Number of found documents: 274
Published from to

Rozdíly nákladnosti vysokoškolského výzkumu mezi vědními oblastmi: jak moc se liší od „KENů“ ve výuce?
Srholec, Martin
2023 - Czech
Na téma nízkých mezd v oblasti sociálních a humanitních věd bylo v poslední době hodně řečeno a napsáno. Akademici proti tomu už i demonstrovali v ulicích a začalo se dokonce mluvit o stávce. Ačkoliv řešení vypadá v nedohlednu, jeden pozitivní výsledek tomu nelze upřít. Začalo se totiž konečně mluvit o tom, jestli tzv. koeficienty ekonomické náročnosti (KEN), podle kterých již třicet let rozděluje MŠMT hlavní část dotace na vysokoškolskou výuku, nepotřebují aktualizovat. Cílem této studie je porovnat rozptyl těchto KENů s rozdíly v nákladnosti akademické činnosti, která má k vysokoškolské výuce nejblíže, což je bezesporu výzkum a vývoj (VaV). Nesnažíme se spočítat nové KENy – což by bylo žádoucí, ale není v rámci nám dostupných dat a zdrojů proveditelné – nýbrž alespoň rámcově zjistit, do jaké míry se současné KENy liší od proporcí pozorovaných ve VaV. Much has been said and written recently about low wages in the social sciences and humanities. Academics have demonstrated in the streets about it, and there has even been talk of a strike. Although a solution seems to be out of sight, one positive outcome cannot be denied. Discussion has finally begun on whether the so-called „koeficienty ekonomické náročnosti“ (KEN), on the base of which the Ministry of Education, Youth and Sports (MEYS) distributes the main part of the subsidy for teaching in higher education over the past thirty years needs to be updated. This study compares the dispersion of KENs with the differences in costs of the academic activity closest to higher education teaching, which is undoubtedly research and development (R&D). We are not attempting to recalculate the KENs - which would be desirable, but is not feasible with the data and resources available to us - but at least to approximate the extent to which current KENs differ from the costs observed in R&D. Keywords: social sciences and humanities; R&D; wages Fulltext is available at external website.
Rozdíly nákladnosti vysokoškolského výzkumu mezi vědními oblastmi: jak moc se liší od „KENů“ ve výuce?

Na téma nízkých mezd v oblasti sociálních a humanitních věd bylo v poslední době hodně řečeno a napsáno. Akademici proti tomu už i demonstrovali v ulicích a začalo se dokonce mluvit o stávce. Ačkoliv ...

Srholec, Martin
Národohospodářský ústav, 2023

Platy učitelů v roce 2022 a výhled: cesta z propasti a zase zpět
Münich, Daniel; Smolka, Vladimír
2023 - Czech
Výše relativních učitelských platů spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zajišťuje dostatečný zájem o profesi. Výběrovost profese, jak na straně vysokoškolské přípravy, tak během kariéry, spoluurčuje kvalitu vzdělávání. Tyto procesy se realizují dlouhodobě průběžnými příchody a odchody do a z profese a dalším vzděláváním. Proto lze dopady učitelských platů na zájem o profesi, kvalitu práce učitelů a vzdělávací výsledky země vysledovat až s dlouhodobým odstupem. The relative amounts of teachers‘ salaries helps to define the attractiveness of entering the teaching profession and can be a component in ensuring sufficient interest in the profession. Selectivity into teaching, both at entry and throughout the career, determines the quality of education. These processes are realised in the long term through continuous entries and exits from teaching, and ongoing training during the career. Therefore, the effects of teacher salaries on interest in entering the profession, the quality of teachers' work, and ultimately a country's educational outcomes can only be tracked over the long term. Keywords: teachers’ salaries; Czech Republic Fulltext is available at external website.
Platy učitelů v roce 2022 a výhled: cesta z propasti a zase zpět

Výše relativních učitelských platů spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zajišťuje dostatečný zájem o profesi. Výběrovost profese, jak na straně vysokoškolské přípravy, tak během kariéry, ...

Münich, Daniel; Smolka, Vladimír
Národohospodářský ústav, 2023

Máme příliš mnoho vysokoškoláků? Co lze vyčíst z celoživotních mzdových profilů
Hrendash, Taras; Jurajda, Štěpán; Münich, Daniel; Doleželová, P.; Mrázek, P.
2023 - Czech
Od počátku nového století došlo v ČR k dynamickému růstu VŠ vzdělané pracovní síly. V ČR k tomu nejdříve přispěl vznik a rozvoj soukromých vysokých škol na konci 90. let a posléze výrazné otevírání veřejných vysokých škol po roce 2005. Podíl VŠ vzdělaných ve věkové skupině 30–34 let se tak během tří dekád více než zdvojnásobil. Nemáme už v Česku z ekonomického pohledu příliš mnoho vysokoškolsky vzdělaných? Odpověď na otázku je důležitá pro rozhodování, do jaké míry by měl stát finančně či jinak podporovat další růst počtu VŠ studentů a absolventů a nakolik by měl občany k počátečnímu a celoživotnímu VŠ studiu motivovat. Odpověď je důležitá i do debaty o potřebě posílení dnes velmi nízké úrovně a rozsahu finanční podpory VŠ studentů. V předkládané studii vytváříme popisné statistiky o mzdách a platech zaměstnanců, které jsou užitečným podkladem pro diskusi o této důležité otázce. Srovnáváme vývoj úrovně mezd a platů vysokoškoláků pro kohorty narozené v letech 1960, 1970, 1980 a 1990. Tyto kohorty se výrazně liší co do zastoupení vysokoškolsky vzdělaných. Zároveň pro tyto kohorty sledujeme vývoj mzdového (platového) poměru mezi absolventy vysokých a středních škol (VŠ/SŠ), tj. procentního rozdílu průměrných, resp. mediánových mezd (platů) středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Since the beginning of the 21st century, the Czech Republic has experienced dynamic growth in its university-educated workforce. This trend was initially driven by the foundation and growth of private universities in the Czech Republic in the late 1990s, followed from 2005 onwards by a substantial opening-up of public universities. The share of the population aged between 30 and 34 with higher education has more than doubled over the course of three decades. From an economic perspective, do we now have too many university graduates in the Czech Republic? The answer to this question is crucial when it comes to deciding the extent to which the state should – financially or otherwise – support future growth in the numbers of university students and graduates, and how much it should encourage citizens to pursue initial or lifelong university education. The answer is also an important factor in debates about the need to increase the currently low financial support available to university students. The study we present here provides descriptive statistics about employees’ wages and salaries, which serve as a useful basis for any discussion of this important question. We compare trends in university-educated employees’ wages and salaries for cohorts born in 1960, 1970, 1980 and 1990. The shares of university graduates in these cohorts differ substantially. Further, we observe trends in the earnings ratio for these cohorts between university- and secondary-educated employees, i.e., the percentage differences between the mean or median earnings of employees with higher education and those of employees with only secondary education. Keywords: university education; human capital; Czech Republic Fulltext is available at external website.
Máme příliš mnoho vysokoškoláků? Co lze vyčíst z celoživotních mzdových profilů

Od počátku nového století došlo v ČR k dynamickému růstu VŠ vzdělané pracovní síly. V ČR k tomu nejdříve přispěl vznik a rozvoj soukromých vysokých škol na konci 90. let a posléze výrazné otevírání ...

Hrendash, Taras; Jurajda, Štěpán; Münich, Daniel; Doleželová, P.; Mrázek, P.
Národohospodářský ústav, 2023

Ruská imperiální válka a potřeba pomoci Ukrajině během války a po ní
Švejnar, Jan
2023 - Czech
V této eseji se na základě historického pohledu na imperiální ambice Ruska a Sovětského svazu zabývám Putinovou invazí na Ukrajinu a potřebou rozhodné pomoci západu Ukrajině během války a po ní. Zdůrazňuji, že role, kterou v západní reakci sehrály země středovýchodní Evropy, byla rozhodující, stejně jako je a v budoucnu může být jiným způsobem rozhodující role Číny. Západní sankce doposud nebyly příliš účinné, protože Evropa nadále dovážela ruskou ropu a plyn a většina západních firem Rusko neopustila. Na globální úrovni Putinova invaze na Ukrajinu také do značné míry předznamenává, že se žádná země nikdy nevzdá svých jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky velmocí. In this essay, I use a historical perspective on Russia’s and Soviet Union’s imperial ambitions to examine Putin’s invasion of Ukraine and the need for the West to assist Ukraine decisively during and after the War. I emphasize that the part played by the countries of Central-East Europe in western response has been critical, as is and may in the future be, in a different way, the part played by China. Western sanctions have not been very effective as Europe has continued importing Russian oil and gas and most western firms have not left Russia. At the global level, Putin’s invasion of Ukraine also pretty much ensures that no country will ever give up its nuclear weapons in return for security guarantees by the Great Powers. Keywords: Russia; invasion of Ukraine; assistance Fulltext is available at external website.
Ruská imperiální válka a potřeba pomoci Ukrajině během války a po ní

V této eseji se na základě historického pohledu na imperiální ambice Ruska a Sovětského svazu zabývám Putinovou invazí na Ukrajinu a potřebou rozhodné pomoci západu Ukrajině během války a po ní. ...

Švejnar, Jan
Národohospodářský ústav, 2023

(Ne)zvyšování sociálních dávek v letech 2012–2023: přehled
Janský, Petr; Kolář, Daniel
2023 - Czech
V tomto přehledu mapujeme vývoj dávek sociálního charakteru v posledních deseti letech ve srovnání s vývojem inflace, průměrných mezd a starobních důchodů. Pokud má být zachována reálná kupní síla dávek, měl by jejich růst odpovídat alespoň inflaci. Pokud má úroveň sociálního zajištění držet krok s dlouhodobým ekonomickým vývojem, měla by se úroveň dávek zvyšovat zhruba tempem růstu mezd v ekonomice a objem výdajů na dávky zhruba tempem růstu HDP. In this overview, we map trends in the value of social benefits over the past ten years and compare them to trends in inflation, average salaries and old age pensions. If the real purchase power of benefits is to remain stable, they should be raised at least at the same rate as inflation. If we want social benefits to continue to provide the same level of financial security, keeping pace with economic developments in the long term, then their value should rise at approximately the same rate as the average salary, and spending on benefits should increase at approximately the same rate as GDP. Keywords: social benefits; real purchase power; inflation Fulltext is available at external website.
(Ne)zvyšování sociálních dávek v letech 2012–2023: přehled

V tomto přehledu mapujeme vývoj dávek sociálního charakteru v posledních deseti letech ve srovnání s vývojem inflace, průměrných mezd a starobních důchodů. Pokud má být zachována reálná kupní síla ...

Janský, Petr; Kolář, Daniel
Národohospodářský ústav, 2023

Dopady exekucí a nezaměstnanosti na podporu krajní pravice, levice a populismu v České republice v letech 2001–2017
Grossmann, Jakub; Jurajda, Štěpán; Zapletalová, Lucie
2023 - Czech
Ve studii analyzujeme vztahy mezi zvýšeným výskytem exekucí a volební podporou populistických politických stran a stran extrémní levice a pravice na úrovni obcí. In this study, we analyze the relationships between rising rates of distraint orders and electoral support for populist political parties and extreme left and right wing political parties at the local level. Keywords: distraint orders; electoral behaviour; populist political parties Fulltext is available at external website.
Dopady exekucí a nezaměstnanosti na podporu krajní pravice, levice a populismu v České republice v letech 2001–2017

Ve studii analyzujeme vztahy mezi zvýšeným výskytem exekucí a volební podporou populistických politických stran a stran extrémní levice a pravice na úrovni obcí....

Grossmann, Jakub; Jurajda, Štěpán; Zapletalová, Lucie
Národohospodářský ústav, 2023

Přijímačky na střední školy: promyšlený mechanismus nebo velká národní loterie?
Protivínský, Tomáš
2023 - Czech
Průběh přijímaček na střední školy na jaře 2023 naplno odhalil více i méně známé nedostatky zavedeného systému. V kombinaci se silným populačním ročníkem a velkým nesouladem mezi strukturou nabídky a poptávky uvrhl systém mnoho dětí a jejich rodičů do zbytečně velké nejistoty ohledně dalšího vzdělání. Přestože se naprostá většina uchazečů na nějakou střední školu nakonec dostala, zavedený mechanismus párování uchazečů a škol vede k neefektivitám a nespravedlnostem. Při výběru škol systém žáky a rodiče nutí strategizovat, systém znevýhodňuje děti méně informovaných a méně sofistikovaně uvažujících rodičů a dlouhodobě tak přispívá k vysokým nerovnostem v přístupu ke vzdělání v zemi. Systém zároveň generuje velmi zkreslené informace o struktuře poptávky, což komplikuje řízení systému. Na jaro 2024 je proto plánována zásadní změna přijímacího řízení. Očekává se, že by měla odstranit alespoň některé z hlavních problémů. Elektronická přihláška by měla proces zjednodušit, žáci si budou moci vybírat místo dvou škol školy tři. Prioritní řazení škol by pak mělo umožnit automatický zápis přijatých do škol. Mělo by se také minimalizovat chaotické období druhého kola, kdy se žáci nezapsaní v kole prvním hlásí na uvolněná místa. The spring 2023 secondary school admissions process has fully revealed the shortcomings of the established admissions system. The combination of a baby boom and a large mismatch between the structure of supply and demand, the system has left many children\nand their parents unnecessarily uncertain about secondary education. Although the vast majority of applicants eventually get into a secondary school, the mechanism in place to match applicants with schools is inefficient and inequitable. The system forces students\nand parents to strategize ways to select schools, and disadvantages children of less informed and less sophisticated parents, contributing to high inequalities in access to education over the long term. The system also generates highly skewed information on the structure of demand, which complicates management of admissions. A major change in the admissions procedure is therefore planned for spring 2024. It is expected to eliminate at least some of the main problems. Electronic application should simplify the process, and will allow pupils to apply to three schools instead of two. Prioritization of schools should then allow for automatic enrollment of those admitted. It should also minimize the chaotic second round period when pupils who are not enrolled in the first round apply for vacant places. Keywords: secondary school admissions; Czech Republic Fulltext is available at external website.
Přijímačky na střední školy: promyšlený mechanismus nebo velká národní loterie?

Průběh přijímaček na střední školy na jaře 2023 naplno odhalil více i méně známé nedostatky zavedeného systému. V kombinaci se silným populačním ročníkem a velkým nesouladem mezi strukturou nabídky a ...

Protivínský, Tomáš
Národohospodářský ústav, 2023

Reforma sociálních odvodů OSVČ: vstupní analýza
Prokop, D.; Pertold, Filip
2023 - Czech
Studie analyzuje dopady celkem tří variant. Vládní varianta byla představena 11. 5. spolu s dalšími změnami v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Výzkumníci z PAQ a IDEA dodávají vylepšenou vládní variantu, která optimalizuje zveřejněný návrh, a poté ideální podobu reformy. Ideální varianta PAQ + IDEA počítá se zrušením paušální daně a revizí paušálních výdajů. Nezhoršuje pozici nízkopříjmových OSVČ s reálnými náklady (zejména řemeslníci), zároveň omezuje zvýhodnění vysokopříjmových OSVČ s malými náklady. Vede k narovnání nerovností mezi samotnými OSVČ i mezi zaměstnanci a OSVČ, snižuje motivaci ke švarcsystému. Otevírá prostor pro reformu zdanění zaměstnanců (jejíž podobu jsme navrhli v předchozí studii). Pomáhá konsolidovat rozpočet a brání budoucí sociální krizi, kterou by způsobily nízké důchody pro statisíce živnostníků. The study analyses the impacts of a total of three variants. The government variant was presented on 11 May together with other changes under the so-called consolidation package. Researchers from PAQ and IDEA come up with an improved government variant that optimises the published proposal, and then with the ideal form of reform. The ideal PAQ + IDEA variant envisages the abolition of the flat tax and the revision of the flat expenditure. It does not worsen the position of low-income self-employed with real costs (especially artisans), while limiting the advantage of high-income self-employed with small costs. It leads to a levelling of inequalities between self-employed workers themselves and between employees and self-employed workers, reducing the incentive to false self-employment. It opens up space for reform of employee taxation (the form of which we proposed in a previous study). It helps consolidate the budget and prevents a future social crisis caused by low pensions for hundreds of thousands of self-employed workers. Keywords: self-employed workers; taxation reform; social security Fulltext is available at external website.
Reforma sociálních odvodů OSVČ: vstupní analýza

Studie analyzuje dopady celkem tří variant. Vládní varianta byla představena 11. 5. spolu s dalšími změnami v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Výzkumníci z PAQ a IDEA dodávají vylepšenou vládní ...

Prokop, D.; Pertold, Filip
Národohospodářský ústav, 2023

Analýza výdajů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019
Janský, Petr; Kolář, Daniel
2023 - Czech
Naše analýza srovnává návrh státního rozpočtu na rok 2024 schválený vládou s výsledky státního rozpočtu v roce 2019. Mezidobí tedy zahrnuje dvě zásadní události — koronavirus a agresi Ruska na Ukrajině — s řadou významných ekonomických dopadů. Procentní nárůsty klíčových výdajů státního rozpočtu poměřujeme s nárůstem cenové hladiny o 40,6 % a nominálního hrubého domácího produktu (HDP) o 33,9 % za stejné období 2019–2024. Srovnání s inflací je určující pro změnu reálné hodnoty výdajů, srovnání s nárůstem HDP ukazuje změnu podílu výdajů na HDP. Our analysis compares the 2024 state budget proposal approved by the government with 2019 state budget results. The interim period includes two major events with a number of significant economic impacts - the coronavirus and Russia’s aggression in Ukraine. We compare the percentage increases in key state budget expenditures with the 40.6% increase in prices and the 33.9% increase in nominal gross domestic product (GDP) over the same period, 2019-2024. Comparison that takes inflation into account is indicative of the change in the real value of spending, while comparison accounting for GDP growth shows the change in the shares of spending in GDP. Keywords: budget proposal; budget expenditures; Czech Republic Fulltext is available at external website.
Analýza výdajů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019

Naše analýza srovnává návrh státního rozpočtu na rok 2024 schválený vládou s výsledky státního rozpočtu v roce 2019. Mezidobí tedy zahrnuje dvě zásadní události — koronavirus a agresi Ruska na ...

Janský, Petr; Kolář, Daniel
Národohospodářský ústav, 2023

Jak zachránit státní rozpočet a napravit nedostatky v danění příjmů? Modelování dopadů změn daně z příjmu fyzických osob (zaměstnanců)
Prokop, D.; Kalíšková, Klára; Šoltés, Michal; Münich, Daniel; Ostrý, M.
2023 - Czech
Strukturální deficit státního rozpočtu je z části tvořen výpadkem daňových příjmů za cca 150 miliard Kč od roku 2020. Pro stabilizaci veřejných financí je třeba kromě reforem výdajů zacelit maximum těchto daňových ztrát. Příjmy lze ale posilovat i jinak než zdaněním zaměstnanců. Jinými typy daní lze odhadem vybrat 70 až 115 miliard Kč. Navržené změny DPFO (daň z příjmu fyzických osob) tak musí dorovnávat očekávaný výběr z dalších zdrojů a reagovat na další specifika nastavení daně z příjmu v ČR. Tím je mimo jiné malá progrese a existence řady slev, které nemohou plně čerpat lidé s nižšími příjmy. To vede k relativně vysokému zatížení nízkopříjmových zaměstnanců při omezeném výběru DPFO. The structural deficit of the state budget is partly made up of a shortfall in tax revenues of about CZK 150 billion from 2020 onwards. In order to stabilize public finances, in addition to spending reforms, the maximum of these tax losses must be recovered. However, revenue can be strengthened also in other ways than by taxing employees. An estimated CZK 70 to 115 billion can be raised through other types of taxes. The proposed changes to the personal income tax (PIT) must therefore balance the expected collection from other sources and respond to other specificities of the income tax set-up in the Czech Republic. These include, among others, the small progression and the existence of a number of discounts that cannot be fully used by people with lower incomes. This leads to a relatively high burden on low-income employees with limited collection of the PTI. Keywords: state budget; income tax; Czech Republic Fulltext is available at external website.
Jak zachránit státní rozpočet a napravit nedostatky v danění příjmů? Modelování dopadů změn daně z příjmu fyzických osob (zaměstnanců)

Strukturální deficit státního rozpočtu je z části tvořen výpadkem daňových příjmů za cca 150 miliard Kč od roku 2020. Pro stabilizaci veřejných financí je třeba kromě reforem výdajů zacelit maximum ...

Prokop, D.; Kalíšková, Klára; Šoltés, Michal; Münich, Daniel; Ostrý, M.
Národohospodářský ústav, 2023

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases