Skryté kulturní hodnoty chráněných území
Fišer, J.; Novák, David; Šmejda, L.
2023 - Czech Kulturní charakter krajiny vyplývá nejen z její současné hospodářské struktury, ale také z antropogenní minulosti, která se odráží v četných památkách, jež ukazují, že lidé v minulosti využívali i tu část krajiny, která je nyní chráněna pro své přírodní hodnoty. Intenzita těchto činností však byla spojena s obecnými strategiemi osídlení, které výrazně respektovaly geomorfologické charakteristiky krajiny. Velkoplošná chráněná přírodní území se vyznačují výjimečnými krajinnými prvky nebo významnými přírodními hodnotami. I v těchto částech krajiny byl minulý vliv člověka významný a zanechal zde své stopy. Intenzita a specifika tohoto vlivu jsou v článku prezentovány na základě archeologických dat. Archeologická data byla zpracována do rastru, jehož hodnoty jsou vztaženy k počtu archeologických období přítomných v daném území. Chráněná krajina byla lidmi využívána spíše sporadicky a nárůst aktivity lze spojit až s obdobím středověku a novověku. Plochy nechráněné krajiny byly v minulosti využívány intenzivněji. Vysvětlení tohoto rozdílu však není založeno na sociálních preferencích, ale na geomorfologické struktuře chráněné krajiny a s ní spojené historii osídlení. The cultural character of the landscape stems not only from its current economic structure but also from the anthropogenic past reflected in numerous relics, which show that people in the past also used the part of the landscape that is now protected for its natural values. However, the intensity of these activities was linked to general settlement strategies with a strong respect to the geomorphological characteristics of the landscape. Large-scale protected natural areas are characterised by exceptional landscape features or significant natural values. Even in these parts of the landscape, past human influence was significant and left its traces. The intensity and specifics of this influence are presented in the paper on the basis of archaeological data. The archaeological data were processed into a grid whose values are related to the number of archaeological periods present in the given area. The protected landscape was used by people rather sporadically and the increase in activity can only be associated with the mediaeval and modern periods. Areas of the unprotected landscape were more intensively used in the past. However, the explanation for the difference is not based on social preferences but on the geomorphological structure of the protected landscape and its associated settlement history. Keywords: past human activities; archaeology; protected natural sites; landscape history; land use Available at various institutes of the ASCR Skryté kulturní hodnoty chráněných území

Kulturní charakter krajiny vyplývá nejen z její současné hospodářské struktury, ale také z antropogenní minulosti, která se odráží v četných památkách, jež ukazují, že lidé v minulosti využívali i tu ...

Fišer, J.; Novák, David; Šmejda, L.
Archeologický ústav, Praha, 2023

Turbulentní vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955
Taterová, Eva
2023 - Czech Tato kapitola představuje vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955, kdy se zaměřuje na proměny přístupu Československa vůči Izraeli a Egyptu a intepretaci těchto změn v kontextu událostí probíhající studené války. Československá zahraniční politika po komunistickém převratu v roce 1948 prošla zásadními změnami, které se postupně promítly rovněž do československé blízkovýchodní politiky. Zatímco koncem 40. let převládala snaha udržet partnerství s dosavadními lokálními partnery (např. formou pokračující podpory nově vznikajícímu Státu Izrael), na počátku 50. let v důsledku mezinárodního a vnitřního politického vývoje dochází k zásadnímu přehodnocení československých postojů směrem k rozvoji vztahů s vybranými arabskými zeměmi. Za určitý milník je v tomto smyslu považován rok 1955, kdy došlo k podepsání přelomové smlouvy o dodávkách československých zbraní Egyptu, což vytvořilo precedens pro další obdobné budoucí spolupráce Československa s vybranými regionálními aktéry ve vojenské oblasti. This chapter aims to introduce and interpret the development of Czechoslovak foreign policy to the Middle East in 1948-1955 in the context of the ongoing Cold War using the case studies of Czechoslovak bilateral relations with Israel and Egypt. After the communist coup in February 1948, Czechoslovak foreign policy encountered essential changes that also influenced Czechoslovak attitudes towards the Middle East. While in the late 1940s there was an effort to maintain the existing local partnerships (e.g. the continuing support to the emerging State of Israel), the early 1950s brought a significant shift of Czechoslovak Middle Eastern policy due to the international and internal political factors. As result, Czechoslovakia started to focus on the development of close mutual relations with some Arab countries. In this sense, the year 1955 is considered a milestone regarding the Egyptian-Czechoslovak arms deal which set an important precedent for\nsimilar contracts of military cooperation between Czechoslovakia with the other regional actors. Keywords: Cold War; Czechoslovakia; diplomacy; Middle East Available at various institutes of the ASCR Turbulentní vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955

Tato kapitola představuje vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955, kdy se zaměřuje na proměny přístupu Československa vůči Izraeli a Egyptu a intepretaci těchto změn v kontextu ...

Taterová, Eva
Ústav pro soudobé dějiny, 2023

Metodologie dějin umění a výzkum 19. století v perspektivě pokroku
Petrasová, Taťána
2023 - Czech Příspěvek zkoumá možnosti, které se otevřely v období 1981–1990 interdisciplinárnímu výzkumu historismu 19. století v tehdejším Československu, v souvislosti se založením tradice plzeňského sympozia. Z jedné strany badatelé sledovali aktuální myšlenky „umění a pokroku“, s nimiž vystoupil Ernst Gombrich (1971). Z opačné strany přicházeli zastánci myšlenky „vývojové racionality a iracionality“ jako zdroje myšlenkové i estetické autenticity děl 19. století, jako Rudolf Chadraba, Jiří Ševčík, Helena Lorenzová a Vladimír Macura. The paper analyses the possibilities that opened up in the period 1981–1990 for the interdisciplinary research of Historicism in the former Czechoslovakia, given by the founding tradition of the Pilsen symposia. On the one hand, the researchers followed the current ideas of “art and progress” dealt with Ernst Gombrich (1971). From the opposite side came supporters of the idea of “rationality and irrationality” of development as a source of intellectual and aesthetic authenticity of 19th century works, such as jako Rudolf Chadraba, Jiří Ševčík, Helena Lorenzová a Vladimír Macura. Keywords: methodology of art history; Ernst Gombrich; Rudolf Chadraba; Jiří Ševčík; Helena Lorenzová; Vladmír Macura; 19th century; Czech Lands Available at various institutes of the ASCR Metodologie dějin umění a výzkum 19. století v perspektivě pokroku

Příspěvek zkoumá možnosti, které se otevřely v období 1981–1990 interdisciplinárnímu výzkumu historismu 19. století v tehdejším Československu, v souvislosti se založením tradice plzeňského sympozia. ...

Petrasová, Taťána
Ústav dějin umění, 2023

Ivan Borkovský. Archeolog mezi legendou, dvěma světovými válkami a dvěma totalitními režimy
Maříková-Kubková, Jana; Adámek, František
2023 - Czech Archeolog Ivan Borkovský vedl více než čtyřicet let technicky a později i odborně výzkum Pražského hradu, vedle toho se věnoval desítkám dalších lokalit. Patří k nejvýraznějším osobnostem československé a české archeologie středověku. Byl kolegou a učitelem celé řady významných archeologů, historiků a architektů. Přesto v jeho osobním životě a v jeho osudech ve vypjatých obdobích 20. století jsou neznámé momenty. Ve vzpomínkových textech jeho žáků a kolegů se vyskytují příběhy, které se za téměř padesát let od jeho smrti staly legendami. Většina z nich se ale nezakládá na pravdě. Je otázkou, zda podnět k těmto příběhům dal Ivan Borkovský sám nebo zda vznikly později a jakou roli v nich sehrála osobnost vypravěče. Předkládaný text se věnuje především těmto zvratům v jeho životě a pokouší se archivním průzkumem potvrdit nebo vyvrátit často opakovaná cliché. V neposlední řadě je cílem práce připravit půdu pro komplexnější zpracování jeho odborného odkazu, které nebude možné bez pochopení úskalí, jež jeho život provázela. Archaeologist Ivan Borkovský led the technical and later professional research of Prague Castle for more than forty years, in addition to dozens of other sites. He is one of the most prominent personalities of Czechoslovak and Czech archaeology of the Middle Ages. He was a colleague and teacher of a number of prominent archaeologists, historians and architects. Yet there are unknown moments in his personal life and in his fate in the tense periods of the 20th century. In the memoirs of his students and colleagues, there are stories that have become legendary in the nearly fifty years since his death. But most of them are not based on truth. The question is whether Ivan Borkovský himself gave rise to these stories or whether they were written later and what role the personality of the narrator played in them. The presented text focuses on these twists and turns in his life and attempts to confirm or refute the oft-repeated clichés through archival research. Last but not least, the thesis aims to pave the way for a more comprehensive treatment of his scholarly legacy, which will not be possible without an understanding of the pitfalls that accompanied his life. Keywords: Ivan Borkovský; Prague Castle; Ukrainian immigration Available at various institutes of the ASCR Ivan Borkovský. Archeolog mezi legendou, dvěma světovými válkami a dvěma totalitními režimy

Archeolog Ivan Borkovský vedl více než čtyřicet let technicky a později i odborně výzkum Pražského hradu, vedle toho se věnoval desítkám dalších lokalit. Patří k nejvýraznějším osobnostem ...

Maříková-Kubková, Jana; Adámek, František
Archeologický ústav, Praha, 2023

Vizualizace záznamů v Bibliografii dějin Českých zemí. Od tištěných ročenek po moderní databázi
Hanelová, Věra
2023 - Czech Příspěvek pojednává o vydávání tištěných bibliografických ročenek a vizualizaci záznamů v databázi Bibliografie dějin Českých zemí. Představuje nejen bibliografické záznamy, které jsou obohacovány o plné texty, ale také rejstříky (biografický, geografický, klíčových slov). Keywords: bibliographic records; bibliographic yearbooks; database; visualization Available at various institutes of the ASCR Vizualizace záznamů v Bibliografii dějin Českých zemí. Od tištěných ročenek po moderní databázi

Příspěvek pojednává o vydávání tištěných bibliografických ročenek a vizualizaci záznamů v databázi Bibliografie dějin Českých zemí. Představuje nejen bibliografické záznamy, které jsou obohacovány o ...

Hanelová, Věra
Historický ústav, 2023

Caves in Bohemia et Moravia Subterranea by Mauritius Vogt (1669–1730)
Rychnová, L.; Vokurka, Michal
2023 - English The Manuscript Bohemia et Moravia Subterranea (1729) by Mauritius Vogt reflects the subterranean landscapes and underground spaces based on Athanasius Kircher’s theories. The paper analyses the application of Kirchers’s terminology to the natural phenomena from Bohemia and Moravia. Further, we focused on how Vogt worked with his sources – how far he relied on literature, correspondence, or personal experience. Keywords: Mauritius Vogt; caves; subterranean; underground; early modern period Available at various institutes of the ASCR Caves in Bohemia et Moravia Subterranea by Mauritius Vogt (1669–1730)

The Manuscript Bohemia et Moravia Subterranea (1729) by Mauritius Vogt reflects the subterranean landscapes and underground spaces based on Athanasius Kircher’s theories. The paper analyses the ...

Rychnová, L.; Vokurka, Michal
Historický ústav, 2023

Dům Páně ve „věku rozumu“. Osvícenské výhrady vůči baroknímu chrámu
Mikulec, Jiří
2023 - Czech Available at various institutes of the ASCR Dům Páně ve „věku rozumu“. Osvícenské výhrady vůči baroknímu chrámu

Mikulec, Jiří
Historický ústav, 2023

Náhrobky rodu Švamberků z období 15. až počátku 17. století z uměleckohistorického hlediska
Chlíbec, Jan
2023 - Czech Z celkového, na počátku 18. století ještě bohatého konvolutu náhrobků rodu Švamberků se dodnes dochovalo pouhé torzo. Překvapivý je fakt, že ačkoliv šlo o významný šlechtický rod, dochované práce jsou většinou průměrné nebo podprůměrné kvality, které, zejména pokud jde o díla z 15. století, odrážejí převažující stav sepulkrální skulptury oné doby. Při zvolení prosté formy náhrobku mohlo hrát roli více faktorů. Kromě utrakvistické kritiky majestátních funerálních děl i nedostatku kvalitních kameníků po husitských válkách to mohla být obecně i myšlenka vzdorování pýše a důraz na osvědčení křesťanské skromnosti bez ohledu na konfesi pohřbeného. Only a fragment has remained from the original collection of the Švamberk family tombstones that was still quite large at the beginning of the 18th century. Surprisingly,\neven though the Švamberks were a prominent noble family, the surviving works usually show average or below-average quality which, as far as the 15th century works are concerned, reflect the prevailing condition of sepulchral sculpture in Bohemia of the time. More factors could have been behind opting for an austere form of the tombstone. In addition to the Utraquist criticism of majestic funeral works and the lack of high-quality stonemasons after the Hussite Wars, it could be the general idea of resistance to pride and accentuation of the confirmation of Christian modesty regardless of the buried person’s confession.\n Keywords: sepulchral monuments; Utraquism; Švamberk family; Hans von Schweinichen Available at various institutes of the ASCR Náhrobky rodu Švamberků z období 15. až počátku 17. století z uměleckohistorického hlediska

Z celkového, na počátku 18. století ještě bohatého konvolutu náhrobků rodu Švamberků se dodnes dochovalo pouhé torzo. Překvapivý je fakt, že ačkoliv šlo o významný šlechtický rod, dochované práce jsou ...

Chlíbec, Jan
Ústav dějin umění, 2023

Co je a není košer v lexikografii. K problematice jednoho církevního termínu
Dvořáková, Žaneta
2023 - Czech Hebrejský výraz košer se dostal do češtiny prostřednictvím židovského sociolektu/etnolektu. Jedná se původně o náboženský termín označující to, co je rituálně čisté a vhodné. Vedle nesklonného adjektiva a adverbia košer je ve slovnících češtiny zachycena i řada dalších tvarů a odvozenin, některé z nich se však již v současnosti neužívají (např. košerný, košerně). Při jejich hodnocení vycházíme z analýzy dokladů z korpusu Syn2015 i ze sondy do soudobých textů v židovských časopisech nebo na webech židovských obcí a spolků. Ve slovnících češtiny se též v některých případech můžeme setkat se zúžením významu oproti tomu, jak je výraz tradičně užíván v židovském prostředí, např. adjektivum košer je v SSJČ omezeno pouze na oblast masa, sloveso košerovat je spojováno jen s rituální porážkou zvířat. Velmi diskutabilní jsou také substantiva uváděná ve slovnících: životné maskulinum košer ve významu ‚řezník‘ a neživotná maskulina košer s významy ‚zaříznutí‘ a ‚pokrm židům k požívání dovolený‘, ty vycházejí z ojedinělých dokladů z děl autorů zřejmě neznalých židovského prostředí, o němž (přesto) psali. Je potom otázkou, zda (a dle jakých kritérií) by taková hesla měla být do slovníků zařazena. The Hebrew term košer (‘kosher’) came into Czech through Jewish sociolect / ethnolect. It was originally a religious term for what is ritually pure and appropriate. In addition to the adjective and adverb košer, Czech dictionaries also contain a number of other forms and derivatives, but some of them are no longer used at the moment (e.g. košerný, košerně). Our evaluation is based on an analysis of material base from the Syn2015 Corpus and from a probe into contemporary texts in Jewish magazines or on the websites of Jewish communities and organizations. In Czech dictionaries, we may see a reduction of the meaning compared to how the term is traditionally used in the Jewish community, e.g. the adjective košer is limited to meat, the verb košerovat is associated only with the ritual slaughter. The nouns mentioned in the dictionaries are also very debatable: masculine košer in the sense of ‘butcher’ and masculine košer with the meanings of ‘cut’ and ‘food appropriate for Jews to eat’, these are based on isolated documents from the works of authors apparently unfamiliar with the Jewish community. The question then is whether (and according to what criteria) such words should be included in the dictionaries. Keywords: lexicography; dictionary; religious term; kosher; meaning Available at various institutes of the ASCR Co je a není košer v lexikografii. K problematice jednoho církevního termínu

Hebrejský výraz košer se dostal do češtiny prostřednictvím židovského sociolektu/etnolektu. Jedná se původně o náboženský termín označující to, co je rituálně čisté a vhodné. Vedle nesklonného ...

Dvořáková, Žaneta
Ústav pro jazyk český, 2023

Modřín v pomístních jménech v Čechách
Zirhutová, Martina
2023 - Czech Příspěvek se zabývá apelativem modřín a jeho nářečními variantami v pomístních jménech v Čechách. Cílem výzkumu je zjistit, které nářeční varianty označující modřín se v anoikonymii Čech vyskytují, a určit jejich početní zastoupení, zeměpisné rozšíření a další charakteristiky. Analyzována jsou nejen anoikonyma vycházející z apelativ, která jsou v pomístních jménech na území Čech zastoupena ve větším množství (verpán, merfán, modřín, břím, dřín), ale pozornost je věnována i nářečním výrazům, které se v anoikonymii vyskytují spíše sporadicky (lerpán, relpán, tis, klenč, skřivánčí). The paper deals with the use of the common noun modřín (larch) and its dialectal variants in non-settlement place names in Bohemia. The focus of the research is to find out which dialectal words denoting a larch tree are included in the names, and to state their number, geographical occurrence and other characteristic features. Attention is paid not only to the common nouns which are used in non-settlement names frequently (verpán, merfán, modřín, břím, dřín), but also to the dialectal words which appear in names rather scarcely (lerpán, relpán, tis, klenč, skřivánčí). Keywords: onomastics; non-settlement names in Bohemia; the common noun modřín Available at various institutes of the ASCR Modřín v pomístních jménech v Čechách

Příspěvek se zabývá apelativem modřín a jeho nářečními variantami v pomístních jménech v Čechách. Cílem výzkumu je zjistit, které nářeční varianty označující modřín se v anoikonymii Čech vyskytují, a ...

Zirhutová, Martina
Ústav pro jazyk český, 2023