Number of found documents: 194
Published from to

Využití modelů Euro-CORDEX pro predikci sucha s ohledem na holomrazy a srážkový deficit v chladném období roku
Potopová, V.; Štěpánek, Petr; Zahradníček, Pavel; Farda, Aleš; Türkot, L.; Hiřmanová, D.
2017 - Czech
Příspěvek se zaměřuje na analýzu změny v rozložení četnosti, délky trvání a závažnosti sucha v různých časových měřítkách pro historické i budoucí běhy regionálních klimatických modelů v rámci aktivity Euro-CORDEX. Analýzy jsou založené na experimentech se scénáři vývoje skleníkových plynů RCP4.5 a RCP8.5 v budoucích obdobích 2041 - 2070 a 2071 - 2100 včetně porovnání s referenčním obdobím 1981 - 2010. Pro kvantifikaci sucha byl z řady různých charakteristik zvolen standardizovaný srážkový evapotranspirační index (SPEI) a standardizovaný srážkový index (SPI) v pěti časových intervalech – 1, 3, 6, 12 a 24 měsíců. Odhady budoucích projekcí sucha dle SPI, mají tendenci podceňovat rizika sucha, zatímco riziko závažnosti sucha dle SPEI se zvyšuje do konce tohoto století, i přes mírný nárůst srážek. This paper focuses on the analysis of changes in the distribution of frequency, duration and magnitude of drought for various time scales for two future time periods, 2041 - 2070 and 2071 - 2100 and compared to the reference period 1981 - 2010 under the two Representative Concentration scenarios RCP4.5 and RCP8.5. Dry events are calculated and analysed according to the classification of the standardized precipitation evapotranspiration index (SPEI) and the standardized precipitation index (SPI). Estimates of future drought projections based on the SPI tend to underestimate risk, while risk of the SPEI drought magnitude increases by the end of the century, even if precipitation increases moderately. Keywords: regional climate models; SPEI; SPI; RCP4.5; RCP8.5 Available at various institutes of the ASCR
Využití modelů Euro-CORDEX pro predikci sucha s ohledem na holomrazy a srážkový deficit v chladném období roku

Příspěvek se zaměřuje na analýzu změny v rozložení četnosti, délky trvání a závažnosti sucha v různých časových měřítkách pro historické i budoucí běhy regionálních klimatických modelů v rámci ...

Potopová, V.; Štěpánek, Petr; Zahradníček, Pavel; Farda, Aleš; Türkot, L.; Hiřmanová, D.
Ústav výzkumu globální změny , 2017

Stanovení a změna tuhosti jednotlivých zim za období 1961-2015
Zahradníček, Pavel; Rožnovský, J.; Brzezina, J.; Štěpánek, Petr; Farda, Aleš; Chuchma, F.; Potopová, V.
2017 - Czech
Hodnoty minimálních teplot vzduchu v chladném období, ale zvláště v zimě mají často velmi negativní dopady na celý soubor našich aktivit. Je mnoho dokladů z předcházejících let, kdy prudké ochlazení způsobilo škody na technice, zastavilo dopravu apod. Každou zimní sezónu či chladný půlrok lze ohodnotit podle několika parametrů. Pro tento článek byly vybrány tři klimatické charakteristiky. První je základní, a to průměrná teplota vzduchu. Dále byla použita suma efektivních teplot vzduchu pod 0°C a -5°C. Poslední charakteristikou, která určuje extremitu daného roku, je absolutní minimální teplota vzduchu. U všech parametrů byla provedena časoprostorová analýza. K největší statisticky významné změně dochází u průměrné teploty vzduchu, kdy od roku 1961 dochází k postupnému oteplování. Velký vliv na teploty vzduchu v zimních měsících má kontinentalita podnebí, kdy v Čechách se otepluje rychleji než na Moravě a zároveň na západním okraji republiky jsou nejnižší absolutní minimální teploty vzduchu. Při víceparametrické analýze klimatických charakteristik vyšel jako rok s nejchladnější zimou a chladným půlrokem rok 1963. Naopak nejméně drsná zima byla v roce 2007. Podle klimatologických modelů lze očekávat zimy do roku 2100 v průměru teplejší o 2,4 °C až 4,9 °C, což by znamenalo výraznou změnu dosavadních zimních podmínek. Values of the minimum air temperatures during cold periods, especially winter, have often negative impacts on a wide range of human activities. In the past there have been many cases when rapid decrease in air temperature caused damages to machines, halted traffic etc. Every winter or cold half-year can be assessed using several parameters. In this article, three climatological characteristics were used. First was the average air temperature. Second was the sum of effective air temperatures below 0°C and -5°C. Last characteristic, which determines the extremity of that particular period, is the absolute minimum air temperature. Space-time analysis was performed for all the three characteristics. Statistically, the most significant change was found in case of the average air temperature – there is a gradual warming since 1961. Air temperatures during winter are to a large extent affected by the continentality of the climate. In Bohemia, the warming is faster than in Moravia and the western part of the country has the lowest absolute minimum air temperatures. Using multiparametric analysis of climatological characteristics it was found that the coldest winter and coldest half-year from the analyzed years was in 1963. In contrast, mildest winter was in 2007. Current climatological models predict that winter temperatures by the end of 21st century will be higher by 2.4°C to 4.9°C, which would mean a significant change in the current winter conditions.\n Keywords: winter severity; EURO-CORDEX; absolute minimum; effective temperature; winter climate Available at various institutes of the ASCR
Stanovení a změna tuhosti jednotlivých zim za období 1961-2015

Hodnoty minimálních teplot vzduchu v chladném období, ale zvláště v zimě mají často velmi negativní dopady na celý soubor našich aktivit. Je mnoho dokladů z předcházejících let, kdy prudké ochlazení ...

Zahradníček, Pavel; Rožnovský, J.; Brzezina, J.; Štěpánek, Petr; Farda, Aleš; Chuchma, F.; Potopová, V.
Ústav výzkumu globální změny , 2017

Mrazové indexy v chladném půlroce na území České republiky
Zahradníček, Pavel; Rožnovský, J.; Brzezina, J.; Štěpánek, Petr; Farda, Aleš; Chuchma, F.; Potopová, V.
2017 - Czech
Největší škody vyvolávají poklesy minimální teploty vzduchu na mimořádně nízké hodnoty. V současné změně klimatu se projevuje růst teplot vzduchu i v zimě, ale tento fakt se nemusí zcela odrážet v poklesu výskytu velice nízkých teplot vzduchu. Vyjádřit jednoduchou charakteristikou průběh teplot vzduchu v chladném období v celé jejich šíři není jednoduché. Meteorology a klimatology jsou využívány různé charakteristiky, které můžeme označit jako mrazové indexy. Cílem tohoto zpracování je analyzovat časoprostorovou změnu standardních mrazových indexů, jako je počet mrazových, ledových a arktických dnů. Jelikož tyto indexy nemusí vždy zcela vyjadřovat reakci přírody na teplotní limit, byly dále zkoumány počty dnů s minimální teplotou vzduchu pod -3, -5, -7, -10, -15 , -20 a -25°C. V posledních 15 letech (2001-2015) byl zaznamenán pokles těchto mrazových indexů oproti normálu 1961-1990, ale ne vždy jde o statisticky významný trend. Ten byl nalezen hlavně u počtu dnů s vyšší teplotní hranicí (mrazový, ledový den a minimální teplota vzduchu nad -3 až -10°C). Naopak dnů s extrémně nízkými teplotami je za rok pouze velmi málo (nebo se objevují jednou za několik let), takže zde hraje dominantní roli spíše variabilita. Součásti článku je i analýza možného vývoje do budoucnosti na základě nejnovější klimatických modelů. The dynamics of air temperatures during cold half-year to a large extent affect all human activities. Most significant damages are caused by minimum air temperatures dropping to very low values. Due to the current ongoing climate change, air temperatures in winter in general are increasing, however, this does not necessarily mean the frequency of these very low temperatures decreases. It is not easy to express the course of air temperatures during cold periods using some simple characteristic. Meteorologists and climatologists use various characteristics, which can be referred to as frost indexes. These include the number of frost, ice or arctic days. Since these indexes not always perfectly reflect reaction of the nature to a particular temperature threshold, the analysis also included number of days with minimum air temperature below -3, -5, -7, -10, -15, -20 and -25°C. In the last 15 years (2001-2015), there has been a decrease in the frost indexes in comparison to the normal period 1961-1990, this trend however, is not always statistically significant. Significant changes were found in particular in case of the number of days with a higher temperature threshold (frost, ice days and minimum air temperature above -3 to -10°C). In contrast, days with extremely low temperatures are relatively rare (sometimes only observed once in several years), so the dominant factor here is rather variability. The paper also includes an analysis of possible future development based on the most recent climatological models. Keywords: frost; typical days; trend; EURO-CORDEX; climate change Available on request at various institutes of the ASCR
Mrazové indexy v chladném půlroce na území České republiky

Největší škody vyvolávají poklesy minimální teploty vzduchu na mimořádně nízké hodnoty. V současné změně klimatu se projevuje růst teplot vzduchu i v zimě, ale tento fakt se nemusí zcela odrážet v ...

Zahradníček, Pavel; Rožnovský, J.; Brzezina, J.; Štěpánek, Petr; Farda, Aleš; Chuchma, F.; Potopová, V.
Ústav výzkumu globální změny , 2017

Využití dat z ceilometru při intepretaci vývoje koncentrací látek v ovzduší během dne
Komínková, Kateřina; Holoubek, Ivan
2017 - Czech
Pro interpretaci naměřených koncentrací látek znečišťujících atmosféru je jedním z klíčových parametrů výška mezní vrstvy atmosféry a její vývoj během dne. Planetární mezní vrstva (angl. Planetary Boundary Layer - PBL) atmosféry je široký pojem, který v sobě zahrnuje různé stavy dynamiky proudění vzduchu v části troposféry nejblíže při zemském povrchu (0 – 2 km nad povrchem), jehož bezprostřední vliv se v této oblasti projevuje. Během dne dochází v PBL ke změnám proudění. Pro měření koncentrací látek v ovzduší je velmi podstatný především vývoj (konvektivní) směšovací vrstvy (angl. Mixing Layer - ML) ve světelné části dne. Existuje řada nepřímých technik umožňujících stanovení vývoje výšky PBL, jednou z metod ednoduchou na provoz je stanovení výšky PBL na základě dat z ceilometru. Získaná data jsou ale poměrně náročná pro interpretaci. Při měření v terénu navíc nastává poměrně hodně případů, kdy hodnoty výšky PBL není možné neboť měření ceilometrem je rušeno. For the interpretation of air pollutants concentrations, the one of the key parameter is the atmospheric boundary layer (ABL) evolution during a day and night. The ABL is a broad concept that includes different states of airflow dynamics in the part of troposphere closest to the Earth's surface (0-2 km above the surface), which has an effect in this area. A lot of air flow changes occur in the ABL during the day. For the measurement of substances concentrations in the air the development of mixing layer (ML) in the light part of the day is very important. A lot of ground remote sensing methods was developed for determination of ABL height during the day, one of them which can be very simply operated is to use data from ceilometer. However, the obtained outputs cannot be directly interpreted. In addition, in the case of the terrain measurements a lot of cases when ABL height values cannot be determined because the ceilometer measurement is disturbed can occur.\n\n Keywords: ceilometr; atmospheric boundary layer; mixing layer height concentration gradient; tropospheric ozone Available at various institutes of the ASCR
Využití dat z ceilometru při intepretaci vývoje koncentrací látek v ovzduší během dne

Pro interpretaci naměřených koncentrací látek znečišťujících atmosféru je jedním z klíčových parametrů výška mezní vrstvy atmosféry a její vývoj během dne. Planetární mezní vrstva (angl. Planetary ...

Komínková, Kateřina; Holoubek, Ivan
Ústav výzkumu globální změny , 2017

Využití odběrových filtrů z atmosférické stanice Křešín pro další analýzu
Vítková, Gabriela; Kahoun, D.; Strnadová, G.; Hanuš, Vlastimil; Petrov, M.; Tříska, Jan; Holoubek, Ivan
2017 - Czech
Atmosférická stanice Křešín u Pacova slouží jako monitorovací bod výskytu a dálkového přenosu skleníkových plynů, vybraných atmosférických polutantů a základních meteorologických charakteristik. Stanovení koncentrace skleníkových plynů (CO2, CH4, N2O, CO) se provádí ve vzduchu kontinuálně vzorkovaném ve výškách 10, 50, 125 a 250 m. Samotná analýza probíhá u paty vysokého stožáru, kam je vzduch veden pomocí trubic z materiálu Synflex 1300. Vzorkovací linky a jednotlivé analyzátory jsou před mechanickým znečištěním chráněny vstupními filtry, které jsou měněny v pravidelných intervalech v rámci rutinní údržby zařízení, nebo dříve, dojde-li k jejich neočekávanému ucpání. Analýza těchto filtrů může poskytnout další informace o prostředí v okolí stanice. Jedná se o nerezové filtry (Swagelog „T“ filtr) s porozitou 40 μm. Před nimi je předsazena odběrová hlava sloužící k ochraně před hrubými nečistotami a kapkami vody. Objemový průtok prosávaného vzduchu činí cca 15 l/min, interval výměny je obvykle 3 měsíce. Potřeba výměny těchto filtrů se v posledních měsících zvýšila, neboť průtok na vzorkovacích linkách poklesl. Vyvstává otázka, jak dlouho filtry zůstávají plně průchozí a jak dobře slouží svému účelu, aniž by zatěžovaly vzorkovací systém a snižovaly kvalitu měření. K odpovědi na tuto otázku by mohly být nápomocny výsledky analýz polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs) prováděné na filtrech na Ústavu chemie a biochemie Přírodovědecké fakulty Jihočeské Univerzity a také snímky ze skenovacího elektronového mikroskopu (SEM). Na základě předběžných výsledků zde navrhujeme rozsáhlejší studii pro využití tohoto odpadního materiálu k analýze pevných částic z ovzduší v okolí AS Křešín u Pacova a optimalizaci postupů QA/QC vzorkovacího systému analyzátorů skleníkových plynů. The Kresin At Pacov Atmospheric Station serves as a monitoring point for the occurrence and remote transmission of greenhouse gases, selected atmospheric pollutants and basic meteorological characteristics. The determination of the GHG concentration (CO2, CH4, N2O, CO) is carried out in air continuously sampled at 10, 50, 125 and 250 m heights. The analysis itself takes place at the foot of a high mast where the air is drawn through the tubes of Synflex 1300. lines and individual analyzers are protected from mechanical pollution by input filters that are changed at regular intervals as part of the routine maintenance of the device or earlier when unexpected clogging occurs. Analyzing these filters can provide additional information about the surrounding area. These are stainless filters (Swagelog „T“ filter) with a porosity of 40 μm. A sampling head is provided in front of them to protect them from rough dirt and water drops. The volume flow of the scrubbed air is about 15 l / min, the exchange interval is usually 3 months. The need to replace these filters has increased in recent months as the flow rate on the sampling lines has fallen. The question arises as to how long the filters remain fully passable and how well they serve their purpose without burdening the sampling system and lowering the measurement quality. The results of analyzes of polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs) carried out on filters at the Institute of Chemistry and Biochemistry of the Faculty of Science of South Bohemian University as well as images from the Scanning Electron Microscope (SEM) could be helpful in answering this question. On the basis of the preliminary results, we propose a more extensive study for the use of this waste material for the analysis of solid particles from the atmosphere in the surroundings of AS Křešín near Pacov and the optimization of the QA / QC sampling systems of greenhouse gas analyzers. Keywords: filters; greenhouse gases; polycyclic aromatic hydrocarbons; scanning electron microscope Available at various institutes of the ASCR
Využití odběrových filtrů z atmosférické stanice Křešín pro další analýzu

Atmosférická stanice Křešín u Pacova slouží jako monitorovací bod výskytu a dálkového přenosu skleníkových plynů, vybraných atmosférických polutantů a základních meteorologických charakteristik. ...

Vítková, Gabriela; Kahoun, D.; Strnadová, G.; Hanuš, Vlastimil; Petrov, M.; Tříska, Jan; Holoubek, Ivan
Ústav výzkumu globální změny , 2017

Udržitelné využívání přírodních zdrojů v Krkonošském národním parku v podmínkách klimatické změny
Jakubínský, Jiří; Cudlín, Ondřej; Plch, Radek; Purkyt, Jan; Hellerová, S.; Cudlín, Pavel
2017 - Czech
Míra antropogenního ovlivnění přírodních hodnot Krkonošského národního parku (dále KRNAP) byla v rámci představené studie analyzována prostřednictvím metodologického rámce DPSIR, jež spočívá v řešení řetězce kauzálních vztahů mezi hybnými silami vývoje (angl. „Driving forces“), vyvolanými tlaky („Pressures“), následným stavem ekosystému či analyzovaného území („State“) a vlastními dopady na strukturu a funkce ekosystému („Impacts“), (někdy dotaženými až na dopady na poskytování zisků pro společnost), které obvykle vedou také k určitým odezvám společnosti („Responses“) na tento stav (OECD, 1993, De Stefano, 2010). Na základě aplikace uvedeného konceptu na čtveřici vybraných odvětví lidské činnosti bylo možné posoudit, zda je dlouhodobé využívání přírodních zdrojů horských ekosystémů Krkonoš udržitelné, a to i v podmínkách změny klimatu. Zodpovězení této otázky představuje i cíl předloženého příspěvku. Za uvedená odvětví lidských aktivit, které se na využívání přírodních zdrojů horských lesů a subalpínských luk nejvíce podílejí, byla považována (1) sídlení struktura a turismus, (2) lesnictví, (3) zemědělství a (4) vodní hospodářství. Pro zajištění relevantních informací za jednotlivá řešená odvětví bylo využito velmi široké spektrum datových zdrojů, získaných rešeršemi odborné literatury, existujících databází i dalších informací, poskytnutých ze strany Správy KRNAP.\n The ongoing climate change and anthropogenic activities in the landscape can significantly influence the environmental values of the Krkonoše Mts. landscape and the resulting benefits for the humans. The paper presents selected partial results of the project, focused on the study of processes mentioned and mutual relations on the territory of the Krkonoše Mountains National Park. In particular, current problems and their causes were analysed in several key sectors related to the use of natural resources in the territory of the National Park – specifically agriculture, forestry, water resources, settlement structure and tourism. The topic is addressed using the DPSIR methodological framework whose individual components (socio-economic causes, pressures, state, profits and human responses) are quantified using a set of data available between 1991 and 2015. The development of the monitored indicators is expressed using an index of change, comparing the state at the beginning and the end of the given period. Based on the assessment of the development of individual DPSIR components, then it is possible to describe the trajectory of changes in the sub-sectors and to propose appropriate adaptation measures. The overall situation in water resources utilization can be described as rather positive, with a slightly improving trend. However, from the long-term point of view it will be necessary to realize measures to increasing water retention capacity of the landscape and maintain water consumption of big consumers, especially water for snowmaking of ski slopes.\n\n Keywords: DPSIR concept; Krkonoše Mts.; national park; human impact; environmental change Available at various institutes of the ASCR
Udržitelné využívání přírodních zdrojů v Krkonošském národním parku v podmínkách klimatické změny

Míra antropogenního ovlivnění přírodních hodnot Krkonošského národního parku (dále KRNAP) byla v rámci představené studie analyzována prostřednictvím metodologického rámce DPSIR, jež spočívá v řešení ...

Jakubínský, Jiří; Cudlín, Ondřej; Plch, Radek; Purkyt, Jan; Hellerová, S.; Cudlín, Pavel
Ústav výzkumu globální změny , 2017

Jak ovlivňují magnetické kapaliny klíčivost a počáteční růst bělohořčice seté (Leucosinapis alba (L.) spach)
Šerá, B.; Vlčková, V.; Maděrová, Zdeňka
2017 - Czech
In this research we investigated toxicity of three types of water based magnetic iron fluids (acidic pH 2.7, alkaline pH 6.4, and citrate ferrofluids pH 6,4) at four concentrations 0.10, 0.25, 0.5 and 1.00 mg of nanoparticles of magnetic iron oxides in 1 ml ground fluids (surfactant and solvent). Seed germination and ground growth characteristics on seed dressing (used white mustard) were investigated. Significant toxicity was found at acidic ferrofluid, on the other hand a neutral effect was found at citrate ferrofluid. Values of investigated characteristics at alkaline ferrofluid brought interesting findings. The higher concentrations of iron oxides were toxic (0.5 and 1.00 mg/ml) and the lower ones (0.10 and 0.25 mg/ml) like partly eliminated the influence of the effect of ground fluids. Text přináší výsledky z testování toxicity tří typů vodních magnetických kapalin (kyselý pH 2,7 citrátový pH 6,4 a alkalický ferrofluid pH 11,8) při koncentracích 0,10, ,25, 0,5 a 1,00mg nanočástic magnetických oxidů železa v 1 ml příslušné nosné kapaliny (surfaktant a rozpouštědlo). Sledovány byly klíčivost a základní charakteristiky počátečního růstu u namořených semen bělohořčice bílé. Významná toxicita byla zajištěna u kyselého ferrofluidu, naopak neurální vliv byl zaznamenán u citrátového ferrofluidu. Hodnoty sledovaných charakteristik a alkalického ferrofluidu přinesly zajímavá zjištění. Vyšší koncentrace byly toxické (0,5 a 1,00 mg/ml) a nižší koncentrace oxidů železa (0,10 a 0,25 mg/ml) částečně odbouraly negativní vliv účinku samotného nosného média (terametylamonium hydroxid). Keywords: iron-oxide nanoparticles; hyperthermia; composite; water; magnetic fluid; iron nanoparticles; testing of toxicity; grow seed; seed dressing Available at various institutes of the ASCR
Jak ovlivňují magnetické kapaliny klíčivost a počáteční růst bělohořčice seté (Leucosinapis alba (L.) spach)

In this research we investigated toxicity of three types of water based magnetic iron fluids (acidic pH 2.7, alkaline pH 6.4, and citrate ferrofluids pH 6,4) at four concentrations 0.10, 0.25, 0.5 and ...

Šerá, B.; Vlčková, V.; Maděrová, Zdeňka
Ústav výzkumu globální změny , 2017

Látkové toky v amfibolitovém povodí Na zeleném u Vodního díla Mariánské Lázně
Krám, Pavel; Veselovský, F.; Čuřík, Jan; Myška, Oldřich
2017 - Czech
Příspěvek se zabývá hydrologií a hydrochemií povodí Na zeleném zalesněném smrkovým lesem rostoucím na podloží, tvořeném kambizemí na amfibolitu. Toto povodí se vyznačuje díky bazickému (zásaditému) podloží poměrně příznivými hydrochemickými poměry pro terestrickou a akvatickou biotu. Povodí se vyznačuje efektivní neutralizací kyselé atmosférické depozice do smrkového ekosystému a to hlavně díky chemickému zvětrávání dvoumocných bazických kationtů, vápníku a hořčíku. Roční průměrný srážkový úhrn do povodí Na zeleném byl za sledované pětileté období 790 mm a průměrný povrchový odtok v posledních dvou letech byl 193 mm. Odtok se pohyboval ve sledovaných letech mezi 24 a 27 % ročních srážkových vstupů do povodí. V povodí se akumuluje jen méně než 20 % celkového dusíku ze srážek na volné ploše. Zhruba 36% dusíku povodí opouští povrchovým odtokem, zhruba z poloviny ve formě dusičnanů a z poloviny ve formě rozpuštěného organického dusíku. The paper is about hydrology and hydrochemistry of the Na Zelenem catchment forested by spruce stands which growso n substrate formed by Cambisol on amphibolite. This catchment is characterized by fairly favorable hydrochemical conditions for terrestrial and aquatic biota. The catchment is able to effectivetely neutralize incoming acidic atmopheric deposition mainly due to chemical weathering reactions involving divalent base cations, calcium and magnesium. Mean average precipitation to the Na Zelenem catchment was 790 mm/yr based od 5 year studied period and mean surface runoff was 193 mm/yr in the last two years. Runoff was between 24 and 27% of annual precipitation input to the catchment in the last two years. The catchment accumulated less than 20% of total nitrogen input in bulk precipitation. About 36% of nitrogen left the catchment via surface runoff. About half of the nitrogen output was in the form of nitrate and about half in the form of dissolved organic nitrogen. Keywords: small forest basins; atmospheric deposition; surface water; fluxes; nitrates; dissolved organic nitrogen; acidity buffers; basic subsoil; spruce spruce Available at various institutes of the ASCR
Látkové toky v amfibolitovém povodí Na zeleném u Vodního díla Mariánské Lázně

Příspěvek se zabývá hydrologií a hydrochemií povodí Na zeleném zalesněném smrkovým lesem rostoucím na podloží, tvořeném kambizemí na amfibolitu. Toto povodí se vyznačuje díky bazickému (zásaditému) ...

Krám, Pavel; Veselovský, F.; Čuřík, Jan; Myška, Oldřich
Ústav výzkumu globální změny , 2017

Měřené a modelované toky troposferického ozonu v horském porostu smrku ztepilého
Juráň, Stanislav; Zapletal, Miloš; Večeřa, Zbyněk; Cudlín, Pavel; Urban, Otmar
2017 - Czech
Toky troposférického ozonu (O3) byly měřeny ve smrkovém lese na Bílém Kříži, České republika pomocí metody vířivé kovariance. Koncentrace O3 byla měřena současně v profilu korunové vrstvy studovaného porostu (ve výšce 7 m, 25 m a 30 m nad povrchem země) pomocí analyzátorů ozonu APOA-370 (Horiba, Japan). Na základě zjištěného koncentračního gradientu byly následně modelovány toky ozonu pomocí Inverzního Lagrangianova Transportního Modelu (Raupach, 1989). Dále byly toky ozonu modelovány pomocí rezistenčního modelu, který vychází z výpočtu depozičních rychlostí ozonu na základě rezistenční analogie. Tok ozonu stanovený pomocí vířivé kovariance vykazuje nejvyšší průměrný denní tok 1,19 nmol m-2 s-1 a nejnižší -0,75 nmol m-2 s-1. Studovaný lesní porost byl čistým sinkem pro ozon a to ve výši 7,14 mmol m-2 za den (=0,343 g m-2 za den). Nejvyšší rychlost emise ozonu (kladná hodnota toku) byla pozorována během poledních hodin, kdy za nízkých teplot byly zavřené průduchy, a díky dostatečné intenzitě slunečního záření docházelo k tvorbě ozonu. Oba modely se ukázaly jako problematické v přesném stanovení toku během přechodu ze podzimního do zimního období. Tropospheric ozone fluxes (O3) were measured in Norway spruce forest at Bily Kriz, Czech Republic by eddy covariance technique. Within-canopy concentration gradient was measured by APOA-370 analysers (Horiba, Japan) in 7m, 25m and 30m above ground. Fluxes of O3 were modelled from the concentration gradient by applying Inverse Lagrangian Transport Model (Raupach, 1989). Next, O3 fluxes were modelled on the basis of resistent analogy. Ozone flux measured by eddy covariance technique amounted up to 1.19 nmol m-2 s-1 on daily average and the lowest -0.75 nmol m-2 s-1. Studied forest stand was net sink for ozone in 7.14 mmol m-2 per day (=0.343 g m-2 per day). The highest ozone emission peaked during noon hours, suggesting closure of stomata due to low air temperature and ozone production due to sufficient radiation. Both models proved to be imprecise when compared to measured data in autumn-winter transition period. Keywords: Ozone flux; modelling; Norway spruce; eddy covariance Available at various institutes of the ASCR
Měřené a modelované toky troposferického ozonu v horském porostu smrku ztepilého

Toky troposférického ozonu (O3) byly měřeny ve smrkovém lese na Bílém Kříži, České republika pomocí metody vířivé kovariance. Koncentrace O3 byla měřena současně v profilu korunové vrstvy studovaného ...

Juráň, Stanislav; Zapletal, Miloš; Večeřa, Zbyněk; Cudlín, Pavel; Urban, Otmar
Ústav výzkumu globální změny , 2017

Růst zimních teplot vzduchu v České republice v letech 1961-2010
Střeštík, Jaroslav; Rožnovský, J.; Štěpánek, Petr; Zahradníček, Pavel
2017 - Czech
Na základě analýzy průměrných měsíčních teplot vzduchu za období 1961 až 2010 můžeme konstatovat, že na našem území je statisticky prokázán jejich nárůst. Ovšem v jednotlivých ročních obdobích je toto zvýšení rozdílné, což platí i územně, tedy jsou rozdílné hodnoty nárůstu v Čechách a na Moravě. V létě rostou průměrné měsíční teploty vzduchu více na Moravě, kde je vyšší počet stanic se zvýšením přes 1°C, než v Čechách. Toto platí i pro jaro, ale rozdíl je mezi Čechami a Moravou není tak vysoký, na podzim je ještě nižší. Naopak v zimě je vyšší nárůst teploty vzduchu v Čechách, kde na většině stanic jde o zvýšení o více jak 0,5°C. Na Moravě je u většiny stanic nárůst kolem 0,3 až 0,4°C, u daleko menšího počtu stanic je zvýšení vyšší. Rozdíly ve zvyšování průměrné teploty vzduchu jsou i mezi jednotlivými měsíci zimy. Nejvýraznější nárůsty jsou v lednu, kde na části stanic v Čechách je to i více jak 1°C, na Moravě takových nárůstů není dosaženo, část stanic má zvýšení pod 0,8°C. V prosinci a v únoru je zvýšení podstatně nižší. Vzhledem k očekávanému růstu průměrných teplot vzduchu lze však očekávat, že v příštích desetiletích bude výskyt teplých zim vyšší. Růst teploty vzduchu v zimním období bude mít nepříznivé dopady v zemědělství.\n Based on the analysis of average monthly air temperatures between 1961 and 2010 it can be statistically proven that there is an increasing trend. The actual level of increase, however, is different for each season and is also specific for a particular region – there are differences between Bohemia and Moravia. In the summer, the average monthly air temperatures rise more significantly in Moravia, where there is a higher number of stations with increase of over 1°C compared to Bohemia. This is also true for the spring, for which the difference is not so profound, and is yet smaller in the autumn. In contrast, in the winter there is a more significant increase in Bohemia, where most stations show an increase of over 0.5°C. In Moravia the increase is usually only around 0.3 to 0.4°C. Differences between the increases of average air temperature can also be seen across the individual winter months. Highest increase was found in January, where some stations in Bohemia show an increase of over 1°C, a value that was not observed in Moravia, where some stations have an increase of less than 0.8°C. In December and February, the level of increase in general is much smaller. However, given the predicted increase of air temperatures in the future in general, it can be expected that in the upcoming decades the number of warm winters will increase. Such increase of air temperatures in the winter is likely to have negative impacts for the agriculture. Keywords: global warming; seasons; winter air temperatures; frosts; drought Available at various institutes of the ASCR
Růst zimních teplot vzduchu v České republice v letech 1961-2010

Na základě analýzy průměrných měsíčních teplot vzduchu za období 1961 až 2010 můžeme konstatovat, že na našem území je statisticky prokázán jejich nárůst. Ovšem v jednotlivých ročních obdobích je toto ...

Střeštík, Jaroslav; Rožnovský, J.; Štěpánek, Petr; Zahradníček, Pavel
Ústav výzkumu globální změny , 2017

About project

NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web

Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz

Provider

http://www.techlib.cz

Facebook

Other bases