Počet nalezených dokumentů: 7
Publikováno od do

Konstrukce hliněného mlatu
Novotný, Martin
2020 - český
Hliněné mlaty byly tradiční podlahovou konstrukcí pracovních částí stodol. Výchozím materiálem byla hliněná mazanina. Tímto slovním spojením se nazývá důkladně homogenizovaná hlína smíšená se slaměnou řezankou, obilními plevami, pazdeřím. Podle regionálních zvyklostí se mohlo používat i dalších příměsí jako hovězí krve a zvířecích chlupů. Hliněný mlat byl příkladem extrémně namáhané podlahy, která musela dlouhodobě snést vysoké zatížení při ručním mlácení cepy, během něhož docházelo k oddělování obilních zrn z klasu a od slupky (plev). Požadována byla pružná a pevná podlaha, která se během výmlatu nesměla odlupovat, aby byla efektivita této činnosti co nejúčinnější a nedocházelo ke ztrátám zrna v průběhu pracovního procesu. Předkládaná metodika řeší dva technologické postupy u dvouvrstvé konstrukce hliněného mlatu se zatřeným povrchem. V obou případech se jedná o zhotovení hliněného těsta a provedení dvouvrstvé konstrukce hliněného mlatu na upravené podloží, které je tvořeno valouny nebo hrubým štěrkem usazeným do zvlhčeného podloží. Na pěchováním usazené valouny/štěrk následuje stejně vysoká vrstva ručně hutněného homogenizovaného hliněného těsta. Earthen threshing floors were a traditional floor construction placed in working sections of barns. They were based on cob. Cob is thoroughly homogenized mud mixed with chopped straw, chaff, and tow. According to regional customs, one could also use other admixtures, such as beef blood and animal hair. The earthen threshing floor was an example of an extremely stressed floor which had to carry high load during manual threshing with flails, when grains were separated from their husks (chaff). A flexible and tough floor was required, which could not peel off to reach the highest effectiveness of this activity and to avoid grain losses during the threshing process. The submitted methodology deals with two techniques for a double-layer construction of earthen threshing floor with a coated surface. Both cases include the production of mud dough and the double-layer construction of earthen threshing floor on an adapted subbase, which consists of round pebbles or coarse gravel set in moistened subbase. Then a layer of manually compacted homogenized mud dough is spread over the rammed round pebbles / gravel. Both layers are of the same height. Klíčová slova: etnologie – vernakulární architektura – hliněné stavby – hliněný mlat; ethnology – vernacular architecture – clay building – earthen treshing floor Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Konstrukce hliněného mlatu

Hliněné mlaty byly tradiční podlahovou konstrukcí pracovních částí stodol. Výchozím materiálem byla hliněná mazanina. Tímto slovním spojením se nazývá důkladně homogenizovaná hlína smíšená se slaměnou ...

Novotný, Martin
Národní ústav lidové kultury, 2020

Konstrukce hliněné podlahy
Novotný, Martin
2019 - český
Klíčová slova: lidová architektura; hliněné stavby; hliněná podlaha; vodorovné konstrukce; folk architecture; clay buildings; clay floor; horizontal structures Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Konstrukce hliněné podlahy

Novotný, Martin
Národní ústav lidové kultury, 2019

Hliněná omítka (lepenice) na dřevěné konstrukci tradičních staveb: příprava, aplikace a údržba
Novotný, Martin
2017 - český
Předkládaná metodika podává pracovní návod na výrobu a provedení hliněné omítky (lepenice) u roubených případně i vyplétaných stěn. Při získání potřebného řemeslného fortelu je přeložený stavební postup v rámci rukodělné výroby velmi efektivní. Předkládaný pracovní postup je určen pro aplikaci dvouvrstvé kotvené i nekotvené hliněné omítky (lepenice). Kdy kotvená omítka je aplikována na kotevní rastr, vytvořený na stěnové konstrukci pomocí dřevěných kolíčků, zaražených do trámů srubu. Nekotvená omítka je aplikována přímo na stěnu, bez kotvícího rastru. Omítka je aplikována ve dvou vrstvách, přičemž první (hrubá) obsahuje delší částice organického původu (plevy, řezanou slámu). V praxi při provádění replik a kopií objektů budovaných roubenou technikou a opatřených hliněnou omítkou se jeví níže popsaný postup jako účinný. Hliněná omítka je ochrannou i ozdobnou vrstvou na stěnách. The submitted methodology presents an instruction to produce and apply earthen plaster cob on log houses, or on walls made from woven lattices of wooden strips. After gaining necessary routine and skills, the submitted building technique is very effective for manual work. The submitted technique is intended for the application of two-layer anchored and not-anchored earthen plaster (cob). Anchored plaster is applied on an anchoring lattice made on wall structure, using small wooden pegs driven into log house´s beams. Not-anchored plaster is applied directly on the wall, without the anchoring lattice. The plaster is applied in two layers, whereby the first (rough) layer contains longer particles of organic origin (chaff, cut straw). When making replicas and copies of buildings which are constructed using the log technique and provided with earthen plaster, the below described procedure seems to be effective. Earthen plaster is a protective and decorative layer on the walls. Klíčová slova: hliněná omítka; Earthen Plaster; etnologie; archeologie; hliněné stavby; experimenty Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Hliněná omítka (lepenice) na dřevěné konstrukci tradičních staveb: příprava, aplikace a údržba

Předkládaná metodika podává pracovní návod na výrobu a provedení hliněné omítky (lepenice) u roubených případně i vyplétaných stěn. Při získání potřebného řemeslného fortelu je přeložený stavební ...

Novotný, Martin
Národní ústav lidové kultury, 2017

Ruční výroba nepálených cihel
Novotný, Martin; Všianský, Dalibor
2016 - český
Předkládaná metodika podává pracovní návod na nejjednodušší způsob výroby nepálených cihel pomocí formy bez dna, které se tvoří na zemi a po sejmutí formy ponechávají schnout na místě, kde byly vyrobeny. Cílem je vytvořit srozumitelný pracovní návod, pomocí něhož bude možné vyrobit kvalitní stavební prvky určené zejména pro tvorbu replik památkových objektů v muzeích v přírodě. Při získání potřebného řemeslného fortelu je přeložený stavební postup v rámci rukodělné výroby velmi efektivní. The submitted methodology offers an instruction for the simplest ever production of unburnt bricks. This production uses bottom-less moulds; the bricks are shaped on the ground and after the mould is removed, they are sun-dried in the place in which they were made. The aim is to make a clear instruction that allows to make high-quality building elements intended especially for replicas of historic buildings at open-air museums. After getting necessary skills, the submitted description of the building procedure is very effective within the hand-made production. Klíčová slova: tradiční hliněné stavby; ruční výroba stavebních prvků; rekonstrukce; traditional earth buildings; manual production of building elements; reconstruction; hliněné stavby; cihly; výroba; stavební hmoty; rekonstrukce Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Ruční výroba nepálených cihel

Předkládaná metodika podává pracovní návod na nejjednodušší způsob výroby nepálených cihel pomocí formy bez dna, které se tvoří na zemi a po sejmutí formy ponechávají schnout na místě, kde byly ...

Novotný, Martin; Všianský, Dalibor
Národní ústav lidové kultury, 2016

Metodika nedestruktivního průzkumu historických tkanin etnografického charakteru z období 1850 až 1950, jejich dokumentace a identifikace. MEP (Metodika etnografického průzkumu).
Mertová, Petra; Samohýlová, Alena; Holcner, Ludvík
2016 - český
Hlavním cílem metodiky je poskytnout nástroj pro dokumentaci a identifikaci tkanin, nalézajících se v etnografických sbírkových fondech muzejních institucí. Metodika využívá soubor popisných a měřitelných vlastností tkanin získaných průzkumem a dokumentací muzejních sbírkových fondů. S ohledem na okruh předpokládaných uživatelů a charakter zkoumaných předmětů, historického textilu s kulturní hodnotou, je metodiky navržena jako nedestruktivní. Metodika průzkumu postupuje v několika krocích, zaměřených zaprvé na odbornou dokumentaci tkanin prostřednictvím nedestruktivních metod zaměřených na zjišťování popisných a měřitelných vlastností předmětu a technologického rozboru historických tkanin etnografické povahy. Za druhé na identifikaci etnografických tkanin ve sbírkových institucích pomocí srovnávacího studia se souborem již sumarizovaných dat o historických tkaninách, včetně jejich fotografické dokumentace s ukázkami vybraných tkanin z depozitářů muzeí. Získaný materiál je uložen ve webové aplikaci atlastextilu.cz. The major goal of the methodology is to deliver an instrument for documentation and identification of fabrics in ethnographic collections of museum institutions. The methodology uses a set of describable and measureable properties of fabrics acquired through research into and documentation of museum collections. With regard to the group of presupposed users and the nature of researched objects – historical textile with cultural value, the methodology is suggested as a non-destructive one. The research methodology includes several steps aimed, as follows: first of all at a professional documentation of fabrics using non-destructive methods focused on the discovery of describing and measurable properties of an object and the technological analysis of historical fabrics of ethnographic nature; secondly, at the identification of ethnographic fabrics at collection institutions through the comparison with a set of the already summarized data about historical fabrics, including their photographs with examples of fabrics selected at museum repositories. The acquired material is stored at the web application atlastextilu.cz. Klíčová slova: textilní tkaniny; plátno; sukno; atlas; damašek; brokát; lokální názvy tkanin; textilní technologie; textile fabrics; linen; cloth; satin; damask; brocade; local names of fabrics; textile technology; etnografie; tkaniny; textil; lidové umění; dokumentace Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Metodika nedestruktivního průzkumu historických tkanin etnografického charakteru z období 1850 až 1950, jejich dokumentace a identifikace. MEP (Metodika etnografického průzkumu).

Hlavním cílem metodiky je poskytnout nástroj pro dokumentaci a identifikaci tkanin, nalézajících se v etnografických sbírkových fondech muzejních institucí. Metodika využívá soubor popisných a ...

Mertová, Petra; Samohýlová, Alena; Holcner, Ludvík
Národní ústav lidové kultury, 2016

Certifikovaná metodika dokumentace mužských oděvních součástí kalhotového, kabátového a košilového oděvu
Šimša, Martin
2016 - český
Cílem metodiky je vytvořit systém dokumentace, která umožní přiměřený, výstižný a především jednotný popis oděvních součástí, na jehož základě bude možné tyto vzájemně porovnávat a rozlišit jejich případné varianty. Metodika je založena na identifikaci jedinečných vlastností jednotlivých skupin lidového oděvu, které byly získány rozborem střihové konstrukce oděvních součástí ze sbírkových fondů českých i moravských muzeí. Pro každou skupinu je navržen soubor identifikačních prvků, charakterizovaný výčtem konstrukčních variant, s jejichž pomocí je možné každou oděvní součást popsat a současně i zařadit k odpovídajícímu typu oděvní součásti. Metodika průzkumu, dokumentace a identifikace součástí mužského lidového oděvu je určena především pro kurátory muzejních sbírek, dále též pro odborné badatele a praktické zájemce o lidový oděv. The goal of the methodology is to create a system of documentation that enables an adequate, accurate and mainly unified description of garments, based on which it will be possible to compare the garments and to distinguish their possible variants. The methodology is based on the identification of unique properties of particular groups of folk clothing which were found out through an analysis of cut constructions of garments in collections of Czech and Moravian museums. For each group, a set of identification elements is suggested which features a list of constructional variants thanks to which each garment can be described and assigned to a corresponding type of garments. The methodology of research, documentation and identification of men´s folk garments is intended especially for curators of museum collections, researchers and all those interested in folk dress. Klíčová slova: konstrukce oděvu; lidový oděv; historický oděv; mužské kalhoty; mužská vesta; mužský kabátek; mužský kabát; mužská košile; Morava; dress construction; folk dress; historical dress; men's trousers; men's vest; men's jacket; men's coat; men's shirt; Moravia; etnologie; lidové umění Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Certifikovaná metodika dokumentace mužských oděvních součástí kalhotového, kabátového a košilového oděvu

Cílem metodiky je vytvořit systém dokumentace, která umožní přiměřený, výstižný a především jednotný popis oděvních součástí, na jehož základě bude možné tyto vzájemně porovnávat a rozlišit jejich ...

Šimša, Martin
Národní ústav lidové kultury, 2016

Hliněný podhoz a jádrová omítka na nabíjeném hliněném monolitickém zdivu
Novotný, Martin; Všianský, Dalibor
2015 - český
Předkládaný památkový postup podává pracovní návod na výrobu a aplikaci hliněného podhozu a jádrové omítky u nabíjeného monolitického hliněného zdiva. Při získání potřebného řemeslného fortelu je přeložený stavební postup v rámci rukodělné výroby velmi efektivní. Obě po sobě navazující omítkové vrstvy jsou materiálově shodné, rozdíl je pouze v poměru příměsí k výchozí surovině. V praxi při provádění kopií objektů budovaných nabíjenou technikou se jeví níže popsaný postup jako účinný. Podhoz (lidově špric) je spojovacím můstkem mezi zdivem a vlastní omítkou. Hrubou hliněnou omítkou se srovnají případné nerovnosti zdiva vzniklé během jeho stavby a vytvoří se podklad pro jemnou finální omítku. The submitted historic preservation´s procedure offers an instruction for the production and application of earth rough cast and topping coat for rammed-earth monolithic masonry. After getting necessary skills, the submitted description of the building procedure is very effective within the hand-made production. Both connected layers of plaster are identical as to their material; the only difference consists in the ratio of admixtures added to the basic raw material. While making replicas of the buildings construction using the rammed-earth technique, the below-described procedure seems to be effective. The rough cast (commonly called as špric) is a connecting bridge between the masonry and the plaster. The rough earth plaster is to plane possible masonry unevenness that developed during the construction, and to make a ground for the fine final plaster. Klíčová slova: podhoz; jádrová omítka; rough cast; topping coat; hliněné stavby Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Hliněný podhoz a jádrová omítka na nabíjeném hliněném monolitickém zdivu

Předkládaný památkový postup podává pracovní návod na výrobu a aplikaci hliněného podhozu a jádrové omítky u nabíjeného monolitického hliněného zdiva. Při získání potřebného řemeslného fortelu je ...

Novotný, Martin; Všianský, Dalibor
Národní ústav lidové kultury, 2015

O službě

NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.

Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz

Provozovatel

http://www.techlib.cz

Facebook

Zahraniční báze