Yes (24)
Used filters
(3)
Number of found documents:
24
Published from
to
Východiská pre tvorbu priemyselnej politiky udržateľnej konkurencieschopnosti sklárskeho priemyslu Českej republiky
Slunčík, Peter; Lang, Helmut; Dvořáček, Jiří; Smrček, Antonín
2004 - Slovak
ABSTRACT The subject of this doctoral thesis is a framework for building an industrial policy for sustainable competitiveness of the glass industry in the Czech Republic. Industrial policy and competitiveness do not have commonly accepted definitions. Concepts on definitions differ across nations, regions, stage of development and over time -- in short or long time. Coming from these problems there are questions connected with horizontal or sectoral level of application. Globalization is a challenge for industry, the environmental issues alike. On one hand side is there enormous growth of costs on the other growth of business opportunities. Systemic approach to analysis of the complex of business environment brought progress to solve problems connected with articulation integrated levels. A complete analysis of the glass industry enables to understandnot only problems but also challenges driving the industry. Quality of political environment and mutual collaboration with all the actors is crusial for next development of succesful sustainable growth of the national economy. There is not the question if to do the industrial policy or not; the question is: how to do it? ABSTRACT The subject of this doctoral thesis is a framework for building an industrial policy for sustainable competitiveness of the glass industry in the Czech Republic. Industrial policy and competitiveness do not have commonly accepted definitions. Concepts on definitions differ across nations, regions, stage of development and over time -- in short or long time. Coming from these problems there are questions connected with horizontal or sectoral level of application. Globalization is a challenge for industry, the environmental issues alike. On one hand side is there enormous growth of costs on the other growth of business opportunities. Systemic approach to analysis of the complex of business environment brought progress to solve problems connected with articulation integrated levels. A complete analysis of the glass industry enables to understandnot only problems but also challenges driving the industry. Quality of political environment and mutual collaboration with all the actors is crusial for next development of succesful sustainable growth of the national economy. There is not the question if to do the industrial policy or not; the question is: how to do it?
Keywords:
Průmyslová politika; systemický přístu; životní prostředí; konkurenceschopnost; systemic approach; environment; competitiveness; industrial policy
Available in digital repository of the Library of University of Economics.
Východiská pre tvorbu priemyselnej politiky udržateľnej konkurencieschopnosti sklárskeho priemyslu Českej republiky
ABSTRACT The subject of this doctoral thesis is a framework for building an industrial policy for sustainable competitiveness of the glass industry in the Czech Republic. Industrial policy and ...
Politické aspekty migrácie v Českej republike a na Slovensku
Štefančík, Radoslav; Klíma, Michal; Horváth, Július; Drbohlav, Dušan; Romancov, Michael
2004 - Slovak
Centrální hypotéza dizertační práce vychází ze zjištění, že podobně jako v zemích západní Evropy pod vlivem různých okolností, pozorujeme odklon od původně proklamovaného multikulturního konceptu integrace směrem k individuálním-občanské integraci také v České republice. Cílem práce nebylo jen verifikovat předpokládaný trend ve vývoji migrační politiky, ale také hledat příčiny její modifikace. Formulování hypotézy, která by se vztahovala rovněž na Českou republiku i na Slovensko, bylo komplikovanější. Zatímco tvorba migrační politiky v oblasti začleňování přistěhovalců do autochtonní společnosti má v České republice delší tradici i vzhledem k vyšší počet přistěhovalců, na Slovensku je dosud ve svých počátcích. Dokonce některé teprve nedávno přijaté výstupy veřejné politiky proklamovali uplatňování multikulturního rozměru ve vztahu k cizincům. Skutečná politika vypověděla úplně o jiném přístupu. Hlavní hypotéza práce tak byla doplněna o subhypotézu vztahující se k podmínkám Slovenska: Multikulturní rozměr přístupu k přistěhovalcům v minulosti existoval pouze v proklamativní rovině a pouze v dílčích dokumentech. Vzhledem k nedávnému přijetí konceptu integrační politiky, která není založena na principech multikulturalismu, jsou zmínky o něm reziduálním projevem předchozí nesystematické úpravy migrace a integrace ve výstupech veřejné politiky. V reálných podmínkách bylo provedeno několik kroků bránících aplikování principů tohoto modelu. V případě České republiky byla zaznamenána změna již v oblasti přistěhovalecké politiky v souvislosti s hospodářskou krizí. Stejně byl prokázán obsahový posun v přístupu k integraci cizinců. Složitějším se ukázalo sledovat tento vývoj v procesu tvorby slovenské migrační politiky. Veřejná politika v oblasti migrace a integrace cizinců byla do roku 2009 charakteristická výrazným nezájmem ze strany státních orgánů. V případě České republiky je během několika let zřejmý posun od komunitaristicko-multikulturního modelu k individuální občanské integraci. Za hlavní prostředek integrace se považuje ovládání jazyka. V případě Slovenské republiky byl původně proklamovaný multikulturní přístup jen pozůstatek nesystematické a nahodilé úpravy integrační politiky a v reálném životě přistěhovalců nic neznamenal. Na Slovensku prakticky do roku 2009 neexistovala integrační politika. Posun v pohledu na migraci zaznamenávají ve svých obsahových dokumentech i politické strany. Podobně jako ve výstupech veřejné politiky, byl posun od multikulturalismu zaznamenán v předvolebních programech českých politických stran. Otázka migrace na Slovensku zatím ve volební kampani nerezonovala. Slovenské politické strany zatím nemají jasnou představu o možnostech integrace přistěhovalců žijících na Slovensku. Centrálna hypotéza vychádza z konštatovania, že podobne ako v krajinách západnej Európy pod vplyvom rôznych okolností pozorujeme odklon od pôvodne proklamovaného multikultúrneho konceptu integrácie smerom k individuálno-občianskej integrácii aj v Českej republike. Cieľom práce nebolo len verifikovať predpokladaný trend vo vývoji migračnej politiky, ale aj hľadať príčiny jej modifikácie. Sformulovanie hypotézy, ktorá by sa vzťahovala rovnako na Českú republiku i na Slovensko bolo komplikovanejšie. Zatiaľ čo tvorba migračnej politiky v oblasti začleňovania prisťahovalcov do autochtónnej spoločnosti má v Českej republike dlhšiu tradíciu aj vzhľadom na vyšší počet prisťahovalcov, na Slovensku je doteraz vo svojich začiatkoch. Dokonca niektoré len prednedávnom prijaté výstupy verejnej politiky proklamovali uplatňovanie multikultúrneho rozmeru vo vzťahu k cudzincom. Skutočná politika vypovedala úplne o inom prístupe. Hlavná hypotéza práce tak bola doplnená o subhypotézu vzťahujúcu sa k podmienkam Slovenska: Multikultúrny rozmer prístupu k prisťahovalcom v minulosti existoval len v proklamatívnej rovine a len v čiastkových dokumentoch. Vzhľadom k nedávnemu prijatiu konceptu integračnej politiky, ktorá nie je založená na princípoch multikulturalizmu, sú zmienky o ňom reziduálnym prejavom predchádzajúcej nesystematickej úpravy migrácie a integrácie vo výstupoch verejnej politiky. V reálnych podmienkach bolo uskutočnených viacero krokov brániacich aplikovaniu princípov tohto modelu. Obsahovou analýzou a diachrónnou komparatívnou metódou skúmaných dokumentov možno konštatovať, že v prípade Českej republiky bola zaznamenaná zmena už v oblasti prisťahovaleckej politiky. Zatiaľ čo pred finančnou krízou pristupovala vláda k zamestnávaniu cudzincov ochotne, v dôsledku dopadov naštartovala reštrikčnú imigračnú politiku. Rovnako bol dokázaný obsahový posun v prístupe k integrácii cudzincov. Zložitejším sa ukázalo sledovať tento vývoj v procese tvorby slovenskej migračnej politiky. Verejná politika v oblasti migrácie a integrácie cudzincov bola do roku 2009 charakteristická výrazným nezáujmom zo strany štátnych orgánov. V prípade Českej republiky je v priebehu niekoľkých rokov evidentný posun od komunitaristicko-multikultúrneho modelu k individuálno-občianskej integrácii. Za hlavný prostriedok integrácie sa považuje ovládanie jazyka. V prípade Slovenskej republiky bol proklamový multikultúrny prístup len pozostatok nesystematickej úpravy integračnej politiky a v reálnom živote prisťahovalcov nič neznamenal. Na Slovensku prakticky do roku 2009 neexistovala integračná politika. Posun v pohľade na migráciu zaznamenávajú vo svojich obsahových dokumentoch aj politické strany. Podobne ako vo výstupoch verejnej politiky, bol posun od multikulturalizmu zaznamenaný aj v predvolebných programoch českých politických strán. Otázka migrácie na Slovensku zatiaľ vo volebnej kampani nerezonovala. Slovenské politické strany zatiaľ nemajú jasnú predstavu o možnostiach integrácie prisťahovalcov.
Keywords:
multikulturalismus; migrační politika; migrace; Multiculturalism; Migration Policy; Migration
Available in digital repository of the Library of University of Economics.
Politické aspekty migrácie v Českej republike a na Slovensku
Centrální hypotéza dizertační práce vychází ze zjištění, že podobně jako v zemích západní Evropy pod vlivem různých okolností, pozorujeme odklon od původně proklamovaného multikulturního konceptu ...
Vybrané efekty investičnej podpory na štátny rozpočet a zamestnanosť v ČR
Bolcha, Peter; Schwarz, Jiří; Zemplinerová, Alena; Krajč, Marian
2004 - Slovak
The policy of investment incentives is applied in majority of countries all over the world. This popularity is in contradiction with rare academic analyses of this phenomenon and those few existing are not reflected by the actual policy. This work intends to partially fill the first gap and is devoted to estimation of fiscal impact of the policy and also its effects on employment. It contains a proposal of cost-benefit calculation and its application in Czech Republic. The necessary condition for any application of this method, one needs to assess causal impact of such policy on investment and also indirect effects in the labour market. Comparison of investment behavior of supported firms and firms from control group (chosen by matching estimator) shows that the extra investment generated (or maybe only accelerated) was at most 30% of contracted amounts. Indirect effects in labour market are estimated via dynamic model of employment using Heckman's treatment of selection. Inquireies show that linkage effects dominate the crowding out effects, signalling that domestic firms on average benefit from the presence of their foreign conterparts. Turning to supported vs. nonsupported firms, this effect diminishes. For estimation of various scenarios of fiscal and employment effects I use results from econometric estimates of this work as well as the other works from Czech environment. The unitary fiscal cost of one job created is several hundred tousand CZK and therefore the net cost has to be confronted with other potencial benefits of policy. With respect to fact that majority of firms resides and operates in Czech Republic prior the incentive award, technological transfer or other positive effects do not find much support in my findings. This indicates that the arguments for the provision of this policy in Czech economy are not valid (any more). Politika podpory investícií je v súčasnosti bohato rozšírená po svete. Hromadnosť výskytu a ďalšiu expanziu však nereflektujú akademické výskumy a naopak reálna politika príliš neprihliada ani k pár existujúcim analýzam. Táto práca čiastočne zapĺňa prvú zmienenú medzeru a venuje sa odhadu efektu politiky podpory investícií na štátny rozpočet a na zamestnanosť. Konkrétne, obsahuje návrh a prevedenie cost-benefit kalkulácie vybraných efektov v podmienkach Českej republiky. Pre uplatnenie návrhu v konkrétnom čase a priestore je nutnou podmienkou odhad kauzálneho efektu politiky na investície a nepriamych efektov na trh práce. Z porovnania chovania podporených firiem a kontrolnej skupiny vybranej pomocou stratégie matching estimator vychádza, že podpora mohla zvýšiť investičnú aktivitu najviac o 30% investícií z projektov. Nepriame efekty na trhu práce (výslednica vytesňovacieho a sieťového efektu) na nepodporené firmy sú merané pomocou dynamického modelu zamestnanosti za použitia Heckmanovho modelu selekcie umožňujúceho zohľadniť zánik firiem. Na trhu práce zo strany zahraničných firiem prevažujú mierne pozitívne efekty, i keď po zúžení skupiny na podporené firmy nie sú štatisticky významne odlišné od nuly. Pre výpočet fiškálneho dopadu a dopadu na zamestnanosť je vytvorených niekoľko scenárov používajúcich parametre z ekonometrických odhadov tejto práce a zároveň ďalších štúdií z ČR. Fiškálny náklad prepočítaný na jedno nové pracovné miesto sa pohybuje rádovo v státisícoch korún; v tomto ohľade politika nebola efektívna a čistý náklad je nutné konfrontovať s jej ostatnými cieľmi. Vzhľadom na to, že väčšina podporených firiem už na území ČR operuje dlho pred samotnou podporou, oporu vo výsledkoch tejto práce nenachádzajú ani technologický transfer či iné argumenty. To ukazuje, že opodstatnenosť tejto selektívnej podpory v českých podmienkach s veľkou pravdepodobnosťou stratila svoj význam.
Keywords:
fiskální efekt; cost-benefit analýza; podpora investic; fiscal effect; cost-benefit analysis; investment incentives
Available in digital repository of the Library of University of Economics.
Vybrané efekty investičnej podpory na štátny rozpočet a zamestnanosť v ČR
The policy of investment incentives is applied in majority of countries all over the world. This popularity is in contradiction with rare academic analyses of this phenomenon and those few existing ...
Makroekonomické súvislosti Taylorovho pravidla
Mičúch, Marek; Chytil, Zdeněk; Kupka, Martin; Sedláček, Petr
2004 - Slovak
I když existuje velké množství výzkumných prací zabývajících se měnovými pravidly, ví se málo o vnitřním vztahu mezi jednotlivými cíly pravidel. Výzkumný přístup často spočívá v zdokonalování parametrů nebo hledání proměnných ve snaze o co nejdokonalejší fungování pravidla. Celkovým dojmem z existující literatury jest, že když jsou cíle nastaveny správně, neexistuje kontradikce v jejich dosahování. Disertace obrací pozornost k možnosti součastně dosáhnout všech zahrnutých cílů. Analyzované jsou rozptyly inflace a produktu, které jsou nejčastějšími cíly měnových pravidel. Hlavním nástrojem analýzy je kalkulování mezer a regrese časové řady (metodou nejmenších čtverců). Zpracovaná jsou data 14 zemí. Země jsou rozděleny do dvou skupin podle velikosti ekonomiky: malé ekonomiky (Belgie, ČR, Nizozemí, Irsko, Maďarsko, Rakousko, SR); velké ekonomiky (euro zóna, Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Švédsko, USA). Výsledky analýzy ukazují, že v případě kdy měnová autorita sleduje měnové pravidlo s více cíly, je konfrontována s omezením. Spíš než současné dosažení obou cílu, musí respektovat výměnný vztah mezi nimi. Rozptyly produktu dosahovaly konzistentně vyšších hodnot než rozptyly inflace. Zjištění implikuje, že měnová autorita musí řešit optimalizační úkol s omezením. Volí kombinaci různě vysokých rozptylů v protikladu se situací, ve které dosahuje nízkých rozptylů obou cílů. Aj keď existuje veľké množstvo výskumných prác zaoberajúcich sa menovými pravidlami, vie sa málo o vnútornom vzťahu medzi jednotlivými cieľmi pravidiel. Výskumný prístup spočíva často v precizovaní parametrov, alebo hľadaní premenných v snahe o čo najdokonalejšie fungovanie pravidla. Celkovým dojmom z existujúcej literatúry je, že ak sú ciele nastavené správne, neexistuje kontradikcia v ich dosahovaní. Dizertácia obracia pozornosť k možnosti súčasne dosiahnuť všetky zahrnuté ciele. Analyzované sú rozptyly inflácie a produktu, ktoré sú najčastejšími cieľmi menových pravidiel. Hlavným nástrojom analýzy je kalkulovanie medzier a regresia časovej rady (metódou najmenších štvorcov). Spracované sú dáta 14 krajín. Krajiny sú rozdelené do dvoch skupín podľa veľkosti ekonomiky: malé ekonomiky (Belgicko, ČR, Holandsko, Írsko, Maďarsko, Rakúsko, SR); veľké ekonomiky (euro zóna, Francúzsko, Nemecko, Taliansko, Španielsko, Švédsko, USA). Výsledky analýzy ukazujú, že ak menová autorita sleduje menové pravidlo s viacerými cieľmi, je konfrontovaná s obmedzením. Skôr než súčasné dosiahnutie oboch cieľov musí rešpektovať výmenný vzťah medzi nimi. Rozptyly produktu dosahovali konzistentne vyšších hodnôt než rozptyly inflácie. Zistenie implikuje, že menová autorita musí riešiť optimalizačnú úlohu s obmedzením. Volí kombináciu rôzne vysokých rozptylov v protiklade so situáciou, v ktorej dosahuje nízke rozptyly oboch cieľov.
Keywords:
úroková sazba; Taylor; rozptyl; produkt; inflace; měnové pravidlo; inflation; interest rate; monetary policy rule; Taylor; variance; output
Available in digital repository of the Library of University of Economics.
Makroekonomické súvislosti Taylorovho pravidla
I když existuje velké množství výzkumných prací zabývajících se měnovými pravidly, ví se málo o vnitřním vztahu mezi jednotlivými cíly pravidel. Výzkumný přístup často spočívá v zdokonalování ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases