Metodologie dějin umění a výzkum 19. století v perspektivě pokroku
Petrasová, Taťána
2023 - český Příspěvek zkoumá možnosti, které se otevřely v období 1981–1990 interdisciplinárnímu výzkumu historismu 19. století v tehdejším Československu, v souvislosti se založením tradice plzeňského sympozia. Z jedné strany badatelé sledovali aktuální myšlenky „umění a pokroku“, s nimiž vystoupil Ernst Gombrich (1971). Z opačné strany přicházeli zastánci myšlenky „vývojové racionality a iracionality“ jako zdroje myšlenkové i estetické autenticity děl 19. století, jako Rudolf Chadraba, Jiří Ševčík, Helena Lorenzová a Vladimír Macura. The paper analyses the possibilities that opened up in the period 1981–1990 for the interdisciplinary research of Historicism in the former Czechoslovakia, given by the founding tradition of the Pilsen symposia. On the one hand, the researchers followed the current ideas of “art and progress” dealt with Ernst Gombrich (1971). From the opposite side came supporters of the idea of “rationality and irrationality” of development as a source of intellectual and aesthetic authenticity of 19th century works, such as jako Rudolf Chadraba, Jiří Ševčík, Helena Lorenzová a Vladimír Macura. Klíčová slova: methodology of art history; Ernst Gombrich; Rudolf Chadraba; Jiří Ševčík; Helena Lorenzová; Vladmír Macura; 19th century; Czech Lands Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Metodologie dějin umění a výzkum 19. století v perspektivě pokroku

Příspěvek zkoumá možnosti, které se otevřely v období 1981–1990 interdisciplinárnímu výzkumu historismu 19. století v tehdejším Československu, v souvislosti se založením tradice plzeňského sympozia. ...

Petrasová, Taťána
Ústav dějin umění, 2023

Ivan Borkovský. Archeolog mezi legendou, dvěma světovými válkami a dvěma totalitními režimy
Maříková-Kubková, Jana; Adámek, František
2023 - český Archeolog Ivan Borkovský vedl více než čtyřicet let technicky a později i odborně výzkum Pražského hradu, vedle toho se věnoval desítkám dalších lokalit. Patří k nejvýraznějším osobnostem československé a české archeologie středověku. Byl kolegou a učitelem celé řady významných archeologů, historiků a architektů. Přesto v jeho osobním životě a v jeho osudech ve vypjatých obdobích 20. století jsou neznámé momenty. Ve vzpomínkových textech jeho žáků a kolegů se vyskytují příběhy, které se za téměř padesát let od jeho smrti staly legendami. Většina z nich se ale nezakládá na pravdě. Je otázkou, zda podnět k těmto příběhům dal Ivan Borkovský sám nebo zda vznikly později a jakou roli v nich sehrála osobnost vypravěče. Předkládaný text se věnuje především těmto zvratům v jeho životě a pokouší se archivním průzkumem potvrdit nebo vyvrátit často opakovaná cliché. V neposlední řadě je cílem práce připravit půdu pro komplexnější zpracování jeho odborného odkazu, které nebude možné bez pochopení úskalí, jež jeho život provázela. Archaeologist Ivan Borkovský led the technical and later professional research of Prague Castle for more than forty years, in addition to dozens of other sites. He is one of the most prominent personalities of Czechoslovak and Czech archaeology of the Middle Ages. He was a colleague and teacher of a number of prominent archaeologists, historians and architects. Yet there are unknown moments in his personal life and in his fate in the tense periods of the 20th century. In the memoirs of his students and colleagues, there are stories that have become legendary in the nearly fifty years since his death. But most of them are not based on truth. The question is whether Ivan Borkovský himself gave rise to these stories or whether they were written later and what role the personality of the narrator played in them. The presented text focuses on these twists and turns in his life and attempts to confirm or refute the oft-repeated clichés through archival research. Last but not least, the thesis aims to pave the way for a more comprehensive treatment of his scholarly legacy, which will not be possible without an understanding of the pitfalls that accompanied his life. Klíčová slova: Ivan Borkovský; Prague Castle; Ukrainian immigration Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Ivan Borkovský. Archeolog mezi legendou, dvěma světovými válkami a dvěma totalitními režimy

Archeolog Ivan Borkovský vedl více než čtyřicet let technicky a později i odborně výzkum Pražského hradu, vedle toho se věnoval desítkám dalších lokalit. Patří k nejvýraznějším osobnostem ...

Maříková-Kubková, Jana; Adámek, František
Archeologický ústav, Praha, 2023

Vizualizace záznamů v Bibliografii dějin Českých zemí. Od tištěných ročenek po moderní databázi
Hanelová, Věra
2023 - český Příspěvek pojednává o vydávání tištěných bibliografických ročenek a vizualizaci záznamů v databázi Bibliografie dějin Českých zemí. Představuje nejen bibliografické záznamy, které jsou obohacovány o plné texty, ale také rejstříky (biografický, geografický, klíčových slov). Klíčová slova: bibliographic records; bibliographic yearbooks; database; visualization Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Vizualizace záznamů v Bibliografii dějin Českých zemí. Od tištěných ročenek po moderní databázi

Příspěvek pojednává o vydávání tištěných bibliografických ročenek a vizualizaci záznamů v databázi Bibliografie dějin Českých zemí. Představuje nejen bibliografické záznamy, které jsou obohacovány o ...

Hanelová, Věra
Historický ústav, 2023

Caves in Bohemia et Moravia Subterranea by Mauritius Vogt (1669–1730)
Rychnová, L.; Vokurka, Michal
2023 - anglický The Manuscript Bohemia et Moravia Subterranea (1729) by Mauritius Vogt reflects the subterranean landscapes and underground spaces based on Athanasius Kircher’s theories. The paper analyses the application of Kirchers’s terminology to the natural phenomena from Bohemia and Moravia. Further, we focused on how Vogt worked with his sources – how far he relied on literature, correspondence, or personal experience. Klíčová slova: Mauritius Vogt; caves; subterranean; underground; early modern period Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Caves in Bohemia et Moravia Subterranea by Mauritius Vogt (1669–1730)

The Manuscript Bohemia et Moravia Subterranea (1729) by Mauritius Vogt reflects the subterranean landscapes and underground spaces based on Athanasius Kircher’s theories. The paper analyses the ...

Rychnová, L.; Vokurka, Michal
Historický ústav, 2023

Krátkodobá finanční rezerva a finanční odolnost Čechů
Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
2023 - český Cílem této studie je identifikovat hlavní faktory, které mohou působit na odolnost českých domácností vůči finančním šokům skrze vliv na vytváření úspor – krátkodobé finanční rezervy.\n\n The aim of this study is to identify the main factors that may affect the resilience of Czech households to financial shocks through their impact on savings - short-term financial reserves.\n\n Klíčová slova: Financial resilence; short-term savings Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Krátkodobá finanční rezerva a finanční odolnost Čechů

Cílem této studie je identifikovat hlavní faktory, které mohou působit na odolnost českých domácností vůči finančním šokům skrze vliv na vytváření úspor – krátkodobé finanční rezervy.\n\n...

Fialová, Kamila; Mysíková, Martina
Sociologický ústav, 2023

Dům Páně ve „věku rozumu“. Osvícenské výhrady vůči baroknímu chrámu
Mikulec, Jiří
2023 - český Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Dům Páně ve „věku rozumu“. Osvícenské výhrady vůči baroknímu chrámu

Mikulec, Jiří
Historický ústav, 2023

Wurmová Jindřiška. Inventář osobního fondu
Květová, Miroslava
2023 - český Klíčová slova: Jindřiška Wurmová; personal fond Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Wurmová Jindřiška. Inventář osobního fondu

Květová, Miroslava
Masarykův ústav a Archiv, 2023

Krajina Vladimír. Inventář osobního fondu [1953]–[1993]
Martinovská, Soňa
2023 - český Klíčová slova: Vladimír Krajina; personal fond Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Krajina Vladimír. Inventář osobního fondu [1953]–[1993]

Martinovská, Soňa
Masarykův ústav a Archiv, 2023

Náhrobky rodu Švamberků z období 15. až počátku 17. století z uměleckohistorického hlediska
Chlíbec, Jan
2023 - český Z celkového, na počátku 18. století ještě bohatého konvolutu náhrobků rodu Švamberků se dodnes dochovalo pouhé torzo. Překvapivý je fakt, že ačkoliv šlo o významný šlechtický rod, dochované práce jsou většinou průměrné nebo podprůměrné kvality, které, zejména pokud jde o díla z 15. století, odrážejí převažující stav sepulkrální skulptury oné doby. Při zvolení prosté formy náhrobku mohlo hrát roli více faktorů. Kromě utrakvistické kritiky majestátních funerálních děl i nedostatku kvalitních kameníků po husitských válkách to mohla být obecně i myšlenka vzdorování pýše a důraz na osvědčení křesťanské skromnosti bez ohledu na konfesi pohřbeného. Only a fragment has remained from the original collection of the Švamberk family tombstones that was still quite large at the beginning of the 18th century. Surprisingly,\neven though the Švamberks were a prominent noble family, the surviving works usually show average or below-average quality which, as far as the 15th century works are concerned, reflect the prevailing condition of sepulchral sculpture in Bohemia of the time. More factors could have been behind opting for an austere form of the tombstone. In addition to the Utraquist criticism of majestic funeral works and the lack of high-quality stonemasons after the Hussite Wars, it could be the general idea of resistance to pride and accentuation of the confirmation of Christian modesty regardless of the buried person’s confession.\n Klíčová slova: sepulchral monuments; Utraquism; Švamberk family; Hans von Schweinichen Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Náhrobky rodu Švamberků z období 15. až počátku 17. století z uměleckohistorického hlediska

Z celkového, na počátku 18. století ještě bohatého konvolutu náhrobků rodu Švamberků se dodnes dochovalo pouhé torzo. Překvapivý je fakt, že ačkoliv šlo o významný šlechtický rod, dochované práce jsou ...

Chlíbec, Jan
Ústav dějin umění, 2023

Co je a není košer v lexikografii. K problematice jednoho církevního termínu
Dvořáková, Žaneta
2023 - český Hebrejský výraz košer se dostal do češtiny prostřednictvím židovského sociolektu/etnolektu. Jedná se původně o náboženský termín označující to, co je rituálně čisté a vhodné. Vedle nesklonného adjektiva a adverbia košer je ve slovnících češtiny zachycena i řada dalších tvarů a odvozenin, některé z nich se však již v současnosti neužívají (např. košerný, košerně). Při jejich hodnocení vycházíme z analýzy dokladů z korpusu Syn2015 i ze sondy do soudobých textů v židovských časopisech nebo na webech židovských obcí a spolků. Ve slovnících češtiny se též v některých případech můžeme setkat se zúžením významu oproti tomu, jak je výraz tradičně užíván v židovském prostředí, např. adjektivum košer je v SSJČ omezeno pouze na oblast masa, sloveso košerovat je spojováno jen s rituální porážkou zvířat. Velmi diskutabilní jsou také substantiva uváděná ve slovnících: životné maskulinum košer ve významu ‚řezník‘ a neživotná maskulina košer s významy ‚zaříznutí‘ a ‚pokrm židům k požívání dovolený‘, ty vycházejí z ojedinělých dokladů z děl autorů zřejmě neznalých židovského prostředí, o němž (přesto) psali. Je potom otázkou, zda (a dle jakých kritérií) by taková hesla měla být do slovníků zařazena. The Hebrew term košer (‘kosher’) came into Czech through Jewish sociolect / ethnolect. It was originally a religious term for what is ritually pure and appropriate. In addition to the adjective and adverb košer, Czech dictionaries also contain a number of other forms and derivatives, but some of them are no longer used at the moment (e.g. košerný, košerně). Our evaluation is based on an analysis of material base from the Syn2015 Corpus and from a probe into contemporary texts in Jewish magazines or on the websites of Jewish communities and organizations. In Czech dictionaries, we may see a reduction of the meaning compared to how the term is traditionally used in the Jewish community, e.g. the adjective košer is limited to meat, the verb košerovat is associated only with the ritual slaughter. The nouns mentioned in the dictionaries are also very debatable: masculine košer in the sense of ‘butcher’ and masculine košer with the meanings of ‘cut’ and ‘food appropriate for Jews to eat’, these are based on isolated documents from the works of authors apparently unfamiliar with the Jewish community. The question then is whether (and according to what criteria) such words should be included in the dictionaries. Klíčová slova: lexicography; dictionary; religious term; kosher; meaning Plné texty jsou dostupné na jednotlivých ústavech Akademie věd ČR. Co je a není košer v lexikografii. K problematice jednoho církevního termínu

Hebrejský výraz košer se dostal do češtiny prostřednictvím židovského sociolektu/etnolektu. Jedná se původně o náboženský termín označující to, co je rituálně čisté a vhodné. Vedle nesklonného ...

Dvořáková, Žaneta
Ústav pro jazyk český, 2023