Yes (475021)
Number of found documents:
475021
Published from
to
Role sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech
CUŘÍNOVÁ, Tereza
2024 - Czech
Úvod: Role sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech nejde shrnout jen do jedné role. Sestra má nelehký úkol pečovat o pacienta s poruchou řeči, a při poskytování ošetřovatelské péče a komunikaci může nastat více překážek nebo nedorozumění. Cíl práce: Cílem empirické studie bylo popsat roli sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech. Dále identifikovat, jaké překážky mohou nastat v komunikaci sestry s pacientem s fatickou poruchou. Dalším cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s fatickou poruchou. A také zjistit rozdíl v poskytované ošetřovatelské péči u pacientů s fatickou poruchou na chirurgických a nechirurgických jednotkách. Metodika práce: Empirické šetření bylo provedeno kvalitativní metodou s využitím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření bylo provedeno s všeobecnými sestrami z chirurgických i nechirurgických jednotek. Výzkumu se zúčastnilo dobrovolně 15 všeobecných sester z Jihočeského kraje. Rozhovory byl následně přepsány a zpracovány metodou "tužka a papír". Výsledky práce: Výzkumné empirické šetření prokázalo, že role sestry je v plnění přímé ošetřovatelské péče, avšak sestra u pacienta s fatickou poruchou musí zhodnotit jeho celkový stav, stav fatické poruchy, diagnózu, se kterou je hospitalizován, věk a přidružené onemocnění. Od toho se péče odvíjí a u každého pacienta je individuální. Role sestry během poskytování ošetřovatelské péče závisí především na tom, aby si na pacienta vyhradila dostatek času, komunikovala pomalu, správně artikulovala a na pacienta byla především trpělivá. Během komunikace s pacientem s fatickou poruchou a při poskytování ošetřovatelské mohou nastat překážky. Překážkou pro sestru může být nespolupráce pacienta, nedorozumění na základě fatické poruchy. Bariéra však může nastat i ze strany sester, a to je především jejich čas, kterého nemají dostatek. Závěr práce: Péče o pacienta s fatickou poruchou pro sestru není jednoduchá. Její role spočívá v poskytování ošetřovatelské péče, během které by si měla na pacienta s fatickou poruchou vyhradit více času, být trpělivá, a ke každému pacientovi přistupovat individuálně. Výzkum také ukázal, že sestry se nezapojují dostatečně do logopedického nácviku řeči s pacientem. Přiznaly, že s pacientem komunikují během poskytování ošetřovatelské péče, a nad její rámec už nezbývá pro komunikaci čas. Klíčová slova: fatická porucha, komunikace, ošetřovatelská péče, všeobecná sestra Introduction: Nurse's position in care of a patient with aphasia in postoperative and post-traumatic phases can not be summarized in to just one role. Nurse has a difficult task in caring for a patient with speech disorder, and there may be many obstacles or misunderstandings during when providing nursing care including communication with the patient. Goal: The objective of empirical study was to describe nurse's role in care of patient with aphasia in postoperative and post-traumatic phases. Furthermore, to identify which obstacles may arise during a communication between the nurse and the patient with phatic disorder. Another goal was to find out the specifics of nursing care for a patient with a phatic disorder. And also to point out the differences in provided nursing care for patients with phatic disorder in surgical and non-surgical units. Methodics: The empirical investigation was carried out using qualitative method using semi-structured interviews. The research investigation was carried out with general nurses from surgical and non-surgical care units. Altogether, 15 general nurses from the South Bohemian Region voluntarily participated in the research. Interviews were transcribed later on and processed using the "pencil and paper" method. Results: Empirical research has shown that the nurse's role is about providing direct nursing care, but when it comes to a patient with a phatic disorder, nurse has to evaluate his general condition,state of a phatic disorder, the diagnosis with which the patient is hospitalized, age and associated diseases. Care depends on this and is individual for each patient. The nurse's role when providing nursing care depends primarily on setting aside enough time for the patient, communicating slowly, articulating correctly and above all being patient. During the communication and during providing nursing care with a patient with a phatic disorder obstacles may arise. An obstacle for the nurse can be the patient's non-cooperation, misunderstanding based on phatic disorder. However, a barrier can also arise from nurse's side, and that could be primarily their time, which they do not have enough. Conclusion: The care of the patient with phatic disorder is not easy for the nurse. Her role consists in providing the nursing care, during which she should reserve more time for the patient with phatic disorder, be patient, and approach to each patient individually. Research has also shown that nurses are not sufficiently involved in speech therapy practice with the patient. They admitted that they communicate with the patient only when providing the nursing care, and there is no time left for communication beyond that.
Keywords:
fatická porucha; komunikace; ošetřovatelská péče; všeobecná sestra; phatic disorder; communication; nursing care; general nurse
Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Role sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech
Úvod: Role sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech nejde shrnout jen do jedné role. Sestra má nelehký úkol pečovat o pacienta s poruchou řeči, a při ...
