Number of found documents: 598
Published from to

House Prices and Household Consumption
Brůha, Jan; Hlaváček, Michal; Komárek, Luboš
2017 - English
V tomto článku zkoumáme, zda mají změny cen nemovitostí znatelný dopad na rozhodování českých domácností o spotřebě a úsporách. Zaměřujeme se na tři období pohybů cen domů a bytů a klademe si otázku, zda vlastníci nemovitostí činí významně odlišná rozhodnutí ohledně spotřeby a úspor než domácnosti bydlící v nájmu. Zjišťujeme, že vlastníci nemovitostí mají v průměru vyšší míru úspor a nižší míru spotřeby bez ohledu na směr změny cen nemovitostí. Intenzita kolaterálního kanálu mezi cenami nemovitostí a makroekonomikou je tedy v případě České republiky zpochybněna. In this paper, we investigate whether movements in property prices have detectable effects on Czech households’ consumption and saving decisions. We concentrate on three episodes of movements in house and apartment prices and ask whether property owners have significantly different consumption and saving choices from households living in rented properties. We found that, on average, property owners tend to have a lower propensity to consume and a higher saving rate independently of whether property prices move up or down. This casts doubts on the strength of the collateral channel linking the housing market to the macroeconomy in the Czech Republic. Keywords: rozhodování o spotřebě a úsporách; ceny nemovitostí; Consumption and saving decisions; property prices; cena; makroekonomie; nemovitý majetek Available in a digital repository NRGL
House Prices and Household Consumption

V tomto článku zkoumáme, zda mají změny cen nemovitostí znatelný dopad na rozhodování českých domácností o spotřebě a úsporách. Zaměřujeme se na tři období pohybů cen domů a bytů a klademe si otázku, ...

Brůha, Jan; Hlaváček, Michal; Komárek, Luboš
Česká národní banka, 2017

Monitoring centrálních bank - červen 2017
Česká národní banka
2017 - Czech
Většina sledovaných centrálních bank včetně ECB udržuje své úrokové sazby stále na nízké úrovni, pouze americký Fed v souladu s očekáváními svou klíčovou úrokovou sazbu zvýšil o dalších 0,25 p.b. na 0,75 –1,00 % a řeší problematiku snižování velikosti své bilance. Inflace se ve všech sledovaných ekonomikách kromě Švýcarska nachází v blízkosti inflačních cílů centrálních bank, nicméně většina z nich pokračuje v programech nekonvenční měnové politiky. Švédská Riks bank zvýšila cílový objem nákupu vládních dluhopisů. Téma pod lupou se věnuje možnostem a strategiím snížení velikosti rozvahy amerického Fedu. Ve vybraném projevu guvernér švýcarské SNB Thomas J. Jordan hovoří o vlivu nárůstu bilance SNB na její investiční politiku Most of the central banks under review, including the ECB, are keeping their interest rates at low levels. The US Fed was alone in raising its key interest rate by 0.25 pp to 0.75%–1.00% as expected, and is addressing the issue of reducing its balance sheet. Although inflation is close to central banks’ inflation targets in all the economies under review except Switzerland, most of the banks are maintaining their unconventional monetary policy programmes. The Swedish Riks bank raised its target amount for government bond purchases. Spotlight focuses on the options and strategies for reducing the US Federal Reserve’s balance sheet. In our Selected Speech, SNB Governor Thomas J. Jordan talks about the effect of the increase in the SNB’s balance sheet on its investment policy. Keywords: inflace; monetární politika; centrální banka cedulová; úroková míra Available in a digital repository NRGL
Monitoring centrálních bank - červen 2017

Většina sledovaných centrálních bank včetně ECB udržuje své úrokové sazby stále na nízké úrovni, pouze americký Fed v souladu s očekáváními svou klíčovou úrokovou sazbu zvýšil o dalších 0,25 p.b. na ...

Česká národní banka
Česká národní banka, 2017

International Spillovers of (Un)Conventional Monetary Policy
Hájek, Jan; Horváth, Roman
2017 - English
Odhadujeme model globální vektorové autoregrese, který zkoumá dopady měnové politiky eurozóny a amerického Fedu společně s dopadem spotřebitelských cen v eurozóně na hospodářskou aktivitu a ceny v zemích mimo eurozónu. Používáme měsíční údaje z let 2001-2016. Spolu s některými standardními makroekonomickými proměnnými obsahuje náš model odhady míry stínové měnové politiky kvůli nulové dolní mezi na úrokové sazby a kvůli provádění nekonvenční měnové politiky ze strany Evropské centrální banky a Federálního rezervního systému USA. Zjistili jsme, že tyto měnové šoky mají očekávané kvalitativní efekty, ale jejich dopady se v jednotlivých zemích liší, přičemž ekonomiky jihovýchodní EU jsou ovlivněny méně než země ve střední Evropě. Nalézáme, že měnové šoky v eurozóně mají vetší efekty než ty, které pocházejí z USA. Naše výsledky rovněž naznačují, že efekty nekonvenčních opatření měnové politiky jsou slabší než efekty konvenčních opatření. Efekt cenových šoků zemí eurozóny do zemí mimo eurozónu je omezený, což naznačuje, že zákon jedné ceny se projevuje pomalu. We estimate a global vector autoregression model to examine the effects of euro area and US monetary policy stances, together with the effect of euro area consumer prices, on economic activity and prices in non-euro EU countries using monthly data from 2001-2016. Along with some standard macroeconomic variables, our model contains measures of the shadow monetary policy rate to address the zero lower bound and the implementation of unconventional monetary policy by the European Central Bank and US Federal Reserve. We find that these monetary shocks have the expected qualitative effects but their magnitude differs across countries, with Southeastern EU economies being less affected than their peers in Central Europe. Euro area monetary shocks have greater effects than those that emanate from the US. We also find certain evidence that the effects of unconventional monetary policy measures are weaker than those of conventional measures. The spillovers of euro area price shocks to non-euro EU countries are limited, suggesting that the law of one price materializes slowly. Keywords: Globální VAR; mezinárodní nákaza; stínová sazba; Global VAR; international spillovers; shadow rate; monetární politika; úroková míra Available in a digital repository NRGL
International Spillovers of (Un)Conventional Monetary Policy

Odhadujeme model globální vektorové autoregrese, který zkoumá dopady měnové politiky eurozóny a amerického Fedu společně s dopadem spotřebitelských cen v eurozóně na hospodářskou aktivitu a ceny v ...

Hájek, Jan; Horváth, Roman
Česká národní banka, 2017

Wage dynamics and financial performance
Babecký, Jan; Galuščák, Kamil; Žigraiová, Diana
2017 - English
Tento článek zkoumá, jak finanční výkonnost podniku ovlivňuje odměňování. Pro tento účel propojujeme data českých podniků získaných z šetření Wage Dynamics Network, které pokrývá období 2010–2013, s daty o rozvahách. Po zohlednění firemních charakteristik a prostředí, ve kterém podniky působí, zjišťujeme, že odměňování na finanční výkonnosti závisí: smluvní mzdy rostou pravděpodobněji v podnicích, které vykazují vyšší podíl hotovostních toků k aktivům, a v podnicích, které více investují. Naopak podniky, které v uvedeném období zmrazily nebo snížily smluvní mzdy, měly nižší podíl hotovostních toků k aktivům, ale ne nutně nižší podíl investic. Flexibilní složka mezd vykazuje podobné schéma, je však citlivější na poptávkové šoky a finanční poměry podniků. This paper examines how the financial performance of a firm affects its wage policy. For this purpose, we match data on Czech firms from the Wage Dynamics Network survey covering the period 2010–2013 with balance sheet data. Controlling for a number of firm-specific characteristics and the environment in which firms operate, we find that financial performance matters for wage setting: contractual wages are more likely to grow in firms with a higher ratio of cash flow to total assets and in firms that invest more. Conversely, firms that froze or cut contractual wages during the survey period had lower cash flow over total assets, but not necessarily a lower investment ratio. The flexible wage component exhibits a similar pattern, but is more sensitive to demand shocks and firms’ financial conditions. Keywords: základní mzdy; finanční výkonnost; flexibilní složka mezd; dotazníková data; odměňování; Base wages; financial performance; flexible wage component; survey data; wage setting; podnik; odměňování práce Available in a digital repository NRGL
Wage dynamics and financial performance

Tento článek zkoumá, jak finanční výkonnost podniku ovlivňuje odměňování. Pro tento účel propojujeme data českých podniků získaných z šetření Wage Dynamics Network, které pokrývá období 2010–2013, s ...

Babecký, Jan; Galuščák, Kamil; Žigraiová, Diana
Česká národní banka, 2017

Monitoring centrálních bank - březen 2017
Česká národní banka
2017 - Czech
Většina sledovaných centrálních bank včetně ECB udržuje své úrokové sazby stále na nízké úrovni. Pouze americký Fed v souladu s očekáváními svou klíčovou úrokovou sazbu zvýšil o 0,25 p.b. Inflace sice u všech sledovaných ekonomik kromě Švýcarska již překročila 1% úroveň a zdá se, že míří k inflačním cílům centrálních bank, nicméně většina z nich stále udržuje své programy nekonvenční měnové politiky. Téma pod lupou se věnuje moderním formám komunikace centrálních bank. Ve vybraném projevu představuje viceguvernér Bank of England Jon Cunliffe výsledky průzkumu investičního chování firem jako podstatné součásti transmisního mechanismu měnové politiky. Most of the central banks under review, including the ECB, are keeping their interest rates still at low levels. The US Fed was alone in raising its key interest rate by 0.25pp, in line with expectations. Inflation has now exceeded the 1% level in all the monitored economies except Switzerland and seems to be heading towards central banks’ inflation targets. However, most of the banks are still maintaining their unconventional monetary policy programmes. Spotlight focuses on modern forms of central bank communication. In our Selected Speech, the deputy governor of the Bank of England Sir Jon Cunliffe presents the results of a survey of the investment behaviour of firms, an essential element of the monetary policy transmission mechanism. Keywords: úroková míra; inflace; monetární politika; centrální banka cedulová Available in a digital repository NRGL
Monitoring centrálních bank - březen 2017

Většina sledovaných centrálních bank včetně ECB udržuje své úrokové sazby stále na nízké úrovni. Pouze americký Fed v souladu s očekáváními svou klíčovou úrokovou sazbu zvýšil o 0,25 p.b. Inflace sice ...

Česká národní banka
Česká národní banka, 2017

Monitoring centrálních bank - září 2008
Česká národní banka
2017 - Czech
I uplynulé tři měsíce byly poznamenány jen pomalu odeznívající finanční krizí, přičemž došlo ke korekcím u cen ropy a některých zemědělských komodit. V „Tématu pod lupou“ se věnujeme významu cen nemovitostí pro měnovou politiku a jejich praktickému uchopení v některých centrálních bankách Ve vybraném projevu přinášíme vystoupení Alana Bollarda, guvernéra RBNZ, o flexibilitě a limitech inflačního cílování. The past three months have seen the financial crisis subsiding only slowly, as well as corrections to the prices of oil and some agricultural commodities. In Spotlight we take a look at the importance of house prices for monetary policy and their practical treatment in some central banks. Our selected speech is RBNZ Governor Alan Bollard’s address on flexibility and the limits of inflation targeting. Keywords: centrální banka cedulová; inflace; ropa; komodita Available in a digital repository NRGL
Monitoring centrálních bank - září 2008

I uplynulé tři měsíce byly poznamenány jen pomalu odeznívající finanční krizí, přičemž došlo ke korekcím u cen ropy a některých zemědělských komodit. V „Tématu pod lupou“ se věnujeme významu cen ...

Česká národní banka
Česká národní banka, 2017

A BVAR Model for Forecasting of Czech Inflation
Brázdik, František; Franta, Michal
2017 - English
Bayesovské vektorové autoregrese (BVAR) se ukázaly být užitečné pro střednědobé makroekonomické prognózy. Použití takového přístupu podporuje několik rysů české ekonomiky, zejména existence pouze krátkých časových řad a nejistota související s vývojem dlouhodobých trendů. Porovnáváme prognózy založené na modelu BVAR malého rozsahu upraveném o ustálený stav s oficiálními prognózami zveřejněnými Českou národní bankou (ČNB) za období 2008q3–2016q4. Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky. U ostatních makroekonomických proměnných přesnost prognóz ČNB bud’ převyšuje prognózy založené na modelu BVAR, nebo je s nimi srovnatelná. Bayesian vector autoregressions (BVAR) have turned out to be useful for medium-term macroeconomic forecasting. Several features of the Czech economy strengthen the rationale for using this approach. These include in particular the short time series available and uncertainty about long-run trends. We compare forecasts based on a small-scale mean-adjusted BVAR with the official forecasts published by the Czech National Bank (CNB) over the period 2008q3–2016q4. The comparison demonstrates that the BVAR approach can provide more precise inflation forecasts over the monetary policy horizon. For other macroeconomic variables, the CNB forecasts either outperform or are comparable with the forecasts based on the BVAR model. Keywords: BVAR; vyhodnocení prognóz; cílování inflace; prognózování v reálném čase; BVAR; forecast evaluation; inflation targeting; real-time forecasting; inflace Available in a digital repository NRGL
A BVAR Model for Forecasting of Czech Inflation

Bayesovské vektorové autoregrese (BVAR) se ukázaly být užitečné pro střednědobé makroekonomické prognózy. Použití takového přístupu podporuje několik rysů české ekonomiky, zejména existence pouze ...

Brázdik, František; Franta, Michal
Česká národní banka, 2017

An empirical analysis of macroeconomic resilience
Brůha, Jan; Babecká Kucharčuková, Oxana
2017 - English
V tomto článku analyzujeme makroekonomický vývoj v evropských zemích po Velké recesi. Ukazujeme, že tento vývoj lze v zemích EU klasifikovat do latentních tříd. Země v dané třídě vykazují podobný vzorec ekonomického vývoje a vývoje na trhu práce během krize i po ní. Následně ukazujeme, že se třídy zemí mezi sebou liší kvalitou institucí a regulace. Na tomto základě tvrdíme, že kvalita institucí a regulace je klíčová pro odolnost zemí vůči šokům. Nejdůležitější charakteristiky, které jsou spojeny s rychlým překonáním počátečního šoku, jsou nízká míra ochrany dočasných pracovních kontraktů, politická stabilita, kvalita regulace a předkrizový fiskální prostor. Na druhou stranu, ostatní typy ochrany zaměstnanosti a štědrost dávek v nezaměstnanosti zřejmě odolnost vůči šokům neovlivňují. In this paper, we analyse macroeconomic developments in European economies since the Great Recession. We present evidence that macroeconomic developments in the EU countries can be classified into latent classes. Countries in a given class exhibit a similar pattern of economic and labour market developments during and after the crisis. We then present evidence that the latent classes of countries differ in terms of quality of institutions and regulation. Based on this, we conclude that quality of institutions and regulation are crucial for the resilience of countries to shocks. The most important country characteristics associated with a quick recovery after the initial shock are low protection of temporary contracts, political stability, regulatory quality and pre-crisis fiscal space. On the other hand, other types of employment protection and generosity of unemployment benefits seem to not influence resilience. Keywords: velká recese; Great Recession; odolnost; regulace Available in a digital repository NRGL
An empirical analysis of macroeconomic resilience

V tomto článku analyzujeme makroekonomický vývoj v evropských zemích po Velké recesi. Ukazujeme, že tento vývoj lze v zemích EU klasifikovat do latentních tříd. Země v dané třídě vykazují podobný ...

Brůha, Jan; Babecká Kucharčuková, Oxana
Česká národní banka, 2017

Globální ekonomický výhled – květen 2017
Česká národní banka; Sekce měnová; Odbor vnějších ekonomických vztahů
2017 - Czech
Květnové vydání měsíčníku Globální ekonomický výhled přináší pravidelný přehled aktuálního i očekávaného vývoje ve vybraných teritoriích se zaměřením na hlavní ekonomické veličiny: inflaci, růst HDP, předstihové ukazatele, úrokové sazby, měnové kurzy a ceny komodit. V tomto čísle zaměřujeme svoji pozornost na zodpovězení otázky, zda se trh s ropou blíží ke své rovnováze. Zde se blíže věnujeme, mimo jiného, chování kartelu OPEC nebo producentů břidlicové ropy v USA, pozorovanému v posledních třech letech. Dále se pokoušíme odpověděti na to, jaké jsou příčiny občasných prudkých výkyvů cen ropy. The May issue of Global Economic Outlook presents the regular monthly overview of recent and expected developments in selected territories, focusing on key economic variables: inflation, GDP growth, leading indicators, interest rates, exchange rates and commodity prices. In this issue, we focus on the question of whether the oil market is approaching equilibrium. We consider in more detail, among other things, the behaviour of OPEC and US shale oil producers observed over the last three years. We also attempt to identify the causes of occasional sharp swings in oil prices. Keywords: země skupiny BRIC; the BRIC countries; ekonomický růst; hrubý domácí produkt; inflace; komodita; ropa; rozvinuté země; zemní plyn Available in a digital repository NRGL
Globální ekonomický výhled – květen 2017

Květnové vydání měsíčníku Globální ekonomický výhled přináší pravidelný přehled aktuálního i očekávaného vývoje ve vybraných teritoriích se zaměřením na hlavní ekonomické veličiny: inflaci, růst HDP, ...

Česká národní banka; Sekce měnová; Odbor vnějších ekonomických vztahů
Česká národní banka, 2017

Transmission of uncertainty shocks
Claeys, Peter; Vašíček, Bořek
2017 - English
Počínaje příspěvkem Blooma (2009) mnoho empirických prací posledních let potvrdilo význam nejistoty, resp. jejích změn v čase, na ekonomickou aktivitu. Tyto práce se obvykle zaměřují na jednotlivé země a poznatků pro širší skupiny zemí je dosud velmi málo. Cílem tohoto článku je analýza dopadů šoků nejistoty na ekonomický vývoj členských zemí EU při využití (panelových) modelů BVAR. Analýza využívá nových indikátorů nejistoty a explicitně rozlišuje mezi šoky domácími, celoevropskými a globálními. Indikátory domácí nejistoty vycházejí z dat z Business and Consumer Surveys administrovaných Evropskou komisí. Indikátor společné evropské nejistoty je pak odvozen z národních indikátorů pomocí faktorového modelu. Indikátor globální nejistoty, který je inspirován prací Jurado et al. (2015), je extrahován jako společný faktor z širokého vzorku indikátorů v prognózách, přičemž tento společný faktor není ovlivněn fází hospodářského cyklu. Výsledky analýzy naznačují, že reálný hospodářský výstup zemí EU v důsledku nárůstu nejistoty klesá, což se děje především prostřednictvím poklesu investic. Na rozdíl od výsledků pro USA naše výsledky pro EU nenaznačují, že by po původním poklesu ekonomické aktivity docházelo jejímu k přestřelení. Dopad šokových změn nejistoty do reálné ekonomiky se výrazně liší napříč členskými zeměmi, přičemž vysvětlení této heterogenity nelze hledat v různé intenzitě domácích šoků, ale spíše v strukturálních rozdílech mezi zeměmi. Členské země EU, které disponují flexibilnějšími pracovními a produktovými trhy, jsou schopny šokovým změnám nejistoty odolávat lépe. Podobně vyšší podíl zpracovatelského průmyslu a vyšší diverzifikace ekonomiky pomáhají dopad šokových změn nejistoty tlumit. Význam otevřenosti ekonomiky je méně jednoznačný. Numerous recent studies, starting with Bloom (2009), highlight the impact of varying uncertainty levels on economic activity. These studies mostly focus on individual countries, and cross-country evidence is scarce. In this paper, we use a set of (panel) BVAR models to study the effect of uncertainty shocks on economic developments in EU Member States. We explicitly distinguish between domestic, common and global uncertainty shocks and employ new proxies of uncertainty. The domestic uncertainty indicators are derived from the Business and Consumer Surveys administered by the European Commission. The common EU-wide uncertainty is subsequently derived by means of a factor model. Finally, the global uncertainty indicator – inspired by Jurado et al. (2015) – is extracted as a common factor from a broad set of forecast indicators that are not driven by the business cycle. The results suggest that real output in EU countries drops after spikes in uncertainty, mainly as a result of lower investment. Unlike for the U.S., there is little evidence of activity overshooting following this initial fall. The responses to uncertainty shocks vary across Member States. These differences can be attributed not mainly to different shock sizes, but rather to cross-country structural characteristics. Member States with more flexible labour markets and product markets seem to weather uncertainty shocks better. Likewise, a higher manufacturing share and higher economic diversification help dampen the impact of uncertainty shocks. The role of economic openness is more ambiguous. Keywords: bayesovský VAR; ekonomická aktivita; nejistota; Bayesian VAR; economic activity; uncertainty; ekonomika; Evropská unie Available in a digital repository NRGL
Transmission of uncertainty shocks

Počínaje příspěvkem Blooma (2009) mnoho empirických prací posledních let potvrdilo význam nejistoty, resp. jejích změn v čase, na ekonomickou aktivitu. Tyto práce se obvykle zaměřují na jednotlivé ...

Claeys, Peter; Vašíček, Bořek
Česká národní banka, 2017

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases