Ano (15937)
Ne (741)
Použitá omezení
(2)
Počet nalezených dokumentů:
16678
Publikováno od
do
Bezpečnost sester na traumatologických ambulancích
KLIKOVÁ, Kateřina
2024 - český
Tato práce zkoumá roli všeobecných sester v traumacentrech a jejich zkušenosti s agresí i násilím ve sféře zdravotnictví. Je zde zjišťován současný stav profese, včetně specifických výzev, jimž čelí všeobecné sestry, a to jak z hlediska psychického, tak fyzického zatížení. Dále jsou diskutovány kompetence potřebné pro všeobecnou praxi zdravotních sester a pocit bezpečí mezi sestrami. Práce se zabývá různými aspekty agrese, včetně jejích příčin, typů a varovných signálů. Také zkoumá konflikty mezi všeobecnými sestrami a pacienty, zejména na pohotovostních odděleních, a strategie pro řešení konfliktů i komunikaci s agresivními pacienty. Navíc se zabývá napadením zdravotnického personálu, včetně poskytované pomoci po útoku, hlášení nežádoucích událostí, sebeobrany, možností ochrany personálu a prevence násilí. V rámci této práce je proveden jak kvalitativní, tak kvantitativní výzkum. Kvalitativní výzkum se zaměřuje na zkušenosti sester s agresí a násilím na pracovišti, ale i jejich postřehy ohledně bezpečnosti. Kvantitativní výzkum se zabývá analýzou kvantitativních dat o pocitech bezpečí a zkušenostech sester se situacemi, v nichž dochází k agresivnímu chování. V diskuzi jsou zhodnoceny výsledky kvalitativního a kvantitativního výzkumu, závěr pak shrnuje klíčové poznatky a doporučení pro praxi. I přesto, že nelze vždy předejít agresivnímu chování, existují opatření a strategie, které mohou významně snížit riziko násilných incidentů. Zásadní zde je poskytování vhodné podpory, školení v oblasti komunikace, ale také i vytváření bezpečného pracovního prostředí. Je potřeba, aby zaměstnavatelé investovali do preventivních opatření, ale aby zároveň pravidelně posuzovali jejich účinnost a reagovali na potřeby svých zaměstnanců. Je na místě také zajistit dostupnost relevantních školení a kurzů pro zaměstnance k získání potřebných znalostí pro řešení náročných situací. Práce přináší ucelený pohled na problematiku agresivního chování ve zdravotnictví a přispívá k diskusi o bezpečnosti i ochraně zdravotnického personálu. Je potřeba neustále zdokonalovat strategie a opatření pro prevenci agresivního chování a zajištění bezpečného pracovního prostředí pro všechny zaměstnance. This thesis explores the role of general nurses in trauma centres and their experiences of aggression and violence in the healthcare sphere. The current state of the profession is explored, including the specific challenges faced by general nurses, both in terms of psychological and physical strain. Furthermore, the competencies needed for general practice nurses and the sense of safety among nurses are discussed. The paper discusses various aspects of aggression, including its causes, types and warning signs. It also examines conflicts between general nurses and patients, particularly in emergency departments, and strategies for conflict resolution as well as communication with aggressive patients. In addition, it examines assaults on healthcare personnel, including assistance provided after an assault, reporting adverse events, self-defense, options for protecting staff, and violence prevention. Both qualitative and quantitative research is conducted in this thesis. The qualitative research focuses on nurses' experiences of aggression and violence in the workplace, as well as their perceptions of safety. Quantitative research is concerned with analysing quantitative data on nurses' feelings of safety and experiences of situations in which aggressive behaviour occurs. The discussion reviews the results of the qualitative and quantitative research, and the conclusion summarizes key findings and recommendations for practice. Although aggressive behaviour cannot always be prevented, there are measures and strategies that can significantly reduce the risk of violent incidents. Providing appropriate support, communication training, as well as creating a safe working environment are essential. There is a need for employers to invest in preventive measures, but also to regularly assess their effectiveness and respond to the needs of their employees. It is also appropriate to ensure that relevant training and courses are available for employees to acquire the necessary knowledge to deal with difficult situations. The work provides a comprehensive view of the issue of aggressive behaviour in healthcare and contributes to the discussion on the safety and protection of healthcare staff. There is a need for continuous improvement of strategies and measures to prevent aggressive behaviour and to ensure a safe working environment for all staff.
Klíčová slova:
Agrese; konflikt; násilí; sebeobrana; traumatologické centrum; Aggression; conflict; self-defense; trauma center; violence
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Bezpečnost sester na traumatologických ambulancích
Tato práce zkoumá roli všeobecných sester v traumacentrech a jejich zkušenosti s agresí i násilím ve sféře zdravotnictví. Je zde zjišťován současný stav profese, včetně specifických výzev, jimž čelí ...
Spolupráce sestry a rodinných příslušníků při péči o trvale imobilního pacienta v domácím prostředí
PECHOVÁ, Silvie
2024 - český
Diplomová práce se zabývá spoluprací sestry a rodinných příslušníků při péči o trvale imobilního pacienta v domácím prostředí. Na spolupráci bylo nahlíženo ze dvou pohledů. Prvním z nich je spolupráce rodiny imobilního klienta a sestry z agentury domácí péče a druhým je spolupráce sestry pracující v ordinaci praktického lékaře s rodinou imobilního pacienta. Před začátkem psaní diplomové práce a samotným výzkumem byly stanoveny dva výzkumné cíle. Prvním z nich bylo popsat rozdíl ve spolupráci sestry domácí péče a sestry pracující v ordinaci praktického lékaře s rodinným příslušníkem pečujícím o trvale imobilního pacienta. Druhým bylo zjistit v jakých oblastech může být spolupráce sestry a rodinného příslušníka pečujícího o trvale imobilního pacienta efektivnější. Teoretická část diplomové práce je koncipována tak, aby čtenáři poskytla komplexní náhled na problematiku spolupráce mezi sestrou a rodinou trvale imobilního pacienta v domácím prostředí. Na začátku je popsána charakteristika trvale imobilního pacienta a ošetřovatelská péče, kterou imobilní osoba potřebuje. Dále jsou zmiňována specifika, která přicházejí pro pečovatele o svého člena rodiny. Praktická část práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor je tvořen jedenácti sestrami. Pět sester pracuje v agentuře domácí péče a šest sester zaměstnaných v ordinaci praktického lékaře. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Sestrám bylo položeno 32 otázek, které byly zaměřeny na vše spojené se spoluprací sestry a rodinných příslušníků pečujících o trvale imobilního pacienta. Na základě rozhovorů a sesbíraných dat byly výsledky zpracovány otevřeným kódováním do šesti kategorií. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že si všechny složky uvědomují důležitost spolupráce a snaží se o co nejvyšší kvalitu péče o trvale imobilního pacienta. Sestry domácí péče s pacientem a jeho rodinou tráví více času než sestry z ordinací praktických lékařů. Diplomová práce poukazuje na důležitost kvalitní spolupráce sestry a rodiny pečující o trvale imobilního pacienta, která může zásadně ovlivnit stav imobilního klienta. The thesis deals with the cooperation of nurses and family members in the care of a permanently immobile patient in the home environment. The cooperation was viewed from two perspectives. The first is the cooperation between the family of the immobile client and the nurse from the home care agency and the second is the cooperation between the nurse working in the General Practitioner's office and the family of the immobile patient. Two research objectives were set prior to the writing of the thesis and the research itself. The first was to describe the difference in the cooperation between a home care nurse and a nurse working in a general practitioner's office with a family member caring for a permanently immobile patient. The second was to identify areas in which cooperation between the nurse and the family member caring for the permanently immobile patient can be more effective. The theoretical part of the thesis is designed to provide the reader with a comprehensive insight into the cooperation between the nurse and the family of a permanently immobile patient in the home environment. The characteristics of the permanently immobile patient and the nursing care needed by the immobile person are described at the beginning. Then the specifics that come for the caregiver of their family member are mentioned. The practical part of the thesis is elaborated through qualitative research. The research population consists of eleven nurses. There are five nurses working in a home care agency and six nurses working in a general practitioner's office. Data was collected using semi-structured interview. The nurses were asked 32 questions that focused on everything related to the interaction between the nurse and family members caring for a permanently immobile patient. Based on the interviews and the data collected, the results were open coded into six categories. The results showed that all components recognize the importance of cooperation and strive for the highest quality of care for the permanently immobile patient. Home care nurses spend more time with the patient and their family than nurses from General Practitioners' offices. The thesis highlights the importance of quality cooperation between the nurse and the family caring for a permanently immobile patient, which can significantly affect the condition of the immobile client.
Klíčová slova:
Spolupráce; domácí péče; praktický lékař; trvale imobilní pacient; rodina; Cooperation; home care; general practitioner; permanently immobile patient; family
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Spolupráce sestry a rodinných příslušníků při péči o trvale imobilního pacienta v domácím prostředí
Diplomová práce se zabývá spoluprací sestry a rodinných příslušníků při péči o trvale imobilního pacienta v domácím prostředí. Na spolupráci bylo nahlíženo ze dvou pohledů. Prvním z nich je spolupráce ...
Prevence kolorektálního karcinomu a informovanost dospělé populace
MĚSÍČKOVÁ, Michaela
2024 - český
Současný stav. Kolorektální karcinom je jednou z nejčastějších onkologických diagnóz a jeho incidence setrvale narůstá. Podle nejnovějších dat z roku 2018 zaujímá česká populace mužů v Evropě 14. místo a ženy zaujímají 19. nejvyšší pozici. Ročně je v České republice nově diagnostikováno kolem 7700 pacientů a přibližně 3400 pacientů na něj umírá. Závažným problémem je, že stále velké procento nádorů je primárně zachyceno v pokročilém stádiu. Cíle práce. Hlavními cíli bylo zmapovat informovanost dospělé populace starší 50 let v Libereckém kraji v oblasti prevence kolorektálního karcinomu, identifikovat faktory ovlivňující úspěšnost screeningu kolorektálního karcinomu a zjistit roli sester v oblasti prevence kolorektálního karcinomu v ordinaci praktického lékaře. Metodika. Výzkumná část byla zpracována kombinovanou kvantitativně-kvalitativní formou. Ke sběru dat byl použit nestandardizovaný dotazník o 29 otázkách. Výzkumný soubor byl záměrný a zahrnoval muže i ženy Libereckého kraje, ve věkové kategorii nad 50 let, kteří neabsolvovali koloskopii. Celkem se kvantitativního výzkumného šetření účastnilo 160 respondentů. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo na základě předem domluvených polostrukturovaných rozhovorů s 10 sestrami pracujícími v ordinaci praktického lékaře. Podkladem bylo 7 otázek, kterými jsme zjišťovaly roli sester v oblasti prevence kolorektálního karcinomu v ordinaci praktického lékaře. Výsledky a závěr. Z celkových výsledků můžeme soudit, že informovanost dotazované dospělé populace v Libereckém kraji v prevenci kolorektálního karcinomu je celkem na dobré úrovni. Ukázalo se, že míra informovanosti u dotazované dospělé populace v oblasti kolorektálního karcinomu statisticky významně závisí na vzdělání, ale není statisticky závislá ani na pohlaví, věku a ani na výskytu nádorového či zánětlivého onemocnění v rodině. Hlavním zdrojem informací jsou rodina, přátelé a internet. Mezi faktory ovlivňující úspěšnost screeningu kolorektálního karcinomu jsou úroveň vzdělání, informovanost o kolorektálním karcinomu a o rizicích jeho vzniku, informovanost o screeningu, a negativní postoje jako jsou rozpaky, nezájem, strach z rakoviny nebo screeningu, nedostatek času a pocit zdraví. Dalším zjištěním bylo, že většina sester je aktivní v prevenci kolorektálního karcinomu. Pacienty si na preventivní prohlídky samy zvou a informují je, jaká vyšetření jsou v konkrétním věku doporučená. Všechny sestry poskytují svým pacientům test na okultní krvácení ve stolici, jakmile dosáhnou příslušného věku pro screening, s vysokou návratností. Dále se ukázalo, že mnohé sestry používají kombinaci ústního poučení a poskytování informačních letáků k použití testu na okultní krvácení ve stolici. Bohužel téměř není pacientům nabídnuta volba mezi testem na okultní krvácení ve stolici a koloskopií, a v čekárně u praktického lékaře nemají k dispozici žádné informační letáky o prevenci kolorektálního karcinomu. Všechny sestry pozorují u pacientů kladný postoj k prevenci kolorektálního karcinomu. Current state. Colorectal cancer is one of the most common cancer diagnoses and its incidence has been steadily increasing. According to the most recent data from 2018, the Czech the male population in Europe ranks 14th and women rank 19th highest. Annually, there are about 7700 patients newly diagnosed and around 3400 patients are dying from colorectal cancer in the Czech Republic. Unfortunately, there is still a large percentage of this tumours diagnosed in an advanced stage. Aims. The main objectives were to map the awareness of the adult population over 50 years of age in the Liberec Region regarding colorectal cancer prevention, to identify the factors influencing the success rate of colorectal cancer screening and to determine the role of nurses in the field of colorectal cancer prevention in a general practitioner's office. Methods. The research part was elaborated by a combined quantitative-qualitative method. A non-standardized questionnaire comprising 29 questions was used to collect data. The exploratory cohort of participants included both men and women from the Liberec Region in the age category over 50 years who have not undergone a colonoscopy. A total of 160 respondents participated in the survey. The qualitative research was carried out using pre-arranged semi-structured interviews with 10 nurses working in a general practitioner's office. This part was based on 7 questions that were used to assess the role of nurses in the field of colorectal cancer prevention in the general practitioner's office. Results and conclusion. From the overall results we can conclude that the awareness of the surveyed adult population in the Liberec Region in the prevention of colorectal cancer is quite at a decent level. It has been shown that the level of awareness of the surveyed adult population in the field of colorectal cancer is statistically significantly dependent on the level of education, but it is not statistically dependent on gender, age or the occurrence of cancer or inflammatory bowel disease in the family. The main sources of information identified were family, friends and the Internet. Factors influencing the success of colorectal cancer screening included level of education, awareness of colorectal cancer risks, awareness of screening and negative attitudes such as embarrassment, lack of interest, fear of cancer or cancer screening, and lack of time or feeling healthy. Another finding was that most nurses are active in the prevention of colorectal cancer. They invite patients for preventive check-ups and inform them about what examinations are recommended at a given age. Once patients reach the appropriate age, nurses will provide them with a faecal occult blood test with a high return rate. In addition, it has been shown that many nurses use a combination of oral instruction and the provision of information leaflets to instruct them on the use of the faecal occult blood test. Unfortunately, patients are hardly offered a choice between a faecal occult blood test and a colonoscopy, and there are no information leaflets on colorectal cancer prevention available in the General Practitioners waiting room. All nurses observe a positive attitude towards the prevention of colorectal cancer in patients.
Klíčová slova:
kolorektální karcinom; koloskopie; ordinace praktického lékaře; prevence; screening; sestra; test na okultní krvácení ve stolici; colonoscopy; colorectal cancer; faecal occult blood test; general practitioners office; nurse; prevention; screenng
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Prevence kolorektálního karcinomu a informovanost dospělé populace
Současný stav. Kolorektální karcinom je jednou z nejčastějších onkologických diagnóz a jeho incidence setrvale narůstá. Podle nejnovějších dat z roku 2018 zaujímá česká populace mužů v Evropě 14. ...
Role sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech
CUŘÍNOVÁ, Tereza
2024 - český
Úvod: Role sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech nejde shrnout jen do jedné role. Sestra má nelehký úkol pečovat o pacienta s poruchou řeči, a při poskytování ošetřovatelské péče a komunikaci může nastat více překážek nebo nedorozumění. Cíl práce: Cílem empirické studie bylo popsat roli sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech. Dále identifikovat, jaké překážky mohou nastat v komunikaci sestry s pacientem s fatickou poruchou. Dalším cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s fatickou poruchou. A také zjistit rozdíl v poskytované ošetřovatelské péči u pacientů s fatickou poruchou na chirurgických a nechirurgických jednotkách. Metodika práce: Empirické šetření bylo provedeno kvalitativní metodou s využitím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření bylo provedeno s všeobecnými sestrami z chirurgických i nechirurgických jednotek. Výzkumu se zúčastnilo dobrovolně 15 všeobecných sester z Jihočeského kraje. Rozhovory byl následně přepsány a zpracovány metodou "tužka a papír". Výsledky práce: Výzkumné empirické šetření prokázalo, že role sestry je v plnění přímé ošetřovatelské péče, avšak sestra u pacienta s fatickou poruchou musí zhodnotit jeho celkový stav, stav fatické poruchy, diagnózu, se kterou je hospitalizován, věk a přidružené onemocnění. Od toho se péče odvíjí a u každého pacienta je individuální. Role sestry během poskytování ošetřovatelské péče závisí především na tom, aby si na pacienta vyhradila dostatek času, komunikovala pomalu, správně artikulovala a na pacienta byla především trpělivá. Během komunikace s pacientem s fatickou poruchou a při poskytování ošetřovatelské mohou nastat překážky. Překážkou pro sestru může být nespolupráce pacienta, nedorozumění na základě fatické poruchy. Bariéra však může nastat i ze strany sester, a to je především jejich čas, kterého nemají dostatek. Závěr práce: Péče o pacienta s fatickou poruchou pro sestru není jednoduchá. Její role spočívá v poskytování ošetřovatelské péče, během které by si měla na pacienta s fatickou poruchou vyhradit více času, být trpělivá, a ke každému pacientovi přistupovat individuálně. Výzkum také ukázal, že sestry se nezapojují dostatečně do logopedického nácviku řeči s pacientem. Přiznaly, že s pacientem komunikují během poskytování ošetřovatelské péče, a nad její rámec už nezbývá pro komunikaci čas. Klíčová slova: fatická porucha, komunikace, ošetřovatelská péče, všeobecná sestra Introduction: Nurse's position in care of a patient with aphasia in postoperative and post-traumatic phases can not be summarized in to just one role. Nurse has a difficult task in caring for a patient with speech disorder, and there may be many obstacles or misunderstandings during when providing nursing care including communication with the patient. Goal: The objective of empirical study was to describe nurse's role in care of patient with aphasia in postoperative and post-traumatic phases. Furthermore, to identify which obstacles may arise during a communication between the nurse and the patient with phatic disorder. Another goal was to find out the specifics of nursing care for a patient with a phatic disorder. And also to point out the differences in provided nursing care for patients with phatic disorder in surgical and non-surgical units. Methodics: The empirical investigation was carried out using qualitative method using semi-structured interviews. The research investigation was carried out with general nurses from surgical and non-surgical care units. Altogether, 15 general nurses from the South Bohemian Region voluntarily participated in the research. Interviews were transcribed later on and processed using the "pencil and paper" method. Results: Empirical research has shown that the nurse's role is about providing direct nursing care, but when it comes to a patient with a phatic disorder, nurse has to evaluate his general condition,state of a phatic disorder, the diagnosis with which the patient is hospitalized, age and associated diseases. Care depends on this and is individual for each patient. The nurse's role when providing nursing care depends primarily on setting aside enough time for the patient, communicating slowly, articulating correctly and above all being patient. During the communication and during providing nursing care with a patient with a phatic disorder obstacles may arise. An obstacle for the nurse can be the patient's non-cooperation, misunderstanding based on phatic disorder. However, a barrier can also arise from nurse's side, and that could be primarily their time, which they do not have enough. Conclusion: The care of the patient with phatic disorder is not easy for the nurse. Her role consists in providing the nursing care, during which she should reserve more time for the patient with phatic disorder, be patient, and approach to each patient individually. Research has also shown that nurses are not sufficiently involved in speech therapy practice with the patient. They admitted that they communicate with the patient only when providing the nursing care, and there is no time left for communication beyond that.
Klíčová slova:
fatická porucha; komunikace; ošetřovatelská péče; všeobecná sestra; phatic disorder; communication; nursing care; general nurse
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Role sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech
Úvod: Role sestry v péči o pacienta s fatickou poruchou v pooperačních a poúrazových stavech nejde shrnout jen do jedné role. Sestra má nelehký úkol pečovat o pacienta s poruchou řeči, a při ...
Motivace sester k práci v hospicu
SOUKUPOVÁ, Nikola
2024 - český
Tato diplomová práce se zaměřuje na motivaci sester pro práci v hospici. Cílem diplomové práce bylo zjistit hlavní motivační faktor sester k práci v hospicu. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části jsou shrnuty motivační faktory v práci ve zdravotnictví, rozdělení hospicové a paliativní péče, potřeby umírajících pacientů, důstojná péče a umírání a potřeby sester v hospicové péči. Empirická část diplomové práce byla zpracována pomocí kvantitativně-kvalitativního výzkumného šetření. Byl stanoven hlavní cíl a následně v rámci kvantitativního výzkumného šetření definovány 4 hypotézy, které byly statisticky analyzovány. Pro kvalitativní výzkumné šetření byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První z nich zní "Jaké jsou hlavní důvody sester pro volbu povolání v hospici?" Druhá výzkumná otázka zní: "Co sestry pracující v hospici nejvíce motivuje?" Výzkumný soubor tvořily sestry pracující v hospicích Jihočeského, Plzeňského, Středočeského kraje a Prahy. Pro techniku sběru dat ke kvantitativnímu výzkumu bylo použito dotazníkového šetření. Ke kvalitativnímu výzkumu byly provedeny hloubkové rozhovory. Rozhovory byly vedeny se šesti sestrami pracující v jednom z Jihočeských hospiců. Výzkumným šetření bylo zjištěno, že hlavní motivační faktor pro sestry pracující v hospici je zajímavost práce (51 %), následovalo společenské poslání (32 %), u 16 % to byla osobní zkušenost a 1 % sester uvedlo finanční ocenění. Z rozhovorů pak vyšel jako hlavní motivační faktor touha pomáhat druhým. Výstupem mé diplomové práce je osnova přednášky na téma, jak motivovat sestry pro práci v hospici. O výsledcích z výzkumu bude informován management hospiců v Jihočeském, Středočeském, Plzeňském kraji a v Praze. This diploma thesis focuses on the motivation of nurses to work in hospice. The thesis aimed to determine the primary motivating factors for nurses working in hospice. The thesis is divided into a theoretical and empirical part. The theoretical part summarizes motivational factors in healthcare, the division of hospice and palliative work, the needs of dying patients, dignified care and dying, and the needs of nurses in hospice care. The empirical part of the thesis was processed using quantitative-qualitative research. The main goal was set, and four hypotheses were defined and statistically analysed in the quantitative research. In the qualitative study, two research questions were asked. The first is "What are the main reasons nurses choose hospice as a career?" The second research question is: "What motivates nurses working in hospice the most?" The research sample included South Bohemian, Pilsen, Central Bohemian, and Prague hospice nurses. Data collection in quantitative research was done using a questionnaire survey. In-depth interviews were conducted as part of the qualitative research. The interviews were conducted with six nurses working in one hospice in South Bohemia. The research showed that the primary motivating factor for nurses working in hospice was the interest in the work (51%), followed by the social mission (32%), 16% said it was a personal experience, and 1% of nurses mentioned financial reward. From the interviews, the primary motivation was the desire to help others. The output of the thesis is a lecture outline on how to motivate nurses to work in hospice. The research results will be shared with the management of hospices in South Bohemian, Central Bohemian, Pilsen, and Prague.
Klíčová slova:
hospic; paliativní péče; sestra; motivace; hospice; palliative care; nurse; motivation
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Motivace sester k práci v hospicu
Tato diplomová práce se zaměřuje na motivaci sester pro práci v hospici. Cílem diplomové práce bylo zjistit hlavní motivační faktor sester k práci v hospicu. Diplomová práce je rozdělena na ...
Spokojenost s poskytováním ošetřovatelské péče na chirurgickém oddělení
KŘÍŽOVÁ, Anna
2024 - český
Současný stav: Spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí je v dnešní době velmi důležitým faktorem v oblasti hodnocení kvality poskytovaných služeb ve zdravotnictví. Spokojenost pacienta může být v průběhu hospitalizace ovlivněna mnoho různými faktory jako je např.: jednání a vzhled personálu, množství poskytnutých informací, prostředí, ve kterém se pacient nachází či aktuální rozpoložení pacienta po psychickéi fyzické stránce. Proto se prostředky pro hodnocení spokojenosti pacientů se musí neustále vyvíjet a přizpůsobovat současným požadavkům ošetřovatelství i pacientů. Cíl výzkumu: Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí na standardních jednotkách chirurgických oddělení v Jihočeském kraji. Dalším cílem bylo zjistit, zda je spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí závislá na zvolených charakteristikách pacientů: pohlaví, věk, vzdělání, druh operačního výkonu, četnost hospitalizace a délka hospitalizace. Metodika: Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí kvantitativního výzkumu formou standardizovaného dotazníku o 22 otázkách. Dotazník by rozvržen do 6 oblastí: identifikační údaje pacienta, základní údaje o hospitalizaci, spokojenost pacienta s komunikací během hospitalizace, spokojenost pacienta s poskytnutou ošetřovatelskou péčí během hospitalizace, spokojenost pacienta s mírou informovanosti během hospitalizace, spokojenost pacienta s celkovým pobytem na oddělení. Výzkumného šetření se zúčastnily 4 nemocnice z Jihočeského kraje: Nemocnice České Budějovice, Nemocnice Tábor, Nemocnice Jindřichův Hradec a Nemocnice Český Krumlov. Pro výzkumné šetření byli vybráni pacienti, kteří byli hospitalizování na standardní chirurgické ošetřovatelské jednotce a podstoupili operační výkon v dutině břišní. Výzkumný soubor: V rámci výzkumného šetření bylo osloveno celkem 200 pacientů, z toho bylo osloveno 50 pacientů z Nemocnice České Budějovice, 50 pacientů z Nemocnice Český Krumlov, 50 pacientů z Nemocnice Tábor a 50 pacientů z Nemocnice Jindřichův Hradec. Celková návratnost dotazníků byla 100 %. Výsledky: Výzkumné šetření prokázalo že, pacienti jsou s většinou oblastí v rámci poskytování ošetřovatelské péče spokojeni. Výsledky šetření však poukazují i na oblasti, které vyžadují zlepšení. Nejhůře byla pacienty hodnocena oblast psychické a emocionální podpory ze strany zdravotnického personálu, oblast dostupnosti zdravotnického personálu v případě naléhavé potřeby a oblast představení se pečujícího zdravotnického personálu. V oblasti vlivu pacientských charakteristik na spokojenost s poskytnutou ošetřovatelskou péčí byl prokázán vliv jediné vybrané charakteristiky - pohlaví, kdy muži byli více spokojeni ve všech hodnocených oblastech péče. Current state: Patient satisfaction with nursing care is nowadays a very important factor in the field of evaluation of the quality of services provided in the healthcare sector. Patient satisfaction can be influenced by many different factors during hospitalization, such as: the behavior and appearance of the staff, the amount of information provided, the environment in which the patient is located or the patient's current mental and physical state. Therefore, tools for assessing patient satisfaction must constantly evolve and adapt to the current demands of both nursing and patients. Aim of the research: The goal of the research investigation was to map patient satisfaction with nursing care in standard units of surgical departments in the South Bohemian Region. Another goal was to determine whether patient satisfaction with nursing care depends on selected patient characteristics: gender, age, education, type of surgery, frequency of hospitalization and length of hospitalization. Methodology: The research investigation was carried out using quantitative research in the form of a standardized questionnaire with 24 questions. The questionnaire was divided into 6 areas: patient identification data, basic hospitalization data, patient satisfaction with communication during hospitalization, patient satisfaction with the nursing care provided during hospitalization, patient satisfaction with the level of information during hospitalization, patient satisfaction with the overall stay in the ward. Four hospitals from the South Bohemian Region participated in the research: České Budějovice Hospital, Tábor Hospital, Jindřichův Hradec Hospital and Český Krumlov Hospital. Patients who were hospitalized in a standard surgical nursing unit and underwent surgery on the abdominal cavity were selected for the research study. Research group: A total of 200 patients were interviewed as part of the research, of which 50 patients were interviewed from the České Budějovice Hospital, 50 patients from the Český Krumlov Hospital, 50 patients from the Tábor Hospital and 50 patients from the Jindřichův Hradec Hospital. The total return of the questionnaires was 100 %. Results: Research has shown that patients are satisfied with most areas within the provision of nursing care. However, there are also areas that require improvement. The worst rated by patients was the area of psychological and emotional support from the healthcare staff, the availability of healthcare staff in case of urgent need and the introduction of the caring healthcare staff. In the area of the influence of patient characteristics on satisfaction with the provided nursing care, the influence of a single selected characteristic - gender, was proven, when men were more satisfied in all evaluated areas of care.
Klíčová slova:
Pacient; spokojenost; ošetřovatelská péče; charakteristiky pacienta; Patient; satisfaction; nursing care; patient characteristics
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Spokojenost s poskytováním ošetřovatelské péče na chirurgickém oddělení
Současný stav: Spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí je v dnešní době velmi důležitým faktorem v oblasti hodnocení kvality poskytovaných služeb ve zdravotnictví. Spokojenost pacienta může být v ...
Celoživotní vzdělávání sester pracujících v agenturách domácí péče
KARBÁČOVÁ, Marika
2024 - český
Celoživotní vzdělávání sester pracujících v agenturách domácí péče se stává stále důležitějším aspektem k zajištění vysoké kvality péče poskytované klientům v jejich domácím prostředí. Tato diplomová práce se zaměřuje na výzvy, přínosy a strategie spojené s celoživotním vzděláváním sester v kontextu agentur domácí péče. Teoretická část zahrnuje analýzu literatury a je strukturována do čtyř větších kapitol. První kapitola objasňuje cíle, formy, výhody a nevýhody, indikace a poskytovatele agentury domácí péče. Druhá kapitola charakterizuje role sestry v agentuře domácí péče. Třetí kapitola se zaměřuje na současné vzdělávání všeobecných sester. A čtvrtá část popisuje formy, faktory a význam celoživotního vzdělávání v agenturách domácí péče. V empirické části je pomocí otevřeného kódování popsána a analyzována zkušenost deseti informantek, které pracují jako všeobecné sestry v agenturách domácí péče. Bohaté zkušenosti a znalosti dokládají názornými ukázkami z praxe. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že sestry v agenturách domácí péče čelí různorodým vzdělávacím potřebám včetně odborných dovedností, komunikace s pacienty a rodinami, řízení času a podpory pacienta v domácím prostředí. Celoživotní vzdělávání je klíčové pro zlepšení kvality péče, zvýšení spokojenosti klientů a sester a snížení rizika komplikací. Strategie pro podporu celoživotního vzdělávání sester zahrnují vytváření přístupných a flexibilních vzdělávacích programů, podporu mentorství a peer-to-peer učení, využití technologií pro e-learning a poskytování podpory pro profesní rozvoj. Důležitým prvkem je také zapojení vedení agentur domácí péče a podpora ze strany organizací zdravotní péče. Tato diplomová práce přináší poznatky, které mohou být využity pro vytvoření efektivních strategií celoživotního vzdělávání sester v agenturách domácí péče s cílem zlepšit péči poskytovanou klientům v domácím prostředí. Lifelong learning for nurses working in home care agencies is becoming an increasingly important aspect to ensure high quality care provided to clients in their home environment. This thesis focuses on the challenges, benefits and strategies associated with lifelong learning of nurses in the context of home care agencies. The theoretical part includes the analysis of literature and is structured into four larger chapters. The first chapter clarifies the objectives, forms, advantages and disadvantages, indications and providers of home care agencies. The second chapter characterizes the role of a nurse in a home care agency. The third chapter focuses on the current education of general nurses. And the fourth chapter describes the forms, factors and importance of lifelong learning in home care agencies. In the empirical part, the experience of ten informants who work as general nurses in home care agencies is described and analysed using open coding. Their rich experience and knowledge are illustrated by practical examples. The results of the research show that nurses in home care agencies face a variety of educational needs, including professional skills, communication with patients and families, time management, and client support in the home environment. Lifelong learning is crucial to improve the quality of care, increase client and nurse satisfaction, and reduce the risk of complications. Strategies to promote lifelong learning for nurses include creating accessible and flexible educational programmes, promoting mentorship and peer-to-peer learning, using technology for e-learning, and providing support for professional development. An important element is also the involvement of the management of home care agencies and the support of health care organizations. This diploma thesis brings knowledge that can be used to create effective lifelong learning strategies for nurses in home care agencies in order to improve the care provided to clients in the home environment.
Klíčová slova:
Domácí péče; celoživotní vzdělávání; sestra; klient; ošetřovatelství; Home care; lifelong education; nurse; client; nursing
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Celoživotní vzdělávání sester pracujících v agenturách domácí péče
Celoživotní vzdělávání sester pracujících v agenturách domácí péče se stává stále důležitějším aspektem k zajištění vysoké kvality péče poskytované klientům v jejich domácím prostředí. Tato diplomová ...
Celoživotní vzdělávání sester v oboru intenzivní péče
HOMOLOVÁ, Hana
2024 - český
Cílem diplomové práce bylo popsat zájem a přístup k celoživotnímu vzdělávání sester v oboru intenzivní péče. Zaměřili jsme se na oblasti vzdělávání a na formy a metody, které se k celoživotnímu vzdělávání využívají nejčastěji. K dalšímu vzdělávání je nutná orientace sester v oblasti legislativou vymezeném, profesním vzdělávání a motivace. Prohlubování vědomostí a dovedností vede ke zkvalitnění péče o kriticky nemocné pacienty, kteří se nachází na jednotkách intenzivní péče. Teoretická část práce vymezuje základy pro porozumění problematiky celoživotního vzdělávání sester v oboru intenzivní péče. Výzkumná část byla realizována metodou kvantitativního výzkumu, prostřednictvím nestandardizovaného dotazníkového šetření. Participanty byly všeobecné sestry, různého věku, úrovně vzdělání, z různých oborů intenzivní péče, typů nemocnic a krajů ČR. Výzkumný soubor tvořilo 216 sester. Z výzkumného šetření vyplynulo několik závěrů. Sestry mají zájem prohlubovat své vědomosti v technických dovednostech, ale limitují je čas, rodina a finance. Proto volí e-learning jako formu dalšího vzdělávání organizovanou zaměstnavatelem. Zjistili jsme, že se sestry necítí k dalšímu profesnímu vzdělávání zaměstnavatelem dostatečně podporovány. Zaměstnavatelé hradí náklady spojené pouze se specializačním vzděláváním, tzv. ARIP. Nehradí náklady spojené se vzděláváním v podobě navazujícího magisterského studia. Specializační vzdělávání zajišťuje odbornou způsobilost sester, která je vyjádřena kompetencemi. K udržení kompetentnosti přispívá celoživotní vzdělávání. V našem šetření byl pozorován statistický vztah mezi orientací v této oblasti a nejvyšším dosaženým vzděláním. S narůstající úrovní vzdělání dochází ke zvyšování orientace sester v této oblasti. Vztah mezi specializačním vzděláním, tzv. ARIP, délkou praxe a orientací v oblasti celoživotního vzdělávání jsme neprokázali. Za nejefektivnější metodu celoživotního vzdělávání považujeme simulační výuku. The aim of the thesis was to describe the interest and approach to the lifelong education of nurses in the field of intensive care. We focused on the areas of education and on the forms and methods that are most often used for lifelong learning. Further education requires orientation of nurses in the area defined by legislation, professional education and motivation. Deepening of knowledge and skills leads to the improvement of the quality of care for critically ill patients who are in intensive care units. The theoretical part of the thesis defines the foundations for understanding the issue of lifelong education of nurses in the field of intensive care. The research part was implemented using the method of quantitative research, through a non-standardized questionnaire survey. The participants were general nurses, of different ages, levels of education, from different fields of intensive care, types of hospitals and regions of the Czech Republic. The research group consisted of 216 nurses. Several conclusions emerged from the research investigation. Nurses are interested in deepening their knowledge in technical skills, but are limited by time, family and finances. That is why they choose e-learning as a form of further education organized by the employer. We discovered that nurses do not feel sufficiently supported by the employer for further professional education. Employers cover the costs associated only with the specialized study, the so-called ARIP. It doesn´t cover the costs associated with the education in the form of a subsequent master's study. Specialized education ensures the nurse's professional competence. Lifelong education contributes to maintaining competencies. In our investigation, a statistical relationship was observed between orientation in this area and the highest level of education achieved. As the level of education increases, the orientation of nurses in this area increases. We did not demonstrate a relationship between specialized education, the so-called ARIP, length of experience and orientation in the field of lifelong learning. We consider simulation teaching to be the most effective method of lifelong learning
Klíčová slova:
Intenzivní péče; Všeobecná sestra; Celoživotní vzdělávání; motivace k učení; metody; formy; oblasti vzdělávání; dovednosti; kompetence; bezpečnost pacienta; Intensive care; General nurse; Lifelong learning; motivation to learn; methods; forms; areas of education; skills; competence; patient safety
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Celoživotní vzdělávání sester v oboru intenzivní péče
Cílem diplomové práce bylo popsat zájem a přístup k celoživotnímu vzdělávání sester v oboru intenzivní péče. Zaměřili jsme se na oblasti vzdělávání a na formy a metody, které se k celoživotnímu ...
Problematika cévkování muže ve specializované ošetřovatelské péči
BLAŽKOVÁ, Helena
2024 - český
Současný stav: Katetrizace močového měchýře muže je jednou z kompetencí sestry specialistky v intenzivní péči. Katetrizace močového měchýře je v prostředí intenzivní péče běžným a rutinně prováděným výkonem. Má však i svá specifika a úskalí, která jsou mnohdy podceňována. Vzhledem k tomu, že infekce močových cest spojených s katetrizací močového měchýře (Cauti, Catheter-associated urinary tract infections) jsou nejvíce se vyskytující infekcí v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, je třeba se touto problematikou více zabývat. Cíl práce: Zmapovat úroveň teoretických znalostí, praktických dovedností sester se získanou kompetencí k výkonu katetrizace močového měchýře u muže v závislosti na jejich délce práce, typu zařízení a typu oddělení, na kterých pracují. Dále zjistit jejich postoj k dalšímu vzdělávání v dané oblasti a jejich hodnocení efektivity různých metod praktického výcviku. Metodika: Ve výzkumném šetření byla použita smíšená výzkumná strategie s využitím polostrukturovaných rozhovorů a nestandardizovaného dotazníku. Rozhovory kvalitativního šetření byly vyhodnoceny otevřeným kódováním metodou tužka-papír, tímto způsobem zpracované výsledky jsme poté kategorizovaly. Výzkumný soubor tvořilo celkem pět sester různého stupně vzdělání, s různou dobou od získání specializačního vzdělání, pracujících v různých zdravotnických zařízeních a na různých odděleních. V rámci statistického zpracování dat získaných nestandardizovaným dotazníkem v rámci kvantitativního výzkumu byly v prvé řadě vyhodnoceny odpovědi na jednotlivé otázky z dotazníku. Vedle prvostupňové frekvenční analýzy bylo dále realizováno statistické vyhodnocení jednotlivých hypotéz. Jednotlivé statistické analýzy byly provedeny na standardní 5 % hladině významnosti v programu IBM SPS. Výsledky: Konkrétními zjištěnými poznatky jsou relativně dobré teoretické znalosti sester. Ovšem ne ve všech kategoriích. Ze šetření vyplývá, že lepší vědomosti mají spíše mladší sestry pracující ve fakultních nemocnicích a s vyšším dosaženým vzděláním. Tato skupina sester také projevila největší ochotu v dalším doplňujícím vzdělávání. Faktory ovlivňující kvalitu teoretických znalostí a praktických dovedností je dle výsledků šetření více. Current status: catheterisation of the male bladder is one of the competences of the specialist nurse in intensive care. Bladder catheterization is a common and routinely performed procedure in the critical care setting. However, it has its own specificities and issues, which are often underestimated. Since catheter-associated urinary tract infections (CAUTIs) are the most common infection in the context of healthcare delivery, this issue needs to be more widely addressed. Aim of the study: to map the level of theoretical knowledge, practical skills of nurses with acquired competence to perform bladder catheterization in men depending on their length of work, type of facility and type of department they work in. Furthermore, to find out their attitude towards further training in the field and their evaluation of the effectiveness of different methods of practical training. Methodology: The research investigation used a mixed research strategy using semi-structured interviews and a non-standardized questionnaire. The qualitative interviews were evaluated by open coding using the pencil-and-paper method, and the results thus processed were subsequently categorized. The research population consisted of five nurses with different levels of education, with different lengths of time since obtaining their specialty training, working in different health care facilities and on different department. The statistical processing of the data obtained by the non-standardized questionnaire in the quantitative research primarily involved the evaluation of the responses to each question from the questionnaire. In addition to the first-stage frequency analysis, statistical evaluation of individual hypotheses was also performed. The individual statistical analyses were performed at the standard 5% significance level in IBM SPS software. Results: The specific findings are that nurses' theoretical knowledge is relatively good. However, not in all categories. The survey shows that younger nurses working in faculty hospitals and with higher educational attainment tend to have better knowledge. This group of nurses also showed the greatest willingness in further additional education. According to the results of the survey, there are more factors influencing the quality of theoretical knowledge and practical skills.
Klíčová slova:
katetrizace; močový měchýř; Cauti; specializovaná ošetřovatelská péče; catheterization; bladder; Cauti; specialized nursing care
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Problematika cévkování muže ve specializované ošetřovatelské péči
Současný stav: Katetrizace močového měchýře muže je jednou z kompetencí sestry specialistky v intenzivní péči. Katetrizace močového měchýře je v prostředí intenzivní péče běžným a rutinně prováděným ...
Analýza potřeb vybraného dětského domova
KREJČOVÁ, Kateřina
2024 - český
Fungování dětských domovů, spokojenost a motivace jeho pracovníků jsou klíčovými faktory k úspěšnému fungování ústavních zařízení. Diplomová práce na téma Analýza potřeb vybraných dětských domovů ukazuje pracovníky, vedoucí a ředitele vybraných dětských domovů. Vymezuje jejich potřeby a představy pro fungování zařízení a ukazuje jejich motivace. První část teoretické práce se zabývá členy multidisciplinárního týmu, který působí v dětském domově jako činitel výchovy. V další teoretické části jsou pak představeny jednotlivé teorie potřeb. Praktická část si klade za cíl vymezit potřeby nejen pracovníků dětských domovů, ale i jejich vedení. Porovnat jejich představy a potřeby a poukázat na odlišnosti, které vnímají ve fungování organizace i vlastním pracovním procesu. Výzkum byl realizován kvalitativním šetřením, k analýze výsledků bylo použito otevřené kódování. Výstupy byly zpracovány graficky. Byly zjištěny podobnosti i odlišnosti mezi vedením a pracovníky dětského domova, kdy vedení dětských domovů chybí nejvíce podpora fundraisingu. Naopak pracovníci jako nejvíce potřebnou vnímají možnost komunikace a podpory a to nejen mezi kolegy, ale očekávají tuto podporu i od vedení a dále hledají příklady dobré praxe, které by mohly implementovat do svých pracovních postupů. Vedoucí pracovníci pak hledají možnosti, jak tyto nové postupy představovat a přibližovat. Práce by mohla nalézt své praktické uplatnění především v institucích kde mi bylo umožněno realizovat výzkum a kde byl zájem o výsledky výzkumu. Dále může být zdrojem pro další ředitele či širší vedení zařízení ústavní výchovy. Pro ty může být práce možným uceleným zdrojem informací v tom, co vnímají jejich pracovníci jako důležité a potřebné při výkonu své profese. The functioning of children's homes, and the satisfaction and motivation of their staff, are key factors for the successful operation of institutional facilities. The master's thesis on the topic "Analysis of Needs in Selected Children's Homes" examines the needs, perceptions, and motivations of staff, managers, and directors in selected children's homes. The first part of the theoretical section focuses on the members of the multidisciplinary team who work in children's homes as agents of education. The subsequent theoretical section presents various theories of needs. The practical part aims to define the needs of not only the staff but also the management of children's homes. It seeks to compare their perceptions and needs and highlight the differences they perceive in the functioning of the organization and their work processes. The research was conducted through qualitative investigation, with open coding used for data analysis. The results were graphically presented. The findings revealed both similarities and differences between the management and staff of children's homes. The management identified a significant need for fundraising support, while the staff viewed communication and support as the most critical needs. This includes support not only among colleagues but also from the management, along with examples of best practices they can implement in their work routines. Managers are looking for ways to introduce and promote these new practices. This work could find practical application primarily in the institutions where the research was conducted and where there was an interest in the research results. It can also serve as a resource for other directors or senior management of institutional education facilities, providing a comprehensive source of information on what their staff perceives as important and necessary for their professional performance.
Klíčová slova:
Potřeby; ústavní výchova; pracovníci dětských domovů; vedení organizace; Needs; institutional care; children's home staff; organizational leadership
Plné texty jsou dostupné v digitálním repozitáři JČU.
Analýza potřeb vybraného dětského domova
Fungování dětských domovů, spokojenost a motivace jeho pracovníků jsou klíčovými faktory k úspěšnému fungování ústavních zařízení. Diplomová práce na téma Analýza potřeb vybraných dětských domovů ...
NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. Více informací o šedé literatuře a NUŠL najdete na webu služby.
Vaše náměty a připomínky posílejte na email nusl@techlib.cz
Provozovatel
Zahraniční báze