No (1915)
Yes (987)
Number of found documents:
2902
Published from
to
Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života – srpen/září 2023
Tuček, Milan
2023 - Czech
Do svého šetření probíhajícího v srpnu a září 2023 Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života.\n\nNejnaléhavějším problémem je stav veřejných financí, když 71 % dotázaných jeho řešení považuje za velmi naléhavé (deficit státního rozpočtu, úsporné balíčky…). Následuje oblast energetiky (63 %) a (logicky) zachování sociálních jistot (62 %).\n\nNejméně naléhavá je situace v oblasti nabídky zboží a služeb (20 % odpovědí velmi naléhavé), kultuře (14 %) a řešení pandemie COVID-19 (11 %).\n\nK vzestupu naléhavosti došlo u velké většiny dotazovaných položek. Nejvíce u energetiky (o 33 procentních bodů u odpovědi velmi naléhavé), přistěhovalectví (o 24 procentních bodů) a životní úrovně (19 procentních bodů).\n\nNaopak k poklesu naléhavosti došlo jen u tří položek. Jde řešení pandemie COVIDu (o 44 procentních bodů), nezaměstnanost (o 6 procentních bodů) a kulturu (o 3 procentní body u podílu odpovědí „velmi naléhavé“ a dalších 9 procentních bodů u „docela naléhavé“).\n\nJe zjevné, že za názorovými posuny vesměs stojí obavy veřejnosti spojené s vývojem ekonomické, politické a bezpečnostní situace. In August and September of this year, respondents of the Public Opinion Research Centre evaluated the urgency of solving in some areas of public life. The most urgent problems are supposed to be public finance, energetics, and social security.
Keywords:
public opinion; public finance; energetics; social security; culture; unemployment; immigration; living standard
Fulltext is available at external website.
Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života – srpen/září 2023
Do svého šetření probíhajícího v srpnu a září 2023 Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného ...
Důvěra ústavním institucím – podzim 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce září do začátku prosince roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 17 % Čechů, prezidentovi 52 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 18 % a Senát 29 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (67 %) s obecními zastupitelstvy (62 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 10 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než dvoutřetinová většina (69 %) veřejnosti. In the period from the end of September to the beginning of December 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the President, both Chambers of Parliament, the Government, and Local and Regional Councils.\n\n52% of Czechs trust the President, 17% of Czechs trust the government.\n\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 18% and the Senate of 29% of the public.\n\n10% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 69% are dissatisfied.
Keywords:
public opinion; constitutional institutions; trust; confidence
Fulltext is available at external website.
Důvěra ústavním institucím – podzim 2023
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce září do začátku prosince roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě ...
Lidé o vlastnostech a rizicích jaderné energetiky – srpen/září 2023
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - Czech
V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Do šetření byly zahrnuty dvě baterie otázek, jejichž prostřednictvím byly na jedenáctibodové škále zkoumány názory občanů na určité vlastnosti a rizika spojená s výrobou elektrické energie prostřednictvím jaderného štěpení.\n\nVětšina občanů se přiklání k názoru, že jaderná energetika umožňuje zajistit stabilní dodávky energie, umožňuje vyrábět energii za nízkou cenu, přispívá k opatřením proti změně klimatu a je šetrná k životnímu prostředí.\n\nV české veřejnosti převládá názor, že jaderná energetika je jedním z nejbezpečnějších způsobů výroby energie.\n\nK názoru, že jaderná energetika je přechodnou technologií výroby energie, která bude brzy překonána, se česká veřejnost staví spíše skepticky.\n\nJako největší riziko v souvislosti s jadernou energetikou česká veřejnost vidí případné zneužití nebo poškození jaderné elektrárny v důsledku teroristického útoku nebo války. In the period from the end of July to the middle of the last decade of September 2023, a block of questions devoted to the issue of nuclear energy was included in the regular survey of programme Our Society. Two batteries of questions were included in the survey, through which citizens' opinions on certain characteristics and risks associated with the production of electricity through nuclear fission were examined on an eleven-point scale.\n\nThe majority of citizens are inclined to the opinion that nuclear energy makes it possible to ensure a stable supply of energy, makes it possible to produce energy at a low cost, contributes to measures against climate change and is environmentally friendly.\n\nThe prevailing opinion among the Czech public is that nuclear energy is one of the safest methods of energy production.\n\nThe Czech public is rather skeptical of the opinion that nuclear energy is a transitional energy production technology that will soon be surpassed.\n\nThe Czech public sees the greatest risk in connection with nuclear energy in possible misuse or damage to the nuclear power plant in a result of a terrorist attack or war.
Keywords:
public opinion; nuclear energy; energy; risks; safety
Fulltext is available at external website.
Lidé o vlastnostech a rizicích jaderné energetiky – srpen/září 2023
V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Do šetření byly ...
Veřejnost o energetické politice a o Zelené dohodě pro Evropu – srpen/září 2023
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - Czech
V období od konce července do poloviny poslední zářijové dekády 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek zkoumala zájem občanů o energetickou politiku České republiky a zaměřila se také na problematiku tzv. Zelené dohody pro Evropu z roku 2020, u které zjišťovala, zda jsou o ní lidé dostatečně informováni, zda s ní souhlasí, nebo nesouhlasí a zda je podle názoru veřejnosti její deklarovaný cíl dosažitelný či nikoli.\n\nO energetickou politiku se zajímá necelá polovina (49 %) Čechů, což představuje zřetelný pokles zájmu v porovnání s loňským šetřením, ale nadále výrazné navýšení oproti všem předchozím výzkumům.\n\nJen o málo více než čtvrtina (26 %) dotázaných má podle svého vyjádření dostatek informací o Zelené dohodě pro Evropu.\n\n35 % českých občanů se Zelenou dohodou souhlasí, 49 % s ní nesouhlasí. Jen šestina (17 %) českých občanů přitom pokládá cíl Zelené dohody za dosažitelný, dvoutřetinová většina si myslí, že její cíl dosažitelný není. In the period from the the end of July to the mid of the third decade of September 2023, a block of questions devoted to energy issues was included in the regular research of Our Society. Part of the questions examined citizens' interest in the energy policy of the Czech Republic and also focused on the issue of the so-called European Green Deal from 2020.\n\nAn incomplete half of Czechs is interested in energy policy, which represents a decline in interest compared to the last survey from 2022 but it remained significantly higher in comparison to all other past surveys.\n\n35% of Czech citizens agree with the Green Deal, 49% disagree with it. At the same time, only one-sixth (17%) of Czech citizens consider the goal of the Green Deal to be achievable, a two-thirds majority think that its goal is not achievable.
Keywords:
public opinion; energy; Green Deal
Fulltext is available at external website.
Veřejnost o energetické politice a o Zelené dohodě pro Evropu – srpen/září 2023
V období od konce července do poloviny poslední zářijové dekády 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek zkoumala zájem ...
Důvěra ústavním institucím na přelomu let 2022 a 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od poloviny listopadu 2022 do začátku ledna 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\nPrezidentovi důvěřovalo 38 % Čechů, vládě 34 %.\nPoslanecká sněmovna má důvěru 33 % a Senát 41 % veřejnosti.\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (71 %) s obecními zastupitelstvy (69 %).\nS politickou situací bylo spokojeno 16 % občanů, nespokojenost vyjadřovala asi třípětinová většina (59 %) veřejnosti. In the period from the first half of November 2022 to the beginning of Junuary 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the Chambers of Parliament, the President, the Government, and Local and Regional Councils.\n38% of Czechs trust the president, 34% trust the government.\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 33% and the Senate of 41% of the public.\n16% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 59% are dissatisfied.
Keywords:
constitutional institutions; political situation; confidence; public opinion; satisfaction
Fulltext is available at external website.
Důvěra ústavním institucím na přelomu let 2022 a 2023
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od poloviny listopadu 2022 do začátku ledna 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním ...
Spokojenost se stavem vybraných oblastí veřejného života – listopad/prosinec 2022
Tuček, Milan
2023 - Czech
Na konci roku 2022 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života.\n\nNejvětší spokojenost je s nabídkou zboží a služeb (sedm z deseti dotázaných). Na druhém místě je oblast kultury (dvě třetiny dotázaných), na třetím místě je věda a výzkum a na čtvrtém dodržování lidských práv (polovina dotázaných).\n\nNejvětší nespokojenost je se stavem veřejných financí (73 % nespokojených) a s mírou korupce (72 %).\n\nU třinácti oblastí z třiceti zkoumaných více či méně výrazně převažuje spokojenost nad nespokojeností, u patnácti naopak převažuje nespokojenost nad spokojeností. Výraznou převahu spokojenosti i nespokojenosti šetření ukázalo shodně u deseti oblastí.\n\nOd minulého šetření došlo k významnému nárůstu nespokojenosti v oblastech životní úrovně, sociálních jistot, fungování hospodářství, veřejných financí, bezpečnostní situace a přistěhovalectví.\n\nCelková míra spokojenosti se výrazně odlišuje podle věku, vzdělání a hodnocení vlastní životní úrovně a výrazně koreluje s celkovou spokojeností se životem. In the end of 2022, citizens of the Czech Republic evaluated how satisfied they are with the situation in 30 selected areas of public life.\n\nThe best evaluated areas are the selection of goods and services (70% satisfied) and culture (67%). The worst evaluated items are corruption (72% dissatisfied), and public finances (73%).
Keywords:
public life; satisfaction; Czech Republic
Fulltext is available at external website.
Spokojenost se stavem vybraných oblastí veřejného života – listopad/prosinec 2022
Na konci roku 2022 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve ...
Důvěra ústavním institucím – duben/květen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\nVládě důvěřovalo 32 % Čechů, prezidentovi 58 %.\nPoslanecká sněmovna má důvěru 32 % a Senát 38 % veřejnosti.\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (67 %) s obecními zastupitelstvy (66 %).\nS politickou situací bylo spokojeno 17 % občanů, nespokojenost vyjadřovala třípětinová většina (60 %) veřejnosti. In the period from the end of March to the beginning of the last third of May 2023 within the regular survey the Public Opinion Research Centre questioned respondents about their confidence in constitutional institutions. In this survey there was a question about their trust to the President, both Chambers of Parliament, the Government, and Local and Regional Councils.\n58% of Czechs trust the President, 32% of Czechs trust the government.\nThe Chamber of Deputies has the confidence of 32% and the Senate of 38% of the public.\n17% of Czech citizens declare satisfaction with political situation, 60% are dissatisfied.
Keywords:
constitutional institutions; trust; confidence; public opinion
Fulltext is available at external website.
Důvěra ústavním institucím – duben/květen 2023
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním ...
Důvěra vrcholným politikům – duben/květen 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.\n\nMezi zkoumanými vrcholnými politiky zařazenými do výzkumu nejvyšší podíl důvěry byl zaznamenán u prezidenta Petra Pavla (59 %), za nímž se na druhém místě umístil předseda hnutí ANO Andrej Babiš (44 %).\n\nS výjimkou prezidenta u všech zkoumaných politických představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou.\n\nNejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Adamové Pekarové (69 %) a předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy (68 %).\n\nOproti poslednímu šetření z přelomu roku 2022 a 2023 se výrazně zhoršilo hodnocení v případě předsedy KDU-ČSL, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, ministra financí Zbyňka Stanjury, předsedy hnutí STAN, 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana, ministryně obrany Jany Černochové, předsedy hnutí SPD Tomia Okamury a předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy. Mírnější nárůst nedůvěry byl u ministra spravedlnosti Pavla Blažka, místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vladimíra Balaše a předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové.\n\nMírný nárůst důvěry se objevil u ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, mírný pokles nedůvěry byl zaznamenán u ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády Michala Šalomouna. In the period from the end of March to the beginning of the last third of May 2023 the Public Opinion Researcch Centre investigated whether respondents trust to top politicians. In a survey there were included names of leaders of parties holding seats in the Chamber of Deputies, members of government, heads of both parliament chambers, and the president.
Keywords:
Top Politicians; Popularity; trust; public opinion; president
Fulltext is available at external website.
Důvěra vrcholným politikům – duben/květen 2023
CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený ...
Finanční náročnost bydlení v českých domácnostech
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2023 - Czech
Náklady na bydlení obecně představují nejvýznamnější položku spotřebních výdajů domácností. Zatímco průměrná evropská domácnost za bydlení včetně energií a dalších plateb utratila v roce 2021 25 % svého rozpočtu, v Česku to bylo dokonce 28 %. Finanční dostupností bydlení se zpravidla rozumí zajištění určitého standardu bydlení za cenu či nájemné, které je považováno za přiměřené zatížení domácností. Pokud má domácnost podíl výdajů na bydlení příliš vysoký, může to negativně ovlivňovat další spotřebu domácností a také jejich životní standard. Studie hodnotí zátěž českých domácností náklady na bydlení za použití objektivních a subjektivních metod a identifikuje hlavní faktory, které finanční zatížení ovlivňují.\n Housing costs generally represent the most important item of household consumption expenditure. While the average European household spends 25% of its budget on housing, including energy and other payments, in 2021, the Czechs spend as much as 28%. Housing affordability is generally defined as the provision of a certain standard of housing at a price or rent that is considered a reasonable burden on households. If a household's share of housing costs is too high, this can have a negative impact on other household consumption as well as on living standards. The study assesses the burden of housing costs on Czech households using objective and subjective methods and identifies the main factors influencing the financial burden.
Keywords:
Financial resilence; housing affordability
Available at various institutes of the ASCR
Finanční náročnost bydlení v českých domácnostech
Náklady na bydlení obecně představují nejvýznamnější položku spotřebních výdajů domácností. Zatímco průměrná evropská domácnost za bydlení včetně energií a dalších plateb utratila v roce 2021 25 % ...
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – srpen/září 2023
Červenka, Jan
2023 - Czech
12 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 58 % ji vnímá jako špatnou a 29 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z června a července se hodnocení ekonomické situace mírně zhoršilo.\n\nTéměř třípětinová většina (59 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 32 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 9 % ji vnímá jako špatnou. According to the August and September 2023 survey of CVVM, 12% of people evaluate the current economic situation in the Czech Republic as good, 28% view it as neither good nor bad, and 58% consider it to be bad.\n\n59% of Czechs evaluate the living standard of their household as good, 9% consider it to be bad, and 32% characterize it as neither good, nor bad.
Keywords:
public opinion; Economic Situation; Living Standard; Households
Fulltext is available at external website.
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – srpen/září 2023
12 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 58 % ji vnímá jako špatnou a 29 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z června a července se ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases