Počet nalezených dokumentů: 31
Publikováno od do

Marco Polo a jeho znalost asijských jazyků
Liščák, Vladimír
2021 - český
Marco Polo (1254–1324) prohlašoval (či spíše jeho editoři), že umí mluvit (a číst) kromě svého vlastního i v jiných jazycích, nejméně pěti. Nevíme, zda Marco – jehož dovednosti v jeho rodném jazyce (benátštině), jak se zdá, nebyly nikdy silné a byly zcela jistě ovlivněny i tím, že více než půl života byl daleko od domova – čekal na příležitost, aby své zážitky popsal, nebo zda Rustichello, který je zapsal, využil příležitosti procvičit si své řemeslo spisovatele. Marco často zmiňuje, že lidé v některých regionech mluví vlastním jazykem.\nAčkoli uměl jen málo čínsky nebo spíše čínsky vůbec neuměl, mluvil řadou jazyků, které se tehdy ve východní Asii používaly – s největší pravděpodobností turkičtinou (v kumánském dialektu: (lingua) tartara, tartaresce, tartaresche), kterou se mluvilo i mezi Mongoly, arabizovanými Peršany, Ujgury, a možná uměl i mongolsky. Marco Polo (1254–1324) claimed (or rather his editors) that he could speak (and read) in other languages in addition to his own, at least five. We do not know whether Marco – whose skills in his native language (Venetian) seem to have never been strong and were certainly influenced by the fact that he had been away from home for more than half his life – was waiting for an opportunity to describe his experiences, or whether Rustichello, who wrote them down, took the opportunity to practice his craft as a writer. Marco often mentions that people in some regions speak their own language. Although he spoke little or no Chinese, he spoke a number of languages used in East Asia at the time – most likely Turkish (in the Kuman dialect: (lingua) tartara, tartaresce, tartaresche), which was also spoken among Mongols, Arabized Persians, Uighurs, and perhaps Mongolian. Klíčová slova: Asia; Mediaeval travellers; Marco Polo Plné texty jsou dostupné na vyžádání prostřednictvím repozitáře Akademie věd.
Marco Polo a jeho znalost asijských jazyků

Marco Polo (1254–1324) prohlašoval (či spíše jeho editoři), že umí mluvit (a číst) kromě svého vlastního i v jiných jazycích, nejméně pěti. Nevíme, zda Marco – jehož dovednosti v jeho rodném jazyce ...

Liščák, Vladimír
Orientální ústav, 2021

Libro del conosçimiento a soudobé prameny XIV. století
Liščák, Vladimír
2020 - český
Libro del conosçimiento de todos los reynos čili Kniha znalostí o všech královstvích, známá též jako Kniha všech království, je anonymní kastilská geografická a heraldicko-vexilologická příručka ze 14. století (datovaná přibližně do roku 1385, tedy zhruba deset let poté, co byl vydán Katalánský atlas, obvykle datovaný do roku 1375). Je psána ve formě imaginárního autobiografického cestopisu neznámého kastilského autora (snad františkána), který údajně cestoval po celém světě – známém i fantaskním – od nejzápadnějších ostrovů Atlantiku přes Evropu, Asii, Afriku a Arktidu, přičemž popisoval všechny země, krále, panovníky a jejich erbovní znamení, tak jak těmito zeměmi údajně projížděl. Jedinou explicitní informací je tvrzení tohoto autora, že se narodil v Kastilii v roce 1305 (nebo 1304 podle jiného přepočtu). Kromě informací o vládcích jednotlivých zemí přináší popisy a vyobrazení znaků (erbů) a od nich odvozených „vlajek“ The Libro del Conosçimiento de todos los rregnos or Book of Knowledge of All Kingdoms, also known as the Book of All Kingdoms, is an anonymous 14th-century Castilian geographical and armorial manual (dated to ca. 1385). It is written in the form of imaginary autobiographical travelogue of a Castilian mendicant friar, as he travels through the entire world, known and fanciful, from the westernmost Atlantic islands, through Europe, Asia, Africa and the Arctic, identifying all the lands, kings, lords and their armorial devices as he passes them. The only explicit information is that the anonymous author claims to have been born in Castile in 1305. Klíčová slova: Vexillology; History of Flags; Flags in Asia; Books of Flags Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Libro del conosçimiento a soudobé prameny XIV. století

Libro del conosçimiento de todos los reynos čili Kniha znalostí o všech královstvích, známá též jako Kniha všech království, je anonymní kastilská geografická a heraldicko-vexilologická příručka ze ...

Liščák, Vladimír
Orientální ústav, 2020

Arabská povstání: transformace islamismu, ekonomické souvislosti, geometrie a evaluace politik EU a zahraniční politika ČR ve východním Středomoří
Beránek, Ondřej; Čejka, M.; Čuřík, Jan; Dittrych, O.
2014 - český
Tato zpráva předkládá stručný přehled hlavních událostí spjatých s arabskými povstáními a především analýzu vybraných témat a trendů klíčových pro vývoj oblasti MENA v období 2013-2020. This report summarizes the main events connected with the Arab uprisings. It specifically provides an analysis of selected subjects and trends which are deemed crucial for the development of the MENA region in 2013-2020. Klíčová slova: Foreign Policy; Middle East Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Arabská povstání: transformace islamismu, ekonomické souvislosti, geometrie a evaluace politik EU a zahraniční politika ČR ve východním Středomoří

Tato zpráva předkládá stručný přehled hlavních událostí spjatých s arabskými povstáními a především analýzu vybraných témat a trendů klíčových pro vývoj oblasti MENA v období 2013-2020....

Beránek, Ondřej; Čejka, M.; Čuřík, Jan; Dittrych, O.
Orientální ústav, 2014

Komplexní strategie České republiky vůči regionu MENA
Beránek, Ondřej; Čejka, M.; Čuřík, Jan; Dittrych, O.
2014 - český
Tato zpráva se zabývá blízkovýchodním rozměrem zahraniční politiky ČR. Vedle některých konkrétních doporučení se zaměřuje zejména na evropský rozměr české zahraniční politiky, možnosti ekonomické diplomacie, arabsko-izraelský konflikt a problematiku islamismu. This report deals with the Middle-Eastern dimension of the Czech foreign policy. Besides several practical recommendations, the report focuses on several specific aspects: European dimension of the Czech foreing policy, possibilities within economic diplomacy, the Arab-Israeli conflict and the challenges posed by Islamism. Klíčová slova: Foreign Policy; Middle East Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Komplexní strategie České republiky vůči regionu MENA

Tato zpráva se zabývá blízkovýchodním rozměrem zahraniční politiky ČR. Vedle některých konkrétních doporučení se zaměřuje zejména na evropský rozměr české zahraniční politiky, možnosti ekonomické ...

Beránek, Ondřej; Čejka, M.; Čuřík, Jan; Dittrych, O.
Orientální ústav, 2014

Taiwan – symboly správních jednotek (změny od roku 2010)
Liščák, Vladimír
2012 - český
Příspěvek se zabývá symbolikou vlajek na Taiwanu a jejich změnami v novém administrativním členění po roce 2010. Zdůrazňuje bohatou symboliku, která často využívá možností, jež nabízí čínské písmo. This paper deals with the symbolism of the flags of Taiwan and their changes in the new administrative division after 2010. Emphasizes rich symbolism, which often uses the possibilities offered by the Chinese characters. Klíčová slova: Taiwan; history; flags Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Taiwan – symboly správních jednotek (změny od roku 2010)

Příspěvek se zabývá symbolikou vlajek na Taiwanu a jejich změnami v novém administrativním členění po roce 2010. Zdůrazňuje bohatou symboliku, která často využívá možností, jež nabízí čínské ...

Liščák, Vladimír
Orientální ústav, 2012

Doklady o čínských praporech ve světle nejstarších textů
Liščák, Vladimír
2010 - český
Nejstarší prapory se na území Číny používaly pravděpodobně již v období prvních (mytických) vládců a polomytické dynastie Xia. Nejranější informace o podobě praporů, jejich funkci a vlajkové etiketě na území Číny můžeme čerpat z vyobrazení a nápisů období Shang/Yin až Válčících států (asi 14.–5. století př. n. l.). Piktogramy a vyobrazení zejména na bronzových nádobách (jinwen), ale již i na věštebných kostech a želvích krunýřích (jiaguwen), přímo dokládají používání praporů v nejranějších období čínských dějin. Piktogramy zachycují nejen obecný termín „vlajka/prapor“, ale i různé typy, tak jak je známe i z vyobrazení. The evidence of the fact that in China some kinds of flags or banners have been in use since the earliest history of the state can be documented from the earliest inscriptions on the oracle bones and bronzes (between 14th and 5th centuries BC). But the earliest use of banners in China refers to the mythological times, as recorded in the classical books. According these texts already the Yellow Emperor (Huang Di), a mythical ancestor of the Chinese nation, has used some kind of a banner. It was ornamented with four kinds of diurnal birds of prey or raptors: a mythical bird he (a kind of falcon), an eagle, a kite (hawk or glede) and a falcon. Also standards of some mythical tribes are mentioned in Chinese classics. Klíčová slova: China; ancient times; history of flags Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Doklady o čínských praporech ve světle nejstarších textů

Nejstarší prapory se na území Číny používaly pravděpodobně již v období prvních (mytických) vládců a polomytické dynastie Xia. Nejranější informace o podobě praporů, jejich funkci a vlajkové etiketě ...

Liščák, Vladimír
Orientální ústav, 2010

O angličtině v indickém školství
Marková, Dagmar
2009 - český
Vzdělání v angličtině vytváří novou velmi úzkou vrstvu elity.Angličtina tvoří určitý pevný, ale tenký příkrov, pod kterým se žijí domácí jazyky a tradice Education in English creates a new, very thin stratum of elite. English language creates a sort of a firm but very thin cover, under which Indian languages and culture live. Klíčová slova: education; non-European countries Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
O angličtině v indickém školství

Vzdělání v angličtině vytváří novou velmi úzkou vrstvu elity.Angličtina tvoří určitý pevný, ale tenký příkrov, pod kterým se žijí domácí jazyky a tradice...

Marková, Dagmar
Orientální ústav, 2009

Nasridin Ependi a národnostní politika ČLR v Xinjiangu
Klimeš, Ondřej
2009 - český
Článek zkoumá způsoby, jimiž figuruje postava Nasridina Ependiho v současné národnostní politice ČLR v Ujgurské autonomní oblasti Xinjiang. The paper examines in which the character of Nasridin Ependi in contemporary ethnic policy of the People´s Republic of China in the Xinjiang Uyghur Autonomous Region. Klíčová slova: Ependi; Ethnic Policy; Xinjiang Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Nasridin Ependi a národnostní politika ČLR v Xinjiangu

Článek zkoumá způsoby, jimiž figuruje postava Nasridina Ependiho v současné národnostní politice ČLR v Ujgurské autonomní oblasti Xinjiang....

Klimeš, Ondřej
Orientální ústav, 2009

Odorikův příspěvek k rozšíření geografických znalostí o Východu v Evropě
Liščák, Vladimír
2008 - český
Odorik z Pordenone se řadí mezi nejvýznamnější františkánské cestovatele do Číny ve 13. a 14. století. Četné kopie jeho cestopisu v latině, italštině, francouzštině, němčině a dalších jazycích ukazují, jak si rychle získal popularitu. Odoric of Pordenone (1275/85 – 1331), a Franciscan missionary, ranks among the most important persons travelling in the 13th/14th centuries to China. The numerous copies of Odoric’s narrative (both of the original text and of the versions in French, Italian, German &c.) that have come down to our time show how speedily and widely it acquired popularity. Klíčová slova: Odoric of Pordenone; Franciscans in China; contacts between Europe and China Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Odorikův příspěvek k rozšíření geografických znalostí o Východu v Evropě

Odorik z Pordenone se řadí mezi nejvýznamnější františkánské cestovatele do Číny ve 13. a 14. století. Četné kopie jeho cestopisu v latině, italštině, francouzštině, němčině a dalších jazycích ...

Liščák, Vladimír
Orientální ústav, 2008

Úvodem: Odorik z Pordenone a východní kraje světa
Liščák, Vladimír
2008 - český
Odorik z Pordenone se řadí mezi nejvýznamnější františkánské cestovatele do Číny ve 13. a 14. století. Četné kopie jeho cestopisu v latině, italštině, francouzštině, němčině a dalších jazycích ukazují, jak si rychle získal popularitu. Odoric of Pordenone (1275/85 – 1331), a Franciscan missionary, ranks among the most important persons travelling in the 13th/14th centuries to China. The numerous copies of Odoric’s narrative (both of the original text and of the versions in French, Italian, German &c.) that have come down to our time show how speedily and widely it acquired popularity. Klíčová slova: Odoric of Pordenone; Franciscans in China; contacts between Europe and China Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Úvodem: Odorik z Pordenone a východní kraje světa

Odorik z Pordenone se řadí mezi nejvýznamnější františkánské cestovatele do Číny ve 13. a 14. století. Četné kopie jeho cestopisu v latině, italštině, francouzštině, němčině a dalších jazycích ...

Liščák, Vladimír
Orientální ústav, 2008

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze