Ano (82)
Použitá omezení
(2)
Počet nalezených dokumentů:
82
Publikováno od
do
VLIV KOMUNÁLNÍHO ZNEČIŠTĚNÍ NA RYBY ŽIJÍCÍ V MALÉM TOKU
HORA, Vojtěch
2014 - český
Hlavním cílem této práce bylo posouzení ovlivnění ryb žijících v Živném potoce cizorodými látkami vstupujícími do toku přes ČOV Prachatice. Jako indikátorový organismus byl zvolen pstruh obecný (Salmo trutta m. fario). Odlov ryb byl proveden v roce 2012 pomocí elektrického agregátu ze tří lokalit. Celkem bylo odloveno 36 ryb. Následně byla u odlovených ryb provedena analýza vzorků krve a tkání pomocí vybraných biomarkerů (vitellogenin a EROD). Dále byla provedena analýza tkání ryb a analýza vzorků vody na přítomnost vybraných cizorodých látek. Koncentrace vitellogeninu v krevní plazmě samců ryb byla v kontrolní lokalitě nulová, ve znečištěných lokalitách se průměrná koncentrace pohybovala od 275 do 573 ng.ml-1. V krevní plazmě samic byla koncentrace vitellogeninu nejnižší v lokalitě pod ČOV (7 185 823 ng.ml-1). V ostatních lokalitách byla průměrná koncentrace v rozmezí 9 250 302 - 11 614 177 ng.ml-1. Aktivita jaterních detoxikačních enzymů (EROD) byla nejvyšší ve znečištěných lokalitách, v rozmezí 63,9 - 87,4 pmol.mg-1protein.min-1. V kontrolní lokalitě byla aktivita minimální (5,4 pmol.mg-1protein.min-1). Výsledkem stanovení vybraných cizorodých látek v tkáních ryb (játra) a ve vodě je suma všech detekovaných farmak. V tkáních ryb byla suma všech detekovaných farmak v rozmezí 20,8 - 138,8 ng.g-1. Ve vodě byla suma všech detekovaných farmak v rozmezí 0,07 - 3,00 g.l-1. Nejvyšší hodnoty byly opět naměřeny ve znečištěných lokalitách. Z výsledků provedených analýz vyplývá, že v Živném potoce pod Prachaticemi přítomné koncentrace cizorodých látek negativně ovlivňují přítomné organismy. Main objective of this thesis is evaluation of the impact of extraneous substances that enter Živný stream through the WWTP Prachatice onto the stream's fish population. Brown trout (Salmo trutta m. fario) was selected as a sampling organism. Sampling was conducted in 2012 using an electrical aggregate at three locations. The sample counted a total of 36 fish. Subsequently there was conducted blood sample and tissue analysis using selected biomarkers (vitellogenin and EROD). Furthermore, an analysis of fish tissue and water samples was made to identify presence of selected extraneous substances.Concentration of vitellogenin in blood plasma of male fish in the controled location was zero, in polluted location the average concentration varied between 275 and 573 ng.ml-1. Concentration of vitellogenin in blood plasma of female fish was the lowest at a location directly downstream the WWTP (7 185 823 ng.ml-1). At other locations, the average concentration ranged between 9 250 302 - 11 614 177 ng.ml-1. The activity of liver detoxifying enzymes (EROD) was the highest at polluted locations, between 63,9 - 87,4 pmol.mg-1protein.min-1. In the controled location was the lowest activity EROD (5,4 pmol.mg-1protein.min-1). The result of identification of selected extraneous substances in fish tissues (liver) and in the water is a sum of all detected pharmaceuticals. In fish tissues was the sum of all detected pharmaceuticals in the range from 20,8 to 138,8 ng.g-1, while in water it varied between 0,07 - 3,00 ?g.l-1. The highest values were again measured in polluted areas. The results of the analyses conducted imply, that the present concentrations of extraneous substances in Živný stream downstream from Prachatice have a negative impact onto live organisms.
Klíčová slova:
Salmo trutta m. fario; Živný potok; ČOV; vitellogenin; EROD; farmaka; Salmo trutta m. fario; Živný stream; WWTP; vitellogenin; EROD; pharmaceuticals
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
VLIV KOMUNÁLNÍHO ZNEČIŠTĚNÍ NA RYBY ŽIJÍCÍ V MALÉM TOKU
vzorků vody na přítomnost vybraných cizorodých látek. Koncentrace vitellogeninu v krevní plazmě samců ryb byla v kontrolní lokalitě nulová, ve znečištěných lokalitách se průměrná ...
Vliv chemických zdrojů znečištění na jakost povrchových vod v povodí Horní Vltavy
NEKOLNÝ, Tomáš
2019 - český
Diplomová práce je zaměřena na problematiku znečišťování povrchových vod, které patří mezi jeden z největších problémů současného světa. Znečištěním vodních toků a nádrží se zhoršuje kvalita vodních ekosystémů a také ekosystémů v jejich okolí. Mezi typické zdroje znečištění povrchových vod patří zejména bodové zdroje (lidská sídla, průmyslové areály) a plošné zdroje (zemědělství). Zatímco bodové zdroje znečištění je možno monitorovat, u plošných zdrojů je situace daleko složitější. Při zemědělském hospodaření se dostávají do podzemních vod i povrchových vod zbytky hnojiv, pesticidů a dalších látek. Cílem práce je v dílčím povodí Horní Vltavy - řeky Malše zjistit jakost povrchové vody v měřících profilech, zjistit hydrologickou situaci v průběhu roku a vyhodnotit vliv chemických zdrojů znečištění na jakost povrchové vody v daném povodí. The diploma thesis is focused on the issue of surface water pollution, which is one of the biggest problems of the contemporary world. The pollution of watercourses and reservoirs worsens the quality of aquatic ecosystems as well as ecosystems in their surroundings. The typical sources of surface water pollution include especially point sources (human settlements, industrial sites) and land resources (agriculture). While the point sources of pollution can be monitored, the situation is far more complicated for the field sources. In agricultural farming, the fertilizer residues, pesticides and other substances come into the groundwater and the surface water. The aim of this work is to find out the quality of surface water in the measuring profiles (river Malše), to find out the hydrological situation during the year and to evaluate the impact of chemical pollution sources influencing the quality of the surface water in the river basin.
Klíčová slova:
povrchové vody; jakost vod; znečištění; zemědělské hospodaření; surface water; water quality; pollution; agricultural farming
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Vliv chemických zdrojů znečištění na jakost povrchových vod v povodí Horní Vltavy
typické zdroje znečištění povrchových vod patří zejména bodové zdroje (lidská sídla, průmyslové areály) a plošné zdroje (zemědělství). Zatímco bodové zdroje znečištění je ...
Jsou studánky bezpečné? Vliv kvality vody na zdraví obyvatelstva.
PETROUŠKOVÁ, Zuzana
2016 - český
Bakalářská práce sleduje změny kvality vody jedenácti vybraných studánek veřejností vyhledávaných jako náhrada za pitnou vodu dodávanou z rozvodných sítí. V průběhu jednoho roku byly sledovány mikrobiologické, fyzikální a chemické parametry odpovídající nebo i překračující rozsah kráceného rozboru pitné vody, který je pro podobné zdroje vody vyžadován jednou ročně. U mikrobiologických ukazatelů čistoty vody byly limity překročeny jedenáctkrát (z celkem 41 vzorků), nejčastěji v letních měsících, tudíž lze suché, teplé počasí považovat pro kvalitu pitné vody za rizikové. Z chemických parametrů byly kritické dusičnany, které byly u jedné ze studánek trvale zvýšené, a patrně zapříčiněné hnojením polí v povodí studánky. Voda 64% studánek byla alespoň při jednom odběru, minimálně v jednom parametru neuspokojivá. Četnost odběrů doporučená Vyhláškou č. 252/2004 Sb. (Hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost kontrol) je pro důslednou kontrolu pitné vody nedostatečná a nedokáže odhalit hrozící riziko znečištění. Bachelor thesis aims at water quality in eleven springs and wells usually considered as a source of drinking water with superior quality exceeding the quality of drinking water from municipal sources. Springs and wells were monitored for one year and microbial, physical and chemical parameters were determined according to the Czech authorities' requirements. Microbial contamination was recorded in eleven cases mostly during dry summer. Thus dry hydrological conditions should be considered as a critical factor for water quality. Chemical parameters were exceeded in nitrate concentration at one site, probably due to agriculture in spring catchment. Water quality exceeded required values in 64%, thus the required frequency of water quality monitoring is not sufficient and water quality could exceed requirements during parts of a year.
Klíčová slova:
pitná voda; studánky; znečištění vody; drinking water; springs; contamination of water
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Jsou studánky bezpečné? Vliv kvality vody na zdraví obyvatelstva.
byla alespoň při jednom odběru, minimálně v jednom parametru neuspokojivá. Četnost odběrů doporučená Vyhláškou č. 252/2004 Sb. (Hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost ...
Vliv antropogenní činnosti na znečištění vybraných vodních nádrží v povodí Jordánu.
ŠÍMOVÁ, Barbora
2017 - český
Diplomová práce se zabývá posouzením vlivu soustav vodních nádrží a zemědělského hospodaření na kvalitu povrchových vod v povodí Košínského potoka v okrese Tábor. Byl posuzován vliv na kvalitu povrchových vod několika vodních toků v úsecích, které se od sebe výrazně liší krajinným pokryvem, způsobem hospodaření, plochou povodí a rozdílnými vodními nádržemi. Sledovány byly základní hydrochemické parametry, jako jsou obsahy živin, anorganického i organického uhlíku, či nerozpuštěných látek. Vzorky povrchových vod byly odebírány ze stálých odběrových míst v průběhu vegetační sezóny. Obsahy sledovaných látek byly laboratorně stanoveny titrací, gravimetricky a spektrofotometricky. Z naměřených dat byly v rámci základní popisné statistiky stanoveny průměrné hodnoty, mediány, mezikvartilová rozpětí a rozsahy hodnot, data byla dále statisticky zpracována neparametrickými testy. Výsledky ukázaly především zásadní vliv břehové vegetace a širších pásů vzrostlé stromové vegetace jako účinného filtru proti znečišťování povrchových vod ve vodních tocích splachem živin. V některých případech se projevil pozitivní vliv vegetačního krajinného pokryvu v zamezení znečištění vodního toku nad úroveň stanovenou legislativou, lze tedy význam vegetace v boji proti znečištění vodních toků považovat za zásadní. Ze získaných dat je možné vyvodit, že antropogenní vliv na povrchové vody v povodí je často zásadní, lze jej však vhodným uspořádáním krajinného pokryvu minimalizovat. The master thesis deals with influence of system of water reservois and farming on suface water quality in catchment Košín stream in the Tabor region. There were investigated effect on suface water quality of several watercourses flowing through farmland with markedly different land cover, farming, size of catchment area and different water reservoirs. The fundamental hydrochemical parameters such as content of nutrient, inorganic and organic carbon and undissolved substances were monitored. The water samples were collected from permanent sampling points during the growing season. The investigated compounds were determined in the laboratory by titration, gravimetry and spectrophotometry. Mean, median, interquartile range were determined within the basic descriptive statistics and the data were statistically processed by nonparametric tests. Results showed particularly significant influence of the littoral vegetation and wide strips of tree vegetation as an effective filter, which prevent pollution of surface water by nutrient runoff. In some cases, the land cover was reflected positive impact of vegetation on reducing contamination of the water above the level specified by legislation, therefore vegetation is great importance in the fight pollution of waterways. From the obtained data it is obvious that influence of anthropogenic pollution on surface water is very important, but appropriate land cover can minimalize this impact.
Klíčová slova:
povrchové vody; hydrochemické parametry; vliv zemědělství na kvalitu vod; krajinný pokryv; dusičnany; eutrofizace; suface water; hydrochemical parameters; the influence of farming on water quality; land cover; nitrates; eutrophication
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Vliv antropogenní činnosti na znečištění vybraných vodních nádrží v povodí Jordánu.
filtru proti znečišťování povrchových vod ve vodních tocích splachem živin. V některých případech se projevil pozitivní vliv vegetačního krajinného pokryvu v zamezení znečištění ...
Znečištění produkované kaprem obecným v závislosti na naplněnosti trávicího traktu.
HAVLÍNOVÁ, Šárka
2016 - český
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit a porovnat rozdíly v míře znečištění, které produkují ryby svou metabolickou činností v závislosti na naplněnosti trávicího traktu. Produkce znečištění byla sledována na 4 skupinách plůdku kapra obecného, který: 1) před zahájením pokusu neměl přístup k potravě; 2) před zahájením pokusu nepřijímal potravu po dobu 10 dnů; 3) před zahájením pokusu přijímal omezeně potravu; 4) před zahájením pokusu přijímal potravu spontánně v množství 2 % hmotnosti obsádky. Pokusy probíhaly v laboratorních podmínkách. Na počátku pokusu byly ryby jednotlivých skupin a známé hmotnosti umístěny do experimentálních akvárií s 20 litry odstáté vodovodní vody. Po 24 hodinách pobytu ryb v čisté vodě byly ryby z akvárií odloveny a vráceny do původních akvárií. Poté byla voda z jednotlivých experimentálních akvárií přefiltrována přes uhelon s velikostí ok 40 mikrometrů, čímž byla oddělena pevná fáze exkrementů, ve které byla stanovena celková sušina, koncentrace celkového fosforu a celkového dusíku. Ve filtrátu (vodné fázi exkrementů) byly stanoveny nerozpuštěné látky, celkový fosfor, celkový dusík a organické látky jako hodnoty BSK5, CHSKMn, CHSKCr. Ve filtrátu, po filtraci vodné fáze exkrementů přes skleněný filtr (1,2 mikrometrů) byly stanoveny amoniakální dusík [N-(NH3 + NH4+)], dusičnanový dusík [N-NO3-] a ortofosforečnanový fosfor [P-PO43-]. Z naměřených hodnot byla vypočtena produkce znečištění v přepočtu na 1 kg hmotnosti obsádky za 24 hodin. U všech sledovaných parametrů byly zaznamenány nejvyšší hodnoty u ryb, které před zahájením pokusu spontánně přijímaly potravu (ryby 4. skupiny). Ryby této skupiny vyprodukovaly v průměru 4 154 mg.kg-1.den-1 nerozpuštěných látek (částice 1,2 mikrometrů), 105,5 mg.kg-1.den-1 celkového fosforu, a 1 342 mg.kg-1.den-1celkového dusíku. Ve vodné fázi exkrementů této skupiny ryb bylo zachyceno v průměru 637 mg.kg-1.den-1 amoniakálního dusíku a 4,9 mg.kg-1.den-1 fosfátového fosforu. Hodnoty CHSKCr u této skupiny ryb dosáhly v průměru 4 561 mg.kg-1.den-1, a hodnoty BSK5 2 634 mg.kg-1.den-1. Hodnoty zjištěné u ostatních skupin ryb byly ve srovnání s těmito hodnotami několikanásobně nižší. The aim of my bachelor thesis was to determine and compare the differences in the levels of pollution produced by fish through their metabolic activities depending on the fullness of their digestive tract. The pollution production was detected in 4 groups of fry of the common carp: 1) the fish had no access to food for 2 days before the beginning of the experiment; 2) the fish did not eat for 10 days before the beginning of the experiment; 3) the fish had a limited food intake (pellets KP1) before the beginning of the experiment; 4) the fish accepted spontaneously feed (2% by weight of the stock). The experiments were carried out in laboratory conditions. In the beginning of the experiment, the fish of individual groups and known weight were placed in experimental aquariums filled with 20 l of tap water. The experiments took 24 hours and after that the fish were moved back into its origin tank. Water from the experimental aquariums was filtered through a screen with 40 micrometr mesh size. Both, filtered water ("aqueous phase excrements") and solids ("solid phase excrements") were analysed. Solids were analysed for a content of dry matter, total phosphorus (P) and nitrogen (N). Filtered water was analysed for a concentration of suspended solids, total nitrogen, total ammonia, total phosphorus, chemical oxygen demand (CODMn, and CODCr) and biochemical oxygen demand (BOD5). Aqueous phase excrements was filtered again through a glass filter (1.2 micrometr) and the filtrate was analysed for concentration of ammonia nitrogen [N (NH3 + NH4+)], nitrate nitrogen [N-NO3-] and orthophosphate phosphorus [P-PO43-]. Pollution detected in solids and in filtered water was related to 1 kg of live weight of fish per day. The parameters characterizing pollution excreted by fish achieved in the 4th group i.e. fish, which accepted spontaneously feed the highest values. The fish of this group secreted on average of 4,154 mg.kg-1.day-1 of suspended solids (particles 1.2 micrometr), 105,5 mg.kg-1.day-1 of total phosphorus and 1,342 mg.kg-1.day-1 of total nitrogen. In the aqueous phase excrements, there was detected on average of 637 mg.kg-1.day-1 of ammonia nitrogen 4.9 mg.kg-1.day-1 of phosphate phosphorus.4,561 mg.kg-1.day-1 of CODCr, 2,634 mg.kg-1.day- 1 of BOD5. The values detected in the other groups were times lower.
Klíčová slova:
kapr obecný; exkrementy; CHSK; BSK5; dusík; fosfor; krmná směs KP1; trávicí trakt; common carp; excrements; COD; BOD5; nitrogen; phosphorus; feed pelets KP1; digestive tract
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Znečištění produkované kaprem obecným v závislosti na naplněnosti trávicího traktu.
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit a porovnat rozdíly v míře znečištění, které produkují ryby svou metabolickou činností v závislosti na naplněnosti trávicího traktu. Produkce ...
Identifikace bodových zdrojů znečištění povrchových vod a jejich kvantifikace na vybraných povodích na Šumavě
TOMKOVÁ, Zdeňka
2010 - český
Během roku 2009 probíhalo hodnocení chemismu povrchových vod u tří malých povodí na Šumavě v oblasti Svatotomášské hornatiny, a sice Bukového (lesy), Mlýnského (polo-intenzivní odvodněná pastvina, část obce Pasečná) a Horského potoka (mokřady, lesy, kosené louky, část obce Svatý Tomáš). Snahou bylo zmapovat tři hlavní období v průběhu roku. Jarní odběr (12. květen) by měl ilustrovat začátek vegetačního období s vyššími průtoky vody. Letní odběr (21. červenec) je v období na vrcholu vegetační a turistické sezóny, sezónních prací v lese a především v zemědělství (pastva a kosení luk). Poslední odběr (21. říjen) reprezentuje období na konci vegetační sezóny, zpravidla s nejnižšími průtoky v korytě toku, konec turistické sezóny a ukončení celoplošné pastvy. Již v průběhu terénního šetření spojeného s odběrem vzorků a měřením vodivosti byly zjištěny některé přítoky se zvýšenou koncentrací rozpuštěných látek ve vodě. Zatímco na Bukovém potoce, jak se předpokládalo, se tyto přítoky víceméně nevyskytovaly, na Horském potoce se poměrně nečekaně, zato výrazně, projevily hned v pramenné oblasti. Na Mlýnském potoce se vyšší koncentrace rozpuštěných látek ve vodě vyskytovaly vzhledem k odvodnění a celoplošné pastvě dobytka dle předpokladu po celém povodí. Jednoleté sledování prokázalo výhodu hodnocení kvality vody jednoduchým měřením vodivosti přímo v terénu. Vysoké vodivosti vody na přítocích v terénu byly následně potvrzeny laboratorním rozborem na vybrané ionty. Na základě identifikace bodových zdrojů znečištění bylo navrženo doporučení pro zlepšení současného stavu. An evaluation of chemical parameters of surface waters proceed in the three small basin areas in Šumava Mountains, in the area of Svatý Tomáš highlands, during the year 2009: Bukový (woods), Mlýnský (semi{--}intensive and drained pasture, part of Pasečná village) and Horský stream (wetlands, woods, mowed meadows, a part of Svatý Tomáš village). The aim was to chart the three main periods during the year. The spring sampling (the 12th May) should illustrate the beginning of growing season with higher water flow rates. The summer sampling (the 21st July) is the period on the top of growing and touristic season, seasonal works in wood and especially in agriculture (grazing and mowing meadows). The last sampling (the 21st October) represents the season at the end of growing season, generally with the lowest flow rates in the stream, the end of touristic season and the end of full{--}area grazing. Already during the field research, involving the water sampling and conductivity measurement, there were some inflows with increased concentrations of dissolved solids found. Whereas in Bukový stream, as has been assumed, these inflows didn´t more or less occur, in Horský stream they had, relatively surprisingly but significantly, appeared immediately in headwater area. The elevated concentrations of dissolved solids occurred in Mlýnský stream in the whole area of basin, as has been assumed regarding to drainage and full{--}area grazing. One year monitoring proved the advantage of water quality evaluation using simple measurement of conductivity in field. High water conductivity in field was subsequently confirmed by laboratory analysis of selected ions. On the basis of identification of point sources of pollution, the recommendation improving present condition was suggested.
Klíčová slova:
povodí; vodivost; voda; bodové zdroje znečistění; anionty; kationty; basin area; conductivity; water; point source pollution; anions; cations
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Identifikace bodových zdrojů znečištění povrchových vod a jejich kvantifikace na vybraných povodích na Šumavě
po celém povodí. Jednoleté sledování prokázalo výhodu hodnocení kvality vody jednoduchým měřením vodivosti přímo v terénu. Vysoké vodivosti vody na přítocích v terénu byly následně ...
Hodnocení znečištění stojatých povrchových vod zelenými řasami a sinicemi pomocí jejich spektrálních vlastností
LAŠTOVIČKOVÁ, Radka
2021 - český
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením znečištění stojatých vod zelenými řasami a sinicemi za pomoci jejich spektrálních vlastností. Jako modelové území pro vyhodnocování byly zvoleny nádrže Hracholusky a Švihov. V těchto vodách bylo znečištění vyhodnocováno pomocí určení koncentrace chlorofylu-a a získáním hodnot odrazivosti jak ze spektroradiometru, tak ze satelitních snímků. Na základě výsledků jsme dokázali určit, že v obou vodních nádržích dochází k vysokému výskytu koncentrace chlorofylu-a, který slouží jako ukazatel míry znečištění povrchových vod. Obecně lze tvrdit, že koncentrace chlorofylu-a roste na místech, kde nedochází k cirkulaci vody. V těchto nádržích se jedná o začátek vzdutí a také o břehy. Výsledky dále ukázaly vhodnost použití dat dálkového průzkumu Země pro hodnocení znečištění velkých vodních ploch řasami a sinicemi. This diploma thesis deals with the evaluation of pollution of stagnant waters by green algae and cyanobacteria using their spectral properties. We chose the Hracholusky and Švihov reservoirs as a model area for evaluation. In those waters, the degradation was evaluated by determining the chlorophyll- concentration and by obtaining an evaluation reflectance from both the spectroradiometer and satellite images. Based on the results, we are able to determine that a high incidence of chlorophyll- concentration occurs in both water reservoirs, which serves as an indicator of the degree of polluting the body's surface water. In general, it can be argued that the concentration of chlorophyll-a increases in places where no water circulation occurs. In those tanks it is the beginning of the swell and also the shores. The results also demonstrate the great suitability of using Earth remote sensing data to assess the pollution of large bodies of water by algae and cyanobacteria.
Klíčová slova:
Řasy a sinice; znečištění povrchových vod; chlorofyl-a; monitoring; Algae and cyanobacteria; surface water pollution; chlorophyll-a; monitoring
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Hodnocení znečištění stojatých povrchových vod zelenými řasami a sinicemi pomocí jejich spektrálních vlastností
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením znečištění stojatých vod zelenými řasami a sinicemi za pomoci jejich spektrálních vlastností. Jako modelové území pro vyhodnocování byly ...
Využití bioakumulačních schopností vodních rostlin a mechů k posouzení znečištění vodárenského toku horní Malše vybranými rizikovými prvky.
BEDĚRKOVÁ, Ivana
2009 - český
Cílem diplomové práce bylo využití bioakumulačních schopností vodních rostlin, a zvláště mechů, pro monitoring výskytu rizikových prvků v povrchových vodách. Práce hodnotí obsah rizikových prvků v těchto bioindikátorech ve vztahu ke kvalitě vodárenského toku Malše. Vodní mechy citlivě odrážejí stav vodního prostředí a potvrzují z hlediska obsahu sledovaných prvků (chrom, arsen, zinek, olovo, kadmium, rtuť a uran) velmi dobrou kvalitu vody horní Malše a její vhodnost k vodárenskému využití. The aim of the graduation theses was the using bioaccumulation efficiency of plants, especially water mosses, for the monitoring of the occurence of risk elements in surface waters. The graduation theses assess the content of risk elements in this bioindicators in relation to quality of water supply river Malše. Water mosses susceptibly reflect the statement of water environment and they confirm very good quality of water in river Malše and its usability as water supply river in term of content of monitored risk elements (chrome, arsenic, zinc, lead, cadmium, mercury and uranium).
Klíčová slova:
vodní mechy; bioakumulace; rizikové prvky; znečištění; řeka Malše; water mosses; bioaccumulation; risk elements; pollution; river Malše
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Využití bioakumulačních schopností vodních rostlin a mechů k posouzení znečištění vodárenského toku horní Malše vybranými rizikovými prvky.
Cílem diplomové práce bylo využití bioakumulačních schopností vodních rostlin, a zvláště mechů, pro monitoring výskytu rizikových prvků v povrchových vodách. Práce hodnotí obsah rizikových ...
Hodnocení kontaminace ryb ve vybraných rybářských revírech
ČERVENÝ, Daniel
2010 - český
Tato práce se zabývá hodnocením kontaminace ryb vybranými cizorodými látkami z řad toxických kovů, polychlorovaných bifenylů a dioxinů ve vybraných rybářských revírech. Pro účely hodnocení kontaminace byly vybrány rybářsky atraktivní revíry Vltava 20 ? Kořensko (421090), Údolní nádrž Rozkoš (451200), Odrava 1 - ÚN Jesenice (431200) a Vltava 28 P (423040). Odlovy byly prováděny pomocí elektrických agregátů a rybářských udic. Sledování obsahu cizorodých látek bylo prováděno ve svalovině ryb odlovených v dané lokalitě. Ve svalovině ryb byly sledovány koncentrace Hg, Cd, Pb, PCB, DDT, HCH, HCB, a dioxinů. The object of this thesis is the assessment of fish contamination by selected foreign substances as toxic metals, polychlorinated bifenyls and dioxines in selected fishing districts. For the thesis' purpose the attractive fishing districts Vltava 20 - Kořensko (421090), Údolní nádrž Rozkoš (451200), Odrava 1 ? ÚN Jesenice (431200) and Vltava 28 P (423040) were selected. Fish were caught by electric device and fishing rods. Foreign substances content monitoring was made in fish muscle tissues from selected locality. Concentrations of Hg, Cd, Pb, PCB, DDT, HCH, HCB, and dioxines in fish muscle tissues were monitored.
Klíčová slova:
kontaminace ryb; hygienické limity; toxicita; PCB; dioxiny; rtuť; kadmium; olovo; znečištění vody; fish contamination; toxicity; water pollution; PCB; dioxines; mercury; cadmium; lead
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Hodnocení kontaminace ryb ve vybraných rybářských revírech
Tato práce se zabývá hodnocením kontaminace ryb vybranými cizorodými látkami z řad toxických kovů, polychlorovaných bifenylů a dioxinů ve vybraných rybářských revírech. Pro účely hodnocení kontaminace ...
Diverzita makrozoobentosu v toku ovlivněném vyústěním vyčištěné odpadní vody z ČOV
SOUKUPOVÁ, Tereza
2016 - český
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit diverzitu makrozoobentosu na podélném profilu Živného potoka, který protéká městem Prachatice a je do něj vyústěn výtok z městské ČOV. Byly prováděny odběry na 4 profilech- C, U, E a R, každý v pěti různých datech během roku 2015. Na základě determinace a stanovení početnosti a biomasy byl spočten saprobní index a Shannon-Wienerův index diverzity. Biomasa ani početnost společenstva makrozoobentosu se statisticky významně nelišila mezi jednotlivými odběrovými profily. Naopak hodnoty saprobního indexu a indexu diverzity se mezi lokalitami statisticky významně lišily (p < 0,05). Nejvyšší průměrné hodnoty početnosti a biomasy makrozoobentosu bylo dosaženo nad výtokem z ČOV v profilu U (2068 ? 1712 ind.m-2), naopak nejnižší průměrné hodnoty početnosti byly zjištěny v profilu E pod výtokem z ČOV (925 ? 781 ind.m-2), biomasa společenstva makrozoobentosu byla nejnižší v profilu R (4,25 g.m-2). Saprobní index se pohyboval v hodnotách 1,55 - 2,32 odpovídajících betamezosaprobitě, což nám o toku vyjadřuje, že se jedná o mírně až středně organicky znečištěnou vodu. Index diverzity byl nejvyšší v kontrolním profilu C (H´= 2,59), naopak v následujícím profilu U, který se nacházel ve městě nad ČOV, byl nejnižší (H´= 1,52). The aim of this work was to evaluate the diversity of macrozoobenthos at Živný stream. This stream flows through the town of Prachatice, where outfall of the town's wastewater treatment plant (WWTP) flown into it. Sampling was carried out in 4 profiles; C, U, E and R, each in five different dates during the year 2015. Saprobic index and Shannon-Wiener diversity index were calculated based on abundance and biomass of macroinvertebrate community. Neither biomass nor abundance did not show any significant differences among sampling profiles. On the contrary the values of saprobic index and diversity index differed significantly among sampling sites (p < 0.05). Highest average value of abundance and biomass of macrozoobenthos was reached above the outfall of WWTP in profile U (2068 ? 1712 ind.m-2), while the lowest average value of abundance was found in profile E under the outfall of WWTP (925 ? 781 ind.m-2). The biomass of macrozoobenthos community was the lowest in the profile R (4.25 g.m-2). The saprobic index ranged from 1.55 to 2.32. These values correspond to betamesosaprobity which reveals that the creek contains moderately to medium organically polluted water. The diversity index was highest in sampling profile C (H' = 2.59), on the contrary in the following profile U, which was placed in the town above the WWTP, the diversity index was lowest (H' = 1.52).
Klíčová slova:
abundance; biomasa; saprobní index; index diverzity; organické znečištění; abundance; biomass; saprobic index; diversity index; organic pollution
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Diverzita makrozoobentosu v toku ovlivněném vyústěním vyčištěné odpadní vody z ČOV
odpovídajících betamezosaprobitě, což nám o toku vyjadřuje, že se jedná o mírně až středně organicky znečištěnou vodu. Index diverzity byl nejvyšší v kontrolním profilu C (H´= ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze