Valašský odzemek perspektivou studia kulturní identity a kulturního dědictví
Uhlíková, Lucie
2021 - Czech Studie je zaměřena na problematiku kulturní identity (individuální i regionální) a konstruování kulturního dědictví na příkladu valašského lidového tance odzemek - mužského sólového tance spojeného ve své první existenci s karpatskou pasteveckou kulturou a později, v meziválečném období, oživeného jako reprezentativního projevu v oblasti folklorního hnutí na moravském Valašsku. The study focused on the issue of cultural identity (individual and regional) and the construction of cultural heritage on the example of the Wallachian folk dance odzemek - a male solo dance associated in its first existence with the pastoral culture of the Carpathian Mountains and later, in the interwar period, revived as a representative phenomenon on the platform of the folklore movement in the Moravian Wallachia region. Keywords: protection of cultural heritage; social construction of identity; inovation of tradition Available at various institutes of the ASCR Valašský odzemek perspektivou studia kulturní identity a kulturního dědictví

Studie je zaměřena na problematiku kulturní identity (individuální i regionální) a konstruování kulturního dědictví na příkladu valašského lidového tance odzemek - mužského sólového tance spojeného ve ...

Uhlíková, Lucie
Etnologický ústav, 2021

Historické sestavy českých dudáckých muzik v produkci současných folklorních souborů
Vejvoda, Zdeněk
2021 - Czech Komorní nástrojové sestavy dud, houslí a klarinetu jsou v českých regionech v různých variantách doloženy nejpozději od 19. století. Výjimečné postavení v nich zaujímala tzv. malá selská muzika, trio (krátkých) houslí, dud v ladění in es a es-klarinetu, jehož partitury na Chodsku v 90. letech 19. století v terénu zaznamenal Ludvík Kuba. Příspěvek konstatuje životnost těchto historických sestav v novodobé tvorbě, proměny jejich funkce a nové využití skladeb a aranží pro různé dudácké sestavy v repertoáru a jevištní produkci folklorních souborů a kapel z jihozápadních Čech. Dominantní postavení má v prostředí folklorního hnutí – i díky dlouholetému mediálnímu působení Konrádyho dudácké muziky z Domažlic – sestava velké dudácké muziky s kontrabasem a houslovou kontrou. Mnohem častěji než dříve se však na nahrávkách i na koncertech a festivalech uplatňuje duo dudy – housle či výše zmíněné „selské“ trio. Za novotvar vzniklý v prostředí folklorismu lze považovat žánr virtuózních skladeb pro sólové dudy či dokonce pro dvoje či troje dudy. Zajímavým výsledkem aktuálního výzkumu je konstatování nadstandardní poučenosti většiny tvůrčích osobností současných souborů ohledně historických pramenů české dudácké hudby, která je příslibem kvalitní prezentace kulturního dědictví a udržitelnosti jejich uměleckých a popularizačních aktivit. Chamber instrument configurations of bagpipes, a violin and a clarinet in various variations are in the Czech regions documented latest from the 19th century. Exclusive position is taken by a so-called small country music band, trio of (short) violin, bagpipes tuned to e-flat and e-flat clarinet, the score of which was recorded by Ludvik Kuba in the region of Chodsko in the 1890s. The contribution comments on sustainability of these historical configurations in modern musical work, changes in their function and new utilisation of the compositions and arrangements for various bagpipes bands in repertoire as well as on stage productions of folk groups and bands from Southwest Bohemia. A dominant position in the environment of folkloristic movement - also thanks to a long-standing media performance of Konrady Bagpipes Music Band from the town of Domazlice - is held by a configuration of big bagpipes band with a double bass and contra violin. More often that earlier, however, we hear on the recordings and see at concerts and festivals a duo of bagpipes - violin, or the above mentioned ‘country’ trio. A novelty originating from the environment of folklore groups is a genre of virtuoso compositions for solo bagpipes, or even for two or three bagpipes. An interesting outcome of the current research is acknowledgement of the above standard knowledge most creative personalities of the modern bands show as far as historical sources of Czech bagpipes music are concerned, which is a promise of a quality presentation of the cultural heritage and sustainability of their artistic and popularisation activities. Keywords: bagpipe; folklorism; music folklore Available at various institutes of the ASCR Historické sestavy českých dudáckých muzik v produkci současných folklorních souborů

Komorní nástrojové sestavy dud, houslí a klarinetu jsou v českých regionech v různých variantách doloženy nejpozději od 19. století. Výjimečné postavení v nich zaujímala tzv. malá selská muzika, trio ...

Vejvoda, Zdeněk
Etnologický ústav, 2021

„Jak zazpívám, tak mně hrajte“: Ekonomický potenciál nositelů hudební tradice v kulturní paměti českých zemí
Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
2021 - Czech Ekonomické poměry lidových hudebníků či jejich odměna byly v pramenech a literatuře zmiňovány spíše nesoustavně. Účast muzikantů v rámci obřadů, obyčejů a zvyků kalendářních či rodinných patřila ale ve venkovských pospolitostech k jejich přirozeným aktivitám. Poměrně časté jsou zmínky o placení za sólovou píseň nebo hraní podle předzpěvu, což v prostředí lidových tanečních zábav bylo velmi rozšířeno. Hudebníci nehrávali jenom za peníze, ale rovněž za jídlo, pití nebo naturálie. Hudební projevy jako zásadní zdroj výdělku jsou spojeny také s problematikou potulných muzikantů či zpěváků. Řada výrazných muzikantů z lidového prostředí si přivydělávala rovněž výukou hry na nejrůznější nástroje. Od konce 19. století vidíme také stále častější prezentace lidových hudebníků a tanečníků před nejširší veřejností, což vneslo do jejich produkce ještě silněji otázku finanční. Hraní pro většinu muzikantů představovalo významný přivýdělek, který se mnohdy stával hlavním způsobem obživy. Kulturní kapitál starších hudebních sestav tradičního venkova ztratil svou sílu kapitálu ekonomického v důsledku nástupu dechové hudby a dalších novějších seskupení. Postupně se však funkce přivýdělku hudebníků posilovala v souvislosti s nastupujícím folklorním hnutí. Otázka odměny lidových hudebníků rezonuje v kulturní paměti a dotváří nezkreslený obraz tradiční lidové kultury. The economic conditions of folk musicians or their remuneration have been mentioned rather inconsistently in sources and literature of the Czech lands. The participation of musicians in ceremonies, traditions and customs of the calendar, or family occasions was one of their natural activities in rural communities. There are relatively frequent references to paying for a song (which involved leading the singing) and playing according to a demonstrated song, which was widespread in the context of folk dances. Musicians played not only for money, but also for food, drink, or special benefits in kind. For itinerant musicians and singers, musical performances were a major source of their livelihood. Many outstanding rural musicians also earned a living by teaching various instruments. From the end of the 19th century, folk musicians and dancers found more occasions to present themselves to the public, which increased an interest in the financial issue of their production. With the coming of brass music bands and other novelty groups, older traditional rural music groups lost not only their cultural capital, but their economic capital as well. Gradually, however, the emerging folklore movement strengthened the position of folk musicians, including their financial rewards. The question of the remuneration of folk musicians has resonated in cultural memory, thus adding to the unbiased image of traditional folk culture. Keywords: Folk music and dance; transformation of tradition; cultural capital; social capital Available at various institutes of the ASCR „Jak zazpívám, tak mně hrajte“: Ekonomický potenciál nositelů hudební tradice v kulturní paměti českých zemí

Ekonomické poměry lidových hudebníků či jejich odměna byly v pramenech a literatuře zmiňovány spíše nesoustavně. Účast muzikantů v rámci obřadů, obyčejů a zvyků kalendářních či rodinných patřila ale ...

Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
Etnologický ústav, 2021

Folklorní hnutí jako most mezi lidovou hudbou a jinými světy. Různé podoby revivalu.
Kratochvíl, Matěj
2021 - Czech Folklorní hnutí v druhé polovině 20. století sehrálo několik rolí. Bylo nástrojem propagandy, ale zároveň i prostředkem k zachování tradice, nebo původní umělecké formy. Jedna z jeho rolí však zůstává poněkud stranou. V době, kdy původní formy lidové hudby a tanců zanikaly, začalo oživování lidové hudby a tanců a jejich obnovování prostřednictvím vystoupení folklorních souborů se stalo hlavním a často i nejčastěji jediným způsobem, jak tyto tradice přiblížit širší veřejnosti. K tomu přispělo propojení lidového hnutí s masovými médii a nahrávacím průmyslem. Prostřednictvím těchto kanálů se lidová hudba dostala k hudebníkům různých žánrů, kteří se tak seznámili se zvukem lidové hudby z Čech, Moravy a dalších zemí. Na základě svých dojmů se pak někteří z těchto hudebníků rozhodli zařadit do své tvorby i prvky lidové hudby. Výsledkem je řada projektů a nahrávek, kde se lidové prvky mísí s jazzem, rockem nebo elektronickou hudbou. Příspěvek se pokouší představit možné odpovědi na otázku do jaké míry folklorní hnutí jako institucionalizovaná forma oživování tradiční kultury, ovlivnilo přijetí této kultury v jiných oblastech hudby. Folklore movement in the second half of the 20th century played several roles. It was a tool of propaganda but at the same time a means to preserving tradition or original art form. One of its roles, however, remains somewhat aside the main focus. As the original forms of folk music and dances were disappearing, the revival of them through performance by folk ensembles became the main, and often the only way of bringing the traditions to wider public. This was contributed to by interconnection of folk movement with mass media and recording industry. Through these channels the folk music reached musicians of various genres, who were thus introduced to the sound of folk music from Bohemia, Moravia and Silesia. Based on their impressions, some of these musicians then decided to include the folk components in their own compositions. The result is a number of projects and recordings, where folk elements are mixed with jazz, rock, ballads or electronic music. The paper attempts to present possible answers to the question to what extent the folklore movement, as an institutionalised form of reviving traditional culture, influenced acceptance of this culture in other areas of music. The research, which forms the base of this contribution, analyses recordings and presents interviews of musicians from varied areas and of different generations. Keywords: folk music; revival; popular culture Available at various institutes of the ASCR Folklorní hnutí jako most mezi lidovou hudbou a jinými světy. Různé podoby revivalu.

Folklorní hnutí v druhé polovině 20. století sehrálo několik rolí. Bylo nástrojem propagandy, ale zároveň i prostředkem k zachování tradice, nebo původní umělecké formy. Jedna z jeho rolí však zůstává ...

Kratochvíl, Matěj
Etnologický ústav, 2021

Hodnota lidové písně
Toncrová, Marta
2021 - Czech Text se zamýšlí nad hodnotou lidové písně v kontextu vývoje názorů na tento kulturní fenomén v dějinách českých zemí. Protože nejstarší doklady českých světských lidových písní jsou doloženy jen ve formě církevních zákazů, je zjevné, že vnímání jejich hodnoty bylo ze strany církve zjevně odlišné od postojů obecného lidu. V osvícenství a v 19. století se postupně prosazují názory příslušníků vzdělaneckých kruhů, jejichž silně estetizující a moralistický přístup ovšem řadu lidových písní hodnotil velmi negativně. S rozvojem českého národního hnutí od 20. let 19. století lze sledovat stále bližší vztah profesionálních hudebníků, sběratelů a skladatelů k lidovým písním a jeho odraz nejen v hudební, ale také v literární a výtvarné tvorbě. Od přelomu 19. a 20. století dochází k výrazné proměně pohledu na celou oblast hudebního folkloru díky postupnému etablování vědecké disciplíny – folkloristiky. Systematické terénní výzkumy dovolují poznat také poměr lidových zpěváků k jejich písním, poměrně striktní diferenciaci písní podle jejich funkce i „hodnoty“ (rozlišování písní starých a nových, hodnotných a méně hodnotných, mužských či ženských, obřadních, pracovních, tanečních, písní vhodných pro to, aby byla zapsána sběratelem i těch, které byly zpívány jen za zvláštních okolností). The author examines the value of folk song in the context of the development of views of folk songs in the history of the Czech lands. Because the oldest evidence of Czech secular folk song has been documented in the form of various Church prohibitions, it is obvious that the Church perceived the value of folk songs differently from that of common people. The opinions of the members of the educated social strata gradually became visible in the period of the Enlightenment and in the 19th century, nevertheless, because of their highly estheticized and moralizing approach, they judged numerous folk songs very negatively. With the development of the Czech national movement, which started in the 1820s, we can observe a close attitude towards folk songs from professional musicians, collectors, and composers, which was reflected not only in music creation, but in literature and fine arts as well. At the turn of the 20th century, because of the gradual establishment of folkloristics (ethnography) as a science, there appeared a distinctive change of view on the whole sphere of musical folklore. Systematic field research allows us to understand the attitude of folk singers to their songs, as well as the rather strict differentiation of songs according to their functions and “values”: distinguishing old and new songs, valuable and less valuable, female and male, ceremonial or work-related, as well as dance songs, songs worth recording by a collector, and songs that were performed on special occasions only. Keywords: Folk song; bearers of folk tradition; function of folk song; rating and sorting of folk songs Available at various institutes of the ASCR Hodnota lidové písně

Text se zamýšlí nad hodnotou lidové písně v kontextu vývoje názorů na tento kulturní fenomén v dějinách českých zemí. Protože nejstarší doklady českých světských lidových písní jsou doloženy jen ve ...

Toncrová, Marta
Etnologický ústav, 2021

“Play What I Sing”: Economic Potential of the Bearers of Music Tradition in the Cultural Memory of the Czech Lands
Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
2021 - English The economic conditions of folk musicians or their remuneration have been mentioned rather inconsistently in sources and literature of the Czech lands. The participation of musicians in ceremonies, traditions and customs of the calendar, or family occasions was one of their natural activities in rural communities. There are relatively frequent references to paying for a song (which involved leading the singing) and playing according to a demonstrated song, which was widespread in the context of folk dances. Musicians played not only for money, but also for food, drink, or special benefits in kind. For itinerant musicians and singers, musical performances were a major source of their livelihood. Many outstanding rural musicians also earned a living by teaching various instruments. From the end of the 19th century, folk musicians and dancers found more occasions to present themselves to the public, which increased an interest in the financial issue of their production. With the coming of brass music bands and other novelty groups, older traditional rural music groups lost not only their cultural capital, but their economic capital as well. Gradually, however, the emerging folklore movement strengthened the position of folk musicians, including their financial rewards. The question of the remuneration of folk musicians has resonated in cultural memory, thus adding to the unbiased image of traditional folk culture. Keywords: folk music and dance; transforamtion of tradition; cultural capital; social capital Available at various institutes of the ASCR “Play What I Sing”: Economic Potential of the Bearers of Music Tradition in the Cultural Memory of the Czech Lands

The economic conditions of folk musicians or their remuneration have been mentioned rather inconsistently in sources and literature of the Czech lands. The participation of musicians in ceremonies, ...

Uhlíková, Lucie; Pavlicová, M.
Etnologický ústav, 2021

Zápisy slovesného folkloru na Valašsku v rámci tzv. wollmanovské sběratelské akce
Pospíšilová, Jana
2021 - Czech Výsledkem sběratelské akce studentů Franka Wollmana v letech 1930-1931 na Valašsku je 400 textů pohádek, pověstí atd. Budou součástí připravované edice. The result of a collector's action of Frank Wollman's students in 1930-1931 in Wallachia is 400 texts of fairy tales, legends, etc. They will be part of the upcoming edition. Keywords: Frank Wollman; region Wallachia; Oral traditions Available at various institutes of the ASCR Zápisy slovesného folkloru na Valašsku v rámci tzv. wollmanovské sběratelské akce

Výsledkem sběratelské akce studentů Franka Wollmana v letech 1930-1931 na Valašsku je 400 textů pohádek, pověstí atd. Budou součástí připravované edice....

Pospíšilová, Jana
Etnologický ústav, 2021

Mezi ruchadlem a Českou chalupou. (Ne)objevení „lidové” invence v 19. století a jeho důsledky pro výzkum tzv. lidové kultury
Woitsch, Jiří
2020 - Czech Ve studii jsou představeny a na konkrétních příkladech diskutovány konceptualizace lidu a tzv. lidové kultury v 19. a počátkem 20. století, pro které byly typické dva krajní póly představ o schopnostech neelitních vrstev společnosti aktivním způsobem tvořit. Zastánci jednoho z těchto přístupů předpokládali bezvýhradné a pasivní přejímání vzorů, technologií apod. z ekonomicky a sociálně vyspělejšího prostředí, představitelé druhého připisovali „lidu“ neobyčejné tvůrčí schopnosti vedoucí až ke vzniku epochálních vynálezů. Tyto koncepty silně rezonovaly v nejrůznějších středoevropských směrech humanitních a sociálních věd po celé 20. století – zcela symptomaticky, zejména v případech, kdy se výzkumu „lidové kultury“ věnovali historici, muzeologové, uměnovědci nebo naprostí laici. Oba směry spojuje krajně problematická představa lidu jako kolektivní tvůrčí nebo naopak zcela pasivní entity. The article presents and uses specific examples (swing plow called ruchadlo and timber vernacular dwelling houses) to analyze the conceptualization of the common people and vernacular culture in the 19th and the beginning of the 20th century. Two opposing beliefs on the ability of the non-elites to be actively creative were typical for this era. The one side assumed a completely passive taking over of patterns, technologies, etc. from economically and socially more advanced environments, while the other attributed exceptional creative abilities to „regular folk,“ some even leading to historic discoveries. These two concepts strongly resonated in various Central European trends in the humanities and social sciences throughout the entire 20th century. This was symptomatic, especially in those instances, where historians, museologists, art historians or even non-academic experts were the ones conducting the research. Both lines of thought share the highly problematic notion of viewing the people as a creative collective entity or a passive entity. Keywords: history of ethnology; folk; creative activity; vernacular architecture Available at various institutes of the ASCR Mezi ruchadlem a Českou chalupou. (Ne)objevení „lidové” invence v 19. století a jeho důsledky pro výzkum tzv. lidové kultury

Ve studii jsou představeny a na konkrétních příkladech diskutovány konceptualizace lidu a tzv. lidové kultury v 19. a počátkem 20. století, pro které byly typické dva krajní póly představ o ...

Woitsch, Jiří
Etnologický ústav, 2020

„V krbu se svítí, stará podřimuje, děvčata předou měkký len.“ Jak předkové svítívali
Petráňová, Lydia
2018 - Czech Studie souborně pojednává přechod do tradičního osvětlení venkovských domů až k počátkům elektrifikace venkova. Study deals with changeover from traditional lighting of country houses to the beginning of electrification of czech countryside. Keywords: traditional folk culture; countryside; interior lighting; lamp; candle; pine torch Available at various institutes of the ASCR „V krbu se svítí, stará podřimuje, děvčata předou měkký len.“ Jak předkové svítívali

Studie souborně pojednává přechod do tradičního osvětlení venkovských domů až k počátkům elektrifikace venkova....

Petráňová, Lydia
Etnologický ústav, 2018

Studenti uměleckoprůmyslové školy v Praze kreslí a měří na Hané. Zaměřovací akce ČAVU z let 1941-1946
Motyčková, Dana; Sedlická, Kateřina
2018 - Czech Keywords: vernacular architecture; Czech Academy of Sciences and Art (ČAVU); Vladimír Hradil; Miloš Libra; Protectorate of Bohemia and Moravia; region Haná Available at various institutes of the ASCR Studenti uměleckoprůmyslové školy v Praze kreslí a měří na Hané. Zaměřovací akce ČAVU z let 1941-1946

Motyčková, Dana; Sedlická, Kateřina
Etnologický ústav, 2018