Number of found documents: 2899
Published from to

Paralely a odlišnosti sociálních situací s panickým potenciálem - IMPAKT 2023
Červenka, Jan; Vinopal, Jiří
2024 - Czech
Výzkumná zpráva s hlavními výsledky dotazníkových šetření provedených v rámci projektu „Paralely a odlišnosti sociálních situací s panickým potenciálem - příklad RMU a pandemie koronaviru v české společnosti“ v roce 2023. A research report with main outputs of the surveys conducted under the project „Parallels and Differences of Social Situations with Panic Potential - an example of RMU and a coronavir pandemic in Czech society“ in 2023. Keywords: social panic; radiation; citizen science Available at various institutes of the ASCR
Paralely a odlišnosti sociálních situací s panickým potenciálem - IMPAKT 2023

Výzkumná zpráva s hlavními výsledky dotazníkových šetření provedených v rámci projektu „Paralely a odlišnosti sociálních situací s panickým potenciálem - příklad RMU a pandemie koronaviru v české ...

Červenka, Jan; Vinopal, Jiří
Sociologický ústav, 2024

Hospodaření a finanční spokojenost českých domácností
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2024 - Czech
Finanční hospodaření domácností je komplexní proces, ve kterém hrají roli různorodé faktory ovlivňující finanční zdraví domácnosti. Těmito faktory jsou v první řadě výše příjmu a výdajů domácností včetně způsobu zajištění bydlení, velikost a struktura domácností, vzdělání či finanční gramotnost. Důležitým aspektem hospodaření je vyrovnanost rozpočtu, která vychází z rozdělení finančních zdrojů mezi pravidelné výdaje pokrývající základní potřeby, luxusnější a nepravidelné výdaje a případně také úspory. Vyrovnanost rozpočtu ovlivňuje finanční stabilitu domácnosti a její vyhlídky do budoucna. V případě vícečlenných domácností může být dalším důležitým aspektem rozdělení příjmů v rámci domácnosti, které může ovlivnit nejen finanční blahobyt jednotlivých členů, ale může mít i širší dopady. \nMezinárodně srovnatelná data Eurostatu za rok 2018 ukazují, že Češi mezi evropskými národy patří k těm průměrně spokojeným se svou finanční situací. Češi na škále od 0 do 10 průměrně hodnotili svoji finanční spokojenost známkou 6,7, zatímco evropský průměr byl 6,6. Čeští muži (6,8) byli o něco spokojenější než ženy (6,6). Od roku 2013 byl v datech patrný výrazný růst finanční spokojenosti českých domácností z průměrného hodnocení 6,0. \nData z výběrového šetření IPSOS v roce 2023 hodnotí finanční spokojenost Čechů v průměru známkou 5,5 (na stejné škále od 0 do 10), přičemž muži jsou opět více spokojeni (5,7) než ženy (5,3). Zhruba třetina respondentů je se svou finanční situací velmi či spíše nespokojena (0–4), více než polovina respondentů je se svou finanční situací naopak spíše či velmi spokojena (6–10).\nVýsledky regresní analýzy ukazují, že demografické charakteristiky jako pohlaví, věk, vzdělání či přítomnost dětí nemají na finanční spokojenost vliv. Obecně jsou se svou finanční situací spokojenější lidé žijící s partnerem/partnerkou a svobodní než rozvedení a ovdovělí. \nStěžejními faktory ovlivňujícími finanční spokojenost Čechů je výše příjmů domácnosti a to jak s nimi vychází, tedy „plusový“ rozpočet, stejně jako vytváření krátkodobé či dlouhodobé finanční rezervy. Splácení hypotéky či placení nájmu finanční spokojenost významně nesnižuje. Splácení úvěrů významně snižuje finanční spokojenost žen žijících v páru. \n Household financial management is a complex process in which a variety of factors play a role in influencing household financial health. These factors are primarily the level of household income and expenditure, including the way in which housing is provided, household size and structure, education and financial literacy. An important aspect of household management is the balance of the budget, which is based on the distribution of financial resources between recurrent expenditure covering basic needs, more luxurious and irregular expenditure, and possibly also savings. Budget balance affects the financial stability of a household and its future prospects. In the case of households with more members, the distribution of income within the household can be another important aspect, which can affect not only the financial well-being of individual members but also have wider implications. \nInternationally comparable Eurostat data for 2018 show that Czechs have an average level of financial satisfaction among European nations. On a scale of 0 to 10, Czechs on average rated their financial satisfaction as 6.7, while the European average was 6.6. Czech men (6.8) were slightly more satisfied than women (6.6). Since 2013, the data showed a significant increase in the financial satisfaction of Czech households from an average rating of 6.0. \nData from the 2023 IPSOS sample survey rate the financial satisfaction of Czechs as 5.5 on average (on the same scale from 0 to 10), with men again more satisfied (5.7) than women (5.3). Roughly one-third of respondents are very or rather dissatisfied with their financial situation (0-4), while more than half of respondents are rather or very satisfied with their financial situation (6-10).\nThe results of the regression analysis show that demographic characteristics such as gender, age, education or presence of children do not affect financial satisfaction. In general, people living with a spouse/partner and single individuals are more satisfied with their financial situation than those divorced and widowed. \nThe key factors influencing financial satisfaction are the amount of household income and how they manage it, as well as the accumulation of short-term or long-term financial reserves. Paying a mortgage or rent does not significantly reduce financial satisfaction. Repaying loans significantly reduces financial satisfaction for women living as a couple.\n Keywords: financial resilience; financial satisfaction; household finance Fulltext is available at external website.
Hospodaření a finanční spokojenost českých domácností

Finanční hospodaření domácností je komplexní proces, ve kterém hrají roli různorodé faktory ovlivňující finanční zdraví domácnosti. Těmito faktory jsou v první řadě výše příjmu a výdajů domácností ...

Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
Sociologický ústav, 2024

Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – únor/březen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V šetření realizovaném v únoru a v březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě podle šesti vybraných kritérií.\nVe všech zkoumaných oblastech převažovalo kritické hodnocení nad pozitivním.\nRelativně nejpříznivěji česká veřejnost hodnotila, jak plnil funkce svěřené mu ústavou (40 %) a jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy (39 %).\nNejvíce kritičtí byli čeští občané k tomu, jak dosluhující prezident dbal o vážnost a důstojnost svého úřadu (73 %) a jak působil jako autorita u občanů (71 %).\nV porovnání s rokem 2020 se hodnocení prezidenta zhoršilo ve všech sledovaných položkách.\nV porovnání s předchozími prezidenty Václavem Havlem a Václavem Klausem v období na konci jejich působení hodnotili občané u Miloše Zemana lépe, jak byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy. U ostatních položek jeho aktuální hodnocení vyznívá kritičtěji. In its regular survey in February and March 2023 the Public Opinion Research Centre focused on questions about the Miloš Zeman's presidency.\nIn all areas examined, critical evaluations prevailed over positive ones.\nRelatively most favorably, the Czech public rated how he performed the functions entrusted to him by the constitution (40%) and how he was in contact with citizens and knew their problems (39%).\nCzech citizens were the most critical of how the outgoing president took care of the seriousness and dignity of his office (73%) and how he acted as an authority among citizens (71%).\nCompared to 2020, the president's rating worsened in all monitored items.\nCompared to the previous presidents Václav Havel and Václav Klaus in the period at the end of their tenure, citizens rated Miloš Zeman better in that how he was in contact with citizens and knew their problems. For other items, his current assessment sounds more critical. Keywords: public opinion; President; Miloš Zeman; evaluations Fulltext is available at external website.
Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě – únor/březen 2023

V šetření realizovaném v únoru a v březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě podle šesti vybraných ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Dlouhodobá finanční rezerva v českých domácnostech
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2023 - Czech
Dlouhodobé úspory pomáhají udržovat stabilní standard a blahobyt lidí v různých fázích života či dokonce podporovat růst životní úrovně v čase, a to i po výpadku příjmů, který lze očekávat např. v důchodu. Hlavními důvody dlouhodobého spoření bývá právě zajištění na důchod, investice do nemovitosti či do vyššího vzdělání, ať už pro sebe, nebo pro své děti. Cílem této studie je identifikovat hlavní faktory, které mohou působit na vytváření dlouhodobých úspor. \n\n Long-term savings help to maintain a stable standard of living and well-being for people at different stages of their lives, or even to support a rising standard of living over time, even after the loss of income that can be expected, for example, in retirement. The main reasons for saving for the long term are to provide for retirement, invest in property or higher education, either for oneself or for one's children. The aim of this study is to identify the main factors that can influence long-term savings. \n\n Keywords: Financial resilence; long-term savings Available at various institutes of the ASCR
Dlouhodobá finanční rezerva v českých domácnostech

Dlouhodobé úspory pomáhají udržovat stabilní standard a blahobyt lidí v různých fázích života či dokonce podporovat růst životní úrovně v čase, a to i po výpadku příjmů, který lze očekávat např. v ...

Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
Sociologický ústav, 2023

Veřejnost o hospodaření s energiemi – podzim 2022
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - Czech
V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na problematiku hospodaření s energiemi. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak se domácnostem respondentů daří hradit náklady na spotřebu elektřiny, topiva a vody, zda mají obavy ohledně zajištění vytápění v ČR, jaké jsou podle jejich názoru možnosti snížení spotřeby energií v jejich domácnosti a zda vývoj na trhu s energiemi přiměje jejich domácnost ke snížení spotřeby.\nTéměř polovina (47 %) domácností respondentů jen obtížně hradí náklady na spotřebu elektřiny, podíl těch, které obtížně hradí náklady na zemní plyn nebo tuhá paliva, se v rámci domácností, jež je používají, pohyboval okolo dvou pětin (43 % u zemního plynu, 39 % u tuhých paliv).\nTři z deseti domácností podle vyjádření respondentů obtížně hradí náklady na spotřebu vody.\nV porovnání s rokem 2018 se situace s hrazením nákladů na spotřebu elektřiny, topiva i vody zhoršila, nejvýrazněji pak v případě spotřeby elektřiny, kde podíl těch, kdo tyto náklady hradí obtížně, vzrostl z 26 % na 47 %.\nObtíže s hrazením nákladů na spotřebu elektřiny, topiva a vody jsou silně závislé na příjmové situaci a životní úrovni domácnosti, ale také na jejím složení, přičemž relativně hůře jsou na tom domácnosti, ve kterých žijí lidé osaměle.\nTři čtvrtiny (74 %) Čechů vyjadřovaly obavy o zajištění vytápění v ČR.\nJen 7 % dotázaných si myslí, že v jejich domácnosti jsou velké možnosti ke snižování spotřeby energie, 30 % nevidí žádné a 60 % vidí pouze malé.\nTři čtvrtiny (75 %) Čechů přitom soudily, že vývoj na trhu s energiemi je donutí snížit spotřebu, v tom čtvrtina (25 %) si myslela, že výrazně. In the period from the first half of September to the beginning of November 2022, a block of questions devoted to energy issues was included in the regular research of Our Society. Part of the questions focused on the issue of energy management. The survey specifically investigated how the households of the respondents manage to cover the costs of electricity, fuel and water consumption, whether they have concerns regarding the provision of heating in the Czech Republic, what, in their opinion, are the possibilities of reducing energy consumption in their household and whether the development of the energy market will make their household to reduce consumption.\nAlmost half (47%) of the respondents' households find it difficult to cover the costs of electricity consumption, the share of those who find it difficult to cover the costs of natural gas or solid fuels was around two fifths of the households that use them (43% for natural gas, 39% for solid fuels).\nAccording to respondents, three out of ten households find it difficult to cover the costs of water consumption.\nCompared to 2018, the situation with paying the costs of electricity, fuel and water consumption worsened, most significantly in the case of electricity consumption, where the share of those who have difficulty paying these costs increased from 26% to 47%.\nDifficulties in covering the costs of electricity, fuel and water consumption are strongly dependent on the income situation and standard of living of the household, but also on its composition, with households in which people live alone having a relatively worse situation.\nThree quarters (74%) of Czechs expressed concern about the provision of heating in the Czech Republic.\nOnly 7% of respondents think that there are big opportunities to reduce energy consumption in their home, 30% see none and 60% see only small ones.\nAt the same time, three-quarters (75%) of Czechs thought that the development of the energy market would force them to reduce consumption, and a quarter (25%) thought that significantly. Keywords: public opinion; reduce consumption; electricity; Energy; fuel; water Fulltext is available at external website.
Veřejnost o hospodaření s energiemi – podzim 2022

V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na problematiku ...

Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
Sociologický ústav, 2023

Tolerance k vybraným skupinám obyvatel – únor/březen 2023
Tuček, Milan
2023 - Czech
V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v únoru a březnu 2023 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Míru sociální distance jsme zjišťovali otázkou, zda by zda by dotyčný nechtěl mít dané lidi za sousedy.\nNejnižší tolerance je k lidem drogově závislým, za sousedy by je nechtělo mít devět desetin dotázaných. Dalšími odmítnutými jsou lidé závislí na alkoholu a lidé s kriminální minulostí – sousedství s nimi odmítá 69 %, resp. 64 % dotázaných.\nNaopak ani chudí, ani bohatí nejsou nevítanými sousedy – odmítají je jen zanedbatelná 2 % dotázaných, resp. 5 % dotázaných.\nSedmina dotázaných odmítá sousedství s lidmi jiné barvy pleti a s cizinci, žijícími v ČR.\nMíra tolerance ke zkoumaným skupinám byla v dlouhodobé perspektivě – mezi roky 2003 až 2020 - víceméně stabilní. Letos ovšem došlo k významnému snížení odmítnutí sousedství u většiny sledovaných skupin (převážně o 10 a více procentních bodů).\nOproti prvnímu měření postupně pokleslo odmítání lidí s homosexuální orientací na zhruba polovinu, letos dokonce na čtvrtinu (ze 42 % na letošních 11 % dotázaných).\nOdmítání cizinců, lidí s jinou barvou pleti, muslimů a také homosexuálů se podle očekávání liší podle dosaženého vzdělání, věku a životní úrovně. Nejmladší věková kohorta je výrazně tolerantnější k drogově závislým a alkoholikům. In February and March 2023 Public Opinion Research Centre focused on social distance among the majority population and different social groups. Social distance was measured by a specific question: people should pick from a list of 15 different groups those, which they would not like to have as neighbours. Keywords: public opinion; tolerance; different social groups; majority population Fulltext is available at external website.
Tolerance k vybraným skupinám obyvatel – únor/březen 2023

V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v únoru a březnu 2023 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Míru sociální distance jsme zjišťovali otázkou, zda by ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Důvěra k vybraným institucím veřejného života a mezilidská důvěra – duben / květen 2023
Kyselá, Monika
2023 - Czech
Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (74 %) armáda a banky (shodně 68 %), nejméně lidé důvěřují církvím (28 %) a politickým stranám a hnutím (24 %).\nVýraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná také v případě soudů, výzkumů veřejného mínění, odborů a rádií. Ve vztahu k neziskovým organizacím je důvěra a nedůvěra víceméně vyrovnaná. U zbývajících institucí (televize, internet) již mírně či výrazně (politické strany a hnutí, církve, tisk) převažuje nedůvěra.\nV porovnání s předchozím šetřením z března 2022 případně srpna 2021 byly zaznamenány největší změny v případě odborů (nárůst důvěry o 10 procentních bodů), neziskových organizací, výzkumů veřejného mínění a politickým stranám (nárůst důvěry shodně o 6 procentních bodů), internetu (nárůst důvěry o 5 procentních bodů) bank a rádií (nárůst důvěry shodně o 4 procentní body). Armáda a Policie ČR naopak meziročně zaznamenávají pokles důvěry (shodně o 5 procentních bodů).\nMezilidská (sociální) důvěra je v české společnosti oproti minulému šetření z března 2022 mírně nižší. Svým nejbližším důvěřuje 94 % dotázaných (pokles o 4 procentních body), obyčejným lidem pak 73 % (pokles o 6 procentních bodů). Of the public institutions surveyed, the police (74%), the army and banks (68%) are the most trusted. On the other hand churches (28%) and political parties & movements (24%) are the least trusted.\nHigher prevalence of trust over distrust is also evident in the case of courts, opinion polls, trade unions and radio. In relation to non-profit organisations, trust and distrust are more or less equal. For the remaining institutions (television, the internet), mistrust is already slightly or strongly prevalent (political parties and movements, churches, the press).\nCompared to the previous survey of March 2022 and August 2021 respectively, the biggest changes were recorded in the case of trade unions (10 percentage point increase in trust), non-profit organisations, opinion polls and political parties (6 percentage point increase in trust), the internet (5 percentage point increase in trust) banks and radio (4 percentage point increase in trust). The army and the police, on the other hand, recorded a year-on-year decline in trust (by 5 percentage points).\nInterpersonal (social) trust is slightly lower in Czech society compared to the previous survey from March 2022. 94% of respondents trust their closest relatives (down by 4 percentage points), while 73% trust ordinary people (down by 6 percentage points). Keywords: public opinion; institutions of public life; interpersonal trust; police; army; banks; churches; political parties & movements Fulltext is available at external website.
Důvěra k vybraným institucím veřejného života a mezilidská důvěra – duben / květen 2023

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (74 %) armáda a banky (shodně 68 %), nejméně lidé důvěřují církvím (28 %) a politickým stranám a hnutím (24 %).\nVýraznější převaha ...

Kyselá, Monika
Sociologický ústav, 2023

Postoje české veřejnosti ke změně klimatu na Zemi – srpen/září 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
O problematiku změny klimatu se zajímá více než polovina (51 %) českých občanů, z toho 8 % se „velmi zajímá“ a 43 % „spíše zajímá“. Srovnatelný podíl veřejnosti (49 %) se naopak o tuto problematiku nezajímá. Podle naprosté většiny (90 %) české veřejnosti dochází v posledních 100 letech ke změně klimatu na Zemi, když více než polovina (53 %) dotázaných si myslí, že se klima určitě mění, a dalších 37 %, že se pravděpodobně mění.\n\nPodle více než čtvrtiny (27 %) dotázaných lidská činnost ke změně klimatu „přispívá zásadně“, podle dalších 37 % k ní „přispívá velmi“ a další necelá třetina (31 %) dotázaných si myslí, že k ní „přispívá trochu“. Pouze 3 % dotázaných zastávají názor, že lidská činnost ke změně klimatu „vůbec nepřispívá“. Osobní zodpovědnost za změnu klimatu na Zemi cítí 42 % respondentů, většina (56 %) naopak osobní zodpovědnost necítí.\nPřibližně sedm z deseti (71 %) občanů se přiklání k názoru, že pokud by lidé změnili svoje současné chování, tak mohou současnou změnu klimatu „zpomalit“ a další více než dvacetina (6 %) si myslí, že ji mohou dokonce „úplně zastavit“. Na druhé straně pětina (20 %) občanů se domnívá, že lidé změnou svého chování „nemohou změnu klimatu nijak ovlivnit“. In a survey conducted from the end of July to the second half of September 2023, the CVVM SOÚ AV ČR dealt with the long-standing and highly debated topic of climate change on Earth. We were interested in what the Czech public thinks about this topic. Just three-fifths (60%) of respondents are somewhat worried about the impacts of climate change (15% very worried, 445 somewhat worried), while 38% are not worried.\n\nMore than a half (51%) of respondents are interested in the issue of climate change, with 8% 'very interested' and 34% 'somewhat interested'. More than a quarter (27%) of respondents think that human activity contributes 'fundamentally' to climate change, 37% think it contributes 'a lot' and just under a third (31%) think it contributes 'a little'. Only 3% of respondents believe that human activity is 'not contributing at all' to climate change. 42% of respondents feel personally responsible for climate change on Earth, while the majority (56%) do not feel personally responsible. Keywords: public opinion; Climate; Change; Interest; Human influence Fulltext is available at external website.
Postoje české veřejnosti ke změně klimatu na Zemi – srpen/září 2023

O problematiku změny klimatu se zajímá více než polovina (51 %) českých občanů, z toho 8 % se „velmi zajímá“ a 43 % „spíše zajímá“. Srovnatelný podíl veřejnosti (49 %) se naopak o tuto problematiku ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Plýtvání potravinami, nákupní a spotřební chování českých domácností – červen/červenec 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
Více než polovina české veřejnosti (52 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit, a pouze necelá dvacetina (5 %) českých občanů nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.\nNejdůležitějším důvodem pro omezení plýtvání potravinami je dle respondentů finanční úspora jejich domácnosti (75 %), nejméně důležitým pak možnost svým chováním změnit společnost (34 %).\nVíce než polovina žen (54 %) zajištuje veškeré nákupy potravin v domácnosti, stejnou roli ale hraje jen necelá čtvrtina mužů (23 %).\n\nČeští občané nejčastěji nakupují potraviny (pravidelně či občas) v hypermarketu/supermarketu (98 %), v menších obchodech (91 %) či specializovaných prodejnách typu řeznictví nebo pekařství (83 %),\nZ aktivit, které k plýtvání potravinami spíše přispívají, lidé nejčastěji nakupují potraviny, protože jsou ve slevě nebo ve výhodném balení (alespoň občas to dělá 88 % občanů).\nZ aktivit, které se naopak doporučují dělat jako prevence proti plýtvání, si lidé nejčastěji před nákupem zkontrolují, co mají v lednici a ve spíži (84 %), a dále u nakupovaných potravin kontrolují datum minimální trvanlivosti/spotřeby (78 %). In its regular survey the Public Opinion Research Centre at the Institute of Sociology, Czech Academy of Sciences, examined the Czech public’s attitudes and opinions on the issue of food waste. More than a half (52%) of the respondents consider food waste to be a big problem, more than two-fifths (42%) think food waste is not right, but there are more urgent problems that need to be solved and only twentieth (5%) of the Czech public does not consider food waste to be a big problem in society.\n\nThe most important reason for reducing food waste according to respondents is to save money for their household (75%), while the least important reason is to change society through their behavior (34%).\nThe majority (55%) of respondents go shopping several times a week, while a quarter (25%) go shopping once a week. 14% of respondents shop every day. Keywords: public opinion; food waste; Shopping Behaviour; Consumer Behaviour Fulltext is available at external website.
Plýtvání potravinami, nákupní a spotřební chování českých domácností – červen/červenec 2023

Více než polovina české veřejnosti (52 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Občané o členství České republiky v NATO – červen/červenec 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
S faktem, že je ČR členem Severoatlantické aliance, jsou spokojeny asi dvě třetiny (67 %) českých občanů, více než čtvrtina (26 %) je nespokojena. V aktuálním výzkumu statisticky významně převážil názor, že NATO je zárukou nezávislosti České republiky (50 %) a nikoliv formou podřízenosti se cizím mocnostem (41 %). Čeští občané se většinově kloní k názoru, že členství naší země v NATO zajišťuje mír a bezpečnost ČR (56 %) a zvyšuje mír a stabilitu v Evropě (60 %).\n\nNecelá třetina (31 %) českých občanů si myslí, že členství v NATO neovlivňuje postavení ČR ve světě, více než dvě pětiny (43 %) dotázaných pak uvedly, že pozice naší země ve světě je členstvím v NATO posilována. Názor, že členství v Severoatlantické alianci naopak pro naši zemi znamená oslabení její pozice ve světě, zastává 15 % občanů.\nTéměř tři čtvrtiny (72 %) českých občanů jsou přesvědčeny o potřebnosti Severoatlantické aliance v současné době. Přibližně pětina občanů (21 %) míní, že organizace je nepotřebná.\nEvropské unii (EU) v současnosti důvěřují necelá polovina občanů (47 %), nadpoloviční většina veřejnosti (54 %) má důvěru k Organizaci spojených národů (OSN). Severoatlantické alianci (NATO) důvěřují téměř tři pětiny (57 %) českých občanů. In the summer 2023 Public Opinion Research Centre carried out a survey about NATO. Within the project were examined satisfaction with membership in NATO. Almost two-thirds (67%) of Czech citizens are satisfied with the Czech Republic's membership in the North Atlantic Alliance, more than a quarter (26%) is dissatisfied.\n\nIn the current research, the opinion that NATO is a guarantee of the independence of the Czech Republic (50%) and not a form of subordination to a foreign power (41%) was statistically significantly predominant. Keywords: public opinion; NATO; satisfaction with membership; independence; subordination Fulltext is available at external website.
Občané o členství České republiky v NATO – červen/červenec 2023

S faktem, že je ČR členem Severoatlantické aliance, jsou spokojeny asi dvě třetiny (67 %) českých občanů, více než čtvrtina (26 %) je nespokojena. V aktuálním výzkumu statisticky významně převážil ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases