Used filters (1)  Zrušit všechna omezení
Number of found documents: 445459
Published from to

Využití hodnotících škál na oddělení následné péče
JINDRLOVÁ, Lenka
2017 - Czech
Současný stav: Hodnotící škály napomáhají sestrám k objektivnímu posouzení zdravotního stavu pacienta. Pomocí hodnotících škál je možné určit oblasti pacientových potřeb a plánovat intervence vedoucí k řešení jeho problémů. Na oddělení následné péče jsou hospitalizováni pacienti po stanovení základní diagnózy a stabilizaci jejich zdravotního stavu. Na tomto oddělení je poskytována ošetřovatelská péče a rehabilitační ošetřovatelství, fyzická a mentální aktivizace, nutriční péče, rehabilitace a odborná ergoterapie (Doležalová, 2011). Cílem výzkumného šetření bylo určit rozsah využití hodnotících škál na oddělení následné péče, popsat obsah jednotlivých hodnotících škál, zjistit názor sester na přínos hodnotících škál pro praxi a vyhodnotit úplnost a komplexnost práce sester s hodnotícími škálami. Metodika a výzkumný soubor: Výzkum byl realizovaná metodou kvalitativního výzkumného šetření provedeného technikami hloubkového rozhovoru, obsahové analýzy hodnotících škál a obsahové analýzy ošetřovatelské dokumentace. Rozhovory byly vedeny s pěti sestrami pracujícími na oddělení následné péče. Obsahová analýza byla zaměřena na 5 hodnotících škál, které sestry využívají při plánování ošetřovatelské péče a 10 vybraných komplexních ošetřovatelských dokumentací. Z výsledků vyplývá, že sestry využívají hodnotící škály Bartelův test základních všedních činností k posouzení soběstačnosti pacienta při vykonávání denních činností. Přepracovaná stupnice Nortonové slouží k určení rizika vzniku dekubitu, Rizikové faktory pádu k identifikaci rizika pádu, Hodnocení nutričního stavu ke stanovení rizika malnutrice a Bolest hodnocení a monitorace. Screening je prováděn u všech pacientů přijatých na oddělení do 24 hodin po příjmu, při změně stavu pacienta a v pravidelných intervalech jednou týdně. Bolest je hodnocena denně. Názor sester je pozitivní na první screening, avšak rescreening hodnotí participantky negativně především u soběstačných pacientů. Výsledky také ukazují, že práce sester s hodnotícími škálami je neúplná a nekomplexní. Bylo zjištěno, že nejsou dodržovány formální náležitosti záznamu, především opravy chybných záznamů, označení všech bodů hodnotících škál a správně sečteny body. K rescreeningu nedochází vždy v pravidelných intervalech a plánování ošetřovatelských intervencí v návaznosti na zjištěná rizika a rescreening jsou nedostatečná. Závěr a využití pro praxi: Výsledky předkládaného kvalitativního výzkumu nemohou být zevšeobecňovány. Pro verifikaci našich závěrů by bylo vhodné realizovat kvantitativní studii, jejíž cíle by bylo na širším souboru uzavřených nebo otevřených ošetřovatelských dokumentací vyhodnotit úplnost a komplexnost vedení hodnotících škál. Vzhledem ke zjištění chybného vyhodnocování hodnotících škál proběhl na Oddělení následné péče odborný seminář, prostřednictvím kterého byly sestry seznámeny s hodnotícími škálami, jejich využitím a prací s nimi. Součástí školení byla i prezentace výsledků výzkumného šetření. Current Situation: Rating scales help nurses judge the patient´s health condition objectively. Via rating scales it is possible to state the areas of a patient´s needs and plan interventions leading to solutions of his or her problems. In after-care departments, patients who have already had their basic diagnosis set and their health-condition stabilized, are hospitalized. In this department, nursing care as well as rehabilitation nursing, physical and mental activization, nutrition care, rehabilitation, and professional ergotherapy, are provided (Doležalová, 2011). The aim of this research was to determine the range of use of rating scales in after-care departments, to describe the content of individual rating scales, to find out about the nurses´ perspectives on the advantages of rating scales for practical use, and to evaluate the complexity of nurses´ work with rating scales. Methodology and Research File: The research was implemented via the method of a qualitative survey using in-depth interview, rating scale content analysis, and nursing documentation content analysis. Interviews were carried out with five nurses working in the after-care department. Content analysis was focused on 5 rating scales used by the nurses when planning nursing care, and 10 chosen complex pieces of nursing documentation. The results prove clearly that the nurses use Bartel´s test of basic every-day activities to evaluate the patient´s self-sufficiency when carrying out everyday activities. Norton´s redesigned scale serves the determination of decubitus formation, risky factors of a fall to identify the risk of the fall, evaluation of nutritional status to determine malnutrition risk, and pain evaluation and monitoring. Screening is carried out in all patients accepted at the department up to 24h after having been accepted, at a change of health- situation in a patient, and in regular intervals once a week. Pain is evaluated daily. The nurses´ point of view is positive towards the first screening, but rescreening is evaluated negatively by the participants, especially in self-sufficient patients. The results also prove that nurses´ work with rating scales is incomplete and not complex. It was found out that formal recording requirements were not followed, concerning corrections of record errors, marking all points in rating scales and a correct point sum. Re-screening is not always done in regular intervals, nursing intervention planning in relation to the observed risks and re-screening are insufficient. Conclusion and Practical Use: The results of the submitted qualitative research may not be generalized. To verify our conclusions it would be suitable to implement a quantitative study the aim of which would be to evaluate the complexity of rating scales, based on a wider file of closed or open pieces of nursing documentation. With regard to findings of an incorrect evaluation of rating scales, there was an expert seminar held in the after-care department, through which the nurses were introduced to rating scales, their use and working with them. Survey result presentation was a part of the educating programme. Keywords: Hodnotící škála; posouzení zdravotního stavu; ošetřovatelský proces; oddělení následné péče; Rating scale; after care; nursing documentation; nursing proces; health condition evaluation Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Využití hodnotících škál na oddělení následné péče

Současný stav: Hodnotící škály napomáhají sestrám k objektivnímu posouzení zdravotního stavu pacienta. Pomocí hodnotících škál je možné určit oblasti pacientových potřeb a plánovat intervence vedoucí ...

JINDRLOVÁ, Lenka
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2017

Ošetřovatelská péče o ženu s karcinomem prsu
MOJŽÍŠOVÁ, Šárka
2017 - Czech
Karcinom prsu patří k nejčastějším nádorovým onemocněním žen a hlavní příčinou úmrtí u nás. Ve většině případů postihuje ženy v produktivním věku. Ročně onemocní v České republice až šest tisíc žen touto zákeřnou nemocí. Nejčastější metodou včasného záchytu karcinomu je samovyšetření prsu, mamografické vyšetření prsu a preventivní prohlídky u gynekologa. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou znalosti žen o karcinomu prsu, dále zjistit jaké dostaly informace při propuštění do domácí péče a zjistit, jak se jim změnil život po operaci prsu. K cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Jaké měly ženy znalosti před onemocněním o karcinomu prsu? V jakých oblastech sestry informují ženy při propuštění do domácí péče? Co ženám toto onemocnění dalo a vzalo? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření a sběr dat byl proveden technikou polostrukturovaného rozhovoru s pacientkami, které prodělali karcinom prsu. Z výsledků výzkumu se ukázalo, že znalosti žen o karcinomu prsu před onemocněním jsou minimální, přesto každá z pacientek o onemocnění věděla, že existuje a je nebezpečné. Ale většina žen se přiznala, že se o toto onemocnění více nezajímala a nepřipouštěla si, že by mohli onemocnět. Dále bylo zjištěno že informace při propuštění do domácí péče jsou velmi různorodé a ve většině případech pacientky neobdrželi všechny podstatné informace, co by měly. Dále bylo zjištěno, že po operaci prsu zaznamenaly změny ve svém životě všechny pacientky, převážně ve stravování a zvýšené únavě na čemž se shodli téměř všechny. Výstupem bakalářské práce je návrh na přednášku (Příloha 4) zaměřený na důležitost samovyšetření prsou a správnou techniku, který by mohl být nabídnut podpůrným skupinám. Breast cancer is one of the most common tumor diseases in women, and the main cause of death in our country. In most cases, it affects women in productive age. Up to six thousand women die from this insidious disease. The most common method of an early carcinoma detection is breast self-examination, mammographic examination and preventive gynaecologist examinations. The aim of this thesis was to find out what knowledge women have about breast cancer, and to find out how informed they were when released for home care, and to find out how their lives changed after breast surgery. Four research questions were determined to accompany the aims. What knowledge about breast cancer did the women have before the disease? In what areas do nurses inform the women when releasing them for home care? What did the disease give the women and what did it take from them? Processing the bachelor thesis used a qualitative research and data collecting was done via a semi-structured interview with patients who had gone through breast cancer. The research results have proven that the women´s knowledge about breast cancer before the disease is minimal, nevertheless, every patient did know the disease existed and it was dangerous. But most women admitted they were not deeply interested in this disease, nor did they admit they could become ill. Further on, it was found out that information given during home-care release is various and in most cases the patients did not receive all significant information they should have received. Further on, the research found out that after the surgery, all patients did notice significant changes in their lives, especially in diet and greater fatigue, on which almost all agreed. The outcome of the bachelor thesis is a lecture suggestion (Appendix No.4.) focused on the importance of breast self-examination and the correct technique, which might be offered to support groups. Keywords: Ošetřovatelská péče; žena; karcinom prsu; informovanost; samovyšetření prsu; Nursing care; woman; breast cancer; awareness; breast self-examination Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Ošetřovatelská péče o ženu s karcinomem prsu

Karcinom prsu patří k nejčastějším nádorovým onemocněním žen a hlavní příčinou úmrtí u nás. Ve většině případů postihuje ženy v produktivním věku. Ročně onemocní v České republice až šest tisíc žen ...

MOJŽÍŠOVÁ, Šárka
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2017

Role sestry v edukaci pacienta s duševním onemocněním
NĚMCOVÁ, Veronika
2017 - Czech
Bakalářská práce rozdělená do dvou částí se zabývá problematikou edukace pacientů s duševním onemocněním. Teoretická část se věnuje oboru psychiatrie, jeho historickému vývoji, příčinám vzniku duševního onemocnění a klasifikaci duševních onemocnění. Dále je v teoretické části zpracována oblast ošetřovatelské péče o pacienty s duševním onemocněním včetně jejích specifik, oblast komunikace v ošetřovatelské péči a konkrétně s pacienty s duševním onemocněním. V neposlední řadě se věnujeme oblasti edukační činnosti u pacientů s duševním onemocněním. Praktická část se věnuje průběhu a výsledkům výzkumného šetření. Výzkumné šetření probíhalo v první polovině roku 2017 na akutním psychiatrickém oddělení v lůžkové i ambulantní části. Hlavní cíl byl zaměřen na roli sestry v edukaci pacienta s duševním onemocněním s ohledem na jeho diagnózu a problematiku s ní související. Po stanovení hlavního cíle jsme určili tři dílčí cíle: cíl intelektuální, praktický a osobní. Tyto cíle se staly podkladem pro vytvoření pěti výzkumných otázek, na jejichž základě byly vytvořeny otázky, které byly použity v rozhovoru s probandy. K realizaci výzkumného šetření byla vybrána metoda polostrukturovaného rozhovoru, jehož součástí byly základní i doplňující otázky. Doplňující otázky pak byly pokládány v průběhu rozhovoru s probandy v případě potřeby. Výzkumný soubor tvoří skupina osmi sester pracujících na lůžkovém či ambulantním zařízení psychiatrického oddělení jedné z nemocnic Plzeňského kraje. Rozhovory s probandy probíhaly vždy na předem domluveném místě. Probandi byli seznámeni s dodržením plné anonymity včetně neuvedení názvu nemocničního zařízení, ve kterém pracují. Po dokončení sběru dat byly výsledky zkoumány pomocí kódování a kategorizace. Odpovědi probandů byly doslovně zaznamenávány do předem vytvořených kategorií. Během výzkumného šetření jsme se zaměřili na roli sestry v edukaci pacienta s duševním onemocněním. Tázali jsme se sester například na to, jaké vidí překážky k dosažení účinné edukace, jaký smysl vidí v edukaci pacienta s duševním onemocněním a další. Výzkumné šetření ukázalo, že dotazované sestry nemají dostatek kvalitních edukačních materiálů, které by jim pomohly v průběhu celého edukačního procesu. Dalším faktorem ovlivňujícím edukační proces je dle našeho výzkumného šetření úplný nedostatek vyhrazeného časového prostoru pro edukaci pacientů s duševním onemocněním. Dále bylo zjištěno, že i přes dostatečnou motivaci sester se jim nedostává dostatek informací vztahujících se k jejich zaměření v rámci celoživotního vzdělávání, které by jim pomohly v komunikačním i edukačním procesu. Domníváme se tedy, že jedním z mnohých řešení pro naše zkoumané pracoviště by bylo vyhrazení času na edukační činnost sestry, poskytnutí sestrám více efektivních materiálů a kvalitního vzdělání v oboru. Věříme, že naše bakalářská práce bude přínosem pro další profesní zaměření a život autorky a také pro všechny čtenáře této bakalářské práce. Touto prací se také otevírá prostor pro výzkumné šetření větších rozměrů vzhledem k námi zjištěným jevům. This Bachelor Thesis is divided into two parts and deals with the issue of an education of patients with mental illness. The theoretical part deals with the field of psychiatry, its historical development, causes of mental illness and the classification of it. Furthermore, in the theoretical part I elaborated the area of nursing care for patients with mental illness, including its specifics, the sphere of communication in nursing care and specifically with patients with mental illness. Last but not least, we are focusing on educational activities with patients with mental illness. The second practical part is dedicated to the course and to the results of the research. The research took place in the first half of 2017 at the acute psychiatric ward at the outpatient and inpatient ward. The main objective was focused on the role of the nurse in educating a patient with mental illness with regard to his diagnosis and related problems. After setting the main goal, we identified three partial objectives: the intellectual, practical and the personal goal. These objectives have become the basis for creation of five research questions. Based on these questions, questions were created which were used in interviews with subjects. The semi-structured interview method was selected for the realization of the research, including basic and supplementary questions. Additional questions were asked during interviews with subjects if necessary. The research group consists of eight nurses working at the outpatient and inpatient ward of the psychiatric ward of one of the Pilsen Region hospitals. Interviews with subjects were always at a prearranged place. The subjects were informed about anonymity, not including the name of the hospital facility which they work in. After the data collection was completed, the results were examined using coding and categorization. The subjects' replies were exactly recorded in precreated categories. During the research, we focused on the role of the nurse in educating a patient with a mental illness. We have been asking our sisters, for example, what they see as obstacles towards effective education, what purpose they see in educating a patient with mental illness etc. A research survey showed that the interviewed nurses do not have enough quality educational materials to help them throughout the educational process. Another factor that influences the educational process is, according to our research, the complete lack of dedicated time space for the education of patients with mental illness. It was also found that despite sufficient motivation of nurses, they lacked enough information related to their focus, in the context of lifelong learning, which would help them in the communication and educational process. We believe, that one of many solutions for our researched workplace would be to set apart time for the educational activity of the nurse, providing the nurses with more effective materials and quality education in the field. We believe that our Bachelor Thesis will be a contribution to the further professional focus and life of the author and to all readers of this Bachelor Thesis. This work also opens up a space for research on larger scales given to the phenomenon we have determined. Keywords: Edukační proces; sestra; duševní onemocnění; pacient; komunikace.; Educational process; nurse; mental illness; patient; communication. Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Role sestry v edukaci pacienta s duševním onemocněním

Bakalářská práce rozdělená do dvou částí se zabývá problematikou edukace pacientů s duševním onemocněním. Teoretická část se věnuje oboru psychiatrie, jeho historickému vývoji, příčinám vzniku ...

NĚMCOVÁ, Veronika
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2017

Ošetřovatelská péče u seniorů po zlomenině krčku kosti stehenní na oddělení následné péče
JORDÁKOVÁ, Jitka
2017 - Czech
Zlomenina krčku kosti stehenní je nejčastějším úrazem seniorů. Řešení je velmi náročné vzhledem k polymorbiditě seniorů. Léčba závisí na celkovém stavu pacienta, jedná se o chirurgický či konzervativní postup. Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče na oddělení následné péče u pacienta se zlomeninou krčku kosti stehenní, možnosti další péče o pacienta po ukončení hospitalizace na oddělení následné péče a zjistit jaká je spolupráce s rodinou pacienta na oddělení následné péče. K cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Jaké specifické činnosti uplatňují sestry při ošetřovatelské péči na oddělení následné péče u pacienta se zlomeninou krčku kosti stehenní? Jaká jsou rizika u pacienta seniora se zlomeninou krčku kosti stehenní? Jaké jsou možnosti další péče u pacienta po propuštění z oddělení následné péče? V jakých oblastech je důležitá spolupráce s rodinou u pacienta se zlomeninou krčku kosti stehenní? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření a sběr dat byl proveden technikou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami z oddělení následné péče. Z výsledků výzkumu se ukázalo, že ošetřovatelská péče u pacientů po zlomenině krčku kosti stehenní vyžaduje přizpůsobení ošetřovatelské péče každému pacientovi individuálně dle jeho stavu a se zaměřením na komplexní péči, rizika či možné komplikace. Dále bylo zjištěno, že další možnosti péče po propuštění pacienta zajišťuje sociální pracovník, který rodině pomůže s umístěním pacienta do sociálního zařízení či podá informace o péči v domácím prostředí, a že spolupráce s rodinou pacienta je individuální záležitost a záleží na rodinných vztazích. Výstupem bakalářské práce je návrh na mezioborový seminář zaměřený na problematiku ošetřovatelské péče u seniorů po zlomenině krčku kosti stehenní. A femoral neck fracture is the most frequent injury among seniors. The solution is very demanding because of the senior polymorbidity. The treatment depends on the patient's overall condition whether the surgical or the conservative approach is applied. The aim of the work was to examine the specifics of the nursing care for a patient with a femoral neck fracture at a subsequent care department, further possibilities of subsequent care after the release from the subsequent care department and the quality of cooperation with the patient's family at the subsequent care department. Four research questions were set to achieve the goals. What specific activities do nurses apply to the nursing care for a patient with femoral neck fracture at a subsequent care department? What are the risks for a senior patient with femoral neck fracture? What are the possibilities of the further care for a patient after the release from the subsequent care department? What are the important areas of the cooperation with the family of a patient with the femoral neck fracture? Qualitative research was applied to the bachelor thesis preparation and the data collection was performed by means of semi structured interviews with nurses from the subsequent care department. The research results have shown that the nursing care for patients after the femoral neck fracture requires individual adaptation to each patient according to his/her condition, with the focus on the complex care, the risks or possible complications. It was also found out that the further possibilities of the care after patient release are dealt with by a social worker, who helps the patient's family find a social facility for the patient or provides information on possible home care. It was also found out that the cooperation with the patient's family is an individual matter and depends on the family relations. A multidisciplinary seminar focused on the issue of the nursing care for patients after the femoral neck fracture (Annex 1) is the output of the bachelor thesis. Keywords: Ošetřovatelská péče; senior; zlomenina krčku kosti stehenní; následná péče; rodina; Nursing care; senior; femoral neck fracture; subsequent care; family Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Ošetřovatelská péče u seniorů po zlomenině krčku kosti stehenní na oddělení následné péče

Zlomenina krčku kosti stehenní je nejčastějším úrazem seniorů. Řešení je velmi náročné vzhledem k polymorbiditě seniorů. Léčba závisí na celkovém stavu pacienta, jedná se o chirurgický či ...

JORDÁKOVÁ, Jitka
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2017

Ošetřovatelská péče o pacienty s kožní chorobou z cévních příčin
DŽURNÁ, Markéta
2017 - Czech
Kožní choroby jsou často spojené s poruchami cévního systému. Často bývá porušen cévní systém dolních končetin. Pro naši práci byly stanoveny dva cíle. První cíl měl za úkol zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů s vybranými kožní chorobami z cévních příčin. Druhým cílem bylo zjistit nejčastější ošetřovatelské problémy u pacientů s vybranou kožní chorobou z cévních příčin. Na základě cílů byly vytvořeny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla směřována na sestry i pacienty - Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů s vybranými kožními chorobami z cévních příčin? Druhá výzkumná otázka byla také společná pro sestry i pacienty - Jaké jsou nejčastější ošetřovatelské problémy u pacientů s vybranými kožními chorobami z cévních příčin? Třetí výzkumná otázka byla mířena pouze na sestry - Na jaké oblasti ošetřovatelské péče se zaměřují sestry u pacientů s vybranými kožními chorobami z cévních příčin? Pro zpracování výsledků byla zvolena forma kvalitativního výzkumného šetření metodou polostrukturovaných rozhovorů. Osloveni byli pacienti s onemocněním bércového vředu a sestry, které poskytují ošetřovatelskou péči těmto pacientům. Po získání informací o bércovém vředu a ověřením na konkrétních případech bylo zjištěno, že pro pacienty je největším problémem bolest, sekrece z rány, zápach a otok. Z výsledků dále vyplynulo, že specifika ošetřovatelské péče jsou v aseptickém přístupu při převazu rány, v péči o bolest a ve správné edukaci pacienta a rodiny. Dle mého názoru je důležité věnovat pozornost také sociálně kulturnímu dopadu na pacienty, jelikož se prokázalo, že pacienti mají poruchy spánku, trpí sociální izolací a mají pocity méněcennosti. Práce bude sloužit jako zdroj informací pro studenty nelékařských oborů v odborných předmětech. Dermatological diseases are often connected with vascular system disorders. The vascular system of lower limbs is often disturbed. For our work were chosen 2 goals. The first goal was to find out the specifics of nursing care with chosen dermatological diseases caused by vascular disturbances. The second goal was to find out the most common problems with the nursing of the patients with chosen dermatological disease from vascular causes. On the basis of the goals, three research questions were created. The first research question was targeted on the nurses and the patients What are the specifics of nursing care of the patients with chosen dermatological diseases from vascular causes? The second research question was joint for both nurses and patients as well What are the most common problems with the patients with chosen dermatological diseases from vascular causes? The third research question was targeted only on the nurses On which fields of the nursing work do the nurses focus, when it comes to the patients of chosen dermatological diseases from vascular causes? For the evaluation of the outcomes was used a qualitative research method of semi structured interviews. For the interviews were selected patients afflicted with gaskin ulcers and the nurses treating these patients. After obtaining the information regarding the gaskin ulcers and verification on specific medical cases it was identified that the main problems for the patients were pain, secretion from the wound, smell and swelling. It also was identified that the specifics of nursing care according to the interviewed nurses were in the approach to re-dressing the wounds, in taking care of the patient's pain, correct patient's and family's education and in a psychological support for the patient. In my opinion it is important to pay attention to the social and cultural impact on the patients because it was proven that the patients suffer from sleep disorders, social isolation and feeling inferior to others. The thesis is going to serve as an information source for the students of professional subjects in non-medical fields. Keywords: Bércový vřed; sestra; pacient; specifika ošetřovatelské péče; bolest; Gaskin ulcer; nurse; patient; specific of nursing care; pain Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Ošetřovatelská péče o pacienty s kožní chorobou z cévních příčin

Kožní choroby jsou často spojené s poruchami cévního systému. Často bývá porušen cévní systém dolních končetin. Pro naši práci byly stanoveny dva cíle. První cíl měl za úkol zjistit specifika ...

DŽURNÁ, Markéta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2017

Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s Parkinsonovou chorobou
BIREŠOVÁ, Zdeňka
2017 - Czech
Abstrakt Teoretická část: Parkinsonova choroba je náročné onemocnění nervové systému s velkým dopadem na život pacienta. Důležitost je kladena na specifika ošetřovatelské péče, kterým by se sestry měly plně věnovat. Cíle práce: Ve výzkumné části jsme si zvolili dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit současný stav ošetřovatelské péče o pacienty s Parkinsonovou chorobou. Druhým cílem bylo zjistit, jaká jsou specifika v ošetřování pacienta s Parkinsonovou chorobou. Metodika výzkumu a výzkumný soubor: Pro zpracování výzkumné části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu pomocí rozhovorů s pacienty s Parkinsonovou nemocí a všeobecnými sestrami pracujícími na neurologickém oddělení. Pro získání potřebných informací jsme využili metodu polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 8 klientů s Parkinsonovou nemocí a 10 všeobecných sester z neurologického oddělení. Získané informace byly doslovně přepsány a pomocí metody tužka a papír utříděny do jednotlivých kategorií. Výsledky: Z výsledků výzkumu u pacientů bylo zjištěno pochybení ošetřujících lékařů, a to převážně v neinformovanosti pacienta o nemoci. Sestry trpělivě a obětavě prokázaly znalost specifik ošetřovatelské péče, důležitost pravidelnosti podávání léků a pro pacienty byly psychickou podporou. Z výzkumu sester vyplývá, že mají dobré povědomí o Parkinsonově nemoci, avšak následné vzdělávání nepovažují za důležité. Závěr: Z dosažených poznatků jsme zjistili, že hospitalizovaným pacientům podávají sestry na neurologickém oddělení léky samy podle jejich harmonogramu. Pro pacienty je nejdůležitější dostatečná informovanost, komunikace, motivace, trpělivost a ohleduplnost zdravotnického personálu k jejich pomalejšímu tempu. Pacienti uváděli, že by bylo vhodné, aby se lékaři více specializovali na toto onemocnění. Výsledkem bakalářské práce je poznatek o důležitosti dostatku času a dobré znalosti specifik ošetřovatelské péče. Práce může sloužit pro pacienty, zdravotníky, rodinné příslušníky a širokou veřejnost. Abstract Theoretical part: Parkinson disease is exacting nervous system illness with big impact into patient´s live. Importance lays in nursing care into which general nurses should pay attention. Thesis goal: In research part were chosen two goals. First one was to find out the current state of nursing care for the patients with Parkinson disease. The second goal was to find out what are the specifics in the care for Parkinson disease patients. Method of the research and research group: For the research part was chosen the method of quantitative research with interviewing the patients with Parkinson disease and general nurses who are working at the neurology department. The method of semi-structured interview was used for gaining the necessary information. The research group was made from 8clients with Parkinson disease and 10 general nurses from neurology department. All gained information were word-by-word retyped and with the pen and paper method sorted to the relevant categories. Results: We have found out the misconduct at the doctor side which consists in lack of the information given to the patient about the disease from patient´s research results. The general nurses patiently and unselfishly proved the knowledge of nurse care specifics, importance in regular medicament serving and were support for patients with Parkinson disease. From nurse´s research results concluded that they have very good knowledge about Parkinson disease, however follow up education do not consider that important. Conclusion: From the gained results was find out that general nurses at the neurology department are serving the medicaments to hospitalized patients according their schedule. For patient is most important to have full information, communication, motivation, patience and consideration of the medical personnel to their slower pace. Patients said that it would be convenient if doctors would be more specialized in this disease. Result of this bachelor thesis is to have enough time for patients with Parkinson disease and good knowledge of nursing care specific. Thesis can be used for patients, medics, family member and wide public. Keywords: Parkinsonova nemoc; specifika ošetřovatelské péče; sestra; pacient; komunikace; motivace; Parkinson disease; nursing care specifics; nurse; patient; communication; motivation Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s Parkinsonovou chorobou

Abstrakt Teoretická část: Parkinsonova choroba je náročné onemocnění nervové systému s velkým dopadem na život pacienta. Důležitost je kladena na specifika ošetřovatelské péče, kterým by se sestry ...

BIREŠOVÁ, Zdeňka
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2017

Ošetřovatelská péče o nemocné s lues v izolačním režimu na dermatovenerologickém oddělení
DVOŘÁKOVÁ, Pavla
2017 - Czech
Bakalářská práce "Ošetřovatelská péče o nemocné s lues v izolačním režimu na dermatovenerologickém oddělení" je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část pojednává o onemocnění lues, vyšetřovacích metodách, které jsou využívány k průkazu této nemoci. Dále se zaměřuje na léčbu nemocných s lues, která je dělena na komplexní a medikamentózní léčbu. Součástí léčby je i dispenzární péče a povinné hlášení pohlavní nemoci, která následují po hospitalizaci nemocných a jsou prováděny v ambulantní části dermatovenerologického oddělení. Další část teoretické části je zaměřena na ošetřovatelskou péči u nemocných s lues v izolačním režimu a uspokojování potřeb těchto nemocných. Důležitá je zde i komunikace s nemocnými a zvolení správných technik, aby byla úspěšná. Výzkumná část zahrnuje kvalitativní výzkumné šetření technikou nestandardizovaného rozhovoru. První varianta rozhovorů byla určena všeobecným, registrovaným sestrám pracujícím na lůžkové části dermatovenerologického oddělení. Tento soubor tvořilo šest žen. Rozhovory se všeobecnými sestrami byly zaměřeny na oblasti ošetřovatelské péče prováděné u nemocných v izolačním režimu, uspokojování potřeb nemocných, komunikaci s nemocnými a problémové situace, které mohou nastat při veškeré poskytované péči s nemocnými v izolačním režimu. Druhý sledovaný výzkumný soubor byl vybrán z nemocných, kteří byli hospitalizováni na dermatovenerologickém oddělení v izolačním režimu. Tento soubor tvořili tři muži a tři ženy. Rozhovory s nemocnými se zaměřovaly na oblasti informovanosti nemocných o své nemoci, léčbě, izolačním režimu, jak vnímají nemocní poskytovanou péči, uspokojování potřeb a vnímání komunikace s ošetřovatelským personálem. Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o nemocné s lues v izolačním režimu z pohledu sester. Druhým cílem bylo zjistit, jak vnímají pacienti s lues ošetřovatelskou péči v izolačním režimu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že oslovené sestry pohlížejí na ošetřovatelskou péči v izolačním režimu jako na méně fyzicky náročnou, protože převažuje hospitalizace mladších a soběstačných pacientů. Náročnost vidí v dodržování přísné bariérové péče, která je nutností při izolaci. Specifické činnosti, které se provádějí při ošetřovatelské péči v izolačním režimu, nevnímají sestry jako příliš zatěžující. Naopak spatřují zátěž při komunikaci s pacienty, protože někteří jsou nepřizpůsobiví a občas bývají slovně agresivní. Komunikační techniky zde musí sestry volit s individualitou ke každému pacientovi. Druhá část výzkumu se zabývala vnímáním pacientů ošetřovatelské péče sester. Z výsledků výzkumu mého šetření vyplývá, že s ošetřovatelskou péčí sester jsou pacienti spokojeni, včetně saturace jejich potřeb. Vyskytly se pouze drobné nedostatky, na které poukazují dva pacienti. Ti si představovali, že ošetřovatelská péče bude rozsáhlejší. Pacienti udávali, že vnímali svou nemoc negativně, s obavami a strachem. Závěrem můžeme uvést, že poskytovaná péče je součástí léčebného, izolačního režimu, který je pro hospitalizované pacienty nutností. I přes určité překážky se pacienti s izolačním režimem vyrovnávají dobře. Specifika ošetřovatelské péče nevnímají sestry jako příliš zatěžují na rozdíl od péče jimi poskytované na standardních pokojích. The bachelor thesis "Nursing care for patients with lues in the isolation mode of dermatovenerological department" is divided into the theoretical and research part. The theoretical part deals with lues diseases , it´s examination methods which are used to prove this desease. It is also focused on the treatment of patients with lues - divided into complex and medical treatment. Part of the treatment is also dispensary care and duty to report of sexual illness after hospitalization of patients which are performed in the outpatient department of dermatovenerology department. Another part of the theoretical part is focused on nursing care in lues patients in isolation and satisfying their needs. The communication with the patients is also important. We have to choose the right method of communication to be successful. The research part of this thesis includes a qualitative research performed by non-standardized interview. The first variation of interviews was addressed to general registered nurses who are working on the bed part of the dermatovenerology department. This group consisted of six women. Interviews with general nurses was focused on the nursing care in isolation, satisfying patients needs, communication with them and dealing with the problem situations which may occur during taking care of patients in isolation. The second group consisted of patients who were hospitalized in the isolation (three men and three women). Interviews with this group of people were focused on their knowledgeableness of their illness, treatment, the isolation, how they perceive the provided care, the level of satisfying their needs and the perception of communication with the nursing staff. The aim of the work was to find out the specifics of nursing care for patients with lues in isolation from the perspective of nurses. The secondary aim was to find out how patients with lues perceive providing nursing care. The research has shown that the care for the patients in isolation is less physically demanding because the patients are more likely young adn self-sufficient. Much more difficult - according to the nurses - is observe the strict rules of barrier care which is necessary in isolation. Specific activities which are provided during nursing are not perceived as burden. On the other hand the nurses perceive the communication with the patients as difficult because some of them are maladjusted and sometimes they are verbally aggressive. The nurse has to find different communication method for each patient. The second part of the research dealt with the patient´s perception of nursing care. Research results from my survey shown that patients are satisfied with the nursing care (including the safisfying their needs). Only minor deficiencies were uncovered by two patients. They imagined that the provided nursing care would be more extensive. Patients reported that they perceived their illness negatively and with fear. Finally, I can state that the provided care is part of healing, islolation regime which is necessary for hospitalized patients. In spite of minor problems patients are dealing well with the isolation. Compared with the standard room the specifics of nursing care in isolation is not find to be burden. Keywords: Lues; ošetřovatelská péče; pacient; sestra; potřeby; komunikace; Lues; nursing care; patient; sister; needs; communication Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Ošetřovatelská péče o nemocné s lues v izolačním režimu na dermatovenerologickém oddělení

Bakalářská práce "Ošetřovatelská péče o nemocné s lues v izolačním režimu na dermatovenerologickém oddělení" je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část pojednává o onemocnění lues, ...

DVOŘÁKOVÁ, Pavla
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2017

Péče o zdraví příslušníků Policie ČR a možnosti sestry v jejich výchově ke zdraví
VEISHEIPLOVÁ, Lucie
2017 - Czech
Tématem této bakalářské práce je "Péče o zdraví příslušníků Policie ČR a možnosti sestry v jejich výchově ke zdraví". Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaký postoj zaujímají příslušníci k péči o své zdraví. Druhým cílem bylo zmapovat nejčastější rizikové faktory vyskytující se u vybraných útvarů Policie ČR. Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvantitativní výzkumné šetření s využitím techniky sběru dat formou anonymního nestandardizovaného dotazníku. Výzkumný soubor tvořily útvary Policie ČR vybraného kraje. Ze získaných výsledků, které byly statisticky zpracovány, jsme získali přehled o tom, že péče o zdraví příslušníků Policie ČR je nedostačující, jelikož se u nich některé rizikové faktory vyskytují, a to nejvíce konzumace alkoholu a nadváha. Z tohoto zjištění tedy vyplývá, že zodpovědnost příslušníků Policie ČR za své zdraví by měla více směřovat ke zdravému způsobu života. Jelikož nesprávný životní styl vede ke vzniku mnoha onemocnění, které mohou vést k omezení ve výkonu služby. Výsledky této práce by mohly vést i k důraznějšímu a potřebnému zkvalitnění edukačního procesu u příslušníků Policie ČR ze strany sestry ve Zdravotnických zařízeních Ministerstva vnitra. Také by tato práce mohla sloužit jako podklad pro prezentaci "Výchova ke zdraví" při tvoření vzdělávacích programů pro Policii ČR a tím by se mohla zlepšit jejich informovanost. The topic of this bachelor thesis is " Care for health of Police members of the Czech Republic and possibilities of a nurse in their education on health". There have been set two aims for this bachelor thesis. The first was to find out which attitudes take the police members to the care for their health. The second was to chart the most often risk factors that appear by particular divisions of Police of the Czech Republic. For elaboration of this bachelor thesis was employed the quantitative research examination with the use of collecting data method by the means of anonymous non-standardized questionnaire. The research group was created by divisions of Police of the Czech Republic from a particular region. From acquired results, that were statistically processed, we gained the knowledge, that the care for health of Police members of the Czech Republic is insufficient, because some risk factors appear by them, especially the consumption of alcohol and overweight. From this follows, that the responsibility of Police members of the Czech Republic for their health should be aimed to more healthy life style. As the unhealthy life style leads to the outbreak of many diseases that could cause the restriction of the service performance. The results of this thesis could lead to the stronger and necessary improvement of educational process by the Police members of the Czech Republic from the side of the nurse in Health facilities of Home Office. This thesis could be also used as material for the presentation "Education on health" by the creation of educational programs for Police of the Czech Republic and due this could to improve their awareness. Keywords: Péče o zdraví; výchova ke zdraví; rizikové faktory; možnosti sestry; příslušník Policie ČR; Care for health; education on health; risk factors; possibilities of nurse; member of Police of the Czech Republic Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Péče o zdraví příslušníků Policie ČR a možnosti sestry v jejich výchově ke zdraví

Tématem této bakalářské práce je "Péče o zdraví příslušníků Policie ČR a možnosti sestry v jejich výchově ke zdraví". Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, ...

VEISHEIPLOVÁ, Lucie
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2017

Úloha sestry při endoskopických vyšetřeních
URBANOVÁ, Radka
2017 - Czech
Endoskopie se v současnosti řadí mezi nejpoužívanější vyšetřovací metody. Umožňují nám nejen prohlédnutí tělních dutin, ale také odběr tkání či léčebné zákroky. Endoskopická vyšetření jsou v současné době hojně využívána. Díky preventivním kolonoskopiím dochází k včasnému diagnostikování dnešního rozšířeného kolorektálního karcinomu. Další z vybraných endoskopií v této bakalářské práci je gastroskopie. Ta umožňuje především odstranění cizích předmětů či diagnostiku patologických změn v horní části trávicího traktu. Posledním z vybraných vyšetření je endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie (dále jen ERCP). Tu v současnosti řadíme mezi nejspolehlivější metodu v diagnostice nádorových onemocnění pankreatu, která se vyskytují čím dál častěji. Jako jediná z těchto vybraných endoskopických vyšetření kombinuje endoskopii se snímkováním pomocí rentgenového přístroje. Díky tomu se stává jedinečnou z důvodu přímého zobrazování vývodných cest pankreatických i žlučových. Nevýhodou endoskopických vyšetření je, že vytváří některé komplikace. Ty mohou nastat jak při provádění výkonu, tak i v různém časovém odstupu po vyšetření. Z toho důvodu je nezbytné, aby pacienti byli na tato vyšetření důkladně připraveni, vyšetřeni lékařem a provedení každého výkonu bylo dostatečně zváženo. Práce sester na endoskopických pracovištích má jistá specifika. Tyto sestry musí být dostatečně fyzicky zdatné, musí mít technické a manuální dovednosti z důvodu manipulace s nákladnými endoskopickými přístroji. Velmi důležitá je schopnost komunikace na dobré úrovni, protože jsou to právě sestry, kdo s pacienty přichází nejvíce do kontaktu. Měly by být schopné zmírnit obavy pacienta, jelikož to je hlavním úkolem právě sester. V neposlední řadě by každá endoskopická sestra měla mít také velmi dobré teoretické znalosti v oblasti anatomie a fyziologie trávicího traktu a odborné znalosti v oblasti endoskopie. Nowadays, endoscopy is considered one of the most widely used methods of examination. It enables not only the examination of bodily cavities, but also the extraction of tissue or other medical procedures. Endoscopic examinations are widely used. Thanks to preventive colonoscopies, diagnoses of the widely spread colorectal carcinoma occur in time. Another type of an endoscopy selected for the thesis is a gastroscopy. It allows the removal of foreign objects or the diagnosis of pathological changes in the upper part of the gastrointestinal tract. The last of the selected examinations is the Endoscopic Retrograde Cholangiopancreatogram (ERCP). It is considered the most reliable method for the diagnosis of pancreatic cancer, which occurs with increasing frequency. Additionally, it is the only one of the selected endoscopic examinations which combines endoscopy with X-ray imaging. It has, therefore, become unique due to the direct imaging of the pancreatic and biliary tracts. This disadvantage of endoscopic examination creates certain complications. These may occur during the procedure as well as in various intervals following the examination. It is, therefore, essential that patients are thoroughly prepared, examined by a doctor beforehand and that the execution of each examinations is sufficiently thought through. The work of nurses in endoscopic workplaces has certain specifics. These nurses must be able-bodies and must have technical and manual skills, since they need to operate costly endoscopic equipment. It is of utmost importance that the nurses have good communication skills, as they are the ones who come into contact with the patients most often. They should be able to alleviate the concerns of the patient, since this is the main purpose of their work. Last but not least, every endoscopic nurse should also have very good theoretical knowledge regarding the anatomy and physiology of the digestive tract, as well as expertise in the field of endoscopy. Keywords: Endoskopie; gastroenterologie; sestra; koloskopie; gastroskopie; ERCP; Endoscopy; gastroenterology; nurse; colonoscopy; ERCP Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Úloha sestry při endoskopických vyšetřeních

Endoskopie se v současnosti řadí mezi nejpoužívanější vyšetřovací metody. Umožňují nám nejen prohlédnutí tělních dutin, ale také odběr tkání či léčebné zákroky. Endoskopická vyšetření jsou v současné ...

URBANOVÁ, Radka
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2017

Radiační zátěž zaměstnanců v Radonových lázních Jáchymov
STRAKOVÁ, Eliška
2017 - Czech
Jáchymovské radonové lázně, kterými se zabývá tato bakalářská práce, využívají, kromě klasických lázeňských metod a balneologických postupů, léčbu radonovou vodou. Hlavním cílem této práce je seznámit se s lázněmi a empiricky zhodnotit radiační zátěž zaměstnanců. V teoretické části formuluji (teoretická východiska) základní pojmy, na jejichž podstatě stojí problematika této práce. Dále se věnuji historii lázeňského komplexu, původu léčebných zdrojů a jejich využitím. Jako součást uvádím onemocnění, která jsou indikována k tomuto typu léčby a objasňuji principy a účinky na základě doložitelných výzkumů z literárních zdrojů. Jelikož je práce zaměřena na radiační zátěž, zabývám se v dalších kapitolách radiační ochranou a monitorováním dávek personálu přítomného v lázních. Praktická část je zaměřena na empirický kvantitativní výzkum, jehož cílem je statistické zpracování dat pro možnost sledování vývoje. Hlavní myšlenkou je zpracování radiační zátěže zaměstnanců v časovém horizontu 26 let, v letech 1991 - 2016. Dále zhodnocení vývoje se závěrečným rámcovým porovnáním zpracovaných výsledků s lázněmi využívající léčbu radonovou vodou v zahraničí a zaměstnanci uranových dolů. Statistické zpracování vypovídá, že vývoj obdržených dávek je periodicky kolísavý. Byla zjištěna průměrná hodnota efektivní dávky u všech zaměstnanců 2,39 mSv s nejvyšší možnou obdrženou roční osobní dávkou 10,23 mSv. U roční ekvivalentní dávky na kůži byla průměrná hodnota 1,70 mSv. I přesto, že hodnoty dávek se pohybují poměrně vysoko, nelze říci, že by zaměstnanci radonových lázní překročili stanovené limity radiační ochrany. Jáchymov radon spa, which is the subject of this bachelor thesis, uses, besides classic spa methods and balneological procedures, the radon water treatment. The main goal of this thesis is to get familiarised with the spa and empirically evaluate radiation exposure of spa employees. In the theoretical part, I define (theoretical basis) basic concepts, on which the problematics of this thesis is based. In another part I deal with the history of the spa complex, origin of therapeutic sources and their utilization. Also, as a part of this thesis, I mention illnesses, indicated for this type of treatment and clarify principles and effects on the basis of documentable research from literary sources. Because the thesis is focused on radiation exposure, in other chapters I deal with radiation protection and monitoring of doses (of radiation) of staff present in the spa. Practical part is focused on empirical quantitative research, aiming at statistical processing of data for development monitoring. The main idea is to process radiation exposure of employees in the timeframe of 26 years, between years 1991 - 2016. Furthermore to evaluate the development with closing general comparison of the processed results between spas, utilising radon water treatment and employees of uranium mines. Statistical processing shows that development of received doses is periodically fluctuating. The average value of effective dose was found to be 2,39 mSv in all employees with the highest possible received dose of 10,23 mSv per year. In case of equivalent dose to the skin was the average value 1,70 mSv per year. Despite the dose values being fairly high, it can not be said that radon spa employees exceed limits of radiation protection. Keywords: Radon; radonové lázně; ionizující záření; radiační zátěž; dozimetrie.; Radon; radon spa; ionizing radiation; radiation exposure; dosimetry. Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Radiační zátěž zaměstnanců v Radonových lázních Jáchymov

Jáchymovské radonové lázně, kterými se zabývá tato bakalářská práce, využívají, kromě klasických lázeňských metod a balneologických postupů, léčbu radonovou vodou. Hlavním cílem této práce je seznámit ...

STRAKOVÁ, Eliška
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2017

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases