Number of found documents: 793
Published from to

Jak se kde v Česku mluví aneb Co víme o dialektech češtiny
Ireinová, Martina; Konečná, Hana
2023 - Czech
Přednáška se zabývá rozdílnými dialekty různé mluvy na Moravě a ve Slezsku. The lecture deals with different dialects of different speeches in Moravia and Silesia. Keywords: Czech language; dilects; Moravia; Silesia; Czech Linguistic Atlas Available at various institutes of the ASCR
Jak se kde v Česku mluví aneb Co víme o dialektech češtiny

Přednáška se zabývá rozdílnými dialekty různé mluvy na Moravě a ve Slezsku.


The lecture deals with different dialects of different speeches in Moravia and Silesia.

Ireinová, Martina; Konečná, Hana
Ústav pro jazyk český, 2023

Zikmunda Hrubého z Jelení etymologický pokus
Vykypěl, Bohumil
2023 - Czech
Keywords: etymology; Zikmund Hrubý Available at various institutes of the ASCR
Zikmunda Hrubého z Jelení etymologický pokus

Vykypěl, Bohumil
Ústav pro jazyk český, 2023

Co je a není košer v lexikografii. K problematice jednoho církevního termínu
Dvořáková, Žaneta
2023 - Czech
Hebrejský výraz košer se dostal do češtiny prostřednictvím židovského sociolektu/etnolektu. Jedná se původně o náboženský termín označující to, co je rituálně čisté a vhodné. Vedle nesklonného adjektiva a adverbia košer je ve slovnících češtiny zachycena i řada dalších tvarů a odvozenin, některé z nich se však již v současnosti neužívají (např. košerný, košerně). Při jejich hodnocení vycházíme z analýzy dokladů z korpusu Syn2015 i ze sondy do soudobých textů v židovských časopisech nebo na webech židovských obcí a spolků. Ve slovnících češtiny se též v některých případech můžeme setkat se zúžením významu oproti tomu, jak je výraz tradičně užíván v židovském prostředí, např. adjektivum košer je v SSJČ omezeno pouze na oblast masa, sloveso košerovat je spojováno jen s rituální porážkou zvířat. Velmi diskutabilní jsou také substantiva uváděná ve slovnících: životné maskulinum košer ve významu ‚řezník‘ a neživotná maskulina košer s významy ‚zaříznutí‘ a ‚pokrm židům k požívání dovolený‘, ty vycházejí z ojedinělých dokladů z děl autorů zřejmě neznalých židovského prostředí, o němž (přesto) psali. Je potom otázkou, zda (a dle jakých kritérií) by taková hesla měla být do slovníků zařazena. The Hebrew term košer (‘kosher’) came into Czech through Jewish sociolect / ethnolect. It was originally a religious term for what is ritually pure and appropriate. In addition to the adjective and adverb košer, Czech dictionaries also contain a number of other forms and derivatives, but some of them are no longer used at the moment (e.g. košerný, košerně). Our evaluation is based on an analysis of material base from the Syn2015 Corpus and from a probe into contemporary texts in Jewish magazines or on the websites of Jewish communities and organizations. In Czech dictionaries, we may see a reduction of the meaning compared to how the term is traditionally used in the Jewish community, e.g. the adjective košer is limited to meat, the verb košerovat is associated only with the ritual slaughter. The nouns mentioned in the dictionaries are also very debatable: masculine košer in the sense of ‘butcher’ and masculine košer with the meanings of ‘cut’ and ‘food appropriate for Jews to eat’, these are based on isolated documents from the works of authors apparently unfamiliar with the Jewish community. The question then is whether (and according to what criteria) such words should be included in the dictionaries. Keywords: lexicography; dictionary; religious term; kosher; meaning Available at various institutes of the ASCR
Co je a není košer v lexikografii. K problematice jednoho církevního termínu

Hebrejský výraz košer se dostal do češtiny prostřednictvím židovského sociolektu/etnolektu. Jedná se původně o náboženský termín označující to, co je rituálně čisté a vhodné. Vedle nesklonného ...

Dvořáková, Žaneta
Ústav pro jazyk český, 2023

Modřín v pomístních jménech v Čechách
Zirhutová, Martina
2023 - Czech
Příspěvek se zabývá apelativem modřín a jeho nářečními variantami v pomístních jménech v Čechách. Cílem výzkumu je zjistit, které nářeční varianty označující modřín se v anoikonymii Čech vyskytují, a určit jejich početní zastoupení, zeměpisné rozšíření a další charakteristiky. Analyzována jsou nejen anoikonyma vycházející z apelativ, která jsou v pomístních jménech na území Čech zastoupena ve větším množství (verpán, merfán, modřín, břím, dřín), ale pozornost je věnována i nářečním výrazům, které se v anoikonymii vyskytují spíše sporadicky (lerpán, relpán, tis, klenč, skřivánčí). The paper deals with the use of the common noun modřín (larch) and its dialectal variants in non-settlement place names in Bohemia. The focus of the research is to find out which dialectal words denoting a larch tree are included in the names, and to state their number, geographical occurrence and other characteristic features. Attention is paid not only to the common nouns which are used in non-settlement names frequently (verpán, merfán, modřín, břím, dřín), but also to the dialectal words which appear in names rather scarcely (lerpán, relpán, tis, klenč, skřivánčí). Keywords: onomastics; non-settlement names in Bohemia; the common noun modřín Available at various institutes of the ASCR
Modřín v pomístních jménech v Čechách

Příspěvek se zabývá apelativem modřín a jeho nářečními variantami v pomístních jménech v Čechách. Cílem výzkumu je zjistit, které nářeční varianty označující modřín se v anoikonymii Čech vyskytují, a ...

Zirhutová, Martina
Ústav pro jazyk český, 2023

Z bankomatu vypadl Palacký aneb Kde začíná a končí vlastní jméno z pohledu psaní velkých písmen
Smejkalová, Kamila
2023 - Czech
Velká počáteční písmena v češtině signalizují vlastní jméno. Rozpoznání vlastního a obecného jména však může být obtížné, což dokládá množství dotazů na psaní velkých písmen, které řeší jazyková poradna ÚJČ AV ČR. Status vlastního jména navíc není neměnný. Může dojít k apelativizaci jména (velké písmeno se změní na malé) nebo k proprializaci (malé písmeno se změní na velké). Tento text se věnuje jednak apelativizaci a formálním pravopisným a právním důsledkům, které tento proces má, jednak dalším pojmenovacím typům, které se z hlediska psaní velkých písmen jeví pro uživatele češtiny jako problematické. Jako materiál jsou použity telefonické, dopisní a e-mailové dotazy jazykové poradny ÚJČ, které jsou zaznamenány v elektronické Databázi jazykových dotazů na webových stránkách ÚJČ. Capital letters in Czech indicate a proper name. However, distinguishing a proper name from a common one can challenging, as evidenced by the number of capitalization enquiries answered by the Language Consulting Center (LCC) of the Czech Language Institute of the Czech Academy of Sciences (CLI). In addition, the status of a proper name is not immutable. Th e name may go through an appellativization process (uppercase letter changes to lowercase) or proprialization process (lowercase letters become uppercase). Th is text deals with appellativization in connection with the spelling and with legal consequences of this process, as well as with other naming types that appear to be problematic for Czech users in terms of capitalization. Telephone, letter, and e-mail inquiries of the LCC, which are annotated in the electronic Database of Language Enquiries on the CLI website, are used as material. Keywords: proper names; common names; capitalization; appellativization; proprialization; logonyms; standardization; language consulting Available at various institutes of the ASCR
Z bankomatu vypadl Palacký aneb Kde začíná a končí vlastní jméno z pohledu psaní velkých písmen

Velká počáteční písmena v češtině signalizují vlastní jméno. Rozpoznání vlastního a obecného jména však může být obtížné, což dokládá množství dotazů na psaní velkých písmen, které řeší jazyková ...

Smejkalová, Kamila
Ústav pro jazyk český, 2023

Dikobraz a buvol 200 let po Preslovi – výzkum aktuální výslovnosti dvou apelativ
Štěpánová, Veronika; Novák, J.
2023 - Czech
V rámci středoškolské studentské stáže realizované v roce 2021 v Ústavu pro jazyk český AV ČR byl mj. zkoumán aktuální výslovnostní úzus výrazů dikobraz a buvol, které byly spolu s mnoha dalšími v 1. polovině 19. století navrženy J. S. Preslem coby oficiální české zoologické názvy. Obě tato pojmenování jsou pozoruhodná z fonetického hlediska. U slova dikobraz dosavadní výkladové slovníky češtiny připouštěly výslovnostní dubletu [dɪkobras] i [ďɪkobras]. Analýzou zvukových dokladů pocházejících z on-line archivů českých veřejnoprávních médií bylo prokázáno, že u reprezentativního vzorku profesionálních i neprofesionálních mluvčích se varianta [ďɪkobras], reflektující etymologický původ daného rusismu, vůbec neobjevila. Neformální průzkum dále ukázal, že pro většinu uživatelů češtiny by její výskyt byl překvapivý či rušivý. U druhého výrazu bylo naopak zjištěno, že více než jedna třetina zkoumaných českých mluvčích užívá zvukovou variantu [buːvol], přičemž žádná zvuková (ani grafická) dubleta v současnosti kodifikována není (J. S. Presl však původně navrhl podobu zapisovanou jako bůvol). Výsledky výzkumu mohou posloužit i jako podklad pro vznikající Akademický slovník současné češtiny, pro Internetovou jazykovou příručku atp. Within a scientific internship for high school students realized in 2021 in the Czech Language Institute of the Czech Academy of Sciences, besides other things, the current pronunciation usage of the expressions dikobraz ‚porcupine‘ and buvol ‚buffalo‘, both proposed by J. S. Presl as official Czech zoological terms, has been investigated. Both of these designations are remarkable from the phonetic point of view. In case of dikobraz, the existing monolingual dictionaries of Czech have so far admitted the pronunciation variants [dɪkobras] and [ɟɪkobras]. The analysis of sound records from the online archives of Czech public media has proved that the variant [ɟɪkobras], reflecting the etymological origin of this Russianism, has not appeared in a representative sample of both professional and non‑professional speakers. An informal survey has discovered that its occurrence would be surprising or disturbing for a majority of the users of Czech. On the other hand, in case of the second analysed expression buvol, it has been proved that more than one third of the investigated Czech speakers use the sound variant [buːvol], whereas no such sound (or graphical) variant is codified at present (however, J. S. Presl originally proposed a form written bůvol). The results of this research may serve also as important data for the arising Academic Dictionary of Contemporary Czech, for the Internet Language Reference Book etc. Keywords: pronunciation; Czech language; variant; porcupine; buffalo; J. S. Presl; codification; terminology Available at various institutes of the ASCR
Dikobraz a buvol 200 let po Preslovi – výzkum aktuální výslovnosti dvou apelativ

V rámci středoškolské studentské stáže realizované v roce 2021 v Ústavu pro jazyk český AV ČR byl mj. zkoumán aktuální výslovnostní úzus výrazů dikobraz a buvol, které byly spolu s mnoha dalšími v 1. ...

Štěpánová, Veronika; Novák, J.
Ústav pro jazyk český, 2023

Paměť stolové hory Bor ve světle pomístních jmen
Ptáčníková, Martina
2023 - Czech
Stolová hora Bor tvoří spolu se sousední Hejšovinou součást pohraničního pásma hor, obklopujících území Čech. V onomastických výzkumech se jí dosud nedostalo přílišné pozornosti a tuto mezeru se pokusí zaplnit předkládaná studie. Upozorníme v ní na známé i méně známé varianty názvu hory, které vznikly jak v českém, tak i v německém prostředí. Zvláštní pozornost věnujeme jménům pro pískovcový skalní labyrint nacházející se na hřebeni Boru. Jeho nejstarší název Divoké ďoury, stejně jako i nejstarší pojmenování jednotlivých skalních útvarů vytvořil Daniel Ducháč, obyvatel obce Bukovina, která náležela k tzv. Českému koutku v Kladsku. V závěru studie odpovíme na otázku, zda lze prvotní české expresivní jméno skalního labyrintu v současné době ještě stále najít v jazykové krajině sledované oblasti, nebo už nikoliv. Table mountain Bor forms part of the border zone of mountains surrounding Bohemia together with the neighbouring Hejšovina. Bor has not received much attention in onomastic research and this study attempts to fill this gap. It will highlight the well-known and lesser-known variants of the name of mountain, which originated in both Czech and German environments. We pay special attention to the names for the sandstone rock labyrinth situated on the edge of Bor. The oldest name of the labyrinth, Divoké ďoury (EN: Wild Holes, GER: Wilde Löcher), as well as the oldest names of individual rock formations were created by Daniel Ducháč, a resident of the village of Bukovina, which belonged to the so-called Czech Corner in Kłodzko Land. In the conclusion of the study we will answer the question whether the original Czech name of the rock labyrinth, i.e. Divoké ďoury, can still be found in the linguistic landscape of the area today or not. Keywords: toponymy; Czech Corner; Kłodzko Land Available at various institutes of the ASCR
Paměť stolové hory Bor ve světle pomístních jmen

Stolová hora Bor tvoří spolu se sousední Hejšovinou součást pohraničního pásma hor, obklopujících území Čech. V onomastických výzkumech se jí dosud nedostalo přílišné pozornosti a tuto mezeru se ...

Ptáčníková, Martina
Ústav pro jazyk český, 2023

Lexikální vyjádření lichocení v českém lexiku (z hlediska jejich původu)
Karlíková, Helena
2023 - Czech
Keywords: etymology Available at various institutes of the ASCR
Lexikální vyjádření lichocení v českém lexiku (z hlediska jejich původu)

Karlíková, Helena
Ústav pro jazyk český, 2023

Z českých slov a věcí: parfém, voňavka, kolínská
Janyšková, Ilona
2023 - Czech
Článek vysvětluje etymologii českých názvů parfému, voňavky, kolínské. The article explains the etymology of the Czech names of perfume, fragrance, cologne. Keywords: etymology; Czech; perfume Available at various institutes of the ASCR
Z českých slov a věcí: parfém, voňavka, kolínská

Článek vysvětluje etymologii českých názvů parfému, voňavky, kolínské.


The article explains the etymology of the Czech names of perfume, fragrance, cologne.

Janyšková, Ilona
Ústav pro jazyk český, 2023

Matouš Benešovský jako etymolog
Vykypělová, Taťána
2023 - Czech
Keywords: etymology Available at various institutes of the ASCR
Matouš Benešovský jako etymolog

Vykypělová, Taťána
Ústav pro jazyk český, 2023

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases