Diabetes mellitus v přednemocniční neodkladné péči
LEKEŠ, Karel
2024 - český
Tato bakalářská práce s názvem "Diabetes mellitus v přednemocniční neodkladné péči" je rozdělena do dvou navazujících částí, a to na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části je popsána anatomie a fyziologie slinivky břišní. Dále se zde nachází charakteristika a rozdělení onemocnění diabetes mellitus a také jeho akutní komplikace spolu s terapií. V souladu s tématem práce byly vymezeny čtyři výzkumné cíle: zjistit, jaké komplikace diabetu jsou v přednemocniční péči nejčastější, jak se dají tyto komplikace efektivně léčit a jaké technologie se využívají k prevenci, aby k těmto stavům nedocházelo. Poslední výzkumný cíl byl zjistit, jaké zkušenosti mají záchranáři s akutními stavy týkající se diabetu v přednemocniční péči. K dosažení výsledků bylo použito kvalitativní výzkumné šetření provedením polostrukturovaného rozhovoru obsahujícího 11 otevřených otázek k získání hloubkových dat. Rozhovor probíhal s 16 zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje z oblastních středisek Tábor, České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek, Český Krumlov, Strakonice a Prachatice. Výsledky ukazují, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři jsou dobře připraveni řešit akutní diabetické komplikace díky standardizovaným postupům a pravidelnému školení. Závěry práce poskytují doporučení pro zlepšení přednemocniční péče o pacienty s diabetem, včetně návrhů na zvýšení informovanosti pacientů o prevenci a zvládání akutních stavů. This bachelor thesis titled "Diabetes mellitus in pre-hospital emergency care" is divided into two interrelated parts, those being a theoretical part and a practical part. In the theoretical part the anatomy and physiology of the pancreas are described. Furthermore, there is a description and classification of diabetes mellitus and also its acute complications along with its therapy. In accordance with the topic of the thesis, four research objectives were defined: to find out which complications of diabetes are most common in pre-hospital care, how can these complications be effectively treated and what technologies are used to prevent these conditions from occurring. The final research objective was to determine what experiences paramedics have with acute conditions related to diabetes in pre-hospital care. To achieve the results, qualitative research inquiry was carried out using semi-structured interviews containing 11 open-ended questions to acquire in-depth data. The interviews were conducted with 16 paramedics of the Emergency medical services of the South Bohemia region from the regional centres of Tábor, České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek, Český Krumlov, Strakonice and Prachatice. The results show that the interviewed paramedics are well prepared to deal with acute diabetic complications due to standardized procedures and regular training. The conclusions of the thesis provide recommendations for improving the pre-hospital care of patients with diabetes, including suggestions for increasing patient awareness of prevention and management of acute conditions.
Klíčová slova:
Diabetes mellitus; přednemocniční neodkladná péče; hypoglykémie; Zdravotnická záchranná služba; inzulinová pumpa; Diabetes mellitus; pre-hospital emergency care; hypoglycaemia; Emergeny medical service; insulin pump
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Diabetes mellitus v přednemocniční neodkladné péči
Tato bakalářská práce s názvem "Diabetes mellitus v přednemocniční neodkladné péči" je rozdělena do dvou navazujících částí, a to na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části je ...
Využití střednědobých a dlouhodobých venózních vstupů v přednemocniční péči
NĚMCOVÁ, Petra
2024 - český
Bakalářská práce na téma Využití střednědobých a dlouhodobých venózních vstupů v přednemocniční péči přibližuje v teoretické části obecné informace o žilních vstupech a jejich ošetřovatelskou péči. V praktické části zkoumá znalosti a zkušenosti zdravotnických záchranářů s těmito žilními vstupy. Pro praktickou část práce byly stanoveny 3 cíle práce. Prvním cílem bylo mapovat četnost střednědobých a dlouhodobých venózních vstupů v přednemocniční péči. Druhým cílem bylo mapovat znalosti zdravotnických záchranářů o využití střednědobých a dlouhodobých žilních vstupů v PNP. Třetím cílem bylo zjistit názory zdravotnických záchranářů o využití střednědobých a dlouhodobých žilních vstupů v PNP. Praktická část byla zpracována formou kvantitativního výzkumu. Pro zpracování praktické části bakalářské práce byl využit elektronický dotazník vytvořený prostřednictvím Microsoft Forms. Zcela anonymní dotazník byl rozeslán do dvou krajů, Kraje Vysočina a Jihočeského kraje. Obsahoval celkem 24 otázek, tvořily ho jak uzavřené, tak i otevřené otázky. Z výzkumné části bakalářské práce vyplývá, že je vhodné zlepšit vybavení vozidla RZP přidáním Huberovy jehly pro využití pacientova venózního portu. Přítomnost této jehly umožní zdravotnickým záchranářům přístup k již existujícímu venóznímu portu, což může být klíčové při poskytování péče pacientům, kteří tento port mají zavedený. Kromě technického vybavení je důležité také školení zdravotnických záchranářů. Přínosné by bylo zavést pravidelná školení v rámci celoživotního vzdělávání, zaměřená minimálně na teoretické znalosti. Důležité je, aby tato školení zahrnovala nejen teoretickou část, ale také praktický nácvik ošetřovatelské péče a aplikace léků do těchto vstupů. Praktický nácvik je klíčový pro získání potřebných zkušeností a zvýšení sebejistoty zdravotnických záchranářů při práci s těmito vstupy. To by nejen zvýšilo kvalitu poskytované péče, ale také snížilo riziko vzniku katetrových infekcí a bolest při neúspěšných pokusech o zavedení periferního žilního katetru u pacientů. Implementace těchto doporučení by přispěla k celkovému zlepšení poskytované zdravotnické péče, což by mělo pozitivní dopad jak na zdravotnické záchranáře, tak na samotné pacienty. The thesis on the topic of the Use of Medium and Long-Term Venous Accesses in Pre-Hospital Care introduces general information about venous accesses and its nursing care in the theoretical part. The practical part examines the knowledge and experience of emergency medical technicians with these venous accesses. Three objectives were set for the practical part of the thesis. The first objective maps the frequency of medium and long-term venous accesses in pre-hospital care. The second objective maps the knowledge of emergency medical technicians about the use of medium and long-term venous accesses in pre-hospital care. The third objective maps the opinions of emergency medical technicians on the use of medium and long-term venous accesses in pre-hospital care. The practical part was conducted in the form of quantitative research. An electronic questionnaire created using Microsoft Forms was used for processing the practical part of the thesis. The questionnaire included both closed and open questions. The total amount was 24 questions. The questionnaire was distributed across two regions, Vysočina and South Bohemia. The questionnaire was completely anonymous. Based on the research part of the thesis, it is advisable to improve the equipment of the EMS vehicles by adding a Huber needle for the use of the venous port of a patient. The presence of this needle will allow emergency medical technicians access to an already existing venous port, which can be crucial in providing care to patients who have this port in place. In addition to technical equipment, training for emergency medical technicians is also important. It would be beneficial to introduce regular training as part of lifelong education, focused at least on theoretical knowledge. It is important that this training includes not only a theoretical part but also practical exercises in nursing care and the administration of medications into these accesses. Practical training is key to gaining the necessary experience and increasing the confidence of emergency medical technicians when working with these accesses. This would not only improve the quality of care provided but also reduce the risk of catheter related infections and pain during unsuccessful attempts to insert a peripheral venous catheter in patients. The implementation of these recommendations would contribute to the overall improvement of healthcare services provided, which would have a positive impact on both emergency medical technicians and the patients themselves.
Klíčová slova:
Intravenózní port; midline katetr; PICC; přednemocniční neodkladná péče; Intravenous port; midline catheter; PICC; Pre-Hospital Care
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Využití střednědobých a dlouhodobých venózních vstupů v přednemocniční péči
Bakalářská práce na téma Využití střednědobých a dlouhodobých venózních vstupů v přednemocniční péči přibližuje v teoretické části obecné informace o žilních vstupech a jejich ošetřovatelskou ...
Ošetřovatelská péče u pacienta po plicní lobektomii na lůžku intenzivní péče
VAŇKOVÁ, Veronika
2024 - český
Tato bakalářská práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienty po plicní lobektomii na oddělení intenzivní péče. Plicní lobektomie je chirurgický zákrok, při kterém se odstraňuje plicní lalok, nejčastěji kvůli karcinomu plic. Cílem práce bylo identifikovat specifika péče o pacienty po plicní lobektomii, zdůraznit význam péče o hrudní drény, kterou zajišťují edukované sestry a prozkoumat důležitost rehabilitace během rekonvalescence. Výzkumná část byla provedena kvalitativní metodou prostřednictvím rozhovorů, které probíhaly na odděleních kardiochirurgie, hrudní chirurgie a cévní chirurgie. Výzkumný vzorek tvořilo sedm pacientů hospitalizovaných na těchto odděleních a čtyři lékaři. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že sestry odpovědné za péči o hrudní drény jsou dobře proškoleny, což přispívá k nízkému výskytu komplikací spojených s těmito drény. Dále bylo zjištěno, že včasná rehabilitace je zásadní pro úspěšnou rekonvalescenci, protože opožděná rehabilitace může vést k četným komplikacím, které omezují pacienty v každodenních činnostech. Práce také zkoumala specifika péče o pacienty po plicní lobektomii, která se v mnohém neliší od péče po jiných hrudních operacích. Výsledky této práce potvrzují, že pacientům po plicní lobektomii je poskytována kvalitní péče odborně proškoleným personálem. Tyto poznatky mohou být využity k vzdělávání nových sester a informování pacientů, kteří tento zákrok podstoupí. This bachelor's thesis focuses on nursing care for patienst after pulmonary lobectomy in the intensive care unit. Pulmonary lobectomy is a surgical procedure involving the removal of a lung lobe, most commonly due to lung cancer. The aim of this thesis was to identify the specific aspects of care for patients after pulmonary lobectomy, emphasize the importance of care for chest drains provided by educated nurses, and explore the significance of rehabilitation during recovery. The research was conducted using qualitative methods through interviews in the departments of cardiac surgery, thoracic surgery, and vascular surgery. The research sample consisted of seven patients hospitalized in these departments and four doctors. The results of the research indicated that nurses responsible for the care of chest drains are well-trained, which contributes to a low incidence of complications associated with these drains. It was also found that early rehabilitation is crucial for successful recovery, as delayed rehabilitation can lead to numerous complications that limit patients' everyday activities. The study also examined the specifics of care for patients after pulmonary lobectomy, which in many aspects do not differ from care after other thoracic surgeries. The findings of this work confirm that patients after pulmonary lobectomy receive quality care from professionally trained staff. These insights can be used to educate new nurses and inform patients who are undergoing this procedure.
Klíčová slova:
lobektomie; drény; rehabilitace; edukace; sestra; karcinom; ošetřovatelská péče; operace; lékař; plíce; lobectomy; drains; rehabilitation; education; nurse; cancer; nursing care; surgery; doctor; lungs
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Ošetřovatelská péče u pacienta po plicní lobektomii na lůžku intenzivní péče
Tato bakalářská práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienty po plicní lobektomii na oddělení intenzivní péče. Plicní lobektomie je chirurgický zákrok, při kterém se odstraňuje plicní lalok, ...
Podstata záchranářské kynologie a její využití při mimořádných událostech
GROHMANNOVÁ, Anna
2024 - český
Tato bakalářská práce se zabývá tématem ,,Záchranářská kynologie a její využití při mimořádných událostech.'' Hlavním cílem práce je zmapovat náplň záchranářské kynologie v České republice a zjistit, jak probíhá spolupráce kynologů se složkami integrovaného záchranného systému (IZS). Teoretická část práce se věnuje historii a vývoji záchranářské kynologie, popisuje jednotlivé složky IZS a specifikuje roli záchranářského psa v krizových situacích. Dále je v teoretické části uvedena spolupráce mezi složkami IZS a kynology a jsou zde zahrnuty i praktické příklady záchranných akcí. Ve výzkumné části byly použity polostrukturované rozhovory s deseti informanty, kteří jsou aktivními kynology z různých koutů České republiky. Informanti byli dotazováni na jejich zkušenosti a názory ohledně tréninků, spolupráce s IZS a praktických nasazení při mimořádných událostech. Data byla analyzována technikou otevřeného kódování a rozdělena do několika kategorií. Výsledky výzkumu ukazují, že záchranářská kynologie je nepostradatelnou součástí při vyhledávání a záchraně osob v různých krizových situacích, jako jsou zemětřesení, povodně nebo hledání pohřešovaných osob. Bylo zjištěno, že hlavní odvětví, na které se čeští kynologové specializují, je vyhledávání v sutinách, plošné vyhledávání a vyhledávání na vodní ploše. Kvalitní tréninky a správná koordinace mezi složkami IZS a kynology jsou klíčové pro úspěšné nasazení při mimořádných událostech. This bachelor thesis deals with the topic "Rescue cynology and its use in emergencies.'' The main aim of the thesis is to map the of rescue cynology in the Czech Republic and to find out how the cooperation cynologists with the Integrated Rescue System (IRS). Theoretical part of the thesis is devoted to the history and development of rescue cynology, describes the individual components of the IZS and specifies the role of the rescue dog in crisis situations. It also the theoretical part presents the cooperation between the IZS and cynologists and practical examples of rescue operations are included. In the research part, the semi-structured interviews with ten informants who are active cynologists from different parts of the Czech Republic. The informants were asked about their experiences and opinions regarding training, cooperation with the IZS and practical deployments during emergencies. The data were analysed using open coding technique and divided into several categories. The results of the research show that rescue cynology is an indispensable component in the search and rescue of people in various crisis situations such as earthquakes, floods or search missing persons. It has been found that the main sectors on in which Czech cynologists specialize is debris search, area search and water search.Quality training and proper coordination between the IZS forces and cynologists are are crucial for successful deployment during emergencies.
Klíčová slova:
Koordinace; složky IZS; výcvik; záchranářský pes; záchranná kynologie; Coordination; IZS components; training; rescue dog; rescue cynology
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Podstata záchranářské kynologie a její využití při mimořádných událostech
Tato bakalářská práce se zabývá tématem ,,Záchranářská kynologie a její využití při mimořádných událostech.'' Hlavním cílem práce je zmapovat náplň záchranářské kynologie v České republice a zjistit, ...
Domácí zdravotní péče jako benefit pro pacienta
ŠVECOVÁ, Karolína
2024 - český
Bakalářská práce zkoumá, jaké benefity pro pacienty přináší domácí péče. Práce má dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje problematiku domácí péče, její definici a kvalitu domácí péče. Praktická část práce zahrnuje analýzu a vyhodnocení výsledků získaných prostřednictvím výzkumného šetření. V bakalářské práci byly stanoveny tři cíle, zjistit jaké benefity pro pacienty přináší domácí péče, zjistit, jaké jsou možnosti pro zkvalitnění domácí péče a zmapovat výhody při poskytování ošetřovatelské péče u pacienta v domácím prostředí pacienta. Následně byla výzkumná část rozdělena do 3 kategorií, první dvě kategorie byly zaměřeny na sestry domácí péče a třetí na pacienty domácí péče. Pro sběr dat byla využitá forma polostrukturovaného rozhovoru. Pro sestry bylo použito 9 otázek a pro pacienty 13 otázek. Celkově lze konstatovat, že domácí péče má pro pacienty významné výhody a přínosy, avšak existují oblasti, kde je třeba provést zlepšení. Zajistit lepší podmínky pro domácí péči, včetně zlepšení kvalifikace personálu, financování a vybavení, a řešení problémů spojených s prostředím pacientů a spoluprací s lékaři, je zásadní pro maximalizaci přínosů této péče. Zároveň je nutné zvyšovat informovanost pacientů o jejich právech a možnostech, aby mohli plně využívat dostupné služby. Tyto výsledky mohou být užitečné nejen pro zdravotnický personál, ale i pro širokou veřejnost, a mohou přispět k lepšímu pochopení a zvýšení povědomí o otázkách domácí péče. The bachelor thesis examines the benefits of home care for patients. The thesis has two parts, theoretical and practical. The theoretical part covers the issue of home care, its definition and the quality of home care. The practical part of the thesis includes the analysis and evaluation of the results obtained through the research investigation. Three objectives were set in the bachelor thesis, to find out what benefits home care brings to patients, to find out what are the possibilities for improving the quality of home care and to map the benefits in providing nursing care in the patient's home environment. Subsequently, the research section was divided into 3 categories, the first two categories focused on home care nurses and the third on home care patients. A semi-structured interview format was used for data collection. Nine questions were used for nurses and 13 questions were used for patients. Overall, it can be concluded that home care has significant advantages and benefits for patients, but there are areas where improvements need to be made. Providing better conditions for home care, including improving staff qualifications, funding and equipment, and addressing issues related to the patient environment and collaboration with physicians, is essential to maximizing the benefits of home care. At the same time, it is necessary to raise patients' awareness of their rights and options so that they can make full use of the services available. These results can be useful not only for health professionals but also for the general public, and can contribute to a better understanding and increased awareness of home care issues.
Klíčová slova:
Domácí zdravotní péče; agentura; pacienti; zdraví; benefity; rozhovor; Home health care; agency; patients; health; benefits; interview
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Domácí zdravotní péče jako benefit pro pacienta
Bakalářská práce zkoumá, jaké benefity pro pacienty přináší domácí péče. Práce má dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje problematiku domácí péče, její definici a kvalitu domácí ...
Alzheimerova choroba z pohledu geriatrické ošetřovatelské péče
JAŠKOVÁ, Kateřina
2024 - český
Alzheimerova choroba představuje vážné neurodegenerativní onemocnění, které postihuje stárnoucí populaci po celém světě. Tato bakalářská práce se zaměřuje na Alzheimerovu chorobu a s ní spojenou geriatrickou ošetřovatelkou péči. Geriatrická ošetřovatelská péče představuje klíčový aspekt v péči o seniory trpící touto nemocí, neboť senioři mají specifické potřeby a vyžadují individuální přístup. Je nezbytné mít na paměti specifické potřeby seniorů a přistupovat k nim individuálně, aby bylo dosaženo co nejlepšího zdravotního a sociálního výsledku. Komplexní a multidisciplinární přístup spolu s podporou rodinných příslušníků je nezbytným prvkem efektivní péče o pacienty s touto těžkou nemocí. Cílem práce je zmapovat specifika ošetřovatelské péče o klienty s Alzheimerovou chorobou v zařízení sociálních služeb. Dále byl zkoumán přístup všeobecných sester k informování rodin klientů s AD a také způsob, jak všeobecné sestry realizují edukaci těchto rodin. Cíle bylo dosaženo pomocí kvalitativního výzkumu, jehož součástí byly rozhovory se všeobecnými sestrami. Výzkum byl prováděn v domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem v Českých Budějovicích. Výsledky budou sloužit jako výukový materiál pro studenty nelékařských zdravotnických oborů a pro všeobecné sestry. Alzheimer's disease is a serious neurodegenerative condition that affects the aging population worldwide. This bachelor thesis focuses on Alzheimer's disease and its associated geriatric nursing care. Geriatric nursing care is a crucial aspect of caring for seniors suffering from this disease, as they have specific needs and require an individualized approach. It is essential to consider the specific needs of seniors and to approach them individually to achieve the best health and social outcomes. A comprehensive and multidisciplinary approach, along with the support of family members, is essential for effective care of patients with this serious illness. The aim of this thesis is to explore the specifics of nursing care for clients with Alzheimer's disease in social service facilities. Additionally, the approach of general nurses to informing families of clients with Alzheimer's disease was examined, as well as how these nurses educate the families. The objectives were achieved through qualitative research, which included interviews with general nurses. The research was conducted in homes for the elderly and in special care homes in České Budějovice. The results will be used as teaching material for students of non-medical health disciplines and for general nurses.
Klíčová slova:
Alzheimerova choroba; domov pro seniory; domov se zvláštním režimem; geriatrie; ošetřovatelství; všeobecná sestra; zdravotnictví; Alzheimer's disease; general nurse; geriatrics; health care; home for the elderly; nursing; home; nursing
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Alzheimerova choroba z pohledu geriatrické ošetřovatelské péče
Alzheimerova choroba představuje vážné neurodegenerativní onemocnění, které postihuje stárnoucí populaci po celém světě. Tato bakalářská práce se zaměřuje na Alzheimerovu chorobu a s ní spojenou ...
Zdravotní gramotnost u diabetiků
RUSSFELLOVÁ, Pavla
2024 - český
Bakalářská práce se zabývá zdravotní gramotností u pacientů s diabetem mellitem 1. typu. Diabetes mellitus 1. typu představuje autoimunitní onemocnění, které je charakterizované destrukcí pankreatických beta-buněk tvořících inzulin. První příznaky se mohou projevit těžkým hyperglykemickým stavem, který vyžaduje hospitalizaci v nemocničním zařízení. Po diagnostice onemocnění je zahájena terapie, při níž je nutností po celý život substituovat do organismu chybějící inzulin a dodržovat režimová léčebná opatření, a to dietní režim, pohybový režim a selfmonitoring glykemie. Schopnost pacientů dodržovat stanovená léčebná režimová opatření závisí na jejich zdravotní gramotnosti. Teoretická část práce se zabývá charakteristikou zdravotní gramotnosti, charakteristikou onemocnění diabetes mellitus 1. typu a edukací diabetiků 1. typu o režimových opatřeních. Empirická část práce byla zpracována pomocí využití metodiky kvalitativního výzkumu s výzkumnými soubory pacientů a sester. Sběr dat byl s oběma výzkumnými soubory realizován prostřednictvím provedené techniky polostrukturovaných rozhovorů. Sesbíraná data byla zpracována otevřeným kódováním metodou "tužka a papír" a rozčleněna do kategorií. Záměrem této bakalářské práce bylo dosáhnout čtyřech stanovených cílů týkajících se zdravotní gramotností pacientů s diabetem mellitem 1. typu. Pro pacienty byly vytvořeny tři cíle, a to zjistit z jakých zdrojů získávají zdravotně relevantní informace, jakým způsobem předcházejí zhoršení svého zdravotního stavu a jaké zvyklosti mají při dodržování režimových opatření. Pro sestry byl vytvořen jeden cíl, který zkoumal, jak sestry edukují pacienty o režimových opatřeních. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že pacienti jako nejčastější zdroj pro získávání zdravotně relevantních informací volí internet nebo se obrací na svého lékaře, a to v první řadě na svého diabetologa. Z výzkumné části bylo dále zjištěno, že zhoršení svého zdravotního stavu pacienti předcházejí dodržováním pravidelných lékařských prohlídek a dodržováním léčebných opatření, přičemž nejdůležitější je pro ně aplikace inzulinu a dietní režim. Dále bylo zjištěno, že v oblasti dietních opatření pacienti zaznamenávají potíže při počítání sacharidových jednotek. Aplikace inzulinu je snadnější pro pacienti využívající inzulinové pumpy, jelikož pacientům vyhovuje nepřetržitá aplikace inzulinu v automatickém nebo ručním režimu pumpy. Při dodržování pohybového režimu se pacientům nejvíce osvědčily rekondiční pobyty. V selfmonitoringu glykemie pacientům nejvíce vyhovuje monitorace prostřednictvím senzoru. Zjištěno bylo také, že sestry se v edukaci pacientů nejméně zaměřují na edukaci o monitoraci prostřednictvím senzoru. Edukaci o pohybovém režimu směřují na lékaře. Sestry se podílejí na edukaci rodinných příslušníků a výsledky své edukace zaznamenávají do edukačního záznamu. Na základě získaných výsledků, které se zabývají zdravotní gramotností pacientů s diabetem mellitem 1. typu, je vytvořen edukační materiál pro zdravotní sestry edukující pacienty s tímto onemocněním. Edukační materiál přispěje k posílení edukace sester v oblasti týkající se režimových opatření u nemocných s DM 1. typu. This bachelor thesis deals with health literacy in patients with type 1 diabetes mellitus. Type 1 diabetes mellitus is an autoimmune disease characterized by the destruction of insulin-producing pancreatic beta-cells. The first symptoms may manifest as a severe hyperglycaemic state requiring hospital admission. After the diagnosis of the disease, therapy is initiated, in which it is necessary to substitute the missing insulin into the body throughout life and to follow the treatment regimen, namely diet, exercise and self-monitoring of glycaemia. The ability of patients to adhere to the established treatment regimen depends on their health literacy. The theoretical part of the thesis deals with the characteristics of health literacy, the characteristics of type 1 diabetes mellitus and education of type 1 diabetic patients on regimen measures. The empirical part of the thesis was developed by using qualitative research methodology with research files of patients and nurses. Data collection was done with both research sets through the implemented technique of semi-structured interviews. The data collected was processed using open coding using pencil and paper method and categorized. The intention of this undergraduate thesis was to achieve the four stated aims relating to health literacy in patients with type 1 diabetes mellitus. Three objectives were created for the patients, namely to find out from which sources they obtain health relevant information, how they prevent deterioration of their health condition and what habits they have in following their regimen. One objective was created for nurses, which examined how nurses educate patients about regimen measures. The results of the survey showed that patients choose the internet or their doctor as the most common source of health information, primarily their diabetes specialist. The research also found that patients prevent deterioration of their health by keeping regular medical check-ups and adhering to treatment measures, with insulin administration and diet being the most important for them. In addition, it was found that in the area of dietary measures, patients experience difficulties in counting carbohydrate units. Insulin administration is easier for patients using insulin pumps, as patients are comfortable with continuous insulin administration in automatic or manual pump mode. Patients found convalescent stays to be the most effective in adhering to the exercise regimen. In self-monitoring of blood glucose, patients are most comfortable with sensor monitoring. Nurses were also found to be the least focused in patient education about monitoring via sensor. They direct education about exercise regimen to physicians. Nurses are involved in the education of family members and record the results of their education in the educational record. Based on the results obtained, which address the health literacy of patients with type 1 diabetes mellitus, educational material for nurses educating patients with this disease is developed. The educational material will contribute to the strengthening of nurses' education in the area related to regimen measures in patients with type 1 DM.
Klíčová slova:
zdravotní gramotnost; chronické onemocnění; diabetes mellitus 1. typu; edukace; léčebný režim; health literacy; chronic disease; type 1 diabetes mellitus; education; treatment regimen
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Zdravotní gramotnost u diabetiků
Bakalářská práce se zabývá zdravotní gramotností u pacientů s diabetem mellitem 1. typu. Diabetes mellitus 1. typu představuje autoimunitní onemocnění, které je charakterizované destrukcí ...
Role sestry v ambulanci pro chronické rány
KROTKÁ, Anna
2024 - český
Úvod: Se stoupajícím počtem případů nehojících se ran začaly vznikat ambulance pro chronické rány, které pacientům zajišťují pravidelný odborný převaz. Bakalářská práce se proto zabývá problematikou chronických ran. Cíle práce: Cílem této práce je zjistit, jak sestry v ambulanci pro chronické rány vnímají své role a jak je vnímají pacienti. Metodika: Byla použita kvalitativní výzkumná metoda polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily sestry z vybraných ambulancí pro chronické rány a pacienti, kteří tyto ambulance navštěvují. Celkem bylo realizováno 5 rozhovorů se sestrami pracujícími v ambulanci pro chronické rány a 11 rozhovorů s pacienty navštěvujícími tyto ambulance. Výsledky byly zpracovány metodou "tužka a papír". V rámci otevřeného kódování byly identifikovány 2 kategorie a 5 podkategorií z rozhovorů s pacienty a 3 kategorie a 4 podkategorie z rozhovorů se sestrami. Výsledky: Sestry pracující v ambulancích pro chronické rány se vnímají v rolích edukátorky, poskytovatelky ošetřovatelské péče, komunikátorky, manažerky, poradkyně, nositelky změn a výzkumnice. Nejčastěji zastávají role poskytovatelky ošetřovatelské péče, komunikátorky, edukátorky, výzkumnice a týmové hráčky. Pacienti vnímají sestry v rolích poskytovatelky ošetřovatelské péče, komunikátorky a edukátorky. Závěr: Výsledky výzkumu odhalily, že pro všechny sestry je důležité navštěvovat kurzy o péči o chronické rány a že poskytují nedostatečnou edukaci pacientům v oblasti péče o ránu. Introduction: With the increasing number of non-healing wounds, clinics for chronic wounds have started to emerge, providing patients with regular specialized wound care. Therefore, this bachelor's thesis addresses the issue of chronic wounds. Objectives: The aim of this study is to determine how the roles of nurses in clinics for chronic wounds are perceived by the nurses themselves and how they are perceived by patients. Methodology: A qualitative research method using semi-structured interviews was employed. The research sample consisted of nurses from selected clinics for chronic wounds and patients who visit these clinics. In total, 5 interviews were conducted with nurses working in the clinics and 11 interviews with patients attending these clinics. The results were processed using the "pencil and paper" method. Open coding identified 2 categories and 5 subcategories from patient interviews, and 3 categories and 4 subcategories from interviews with nurses. Results: Nurses working in clinics for chronic wounds perceive themselves in roles such as educators, providers of nursing care, communicators, managers, consultants, agents of change, and researchers. They most frequently assume the roles of providers of nursing care, communicators, educators, researchers, and team players. Patients perceive nurses in the roles of providers of nursing care, communicators, and educators. Conclusion: The research results revealed that it is important for all nurses to attend courses on chronic wound care and that they provide insufficient education to patients regarding wound care.
Klíčová slova:
Rána; chronická rána; role sestry; ambulance; Wound; chronic wound; the role of the nurse; outpatient clinic
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Role sestry v ambulanci pro chronické rány
Úvod: Se stoupajícím počtem případů nehojících se ran začaly vznikat ambulance pro chronické rány, které pacientům zajišťují pravidelný odborný převaz. Bakalářská práce se proto zabývá problematikou ...
Problematika odběru hemokultur na standardním oddělení
FÍKOVÁ, Markéta
2024 - český
Odběr hemokultur se řadí mezi jedno z klíčových vyšetření krve a umožňuje identifikaci mikroorganismů, rozpoznání infekce a dále nasazení správné antibiotické léčby. Odběr krve na hemokultury musí být proveden přísně asepticky a je důležité při něm dodržovat všechny stanovené standardy a specifika. Krev odebraná od pacienta se musí v hemokultivačním systému v co nejkratším čase dostat na mikrobiologické oddělení, kde je dále kultivována. Při nedodržení všech daných standardů může dojít k falešným výsledkům hemokultur, nasazení nesprávné léčby a prodloužení doby léčení. Cílem této bakalářská práce bylo popsat problematiku odběru hemokultur na standardním oddělení, charakterizovat základní postupy při odběru jako důležitý způsob mikrobiologického vyšetření, ověřit správnost dodržování standardizovaných postupů u zdravotnického personálu, zjistit teoretické znalosti sester a zmapovat překážky a komplikace vyskytující se při odběru. Výzkumný soubor tvořilo celkem 9 sester pracujících na lůžkovém oddělení v nemocnici Jihočeského kraje. Technikami sběru dat byly polostrukturované rozhovory a skryté pozorování. Z výzkumného šetření vyplývá, že většina sester nedodržuje všechny dané standardy spojené s odběrem hemokultur. Sestry chybovaly v identifikaci pacienta, přípravě pomůcek, dodržování přísně aseptického postupu za použití bariérových pomůcek a v neposlední řadě nezacházely s infekčním a ostrým materiálem v souladu s BOZP. Z výsledků také vyplynulo, že sestry mají dobré teoretické znalosti, ale v praxi je nevyužívají, jak by měly. Haemocultures represent a critical diagnostic tool in modern medicine, playing a vital role in identifying pathogens, diagnosing infections, and guiding appropriate antibiotic therapy. For accurate results, the collection of blood for cultures must be performed under strict aseptic conditions, adhering to all established protocols and guidelines. Timely delivery of the collected blood samples to the microbiology laboratory is crucial, as the specimens must be processed promptly within the haemocultivation system for optimal culture growth. Following these stringent standards is essential to avoid false-negative results, prevent inappropriate treatment, and minimize the duration of illness. The objective of this bachelor's thesis was to explore the process of taking haemocultures within a standard clinical setting. This study aimed to detail the fundamental procedures involved in haemoculture collection as a crucial microbiological diagnostic method, assess the adherence of medical staff to established protocols, evaluate the theoretical knowledge of nurses, and identify challenges and complications encountered during the collection process. The research team comprised nine nurses from the inpatient ward of a hospital in the South Bohemian Region. Data were gathered through semi-structured interviews and covert non-participant observation. The research reveals that a significant proportion of nurses fail to adhere to all established standards for haemoculture collection. Issues identified include errors in patient identification, improper preparation of tools, deviations from strict aseptic techniques involving barrier methods, and non-compliance with occupational health and safety (OHS) protocols regarding the handling of infectious and sharp materials. Although nurses demonstrated strong theoretical knowledge, this was not consistently applied in practice.
Klíčová slova:
Hemokultury; odběr krve na hemokulturu; sepse; infekce; hemokultivace; vyšetření; sestra.; Hemokultury; odběr krve na hemokulturu; sepse; infekce; hemokultivace; vyšetření; sestra.
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Problematika odběru hemokultur na standardním oddělení
Odběr hemokultur se řadí mezi jedno z klíčových vyšetření krve a umožňuje identifikaci mikroorganismů, rozpoznání infekce a dále nasazení správné antibiotické léčby. Odběr krve na hemokultury musí být ...
Znalosti a dovednosti sester v péči o pacienta s derivační stomií
HODYSOVÁ, Pavlína
2024 - český
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku znalostí a dovedností sester v péči o pacienta s derivační stomií. Cílem této práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s derivační stomií. Dalším cílem bylo zjistit problémové oblasti ošetřovatelské péče o pacienta s derivační stomií a posledním cílem bylo zhodnotit dodržování standardu ošetřovatelské péče o pacienta s derivační stomií. Teoretická část bakalářské práce se ze začátku věnuje stručné anatomii orgánů, při jejichž poškození může dojít k vytvoření derivační stomie. V další kapitole se práce věnuje indikacím zavedení derivační stomie. Následující kapitoly teoretické části popisují druhy stomií a komplexní ošetřovatelskou péči o derivační stomie. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaného rozhovoru a přímého otevřeného pozorování. Výzkumu se zúčastnilo celkem 10 sester. Pozorování se účastnily 3 sestry. Získaná data od sester byla zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou tužka - papír. Vytvořeny byly celkem 4 hlavní kategorie, přičemž 3. kategorie byla následně rozdělena na 8 podkategorií. Z výsledků empirické části vyplývá, že mezi specifika ošetřovatelské péče můžeme jistě zařadit dostatečné znalosti sester v oblastech výživy stomiků, kvalitní edukace, a také kvalitně zvolené komunikace. Sestry musí zvládnout používání příslušných pomůcek a řádně je používat k hygieně a ochraně stomie. Mezi problémové oblasti dle výsledků patří dostatečná edukace pacienta a rodiny, znalosti specifik výživy stomiků, dodržování intimity a hygienických zásad. Na základě výsledků výzkumu je obsah této práce přínosem pro zdravotnický personál, který se podílí na ošetřovatelské péči o pacienta s derivační stomií. Práce může sloužit jako studijní materiál nebo také jako podklad k odborným seminářům a školením. This bachelor thesis focuses on the issue of nurses' knowledge and skills in the care of the patient with a derivative stoma. The aim of this thesis was to find out the specifics of nursing care for the patient with a derivation stoma. The next objective was to find out the problem areas of nursing care for the patient with a derivation stoma and the last objective was to evaluate the compliance with the standard of nursing care for the patient with a derivation stoma. The theoretical part of the bachelor thesis starts with a brief anatomy of the organs that can be damaged to form a derivation stoma. In the next chapter, the thesis deals with the indications for the insertion of a derivation stoma. Subsequent chapters of the theoretical part describe the types of stomas and the complex nursing care of derivation stomas. The empirical part was developed through qualitative research using semi-structured interviews and direct open observation. A total of 10 nurses participated in the research. 3 nurses participated in the observation. The data collected from the nurses was processed using open coding, pencil and paper method. A total of 4 main categories were created, with the 3rd category subsequently divided into 8 subcategories. The results of the empirical part show that among the specifics of nursing care, we can certainly include sufficient knowledge of nurses in the areas of ostomy nutrition, quality education, and well chosen communication. Nurses must master the use of appropriate equipment and use it properly for hygiene and ostomy protection. Problem areas according to the results include sufficient patient and family education, knowledge of the specifics of ostomy nutrition, and adherence to intimacy and hygiene principles. Based on the results of the research, the content of this paper is beneficial for the medical staff involved in the nursing care of the patient with a derivation stoma. The work can serve as study material or also as a basis for professional seminars and training.
Klíčová slova:
Stomie; ošetřovatelská péče; anatomie; idiopatické střevní záněty; pomůcky; komplikace stomií; edukace; stoma; nursing care; anatomy; idiopathic intestinal inflammations; aids; complications of ostomie; education
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Znalosti a dovednosti sester v péči o pacienta s derivační stomií
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku znalostí a dovedností sester v péči o pacienta s derivační stomií. Cílem této práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s derivační ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze