Ano (150)
Počet nalezených dokumentů:
150
Publikováno od
do
Možnosti parlamentní spolupráce v oblasti vnějších vztahů po Lisabonské smlouvě
Pecháček, Štěpán; Němec, Jan
2010 - český
Vzájemná spolupráce parlamentů členských zemí EU, resp. spolupráce vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu, je kromě již institucionalizované podoby (např. COSAC, setkání zástupců EP a vnitrostátních parlamentů, setkání výborů pořádaných parlamentem předsednické země) určována také postupem evropské integrace. V této souvislosti je v materiálu zohledněno nové smluvní uspořádání primárního práva, které vytvořila Lisabonská smlouva a některé návrhy, které se objevují v souvislosti s platností nového uspořádání primárního práva.
Klíčová slova:
parlament; spolupráce; Lisabonská smlouva; návrhy; COSAC; subsidiarita; EU; parliament; cooperation; Lisbon Treaty; projects; COSAC; subsidiarity; EU; parlament; zahraniční politika; Evropská unie
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Možnosti parlamentní spolupráce v oblasti vnějších vztahů po Lisabonské smlouvě
Vzájemná spolupráce parlamentů členských zemí EU, resp. spolupráce vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu, je kromě již institucionalizované podoby (např. COSAC, setkání zástupců EP a ...
Vytváření programu a pořadu schůze a změny ve schváleném pořadu (ve vybraných parlamentních komorách)
Syllová, Jindřiška
2010 - český
Studie se zabývá vytvářením programu, organizováním pořadu schůze a možnými změnami, flexibilitou již schválených pořadů. Organizaci programu a pořadu parlamentních komor je možno rozdělit na několik typů, kdy většina komor tradičních parlamentů v podstatě nedovoluje změny hlavního programu a pořadu činěné tentýž den, aby nedocházelo k nepředvídaným programovým zvratům a rovněž aby vláda dosáhla plynulého přijímání navržených zákonů. Naopak v typu parlamentu, který se uplatňuje v parlamentních republikách postkomunistických států (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, pobaltské státy) jsou jednací řády ovlivněny tím, že agendu parlamentních komor (hlavního programu) povětšinou vytváří parlamenty samotné.
Klíčová slova:
parlament; komora; člen vlády; poslanec; klub; jednací řád; rozprava; program; bod; návrh zákona; model; schůze; parliament; chamber; cabinet minister; member of parliament; club; rules of procedure; debate; programme; event; draft law; model; meeting; parlament; parlamentní procedura; parlamentní demokracie
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Vytváření programu a pořadu schůze a změny ve schváleném pořadu (ve vybraných parlamentních komorách)
Studie se zabývá vytvářením programu, organizováním pořadu schůze a možnými změnami, flexibilitou již schválených pořadů. Organizaci programu a pořadu parlamentních komor je možno rozdělit na několik ...
Uhlíková daň (daň z emisí CO2) v členských státech EU
Palán, Josef
2010 - český
Studie se zabývá uhlíkovou daní (daní z emisí CO2), patřící mezi nepřímé daně, kterou se zdaňují emise CO2, vytvářené spalováním fosilních paliv (uhlí, minerálních olejů, plynu). Uhlíková daň se uvaluje na fosilní paliva a její výše je obvykle odvislá od množství CO2, které vzniká při spalování pohonných hmot nebo při výrobě tepla určeného k vytápění nebo k průmyslovému užití a v některých státech je sazba daně částečně odvislá i od energetického obsahu.
Klíčová slova:
CO2; spalování; uhlíková daň; zavedení; pohonné hmoty; vytápění; průmysl; podpora; energetická legislativa; právní základ; CO2; combustion proces; tax on CO2 emissions; implementation; fuel; heating; industry; support; energy legislation; legal basis; daně; daň k ochraně životního prostředí
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Uhlíková daň (daň z emisí CO2) v členských státech EU
Studie se zabývá uhlíkovou daní (daní z emisí CO2), patřící mezi nepřímé daně, kterou se zdaňují emise CO2, vytvářené spalováním fosilních paliv (uhlí, minerálních olejů, plynu). Uhlíková daň se ...
Projednávání státních závěrečných účtů ve vybraných zemích
Cupalová, Marcela
2010 - český
Práce pojednává o procesu projednávání státních závěrečných účtů ve vybraných zemích EU a v Norsku. Zaměřuje se zejména na skutečnosti, který orgán má pravomoc tyto účty prověřovat, jak probíhá proces projednávání, jaké jsou lhůty pro schválení závěrečného účtu a jaká je případná odpovědnost či závaznost rozhodnutí parlamentu. Dospívá přitom k závěru, že téměř ve všech zemích sestavuje závěrečný účet ministerstvo financí, pouze v Norsku existuje pro tento účel zvláštní orgán a v Rakousku účet sestavuje Účetní dvůr. Vesměs také platí, že závěrečný účet není závazný, nevyplývají z něho žádné sankce vůči vládě (ve smyslu vyslovení nedůvěry), opakovaná nebo vážná negativní kontrolní stanoviska obsažená v závěrečném účtu mohou mít ovšem personální dopady např. pro jednotlivé ministry.
Klíčová slova:
stát; závěrečný účet; výkaz; parlament; kontrola; vláda; ministerstvo; výbor; výdaj; finanční řízení; výroční zpráva; země EU; state; final account; statement; parliament; supervision; government; ministry; committee; expense; financial management; annual report; EU country; stát; státní rozpočet; rozpočet
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Projednávání státních závěrečných účtů ve vybraných zemích
Práce pojednává o procesu projednávání státních závěrečných účtů ve vybraných zemích EU a v Norsku. Zaměřuje se zejména na skutečnosti, který orgán má pravomoc tyto účty prověřovat, jak probíhá proces ...
Způsoby udržení pořádku v parlamentní komoře (ve vybraných státech)
Syllová, Jindřiška
2010 - český
Studie se zabývá právními úpravami, které jsou zde podrobně uvedeny. Je možno konstatovat, že v zajištění kázně a pořádku jsou neúspěšné zejména ty parlamenty, které ponechávají zajištění pořádku v sále okamžitému rozhodnutí pléna a nemají dostatečně ustálenou aplikační a interpretační praxi při řešení nepořádku a zachování důstojnosti parlamentu. Nejúspěšnější jsou naproti tomu parlamenty, kde má předsedající vyšší autoritu a nemusí se obracet k nějakému jinému orgánu, který často rozhoduje stranicky. Důležité a pozitivní je rovněž to, když předsedající může rozhodnout o řešení záležitosti okamžitě a bez toho, že by se k porušení pořádku mohli vyjádřit jiní poslanci. Základním návodem pro to, jak udržet pořádek v plénu komory parlamentu, by měla být britská praxe. Vzhledem k tomu, že britská Dolní sněmovna je, na rozdíl od kontinentálních parlamentů, více divadlem, zatímco kontinentální parlamenty slouží více ke skutečné práci a tvorbě legislativy, je pro ni nezbytné, aby způsoby parlamentního divadla plnily dva základní úkoly: musí být pro diváky atraktivní a zároveň nesmí snižovat důstojnost parlamentu.
Klíčová slova:
parlament; komora; sněmovna; předseda; plénum; pořádek; jednání; poslanec; sál; člen; vláda; parliament; chamber; House of Parliament; chairmen; general assembly; rule; act; M.P.; chamber; member; government; parlament; parlamentní demokracie; aktivita; parlamentní procedura
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Způsoby udržení pořádku v parlamentní komoře (ve vybraných státech)
Studie se zabývá právními úpravami, které jsou zde podrobně uvedeny. Je možno konstatovat, že v zajištění kázně a pořádku jsou neúspěšné zejména ty parlamenty, které ponechávají zajištění pořádku v ...
Právní úprava využití bioplynu v rámci EU a ve vybraných státech
Dupláková, Daniela
2010 - český
Tato práce se zabývá právní úpravou podpory využívání bioplynu. Soustřeďuje se na právní úpravu EU, jež platí obecně pro všechny členské státy, jakož i na právní úpravy jednotlivých států. Jedná se o výběr osmi států, a to Finska, Německa, Nizozemska, Polska, Rakouska, Slovenska, Spojeného království a Španělska.
Klíčová slova:
bioplyn; obnovitelný zdroj; právní úprava; EU; směrnice; energie; biogas; renewable resources; legal form; EU; instruction; energy; biopaliva
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Právní úprava využití bioplynu v rámci EU a ve vybraných státech
Tato práce se zabývá právní úpravou podpory využívání bioplynu. Soustřeďuje se na právní úpravu EU, jež platí obecně pro všechny členské státy, jakož i na právní úpravy jednotlivých států. Jedná se o ...
Společná zahraniční a bezpečnostní politika Unie po Lisabonské smlouvě
Pecháček, Štěpán
2010 - český
Studie popisuje institucionální a rozhodovací rámec společné zahraniční a bezpečnostní politiky v kontextu změn, které v této oblasti přinesla Lisabonská smlouva. Společná zahraniční a bezpečnostní politika je Lisabonskou smlouvou prostřednictvím společných cílů propojena s dalšími činnostmi Unie, které mají dopad na unijní vnější vztahy, jako je např. společná obchodní politika nebo rozvojová politika. S tím souvisí vytvoření nové funkce Vysokého představitele Unie pro zahraniční vztahy bezpečnostní politiku, který personálně propojuje činnost Rady a Komise v oblasti vnějších vztahů. V oblasti rozhodovacích procesů k žádné podstatné změně nedošlo, nadále je smluvně chráněn státní zájem, který umožňuje členskému státu vetovat rozhodnutí. Autor konstatuje, že i přes výrazné změny, které Lisabonská smlouva přináší, především pokud jde o institucionální strukturu společné zahraniční a bezpečnostní politiky a její propojení s vnějšími vztahy Unie prostřednictvím společných cílů, společná zahraniční a bezpečnostní politika je i nadále vytvořena jako svébytný pilíř evropské integrace.
Klíčová slova:
vnější vztahy; politika; zahraniční; bezpečnost; Unie; Komise; Rada; deklarace; Lisabonská smlouva; external relationship; policy; foreign; security; Union; Commission; Counsel; declaration; Lisbon Treaty; politika; bezpečnostní politika; Evropská unie
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Společná zahraniční a bezpečnostní politika Unie po Lisabonské smlouvě
Studie popisuje institucionální a rozhodovací rámec společné zahraniční a bezpečnostní politiky v kontextu změn, které v této oblasti přinesla Lisabonská smlouva. Společná zahraniční a bezpečnostní ...
Etické kodexy v parlamentech zemí Evropské unie
Němec, Jan
2010 - český
Práce se zabývá druhy etických kodexů používaných v politické sféře, např. kodexy politických stran nebo předvolebních kampaní, hlavní pozornost je věnována kodexům chování přijatých v zákonodárných sborech ve vztahu k působení poslanců. Jsou uvedeny argumenty pro a proti zavádění takových kodexů a na základě rozboru existujících kodexů v irském, polském a britském parlamentu blíže představen obsah a sankční mechanismy. Přiloženy jsou texty etických kodexů zákonodárných sborů tří výše uvedených parlamentních komor (v původním znění).
Klíčová slova:
etický kodex; chování; jednací řád; parlament; poslanec; code of conduct; behaviour; rules of procedure; parliament; member of parliament; parlament; parlamentní demokracie
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Etické kodexy v parlamentech zemí Evropské unie
Práce se zabývá druhy etických kodexů používaných v politické sféře, např. kodexy politických stran nebo předvolebních kampaní, hlavní pozornost je věnována kodexům chování přijatých v zákonodárných ...
Legislativní opatření namířená proti extremismu ve vybraných zemích
Veselá, Hana; Pulda, Jan
2010 - český
Studie popisuje situaci v boji s extremismem ve Spolkové republice Německo, v Rakousku, ve Francii a ve Spojených státech amerických. U každé země se zaměřuje na popis historických kořenů politického extremismu a popisuje také současnou situaci. U každé země je následně popsán legislativní a institucionální rámec, kterým daný stát čelí extremistickým hnutím.
Klíčová slova:
extremismum; EU; rasa; terorismus; extremism; EU; race; terorism; sociologie; Evropská unie; politika; ochrana lidských práv a svobod
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Legislativní opatření namířená proti extremismu ve vybraných zemích
Studie popisuje situaci v boji s extremismem ve Spolkové republice Německo, v Rakousku, ve Francii a ve Spojených státech amerických. U každé země se zaměřuje na popis historických kořenů politického ...
Homosexuálové a adopce v evropském kontextu
Pejchalová-Grünwaldová, Vladimíra
2010 - český
Tato práce pojednává o právní úpravě přípustnosti adopce dětí osobami s homosexuální orientací v evropských státech. V úvodu je vymezena moderní terminologie vztahující se k jiné než k heterosexuální orientaci a k adopcím obecně. Další části jsou zaměřeny na relevantní dokumenty mezinárodního práva a na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva v této oblasti. Z poslední věcné kapitoly této práce vyplývá, že individuální a společnou adopci dětí homosexuálně orientovanými osobami umožňují Belgie, Dánsko, Island, Nizozemí, Norsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie, a dále, že adopce dětí pouze svobodnými osobami s homosexuální orientací je přípustná v Rakousku. Z evropských států, ve kterých je přípustná pouze adopce biologických dětí homosexuálně orientovaného partnera, jsou uvedeny Finsko a Německo.
Klíčová slova:
homosexualita; mezinárodní právo; úmluva; EU; právo dítěte; adopce; homosexuality; international law; compact; EU; children law; adoption; homosexualita
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři NUŠL
Homosexuálové a adopce v evropském kontextu
Tato práce pojednává o právní úpravě přípustnosti adopce dětí osobami s homosexuální orientací v evropských státech. V úvodu je vymezena moderní terminologie vztahující se k jiné než k heterosexuální ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze