny (67 %) českých občanů, více než čtvrtina (26 %) je nespokojena. V aktuálním výzkumu statisticky významně převážil ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Hodnotové orientace – červen/červenec 2023
Tuček, Milan
2023 - český Hodnotové orientace české společnosti byly naposledy zjišťovány v roce 2014. Mnohopoložková baterie otázek, která byla respondentům předložena k posouzení, zjišťovala, jakou důležitost přikládají vybraným hodnotám z oblasti rodinné, pracovní a společenskopolitické sféry a životního stylu. Dotázaní měli na čtyřbodové škále označit, nakolik je pro ně určitá hodnota důležitá či nedůležitá . Baterie otázek, která byla poprvé dotazována v roce 1990, byla v roce 2014 doplněna dvěma výroky („mít děti“ a „mít vlastní pěkné bydlení“), které pokrývají určité podstatné doposud chybějící hodnotové orientace.\n\nNa prvních třech místech v pořadí podle důležitosti se umístily „žít ve spokojené rodině“, „mít přátele, se kterými si dobře rozumíte“ a „žít ve zdravém životním prostředí“ (v součtu „velmi“ a „spíše důležité“ 95 % dotázaných).\n\nNa posledních třech místech jsou hodnoty „prosazovat politiku své strany, hnutí“, „mít hezké věci, které nemá každý“ a „mít práci, která umožňuje řídit činnost jiných lidí“ (v součtu „zcela“ a „spíše nedůležité“ 60-70 %).\n\nOd posledního šetření v roce 2014 statistiky významně zvýšila důležitost hodnot spojených s obsahem práce, s informovaností a vzdělaností, s životním prostředím a obecnými životními strategiemi (posílení individualizace společnosti). Naopak poklesla významnost hodnot „mít hezké věci, které nemá každý“, „vydělat hodně peněz“, „mít jakoukoliv práci, jen abyste byl zaměstnán a nebral podporu“ (zeslabení orientace na materiální spotřebu).\n\nHodnotové orientace jsou generačně výrazně odlišné oblastech rodiny a soukromého života (vyšší důležitost u starších generací), v oblasti obsahu práce a obecných životních strategií (vyšší důležitost u mladších generací).\n\nVliv pohlaví byl zjištěn u hodnot vázaných na pracovní a životní kariéru – vyšší důležitost pro muže. Jde o potvrzení genderového stereotypu, který se v jiných oblastech (rodina, práce, …) nepotvrdil.\n\nDosažené vzdělání ovlivnilo pouze hodnoty z oblasti občanské angažovanosti - pro respondenty s vysokoškolským vzděláním jsou důležitější než pro respondenty s nižším vzděláním. Summer survey of Public Opinion Research Centre focused on the matter of values and their importance for Czech people. Klíčová slova: public opinion; value; general life strategies; environment; education; awareness; content of work Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Hodnotové orientace – červen/červenec 2023

Hodnotové orientace české společnosti byly naposledy zjišťovány v roce 2014. Mnohopoložková baterie otázek, která byla respondentům předložena k posouzení, zjišťovala, jakou důležitost přikládají ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Pojištění v českých domácnostech
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2023 - český Pojištění zvyšuje blahobyt domácností tím, že přenáší nejistotu z jednotlivců, kteří se vyhýbají riziku, na instituce, které jsou vůči riziku neutrální. Hlavním motivem pro nákup pojištění je tedy averze k riziku s cílem vyhnout se ztrátě. Pojištění může zlepšovat finanční odolnost a celkovou finanční stabilitu domácností s obzvláště velkým významem pro domácnosti s nižšími příjmy.\nPoptávka domácností po pojištění závisí na mnoha faktorech, zahrnujících sociodemografické charakteristiky členů domácnosti, ekonomickou strukturu domácnosti, vývoj makroekonomického prostředí, ale také institucionální faktory. Význam mají také specifické preference domácností, jejich postoje a vnímání rizika. Ze všech faktorů je však jako nejdůležitější obecně uváděn příjem domácností, který zásadně ovlivňuje poptávku jak po životním, tak neživotním pojištění.\nŽivotní pojištění má téměř 60 % respondentů, naprostá většina z nich zároveň využívá i nějakou z forem pojištění neživotního (54 % všech respondentů). Na druhou stranu, skoro desetina nemá pojištění vůbec žádné. Alespoň jedno z uvažovaných forem neživotního pojištění obecně využívá většina z celkového počtu respondentů (84,4 %), přičemž pouze neživotní pojištění (a nikoli zároveň životní) má 31 % respondentů.\nPojištění častěji využívají lidé s vyšším vzděláním a také domácnosti s dětmi, což může být spojeno s motivací zajistit své závislé blízké osoby. Značný vliv má příjem domácností a jejich finanční rezervy. Výrazně méně často se pojišťují nízkopříjmové domácnosti, což může být dané tím, že je pro ně pojištění finančně nedostupné. Domácnosti zajištěné dlouhodobou finanční rezervou naopak pojištění využívají častěji. Častěji také životní pojištění využívají lidé, kteří mají i jiné půjčky či úvěry krom hypotéky.\n Insurance increases household welfare by transferring uncertainty from risk-averse individuals to risk-neutral institutions. Thus, the main motive for purchasing insurance is risk aversion to avoid loss. Insurance can improve the financial resilience and overall financial stability of households, with particular importance for low-income households.\nHousehold demand for insurance depends on many factors, including the socio-demographic characteristics of household members, the economic structure of the household, the evolution of the macroeconomic environment, as well as institutional factors. Specific household preferences, attitudes and risk perceptions are also important. However, of all the factors, household income is generally cited as the most important as it has a major impact on demand for both life and non-life insurance.\nAlmost 60% of respondents have life insurance, the vast majority of them also use some form of non-life insurance (54% of all respondents). On the other hand, almost a tenth have no insurance at all. At least one of the considered forms of non-life insurance is generally used by the majority of the total respondents (84.4%), while only 31% of respondents have non-life insurance (and not life insurance at the same time).\nPeople with higher education and households with children are more likely to use insurance, which may be related to the motivation to secure their dependents. Household income and financial reserves have a significant impact. Low-income households are significantly less likely to take out insurance, which may be due to the fact that insurance is unaffordable for them. In contrast, households with long-term financial reserves are more likely to use insurance. Life insurance is also used more often by people who have other loans or credits besides a mortgage.\n Klíčová slova: Financial resilence; insurance; household finance Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Pojištění v českých domácnostech

Pojištění zvyšuje blahobyt domácností tím, že přenáší nejistotu z jednotlivců, kteří se vyhýbají riziku, na instituce, které jsou vůči riziku neutrální. Hlavním motivem pro nákup pojištění je tedy ...

Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
Sociologický ústav, 2023

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti – duben/květen 2023
Čadová, Naděžda
2023 - český Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřují více než dvě pětiny (41 %) českých občanů, neutrální postoj „ani spokojen, ani nespokojen“ zastává více než pětina (21 %) a více než třetina (36 %) je nespokojena.\nPřibližně dvě třetiny veřejnosti si myslí, že evropská integrace je prospěšná v oblasti obrany (65 %) a kultury (64 %). Nadpoloviční většina kladně hodnotí spolupráci v oblasti ekologie (55 %) a hospodářství (53 %). Nejméně často hodnotila česká veřejnost evropskou integraci jako prospěšnou v oblasti politiky, kterou takto vnímají více než dvě pětiny (44 %) dotázaných, srovnatelný podíl (46 %) je naopak přesvědčen o její škodlivosti.\nV postojích české veřejnosti k posilování či oslabování integrace je nejčastější názor, že míra integrace Evropské unie by měla do budoucna zůstat přibližně stejná jako v současnosti.\n\nV české společnosti stále přetrvává převážně odmítavý postoj k přijetí eura. V současné době téměř tři čtvrtiny (73 %) českých občanů s přijetím eura za měnu ČR nesouhlasí, pro přijetí eura je nyní necelá čtvrtina (22 %) českých občanů.\nPřibližně dvě třetiny českých občanů (66 %) se domnívají, že Česká republika má být členem Evropské unie, opačný názor, tedy že Česká republika nemá být členem Evropské unie, vyjádřily tři desetiny oslovených (30 %). The press release presents some results of the April and May 2023 survey, which focused on Czech public opinion on EU membership. More than two-fifths (41%) of Czech citizens are satisfied with our country's EU membership, more than a fifth (21 %) are neither satisfied nor unsatisfied and more than a third (36 %) is unsatisfied.\nRespondents were also asked about their views on economic, political, cultural, defence, and ecological integration in the European Union.\n\nThe survey also focused on opinion to the level of integration of the EU and the role of the Czech Republic in this process. The part of this survey was also a question about the adoption of the euro. Klíčová slova: public opinion; EU; membership; satisfaction; integration; euro Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti – duben/květen 2023

Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřují více než dvě pětiny (41 %) českých občanů, neutrální postoj „ani spokojen, ani nespokojen“ zastává více než pětina (21 %) a více než třetina (36 %) ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – duben/květen 2023
Čadová, Naděžda
2023 - český Evropské unii v současné době důvěřuje o málo méně než polovina (46 %) českých občanů, naopak polovina veřejnosti (50 %) jí nedůvěřuje. Důvěru OSN a NATO vyjadřuje nadpoloviční podíl českých občanů (NATO 56 %, OSN 52 %) a více než třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 36 %, OSN 37 %).\nVíce než třetina oslovených důvěřuje Evropské komisi (38 %) a Evropskému parlamentu (36 %), nicméně o něco vyšší, a to přibližně poloviční, podíl jim nedůvěřuje (Evropské komisi 47 % a Evropskému parlamentu 50 %).\n\nDůvěra jednotlivým institucím a představitelům Evropské unie se pohybuje od necelé jedné čtvrtiny po necelé dvě pětiny společnosti, přičemž nedůvěra těmto institucím převažuje nad důvěrou. Podíl nedůvěřujících v případě všech sledovaných evropských institucí a představitelů od roku 2021 významně vzrostl. In April and May 2023 Public Opinion Research Centre included a block of questions connected to confidence in European Union and international institutions. Questions focused mainly on trust in European Union in general and its concrete authorities. In connection to international institutions respondents evaluated their trust in United Nations and North Atlantic Treaty Organisation. Klíčová slova: public opinion; International Institutions; trust; EU; North Atlantic Treaty Organisation; United Nations Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – duben/květen 2023

Evropské unii v současné době důvěřuje o málo méně než polovina (46 %) českých občanů, naopak polovina veřejnosti (50 %) jí nedůvěřuje. Důvěru OSN a NATO vyjadřuje nadpoloviční podíl českých občanů ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Názory veřejnosti na přijatelnost půjček a míru zadlužení občanů a státu – duben/květen 2023
Tuček, Milan
2023 - český V rámci dubnového a květnového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se půjčování si peněz a na zadluženost občanů a státu.\n\n90 % dotázaných považuje půjčky za riziko. Zároveň 78 % je přesvědčeno, že půjčování peněž a pořizování si věcí na dluh je v dnešní době přirozenou součástí života. A jen 38 % dotázaných si myslí, že za půjčky se musí člověk tak trochu stydět.\n\nPouze 30 % dotázaných souhlasí s tím, že půjčovat si peníze se vyplatí.\n\nNázory na půjčky se podle očekávání liší podle generační příslušnosti.\n\nNejpřijatelnější jsou pro českou veřejnost půjčky na bydlení (88 %), podnikání (82 %) a studium (81 %), naopak nejméně přijatelné jsou půjčky na dovolenou (11 %) a na vánoční dárky (11 %).\n\nNecelé tři čtvrtiny (73 %) dotázaných pokládají míru zadlužení obyvatelstva za vysokou, u státu to je to téměř devět z deseti dotázaných, přičemž 60 % zadlužení státu považuje za velmi vysoké.\n\nOproti roku 2019 se podíl těch, kteří zadlužení státu považují za velmi vysoké, dramaticky zvýšil o 44 procentních bodů (od roku 2021 o 21 procentních bodů). In April and May 2023, the Public Opinion Research Centre investigated views on the problem of loans and indebtment. Klíčová slova: public opinion; loans; Debts; indebtment; Citizens; State Dokument je dostupný na externích webových stránkách. Názory veřejnosti na přijatelnost půjček a míru zadlužení občanů a státu – duben/květen 2023

V rámci dubnového a květnového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se půjčování si peněz a na zadluženost občanů a státu.\n\n90 % dotázaných považuje půjčky za riziko. ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023