Motivace sester k práci v hospicu
SOUKUPOVÁ, Nikola
2024 - Czech
Tato diplomová práce se zaměřuje na motivaci sester pro práci v hospici. Cílem diplomové práce bylo zjistit hlavní motivační faktor sester k práci v hospicu. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části jsou shrnuty motivační faktory v práci ve zdravotnictví, rozdělení hospicové a paliativní péče, potřeby umírajících pacientů, důstojná péče a umírání a potřeby sester v hospicové péči. Empirická část diplomové práce byla zpracována pomocí kvantitativně-kvalitativního výzkumného šetření. Byl stanoven hlavní cíl a následně v rámci kvantitativního výzkumného šetření definovány 4 hypotézy, které byly statisticky analyzovány. Pro kvalitativní výzkumné šetření byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První z nich zní "Jaké jsou hlavní důvody sester pro volbu povolání v hospici?" Druhá výzkumná otázka zní: "Co sestry pracující v hospici nejvíce motivuje?" Výzkumný soubor tvořily sestry pracující v hospicích Jihočeského, Plzeňského, Středočeského kraje a Prahy. Pro techniku sběru dat ke kvantitativnímu výzkumu bylo použito dotazníkového šetření. Ke kvalitativnímu výzkumu byly provedeny hloubkové rozhovory. Rozhovory byly vedeny se šesti sestrami pracující v jednom z Jihočeských hospiců. Výzkumným šetření bylo zjištěno, že hlavní motivační faktor pro sestry pracující v hospici je zajímavost práce (51 %), následovalo společenské poslání (32 %), u 16 % to byla osobní zkušenost a 1 % sester uvedlo finanční ocenění. Z rozhovorů pak vyšel jako hlavní motivační faktor touha pomáhat druhým. Výstupem mé diplomové práce je osnova přednášky na téma, jak motivovat sestry pro práci v hospici. O výsledcích z výzkumu bude informován management hospiců v Jihočeském, Středočeském, Plzeňském kraji a v Praze. This diploma thesis focuses on the motivation of nurses to work in hospice. The thesis aimed to determine the primary motivating factors for nurses working in hospice. The thesis is divided into a theoretical and empirical part. The theoretical part summarizes motivational factors in healthcare, the division of hospice and palliative work, the needs of dying patients, dignified care and dying, and the needs of nurses in hospice care. The empirical part of the thesis was processed using quantitative-qualitative research. The main goal was set, and four hypotheses were defined and statistically analysed in the quantitative research. In the qualitative study, two research questions were asked. The first is "What are the main reasons nurses choose hospice as a career?" The second research question is: "What motivates nurses working in hospice the most?" The research sample included South Bohemian, Pilsen, Central Bohemian, and Prague hospice nurses. Data collection in quantitative research was done using a questionnaire survey. In-depth interviews were conducted as part of the qualitative research. The interviews were conducted with six nurses working in one hospice in South Bohemia. The research showed that the primary motivating factor for nurses working in hospice was the interest in the work (51%), followed by the social mission (32%), 16% said it was a personal experience, and 1% of nurses mentioned financial reward. From the interviews, the primary motivation was the desire to help others. The output of the thesis is a lecture outline on how to motivate nurses to work in hospice. The research results will be shared with the management of hospices in South Bohemian, Central Bohemian, Pilsen, and Prague.
Keywords:
hospic; paliativní péče; sestra; motivace; hospice; palliative care; nurse; motivation
Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Motivace sester k práci v hospicu
Tato diplomová práce se zaměřuje na motivaci sester pro práci v hospici. Cílem diplomové práce bylo zjistit hlavní motivační faktor sester k práci v hospicu. Diplomová práce je rozdělena na ...
Spokojenost s poskytováním ošetřovatelské péče na chirurgickém oddělení
KŘÍŽOVÁ, Anna
2024 - Czech
Současný stav: Spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí je v dnešní době velmi důležitým faktorem v oblasti hodnocení kvality poskytovaných služeb ve zdravotnictví. Spokojenost pacienta může být v průběhu hospitalizace ovlivněna mnoho různými faktory jako je např.: jednání a vzhled personálu, množství poskytnutých informací, prostředí, ve kterém se pacient nachází či aktuální rozpoložení pacienta po psychickéi fyzické stránce. Proto se prostředky pro hodnocení spokojenosti pacientů se musí neustále vyvíjet a přizpůsobovat současným požadavkům ošetřovatelství i pacientů. Cíl výzkumu: Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí na standardních jednotkách chirurgických oddělení v Jihočeském kraji. Dalším cílem bylo zjistit, zda je spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí závislá na zvolených charakteristikách pacientů: pohlaví, věk, vzdělání, druh operačního výkonu, četnost hospitalizace a délka hospitalizace. Metodika: Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí kvantitativního výzkumu formou standardizovaného dotazníku o 22 otázkách. Dotazník by rozvržen do 6 oblastí: identifikační údaje pacienta, základní údaje o hospitalizaci, spokojenost pacienta s komunikací během hospitalizace, spokojenost pacienta s poskytnutou ošetřovatelskou péčí během hospitalizace, spokojenost pacienta s mírou informovanosti během hospitalizace, spokojenost pacienta s celkovým pobytem na oddělení. Výzkumného šetření se zúčastnily 4 nemocnice z Jihočeského kraje: Nemocnice České Budějovice, Nemocnice Tábor, Nemocnice Jindřichův Hradec a Nemocnice Český Krumlov. Pro výzkumné šetření byli vybráni pacienti, kteří byli hospitalizování na standardní chirurgické ošetřovatelské jednotce a podstoupili operační výkon v dutině břišní. Výzkumný soubor: V rámci výzkumného šetření bylo osloveno celkem 200 pacientů, z toho bylo osloveno 50 pacientů z Nemocnice České Budějovice, 50 pacientů z Nemocnice Český Krumlov, 50 pacientů z Nemocnice Tábor a 50 pacientů z Nemocnice Jindřichův Hradec. Celková návratnost dotazníků byla 100 %. Výsledky: Výzkumné šetření prokázalo že, pacienti jsou s většinou oblastí v rámci poskytování ošetřovatelské péče spokojeni. Výsledky šetření však poukazují i na oblasti, které vyžadují zlepšení. Nejhůře byla pacienty hodnocena oblast psychické a emocionální podpory ze strany zdravotnického personálu, oblast dostupnosti zdravotnického personálu v případě naléhavé potřeby a oblast představení se pečujícího zdravotnického personálu. V oblasti vlivu pacientských charakteristik na spokojenost s poskytnutou ošetřovatelskou péčí byl prokázán vliv jediné vybrané charakteristiky - pohlaví, kdy muži byli více spokojeni ve všech hodnocených oblastech péče. Current state: Patient satisfaction with nursing care is nowadays a very important factor in the field of evaluation of the quality of services provided in the healthcare sector. Patient satisfaction can be influenced by many different factors during hospitalization, such as: the behavior and appearance of the staff, the amount of information provided, the environment in which the patient is located or the patient's current mental and physical state. Therefore, tools for assessing patient satisfaction must constantly evolve and adapt to the current demands of both nursing and patients. Aim of the research: The goal of the research investigation was to map patient satisfaction with nursing care in standard units of surgical departments in the South Bohemian Region. Another goal was to determine whether patient satisfaction with nursing care depends on selected patient characteristics: gender, age, education, type of surgery, frequency of hospitalization and length of hospitalization. Methodology: The research investigation was carried out using quantitative research in the form of a standardized questionnaire with 24 questions. The questionnaire was divided into 6 areas: patient identification data, basic hospitalization data, patient satisfaction with communication during hospitalization, patient satisfaction with the nursing care provided during hospitalization, patient satisfaction with the level of information during hospitalization, patient satisfaction with the overall stay in the ward. Four hospitals from the South Bohemian Region participated in the research: České Budějovice Hospital, Tábor Hospital, Jindřichův Hradec Hospital and Český Krumlov Hospital. Patients who were hospitalized in a standard surgical nursing unit and underwent surgery on the abdominal cavity were selected for the research study. Research group: A total of 200 patients were interviewed as part of the research, of which 50 patients were interviewed from the České Budějovice Hospital, 50 patients from the Český Krumlov Hospital, 50 patients from the Tábor Hospital and 50 patients from the Jindřichův Hradec Hospital. The total return of the questionnaires was 100 %. Results: Research has shown that patients are satisfied with most areas within the provision of nursing care. However, there are also areas that require improvement. The worst rated by patients was the area of psychological and emotional support from the healthcare staff, the availability of healthcare staff in case of urgent need and the introduction of the caring healthcare staff. In the area of the influence of patient characteristics on satisfaction with the provided nursing care, the influence of a single selected characteristic - gender, was proven, when men were more satisfied in all evaluated areas of care.
Keywords:
Pacient; spokojenost; ošetřovatelská péče; charakteristiky pacienta; Patient; satisfaction; nursing care; patient characteristics
Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Spokojenost s poskytováním ošetřovatelské péče na chirurgickém oddělení
Současný stav: Spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí je v dnešní době velmi důležitým faktorem v oblasti hodnocení kvality poskytovaných služeb ve zdravotnictví. Spokojenost pacienta může být v ...
Celoživotní vzdělávání sester pracujících v agenturách domácí péče
KARBÁČOVÁ, Marika
2024 - Czech
Celoživotní vzdělávání sester pracujících v agenturách domácí péče se stává stále důležitějším aspektem k zajištění vysoké kvality péče poskytované klientům v jejich domácím prostředí. Tato diplomová práce se zaměřuje na výzvy, přínosy a strategie spojené s celoživotním vzděláváním sester v kontextu agentur domácí péče. Teoretická část zahrnuje analýzu literatury a je strukturována do čtyř větších kapitol. První kapitola objasňuje cíle, formy, výhody a nevýhody, indikace a poskytovatele agentury domácí péče. Druhá kapitola charakterizuje role sestry v agentuře domácí péče. Třetí kapitola se zaměřuje na současné vzdělávání všeobecných sester. A čtvrtá část popisuje formy, faktory a význam celoživotního vzdělávání v agenturách domácí péče. V empirické části je pomocí otevřeného kódování popsána a analyzována zkušenost deseti informantek, které pracují jako všeobecné sestry v agenturách domácí péče. Bohaté zkušenosti a znalosti dokládají názornými ukázkami z praxe. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že sestry v agenturách domácí péče čelí různorodým vzdělávacím potřebám včetně odborných dovedností, komunikace s pacienty a rodinami, řízení času a podpory pacienta v domácím prostředí. Celoživotní vzdělávání je klíčové pro zlepšení kvality péče, zvýšení spokojenosti klientů a sester a snížení rizika komplikací. Strategie pro podporu celoživotního vzdělávání sester zahrnují vytváření přístupných a flexibilních vzdělávacích programů, podporu mentorství a peer-to-peer učení, využití technologií pro e-learning a poskytování podpory pro profesní rozvoj. Důležitým prvkem je také zapojení vedení agentur domácí péče a podpora ze strany organizací zdravotní péče. Tato diplomová práce přináší poznatky, které mohou být využity pro vytvoření efektivních strategií celoživotního vzdělávání sester v agenturách domácí péče s cílem zlepšit péči poskytovanou klientům v domácím prostředí. Lifelong learning for nurses working in home care agencies is becoming an increasingly important aspect to ensure high quality care provided to clients in their home environment. This thesis focuses on the challenges, benefits and strategies associated with lifelong learning of nurses in the context of home care agencies. The theoretical part includes the analysis of literature and is structured into four larger chapters. The first chapter clarifies the objectives, forms, advantages and disadvantages, indications and providers of home care agencies. The second chapter characterizes the role of a nurse in a home care agency. The third chapter focuses on the current education of general nurses. And the fourth chapter describes the forms, factors and importance of lifelong learning in home care agencies. In the empirical part, the experience of ten informants who work as general nurses in home care agencies is described and analysed using open coding. Their rich experience and knowledge are illustrated by practical examples. The results of the research show that nurses in home care agencies face a variety of educational needs, including professional skills, communication with patients and families, time management, and client support in the home environment. Lifelong learning is crucial to improve the quality of care, increase client and nurse satisfaction, and reduce the risk of complications. Strategies to promote lifelong learning for nurses include creating accessible and flexible educational programmes, promoting mentorship and peer-to-peer learning, using technology for e-learning, and providing support for professional development. An important element is also the involvement of the management of home care agencies and the support of health care organizations. This diploma thesis brings knowledge that can be used to create effective lifelong learning strategies for nurses in home care agencies in order to improve the care provided to clients in the home environment.
Keywords:
Domácí péče; celoživotní vzdělávání; sestra; klient; ošetřovatelství; Home care; lifelong education; nurse; client; nursing
Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Celoživotní vzdělávání sester pracujících v agenturách domácí péče
Celoživotní vzdělávání sester pracujících v agenturách domácí péče se stává stále důležitějším aspektem k zajištění vysoké kvality péče poskytované klientům v jejich domácím prostředí. Tato diplomová ...
Celoživotní vzdělávání sester v oboru intenzivní péče
HOMOLOVÁ, Hana
2024 - Czech
Cílem diplomové práce bylo popsat zájem a přístup k celoživotnímu vzdělávání sester v oboru intenzivní péče. Zaměřili jsme se na oblasti vzdělávání a na formy a metody, které se k celoživotnímu vzdělávání využívají nejčastěji. K dalšímu vzdělávání je nutná orientace sester v oblasti legislativou vymezeném, profesním vzdělávání a motivace. Prohlubování vědomostí a dovedností vede ke zkvalitnění péče o kriticky nemocné pacienty, kteří se nachází na jednotkách intenzivní péče. Teoretická část práce vymezuje základy pro porozumění problematiky celoživotního vzdělávání sester v oboru intenzivní péče. Výzkumná část byla realizována metodou kvantitativního výzkumu, prostřednictvím nestandardizovaného dotazníkového šetření. Participanty byly všeobecné sestry, různého věku, úrovně vzdělání, z různých oborů intenzivní péče, typů nemocnic a krajů ČR. Výzkumný soubor tvořilo 216 sester. Z výzkumného šetření vyplynulo několik závěrů. Sestry mají zájem prohlubovat své vědomosti v technických dovednostech, ale limitují je čas, rodina a finance. Proto volí e-learning jako formu dalšího vzdělávání organizovanou zaměstnavatelem. Zjistili jsme, že se sestry necítí k dalšímu profesnímu vzdělávání zaměstnavatelem dostatečně podporovány. Zaměstnavatelé hradí náklady spojené pouze se specializačním vzděláváním, tzv. ARIP. Nehradí náklady spojené se vzděláváním v podobě navazujícího magisterského studia. Specializační vzdělávání zajišťuje odbornou způsobilost sester, která je vyjádřena kompetencemi. K udržení kompetentnosti přispívá celoživotní vzdělávání. V našem šetření byl pozorován statistický vztah mezi orientací v této oblasti a nejvyšším dosaženým vzděláním. S narůstající úrovní vzdělání dochází ke zvyšování orientace sester v této oblasti. Vztah mezi specializačním vzděláním, tzv. ARIP, délkou praxe a orientací v oblasti celoživotního vzdělávání jsme neprokázali. Za nejefektivnější metodu celoživotního vzdělávání považujeme simulační výuku. The aim of the thesis was to describe the interest and approach to the lifelong education of nurses in the field of intensive care. We focused on the areas of education and on the forms and methods that are most often used for lifelong learning. Further education requires orientation of nurses in the area defined by legislation, professional education and motivation. Deepening of knowledge and skills leads to the improvement of the quality of care for critically ill patients who are in intensive care units. The theoretical part of the thesis defines the foundations for understanding the issue of lifelong education of nurses in the field of intensive care. The research part was implemented using the method of quantitative research, through a non-standardized questionnaire survey. The participants were general nurses, of different ages, levels of education, from different fields of intensive care, types of hospitals and regions of the Czech Republic. The research group consisted of 216 nurses. Several conclusions emerged from the research investigation. Nurses are interested in deepening their knowledge in technical skills, but are limited by time, family and finances. That is why they choose e-learning as a form of further education organized by the employer. We discovered that nurses do not feel sufficiently supported by the employer for further professional education. Employers cover the costs associated only with the specialized study, the so-called ARIP. It doesn´t cover the costs associated with the education in the form of a subsequent master's study. Specialized education ensures the nurse's professional competence. Lifelong education contributes to maintaining competencies. In our investigation, a statistical relationship was observed between orientation in this area and the highest level of education achieved. As the level of education increases, the orientation of nurses in this area increases. We did not demonstrate a relationship between specialized education, the so-called ARIP, length of experience and orientation in the field of lifelong learning. We consider simulation teaching to be the most effective method of lifelong learning
Keywords:
Intenzivní péče; Všeobecná sestra; Celoživotní vzdělávání; motivace k učení; metody; formy; oblasti vzdělávání; dovednosti; kompetence; bezpečnost pacienta; Intensive care; General nurse; Lifelong learning; motivation to learn; methods; forms; areas of education; skills; competence; patient safety
Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Celoživotní vzdělávání sester v oboru intenzivní péče
Cílem diplomové práce bylo popsat zájem a přístup k celoživotnímu vzdělávání sester v oboru intenzivní péče. Zaměřili jsme se na oblasti vzdělávání a na formy a metody, které se k celoživotnímu ...
Problematika cévkování muže ve specializované ošetřovatelské péči
BLAŽKOVÁ, Helena
2024 - Czech
Současný stav: Katetrizace močového měchýře muže je jednou z kompetencí sestry specialistky v intenzivní péči. Katetrizace močového měchýře je v prostředí intenzivní péče běžným a rutinně prováděným výkonem. Má však i svá specifika a úskalí, která jsou mnohdy podceňována. Vzhledem k tomu, že infekce močových cest spojených s katetrizací močového měchýře (Cauti, Catheter-associated urinary tract infections) jsou nejvíce se vyskytující infekcí v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, je třeba se touto problematikou více zabývat. Cíl práce: Zmapovat úroveň teoretických znalostí, praktických dovedností sester se získanou kompetencí k výkonu katetrizace močového měchýře u muže v závislosti na jejich délce práce, typu zařízení a typu oddělení, na kterých pracují. Dále zjistit jejich postoj k dalšímu vzdělávání v dané oblasti a jejich hodnocení efektivity různých metod praktického výcviku. Metodika: Ve výzkumném šetření byla použita smíšená výzkumná strategie s využitím polostrukturovaných rozhovorů a nestandardizovaného dotazníku. Rozhovory kvalitativního šetření byly vyhodnoceny otevřeným kódováním metodou tužka-papír, tímto způsobem zpracované výsledky jsme poté kategorizovaly. Výzkumný soubor tvořilo celkem pět sester různého stupně vzdělání, s různou dobou od získání specializačního vzdělání, pracujících v různých zdravotnických zařízeních a na různých odděleních. V rámci statistického zpracování dat získaných nestandardizovaným dotazníkem v rámci kvantitativního výzkumu byly v prvé řadě vyhodnoceny odpovědi na jednotlivé otázky z dotazníku. Vedle prvostupňové frekvenční analýzy bylo dále realizováno statistické vyhodnocení jednotlivých hypotéz. Jednotlivé statistické analýzy byly provedeny na standardní 5 % hladině významnosti v programu IBM SPS. Výsledky: Konkrétními zjištěnými poznatky jsou relativně dobré teoretické znalosti sester. Ovšem ne ve všech kategoriích. Ze šetření vyplývá, že lepší vědomosti mají spíše mladší sestry pracující ve fakultních nemocnicích a s vyšším dosaženým vzděláním. Tato skupina sester také projevila největší ochotu v dalším doplňujícím vzdělávání. Faktory ovlivňující kvalitu teoretických znalostí a praktických dovedností je dle výsledků šetření více. Current status: catheterisation of the male bladder is one of the competences of the specialist nurse in intensive care. Bladder catheterization is a common and routinely performed procedure in the critical care setting. However, it has its own specificities and issues, which are often underestimated. Since catheter-associated urinary tract infections (CAUTIs) are the most common infection in the context of healthcare delivery, this issue needs to be more widely addressed. Aim of the study: to map the level of theoretical knowledge, practical skills of nurses with acquired competence to perform bladder catheterization in men depending on their length of work, type of facility and type of department they work in. Furthermore, to find out their attitude towards further training in the field and their evaluation of the effectiveness of different methods of practical training. Methodology: The research investigation used a mixed research strategy using semi-structured interviews and a non-standardized questionnaire. The qualitative interviews were evaluated by open coding using the pencil-and-paper method, and the results thus processed were subsequently categorized. The research population consisted of five nurses with different levels of education, with different lengths of time since obtaining their specialty training, working in different health care facilities and on different department. The statistical processing of the data obtained by the non-standardized questionnaire in the quantitative research primarily involved the evaluation of the responses to each question from the questionnaire. In addition to the first-stage frequency analysis, statistical evaluation of individual hypotheses was also performed. The individual statistical analyses were performed at the standard 5% significance level in IBM SPS software. Results: The specific findings are that nurses' theoretical knowledge is relatively good. However, not in all categories. The survey shows that younger nurses working in faculty hospitals and with higher educational attainment tend to have better knowledge. This group of nurses also showed the greatest willingness in further additional education. According to the results of the survey, there are more factors influencing the quality of theoretical knowledge and practical skills.
Keywords:
katetrizace; močový měchýř; Cauti; specializovaná ošetřovatelská péče; catheterization; bladder; Cauti; specialized nursing care
Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Problematika cévkování muže ve specializované ošetřovatelské péči
Současný stav: Katetrizace močového měchýře muže je jednou z kompetencí sestry specialistky v intenzivní péči. Katetrizace močového měchýře je v prostředí intenzivní péče běžným a rutinně prováděným ...
Pěstounská péče prarodičů z pohledu doprovázejících organizací
MATĚJKOVÁ, Lenka
2024 - Czech
Tato bakalářská práce se zabývá tématem pěstounské péče, kterou provádějí prarodiče. Prarodiče jsou specifickou skupinou, která je v pěstounské péči velmi početně zastoupena. Cílem bakalářské práce bylo zjistit zkušenosti sociálních pracovníků, kteří pěstouny prarodiče doprovázejí, a dále zmapovat výhody i nevýhody pěstounské péče prarodičů. Cíl byl dosažen použitím kvalitativního výzkumu, metodou dotazování, technikou neřízeného rozhovoru. Rozhovory probíhaly se sociálními pracovníky doprovázejících organizací v Jihočeském kraji. Získaná data byla zpracována pomocí otevřeného kódování a následně metodou vytváření trsů. Z výsledků vyplynulo, že doprovázení prarodičů je těžší, než se zdá. Sociální pracovník musí mít znalosti ohledně jiných služeb, které lze doporučit v případě, že jeho kompetence nedosahují do dané problematiky. Prarodiče jsou specifická skupina, ke které je třeba přistupovat jiným způsobem než k ostatním pěstounům. Při doprovázení je důležitá spolupráce mezi doprovázejícími organizacemi a příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Výsledky ukázaly určitá rizika, která se mohou objevit během pěstounské péče prarodičů. Řadíme sem prarodiče, kteří se vžili do role rodiče tak, že neříkají dítěti celý příběh toho, že se ocitlo v pěstounské péči. S tím souvisí skutečnost, že prarodiče dítěti nevypráví rodinnou historii a dítě může v budoucnu postrádat svou identitu. Dále snaha prarodičů o finanční přilepšení z dávek pěstounské péče. Tato práce může sloužit jako informační materiál pro sociální pracovníky v doprovázejících organizacích a upozornit na výhody i nevýhody pěstounské péče prarodičů. The bachelor thesis deals with the topic of foster care by grandparents. Grandparents are a specific group that is very widespread in foster care. The aim of the thesis was to explore experiences of social workers that support grandparent foster care, and to map its advantages and disadvantages. The goal was achieved using several methods: qualitative research, the questionnaire method, and uncontrolled interview technique. The interviews took place with social workers of foster care agencies in South Bohemia. The acquired data was processed via open coding and subsequently clustering. The results indicate that supporting grandparents is more difficult than expected. The social worker has to have knowledge of other services, which can be recommended in case his/her competencies do not cover the particular issue. Grandparents are a very specific group, which must be approached in a different manner to other foster care providers. When supporting them, the cooperation between foster care agencies and the corresponding authorities of socio-legal protection of children is very important. The results showed some risks that can occur during grandparent foster care. These include grandparents who have taken on the role of a parent by not telling the child the whole story of why they are in foster care. This is related to the fact that grandparents do not tell the child the family history and the child may lack his or her identity in the future. In addition, the grandparents' efforts to make financial gains from foster care benefits. This work can function as informational material for social workers in foster care agencies and highlight the advantages and disadvantages of foster care by grandparents.
Keywords:
pěstounská péče; prarodiče; náhradní rodinná péče; doprovázející organizace; sociální pracovník; foster care; grandparents; kinship foster care; foster care agencies; social worker
Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Pěstounská péče prarodičů z pohledu doprovázejících organizací
Tato bakalářská práce se zabývá tématem pěstounské péče, kterou provádějí prarodiče. Prarodiče jsou specifickou skupinou, která je v pěstounské péči velmi početně zastoupena. Cílem bakalářské práce ...
Příprava dětského pacienta na invazivní zákrok
PAVLÍKOVÁ, Petra
2024 - Czech
Současný stav: V současné době je perioperační medicína rozvíjející se víceoborovou disciplínou a zároveň hojně diskutovanou oblastí zdravotní péče, kdy právě multidisciplinární přístup a vzájemná kooperace umožňují pacientům bezpečně překonat obtíže spojené s operačními výkony. Právě vzájemná spolupráce nejrůznějších odborností je zcela nezbytná pro bezpečnou přípravu pacientů k invazivnímu zákroku i jeho průběhu. To platí nejen u dospělých pacientů, ale také u dětí. Dle délky přípravy před operačním výkonem je perioperační příprava klasifikována na dlouhodobou, krátkodobou, bezprostřední a anesteziologickou. Předoperační vyšetření je doménou buď klinického pediatra, nebo praktického lékaře pro děti a dorost. Klinický pediatr se soustředí na provádění spíše akutního předoperačního vyšetření. Praktický lékař pro děti a dorost provádí plánovaná předoperační vyšetření, příp. doplňuje své vyšetření o vyšetření ambulantních specialistů. Krátkodobá a bezprostřední perioperační příprava před invazivním zákrokem je rovněž v kompetenci sestry působící na konkrétním oddělení zdravotnického zařízení nemocničního typu, kde jsou dětští pacienti kvůli operačnímu výkonu hospitalizováni. Anesteziologická perioperační péče pak spadá do rukou anesteziologa, event. anesteziologické sestry. Cíle práce: Prvním cílem bylo zjistit ošetřovatelská specifika přípravy dětského pacienta nainvazivní zákrok. Druhým cílem bylo zjistit úlohu sestry při minimalizaci dopadů negativních vlivů spojených spřípravou na invazivní zákrok. Metodologie: Kvalitativní výzkum byl uskutečněn prostřednictvím metody dotazování a techniky hloubkových polostrukturovaných rozhovorů se sestrami provádějícími předoperační přípravu u dětských pacientů na invazivní zákrok a se samotnými dětmi indikovanými k operaci z oddělení dvou vybraných zdravotnických zařízení nemocničního typu v Jihočeském kraji. Celkem bylo provedeno 10 rozhovorů se sestrami a 7 rozhovorů s dětskými pacienty. Získané rozhovory byly doslovně přepsány do elektronické podoby prostřednictvím textového editoru MS Word. Pro jejich detailní analýzu byla využita metoda "tužka a papír". Metodou kódování byly v dílčích odpovědích sester a dětských pacientů vyhledávány společné znaky s jejich následným barevným rozlišením na základě jednotlivých analogicky orientovaných celků. Tyto byly dále soustřeďovány do určitých kategorií a podkategorií, a to s ohledem na přímou souvislost s výzkumnými otázkami, na jejichž základě byla vytvořena jednotlivá schémata. Výzkumné šetření probíhalo v dubnu a květnu roku 2024. Výsledky: Z kvalitativního výzkumného šetření vyplynulo, že nejvýznamnějším specifikem ošetřovatelské péče v rámci předoperačního období u dětských pacientů je komunikace, a to jak s dětmi, tak s jejich rodiči. Výsledky výzkumu ukázaly, že k nejvíce se vyskytujícím negativním dopadům u dětských pacientů před operací a v průběhu hospitalizace patří jednoznačně strach, a to zvláště z prostředí a z bolesti. Závěr a doporučení pro praxi: Výsledky výzkumu poukázaly na ošetřovatelská specifika perioperační přípravy u dětí indikovaných k operaci, která mohou mít významný vliv nejen na průběh samotného operačního výkonu, ale rovněž na celkové prožívání a zvládnutí hospitalizace dítětem a proces uzdravování. Zároveň výsledky výzkumného šetření identifikovaly negativní dopady u hospitalizovaných dětí pro invazivní zákrok. Tímto byla potvrzena významná a nezastupitelná úloha sestry v rámci předoperační přípravy dětských pacientů na operační výkon. V závěru práce byly předloženy návrhy na zlepšení v rámci předoperační přípravy dětských pacientů na invazivní zákrok. Current status: Perioperative medicine is an evolving multidisciplinary field and a frequently discussed area of healthcare. It is this multidisciplinary approach and cooperation that enables patients to overcome the challenges associated with surgical procedures safely. The collaboration between various specialties is essential for the safe preparation and execution of invasive procedures in both adult patients and children patients. Depending on the length of preparation before surgery, perioperative preparation is classified as long-term, short-term, immediate, and anaesthetic. A preoperative examination is the domain of either a clinical paediatrician or a general practitioner for children and adolescents. Clinical paediatricians focus on performing acute preoperative examinations, while general practitioners conduct planned preoperative examinations and may supplement their examinations with those of outpatient specialists. Short-term and immediate perioperative preparation before an invasive procedure is also within the competence of nurse working in the specific department of the hospital where children are hospitalized for surgery. Anaesthetic perioperative care is then in the hands of an anaesthesiologist or anaesthesiology nurse. Objectives of the thesis: The first objective was to identify the nursing specifics of preparing a child for an invasive procedure. The second objective was to determine the role of the nurse in minimizing the impact of negative influences associated with preparing for an invasive procedure. Methodology: Qualitative research was conducted through inquiring and in-depth semi-structured interviews with nurses performing preoperative preparation for paediatric patients undergoing invasive procedures and with the children themselves, from two selected hospitals in the South Bohemian Region. A total of 10 interviews were conducted with nurses and 7 with paediatric patients. The interviews were transcribed verbatim into electronic form using MS Word editor. For their detailed analysis the "pen and paper" method was used. Through coding, common characteristics were identified in the individual responses of nurses and paediatric patients. These characteristics were colour-coded based on analogously oriented units and further grouped into categories and subcategories, considering their direct relevance to the research questions on which were individual schemes created. The research was conducted in April and May of 2024. Results: The qualitative research revealed that the most important specific aspect of nursing care in the preoperative period for paediatric patients is communication, both with the children and their parents. The research results showed that among the most frequent negative impacts on children before surgery and during hospitalization is fear, especially of the environment and pain. Conclusion and recommendations for practice: The research results highlighted the nursing specifics of perioperative preparation for children indicated surgery, which can significantly influence the course of the surgical procedure itself, as well as the overall experience, coping with hospitalisation and the healing process of the child patient. Furthermore, the research results identified negative impacts on hospitalised children undergoing invasive procedures. This confirmed the significant and irreplaceable role of a nurse in the preoperative preparation of paediatric patients for surgery. The thesis concludes with suggestions for improvement in the preoperative preparation of paediatric patients for invasive procedures.
Keywords:
Dětský pacient; invazivní zákrok; dětská sestra; předoperační příprava; komunikace; Paediatric patient; invasive procedure; paediatric nurse; preoperative preparation; communication
Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Příprava dětského pacienta na invazivní zákrok
Současný stav: V současné době je perioperační medicína rozvíjející se víceoborovou disciplínou a zároveň hojně diskutovanou oblastí zdravotní péče, kdy právě multidisciplinární přístup a vzájemná ...
Ošetřovatelská péče u dětí po cirkumcizi
ŽIŽKOVÁ, Zuzana
2024 - Czech
Cirkumcize je chirurgický zákrok, při kterém se odstraňuje předkožka, která kryje žalud penisu. Tento zákrok se provádí z různých důvodů včetně náboženských, kulturních, hygienických a zdravotních. Původně byla cirkumcize vnímána jako rituál přechodu do dospělosti a jako opatření pro zajištění hygieny. V posledních desetiletích však došlo k výrazným kulturním změnám a novému výzkumu, který přinesl podrobnější pohled na tuto problematiku. Zdravotní personál by proto měl poskytovat rodičům a pečovatelům nestranné a informované rady o možných zdravotních přínosech, rizicích a komplikacích spojených s cirkumcizí. Cílem této práce bylo zjistit, jaká ošetřovatelská péče je poskytována dětem po operačním zákroku a jaké informace a pokyny jsou rodičům/matkám poskytovány ohledně hygieny genitálií jejich synů. Teoretická část práce se zabývá popisem anatomie a fyziologie genitální oblasti mužů, chirurgickými postupy zákroku cirkumcize, ošetřovatelským procesem a multidisciplinární péčí, která je důležitá pro optimální zotavení dětského pacienta. Metodologický přístup v této práci byl založen na kvalitativním výzkumu, ve kterém byly použity polostrukturované rozhovory k získání dat od dětských sester a matek dětí po cirkumcizi. Součástí výzkumu bylo také pozorování ošetřovatelské péče a analýza lékařské a zdravotnické dokumentace. Rozhovory se sestrami obsahovaly 25 otázek, zatímco rozhovory s matkami měly 21 otázek pokrývajících různé aspekty péče a informovanosti. Výběr informantů byl záměrný, zahrnoval 3 dětské sestry z nemocnice v Českých Budějovicích a 2 dětské sestry z nemocnice v Českém Krumlově. Dalšími informanti bylo 7 matek dětí po zákroku cirkumcize. Rozhovory byly následně se souhlasem nahrány. Výsledky jsme analyzovali pomocí metody tužka a papír, jež využívá kódování. Kategorizovali jsme 9 oblastí týkajících se edukace, informovanosti rodičů a poskytovaní ošetřovatelské péče. Jednotlivé kategorie jsou tvořeny dalšími podkategoriemi, ve kterých jsou systematicky znázorněna data výsledků. Výsledky jsou přehledně uvedeny v jednotlivých tabulkách a schématech praktické části této práce. Výsledky ukazují, že rodiče/matky často po narození dětí nejsou adekvátně nebo dostatečně informováni o správné hygieně chlapeckých genitálií. Naopak, pokud jde o hygienu po provedení obřízky, jsou rodiče/matky dobře edukováni a připraveni na domácí ošetřování. Výsledky také ukazují, že ošetřovatelská péče je individualizovaná. Dětské sestry poskytují specifickou péči o ránu a hygienu genitálií. Informovanost rodičů je klíčová pro úspěšné provádění hygienických postupů v pooperační péči doma. V Nemocnici České Budějovice a.s. se preferuje heřmánkový odvar a vazelína, zatímco v Nemocnici Český Krumlov a.s. se používá řepíkový odvar a Framykoin. Tento rozdíl reflektuje různé přístupy k péči ovlivněné místními zvyklostmi a dostupností materiálů. Dobře informovaní rodiče vykazovali lepší dodržování doporučených postupů a menší výskyt komplikací. Na základě výsledků jsme vytvořili edukační leták, jenž může sloužit jako vzorový podklad pro využití v praxi ošetřovatelským personálem. Edukační leták se týká edukace o správné hygieně chlapeckých genitálií. Circumcision is a surgical procedure in which the foreskin, which covers the glans penis, is removed. Circumcision is performed for a variety of reasons, including religious, cultural, hygienic and medical. Originally, circumcision was seen as a rite of passage into adulthood and as a measure to ensure hygiene. In recent decades, however, there have been significant cultural changes and new research that has provided a more nuanced view of the issue. Health professionals should therefore provide parents and caregivers with impartial and informed advice about the potential health benefits, risks and complications associated with circumcision. The aim of this study was to determine what nursing care is provided to children after surgery and what information and guidance is provided to parents/mothers regarding their sons' genital hygiene. The theoretical part of the thesis deals with a description of the anatomy and physiology of the male genital area, the surgical procedures of the circumcision procedure, the nursing process and the multidisciplinary care that is important for optimal patient recovery. The methodological approach in this study was based on qualitative research. Semi structured interviews were used to collect data from paediatric nurses and mothers of children after cirrcumcision. The research also included observation of nursing care and analysis of medical and nursing records. The interviews with nurses contained 25 questions, while the interviews with mothers had 21 questions, covering different aspects of care and information. The selection of respondents was deliberate, including three paediatric nurses from the hospital in České Budějovice and two paediatric nurses from the hospital in Český Krumlov. The other respondents were seven mothers of children who had undergone circulatory surgery. The interviews were subsequently recorded with consent. The results were analysed using the pencil and paper method, which uses coding. We categorized 9 domains related to education, parental awareness, and nursing care delivery. Each category is made up of further subcategories in which the outcome data are systematically presented. The results are clearly presented in the various tables and charts in the practical part of this paper. The results show that parents/mothers, often after the birth of their children, are not adequately or sufficiently informed about proper hygiene of male genitalia. On the contrary, when it comes to hygiene after circumcision, parents/mothers, are well educated and prepared for home care. The results also show that nursing care is individualized. Nurses provide specific wound care and genital hygiene. Parental awareness is crucial for successful implementation of hygiene practices in post-operative care at home. In the České Budějovice Hospital a.s., chamomile decoction and petroleum jelly are preferred, while in the Český Krumlov Hospital a.s., burdock decoction and Framykoin are used. This difference reflects different approaches to care influenced by local practices and availability of materials. Well-informed parents showed better adherence to recommended procedures and a lower incidence of complications. Based on the results, we developed an educational leaflet that can serve as a model for use in practice by nursing staff. The educational leaflet relates to education on proper hygiene of the male genitalia.
Keywords:
dětský pacient; dětská sestra; ošetřovatelská pooperační péče; cirkumcize; edukace; pediatric patient; pediatric nurse; nursing care; cirkumcision; education
Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Ošetřovatelská péče u dětí po cirkumcizi
Cirkumcize je chirurgický zákrok, při kterém se odstraňuje předkožka, která kryje žalud penisu. Tento zákrok se provádí z různých důvodů včetně náboženských, kulturních, hygienických a ...
Proces resocializace osob poskytující sexuální služby
JANOUŠKOVÁ, Andrea
2024 - Czech
Tato bakalářská práce se zabývá procesem resocializace osob poskytujících sexuální služby. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké metody a techniky se při práci s touto cílovou skupinou využívají, jak proces vypadá a na to se zaměřuje a jakou roli má sociální pracovník v tomto procesu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá teoretickému vymezení sexuální práce, její typologii, historii a právní úpravě. Dále zkoumá motivace sexuálních pracovníků, které je vedou k poskytování sexuálních služeb, tak motivace, které mají za příčinu odchod ze sexuálních služeb. Práce analyzuje sociální práci poskytovanou těmto klientům, její metody a techniky a samotný proces resocializace klientů. Praktická část se věnuje výzkumu, který byl vyhotoven pomocí kvalitativní výzkumné strategie, metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor se skládal z 5 sociálních pracovnic, které pracují s klienty v sexuálních službách. Získaná data byla vyhodnocena otevřeným kódováním a kategorizace. Z provedeného výzkumu vyplývá, že mezi metody a techniky sociální práce s klienty poskytující sexuální služby patří individuální a terénní práce, se zaměřením na komplexní využití dostupných technik, jako je krizová intervence, motivační rozhovory a aktivní naslouchání. Dále výzkum ukazuje, že sociální pracovník, při procesu resocializace, musí dbát na zdravotní péči, sociální zabezpečení klienta a jeho návrat na legální trh práce. This bachelor thesis deals with the process of resocialization of persons providing sexual services. The aim of the thesis is to determine the methods and techniques used in working with this target group, to describe the process, and to examine the role of the social worker in this process. The thesis is divided into theoretical and practical parts. The theoretical addresses the theoretical definition of sexual work, its typology, history, and legal framework. It also examines the motivations of sexual workers that lead them to provide sexual services, as well as the motivations that cause them to leave sexual services. The thesis analyzes the social work provided to these clients, its methods and techniques, and the process of resocializing clients. The practical part focuses on research conducted using a qualitative research strategy, the method of questioning, and the technique of semi-structured interviews. The research sample consisted of five social workers who work with clients in sexual services. The collected data were evaluated using open coding and categorization. The research shows that the methods and techniques of social work with clients providing sexual services include individual work and fieldwork, focusing on the comprehensive use of available techniques such as crisis intervention, motivational interviews, and active listening. Furthermore, the research indicates that social workers, during the resocialization process, must pay attention to health care, social security of the client, and their return to the legal labor market.
Keywords:
Sexuální služby; sociální práce; resocializace; trh práce; exitové programy; Sexual services; social work; resocialization; labor market; exit programs
Available in the Digital Repository of University of South Bohemia.
Proces resocializace osob poskytující sexuální služby
Tato bakalářská práce se zabývá procesem resocializace osob poskytujících sexuální služby. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké metody a techniky se při práci s touto cílovou skupinou využívají, ...
NRGL provides central access to information on grey literature produced in the Czech Republic in the fields of science, research and education. You can find more information about grey literature and NRGL at service web
Send your suggestions and comments to nusl@techlib.cz
Provider
Other bases