Number of found documents: 2899
Published from to

Důvěra ústavním institucím na přelomu let 2022 a 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od poloviny listopadu 2022 do začátku ledna 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\nPrezidentovi důvěřovalo 38 % Čechů, vládě 34 %.\nPoslanecká sněmovna má důvěru 33 % a Senát 41 % veřejnosti.\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (71 %) s obecními zastupitelstvy (69 %).\nS politickou situací bylo spokojeno 16 % občanů, nespokojenost vyjadřovala asi třípětinová většina (59 %) veřejnosti. In the period from the first half of November 2022 to the beginning of Junuary 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the Chambers of Parliament, the President, the Government, and Local and Regional Councils.\n38% of Czechs trust the president, 34% trust the government.\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 33% and the Senate of 41% of the public.\n16% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 59% are dissatisfied. Keywords: constitutional institutions; political situation; confidence; public opinion; satisfaction Fulltext is available at external website.
Důvěra ústavním institucím na přelomu let 2022 a 2023

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od poloviny listopadu 2022 do začátku ledna 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Spokojenost se stavem vybraných oblastí veřejného života – listopad/prosinec 2022
Tuček, Milan
2023 - Czech
Na konci roku 2022 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života.\n\nNejvětší spokojenost je s nabídkou zboží a služeb (sedm z deseti dotázaných). Na druhém místě je oblast kultury (dvě třetiny dotázaných), na třetím místě je věda a výzkum a na čtvrtém dodržování lidských práv (polovina dotázaných).\n\nNejvětší nespokojenost je se stavem veřejných financí (73 % nespokojených) a s mírou korupce (72 %).\n\nU třinácti oblastí z třiceti zkoumaných více či méně výrazně převažuje spokojenost nad nespokojeností, u patnácti naopak převažuje nespokojenost nad spokojeností. Výraznou převahu spokojenosti i nespokojenosti šetření ukázalo shodně u deseti oblastí.\n\nOd minulého šetření došlo k významnému nárůstu nespokojenosti v oblastech životní úrovně, sociálních jistot, fungování hospodářství, veřejných financí, bezpečnostní situace a přistěhovalectví.\n\nCelková míra spokojenosti se výrazně odlišuje podle věku, vzdělání a hodnocení vlastní životní úrovně a výrazně koreluje s celkovou spokojeností se životem. In the end of 2022, citizens of the Czech Republic evaluated how satisfied they are with the situation in 30 selected areas of public life.\n\nThe best evaluated areas are the selection of goods and services (70% satisfied) and culture (67%). The worst evaluated items are corruption (72% dissatisfied), and public finances (73%). Keywords: public life; satisfaction; Czech Republic Fulltext is available at external website.
Spokojenost se stavem vybraných oblastí veřejného života – listopad/prosinec 2022

Na konci roku 2022 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve ...

Tuček, Milan
Sociologický ústav, 2023

Důvěra vrcholným politikům – duben/květen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.\n\nMezi zkoumanými vrcholnými politiky zařazenými do výzkumu nejvyšší podíl důvěry byl zaznamenán u prezidenta Petra Pavla (59 %), za nímž se na druhém místě umístil předseda hnutí ANO Andrej Babiš (44 %).\n\nS výjimkou prezidenta u všech zkoumaných politických představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou.\n\nNejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Adamové Pekarové (69 %) a předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy (68 %).\n\nOproti poslednímu šetření z přelomu roku 2022 a 2023 se výrazně zhoršilo hodnocení v případě předsedy KDU-ČSL, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, ministra financí Zbyňka Stanjury, předsedy hnutí STAN, 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana, ministryně obrany Jany Černochové, předsedy hnutí SPD Tomia Okamury a předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy. Mírnější nárůst nedůvěry byl u ministra spravedlnosti Pavla Blažka, místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vladimíra Balaše a předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové.\n\nMírný nárůst důvěry se objevil u ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, mírný pokles nedůvěry byl zaznamenán u ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády Michala Šalomouna. In the period from the end of March to the beginning of the last third of May 2023 the Public Opinion Researcch Centre investigated whether respondents trust to top politicians. In a survey there were included names of leaders of parties holding seats in the Chamber of Deputies, members of government, heads of both parliament chambers, and the president. Keywords: Top Politicians; Popularity; trust; public opinion; president Fulltext is available at external website.
Důvěra vrcholným politikům – duben/květen 2023

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Finanční náročnost bydlení v českých domácnostech
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2023 - Czech
Náklady na bydlení obecně představují nejvýznamnější položku spotřebních výdajů domácností. Zatímco průměrná evropská domácnost za bydlení včetně energií a dalších plateb utratila v roce 2021 25 % svého rozpočtu, v Česku to bylo dokonce 28 %. Finanční dostupností bydlení se zpravidla rozumí zajištění určitého standardu bydlení za cenu či nájemné, které je považováno za přiměřené zatížení domácností. Pokud má domácnost podíl výdajů na bydlení příliš vysoký, může to negativně ovlivňovat další spotřebu domácností a také jejich životní standard. Studie hodnotí zátěž českých domácností náklady na bydlení za použití objektivních a subjektivních metod a identifikuje hlavní faktory, které finanční zatížení ovlivňují.\n Housing costs generally represent the most important item of household consumption expenditure. While the average European household spends 25% of its budget on housing, including energy and other payments, in 2021, the Czechs spend as much as 28%. Housing affordability is generally defined as the provision of a certain standard of housing at a price or rent that is considered a reasonable burden on households. If a household's share of housing costs is too high, this can have a negative impact on other household consumption as well as on living standards. The study assesses the burden of housing costs on Czech households using objective and subjective methods and identifies the main factors influencing the financial burden. Keywords: Financial resilence; housing affordability Available at various institutes of the ASCR
Finanční náročnost bydlení v českých domácnostech

Náklady na bydlení obecně představují nejvýznamnější položku spotřebních výdajů domácností. Zatímco průměrná evropská domácnost za bydlení včetně energií a dalších plateb utratila v roce 2021 25 % ...

Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
Sociologický ústav, 2023

Důvěra ústavním institucím – duben/květen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\nVládě důvěřovalo 32 % Čechů, prezidentovi 58 %.\nPoslanecká sněmovna má důvěru 32 % a Senát 38 % veřejnosti.\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (67 %) s obecními zastupitelstvy (66 %).\nS politickou situací bylo spokojeno 17 % občanů, nespokojenost vyjadřovala třípětinová většina (60 %) veřejnosti. In the period from the end of March to the beginning of the last third of May 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the President, both Chambers of Parliament, the Government, and Local and Regional Councils.\n58% of Czechs trust the President, 32% of Czechs trust the government.\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 32% and the Senate of 38% of the public.\n17% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 60% are dissatisfied. Keywords: constitutional institutions; trust; confidence; public opinion Fulltext is available at external website.
Důvěra ústavním institucím – duben/květen 2023

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – srpen/září 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
12 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 58 % ji vnímá jako špatnou a 29 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z června a července se hodnocení ekonomické situace mírně zhoršilo.\n\nTéměř třípětinová většina (59 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 32 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 9 % ji vnímá jako špatnou. According to the August and September 2023 survey of CVVM, 12% of people evaluate the current economic situation in the Czech Republic as good, 28% view it as neither good nor bad, and 58% consider it to be bad.\n\n59% of Czechs evaluate the living standard of their household as good, 9% consider it to be bad, and 32% characterize it as neither good, nor bad. Keywords: public opinion; Economic Situation; Living Standard; Households Fulltext is available at external website.
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – srpen/září 2023

12 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 58 % ji vnímá jako špatnou a 29 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z června a července se ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Česká veřejnost o globálních problémech – srpen/září 2023
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky znečišťování oceánů, zemědělské půdy, pitné vody a ovzduší. Jako vůbec nejpalčivější globální problém se jeví znečišťování oceánů, které jako „velmi závažný“ či „dosti závažný“ problém označilo více než devět z deseti dotázaných (93 %), podle téměř dvou třetiny (65 %) veřejnosti jde dokonce o „velmi závažný“ problém.\nV porovnání s výzkumem z roku 2021 vzrostlo vnímání závažnosti znečišťování zemědělské půdy (nárůst o 6 procentních bodů), znečišťování oceánů, úbytku rostlinných a živočišných druhů a pěstování geneticky upravených potravin (nárůst o 5 procentních bodů).\n\nK poklesu hodnocení závažnosti daného jevu došlo pouze v jednom případě, a to u provozu jaderných elektráren, které za velmi nebo dosti závažný problém označilo o 16 procentních bodů méně respondentů než v roce 2021. In its regular survey conducted in August and September 2023 the Public Opinion Research Centre focused on the environment. Representatives of the Czech population answered questions on particular environmental phenomena in the sense of their problematic character. As the most serious problems were stated the ocean pollution (for 65% "very serious" problem). Keywords: public opinion; global problems; environment; pollution; ocean; agricultural land; drinking water; air Fulltext is available at external website.
Česká veřejnost o globálních problémech – srpen/září 2023

Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky znečišťování oceánů, zemědělské půdy, pitné vody a ovzduší. Jako vůbec nejpalčivější globální problém se jeví znečišťování oceánů, ...

Čadová, Naděžda
Sociologický ústav, 2023

Důvěra ústavním institucím – srpen/září 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce července do poloviny třetí zářijové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 25 % Čechů, prezidentovi 58 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 23 % a Senát 33 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (66 %) s obecními zastupitelstvy (65 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 12 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než třípětinová většina (61 %) veřejnosti. In the period from the end of July to the mid of the last third of September 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the President, both Chambers of Parliament, the Government, and Local and Regional Councils.\n\n58% of Czechs trust the President, 25% of Czechs trust the government.\n\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 23% and the Senate of 33% of the public.\n\n12% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 61% are dissatisfied. Keywords: public opinion; constitutional institutions; trust; confidence Fulltext is available at external website.
Důvěra ústavním institucím – srpen/září 2023

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce července do poloviny třetí zářijové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Sebezařazení na levopravé škále politické orientace – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V rámci letního šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku, která na jedenáctibodové škále s body 1 až 5 reprezentujícími levou část spektra, s bodem 6 představujícím střed a body 7 až 11 zastupujícími pravou stranu, sleduje levopravou politickou orientaci: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“\n\n22,9 % občanů se řadí nalevo od středu, 44,0 % napravo a 25,5 % do středu.\n\nPodíl zastoupení levice od roku 2013 do roku 2020 vytrvale klesal z historického maxima na úrovni více než dvou pětin na úroveň historického minima pod hladinou jedné čtvrtiny, kde se v posledním období ustálil. Zastoupení pravice v posledních deseti letech s určitými přestávkami naopak rostlo. In the summer survey the Public Opinion Research Centre gave all respondents a question that at eleven-point scale measures the left-right political orientation: "In politics, people sometimes talk about right and left. Where would you place yourself ranked on this scale?"\n\n22.9% of citizens place themselves to the left of the center, 44.0% to the right and 25.5% to the center.\n\nSince 2013 till 2020, the share of the left was steadily declining from its historical high of more than two-fifths to a historical low below one-quarter, where it has stabilized since then up to date. On the contrary, the representation of the right has been growing with certain breaks in the last ten years. Keywords: public opinion; Political Orientation; Left-Right Scale Fulltext is available at external website.
Sebezařazení na levopravé škále politické orientace – červen/červenec 2023

V rámci letního šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku, která na jedenáctibodové škále s body 1 až 5 reprezentujícími levou ...

Červenka, Jan
Sociologický ústav, 2023

Postoje českých občanů k obraně ČR – červen/červenec 2023
Kyselá, Monika
2023 - Czech
V šetření realizovaném v červnu a červenci 2023 dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k NATO.[1] Výsledky popisované v této zprávě se pojí s obecnými názory na obranu státu. Dotázaní konkrétně vyjadřovali míru souhlasu či nesouhlasu s výroky spojenými s obranou suverenity státu, schopností ovlivnit vlastní obranu a s armádou České republiky\n\nVíce v tiskové zprávě „Občané o členství České republiky v NATO – červen/červenec 2023“ dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/politicke/mezinarodni-vztahy/5730-obcane-o-clenstvi-ceske-republiky-v-nato-cerven-cervenec-2023\n\nČeská veřejnost se v naprosté většině (84 %) shoduje, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Oproti roku 2022 zde došlo po výrazném nárůstu k poklesu o 9 procentních bodů. Situace je nyní na úrovni srovnatelné s rokem 2020.\n\nI přesto více než polovina (56 %) respondentů pochybuje o schopnosti České republiky ubránit se, pokud by k něčemu došlo, oproti dvěma pětinám dotázaných (40 %), kteří s tímto výrokem nesouhlasí. Oproti roku 2022 došlo ke zvýšení důvěry ve schopnost ČR ubránit se o 13 procentních bodů.\n\nNecelá polovina (47 %) respondentů nepovažuje obranu ČR za podstatnou, protože patříme mezi malé země, jejichž osud mají stejně v rukou velmoci. Zde došlo k osmibodovému poklesu skepse.\n\nNecelé dvě pětiny dotázaných (39 %) si myslí, že naše armáda je na srovnatelné úrovni s armádami západních zemí. Oproti minulému šetření došlo k nárůstu nesouhlasných odpovědí, tedy názoru, že naše armáda není na úrovni vyspělých západních zemí (ze 46 % na 52 %), přičemž jde o dosud nejvyšší zjištěný podíl takovýchto skeptických odpovědí\n\nTéměř polovina dotázaných (46 %) uvedla, že náklady na obranu zbytečně zatěžují státní rozpočet. Ve srovnání s výrazným nárůstem podpory financování armády v roce 2022 se v letošním šetření podíly vrací zpět k dřívějším trendům z let 2015-2020. In the June and July 2023 the Public Opinion Research Centre included a block of questions connected to NATO and defense of Czech Republic in general in its survey (find out more in previous article). Questions focused mainly on ability of the Czech Republic to defend its own sovereingty, attitudes towards defense expenditures, and exaluation of army's quality in comparison to developed western countries.\n\nThe Czech public largely agrees (84 %) that the sovereignty of the state must be defended at all costs. Compared to 2022, there has been a decrease of 9 percentage points after a significant increase. The situation is now at a level comparable to 2020.\nDespite this, more than half (56 %) of respondents doubt the Czech Republic's ability to defend itself if something would happen, compared to two-fifths of respondents (40 %) who disagree with this statement. Compared to 2022, confidence in the Czech Republic's ability to defend itself has increased by 13 percentage points.\nLess than half (47 %) of respondents do not consider the defence of the Czech Republic to be essential, as we are one of the small countries whose fate is in the hands of the superpowers anyway. Here there was an eight-point drop in scepticism.\nLess than two-fifths of respondents (39 %) think that our army is on a comparable level with the armies of Western countries. Compared to the last survey, there has been an increase in disagreeing responses, i.e. the view that our army is not on a par with that of advanced Western countries (from 46 % to 52 %), with the highest proportion of such sceptical responses found so far\nAlmost half of the respondents (46 %) said that defence spending is an unnecessary burden on the state budget. Compared to the significant increase in support for military funding in 2022, the proportions in this year's survey revert back to previous trends from 2015-2020. Keywords: public opinion; defense; sovereignt; army Fulltext is available at external website.
Postoje českých občanů k obraně ČR – červen/červenec 2023

V šetření realizovaném v červnu a červenci 2023 dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k NATO.[1] Výsledky popisované v této zprávě se pojí s ...

Kyselá, Monika
Sociologický ústav, 2023

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases