Individuální hlasová variabilita a informace o rozeznávání predátorů obsažené ve vokální komunikaci morčat domácích (Cavia porcellus)
Baklová, Aneta; Baranyiová, Eva; František, František
2016 - český
Morčata reprezentují domestikované prekociální hlodavce, kteří se stali běžnými domácími mazlíčky. Od narození naplno vokalizují. Práce byla věnována zvukovým projevům mláďat morčat. Cílem práce bylo 1) určit věk, kdy bude prokazatelná vokální individualita zvuku whistle; 2) otestovat možné ultrazvukové signály
a 3) prozkoumat antipredační chování a varovné zvuky v přítomnosti vzdušného (dravec) a pozemního predátora (pes) a člověka (kontrolní test).
Celkem 16 mláďat morčat bylo otestováno na vokální individualitu, 28 mláďat na ultrazvukové signály a 27 odrostlých mláďat na rozeznávání predátorů. V rámci testování vokální ontogeneze v průběhu prvních 9 dnů od narození, byly pozorovány změny jak v časových a frekvenčních parametrech, tak i v parametrech intenzity. Při testování vokální individuality validovaná diskriminační analýza (DFA) založena
na deseti akustických parametrech přiřadila jednotlivé zvuky ke správným jedincům
s následující úspěšností: den 1 = 71,9 %, den 3 = 58,8 %, den 5 = 53,10 %, den
7 = 50,60 % a den 9 = 63,10 %. Nejvyšší naměřená frekvence u zvuku whistle byla 30,03 kHz. Při rozpoznávání predátorů byly měřeny reakce strnutí, útěk a ostražitost.
V přítomnosti psa morčata reagovala nejdéle a nejčastěji strnutím. Při vystavení dravci jsem u morčat nejdéle a nejčastěji pozorovala útěk a následné strnutí. Na přítomnost člověka morčata nejvíce reagovala ostražitostí. Zaznamenala jsem pouze dva případy výstražných signálů - drrr v přítomnosti psa a chirrup jako reakci na dravce.
V práci jsem dospěla k závěrům, že: 1) individualita morčat je prokazatelná od prvního dne života morčat a míra individuálně rozdílných vokálních parametrů se
s věkem mění; 2) morčata jsou schopna vokalizovat do frekvence 30 kHz, ale pro jejich komunikaci nejsou vysokofrekvenční signály klíčové; 3) morčata rozeznávají pozemní a vzdušné predátory, ale varovné zvuky vydávají jen zřídka. Guinea pigs represent domesticated precocious rodents which became common pets. From the first day after birth they are fully vocal. This thesis was devoted
to the vocalization of pups. The aim of the thesis was to 1) determine the age when the vocal individuality in whistle sound is demonstrable; 2) test possible ultrasonic signals emitted by young guinea pigs; 3) study the antipredator reactions and alarm calls to aerial (bird of prey) and terrestrial (dog) predators and human (control test).
A total of 16 guinea pig pups were tested for vocal individuality, 28 pups
for ultrasonic vocalization and 27 adolescents for predator recognition. When testing vocal ontogeny during the first 9 days after birth, I observed changes in temporal, frequency and parameter of intensity . When I test vocal individuality by cross-validated discriminant function analysis (DFA) based on ten acoustic parameters, calls were classified to correct animals with following success: day 1 = 71.9%, day 3 = 58.8%, day 5 = 53.10%, day 7 = 50.60% and day 9 = 63.10%. The highest frequency in whistle was 30.03 kHz. In predator discrimination reactions as freezing, fleeing and vigilance were observed. In the presence of dog, guinea pigs reacted for the longest time and most frequently by freezing. When confronted with a bird of prey, I observed for a longest time and most often fleeing and then freezing. When exposed to a human, guinea pigs showed mostly vigilance. Almost no vocalization was observed except for two events
of alarm calls - drrr as in the presence of dog and chirrup as reaction to bird of prey.
The following conclusions can be drawn from the presented results: 1) vocal individuality of guinea pigs is demonstrable immediately after birth and the rate
of individually different vocal parameters changes with age; 2) guinea pigs are able
to produce sound up to 30 kHz, i.e. within the ultrasound range, but signals of high frequencies are not crucial for their communication; 3) guinea pigs discriminate between terrestrial and aerial predators, but they emit alarm calls rather rarely.
Klíčová slova:
rozpoznání predátorů; ultrazvuková komunikace; vokální individualita; vokalizace; vokální ontogeneze
dostupnost_czu
Individuální hlasová variabilita a informace o rozeznávání predátorů obsažené ve vokální komunikaci morčat domácích (Cavia porcellus)
Morčata reprezentují domestikované prekociální hlodavce, kteří se stali běžnými domácími mazlíčky. Od narození naplno vokalizují. Práce byla věnována zvukovým projevům mláďat morčat. Cílem práce bylo ...
Vliv dynamiky klimatických a stanovištních podmínek na změny početnosti a migračního chováni zimujících a migrujících vodních ptáků
Adam, Matyáš; Musil, Petr; Bejček, Vladimír
2016 - český
Vodní ptáci se svými specifickými habitatovými a potravními nároky, jež se mohou během ročního cyklu měnit (Riffell et al. 2003; Taft & Haig 2006), dokáží rapidně reagovat na změny prostředí a indikovat tak kvalitu a rozmanitost mokřadů (Delany 1999; Fernández et al. 2005; Amat & Green 2010). Výrazná přeměna krajinného pokryvu související s antropogenním využíváním krajiny a oteplování klimatu vedly v posledních desítkách let k významným změnám v rozšíření a početnosti mnoha druhů vodních ptáků napříč Evropou (Delany et al. 2006; Fox et al. 2010; Lehikoinen et al. 2013; Pavón-Jordán et al. 2015a). Abychom porozuměli dynamice migrujících ptáků v prostoru i čase a mohli hodnotit dopady jak globálního charakteru, tak lokálních podmínek jednotlivých stanovišť během celého ročního cyklu, je zapotřebí nadnárodně řízeného monitoringu a výzkumu. Od zahájení Mezinárodního sčítání vodních ptáků (IWC) v roce 1967 byly v západním Palearktu dokumentovány signifikantní trendy početnosti (rostoucí i klesající) u téměř poloviny populací zimujících vodních ptáků (Delany et al. 2006; Wetlands International 2016) a odrazily se tak i na trendech v jednotlivých zemích, včetně České republiky. Mokřadní lokality na našem území, jejichž dostupnost je značně proměnlivá dle aktuálních povětrnostních podmínek, se nachází spíše na okraji zimního rozšíření vodních ptáků (Gilissen et al. 2002), přesto u nás početnost většiny druhů v posledních dekádách narůstá (Musil et al. 2011). Navíc na území České republiky nebyl v posledních dekádách zaznamenán významný nárůst zimních teplot (Klein Tank et al. 2002; Musilová et al. 2009; Dušek et al. 2013). Je proto pravděpodobné, že zde ptáci mohli začít využívat vhodná alternativní prostředí s dostupnými zdroji potravy, která úspěšně dokáží redukovat negativní dopady chladného počasí a to nejspíš i bez ohledu na ochranný status prostředí (Musilová et al. 2015). Vedle stávající územní ochrany byly na našem území za účelem ochrany migrujících ptáků vyhlášeny v roce 2004 tzv. ptačí oblasti (special protection ares; evropská směrnice o ptácích 2009/147/EC). Dosud však u nás nebyla testována efektivita a dopad zákonné ochrany na jednotlivé druhy zimujících vodních ptáků. Navíc některé zahraniční studie již poukázali na nesoulad mezi ptačími oblastmi a rozšířením druhů (López-López et al. 2007; Briggs et al. 2012; Albuquerque et al. 2013). Takové výsledky volají po dalším vědeckém výzkumu, který je potřebný jak na úrovni společenstev tak detailněji na úrovni jednotlivých druhů.
Husy velké, jimiž se zabývá druhá část disertační práce a jejichž populace v Evropě doznaly během posledních desítek let rapidního nárůstu, jsou ideálním modelovým druhem pro sledování jejich vztahu ke změnám prostředí a klimatu, ale také jejich vztahu k rušení antropogenního původu (Fox & Madsen 1997; Ramo et al. 2015). K tomu je potřebná patřičná znalost jejich distribuce, početnosti a chování. Od třicátých let, kdy začaly být husy na našem území kroužkovány, intenzita individuálního značení ptáků sice značně kolísala a odrážela se tak i v množství zpětných záznamů, v posledních deseti letech ovšem rapidně vzrostla (Podhrazský 2010). Historická data do roku 2002 (Cepák et al. 2008) společně s daty novými však dosud nebyla důkladně analyzována a ve světle současných změn tradičních zimovišť a migračního chování většiny populací hus vyžadují zvýšenou pozornost. V současné době navíc přichází na řadu také satelitní sledování jedinců, které nám dokáže prozradit detailnější informace o chování jedinců. Waterbirds with their specific habitat and food requirements varying during their annual cycle (Riffell et al. 2003; Taft and Haig 2006) are able to indicate the wetland diversity and quality due to their rapid responses on changes in environment (Delany 1999; Fernández et al. 2005; Amat and Green 2010). Remarkable land cover changes and climate warming led to significant shifts in distribution and abundance of many waterbird species across Europe in recent decades (Delany et al. 2006; Fox et al. 2010; Lehikoinen et al. 2013; Pavón-Jordán et al. 2015). To understand the dynamic of migratory birds in space and time and to assess effects of global conditions as well as local conditions of individual sites during their annual cycle there is need of international monitoring and research. Since the start of International Waterbird Census in 1967 both increasing and decreasing trends have been recorded in nearly fifty percent of waterbird species in Western Palearctic (Delany et al. 2006, Wetlands International 2016) and they consequently have affected trends in particular countries, including the Czech Republic. Wetland sites in the Czech Republic are generally situated on the edge of wintering range of most waterbird species (Gilissen et al. 2002), however the prevailing increase in abundance of waterbird species has been recorded here in recent decades (Musil et al. 2011). Though, the considerable growth of winter temperatures has not been noticed in the Czech Republic (Klein Tank et al. 2002; Musilová et al. 2009; Dušek et al. 2013), and the accessibility of the wetland sites, due to their freezing, varies year to year. Hence, we can assume that waterbirds have likely began using the alternative habitats with available food resources, i.e. cold-weather refuges, probably regardless of their conservation status (Musilová et al. 2015). Special protection areas were implemented to Czech legislation in 2004 to protect migratory birds (Birds Directive 2009/147/EC). So far there has not been tested the effectivity and impact of legislative protection on wintering waterbird species. Moreover, some previous studies indicated that SPA network do not match the species distribution pattern (López-López et al. 2007; Briggs et al. 2012; Albuquerque et al. 2013), so this issue urgently calls for scientific research.
The second part of the thesis focused on Greylag Geese, whose abundance has rapidly grown across the Europe in recent decades (Madsen et al. 1999; Fox et al. 2010), and that have become ideal model species to observe their responses to habitats and climate changes as well as their reactions to human disturbance (Fox and Madsen 1997; Ramo et al. 2015). This requires appropriate knowledge of geese distribution, abundance and their behaviour. Since 1930s, when the geese started to be ringed in the Czech Republic, the ringing intensity have markedly varied and have been reflected in numbers of recoveries. In last ten years the intensity have increased (Podhrazský 2010). However, complex of the historical data until 2002 (Cepák et al. 2008) and recent data have not been analysed so far. In the light of recent shifts in wintering ranges and migration phenology of many goose populations these analyses require increased attention. Furthermore, the satellite monitoring of geese is coming to detect more detailed information about behaviour of individuals.
Klíčová slova:
zimující vodní ptáci; husa velká; ptačí oblasti; klima; lov; GPS/GSM vysílače
dostupnost_czu
Vliv dynamiky klimatických a stanovištních podmínek na změny početnosti a migračního chováni zimujících a migrujících vodních ptáků
Vodní ptáci se svými specifickými habitatovými a potravními nároky, jež se mohou během ročního cyklu měnit (Riffell et al. 2003; Taft & Haig 2006), dokáží rapidně reagovat na změny prostředí a ...
Ekonomické dopady sociální politiky na vybraná odvětví hospodářství ČR
Kašparová, Kateřina; Severová, Lucie
2016 - český
Žijeme v 21. století, kdy se více než kdy jindy řeší finance, ekonomika jak z pohledu jedince, tak státu, ale také Evropské unie, která ovlivňuje každý členský stát a Česká republika není výjimkou. Ekonomická situace státu nadále ovlivňuje menší i větší firmy, podnikatele a fyzické osoby, které pod vlivem okolního vývoje dělají rozhodnutí mající vliv nejen na jejich současnost, ale také budoucnost. Ekonomická rozhodnutí fungování státu dopadají na úřady, které činí kroky podporující daná rozhodnutí, na firmy, jako například elektronická evidence tržeb, daňová zatížení a další zákony ovlivňující fungování podnikatelských subjektů. To vše dopadá přímo či nepřímo na konkrétního jedince pohybujícího se v hospodářství ČR. Cílem disertační práce je vyjádřit ekonomické dopady, a to z hlediska sociální politiky na vybraná odvětví hospodářství ČR, jak teoreticky, tak i prakticky. Ekonomický dopad sociální politiky ovlivňuje finanční situaci ekonomicky aktivních obyvatel, kteří jsou zasaženi nenadálou životní situací. Ta je degraduje v rámci společenského postavení z důvodu poklesu ekonomické úrovně, která je posléze nedostatečná a sociální politika mnohdy nedokáže dostatečně zohlednit ekonomickou situaci jedince před a po vzniku zmíněné situace. A jedinec mnohdy nedokáže dostatečně využít možnosti, které sociální politika umožňuje. Hlavním důvodem je nedostatečná informovanost, která by měla působit na jedince již před vznikem situace a vytvořit tak v lidech povědomí o možnostech řešení situace. Nenadálá životní situace, kterou řeší sociální politika a která je dále řešitelná prostřednictvím jejích nástrojů, je ztráta zaměstnání či neschopnost dále vykonávat pracovní činnost. Obě možnosti souvisí s poklesem pracovní schopnosti, kterou řeší sociální politika prostřednictvím poskytováním invalidních důchodů. Ty zastřešuje Česká správa sociálního zabezpečení prostřednictvím okresních správ po celé ČR. Stát ovlivňuje výši invalidních důchodů stanovením výše minimální mzdy, vyměřovacího základu, stanovením procentní výměry invalidního důchodu včetně jejích redukčních hranic či minimální dobou potřebného pojištění. Zmíněné ukazatele vstupují do výpočtu invalidního důchodů, který se tak stává velmi individuální záležitostí, avšak ovlivňuje svými pravidly 441 tisíc osob pobírajících tento důchod, který ve III. stupni dosahuje průměrné výše 10 262 Kč. S tímto finančním prostředkem o něco málo vyšším než je minimální mzda musí jedinec hospodařit a řešit nově vzniklou situaci. Ekonomické dopady způsobené nenadálou životní situací ovlivňují nejen jedince samotného, ale také jeho blízké okolí. K eliminaci těchto negativních ekonomických dopadů slouží další nástroje sociální politiky, které mohou finanční situaci zlepšit. Avšak jedná se o značnou administrativní náročnost, pro kterou je zapotřebí znalost o možnostech, mezi které patří příspěvky na péči, příspěvky na mobilitu, průkaz osoby se zdravotním postižením, ale také možnost odvolat se proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení odvolat a zlepšit tak svoji ekonomickou situaci. We live in the 21st century, when more than ever solves finance, economy in terms of both the individual and the state, but also the European Union, which affects every Member State and the Czech Republic is no exception. State economic situation continues to affect both small and large companies, entrepreneurs and individuals who under the influence of the surrounding developments make decisions affecting not only the present but also the future. Economic decisions impinge on the functioning of the state authorities, which is taking steps to support the decision given on the company, such as electronic records of sales, taxation and other laws affecting their business. This impacts directly or indirectly to a particular individual moving in the country's economy. The aim of the dissertation is to express the economic impact in terms of social policy on selected sectors of the Czech economy, both theoretically and practically. The economic impact of social policy affects the financial situation of the economically active population who are hit by unexpected life situations. It is degraded in the social position due to declining economic level, which is then inadequate and social policies often do not sufficiently take into account the economic situation of the individual before and after the establishment of that situation. And the individual is often unable to adequately use the possibilities that social policy allows. The main reason is a lack of awareness, that should act on the individual before the emergence of the situation and create awareness in the people about the possibilities of resolving the situation. Unexpected life situations addressed by social policy, which is also solvable through its tools, job loss or inability to continue to engage in employment. Both options associated with a decrease in working capacity, which addresses social policy through the provision of disability pensions. These covers Czech Social Security Administration through district administrations throughout the country. The State influences the amount of disability pensions minimum the setting of wages, the basis of assessment, determination of the percentage amount of disability pension, including its reduction limits or minimum time required insurance. The aforementioned indicators in the calculation of invalidity pension, which becomes a very individual matter, but is influenced by the rules of 441,000 persons receiving this pension, which in the third. stage reaches an average amount of 10 262 CZK. With this funding slightly higher than the minimum wage, individuals must manage and deal with the new situation. Economic impacts caused by unexpected life situation affects not only the individual himself, but also its surroundings. To eliminate these negative economic impacts serve other instruments of social policy that could improve the financial situation. However, this is a significant administrative burden for which the required knowledge about the possibilities, which include care allowances, mobility allowances, certificate of persons with disabilities, but also the opportunity to appeal against the decision of the Czech Social Security Administration to withdraw and so improve its economic situation.
Klíčová slova:
Sociální politika; invalidní důchod; sociální zabezpečení; hospodářství ČR; rozhodné období; základní výměr; ekonomická situace
dostupnost_czu
Ekonomické dopady sociální politiky na vybraná odvětví hospodářství ČR
Žijeme v 21. století, kdy se více než kdy jindy řeší finance, ekonomika jak z pohledu jedince, tak státu, ale také Evropské unie, která ovlivňuje každý členský stát a Česká republika není výjimkou. ...
Stanovení antioxidačních vlastností extraktů z léčivých a jedlých rostlin v in vitro podmínkách
Tauchen, Jan; Kokoška, Ladislav; Jaromír , Jaromír
2016 - český
Identifikace a charakterizace rostlinných produktů s antioxidačními a anti-proliferačními účinky, jakožto potencionálního terapeutického prostředku pro léčbu nemocí spojených s oxidačním stresem (jako např. arterioskleróza, diabetes nebo rakovina), je neustále středem vědeckého zájmu. Tato studie se zaobírá charakterizací in vitro antioxidační a anti-proliferační aktivity a chemického složení 39 vzorků méně využívaných tradičních gruzínských odrůd vín, extraktů z 23 vzorků etiopských léčivých rostlin a 22 vzorků z jedlých a léčivých rostlin z peruánské Amazonie. Pro stanovení biologických účinků byly použity metody založené na měření inhibice radikálu 2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl (DPPH), kapacity absorpce kyslíkových radikálu (ORAC), celkového obsahu fenolických látek (TPC), a životaschopnosti buněčných linií pomocí metody založené na metabolické přeměně tetrazolium bromidu (MTT) na formazan. Chemické složení bylo stanoveno metodami založenými na vysokotlaké kapalinové chromatografii (HPLC-ultrafialovo-viditelné spektroskopii a HPLC-tandemové hmotnostní spektrometrii). V rámci experimentů s gruzínskými víny bylo prokázáno, že vína červená (zejména odrůdy Saperavi) vykázala silnější antioxidační účinek (průměrné DPPH a ORAC hondoty na 5.1 a 10.6 g TE/L vína) ve srovnání s běžnými středo- a západo-evropskými víny [Pinot Noir (DPPH = 3.1 a ORAC = 9.4 g TE/L vína), Cabernet Sauvignon (DPPH = 3.0 a ORAC = 7.3 g TE/L vína) a Cabernet Moravia (DPPH = 2.0 a ORAC = 8.5 g TE/L vína)]. Gruzínská vína byla oproti středo- a západo-evropským vínům výrazně bohatší na kvercetin (mezi 14.44 a 1.07 ug/mL), kaempferol (mezi 1.68 a 0.03 ug/mL) a syringovou kyselinu (mezi 12.59 a 4.72 ug/mL), avšak chudší na resveratrolu (mezi 5.11 a 0.32 ug/mL). Mezi jedlými a léčivými rostlinami z Etiopie a Peru jedině extrakty Dodonaea angustifolia (IC50 pro DPPH = 22.2 ug/mL, ORAC = 767.6 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 120.0 ug/mL); Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 50.5 ug/mL); Inga edulis (DPPH a ORAC = 337.0 a 795.7 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 and HT-29 = 36.3 a 57.9 ug/mL) a Oenocarpus bataua (DPPH a ORAC = 903.8 a 1024.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 102.6 a 38.8 ug/mL) projevily kombinovaný antioxidační/anti-proliferační účinek. Selektivní anti-proliferační aktivitu prokázaly pouze extrakty Verbascum sinaiticum (IC50 pro Hep-G2 = 80.6 ug/mL) a Annona montana (IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 2.7 a 9.0 ug/mL). Výše zmíněný rostlinný materiál vykázal pouze slabou nebo žádnou toxicitu vůči zdravé buněčné linii. Přestože extrakty z Jasminum abyssinicum (IC50 pro DPPH = 26.3 ug/mL, ORAC = 1023.7 ug TE/mg extrakt), Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt), Mauritia flexuosa (DPPH a ORAC = 1062.9 a 645.9 ug TE/mg extrakt), Myrciaria dubia (DPPH a ORAC = 641.9 a 642.6 ug TE/mg extrakt) a Theobroma grandiflorum (DPPH a ORAC = 714.8 a 821.9 ug TE/mg extrakt) projevily významný antioxidační účinek, tyto druhy taktéž prokázaly mírnou až velice nízkou anti-proliferační aktivitu nebo byly toxické pro zdravou buněčnou linii. Ve všech dílčích studiích obsah fenolických látek silně koreloval s antioxidační aktivitou, avšak slabě s anti-proliferačním efektem. Výsledky naznačují, že výše zmíněné druhy by mohly být perspektivní pro vývoj nových rostlinných přípravků, efektivních proti onemocněním souvisejícím s oxidačním stresem. Před jejich možným uvedením do praktického využití však bude nezbytný další výzkum zaměřený na podrobnější stanovení jejich chemického složení, farmakologických účinků a toxikologické bezpečnosti. Identification and characterization of plant-based products with antioxidant and anti-proliferative effects has received much interest over the past few years as possible therapeutic mean for treatment of diseases likely to be associated to oxidative stress (such as atherosclerosis, diabetes, and cancer). This study provides characterization of in vitro antioxidant and/or anti-proliferative potential and phytochemical profile of (i) 39 wine samples of underutilized Georgian grapevine cultivars, (ii) extracts of 22 samples of medicinal plants from Ethiopia and (iii) 23 samples of edible and medicinal plants from Peruvian Amazon. For this purpose, 2,2-diphenyl-1-picrylhydrazyl radical assay (DPPH), oxygen radical absorbance capacity (ORAC) assay, total phenolic content (TPC), and cell viability assay based on metabolization of tetrazolium bromide (MTT) to formazan, together with methods based on high performance liquid chromatography (HPLC-ultra violet/visible spectrometry and HPLC-tandem mass spectrometry) were used. Georgian red wines (particularly Saperavi cultivars) exhibited higher antioxidant capacity (average DPPH and ORAC values at 5.1 and = 10.6 g TE/L wine, respectively) in comparison to Central and West European cultivars [Pinot Noir (DPPH = 3.1 and ORAC = 9.4 g TE/L wine), Cabernet Sauvignon (DPPH = 3.0 and ORAC = 7.3 g TE/L wine) and Cabernet Moravia (DPPH = 2.0 and ORAC = 8.5 g TE/L wine)]. Georgian wines contained significantly greater concentrations of quercetin (between 14.44 and 1.07 ug/mL), kaempferol (between 1.68 and 0.03 ug/mL) and syringic acid (between 12.59 and 4.72 ug/mL), whereas possessed lower quantities of resveratrol (between 5.11 and 0.32 ug/mL) in comparison to Central and West European wines. Amongst edible and medicinal plants from Ethiopia and Peruvian Amazon, only Dodonaea angustifolia (IC50 for DPPH = 22.2 ug/mL, ORAC = 767.6 ug TE/mg extract; IC50 for Hep-G2 = 120.0 ug/mL), Rumex nepalensis (IC50 for DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extract; IC50 for Hep-G2 = 50.5 ug/mL), Inga edulis (DPPH and ORAC = 337.0 and 795.7 ug TE/mg extract; IC50 for Hep-G2 and HT-29 = 36.3 and 57.9 ug/mL) and Oenocarpus bataua (DPPH and ORAC = 903.8 and 1024.4 ug TE/mg extract; IC50 for Hep-G2 and HT-29 = 102.6 and 38.8 ug/mL) have demonstrated combinatory antioxidant/anti-proliferative efficacy. Selective anti-proliferative activity was observed for Verbascum sinaiticum (IC50 for Hep-G2 = 80.6 ug/mL) and Annona montana (IC50 for Hep-G2 and HT-29 = 2.7 and 9.0 ug/mL, respectively). Above-mentioned plant material showed only weak or non-toxic effects towards normal cell line. Despite the fact that extracts of Jasminum abyssinicum (IC50 for DPPH = 26.3 ug/mL, ORAC = 1023.7 ug TE/mg extract), Rumex nepalensis (IC50 for DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extract), Mauritia flexuosa (DPPH and ORAC = 1062.9 and 645.9 ug TE/mg extract), Myrciaria dubia (DPPH and ORAC = 641.9 and 642.6 ug TE/mg extract) and Theobroma grandiflorum (DPPH and ORAC = 714.8 and 821.9 ug TE/mg extract) have exhibited considerable antioxidant effect, these species were found to possess moderate to low anti-proliferative potential or have shown to be toxic to normal cells line. In all cases it was detected that phenolic compounds content correlated strongly with antioxidant activity, however weakly with anti-proliferative effect. Results suggest above-mentioned species as prospective materials for further development of novel plant-based agents effective against oxidative stress related diseases. However, it is necessary to perform further research which would be focused on detailed characterization of their chemical composition, pharmacological effects and toxicological safety, in order to verify their possible practical use.
Klíčová slova:
antioxidant; cytostatikum; fenolické látky; rostlinné extrakty; víno
dostupnost_czu
Stanovení antioxidačních vlastností extraktů z léčivých a jedlých rostlin v in vitro podmínkách
Identifikace a charakterizace rostlinných produktů s antioxidačními a anti-proliferačními účinky, jakožto potencionálního terapeutického prostředku pro léčbu nemocí spojených s oxidačním stresem (jako ...
Vliv textury briket z biomasy na jejich mechanické vlastnosti
Černá, Iva; Pecen, Josef; Jan, Jan
2016 - český
S rostoucím množstvím uživatelů AD technologie, roste problematika jak skladovat, takový
tekutý materiál, kterým je digestát. V současné době existují i jiné způsoby, jak jej využívat,
kromě hnojení tekutou částí digestátu. Digestát lze sušit a lisovat do formy briket nebo pelet.
Ve formě brikety, je důležité si uvědomovat, důležitost vztahů mezi vlastnostmi jednotlivých
složek (částic), protože jedna vlastnost může ovlivnit další a tvořit tak strukturu materiálu a jeho opětovné zpracování do podoby finálního výrobku. Tato studie byla provedena za
účelem najít a/nebo kvantifikovat vztah mezi strukturou briket z biomasy a jejich odolností a pevností tvaru při manipulaci, skladování a používání. Základní hypotéza této práce je
založena na otevřeném předpokladu, že textura briket je závislá na mnoha parametrech.
Některé z těchto parametrů byly testovány. Jmenovitě, látkové složení, fyzikální vlastnosti
brikety z digestátu, pevnost a tvrdost, analýza velikosti částic a další. Digestát se ukázal být
dobrým materiálem pro kompresi, navíc s vysokým obsahem živin. Množství odrolu se
měnilo mezi 7-12% na začátku, postupně klesající na 3-5%. Zkoušky tvrdosti podle Shoreho
testu prokázaly, výsledky vypovídající o vztahu mezi velikostí částic a tvrdostí. Sítová a obrazová analýza pak ukázala řadu částic v rozmezí velikosti 0,01 mm z 99,5% a 10 mm z 99,7%, většina z nich s jehlám-podobným tvarem. Tato studie navrhuje metodu, která
umožňuje analýzu velikostního rozdělení částic ve vzorku, a popisuje další vlastnosti briket,
které mohou být užitečné pro další výzkum a komerčním účelům. With the rising amount of AD technology utilizers, the issue how to storage, such liquid
material, which digestate is. In recent time, there are some other ways to utilize it, except
fertilizing with liquor, liquid part of digestate. Digestate can be dried and pressed into
briquette or pelleted form. In briquette form is important to understand relations between
properties of individual components because one property can influence another one, which
constituting texture of the material and its reprocessing into the final form of the product.
Thus this study was conducted, to find and/or quantify the relation between the texture of
biomass briquettes and their durability and strength of shape during manipulation, storage
and use. Basic hypothesis of this work is based on open presumption that briquette texture is
dependent on many parameters. Some of those parameters were tested. Namely, composition
of matter, physical properties of digestate briquettes, durability and hardness, size analysis
and other. Digestate has approved as good material for compression with high content of
nutrients. The rate of abrasion varied 7-12% at the beginning decreasing to 3-5%. Shore
testing showed results predicating relation between particle size and hardness. Sieve and
image analysis then showed range of particles ranging size 0.01 mm from 99.5% and 10 mm
from 99.7%, most of them with needle-like shapes. This study suggested the method that
allows analysing particle size distribution in sample and describes other briquette properties,
which can be useful for next research and commercial purposes.
Klíčová slova:
digestát; obrazová analýza; pevnost; sítová analýza; tvrdost
dostupnost_czu
Vliv textury briket z biomasy na jejich mechanické vlastnosti
S rostoucím množstvím uživatelů AD technologie, roste problematika jak skladovat, takový tekutý materiál, kterým je digestát. V současné době existují i jiné způsoby, jak jej využívat, kromě hnojení ...
Možnosti využití feromonových odparníků v rámci obranných opatření uplatňovaných proti lýkožroutu smrkovému Ips typographus (Linnaeus, 1758) (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae)
Zahradníková, Marie; Holuša, Jaroslav; Emanuel, Emanuel
2016 - český
Disertační práce se zabývá účinností obraných metod proti lýkožroutu smrkovému (Ips typographus L.), které využívají feromonové odparníky. Zaměřuje se zejména na feromonové lapače a vybrané faktory mající vliv na jejich efektivitu, jelikož ne všechny byly dostatečně experimentálně ověřeny. Testovanými faktory jsou systém uspořádání feromonových lapačů a typ navnadění feromonovými odparníky, vliv na účinnost feromonových lapačů zvýšením odpařované látky feromonu, porovnání biologické účinnosti různých typů feromonových odparníků a sledování jejich vlivu na křivku rojení. Současně byla pozornost věnována také netradičním metodám ochrany lesa proti l. smrkovému (skrápění skládek vodou, účinnost inskticidních postřiků celých skládek, použití insekticidních sítí). Zkoumána byla i možnost určení pohlaví l. smrkového.
Při porovnání systému instalace lapačů standardním způsobem podél porostní stěny a soustředěním do linie uprostřed paseky těsně vedle sebe s různým navnaděním feromonovými odparníky byla zjištěna srovnatelná účinnost uspořádání lapačů standardním způsobem a lapačů instalovaných v linii s feromonovým odparníkem v každém lapači. S nižším počtem feromonových odparníků se účinnost snížila. Při zvýšení množství odpařovaného feromonu byly porovnávány lapače s jedním, dvěma a třemi odparníky, přičemž bylo zjištěno, že při větším množství uvolňovaného feromonu se účinnost lapače nezvyšuje. Neměnící se účinnost po celou letovou aktivitu l. smrkového prokázaly odparníky Pheagr IT a IT Ecolure Tubus, další je nutné měnit dle etikety, jelikož jejich účinnost klesá a ovlivňuje také křivku rojení.
Z pokusu o určení pohlaví l. smrkového na základě zvolených morfologických parametrů vyplývá, že jeho pohlaví lze určit spolehlivě pouze pitvou genitálií. This thesis evaluates the effectiveness of defensive techniques against the spruce bark beetle (Ips typographus L.) with a primary focus on pheromone traps and selected factors affecting their efficacy. The factors tested are the setup system of pheromone traps and type of pheromone dispenser baits, the effect on the efficacy of pheromone traps of increasing evaporated pheromones, a comparison of the biological efficacy of different types of pheromone dispensers and an assessment of their impact on the swarming curve. In addition, an evaluation of non-traditional methods of forest protection against the spruce bark beetle (water spraying of whole landings, efficacy of insecticidal sraying of whole landings, and the use of insecticidal nets) was conducted and the possibility of the spruce bark beetle s sex determination was also examined.
When comparing the systems of pheromone traps installation, (1) the standard way was along the stand edge with 20 m space and (2) traps concentrating in the centre of clear cut adjacent to each other with different baiting, the most effective way was found to be the standard trap arrangement and the system with traps installed in line with the dispenser in each pheromone trap. Efficacy decreased with a lower number of pheromone dispensers. The influence of increased amounts of evaporated pheromone on efficacy was tested. Pheromone traps with one, two or three dispensers were compared and it was found that a trap s efficacy was not increased with a higher amount of released pheromone. The Pheagr IT and IT Ecolure Tubus dispensers showed unchanged effectivity throughout the flight activity of spruce bark beetle, but other dispensers need to be replaced according to the instructions since their efficacy decreases, thus affecting the swarming curve. Trying to determine the sex of the spruce bark beetle by selected morphological parameters shows that the gender can only be reliably determined by an autopsy of genitals.
Klíčová slova:
lýkožrout smrkový; Ips typographus; obranná opatření; účinnost obranných opatření; feromonový lapač; feromonový odparník
dostupnost_czu
Možnosti využití feromonových odparníků v rámci obranných opatření uplatňovaných proti lýkožroutu smrkovému Ips typographus (Linnaeus, 1758) (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae)
Disertační práce se zabývá účinností obraných metod proti lýkožroutu smrkovému (Ips typographus L.), které využívají feromonové odparníky. Zaměřuje se zejména na feromonové lapače a vybrané faktory ...
Vliv regionálního značení na regionální rozvoj v Kraji Vysočina
Chalupová, Martina; Lošťák, Michal; Zagata, Lukáš
2016 - český
Disertační práce zkoumá vliv regionálního značení potravin na regionální rozvoj v Kraji Vysočina, a to z pohledu spotřebitelů. Pozornost byla soustředěna na ekonomickou a sociální oblast: prozkoumána byla především kvalita a obsah informací o regionálních značeních v médiích, zájem spotřebitelů z regionu o původ potravin, jejich znalost regionálního značení a preference regionálních potravin, a také zájem a sklon spotřebitelů podporovat místní ekonomiku. Výzkum byl proveden ve dvou fázích. Obsahová analýza se zaměřila zkoumání obsahu mediálních výstupů, které byly publikovány o obou existujících regionálních značeních potravin Kraje Vysočina: VYSOČINA regionální produkt a Regionální potravina Kraje Vysočina. Výzkum znalosti a preference regionálních značení potravin Kraje Vysočina mezi obyvateli regionu měl kvantitativní charakter, výsledky byly zpracovány pomocí korespondenční analýzy. Kvalita znalostí respondentů byla zkoumána také tím, že součástí výzkumu bylo také neexistující (autorkou vytvořené) značení Z našeho kraje Vysočina. Výsledky obsahové analýzy ukázaly, že se média věnovala tématu značených regionálních potravin kontinuálně a poskytla jim relativně velký prostor, u obou značení zdůrazňují především spojení certifikátů s kvalitou a původem, z mediálních výstupů postupně vytrácí informace o tom, že certifikáty označují produkty výjimečné pro Kraj Vysočina, ztrácí se i zmínky o spojení zkoumaných značení s tradicí. Výzkum znalosti regionálních značení ukázal, že lidé na Vysočině jim nevěnují dostatečnou pozornost a lehce si je dokáží zaměnit (čtvrtina respondentů z 819 uvedla, že se při nákupu potravin zaznamenala logo neexistujícího značení). Hlubší analýza dále naznačila, že rozdíly mezi obyvateli jednotlivých okresů v souvislosti s regionálními potravinami a jejich značením jsou výrazné. The dissertation thesis is focused on regional food labelling schemes in Vysočina Region and their impact on regional development, from the consumers perspective. Chosen economic and social aspects were analysed: the quality and content of the information on the regional labels in media, preference of regional food among inhabitants of Vysočina Region, their regional food preferences and awareness of regional labels. The research was conducted in two phases. Content analysis of media aimed to analyse media presence and occurance of the characteristics attached to each regional label: VYSOČINA Regional Product and Regional Food Vysočina Region. The other research had quantitative design and aimed to determine level of awareness of the labels among Vysočina inhabitants. To test the ability of respondents from Vysočina Region to recognise and differentiate the labels, the author created non existent label From Our Region Vysočina. Media analysis of the Vysočina regional labels revealed that media may help build awareness about the labels as they have been informing about them continuously, but they emphasise that these labels signal above all quality and origin, diminishing special connection with the region and its tradition. The research of regional labels awareness showed that respondents do not pay attention to the labels as almost 24% of 819 respondents claimed they had already seen non-existent label. This could be a viewed as a sign of the food labels inflation with their rising number and very low differentiation it is impossible for the conumers to differentiate them and also that people do not pay attention to them. Further analysis confirmed that respondents preferences and views on the regional labels from the Vysočina districts differ.
Klíčová slova:
Kraj Vysočina; regionální značení; regionální potraviny; korespondenční analýza
dostupnost_czu
Vliv regionálního značení na regionální rozvoj v Kraji Vysočina
Disertační práce zkoumá vliv regionálního značení potravin na regionální rozvoj v Kraji Vysočina, a to z pohledu spotřebitelů. Pozornost byla soustředěna na ekonomickou a sociální oblast: prozkoumána ...
Ekologie krahujce obecného v urbánním prostředí a okolní krajině
Kunca, Tomáš; Šálek, Miroslav; Bohuslav, Bohuslav
2016 - český
Dravci stojí na vrcholu potravních řetězců a jsou proto velice důležitým bioindikátorem stavu životního prostředí. V druhé polovině 20. století vlivem různých faktorů, jejich stavy poklesly a tato skupina ptáků se stala jednou z nejzkoumanějších skupin živočichů (např. White et al. 2002). Stavy většiny druhů dravců na přelomu století začaly vzrůstat (např. Heinrich 2009, Jones et al. 1994) a v posledních letech se dostali do pozadí za ptáky ohrožované stávajícími problémy 21. století; například ptáky polní krajiny. A právě jedním z nejvýznamnějších problémů dnešní doby jsou změny v přirozeném prostředí dané fragmentací, urbanizací a intensifikací zemědělství. Urban environments provide suitable habitats for species that are ready to adapt to the specific conditions. One of such species is Eurasian sparrowhawk (Accipiter nisus) that has adapted to the Prague city environment. This dissertation explores and describes selected aspects of sparrowhawks ecology in urban and rural environment. It focuses on comparison of selected aspects of sparrowhawk ecology between urban and rural study areas.
Klíčová slova:
ekologie; krahujec obecný; urbánní prostředí
dostupnost_czu
Ekologie krahujce obecného v urbánním prostředí a okolní krajině
Dravci stojí na vrcholu potravních řetězců a jsou proto velice důležitým bioindikátorem stavu životního prostředí. V druhé polovině 20. století vlivem různých faktorů, jejich stavy poklesly a tato ...
Studie vodního režimu malého povodí
Bažatová, Tereza; Kovář, Pavel; Štibinger, Jakub
2016 - český
Disertační práce Studie vodního režimu malého povodí je souborem čtyř studií publikovaných nebo přijatých k publikaci ve vědeckých časpisech s různým IF (impact factor). Tematicky se práce věnuje problematice vodního režimu za pomoci využití hydrologického modelování. This dissertation thesis, Study of a small catchment water regime, is a compilation of four studies published (or accepted to be published) in scientific journals of varying impact factors. Thematically, the thesis focuses on the question of water regimes with regards to hydrological modelling.
Klíčová slova:
srážko-odtokový proces; antropogenní vliv; hydrologické modelování
dostupnost_czu
Studie vodního režimu malého povodí
Disertační práce Studie vodního režimu malého povodí je souborem čtyř studií publikovaných nebo přijatých k publikaci ve vědeckých časpisech s různým IF (impact factor). Tematicky se práce věnuje ...
Bilance fosforu a draslíku při různých systémech hnojení
Vašák, Filip; Balík, Jiří; Jaroslav, Jaroslav
2016 - český
Bilance fosforu a draslíku byla sledována v období od roku 1996 do roku 2013 na variantách s organickým hnojením (čistírenský kal a hnůj), variantách s minerálním hnojením (NPK, N a N + sláma) a na kontrolní nehnojené variantě v dlouhodobých polních pokusech Katedry agroenvironmentální chemie a výživy rostlin založených v České republice na pěti stanovištích (Červený Újezd, Hněvčeves, Humpolec, Lukavec a Suchdol) s odlišně půdně-klimatickými podmínkami. Pokusy se dělily na pokus s rotací plodin (všechny stanoviště) a pokus s monokulturním pěstováním kukuřice na siláž (Červený Újezd, Suchdol). V pokusu s rotací plodin byl sled plodin: brambor, pšenice ozimá, ječmen jarní. Kladná průměrná bilance fosforu byla na variantách s aplikací čistírenského kalu, hnoje a na variantě NPK. Bilance fosforu se průměrně na obou typech pokusu pohybovala na variantě NPK od +1,8 do +14,0 kg/ha/rok, na variantě hnůj od +7,2 do +21,6 kg/ha/rok a na variantě kal 1 od +66,7 do +75,6 kg/ha/rok. S vyšší dávkou kalu dosahovala bilance až +249,6 kg P/ha/rok. Záporná průměrná bilance fosforu byla na variantách N a N + sláma (od -13,4 do -27,5 kg P/ha/rok). Na nehnojené variantě se bilance fosforu pohybovala od -11,0 do -21,9 kg P/ha/rok. Kladná průměrná bilance draslíku byla na variantě hnůj na pokusech s rotací plodin a pohybovala se od +2,3 do +30,1 kg/ha/rok. Na pokusu s monokulturním pěstováním kukuřice byla na variantě hnůj záporná bilance -15,2 kg K/ha/rok. Na pokusu s rotací plodin byla bilance draslíku na variantě NPK od -9,5 do +33,2 kg/ha/rok. Na pokusu s monokulturou kukuřice byla bilance +32,1 kg K/ha/rok. Záporné bilance draslíku se pohybovaly na variantách s aplikací kalu od -8,9 do -69,2 kg/ha/rok. Na variantách N + sláma a N se pohybovala bilance od -55,0 do -103,6 kg K/ha/rok. Na nehnojené variantě se bilance draslíku pohybovala od -43,6 do -73,2 kg K/ha/rok. Změny obsahu přístupného fosforu a draslíku v půdě většinou korespondovaly s bilancemi. Byla nalezena půdní variabilita ve sledovaných půdních faktorech a potvrzen předpoklad, že systém hnojení ovlivní výnos plodin. The balance of potassium and phosphorus were observed at long-term 17-year field experiments with different fertilizing systems. The field experiments were located at five sites in the Czech Republic (Červený Újezd, Hněvčeves, Humpolec, Lukavec and Suchdol) with different soil and climatic conditions. The balances were observed at: treatments with organic fertilization (sewage sludge, FYM), treatments with mineral fertilization (NPK, N, N + straw) and unfertilized control treatment, as well. Two experiments were realized: one with crop rotation (potatoes, winter wheat, spring barley) at all mentioned sites and the second was monoculture maize experiment at Červený Újezd and Suchdol sites.
The positive balance of phosphorus was at the treatments with sewage sludge (SS) as well as with farmyard manure (FYM) application and at the NPK treatment. The average phosphorus balance ranged between +1.8 and +14.0 kg/ha/year at the treatments NPK, between +7.2 and +21.6 kg/ha/year at treatments with FYM application and between +66.7 and +75.6 kg/ha/year at SS treatments, respectively. The balance of phosphorus with a higher dose of sewage sludge reached +249.6 kg/ha/year. The average negative balance of phosphorus (from -27.5 to -13.4 kg/ha/year) was calculated at the treatments N and N + straw. The balance of control unfertilized treatments ranged between -21.9 and -11.0 kg/ha/year.
The average positive balance of potassium in the experiment with crop rotation was estimated at all of FYM treatments. The balance reached the values from +2.3 to +30.1 kg/ha/year. On the contrary, the balance at FYM treatment in experiment with maize monoculture was negative (-15.2 kg K/ha/year). The balance of potassium in experiment with crop rotation ranged between -9.5 and 33.2 kg/ha/year at the NPK treatments. Similar values were obtained in the experiment with monoculture, where the balance at the NPK treatment reached +32.1 kg K/ha/year. The negative balance of potassium (between -69.2 and -8.9 kg/ha/year) was obtained at treatments with sewage sludge application. The most negative balances were calculated at N and N+straw treatments (-104 to -55.0 kg/ha/year) and as expected at Control (-73.2 to -43.6 kg K/ha/year).
The bioavailable soil phosphorus and potassium contents changes were in most cases in close relation with balances calculated. Soil variability in observed soil factors was found in the plots and confirms the assumption that the system of fertilization affects crop yields.
Klíčová slova:
fosfor; draslík; bilance živin; dlouhodobé polní pokusy
dostupnost_czu
Bilance fosforu a draslíku při různých systémech hnojení
Bilance fosforu a draslíku byla sledována v období od roku 1996 do roku 2013 na variantách s organickým hnojením (čistírenský kal a hnůj), variantách s minerálním hnojením (NPK, N a N + sláma) a na ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze