Ne (10)
Ano (2)
Počet nalezených dokumentů:
12
Publikováno od
do
Vliv pozitivních pocitů na subjektivně vnímanou kvalitu života u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
Maňhalová, Jana; Tóthová, Valérie
2015 - český
Úvod: Kvalita života se v posledních letech stává stále častěji součástí ošetřovatelské profese.
Koncept kvality života zahrnuje i hodnocení zdravotního stavu, včetně chronických
onemocnění, mezi která patří i chronická obstrukční plicní nemoc, jež je velmi závažným a
progredujícím onemocněním. Příznaky tohoto onemocnění nejsou transformovány pouze na
dýchání, ale také na psychické prožívání.
Cíl práce: Cílem příspěvku je představit dílčí výsledky výzkumu, které mapují doménu
psychické prožívání a specifikují se na facetu pozitivních pocitů.
Metodika výzkumu: Výzkumné šetření bylo realizováno na základě kvantitativní metody v
rámci výzkumného projektu Grantové agentury Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
s využitím standardizovaného dotazníku - WHOQOL 100. Výzkumný soubor tvořilo 503
respondentů trpících CHOPN z celé České republiky. Sběr dat probíhal v období březen –
říjen 2013.
Prezentace a interpretace výsledků: Respondenti v nadpoloviční většině prožívají pozitivní
pocity a těší je život, zároveň však pohlížejí do budoucna spíše středně (51, 9%), než hodně a
maximálně (27,1%). Necelá polovina (47,5%) respondentů uvádí svou spokojenost s životem
v střední linii, tzn., že nejsou ani spokojení a ani nespokojení.
Závěr: Z výsledků jasně vyplynulo, že největší část pacientů není ani spokojena a ani
nespokojena se svým životem, byť uvádí, že je život těší a že prožívají pozitivní pocity.
Klíčová slova:
ošetřovatelská péče; kvalita života; chronická onemocnění; nursing care; quality of life; chronic diseases
Plné texty jsou dostupné v knihovně ZČU.
Vliv pozitivních pocitů na subjektivně vnímanou kvalitu života u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
prožívání a specifikují se na facetu pozitivních pocitů. Metodika výzkumu: Výzkumné šetření bylo realizováno na základě kvantitativní metody v rámci výzkumného projektu Grantové agentury ...
Využití odběrových filtrů z atmosférické stanice Křešín pro další analýzu
Vítková, Gabriela; Kahoun, D.; Strnadová, G.; Hanuš, Vlastimil; Petrov, M.; Tříska, Jan; Holoubek, Ivan
2017 - český
Atmosférická stanice Křešín u Pacova slouží jako monitorovací bod výskytu a dálkového přenosu skleníkových plynů, vybraných atmosférických polutantů a základních meteorologických charakteristik. Stanovení koncentrace skleníkových plynů (CO2, CH4, N2O, CO) se provádí ve vzduchu kontinuálně vzorkovaném ve výškách 10, 50, 125 a 250 m. Samotná analýza probíhá u paty vysokého stožáru, kam je vzduch veden pomocí trubic z materiálu Synflex 1300. Vzorkovací linky a jednotlivé analyzátory jsou před mechanickým znečištěním chráněny vstupními filtry, které jsou měněny v pravidelných intervalech v rámci rutinní údržby zařízení, nebo dříve, dojde-li k jejich neočekávanému ucpání. Analýza těchto filtrů může poskytnout další informace o prostředí v okolí stanice. Jedná se o nerezové filtry (Swagelog „T“ filtr) s porozitou 40 μm. Před nimi je předsazena odběrová hlava sloužící k ochraně před hrubými nečistotami a kapkami vody. Objemový průtok prosávaného vzduchu činí cca 15 l/min, interval výměny je obvykle 3 měsíce. Potřeba výměny těchto filtrů se v posledních měsících zvýšila, neboť průtok na vzorkovacích linkách poklesl. Vyvstává otázka, jak dlouho filtry zůstávají plně průchozí a jak dobře slouží svému účelu, aniž by zatěžovaly vzorkovací systém a snižovaly kvalitu měření. K odpovědi na tuto otázku by mohly být nápomocny výsledky analýz polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs) prováděné na filtrech na Ústavu chemie a biochemie Přírodovědecké fakulty Jihočeské Univerzity a také snímky ze skenovacího elektronového mikroskopu (SEM). Na základě předběžných výsledků zde navrhujeme rozsáhlejší studii pro využití tohoto odpadního materiálu k analýze pevných částic z ovzduší v okolí AS Křešín u Pacova a optimalizaci postupů QA/QC vzorkovacího systému analyzátorů skleníkových plynů. The Kresin At Pacov Atmospheric Station serves as a monitoring point for the occurrence and remote transmission of greenhouse gases, selected atmospheric pollutants and basic meteorological characteristics. The determination of the GHG concentration (CO2, CH4, N2O, CO) is carried out in air continuously sampled at 10, 50, 125 and 250 m heights. The analysis itself takes place at the foot of a high mast where the air is drawn through the tubes of Synflex 1300. lines and individual analyzers are protected from mechanical pollution by input filters that are changed at regular intervals as part of the routine maintenance of the device or earlier when unexpected clogging occurs. Analyzing these filters can provide additional information about the surrounding area. These are stainless filters (Swagelog „T“ filter) with a porosity of 40 μm. A sampling head is provided in front of them to protect them from rough dirt and water drops. The volume flow of the scrubbed air is about 15 l / min, the exchange interval is usually 3 months. The need to replace these filters has increased in recent months as the flow rate on the sampling lines has fallen. The question arises as to how long the filters remain fully passable and how well they serve their purpose without burdening the sampling system and lowering the measurement quality. The results of analyzes of polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs) carried out on filters at the Institute of Chemistry and Biochemistry of the Faculty of Science of South Bohemian University as well as images from the Scanning Electron Microscope (SEM) could be helpful in answering this question. On the basis of the preliminary results, we propose a more extensive study for the use of this waste material for the analysis of solid particles from the atmosphere in the surroundings of AS Křešín near Pacov and the optimization of the QA / QC sampling systems of greenhouse gas analyzers.
Klíčová slova:
filters; greenhouse gases; polycyclic aromatic hydrocarbons; scanning electron microscope
Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR.
Využití odběrových filtrů z atmosférické stanice Křešín pro další analýzu
systém a snižovaly kvalitu měření. K odpovědi na tuto otázku by mohly být nápomocny výsledky analýz polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs) prováděné na filtrech na Ústavu chemie a biochemie ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze