Socioekonomické hodnocení vývoje venkovských sídel (při krajské hranici jižních a západních Čech na Blatensku)
2012 -
Práce se zabývá socioekonomickým hodnocením venkovských obcí při severní části krajské hranice mezi Plzeňským a Jihočeským krajem.
V práci jsem chtěl podrobně zhodnotit a prozkoumat menší území, tato oblast byla vybrána zejména z důvodu mé znalosti území a jeho obyvatel, protože sídlo Slivonice využívám již několik let k rekreaci a trávení volného času. Celkem se zabývám územím 12 obcí na Blatensku. Zkoumané obce se rozkládají v území po obou stranách krajské hranice. Jedná se o 6 obcí Plzeňského kraje a 6 obcí Jihočeského kraje.
Úkoly a cíle práce představují popis a zhodnocení vývoje přirozené i mechanické měny obyvatelstva a počtu domů v periferním venkovském území za pomoci uvedených statistických pramenů, například jak se vyvíjel počet obyvatel od roku 1869 do roku 2001 a jak se měnila venkovská sídla z hlediska stavebního i funkčního. Metodou použitou ke splnění těchto cílů byl kabinetní výzkum.
Vymezení území se věnuje úvodní část. Již Musil (1988) a také Perlín (2004) hovoří o oblastech podél hranic krajů jako o tzv. "vnitřních periferiích", proto je dílčím cílem této kapitoly také zhodnocení perifernosti území. Následuje kapitola, věnující se geografické charakteristice zkoumaného území, na níž navazuje hlavní kapitola Obyvatelstvo a sídla, která se zabývá vývojem osídlení, sídelní strukturou a strukturou obyvatelstva.
Protože došlo k zjištění, že oblast přitahuje v poslední době čím dál více migrantů, byla zařazena poslední kapitola, jež má za úkol zjistit metodou terénního dotazníkového šetření, kdo jsou lidé, kteří se do oblasti stěhují a jaké důvody je sem vedou. Zaměřuje se na obyvatele, kteří se přistěhovali z měst, a analyzuje, zda se jedná o amenitní migranty. Amenitní migrace, tedy tzv. "požitkové stěhování" u nás představuje poměrně mladý fenomén, kdy není hlavním důvodem pro migraci ekonomická motivace, ale klid a přírodní či kulturní atraktivita cílového prostředí.
Klíčová slova:
geografie; venkovské osídlení; hodnocení vývoje; periferie; amenitní migrace
Plné texty jsou dostupné v knihovně ZČU.
Socioekonomické hodnocení vývoje venkovských sídel (při krajské hranici jižních a západních Čech na Blatensku)
Práce se zabývá socioekonomickým hodnocením venkovských obcí při severní části krajské hranice mezi Plzeňským a Jihočeským krajem. V práci jsem chtěl podrobně zhodnotit a prozkoumat menší ...
Vliv pozitivních pocitů na subjektivně vnímanou kvalitu života u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
2015 -
Úvod: Kvalita života se v posledních letech stává stále častěji součástí ošetřovatelské profese.
Koncept kvality života zahrnuje i hodnocení zdravotního stavu, včetně chronických
onemocnění, mezi která patří i chronická obstrukční plicní nemoc, jež je velmi závažným a
progredujícím onemocněním. Příznaky tohoto onemocnění nejsou transformovány pouze na
dýchání, ale také na psychické prožívání.
Cíl práce: Cílem příspěvku je představit dílčí výsledky výzkumu, které mapují doménu
psychické prožívání a specifikují se na facetu pozitivních pocitů.
Metodika výzkumu: Výzkumné šetření bylo realizováno na základě kvantitativní metody v
rámci výzkumného projektu Grantové agentury Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
s využitím standardizovaného dotazníku - WHOQOL 100. Výzkumný soubor tvořilo 503
respondentů trpících CHOPN z celé České republiky. Sběr dat probíhal v období březen –
říjen 2013.
Prezentace a interpretace výsledků: Respondenti v nadpoloviční většině prožívají pozitivní
pocity a těší je život, zároveň však pohlížejí do budoucna spíše středně (51, 9%), než hodně a
maximálně (27,1%). Necelá polovina (47,5%) respondentů uvádí svou spokojenost s životem
v střední linii, tzn., že nejsou ani spokojení a ani nespokojení.
Závěr: Z výsledků jasně vyplynulo, že největší část pacientů není ani spokojena a ani
nespokojena se svým životem, byť uvádí, že je život těší a že prožívají pozitivní pocity.
Klíčová slova:
ošetřovatelská péče; kvalita života; chronická onemocnění
Plné texty jsou dostupné v knihovně ZČU.
Vliv pozitivních pocitů na subjektivně vnímanou kvalitu života u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
prožívání a specifikují se na facetu pozitivních pocitů. Metodika výzkumu: Výzkumné šetření bylo realizováno na základě kvantitativní metody v rámci výzkumného projektu Grantové agentury ...
Destinační loga pro krajinný marketing jižní Šumavy a regionu Mühlviertel
2016 -
Práce se zabývá destinačními logy, která jsou používána vybranými institucemi
v oblasti jižní části Šumavy a regionu Mühlviertel. Práce se skládá z teoretické
a praktické části. V rámci teoretické části je rozebrán cestovní ruch jako systém a jeho
specifika, vymezení destinací, marketing turistických destinací, destinační management
a brand management.
Praktická část je zaměřená na loga jednotlivých institucí, které v zájmovém území
působí. na základě dotazníkového šetření zaměřeného na loga používaná v zájmovém
území jsou loga ohodnocená návštěvníky zájmového území z hlediska líbivosti a také je
zde zkoumána znalost jednotlivých log. U jednotlivých log je následně vysvětlen jejich
význam a popsáno jejich užití a krajinné prvky. Loga jsou poté ohodnocena grafickým
designérem z hlediska kvality provedení. Ukázalo se, že nejlépe zařízený brad
management má NP a CHKO Šumava, jejichž logo je jednak velmi známé mezi
českými turisty, ale také velmi dobře graficky provedené. Z rakouských institucí má
dobře zvládnutý brand management spolkové země Oberösterriech, jejichž logo bylo
velmi často rozeznáno rakouskými turisty.
Zároveň je v práci zjišťováno povědomí obyvatel Horního Rakouska a Jihočeského
kraje o Euroregionu Šumava / Bayerischer Wald-Unterer Inn / Mühlviertel. Z výsledků
vyplývá, že větší povědomí o Euroregionu mají větší obyvatelé Rakouska a to i o jeho
částech.
Klíčová slova:
logo; marketing; branding; euroregion šumava / bayerischer wald-
unterer inn / mühlviertel
Plné texty jsou dostupné v knihovně ZČU.
Destinační loga pro krajinný marketing jižní Šumavy a regionu Mühlviertel
. Z rakouských institucí má dobře zvládnutý brand management spolkové země Oberösterriech, jejichž logo bylo velmi často rozeznáno rakouskými turisty. Zároveň je v práci zjišťováno povědomí ...
Vliv pozitivních pocitů na subjektivně vnímanou kvalitu života u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
Maňhalová, Jana; Tóthová, Valérie
2015 - český
Úvod: Kvalita života se v posledních letech stává stále častěji součástí ošetřovatelské profese.
Koncept kvality života zahrnuje i hodnocení zdravotního stavu, včetně chronických
onemocnění, mezi která patří i chronická obstrukční plicní nemoc, jež je velmi závažným a
progredujícím onemocněním. Příznaky tohoto onemocnění nejsou transformovány pouze na
dýchání, ale také na psychické prožívání.
Cíl práce: Cílem příspěvku je představit dílčí výsledky výzkumu, které mapují doménu
psychické prožívání a specifikují se na facetu pozitivních pocitů.
Metodika výzkumu: Výzkumné šetření bylo realizováno na základě kvantitativní metody v
rámci výzkumného projektu Grantové agentury Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
s využitím standardizovaného dotazníku - WHOQOL 100. Výzkumný soubor tvořilo 503
respondentů trpících CHOPN z celé České republiky. Sběr dat probíhal v období březen –
říjen 2013.
Prezentace a interpretace výsledků: Respondenti v nadpoloviční většině prožívají pozitivní
pocity a těší je život, zároveň však pohlížejí do budoucna spíše středně (51, 9%), než hodně a
maximálně (27,1%). Necelá polovina (47,5%) respondentů uvádí svou spokojenost s životem
v střední linii, tzn., že nejsou ani spokojení a ani nespokojení.
Závěr: Z výsledků jasně vyplynulo, že největší část pacientů není ani spokojena a ani
nespokojena se svým životem, byť uvádí, že je život těší a že prožívají pozitivní pocity.
Klíčová slova:
ošetřovatelská péče; kvalita života; chronická onemocnění; nursing care; quality of life; chronic diseases
Plné texty jsou dostupné v knihovně ZČU.
Vliv pozitivních pocitů na subjektivně vnímanou kvalitu života u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
prožívání a specifikují se na facetu pozitivních pocitů. Metodika výzkumu: Výzkumné šetření bylo realizováno na základě kvantitativní metody v rámci výzkumného projektu Grantové agentury ...
Hrad a jeho zásobování vodou ve středověku
2016 -
Tato práce je zaměřena na poznání možností zásobování českého středověkého hradu vodou na základě dostupných archeologických i písemných pramenů. Práce představuje první pokus o sumarizaci této problematiky a poukazuje na možné perspektivy dalšího studia otázek spojených se zásobováním hradů vodou. Pozornost byla věnována studnám, cisternám, vodovodům, vodním věžím a puklinovým zdrojům. U všech výše nastíněných možností zásobování vodou je vypracován jejich základní popis a nástin jejich specifik. Nemalý prostor je v rámci práce věnován významu různých vodních zdrojů nejen pro základní zásobování hradu vodou, ale také možnostem pokrytí spotřeby vody ze strany řady dalších hradních provozů, mezi které patří zejména pivovary a ustájení koní. V práci jsou zohledněny možné odlišné potřeby zásobování vodou běžného šlechtického a velkého královského hradu i objektů úzce funkčně zaměřených, např. tzv. horských hrádků či garnizonních objektů. V rámci práce byla vypracována databáze hradů na území Plzeňského a Jihočeského kraje a jejich konkrétních možností zásobování vodou. Dále byly vypracovány dvě méně rozsáhlé databáze popisující dobře zachované vodovody a vodní věže hradů v Čechách.
Klíčová slova:
středověk; hrad; hospodářské zázemí; zásobování vodou; studny; cisterny; vodovody; vodní věže; puklinové zdroje; hradní pivovary; stáje; databáze
Plné texty jsou dostupné v knihovně ZČU.
Hrad a jeho zásobování vodou ve středověku
na území Plzeňského a Jihočeského kraje a jejich konkrétních možností zásobování vodou. Dále byly vypracovány dvě méně rozsáhlé databáze popisující dobře zachované vodovody a vodní věže ...
Souvislost znalostí o epilepsii a míry stigmatizace u spolužáků dítěte s epilepsií
2018 -
Cílem této práce bylo analyzovat úroveň znalostí o epilepsii u spolužáků dítěte s tímto onemocněním, dále zjistit, jaká je vnímaná stigmatizace v těchto třídách a které faktory ovlivňují zjištěnou míru stigmatizace související s epilepsií.
Celkem se výzkumu zúčastnilo 60 žáků s epilepsií (32 dívek a 28 chlapců) ve věku 8-15 let, navštěvujících běžné základní školy v Plzeňském, Karlovarském a Jihočeském kraji. Vedle nich dotazníky vyplnilo také 1049 spolužáků (485 dívek a 564 chlapců) z příslušných tříd.
Byla potvrzena hypotéza, že znalosti dětí ve třídách navštěvovaných dítětem s epilepsií jsou vyšší ve srovnání s ostatními třídami. Dále jsme došli k závěru, že mezi vysokou mírou znalostí o epilepsii a nízkou mírou stigmatizace v rámci školní třídy není statisticky významná korelace. Míra stigmatizace ve třídách navštěvovaných žákem s epilepsií je však na mnohem nižší úrovni než ve třídách ostatních. Průměrná stigmatizace je nižší ve třídách, kde je většina žáků informována o epilepsii svého spolužáka, přičemž bylo prokázáno, že v těchto třídách míra stigmatizace související s epilepsií koreluje se sociometrickou pozicí žáka s epilepsií.
Uvedené výsledky udávají první představu o dosud prakticky nezkoumaném tématu souvislostí znalostí o epilepsii a míry stigmatizace s ní související ve třídách, které navštěvují žáci s epilepsií a je možné na ně navázat v dalším výzkumu.
Klíčová slova:
epilepsie; epileptický záchvat; dítě s epilepsií; znalosti o epilepsii; stigma; spolužáci
Plné texty jsou dostupné v knihovně ZČU.
Souvislost znalostí o epilepsii a míry stigmatizace u spolužáků dítěte s epilepsií
se výzkumu zúčastnilo 60 žáků s epilepsií (32 dívek a 28 chlapců) ve věku 8-15 let, navštěvujících běžné základní školy v Plzeňském, Karlovarském a Jihočeském kraji. Vedle nich dotazníky ...
Podpora přeshraniční spolupráce v trojmezí Česká republika, Rakousko a Německo - představení a zhodnocení využívání současných možností podpory této spolupráce
2017 -
Předkládaná bakalářská práce má název Podpora přeshraniční spolupráce v trojmezí Česká republika, Rakousko a Německo: představení a zhodnocení využívání současných možností podpory této spolupráce. Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole jsou definovány a popsány pojmy vztahující se k tématu práce, např. hranice, hraniční oblast, euroregion. Druhá kapitola se zabývá samotným pojmem přeshraniční spolupráce a je doplněna aktéry této kooperace. Následující kapitola se věnuje pojmu projekt; zde je vymezeno dělení projektů i projektový cyklus. Důležitou součástí teoretických poznatků je uvedení vybraných institucí, které poskytují finanční podporu v rámci přeshraniční spolupráce, jedná se např. o Evropskou unii, Fond malých projektů či Společnost tří zemí.
Teoretická část se stala podkladem k vypracování druhé, praktické části. Cílem této části bylo představit přeshraniční spolupráci probíhající v rámci vybraných projektů. Pro rozbor byly vybrány dvě jihočeské instituce, které spolupracují s německými i rakouskými partnery. Autorka oslovila zástupkyně těchto institucí pomocí interview. Na jeho otázky odpověděla jednatelka společnosti Energy Center České Budějovice Mgr. Ivana Hlinková (česko-rakouský a česko-německo-rakouský projekt) a dlouholetá vyučující Gymnázia Jana Valeriána Jirsíka Mgr. Jitka Pereková (česko-německý projekt). Rozhovor z českobudějovického gymnázia je doplněn zkušenostmi a zážitky gymnazistů, kteří se daného projektu v r. 2016 zúčastnili. V rámci těchto interview byly představeny jednotlivé projekty, přípravná fáze a průběh projektů. Bylo analyzováno téma členství v euroregionu, spolupráce před vstupem do EU a po něm a finanční podpora získaná na realizované projekty. V neposlední řadě se autorka pokusila zjistit, jak se bude již výše zmíněná spolupráce vyvíjet a jak ji vidí zástupkyně osloveného energetického centra a vybrané vzdělávací instituce.
Klíčová slova:
přeshraniční spolupráce; trojmezí česká republika; rakousko a německo; hranice; euroregion; projekt; finanční podpora přeshraniční spolupráce; energy centre české budějovice; gymnázium j. v. jirsíka
Plné texty jsou dostupné v knihovně ZČU.
Podpora přeshraniční spolupráce v trojmezí Česká republika, Rakousko a Německo - představení a zhodnocení využívání současných možností podpory této spolupráce
projektů. Pro rozbor byly vybrány dvě jihočeské instituce, které spolupracují s německými i rakouskými partnery. Autorka oslovila zástupkyně těchto institucí pomocí interview. Na jeho otázky ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze