Number of found documents: 983
Published from to

Rozdělení Československa: 30 let od vzniku samostatné ČR a SR
Červenka, Jan
2023 - Czech
Při příležitosti výročí třiceti let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., výzkum mapující názory české veřejnosti ohledně rozdělení i vzniku samostatných států. Podobný výzkum byl realizován rovněž před pěti lety, proto tato tisková zpráva obsahuje jak aktuální údaje, tak časové srovnání.\nRozdělení Československa je ve srovnání s jinými historickými událostmi období od roku 1989 vnímáno relativně nejhůře.\nPolovina občanů (50 %) dnes považuje tento krok za správný, 39 % jej hodnotí jako nesprávný, přičemž o něco kritičtěji rozdělení Československa v tomto směru vnímají lidé, kteří jsou jeho pamětníky.\nI v tomto šetření se potvrdilo mínění o blízkém vztahu obou států a občané České republiky si většinově myslí, že by takový i měl být. In its regular survey in Autumn 2022, Public Opinion Research Centre investigated public opinion regarding the dissolution of Czechoslovakia thirty years ago.\nCompared to other historical events of the period since 1989, the dissolution of Czechoslovakia is perceived relatively the worst.\nToday, half of the citizens (50%) consider this step correct, 39% evaluate it as incorrect. At the same moment the people who witnessed it perceive the dissolution of Czechoslovakia somewhat more critically in this regard.\nThe opinion about the close relationship between the two states was confirmed once again in this survey, and the majority of the citizens of the Czech Republic think that it should be so. Keywords: dissolution of Czechoslovakia; Czech republic; Slovakia; public opinion Fulltext is available at external website.
Rozdělení Československa: 30 let od vzniku samostatné ČR a SR

Při příležitosti výročí třiceti let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., výzkum mapující názory ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Veřejnost o svých obavách a bezpečnostních rizicích pro Českou republiku – listopad a prosinec 2022
Spurný, Martin
2023 - Czech
Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku mírně nadpoloviční většina občanů považuje mezinárodní organizovaný zločin (52 %), téměř polovina teroristy (47 %), více než dvě pětiny uprchlíky (41 %) a více než třetina radikální náboženská hnutí (35 %). Tři desetiny občanů pokládají za velkou hrozbu cizí zpravodajské služby (30 %), krajní pravici více než čtvrtina (26 %) a více než pětina pak cizince žijící v ČR a krajní levici (shodně 22 %).\n\nVýrazně také narostl podíl těch, kteří považují Rusko za reálnou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Jde o nárůst podruhé v řadě, o 33 procentních bodů proti předminulému výzkumu z listopadu 2018 a o 13 procentních bodů proti minulému výzkumu z června 2021, a to na o málo více než polovinu (51 %) občanů. In November and December 2022, respondents had to assess security threats related to selected groups in the Czech Republic and they were also expressing views on threats by war, epidemics, natural disasters, economic crisis or resource crisis. These two questions were amended with an open question trying to find out, which countries represent a security threat for the Czech Republic. The survey also focused on expectations concerning the future of the personal life of citizens, the future of the Czech society and the future of the whole humankind. Keywords: Security Threats; Czech Republic; war; epidemics; natural disasters; economic and resource crisis; public opinion Fulltext is available at external website.
Veřejnost o svých obavách a bezpečnostních rizicích pro Českou republiku – listopad a prosinec 2022

Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku mírně nadpoloviční většina občanů považuje mezinárodní organizovaný zločin (52 %), téměř polovina teroristy (47 %), více než dvě pětiny uprchlíky (41 ...

Spurný, Martin
Sociologický ústav, 2023

Veřejnost o svých obavách, pocitu bezpečnosti a spokojenosti s policií – listopad a prosinec 2022
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
60 % českých občanů pociťuje nějaké obavy, 40 % se ničeho neobává. Obavy nejčastěji budí válka (32 %), dále respondenti uváděli strach ze zdražování (19 %), ze zhoršení životní úrovně (15 %) a obavy o vlastní zdraví (14 %). Oproti šetření z roku 2021 došlo k výraznému poklesu obav z onemocnění COVID-19 (o 30 procentních bodů) i o své blízké a příbuzné (o 6 procentních bodů). Nejvíce naopak narostly již zmíněné obavy z války (o 21 procentních bodů) a ze zdražování (o 14 procentních bodů).\n\nPocit bezpečí v místě bydliště má více než devět desetin dotázaných, v ČR pak více čtyři pětiny. V aktuálním výzkumu podíl těch, kteří se cítí bezpečně v ČR, velmi mírně poklesl (v porovnání s červnem 2021 o 5 procentních bod). Spokojenost s činností policie jak na republikové, tak místní úrovni vyjádřily více než tři čtvrtiny oslovených a je tak nejvyšší od začátku sledování, tedy od roku 2002. In November survey of the Public Opinion Research Centre, citizens answered questions concerning their fears, their sense of security and their satisfaction with the activities of the police. Keywords: satisfaction; Activities of the Police; Fears; Feeling of Safety; public opinion Fulltext is available at external website.
Veřejnost o svých obavách, pocitu bezpečnosti a spokojenosti s policií – listopad a prosinec 2022

60 % českých občanů pociťuje nějaké obavy, 40 % se ničeho neobává. Obavy nejčastěji budí válka (32 %), dále respondenti uváděli strach ze zdražování (19 %), ze zhoršení životní úrovně (15 %) a obavy o ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Veřejnost o přechodu k čistší energetice – podzim 2022
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - Czech
V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na přechod energetiky k čistším, ekologicky šetrnějším zdrojům energie při výrobě tepla a elektřiny. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak občané hodnotí šetrnost různých zdrojů energie z hlediska dopadů jejich využití na životní prostředí, jak vnímají úspěšnost či neúspěšnost přechodu na čistší zdroje v České republice, zda by podle jejich názoru stát měl podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, nakolik je pro ně důležité, zda elektrický proud, který odebírají ve své domácnosti, pochází z obnovitelných zdrojů a zda používají nebo plánují používat obnovitelné zdroje pro výrobu tepla či elektřiny, a to buď v nějakém společenství, jako je vícero domácností v rámci bytového domu, obce nebo její části, nebo samostatně ve své vlastní domácnosti.\nJako nejšetrnější zdroje výroby elektrické energie k životnímu prostředí lidé vnímají sluneční záření, vodní toky a foukání větru, jako nejméně šetrné hodnotí spalování uhlí.\n36 % českých občanů považuje přechod k čistší energetice za úspěšný, 44 % jej má za neúspěšný.\nVelká většina (93 %) české veřejnosti se kloní k názoru, že stát by měl podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, ale jen dvě pětiny (41 %) přikládají důležitost tomu, zda elektřina v jejich domácnosti je z obnovitelných zdrojů.\nV rámci nějakého společenství obnovitelné zdroje k výrobě tepla používají 4 % občanů a 4 % je k výrobě tepla používají individuálně v rámci své domácnosti. Dalších 5 % to pak v rámci nějakého společenství plánuje a 8 % to plánuje individuálně ve své domácnosti.\nElektřinu z obnovitelných zdrojů v rámci nějakého společenství používá 6 % občanů a rovněž 6 % ji používá individuálně ve své domácnosti, 8 %, respektive 11 % dalších to má v plánu.\nCelkově asi tři pětiny dotázaných (59 %) uvedly, že ani ve společenství ani individuálně nepoužívají a neplánují používat obnovitelné zdroje k výrobě elektřiny nebo tepla. In the period from the first half of September to the beginning of November 2022, a block of questions devoted to energy issues was included in the regular research of Our Society. Part of the questions focused on the transition of the energy industry to cleaner, more environmentally friendly energy sources in the production of heat and electricity. The survey specifically investigated how citizens evaluate the frugality of various energy sources in terms of the impact of their use on the environment, how they perceive the success or failure of the transition to cleaner sources in the Czech Republic, whether, in their opinion, the state should support the use of renewable energy sources, how it is important for them, whether the electricity they consume in their household comes from renewable sources, and whether they use or plan to use renewable sources for the production of heat or electricity, either in a community, such as multiple households within an apartment building, municipality or part of it , or independently in your own household.\nPeople perceive solar radiation, water currents and wind blowing as the most environmentally friendly sources of electricity production, while burning coal is considered the least environmentally friendly.\n36% of Czech citizens consider the transition to cleaner energy successful, 44% consider it unsuccessful.\nA large majority (93%) of the Czech public is inclined to the opinion that the state should support the use of renewable energy sources, but only two fifths (41%) attach importance to whether the electricity in their household is from renewable sources.\nWithin a certain community, 4% of citizens use renewable sources for heat production, and 4% use them individually in their household for heat production. Another 5% plan it as part of a community and 8% plan it individually in their household.\n6% of citizens use electricity from renewable sources as part of a community, and 6% use it individually in their household, 8% and 11% of others have plans to do so.\nOverall, about three-fifths of respondents (59%) said that neither in the community nor individually do they use and do not plan to use renewable sources to generate electricity or heat. Keywords: public opinion; cleaner energy; electricity; heat; renewable sources Fulltext is available at external website.
Veřejnost o přechodu k čistší energetice – podzim 2022

V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na přechod ...

Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
Sociologický ústav, 2023

Názory české veřejnosti na přítomnost cizinců v ČR – únor - březen 2023
Kyselá, Monika
2023 - Czech
V únoru a březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zabývalo postojem české společnosti k otázce, zda by se cizinci žijící v České republice měli nebo neměli přizpůsobit našim životním zvyklostem. Vedle toho byla také pokládána otázka na hodnocení důležitosti okolností, které ovlivňují přijetí cizinců.\nPřesně polovina (50 %) české veřejnosti považuje nově příchozí občany jiných národností za problém pro Českou republiku jako celek. Více než třetina (35 %) dotázaných naopak uvádí, že podle jejich názoru cizinci, kteří v posledních letech přišli do naší země, problém nepředstavují.\nPokud ovšem mají lidé hodnotit problematiku příchozích cizinců v místě jejich bydliště, je podíl těchto lidí značně nižší. Jen necelá čtvrtina dotázaných (24 %) deklaruje, že tito lidé představují problém.\nZ dlouhodobého pohledu poklesl podíl lidí, kteří považují přítomnost cizinců za problém v rámci České republiky, na hodnotu 50 %, což je zatím nejnižší výsledek od počátku měření, tedy od roku 2003.\nCelkově převládá souhlas s negativními výroky o vlivu cizinců dlouhodobě žijících v ČR, zatímco pozitivní náhledy jsou spíše v menšině.\nV porovnání s výsledky z minulých šetření vidíme částečné zlepšení obrazu cizinců z pohledu české veřejnosti. V aktuálním šetření dosud nejvyšší podíl lidí nesouhlasil s výroky, že by cizinci představovali zdravotní riziko, že mohou za nárůst kriminality nebo ohrožují náš způsob života. In February and March 2023, the Public Opinion Research Centre focused on a regular survey on the attitude of Czech society to the question of whether or not foreigners living in the Czech Republic should adapt to our living habits. In addition, a question was also asked to assess the importance of the circumstances that influence the acceptance of foreigners. Keywords: public opinion; foreigners; adaptation; living habits Fulltext is available at external website.
Názory české veřejnosti na přítomnost cizinců v ČR – únor - březen 2023

V únoru a březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zabývalo postojem české společnosti k otázce, zda by se cizinci žijící v ...

Kyselá, Monika
Sociologický ústav, 2023

Veřejnost o jaderné energetice – podzim 2022
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - Czech
V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás, zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky, a nově zařazená otázka také zjišťovala, zda občané vědí o tom, jakým způsobem český stát nakládá s jaderným odpadem.\n\nNadpoloviční většina (56 %) občanů si myslí, že by se podíl jádra na výrobě elektřiny měl do budoucna zvyšovat, necelá čtvrtina (24 %) se domnívá, že by podíl jádra měl zůstat na současné úrovni, a necelá desetina (9 %) má za to, že by se tento podíl měl snižovat.¨\n\nKolem sedmi desetin (71 %) občanů souhlasí s výstavbou nového bloku JE Dukovany, necelá pětina (18 %) s tím nesouhlasí.\n\nOproti minulým letům skokově narostla podpora rozšiřování jaderné energetiky i výstavby dalšího bloku v Dukovanech. To odráží reakci české veřejnosti na energetickou krizi a pokles energetické bezpečnosti, které byly způsobeny nárůstem cen energií od podzimu 2021 a destabilizací geopolitické situace vlivem války na Ukrajině.\n\nVe srovnání s předchozími výzkumy byla zaznamenána historicky nejvyšší hodnota (44 %) nedůvěry vládě při rozhodování o jaderné energetice.\n\nNa otázku, jak český stát nakládá s jaderným odpadem z jaderných elektráren, vybralo nejpřesnější variantu odpovědi 23 % respondentů, kteří odpověděli, že se momentálně hledá místo hlubinného úložiště pro likvidaci jaderného odpadu. In its Autumn 2022 survey, the Our Society series included a battery of questions on issues of nuclear energy. The survey examined public opinion about whether the proportion of nuclear energy in electricity production should increase or decrease in future, what people think about building a new unit of the Dukovany Nuclear Power Station (DNPS), whether or not they are concerned about the use of nuclear energy in the country, and whether they have confidence in the government’s decisions about the development of nuclear energy. A newly included question also asked whether citizens know how the Czech state manages nuclear waste. Keywords: Nuclear Energy; Dukovany Nuclear Power Station; nuclear waste; public opinion Fulltext is available at external website.
Veřejnost o jaderné energetice – podzim 2022

V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění ...

Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
Sociologický ústav, 2023

Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života – srpen/září 2023
Tuček, Milan
2023 - Czech
Do svého šetření probíhajícího v srpnu a září 2023 Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života.\n\nNejnaléhavějším problémem je stav veřejných financí, když 71 % dotázaných jeho řešení považuje za velmi naléhavé (deficit státního rozpočtu, úsporné balíčky…). Následuje oblast energetiky (63 %) a (logicky) zachování sociálních jistot (62 %).\n\nNejméně naléhavá je situace v oblasti nabídky zboží a služeb (20 % odpovědí velmi naléhavé), kultuře (14 %) a řešení pandemie COVID-19 (11 %).\n\nK vzestupu naléhavosti došlo u velké většiny dotazovaných položek. Nejvíce u energetiky (o 33 procentních bodů u odpovědi velmi naléhavé), přistěhovalectví (o 24 procentních bodů) a životní úrovně (19 procentních bodů).\n\nNaopak k poklesu naléhavosti došlo jen u tří položek. Jde řešení pandemie COVIDu (o 44 procentních bodů), nezaměstnanost (o 6 procentních bodů) a kulturu (o 3 procentní body u podílu odpovědí „velmi naléhavé“ a dalších 9 procentních bodů u „docela naléhavé“).\n\nJe zjevné, že za názorovými posuny vesměs stojí obavy veřejnosti spojené s vývojem ekonomické, politické a bezpečnostní situace. In August and September of this year, respondents of the Public Opinion Research Centre evaluated the urgency of solving in some areas of public life. The most urgent problems are supposed to be public finance, energetics, and social security. Keywords: public opinion; public finance; energetics; social security; culture; unemployment; immigration; living standard Fulltext is available at external website.
Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života – srpen/září 2023

Do svého šetření probíhajícího v srpnu a září 2023 Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Česká veřejnost o samozásobitelství a zahradničení – červen/červenec 2023
Kyselá, Monika
2023 - Czech
Velká část pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost realizovaného v červnu a v červenci 2023 byla věnována tématu samozásobitelství a zahrádkaření. Šlo o otázky, jejichž zařazení je součástí aktivit Sociologického ústavu AV ČR v rámci Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.\n\nKonkrétně jsme zjišťovali, zda se lidé věnují různým činnostem souvisejícím se samozásobitelstvím, zda se věnují produkci vlastních potravin (ovoce, zelenina, vejce, maso, apod.) a pokud ano, tak kde a proč, zda lidé, kteří ve své domácnosti něco pěstují či vyrábějí, tak tyto produkty někomu darují nebo s někým vyměňují, případně s kolika lidmi. Zajímal nás i pohled z druhé strany, tedy zda sami lidé od někoho dostávají doma vyrobené či vypěstované potraviny. V neposlední řadě jsme se zaměřili i na způsob nakládání s bioodpadem a porovnání současného zásobování potravinami s dobou před deseti lety.\n\nNecelá polovina (47 %) lidí si pěstuje vlastní potraviny na zahrádce, 7 % v bytě nebo na balkóně.\nMezi nejdůležitější důvody, proč lidé produkují vlastní potraviny, patří získání zdravých potravin (25 %), čerstvých potravin (24 %), úspora peněz (19 %) a že je to koníček (15 %).\n\n\nVíce než dvě třetiny (69 %) lidí nějakou část z toho, co ve své domácnosti vypěstují nebo vyrobí, někomu darují nebo s někým vymění.\nLidé nejčastěji dostávají domácí potraviny od členů blízké rodiny (55 %) a od přátel (50 %).\n\n\nNejčastějším způsobem nakládání s bioodpadem je využívání hnědých popelnic (57 %), téměř polovina lidí kompostuje bioodpad na zahradě (47 %). Přibližně čtvrtina lidí, kteří bioodpad ve své domácnosti třídí, jej odevzdává ve sběrném dvoře (26 %) nebo vytříděný bioodpad dále využívá pro zvířata (25 %). Méně než pětina využívá velkoobjemové kontejnery (18 %)nebo jej daruje k využití někomu jinému (17 %). Velmi okrajové je využití vermikompostérů (5 %) a komunitních zahrad (1 %).\n\n\nPolovina (49 %) lidí v sezóně pravidelně, tj. alespoň jednou měsíčně, pracuje na zahradě nebo zahrádce, třetina (33 %) chodí sbírat houby, lesní plody nebo byliny a 12 % se věnuje chovu domácích užitkových zvířat.\n\n\nVíce než dvě pětiny (41 %) respondentů se domnívají, že zásobování jejich domácnosti potravinami se v současnosti a v době před deseti lety nezměnilo. A significant part of the regular CVVM Our Society survey conducted in June and July 2023 was dedicated to the topic of homesteading and gardening.\n\nThese topics are part of the activities of the Institute of Sociology of the CAS within the framework of the AV21 Food for the Future Strategy.\n\nSpecifically, we investigated whether people engage in various activities related to subsistence farming, whether they produce their own food (fruits, vegetables, eggs, meat, etc.) and if so, where and why, whether people who grow or produce something in their households give these products to someone or exchange them with someone, or with how many people.\n\nWe were also interested in the other side of the story, i.e. whether people themselves receive home-grown or home-produced food from someone.\n\nLast but not least, we also looked at how bio-waste is managed and how the current food supply compares to ten years ago.\n\nAbout half (47%) of people grow their own food in their garden, 7% in their flat or on their balcony.\n\n\nThe most important reasons why people produce their own food are obtaining healthy food (25%), fresh food (24%), saving money (19%) and that it's a hobby (15%).\n\n\nMore than two thirds (69%) of people give or trade some of what they grow or produce in their household to someone.\nPeople are most likely to receive home-grown food from close family members (55%) and friends (50%).\n\n\nThe most common way of managing bio-waste is to use brown bins (57%), and almost half of people compost bio-waste in the garden (47%). Around a quarter of people who sort bio-waste in their household take it to a collection yard (26%) or give the sorted bio-waste to animals (25%). Less than a fifth use bulk containers (18%) or donate it to someone else (17%). The use of vermicomposters (5%) and community gardens (1%) is very marginal.\n\n\nHalf (49%) of people work in their garden on a regular basis, i.e. at least once a month during the season, a third (33%) go foraging for mushrooms, berries or herbs, and 12% keep domestic animals.\n\n\nMore than two-fifths (41%) of respondents believe that their household food supply has not changed between now and ten years ago. Keywords: public opinion; homesteading; gardening; farming; bio-waste; own food; healthy food; fresh food; saving money; hobby Fulltext is available at external website.
Česká veřejnost o samozásobitelství a zahradničení – červen/červenec 2023

Velká část pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost realizovaného v červnu a v červenci 2023 byla věnována tématu samozásobitelství a zahrádkaření. Šlo o otázky, jejichž zařazení je součástí aktivit ...

Kyselá, Monika
Sociologický ústav, 2023

Důvěra ústavním institucím – podzim 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce září do začátku prosince roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 17 % Čechů, prezidentovi 52 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 18 % a Senát 29 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (67 %) s obecními zastupitelstvy (62 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 10 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než dvoutřetinová většina (69 %) veřejnosti. In the period from the end of September to the beginning of December 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the President, both Chambers of Parliament, the Government, and Local and Regional Councils.\n\n52% of Czechs trust the President, 17% of Czechs trust the government.\n\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 18% and the Senate of 29% of the public.\n\n10% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 69% are dissatisfied. Keywords: public opinion; constitutional institutions; trust; confidence Fulltext is available at external website.
Důvěra ústavním institucím – podzim 2023

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce září do začátku prosince roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Lidé o vlastnostech a rizicích jaderné energetiky – srpen/září 2023
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - Czech
V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Do šetření byly zahrnuty dvě baterie otázek, jejichž prostřednictvím byly na jedenáctibodové škále zkoumány názory občanů na určité vlastnosti a rizika spojená s výrobou elektrické energie prostřednictvím jaderného štěpení.\n\nVětšina občanů se přiklání k názoru, že jaderná energetika umožňuje zajistit stabilní dodávky energie, umožňuje vyrábět energii za nízkou cenu, přispívá k opatřením proti změně klimatu a je šetrná k životnímu prostředí.\n\nV české veřejnosti převládá názor, že jaderná energetika je jedním z nejbezpečnějších způsobů výroby energie.\n\nK názoru, že jaderná energetika je přechodnou technologií výroby energie, která bude brzy překonána, se česká veřejnost staví spíše skepticky.\n\nJako největší riziko v souvislosti s jadernou energetikou česká veřejnost vidí případné zneužití nebo poškození jaderné elektrárny v důsledku teroristického útoku nebo války. In the period from the end of July to the middle of the last decade of September 2023, a block of questions devoted to the issue of nuclear energy was included in the regular survey of programme Our Society. Two batteries of questions were included in the survey, through which citizens' opinions on certain characteristics and risks associated with the production of electricity through nuclear fission were examined on an eleven-point scale.\n\nThe majority of citizens are inclined to the opinion that nuclear energy makes it possible to ensure a stable supply of energy, makes it possible to produce energy at a low cost, contributes to measures against climate change and is environmentally friendly.\n\nThe prevailing opinion among the Czech public is that nuclear energy is one of the safest methods of energy production.\n\nThe Czech public is rather skeptical of the opinion that nuclear energy is a transitional energy production technology that will soon be surpassed.\n\nThe Czech public sees the greatest risk in connection with nuclear energy in possible misuse or damage to the nuclear power plant in a result of a terrorist attack or war. Keywords: public opinion; nuclear energy; energy; risks; safety Fulltext is available at external website.
Lidé o vlastnostech a rizicích jaderné energetiky – srpen/září 2023

V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Do šetření byly ...

Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
Sociologický ústav, 2023

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases