Number of found documents: 408
Published from to

Neznámé březinovské rukopisy ve fondu Jakuba Demla v LA PNP Praha
Iwashita, Daniela; Kořínková, Šárka
2019 - Czech
Keywords: Březina, Otakar; Deml, Jakub; Czech writers; Czech literature; manuscript Available at various institutes of the ASCR
Neznámé březinovské rukopisy ve fondu Jakuba Demla v LA PNP Praha

Iwashita, Daniela; Kořínková, Šárka
Ústav pro českou literaturu, 2019

„Čas nestojí, kamaráde...” Vyprávěný a žitý čas v próze Terézy Novákové
Jedličková, Alice; Piorecká, Kateřina
2019 - Czech
Hlavním tématem prózy Terézy Novákové Děti čistého živého se stala náboženská pluralita obcí a samot v okolí Proseče. Autorka se rozhodla sledovat osudy poměrně velké skupiny postav v průběhu několika desítek let. Literární kritika prózu proto označovala za románovou kroniku, vedl ji k tomu také autorčin etnograficky poučený přístup v popisech prostředí i obvyklých činnostech postav hovořících spolu autentickým dialektem. Autorčin záměr byl ovšem jiný, jak o tom svědčí prvotní rozvrh díla, autorský deník, rukopis románu i osobní korespondence. Potvrzuje to i rozbor výstavby vyprávění: Rozvinutím románové metody založené na objektivizujícím vyprávění a odvážné časové konstrukci se Novákové podařilo vytvořit román o individuálních podobách času žitého pod tíhou nezvratného, neúprosného chodu času fyzikálního. The main topic in Teréza Nováková's prose work Děti čistého živého came to be the religious plurality of villages and solitary residences around Proseč. The author decided to follow the fortunes of a fairly large group of characters over several decades. Hence the literary critics described this work of fiction as a novel chronicle. The author was also induced to do this by her ethnographically erudite approach to descriptions of the environments and the usual activities of the characters speaking together in their authentic dialect. However, the author's intention was different, as testified by the initial outline of the work, the author's diary, the novel manuscript and personal correspondence. This is also confirmed by an analysis of the narrative structure: by developing a novel methodology based on objectivizing narration and bold time structure, Nováková succeeded in creating a novel on the individual forms of time lived under the burden of the irreversible, inexorable march of physical time. Keywords: narrative temporality; novel chronicle; writting process; summa; rization; scene; free indirect discourse Available at various institutes of the ASCR
„Čas nestojí, kamaráde...” Vyprávěný a žitý čas v próze Terézy Novákové

Hlavním tématem prózy Terézy Novákové Děti čistého živého se stala náboženská pluralita obcí a samot v okolí Proseče. Autorka se rozhodla sledovat osudy poměrně velké skupiny postav v průběhu několika ...

Jedličková, Alice; Piorecká, Kateřina
Ústav pro českou literaturu, 2019

Časnost romantiků. Poznámky k pojetí a figuraci času
Hrbata, Zdeněk
2019 - Czech
Intenzivní vědomí nebo prožitek času jsou jedním z ústředních témat literatury 19. století, zvláště u autorů, kteří jsou označováni za romantické. Prostřednictvím několika příkladů se zaměřujeme na poezii těch osobností (A. de Lamartine, V. Hugo, J. Vrchlický aj.), kteří se ve své tvorbě pokoušejí čelit nezvratnému běhu času (dávné, vergiliovské téma: „fugit irreparabile tempus“, traktované též F. Petrarkou, P. de Ronsard ad.) přivoláváním a vzkříšením minulosti, konzervováním a zvěčňováním minulého, vzpomínky. Ta např. proniká do přítomnosti subjektu a podílí se na utváření kontinua, kdy plynoucí čas, jemuž v romantické koncepci umění má vzdorovat také sama tvorba, neznamená nutně jen mizení a ztrátu. – Proti tomu stojí Baudelairovy podoby a figurce času jako univerzálního zla, destruktivního nepřítele lidí budícího stálou úzkost, ničitele, kterého není možné eliminovat, ale jemuž lze, alespoň dočasně, vzdorovat různými formami úniku. The intensive awareness or experience of time is one of the central topics of 19th century literature, particularly among authors considered Romantic. By way of several examples we focus on the poetry of these individuals (e.g. A. de Lamartine, V. Hugo and J. Vrchlický), whose work attempts to confront the irreversible course of time (the ancient, Virgilian subject: „fugit irreparabile tempus“, also dealt with by e.g. Petrarch and Pierre de Ronsard) by invoking and resurrecting the past, conserving and immortalizing the past, and with memories. For example, this penetrates the present of the subject and is involved in the creation of the continuum, when the passage of time, which in the Romantic conception of art is to be resisted by creation itself, does not necessarily entail disappearance and loss. In contrast to this we have Baudelaire's figures and the figure of time as the universal evil, the destructive enemy of the people provoking constant anxiety, the destroyer who cannot be eliminated, but who can, at least temporarily, be resisted by various forms of escape. Keywords: time; poetry; transience; transcendence; fatality; escape Available at various institutes of the ASCR
Časnost romantiků. Poznámky k pojetí a figuraci času

Intenzivní vědomí nebo prožitek času jsou jedním z ústředních témat literatury 19. století, zvláště u autorů, kteří jsou označováni za romantické. Prostřednictvím několika příkladů se zaměřujeme na ...

Hrbata, Zdeněk
Ústav pro českou literaturu, 2019

Produkce modernity a časový hiát
Smyčka, Václav
2019 - Czech
Tématem studie je vynoření moderního časového režimu na přelomu 18. a 19. století ve středoevropském kontextu. Tuto proměnu časovosti tematizuje na rovině teoretické jako topos kulturních věd i historicky na několika materiálových příkladech shrnutých do tří chronologických řezů. Zatímco první část studie je věnována kritice různých způsobů popisu zmíněné proměny historické časovosti, druhá část má ukázat konkrétní uplatnění přístupu, který rozvinul R. Koselleck a především A. Assmannová a N. Luhmann. Ti popisují tuto proměnu časového režimu jako snahu společnosti utvářet vlastní temporální struktury zúžením přítomnosti, aby tak bylo možné operacionalizovat zkušenost a očekávání. Jasnějším dělením zkušenosti na prožitou a očekávanou, starou a novou, se usnadňuje selekce paměti a stejně selektivní utváření scénářů budoucího jednání. Tímto kladením časového hiátu do stále užší přítomnosti lze ovšem produkovat modernitu jen za tu cenu, že je přítomnost vnímána jako nestabilní, stále unikající bod, jenž paradoxně nenabízí dostatek prostoru k jednání. Přítomnost je proto vnímána v modením časovém režimu jen jako rychle ubíhající období přechodu a krize mezi přehlednou minulostí a jasně osvětlenou budoucností. Materiálové řezy českým dějepisectvím, publicistikou, filosofií dějin a literaturou z 90. let 18. století, období napoleonských válek a ze závěru předbřeznové doby představuje studie jako tři fáze tohoto procesu „zčasovění“ moderního časového režimu. The topic of this study is the emergence of the modern time regime during what is known as the Sattelzeit, i.e. the turn of the 18th and the 19th centuries in the Central European context. This transformation in temporality is even thematized historically at the theoretical level as a topos of cultural studies using several material examples summarized within three chronological profiles. While the first part of the study focuses on criticism of the various ways to describe this transformation in historical temporality, the second part is meant to demonstrate the specific application of the approach developed by Reinhard Koselleck, and in particular by Aleida Assmann and Niklas Luhmann. These describe the transformation of the time regime as an attempt by society to create its own temporal structures by narrowing down the present in order to facilitate the operationalization of experience and expectations. A clearer division of experience into lived and expected, old and new, facilitates the selection of memory and likewise the selective formation of future action scenarios. However, this imposition of a time hiatus upon an ever narrowing present may only produce modernity at the expense of the present being perceived as an unstable, ever-fugitive point, which paradoxically does not offer sufficient space for action. Hence the present in the modern time regime is only perceived as a rapidly passing transitional period and a crisis between a transparent past and a clearly illuminated future. Material cross-sections through Czech history, journalism, philosophy of history and literature from the 1790s, the Napoleonic Wars and the end of the pre-1848 period are presented by the study as three stages in this process of the temporalization of the modern time regime. Keywords: time regime; present; Sattelzeit; Koselleck, Reinhard; Luhmann, Niklas; Assmann, Aleida Available at various institutes of the ASCR
Produkce modernity a časový hiát

Tématem studie je vynoření moderního časového režimu na přelomu 18. a 19. století ve středoevropském kontextu. Tuto proměnu časovosti tematizuje na rovině teoretické jako topos kulturních věd i ...

Smyčka, Václav
Ústav pro českou literaturu, 2019

Pochopit vteřinu. Prožívání času v české kultuře 19. století
Hrdina, Martin; Piorecká, Kateřina; Bendová, E.
2019 - Czech
Tématem plzeňského sympozia pro rok 2018 je čas – jeho význam pro člověka a společnost dlouhého 19. století. Modernizační procesy, jimiž se toto historické období vyznačuje, vedly k potlačení cyklického vnímání času ve prospěch linearity. Čas a jeho reflexe se z mysli filozofů a vědců přesunuly do každodenního života většiny lidí. Sympozium se těmto tématům věnovalo na základě otázek, které jsou v současnosti aktuální pro výzkum této problematiky z hlediska humanitních a sociálních věd. Keywords: time; human and society; 19th century Available at various institutes of the ASCR
Pochopit vteřinu. Prožívání času v české kultuře 19. století

Tématem plzeňského sympozia pro rok 2018 je čas – jeho význam pro člověka a společnost dlouhého 19. století. Modernizační procesy, jimiž se toto historické období vyznačuje, vedly k potlačení ...

Hrdina, Martin; Piorecká, Kateřina; Bendová, E.
Ústav pro českou literaturu, 2019

„Á - - mladý pán už vstal!” Motivy flámu a časové disciplinace v díle Františka Gellnera
Kořínková, Lucie
2019 - Czech
Příspěvek se zabývá motivikou časové dispciplinace a prohřešků proti ní v literárním i kreslířském díle Františka Gellnera. V pracích z jeho mládí nacházíme motivy flámů, vyspávání flámů a vůbec „nemravného“ zacházení s časem velmi často. Tato motivika zde souvisí s obecnou potřebou autora vyhranit se vůči středostavovské spořádanosti a její banalitě, zároveň jsou na ni ovšem téměř bez výjimky navázány otázky morálního prohřešku a trvalé neudržitelnosti postoje mladé vzpoury. Studii uzavírá sledování proměny této motiviky v závěrečném období Gellnerovy tvorby, v době jeho působení v brněnských Lidových novinách. Tato životní etapa přinesla Gellnerovi nejen ryze středostavovské existenční zakotvení v podobě pravidelného zaměstnání pro redakci listu, ale také to, že v jeho pracích pro tento list při pohledu na tutéž středostavovskou spořádanost a její pravidelnost často zaznívají vysloveně idylické tóny. This article deals with the motifs of time management discipline and transgressions against it in the literary and artistic work of František Gellner. In works from his youth we very often come across the motifs of the drinking spree, sleeping off a drinking spree and ''immoral'' time management. This motif is associated here with the general need of the author to define himself in relation to middle class orderliness and its banality, while almost always raising questions regarding moral transgressions and the long-term unsustainability of rebellious youth attitudes. The study concludes by considering the changing face of this motif in the final period of Gellner's work, when he was working at Lidové noviny in Brno. This stage in Gellner's life not only provided him with a well-established middle-class existence in the form of regular employment for a newspaper editorial office, but also meant that this newspaper work of his often had a distinctly idyllic tone when dealing with the same middle-class orderliness and regularity. Keywords: time management discipline; drinking spree; middle class morality; Gellner, František Available at various institutes of the ASCR
„Á - - mladý pán už vstal!” Motivy flámu a časové disciplinace v díle Františka Gellnera

Příspěvek se zabývá motivikou časové dispciplinace a prohřešků proti ní v literárním i kreslířském díle Františka Gellnera. V pracích z jeho mládí nacházíme motivy flámů, vyspávání flámů a vůbec ...

Kořínková, Lucie
Ústav pro českou literaturu, 2019

„Čechové budou žíti, dlouho žíti, pro spásu svou a spásu Slavie.” Proroctví v kultuře českého osvícenství a romantismu
Futtera, Ladislav
2019 - Czech
Příspěvek sleduje vývoj žánru proroctví v (zemsky) českém prostředí od poloviny 18. století do poloviny 19. století s důrazem na modifikace tohoto tradičního žánru duchovní literatury v kontextu osvícenství a romantismu. Žánr proroctví se po polovině století postupně vymanil z výhradně duchovních kontextů a vzdor odmítavému přístupu části osvícenců se stal nástrojem výchovy poddaného v duchu osvícenského paternalismu, respektive josefinismu. V jeho vývoji v průběhu 19. století se pak zrcadlí vzestup zemského vlastenectví a jeho postupné vytlačování etnickým nacionalismem. Oba tyto diskursy využívaly potenciálu proroctví spjatých s českými zeměmi jako vyprávění ukotvujícího národní společenství mezi minulostí, přítomností a budoucností. Největší potenciál nabízela proroctví spjatá s Vyšehradem a kněžnou Libuší, která byla již od sklonku 18. století ztvárňována jako (polo)mytická garantka kontinuity české státnosti. Druhým klíčovým textem je pak blanické proroctví. Při jeho vstupu do českého národního diskursu však došlo k proměně jeho nositelů. Autoritu proroka, Sibyly a Slepého mládence, postupně nahradila autorita historických postav, svatého Václava a husitů, které byly na proroctví napojeny a provázaly je tak s konstituujícím se českým historickým narativem. This article follows the development of the genre of prophecy on the Czech (in the provincial sense) scene from the mid-18th century to the mid-19th century with the stress on the modification of this traditional genre of spiritual literature within the context of the Enlightenment and Romanticism. After the middle of the century, the prophecy genre gradually emerged from its exclusively spiritual contexts and despite the dismissive attitude of some enlightenment adherents, it became an instrument for the education of subjects in the spirit of enlightened paternalism or Josephinism. Its development throughout the 19th century is then reflected in the emergence of provincial patriotism and its gradual suppression by ethnic nationalism. Both these discourses made use of the potential of prophecies referring to the Czech lands as a narrative that anchored the national community between the past, the present and the future. The greatest potential was offered by prophecy referring to Vyšehrad and Princess Libuše, who was portrayed from the end of the 18th century as a (semi-)mythical guarantor of the continuity of Czech statehood. The second key text is the Blaník prophecy, but when this became part of the Czech national discourse, its adherents underwent a transformation. The authority of the prophet, the Sibyll and the Blind Youth gradually give way to the authority of historical figures, Saint Václav and the Hussites, who were associated with prophecy, accompanying it with the constitutive Czech historical narrative. Keywords: prophecy; Enlightenment; Romanticism; patriotism; nationalism; escape Available at various institutes of the ASCR
„Čechové budou žíti, dlouho žíti, pro spásu svou a spásu Slavie.” Proroctví v kultuře českého osvícenství a romantismu

Příspěvek sleduje vývoj žánru proroctví v (zemsky) českém prostředí od poloviny 18. století do poloviny 19. století s důrazem na modifikace tohoto tradičního žánru duchovní literatury v kontextu ...

Futtera, Ladislav
Ústav pro českou literaturu, 2019

Příklad a pohoršení: K ohlasu Demlova Svědectví o Otokaru Březinovi
Davidová, Eliška
2018 - Czech
Demlova nejrozsáhlejší kniha Mé svědectví o Otokaru Březinovi (1931) vyvolala v československém tisku vlnu bouřlivých reakcí. Tento příspěvek se ve vzorku deseti dobových textů pokouší vysledovat základní narativy, k nimž se účastníci diskuse přikláněli, způsoby argumentace, klíčová témata a motivace. Jako ústřední téma se zde vyjevuje obraz mrtvého básníka, jenž je významným prvkem v mytologii nedávno vzniknuvší republiky. Deml’s most comprehensive book, My Testimony About Otokar Březina (1931), provoked a wave of outrage in the Czechoslovakian press on publication. This contribution examines a sample of ten different texts written at the time and on this basis outlines the main narratives adopted by the participants in the debate as well as their motivations, methods of argumentation and, finally, the key topics discussed. It determines the central motif in the debate to be the image of a dead poet which represented a key element in the mythology of the recently founded republic. Keywords: Czech literature; Jakub Deml; Otokar Březina; biography; reception of literary work; polemics Available at various institutes of the ASCR
Příklad a pohoršení: K ohlasu Demlova Svědectví o Otokaru Březinovi

Demlova nejrozsáhlejší kniha Mé svědectví o Otokaru Březinovi (1931) vyvolala v československém tisku vlnu bouřlivých reakcí. Tento příspěvek se ve vzorku deseti dobových textů pokouší vysledovat ...

Davidová, Eliška
Ústav pro českou literaturu, 2018

Jediná kniha Jakuba Demla, Bedřicha Fučíka a Vladimíra Binara
Iwashita, Daniela
2018 - Czech
Příspěvek připomíná myšlenku jediné knihy i další metafory celistvého díla (dílo jako strom, tasovská krajina, řeka Oslava), které se konstantně objevují v Demlově psaní: Co mohou konkrétně znamenat pro čtenáře a editory jeho prací? Autorka se zaměřuje na řešení, které v samizdatové edici Dílo Jakuba Demla (13 svazků, Rukopisy VBF, Praha 1978–1983) a v doprovodné Zprávě o uspořádání Díla Jakuba Demla (Rukopisy VBF, Praha 1981) rozpracovali a zdůvodnili Bedřich Fučík a Vladimír Binar. Shrnuje známé nedostatky Díla, zejména redukci řady textů, a vyzdvihuje ty jeho pořádající principy, které odpovídají Demlovu způsobu psaní i vydávání: například sledování cyklické chronologie; rozeznání ústředních návratných knih, žánrové uspořádání svazků, čtenářské a múzické zaměření knih. Dále stať vyjmenovává řemeslné parametry a postupy editorů Díla, které platí i pro dnešní editory: podrobné zmapování autorových redakčních, edičních a nakladatelských postupů, sledování a preference autorské vůle, uspořádání a zpřístupnění bibliografie (včetně časopisecké), co nejširší poznání dostupných rukopisů a korespondence (dnes zejména uspořádání a popis části Demlova fondu v LA PNP s tisíci stran navzájem pomíchaných rukopisů knih včetně Zapomenutého světla), zmapování Demlových nakladatelských textů a letáků, vysvětlení zvolených edičních a pořádajících postupů, zveřejnění podrobného rozvrhu spisů a vystavení se kritické oponentuře. Autorka v závěru navrhuje budoucí ediční řešení: hybridní edici, která by sestávala paralelně jednak z elektronické kritické edice včetně archivu všech verzí a nástrojů pro jejich porovnání a jednak z čtenářského knižního vydání díla, jež by textově vyšlo z kritické edice a uspořádáním – při výrazném doplnění – by zhruba sledovalo principy a rozvržení samizdatového Díla. This contribution reviews, and reflects on, the idea of a single, unified book and other metaphors of holistic work (the work as a tree, the Tasov landscape, the Oslava river) which constantly recur in Deml’s writings: what can they mean for the reader and the editors of his work today? The contributor focuses on a solution worked out and justified by Bedřich Fučík and Vladimír Binar in the samizdat edition of The Work of Jakub Deml (13 volumes, VBF Manuscripts, Prague 1978–1983) and in the accompanying Report on the Compilation of the Work of Jakub Deml (VBF Manuscripts, Prague 1981). The contributor reviews the well-known shortcomings of The Work, especially its reduction of a number of texts, but notes with approval its organizing principles which correspond to Deml’s own approach to writing and publication: such as the pursuit of cyclical chronology; the recognition of the central, recurrent books; the organization of individual volumes along generic lines; the readerly and artistic character of the books. The contribution goes on to identify the editorial measures and procedures established by The Work editors which are equally valid for us today: such as the need for detailed mapping of Deml’s editorial and publishing practices; the need to respect and privilege the author’s will; the need for compilation and publication of all bibliography (including contributions to journals and magazines); the need for the widest possible research into extant manuscripts and correspondence (today this applies above all to the ordering and detailed description of a part of Deml’s writings deposited in the Literary Archive of The Museum of Czech Literature in Prague, which comprises thousands of mixed-up pages from manuscripts of various books, including Forgotten Light); further, the need for mapping Deml’s publishing notices and leaflets; the publication of a detailed schedule of all his writings, and, last but not least, the willingness to accept external review and criticism. In conclusion the contributor proposes a solution for the future: the publication of a hybrid edition which would consist of an electronic critical edition (including an archive of all extant versions together with instruments for their comparison) in parallel with a readerly publication of Deml’s work in book format which would be based on texts in the critical edition and organized roughly in accordance with the principles and overall conception of Fučík’s and Binar’s samizdat Work, even if significantly extended. Keywords: Jakub Deml; Vladimír Binar; Bedřich Fučík; edition; bibliography; manuscripts; Report on the Compilation of the Work o Jakub Deml; readerly edition; critical edition; hybrid edition Available at various institutes of the ASCR
Jediná kniha Jakuba Demla, Bedřicha Fučíka a Vladimíra Binara

Příspěvek připomíná myšlenku jediné knihy i další metafory celistvého díla (dílo jako strom, tasovská krajina, řeka Oslava), které se konstantně objevují v Demlově psaní: Co mohou konkrétně znamenat ...

Iwashita, Daniela
Ústav pro českou literaturu, 2018

Jakub Deml a T. G. Masarayk ve dvou pramenech
Podaná, Barbora
2018 - Czech
Příspěvek informuje o dvou pramenech k poznání vztahu Jakuba Demla a T. G. Masaryka. Prvním je Spis k trestnímu stíhání Jakuba Demla v Archivu Kanceláře prezidenta republiky, který kromě dokumentů ze soudního přelíčení z roku 1930 obsahuje prezidentovo schválení trestního stíhání, záznam telefonátu Karla Čapka, další svědectví o Březinových výrocích, žádost ministerstva spravedlnosti o udělení milosti i jiné doklady o vývoji prezidentova rozhodnutí o abolici. Druhým pramenem je devět Demlových knih se sedmi rukopisnými dedikacemi Masarykovi z let 1927 až 1935 (a jedna kniha s dedikací Edvardu Benešovi z roku 1938), které se nacházejí v dosud nezkatalogizovaném fondu Knihovny T. G. Masaryka. The contribution describes two sources that can deepen our understanding of the relationship between Jakub Deml and T. G. Masaryk. The first consists of an official file on the legal prosecution of Jakub Deml located in the archive of the President’s Office: the file contains not just court documents from the 1930 court trial of Jakub Deml but also the President’s approval of the prosecution, a transcript of a phone call by Karel Čapek, a further testimony on Březina’s remarks, a ministry of Justice application for presidential pardon and other documents underlying the President’s change of mind and his ultimate decision to stop the prosecution. The second source of information comprises nine books by Deml (which contain seven handwritten dedications to Masaryk from the years 1927–1935) and a single book dedicated to President Edvard Beneš in 1938. These sources are to be found in the as yet uncatalogued depositions in the library of T. G. Masaryk. Keywords: Deml, Jakub; Masaryk, T. G.; Čapek, Karel; Beneš, Edvard; dedications; file on the legal prosecution; archive of the President’s Office; library of T. G. Masaryk Available at various institutes of the ASCR
Jakub Deml a T. G. Masarayk ve dvou pramenech

Příspěvek informuje o dvou pramenech k poznání vztahu Jakuba Demla a T. G. Masaryka. Prvním je Spis k trestnímu stíhání Jakuba Demla v Archivu Kanceláře prezidenta republiky, který kromě dokumentů ze ...

Podaná, Barbora
Ústav pro českou literaturu, 2018

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases