No (7177)
Yes (1747)
Number of found documents:
8924
Published from
to
Skryté kulturní hodnoty chráněných území
Fišer, J.; Novák, David; Šmejda, L.
2023 - Czech
Kulturní charakter krajiny vyplývá nejen z její současné hospodářské struktury, ale také z antropogenní minulosti, která se odráží v četných památkách, jež ukazují, že lidé v minulosti využívali i tu část krajiny, která je nyní chráněna pro své přírodní hodnoty. Intenzita těchto činností však byla spojena s obecnými strategiemi osídlení, které výrazně respektovaly geomorfologické charakteristiky krajiny. Velkoplošná chráněná přírodní území se vyznačují výjimečnými krajinnými prvky nebo významnými přírodními hodnotami. I v těchto částech krajiny byl minulý vliv člověka významný a zanechal zde své stopy. Intenzita a specifika tohoto vlivu jsou v článku prezentovány na základě archeologických dat. Archeologická data byla zpracována do rastru, jehož hodnoty jsou vztaženy k počtu archeologických období přítomných v daném území. Chráněná krajina byla lidmi využívána spíše sporadicky a nárůst aktivity lze spojit až s obdobím středověku a novověku. Plochy nechráněné krajiny byly v minulosti využívány intenzivněji. Vysvětlení tohoto rozdílu však není založeno na sociálních preferencích, ale na geomorfologické struktuře chráněné krajiny a s ní spojené historii osídlení. The cultural character of the landscape stems not only from its current economic structure but also from the anthropogenic past reflected in numerous relics, which show that people in the past also used the part of the landscape that is now protected for its natural values. However, the intensity of these activities was linked to general settlement strategies with a strong respect to the geomorphological characteristics of the landscape. Large-scale protected natural areas are characterised by exceptional landscape features or significant natural values. Even in these parts of the landscape, past human influence was significant and left its traces. The intensity and specifics of this influence are presented in the paper on the basis of archaeological data. The archaeological data were processed into a grid whose values are related to the number of archaeological periods present in the given area. The protected landscape was used by people rather sporadically and the increase in activity can only be associated with the mediaeval and modern periods. Areas of the unprotected landscape were more intensively used in the past. However, the explanation for the difference is not based on social preferences but on the geomorphological structure of the protected landscape and its associated settlement history.
Keywords:
past human activities; archaeology; protected natural sites; landscape history; land use
Available at various institutes of the ASCR
Skryté kulturní hodnoty chráněných území
Kulturní charakter krajiny vyplývá nejen z její současné hospodářské struktury, ale také z antropogenní minulosti, která se odráží v četných památkách, jež ukazují, že lidé v minulosti využívali i tu ...
Turbulentní vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955
Taterová, Eva
2023 - Czech
Tato kapitola představuje vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955, kdy se zaměřuje na proměny přístupu Československa vůči Izraeli a Egyptu a intepretaci těchto změn v kontextu událostí probíhající studené války. Československá zahraniční politika po komunistickém převratu v roce 1948 prošla zásadními změnami, které se postupně promítly rovněž do československé blízkovýchodní politiky. Zatímco koncem 40. let převládala snaha udržet partnerství s dosavadními lokálními partnery (např. formou pokračující podpory nově vznikajícímu Státu Izrael), na počátku 50. let v důsledku mezinárodního a vnitřního politického vývoje dochází k zásadnímu přehodnocení československých postojů směrem k rozvoji vztahů s vybranými arabskými zeměmi. Za určitý milník je v tomto smyslu považován rok 1955, kdy došlo k podepsání přelomové smlouvy o dodávkách československých zbraní Egyptu, což vytvořilo precedens pro\ndalší obdobné budoucí spolupráce Československa s vybranými regionálními aktéry ve vojenské oblasti. This chapter aims to introduce and interpret the development of Czechoslovak foreign policy to the Middle East in 1948-1955 in the\ncontext of the ongoing Cold War using the case studies of Czechoslovak bilateral relations with Israel and Egypt. After the communist coup in\nFebruary 1948, Czechoslovak foreign policy encountered essential changes that also influenced Czechoslovak attitudes towards the Middle\nEast. While in the late 1940s there was an effort to maintain the existing local partnerships (e.g. the continuing support to the\nemerging State of Israel), the early 1950s brought a significant shift of Czechoslovak Middle Eastern policy due to the international and\ninternal political factors. As result, Czechoslovakia started to focus on the development of close mutual relations with some Arab countries.\nIn this sense, the year 1955 is considered a milestone regarding the Egyptian-Czechoslovak arms deal which set an important precedent for\nsimilar contracts of military cooperation between Czechoslovakia with the other regional actors.
Keywords:
Cold War; Czechoslovakia; diplomacy; Middle East
Available at various institutes of the ASCR
Turbulentní vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955
Tato kapitola představuje vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955, kdy se zaměřuje na proměny přístupu Československa vůči Izraeli a Egyptu a intepretaci těchto změn v kontextu ...
Rozdělení Československa: 30 let od vzniku samostatné ČR a SR
Červenka, Jan
2023 - Czech
Při příležitosti výročí třiceti let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., výzkum mapující názory české veřejnosti ohledně rozdělení i vzniku samostatných států. Podobný výzkum byl realizován rovněž před pěti lety, proto tato tisková zpráva obsahuje jak aktuální údaje, tak časové srovnání.\nRozdělení Československa je ve srovnání s jinými historickými událostmi období od roku 1989 vnímáno relativně nejhůře.\nPolovina občanů (50 %) dnes považuje tento krok za správný, 39 % jej hodnotí jako nesprávný, přičemž o něco kritičtěji rozdělení Československa v tomto směru vnímají lidé, kteří jsou jeho pamětníky.\nI v tomto šetření se potvrdilo mínění o blízkém vztahu obou států a občané České republiky si většinově myslí, že by takový i měl být. In its regular survey in Autumn 2022, Public Opinion Research Centre investigated public opinion regarding the dissolution of Czechoslovakia thirty years ago.\nCompared to other historical events of the period since 1989, the dissolution of Czechoslovakia is perceived relatively the worst.\nToday, half of the citizens (50%) consider this step correct, 39% evaluate it as incorrect. At the same moment the people who witnessed it perceive the dissolution of Czechoslovakia somewhat more critically in this regard.\nThe opinion about the close relationship between the two states was confirmed once again in this survey, and the majority of the citizens of the Czech Republic think that it should be so.
Keywords:
dissolution of Czechoslovakia; Czech republic; Slovakia; public opinion
Fulltext is available at external website.
Rozdělení Československa: 30 let od vzniku samostatné ČR a SR
Při příležitosti výročí třiceti let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., výzkum mapující názory ...
Veřejnost o svých obavách a bezpečnostních rizicích pro Českou republiku – listopad a prosinec 2022
Spurný, Martin
2023 - Czech
Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku mírně nadpoloviční většina občanů považuje mezinárodní organizovaný zločin (52 %), téměř polovina teroristy (47 %), více než dvě pětiny uprchlíky (41 %) a více než třetina radikální náboženská hnutí (35 %). Tři desetiny občanů pokládají za velkou hrozbu cizí zpravodajské služby (30 %), krajní pravici více než čtvrtina (26 %) a více než pětina pak cizince žijící v ČR a krajní levici (shodně 22 %).\n\nVýrazně také narostl podíl těch, kteří považují Rusko za reálnou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Jde o nárůst podruhé v řadě, o 33 procentních bodů proti předminulému výzkumu z listopadu 2018 a o 13 procentních bodů proti minulému výzkumu z června 2021, a to na o málo více než polovinu (51 %) občanů. In November and December 2022, respondents had to assess security threats related to selected groups in the Czech Republic and they were also expressing views on threats by war, epidemics, natural disasters, economic crisis or resource crisis. These two questions were amended with an open question trying to find out, which countries represent a security threat for the Czech Republic. The survey also focused on expectations concerning the future of the personal life of citizens, the future of the Czech society and the future of the whole humankind.
Keywords:
Security Threats; Czech Republic; war; epidemics; natural disasters; economic and resource crisis; public opinion
Fulltext is available at external website.
Veřejnost o svých obavách a bezpečnostních rizicích pro Českou republiku – listopad a prosinec 2022
Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku mírně nadpoloviční většina občanů považuje mezinárodní organizovaný zločin (52 %), téměř polovina teroristy (47 %), více než dvě pětiny uprchlíky (41 ...
Veřejnost o svých obavách, pocitu bezpečnosti a spokojenosti s policií – listopad a prosinec 2022
Čadová, Naděžda
2023 - Czech
60 % českých občanů pociťuje nějaké obavy, 40 % se ničeho neobává. Obavy nejčastěji budí válka (32 %), dále respondenti uváděli strach ze zdražování (19 %), ze zhoršení životní úrovně (15 %) a obavy o vlastní zdraví (14 %). Oproti šetření z roku 2021 došlo k výraznému poklesu obav z onemocnění COVID-19 (o 30 procentních bodů) i o své blízké a příbuzné (o 6 procentních bodů). Nejvíce naopak narostly již zmíněné obavy z války (o 21 procentních bodů) a ze zdražování (o 14 procentních bodů).\n\nPocit bezpečí v místě bydliště má více než devět desetin dotázaných, v ČR pak více čtyři pětiny. V aktuálním výzkumu podíl těch, kteří se cítí bezpečně v ČR, velmi mírně poklesl (v porovnání s červnem 2021 o 5 procentních bod). Spokojenost s činností policie jak na republikové, tak místní úrovni vyjádřily více než tři čtvrtiny oslovených a je tak nejvyšší od začátku sledování, tedy od roku 2002. In November survey of the Public Opinion Research Centre, citizens answered questions concerning their fears, their sense of security and their satisfaction with the activities of the police.
Keywords:
satisfaction; Activities of the Police; Fears; Feeling of Safety; public opinion
Fulltext is available at external website.
Veřejnost o svých obavách, pocitu bezpečnosti a spokojenosti s policií – listopad a prosinec 2022
60 % českých občanů pociťuje nějaké obavy, 40 % se ničeho neobává. Obavy nejčastěji budí válka (32 %), dále respondenti uváděli strach ze zdražování (19 %), ze zhoršení životní úrovně (15 %) a obavy o ...
Parental allowance increase and labour supply: evidence from a Czech reform
Grossmann, Jakub; Pertold, Filip; Šoltés, M.
2023 - English
We study the effect of a CZK 80,000 (36%) increase in parental allowance, a universal basic income-type benefit, on the labor supply of parents in the Czech Republic. Drawing a parental allowance does not preclude labor market activity, which allows us to study the income effect. After the reform, mothers substantially prolonged the average period they drew an allowance. The labor market participation of mothers of young children decreased by 6 percentage points (15%). The estimated effect corresponds to a non-labor income labor supply elasticity at the extensive margin of about -0.5. The effect is particularly strong among mothers with their first child (10 p.p. or 28%) and among university-educated mothers (16 p.p. or 36%). We observe a virtually identical reduction in hours worked. We found no effect on the labor supply of fathers.
Keywords:
parental allowance; maternal labor supply; income effect of social policy
Fulltext is available at external website.
Parental allowance increase and labour supply: evidence from a Czech reform
We study the effect of a CZK 80,000 (36%) increase in parental allowance, a universal basic income-type benefit, on the labor supply of parents in the Czech Republic. Drawing a parental allowance does ...
Voting under debtor distress
Grossmann, Jakub; Jurajda, Štěpán
2023 - English
There is growing evidence on the role of economic conditions in the recent successes of populist and extremist parties. However, little is known about the role of over-indebtedness, even though debtor distress has grown in Europe following the financial crisis. We study the unique case of the Czech Republic, where by 2017, nearly one in ten citizens had been served at least one debtor distress warrant even though the country consistently features low unemployment. Our municipality-level difference-in-differences analysis asks about the voting consequences of a rise in debtor distress following a 2001 deregulation of consumer-debt collection. We find that debtor distress has a positive effect on support for (new) extreme right and populist parties, but a negative effect on a (traditional) extreme-left party. The effects of debtor distress we uncover are robust to whether and how we control for economic hardship, the effects of debtor distress and economic hardship are of similar magnitude, but operate in opposing directions across the political spectrum.
Keywords:
debtor distress; distress warrants; populist parties
Fulltext is available at external website.
Voting under debtor distress
There is growing evidence on the role of economic conditions in the recent successes of populist and extremist parties. However, little is known about the role of over-indebtedness, even though debtor ...
Pandemie a očekávání rodičů ohledně návratnosti investic do vzdělávání dětí
Korbel, Václav
2023 - Czech
Tato studie shrnuje zjištění empirického šetření dopadů výluky prezenční výuky ve školách na očekávání rodičů ohledně návratnosti jejich finančních a časových investic do vzdělávání dětí. Použil jsem čtyři opakovaná dotazníková šetření během roku 2020 a 2021, ve kterých rodiče odpovídali na hypotetické scénáře, ve kterých dvě fiktivní rodiny investují různé množství času a peněz do vzdělávání svého dítěte. Na základě scénářů rodiče odhadovali, kolik bude dítě s danou úrovní investic vydělávat ve 30 letech. Podobně odhadovali, jak moc je pro výdělek důležitá kvalita školy. Tato experimentální metodologie umožňuje identifikovat změny v očekávání rodičů během pandemie. This study summarises the findings of an empirical survey of the impacts that interruptions to in-person teaching in schools had on parents’ expectations about the returns to their financial and time investments in their children’s education. The study made use of four repeated questionnaire surveys carried out during 2020 and 2021, in which parents responded to hypothetical scenarios involving two fictitious families who invest different amounts of time and money in their children’s education. On the basis of these scenarios, the parents estimated how much each fictitious child would earn at the age of 30, taking into account the given level of investment in their education. They also estimated how much the quality of the child’s schooling would impact their future earnings. This experimental methodology enables us to identify how parents’ expectations changed during the pandemic.\n
Keywords:
distance education; returns to education; Covid-19
Fulltext is available at external website.
Pandemie a očekávání rodičů ohledně návratnosti investic do vzdělávání dětí
Tato studie shrnuje zjištění empirického šetření dopadů výluky prezenční výuky ve školách na očekávání rodičů ohledně návratnosti jejich finančních a časových investic do vzdělávání dětí. Použil jsem ...
Veřejnost o přechodu k čistší energetice – podzim 2022
Červenka, Jan; Ďurďovič, Martin
2023 - Czech
V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na přechod energetiky k čistším, ekologicky šetrnějším zdrojům energie při výrobě tepla a elektřiny. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak občané hodnotí šetrnost různých zdrojů energie z hlediska dopadů jejich využití na životní prostředí, jak vnímají úspěšnost či neúspěšnost přechodu na čistší zdroje v České republice, zda by podle jejich názoru stát měl podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, nakolik je pro ně důležité, zda elektrický proud, který odebírají ve své domácnosti, pochází z obnovitelných zdrojů a zda používají nebo plánují používat obnovitelné zdroje pro výrobu tepla či elektřiny, a to buď v nějakém společenství, jako je vícero domácností v rámci bytového domu, obce nebo její části, nebo samostatně ve své vlastní domácnosti.\nJako nejšetrnější zdroje výroby elektrické energie k životnímu prostředí lidé vnímají sluneční záření, vodní toky a foukání větru, jako nejméně šetrné hodnotí spalování uhlí.\n36 % českých občanů považuje přechod k čistší energetice za úspěšný, 44 % jej má za neúspěšný.\nVelká většina (93 %) české veřejnosti se kloní k názoru, že stát by měl podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, ale jen dvě pětiny (41 %) přikládají důležitost tomu, zda elektřina v jejich domácnosti je z obnovitelných zdrojů.\nV rámci nějakého společenství obnovitelné zdroje k výrobě tepla používají 4 % občanů a 4 % je k výrobě tepla používají individuálně v rámci své domácnosti. Dalších 5 % to pak v rámci nějakého společenství plánuje a 8 % to plánuje individuálně ve své domácnosti.\nElektřinu z obnovitelných zdrojů v rámci nějakého společenství používá 6 % občanů a rovněž 6 % ji používá individuálně ve své domácnosti, 8 %, respektive 11 % dalších to má v plánu.\nCelkově asi tři pětiny dotázaných (59 %) uvedly, že ani ve společenství ani individuálně nepoužívají a neplánují používat obnovitelné zdroje k výrobě elektřiny nebo tepla. In the period from the first half of September to the beginning of November 2022, a block of questions devoted to energy issues was included in the regular research of Our Society. Part of the questions focused on the transition of the energy industry to cleaner, more environmentally friendly energy sources in the production of heat and electricity. The survey specifically investigated how citizens evaluate the frugality of various energy sources in terms of the impact of their use on the environment, how they perceive the success or failure of the transition to cleaner sources in the Czech Republic, whether, in their opinion, the state should support the use of renewable energy sources, how it is important for them, whether the electricity they consume in their household comes from renewable sources, and whether they use or plan to use renewable sources for the production of heat or electricity, either in a community, such as multiple households within an apartment building, municipality or part of it , or independently in your own household.\nPeople perceive solar radiation, water currents and wind blowing as the most environmentally friendly sources of electricity production, while burning coal is considered the least environmentally friendly.\n36% of Czech citizens consider the transition to cleaner energy successful, 44% consider it unsuccessful.\nA large majority (93%) of the Czech public is inclined to the opinion that the state should support the use of renewable energy sources, but only two fifths (41%) attach importance to whether the electricity in their household is from renewable sources.\nWithin a certain community, 4% of citizens use renewable sources for heat production, and 4% use them individually in their household for heat production. Another 5% plan it as part of a community and 8% plan it individually in their household.\n6% of citizens use electricity from renewable sources as part of a community, and 6% use it individually in their household, 8% and 11% of others have plans to do so.\nOverall, about three-fifths of respondents (59%) said that neither in the community nor individually do they use and do not plan to use renewable sources to generate electricity or heat.
Keywords:
public opinion; cleaner energy; electricity; heat; renewable sources
Fulltext is available at external website.
Veřejnost o přechodu k čistší energetice – podzim 2022
V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na přechod ...
Názory české veřejnosti na přítomnost cizinců v ČR – únor - březen 2023
Kyselá, Monika
2023 - Czech
V únoru a březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zabývalo postojem české společnosti k otázce, zda by se cizinci žijící v České republice měli nebo neměli přizpůsobit našim životním zvyklostem. Vedle toho byla také pokládána otázka na hodnocení důležitosti okolností, které ovlivňují přijetí cizinců.\nPřesně polovina (50 %) české veřejnosti považuje nově příchozí občany jiných národností za problém pro Českou republiku jako celek. Více než třetina (35 %) dotázaných naopak uvádí, že podle jejich názoru cizinci, kteří v posledních letech přišli do naší země, problém nepředstavují.\nPokud ovšem mají lidé hodnotit problematiku příchozích cizinců v místě jejich bydliště, je podíl těchto lidí značně nižší. Jen necelá čtvrtina dotázaných (24 %) deklaruje, že tito lidé představují problém.\nZ dlouhodobého pohledu poklesl podíl lidí, kteří považují přítomnost cizinců za problém v rámci České republiky, na hodnotu 50 %, což je zatím nejnižší výsledek od počátku měření, tedy od roku 2003.\nCelkově převládá souhlas s negativními výroky o vlivu cizinců dlouhodobě žijících v ČR, zatímco pozitivní náhledy jsou spíše v menšině.\nV porovnání s výsledky z minulých šetření vidíme částečné zlepšení obrazu cizinců z pohledu české veřejnosti. V aktuálním šetření dosud nejvyšší podíl lidí nesouhlasil s výroky, že by cizinci představovali zdravotní riziko, že mohou za nárůst kriminality nebo ohrožují náš způsob života. In February and March 2023, the Public Opinion Research Centre focused on a regular survey on the attitude of Czech society to the question of whether or not foreigners living in the Czech Republic should adapt to our living habits. In addition, a question was also asked to assess the importance of the circumstances that influence the acceptance of foreigners.
Keywords:
public opinion; foreigners; adaptation; living habits
Fulltext is available at external website.
Názory české veřejnosti na přítomnost cizinců v ČR – únor - březen 2023
V únoru a březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zabývalo postojem české společnosti k otázce, zda by se cizinci žijící v ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases